(ES) č. 1009/2004Nařízení Komise (ES) č. 1009/2004 ze dne 19. května 2004, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie

Publikováno: Úř. věst. L 183, 20.5.2004, s. 61-82 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 19. května 2004 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 21. května 2004 Nabývá účinnosti: 21. května 2004
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 21. listopadu 2004
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1009/2004

ze dne 19. května 2004,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), (dále jen „základní nařízení“), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (2), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   OBECNĚ

(1)

Komise dne 21. srpna 2003 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3)(dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antidumpingového řízení s ohledem na dovozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě stížnosti podané v červenci 2003 Evropským sdružením uhlíku a grafitu (ECGA) jednajícího za výrobce představující převážnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod ve Společenství. Stížnost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, přičemž tyto důkazy se považovaly za postačující pro ospravedlnění zahájení řízení.

(3)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (4)ve stejný den bylo zveřejněno zahájení souběžného antisubvenčního řízení ohledně dovozů stejného výrobku pocházejícího z Indie do Společenství.

(4)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala stěžovatele a ostatní známé výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele a dodavatele, o nichž je známo, že se jich tato záležitost týká, jakož i představitele Indie. Strany, jichž se to přímo týká, dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(5)

Dva vyvážející výrobci z Indie, indická vláda, jakož i výrobci ze Společenství, uživatelé a dovozci/obchodníci písemně předložili svá stanoviska. Všechny strany, které o slyšení ve stanovené lhůtě požádaly a uvedly, že existují konkrétní důvody, proč by měly být vyslyšeny, dostaly příležitost ke slyšení.

2.   VZOREK

(6)

Vzhledem k vysokému počtu dovozců ve Společenství, kteří nejsou spříznění, bylo podle článku 17 základního nařízení považováno za vhodné přezkoumat, zda se má použít metoda vzorku. Aby se Komise mohla rozhodnout, zda je metoda vzorku skutečně nutná, a pokud ano, aby byl vzorek vybrán, všichni známí dovozci, kteří nejsou spříznění, byli podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení požádáni, aby se přihlásili do dvou týdnů od zahájení řízení a aby Komisi poskytli informace požadované v oznámení o zahájení, totiž za období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003. Pouze dva dovozci, kteří nejsou spříznění, souhlasili s tím, aby byli zahrnuti do vzorku a ve lhůtě poskytli požadované základní informace. Proto se došlo k názoru, že metoda vzorku není v tomto řízení nutná.

3.   DOTAZNÍKY

(7)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich to týká, dvěma výše uvedeným dovozcům, kteří nejsou spříznění, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(8)

Komise obdržela odpovědi od dvou indických vyvážejících výrobců, od dvou výrobců ze Společenství, kteří si stěžovali, od osmi uživatelských společností a od dvou výše uvedených dovozců, kteří nejsou spříznění. Jedna uživatelská společnost navíc učinila písemné podání obsahující některé množstevní údaje a dvě sdružení uživatelů předala Komisi písemná podání.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému určení existence dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě proběhly v prostorách následujících společností:

 

Výrobci ze Společenství

SGL Carbon GmbH, Wiesbaden a Meitingen, Německo;

SGL Carbon SA, La Coruña, Španělsko;

UCAR SNC, Notre Dame de Briançon, Francie (včetně společnosti, s kterou je spřízněná, totiž UCAR SA, Etoy, Švýcarsko);

UCAR Electrodos Ibérica SL, Pamplona, Španělsko;

Graftech SpA, Caserta, Itálie.

 

Dovozci do Společenství, kteří nejsou spříznění:

Promidesa SA, Madrid, Španělsko;

AGC-Matov allied graphite & carbon GmbH, Berlín, Německo.

 

Uživatelé:

ISPAT Hamburger Stahlwerke GmbH, Hamburk, Německo;

ThyssenKrupp Nirosta GmbH, Krefeld, Německo;

Lech-Stahlwerke, Meitingen, Německo;

Ferriere Nord, Osoppo, Itálie.

 

Vyvážející výrobci v Indii:

Graphite India Limited (GIL), Kalkata a Nasik;

Hindustan Electro Graphite (HEG) Limited, Bhópál.

(10)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 (dále jen „posuzované období“ nebo „PO“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od roku 1999 do konce PO („uvažované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   DOTČENÝ VÝROBEK

(11)

Dotčeným výrobkem jsou uhlíkové elektrody a/nebo spojníky používané pro takové elektrody, ať už dovážené společně nebo zvlášť. Uhlíková elektroda je uhlíkový válec vytvarovaný v keramické formě nebo extrudovaný. Na obou koncích tohoto válce jsou obrobena zužující se drážkovaná „hrdla“, takže dvě nebo více elektrod lze spojit tak, aby vytvořily sloupec. Spojovací část je rovněž z grafitu a používá se ke spojení dvou hrdel. Tato část se nazývá „spojník“. Jak uhlíková elektroda, tak spojník se obvykle dodávají již sestavené jako „sada uhlíkových elektrod“.

(12)

Pro výrobu uhlíkových elektrod a spojníků používaných pro takové elektrody se používá ropný koks, vedlejší výrobek ropného průmyslu, a kamenouhelná smola. Výrobní postup se skládá z šesti kroků, totiž tváření, výpalu, impregnace, opakovaného výpalu, grafitování a obrábění. Během fáze grafitování se výrobek elektricky zahřívá na teplotu převyšující 3 000 °C a fyzikálně se mění na grafit, krystalickou formu uhlíku, což je unikátní materiál s nízkou elektrickou, ale vysokou tepelnou vodivostí a vysokou pevností a účinností při vysokých teplotách, čímž je vhodný k použití v elektrických obloukových pecích. Výroba sady uhlíkových elektrod trvá zhruba dva měsíce. K sadám uhlíkových elektrod neexistují náhradní výrobky.

(13)

Sady uhlíkových elektrod používají výrobci oceli v elektrických obloukových pecích, kterým se rovněž říká „minihutě“, jako vodiče proudu pro výrobu oceli z recyklovaného odpadu. Uhlíkové elektrody a spojníky používané pro takové elektrody, které spadají do rámce tohoto šetření, jsou pouze ty, které mají měrnou hmotnost 1,65 g/cm3 nebo vyšší a specifický elektrický odpor 6,0 μΩ.m nebo nižší. Sady uhlíkových elektrod splňující tyto parametry jsou schopny přenášet velmi vysoké proudové zatížení.

(14)

Jeden indický vývozce uvedl, že v některých případech vyrábí dotčený výrobek bez použití koksu druhu „premium needle coke“, což je prvotřídní koks, jenž podle této společnosti byl stěžovateli považován za nezbytný pro výrobu produktu podle specifikace uvedené výše v 11. až 13. bodu odůvodnění. Tento vývozce proto tvrdil, že uhlíkové elektrody a spojníky pro takové elektrody, vyrobené bez použití koksu kvality „premium needle coke“, je třeba vyjmout z rozsahu šetření. Pro výrobu sad uhlíkových elektrod je opravdu možno použít ropný koks různé kvality. Určení výrobku je však dáno fyzikálními a technickými parametry konečného výrobku a jeho konečným použitím, a to bez ohledu na použitou surovinu. Pokud uhlíkové elektrody a spojníky používané pro takové elektrody pocházející z Indie a dovážené do Společenství splňují základní fyzikální a technické parametry tak, jak je uvedeno v popisu výrobku, považují se za dotčené výrobky. Proto byla žádost zamítnuta.

2.   OBDOBNÝ VÝROBEK

(15)

Bylo zjištěno, že výrobek vyvážený z Indie do Společenství, výrobek vyráběný a prodávaný na indickém trhu i výrobek vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobci ze Společenství mají stejné základní fyzikální a technické parametry i stejné použití, a proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   DUMPING

1.   BĚŽNÁ HODNOTA

(16)

Komise při stanovení běžné hodnoty nejprve u každého vyvážejícího výrobce zjišťovala, zda jeho celkové prodeje obdobného výrobku na indickém trhu byly reprezentativní v porovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodeje na indickém trhu považovaly za reprezentativní, pokud celkový objem prodejů každého vyvážejícího výrobce v Indii dosáhl alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(17)

Komise následně určila druhy uhlíkových elektrod, prodávané společnostmi na domácím trhu, které měly celkové reprezentativní prodeje na indickém trhu a které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství. Při stanovení druhů uhlíkových elektrod bylo vzato v úvahu i) zda byly prodávány se spojníky nebo ne, ii) průměr a iii) délka elektrod. Druhy spojníků prodávaných samostatně byly určeny podle jejich průměru a délky.

(18)

Potom bylo zjišťováno, zda prodeje na tuzemském trhu každého ze spolupracujících vyvážejících výrobců byly u každého druhu výrobku reprezentativní, tj. zda prodej každého druhu výrobku na domácím trhu představoval alespoň 5 % objemu prodeje stejného druhu výrobku vyváženého do Společenství. U těchto druhů výrobků bylo dále pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení zjišťováno, zda tyto prodeje byly provedeny v běžném obchodním styku.

(19)

Zjišťování, zda u prodejů jednotlivých druhů výrobku v reprezentativních množstvích na tuzemském trhu lze mít za to, že byly provedeny v běžném obchodním styku, vycházelo ze stanovení podílu ziskových prodejů příslušného druhu individuálním zákazníkům. U obou vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že ve všech případech byly prodeje konkrétního druhu výrobku realizovány v dostatečném množství kdy přes 80 % prodeje na tuzemském trhu bylo ziskových a vážená průměrná prodejní cena daného druhu převyšovala vážené průměrné náklady na jednotku. U těchto druhů výrobků proto běžná hodnota vycházela ze skutečné ceny na tuzemském trhu, vypočtené jako vážený průměr cen všech tuzemských prodejů daného druhu realizovaných během PO.

(20)

U zbývajících druhů výrobků, kde prodeje na tuzemském trhu nebyly reprezentativní, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Běžná hodnota byla stanovena jako součet výrobních nákladů vyvážených druhů, jenž byl v případě potřeby upraven o přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a o přiměřený zisk, a to na základě skutečných údajů ohledně výroby a prodeje v běžném obchodním styku obdobného výrobku šetřeným vyvážejícím výrobcem podle první věty čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

2.   VÝVOZNÍ CENA

(21)

Šetřením se ukázalo, že vývozní prodeje obou spolupracujících indických vyvážejících výrobců byly realizovány výhradně nespřízněným zákazníkům ve Společenství.

(22)

Proto byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě skutečně zaplacené ceny nebo ceny, kterou bylo třeba zaplatit.

3.   SROVNÁNÍ

(23)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě parity ze závodu (ex-works). Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen.

(24)

Proto tam, kde to přicházelo v úvahu a kde byly poskytnuty ověřené důkazy, byly přiznány příplatky za rozdíly v nákladech náklady na dopravu, námořním dopravném a pojištění, manipulaci a nakládce a vedlejších nákladech, nákladech na poskytnutí úvěru, provizích a slevách.

(25)

Obě společnosti žádaly o úpravu o částku odpovídající clu podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, protože obdobný výrobek byl údajně zatížen dovozními cly, když byl určen pro spotřebu v zemi vývozu, ta však byla vrácena nebo nebyla placena, když byl výrobek prodán na vývoz do Společenství. Společnosti proto využívaly režim Duty Entitlement Passbook Scheme (dále jen „DEPB“) na poexportním základu. Šetřením se ukázalo, že nelze stanovit přímou souvislost mezi kredity přiznanými vyvážejícím výrobcům indickou vládou v rámci režimu DEPB a nakupovanými surovinami, protože kredity lze využít pro clo splatné u libovolného dováženého zboží s výjimkou investičního majetku a zboží, které podléhá dovozním omezením nebo zákazu dovozu. Kredity bylo navíc možno prodávat i na tuzemském trhu nebo používat jakýmkoli jiným způsobem a neexistovalo žádné omezení ohledně jejich použití pro dovozy surovin vstupujících do vyvážených výrobků. Proto byly tyto žádosti zamítnuty.

(26)

Obě společnosti rovněž požadovaly úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. k). Protože však společnosti neprokázaly, že režim DEPB na poexportním základu ovlivňuje srovnatelnost cen, a zejména, že zákazníci trvale platí rozdílné ceny na tuzemském trhu kvůli výhodám výše uvedeného schématu, nebylo možno úpravu přiznat.

(27)

Obě společnosti požadovaly opravu o rozdíly v obchodní úrovni. Protože obě dvě společnosti prodávaly na tuzemském trhu výhradně koncovým uživatelům a ve Společenství jak koncovým uživatelům tak obchodníkům, žádaly o zvláštní úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení. Jedna ze společností svůj požadavek odůvodňovala tím, že její prodejní ceny do Společenství pro distributory byly nižší než ceny účtované koncovým uživatelům, což by mělo zdůvodnit zvláštní opravu. V této souvislosti bylo zjištěno, že zmíněná společnost nebyla schopna prokázat, že vykonávala různé funkce pro různé kategorie zákazníků. Navíc bylo zjištěno, že ceny účtované distributorům nebyly soustavně nižší ve srovnání s cenami pro koncové uživatele. Proto nebylo možné úpravu povolit.

(28)

Druhá společnost tvrdila, že obchodní přirážka jejích distributorů při dalším prodeji dotčeného výrobku je důvodem pro úpravu úrovně obchodu. Zde je třeba uvést, že vývozní cena, popsaná výše v 21. a 22. bodu odůvodnění, byla stanovena na základě skutečně zaplacených vývozních cen nebo vývozních cen, které bylo třeba zaplatit. Údajné ceny dalšího prodeje distributorů ve Společenství se proto považovaly za bezpředmětné. Proto byla tato žádost zamítnuta.

4.   DUMPINGOVÉ ROZPĚTÍ

(29)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla porovnána vážená průměrná běžná hodnota jednotlivých druhů výrobků s upravenou váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajících druhů dotčeného výrobku.

(30)

Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu. Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou následující:

Graphite India Limited (GIL)

34,3 %

Hindustan Electro Graphite (HEG) Limited

24,0 %

(31)

Protože úroveň spolupráce byla vysoká (100 % vývozů dotčeného výrobku z Indie do Společenství), bylo zbytkové prozatímní dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u spolupracující společnosti, tj. na úrovni zjištěné u Graphite India Limited, totiž 34,3 %.

D.   VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

1.   CELKOVÁ VÝROBA VE SPOLEČENSTVÍ

(32)

Obdobný výrobek ve Společenství vyrábí SGL AG (dále jen „SGL“) a několik poboček UCAR SA (dále jen „UCAR“), konkrétně UCAR SNC, UCAR Electrodos Ibérica SL a Graftech SpA, za něž byla stížnost podána. Výrobní závody SGL a UCAR jsou umístěny v Rakousku, Belgii, Německu, Francii, Itálii a Španělsku.

(33)

Kromě dvou stěžujících si výrobců (SGL a UCAR) vyráběli obdobný výrobek ve Společenství v období 1999-PO ještě další dva výrobci. Jeden z nich se stal platebně neschopným a musel požádat o soudní ochranu podle německého úpadkového práva. Posledně jmenovaná společnost přestala obdobný výrobek vyrábět v listopadu 2002. Tyto dvě společnosti vyjádřily stížnosti svou podporu, ale odmítly výzvu Komise k aktivní spolupráci v rámci šetření. Bylo zjištěno, že všechny čtyři výše uvedené společnosti lze považovat za výrobce ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

2.   DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(34)

Dva stěžující si výrobci ze Společenství řádně odpověděli na dotazník a během šetření plně spolupracovali. Během PO představovali přes 80 % výroby ve Společenství.

(35)

Proto se má za to, že představují výrobní odvětví Společenství podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a dále budou uváděni jen jako „výrobní odvětví Společenství“.

E.   ÚJMA

1.   PŘEDBĚŽNÁ POZNÁMKA

(36)

Vzhledem k tomu, že existují pouze dva indičtí vyvážející výrobci dotčeného výrobku a vzhledem k tomu, že i výrobní odvětví Společenství se skládá pouze ze dvou výrobců, bylo nutno údaje o dovozech dotčeného výrobku do Společenství pocházejících z Indie i o výrobním odvětví Společenství indexovat za účelem ochrany důvěrných informací podle článku 19 základní nařízení.

2.   SPOTŘEBA VE SPOLEČENSTVÍ

(37)

Spotřeba ve Společenství byla zjištěna na základě objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, objemu prodeje ostatních výrobců Společenství na trhu Společenství na základě odhadu provedeného podle dostupných informací, objemu prodeje dvou indických spolupracujících vyvážejících výrobců na trhu Společenství, objemu dovozů z Polska, získaných v kooperaci s SGL, údajů Eurostatu pro zbývající dovozy do Společenství, řádně upravené v případě potřeby.

(38)

Na tomto základě se spotřeba dotčeného výrobku ve Společenství zvýšila od roku 1999 do PO o 9 %. Konkrétně se zvýšila o 14 % mezi roky 1999 a 2000, poklesla o 7 % v roce 2001, o další 1 % v roce 2002 před nárůstem o 3 % během PO. Protože dotčený výrobek se používá především v ocelářském průmyslu využívajícím elektřinu, je třeba vývoj spotřeby posuzovat na základě trendů tohoto konkrétního odvětví, jež vykazuje velké zrychlení v roce 2000, po němž následoval od roku 2001 pokles.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Celková spotřeba ES (v tunách)

119 802

136 418

128 438

126 623

130 615

Index (1999 = 100)

100

114

107

106

109

3.   DOVOZY Z DOTČENÉ ZEMĚ

a)   Objem

(39)

Objem dovozu dotčeného výrobku z Indie do Společenství se od roku 1999 do PO zvýšil o 76 %. Konkrétně se dovoz z Indie zvýšil o 45 % mezi rokem 1999 a 2000, o dalších 31 % v roce 2001 a na této úrovni zůstal v letech 2002 a v PO v podstatě stabilní.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Objem dumpingového dovozu (v tunách)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

145

176

176

176

Tržní podíl dumpingových dovozů

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

127

164

166

161

b)   Podíl na trhu

(40)

Tržní podíl vývozců z dotčeného státu se během posuzovaného období zvýšil o 3,4 % (resp. 61 %) a během PO dosáhl 8 až 10 %. Nejprve se zvýšil o 1,5 % mezi roky 1999 a 2000, pak o další 2 % v roce 2001 a na této úrovni zůstal relativně stabilní během roku 2002 a PO. Je třeba uvést, že v období 1999 až PO zvyšování dovozu a tržního podílu z dotčeného státu probíhalo společně se zvýšením spotřeby o 9 %.

c)   Ceny

i)   Cenový vývoj

(41)

Průměrná cena dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Indie se mezi 1999 a PO zvýšila o 2 % v roce 2000, o dalších 8 % v roce 2001 a poté klesla o 9 % v roce 2002; na této úrovni zůstala během PO. Průměrná dovozní cena dotčeného výrobku pocházejícího z Indie byla v PO o 1 % vyšší než v roce 1999.

 

1999

2000

2001

2002

PI

Ceny dumpingových dovozů

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

102

110

101

101

ii)   Cenové podbízení

(42)

U srovnatelných druhů dotčeného výrobku bylo provedeno porovnání průměrné prodejní ceny ve Společenství mezi vyvážejícími výrobci a výrobním odvětvím Společenství. Byly porovnávány ceny výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou spříznění, v paritě „ze závodu“ (ex-works) bez jakýchkoli slev a daní a ceny vyvážejících výrobců z Indie v paritě CIF hranice Společenství, řádně očištěné s ohledem na náklady vynaložené po dovozu. Porovnáním bylo zjištěno, že během PO docházelo u dotčeného výrobku pocházejícího z Indie, k cenovému podbízení cen výrobního odvětví Společenství o 6,5 % až 12,2 %.

(43)

Je třeba uvést, že toto rozpětí cenového podbízení plně neodráží dopady dumpingových dovozů na ceny výrobního odvětví Společenství, protože byl zjištěn jak cenový pokles tak snižování cen, což prokazuje relativně nízká ziskovost dosahovaná výrobním odvětvím Společenství během PO, zatímco při neexistenci dumpingu by se dala očekávat přiměřeně vyšší ziskovost.

4.   STAV VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(44)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila všechny příslušné ekonomické prvky a indexy, jež mají dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

a)   Předběžné poznámky

(45)

Aby bylo možno přiměřeně posoudit některé ukazatele újmy, bylo nutné vhodným způsobem konsolidovat některé údaje týkající se společnosti UCAR s údaji jejích výrobních poboček ve Společenství (viz výše uvedený 32. bod odůvodnění).

(46)

Komise věnovala zvláštní pozornost všem možným dopadům ukazatelů újmy, vyplývajícím z jednání potlačujícího hospodářskou soutěž dvou stěžujících si výrobců ze Společenství v minulosti. Komise se konkrétně ujistila, že výchozí bod pro posouzení újmy (1999) byl prostý jakýchkoli postupů potlačujících hospodářskou soutěž (viz níže uvedený 77., 78., 80. a 81. bod odůvodnění). Dále Komise při stanovení nákladů a ziskovosti výrobního odvětví Společenství výslovně požadovala a ověřovala, zda přímé náklady na platby a jakékoli nepřímé náklady (včetně finančních nákladů) na ně, spojené se sankcemi uloženými orgány pro ochranu hospodářské soutěže, byly řádně vyloučeny, tak aby získaný pohled na ziskovost, návratnost investic a peněžní tok byl prostý jakýchkoli takových mimořádných výdajů.

b)   Výroba

(47)

Produkce výrobního odvětví Společenství se zvýšila o 14 % v roce 2000, poklesla o 16 % v roce 2001, o další 4 % v roce 2002 a během PO se zvýšila o 5 %. Vysoký nárůst zjištěný v roce 2000 byl důsledkem příznivého hospodářského ovzduší, které se v daném roce rovněž odrazilo v rostoucím využití kapacit.

 

1999

2000

2001

2002

PI

Výroba (v tunách)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

114

98

94

99

c)   Kapacita a procento využití kapacity

(48)

Výrobní kapacita se v roce 2000 snížila o cca 2 % a v roce 2001 zůstala na této úrovni. V roce 2002 a během PO výrobní kapacita dále klesla o 5, resp. 2 %. Během PO byla výrobní kapacita o 9 % nižší než v roce 1999, především v důsledku zakonzervování závodu výrobce ve Společenství, ke kterému došlo během PO.

(49)

Využití kapacity začalo na 70 % v roce 1999 a v důsledku silné poptávky, především ocelářského průmyslu využívajícího elektřinu, se zvýšilo na 81 % v roce 2000. V letech 2001 a 2002 pokleslo zpět na 70 % a během PO se zvýšilo na 76 %.

(50)

Šetřením bylo zjištěno, že příčin potíží uvedeného zakonzervovaného závodu je několik, z nichž nejvýznamnější jsou: i) vysoké výrobní náklady spojené s cenou elektřiny v daném konkrétním státu a ii) konkurence dumpingových dovozů pocházejících z Indie. Vzhledem k potížím při vzájemném oddělení obou dvou příčin Komise zjišťovala, jaký by byl býval vývoj kapacity a jejího využití v roce 2002 a během PO, kdyby tento výrobní závod nebyl býval zakonzervován. V této simulaci byl objem výroby ponechán na stejné úrovni, protože ostatní výrobní závody tohoto výrobce ze Společenství zvýšily svůj výkon, aby mezeru zaplnily. Jak je patrné z níže uvedené tabulky, kdyby tento výrobní závod nebyl býval zakonzervován, byla by bývala kapacita i její využití za výrobní odvětví Společenství jako celek dosáhla během PO úroveň velmi podobnou stavu z roku 1999.

 

1999

2000

2001

2002

PI

Výrobní kapacita (v tunách)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

98

98

93

91

Využití kapacity

70 %

81 %

70 %

70 %

76 %

Index (1999 = 100)

100

115

99

100

108


 

1999

2000

2001

2002

PO

Výrobní kapacita (v tunách) bez zakonzervování

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

98

98

100

101

Využití kapacity bez zakonzervování

70 %

81 %

70 %

65 %

69 %

Index (1999 = 100)

100

115

99

93

98

d)   Skladové zásoby

(51)

Skladové zásoby hotových výrobků představovaly během PO cca 3 % celkového objemu produkce výrobního odvětví Společenství. Konečná úroveň zásob výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období obecně zvýšila a během PO byla pětkrát vyšší než v roce 1999. Šetřením se však zjistilo, že vývoj skladových zásob není považován za příliš významný ukazatel hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, protože výrobci ve Společenství obvykle vyrábějí na objednávku a proto většinou skladují pouze zboží, které čeká na odeslání zákazníkům.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Konečný stav zásob (v tunách)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

235

700

663

515

e)   Objem prodeje

(52)

Prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou spříznění, mezi rokem 1999 a PO klesly o 1 %. Konkrétně se výrazně zvýšily o 16 % v roce 2000, poklesly o 17 % v roce 2001 a o dalších 5 % v roce 2002 před nárůstem o 5 % během PO. Vývoj prodeje je úzce spojen s hospodářským vývojem ocelářského průmyslu využívajícího elektřinu, kde po konjunkturním vzestupu, pozorovaném v roce 2000, došlo v letech 2001 a 2002 k poklesu.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Prodej zákazníkům v ES, kteří nejsou spříznění (v tunách)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

116

99

94

99

f)   Podíl na trhu

(53)

Po nízkém počátečním jednoprocentním růstu v roce 2000 se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu až do roku 2002 výrazně snižoval. Výrobní odvětví Společenství ztratilo v roce 2001 6,5 % podílu na trhu a další 2,8 % v roce 2002, během PO došlo k zotavení o 1,9 %. Ve srovnání s rokem 1999 byl podíl výrobního odvětví Společenství na trhu během PO nižší o 6,3 %, resp. o 9 %, posuzováno indexy.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

102

93

89

91

g)   Růst

(54)

Mezi rokem 1999 a PO se objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trzích Společenství snížil o 1 %, zatímco spotřeba ve Společenství vzrostla o 9 %. Jak je vidět výše, výrobní odvětví Společenství ztratilo v PO 6,3 % podílu na trhu a dumpingové dovozy ve stejném období získaly 3,4 % tohoto podílu.

h)   Zaměstnanost

(55)

Úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví společenství se mezi rokem 1999 PO snížila o cca 17 %. V roce 2000 klesl počet pracovníků o 1 % a v roce 2001 o 5 %. V roce 2002 a v PO došlo k poklesu o 9 %, resp. 3 %, především v důsledku zakonzervování výrobního závodu jednoho z výrobců ve Společenství a přemístění části pracovníků do ziskovějších oblastí podnikání.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Zaměstnanost

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

99

95

86

83

i)   Produktivita

(56)

Produktivita pracovních sil ve výrobním odvětví Společenství, měřená jako roční výkon na zaměstnanou osobu, nejprve výrazně vzrostla o 15 % v letech 1999 do 2000, klesla o 12 % v roce 2001, znovu vzrostla o 5 % v roce 2002 a o dalších 11 % během PO. Na konci uvažovaného období byla produktivita o 19 % vyšší než na začátku tohoto období, což odráží racionalizační úsilí, které bylo ve výrobním odvětví Společenství vynaloženo s cílem zachovat konkurenceschopnost. Pro srovnání byl během téhož období růst průměrné produktivity práce v hospodářství Společenství jako celku (ve všech hospodářských odvětvích) pouhých 1,5 % za rok.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Produktivita (t na zaměstnance)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

115

103

108

119

j)   Mzdy

(57)

Mezi rokem 1999 a PO průměrná mzda na zaměstnance vzrostla o 13 %. Toto číslo se nachází mírně pod tempem růstu náhrad zaměstnancům (14 %) zaznamenaným během téhož období v hospodářství Společenství jako celku (ve všech odvětvích)

 

1999

2000

2001

2002

PO

Roční pracovní náklady na zaměstnance (v tis. EUR)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

104

105

111

113

k)   Prodejní ceny

(58)

Jednotkové prodejní ceny vlastní výroby výrobního odvětví Společenství pro individuální zákazníky ve Společenství klesly o 6 % mezi lety 1999 a 2000, vzrostly o 9 % v roce 2001, poklesly o 12 % v roce 2002 a přiblížily se hranici 1 % v PO. Celkově mezi rokem 1999 a PO dosáhl pokles jednotkových prodejních cen 8 %. Tento poměrně nerovnoměrný vývoj je vysvětlen následujícími skutečnostmi.

(59)

Ceny jsou dány dvěma hlavními faktory: výrobními náklady a stavem nabídky a poptávky na trhu. Zatímco jednotkové prodejní ceny klesly o 8 % mezi rokem 1999 a PO, jednotkové výrobní náklady vzrostly o 2 %. Tento poměrně pomalý vývoj nákladů skrývá skokový nárůst o 10 %, zaznamenaný v roce 2001, způsobený opožděnou reakcí na zvýšení cen surovin v roce 2000. Dvě hlavní suroviny používané při výrobě sad uhlíkových elektrod, konkrétně ropný koks a smola, představují asi 34 % celkových výrobních nákladů. Energie, jejíž cena také úzce souvisí s kolísáním cen ropy, představuje dalších 13 % celkových výrobních nákladů. Celkově tyto tři základní nákladové položky, jejichž cena je přímo ovlivněna změnami ceny ropy, činí téměř 50 % celkových výrobních nákladů obdobného výrobku. Vzhledem k tomu, že se ceny průmyslové produkce Společenství z důvodu tlaku na ceny, jenž souvisí s dovozy dumpingových výrobků, nemohou přizpůsobit zvýšení výrobních nákladů, zaznamenalo průmyslové odvětví Společenství pokles ziskovosti.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Jednotková cena na trhu ES (EUR/t)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

94

103

91

92

Jednotkové výrobní náklady (EUR/t)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

101

111

101

102

l)   Faktory ovlivňující ceny Společenství

(60)

Šetřením se ukázalo, že dovozy dumpingových výrobků byly během PO o 6 až 12 % nižší než snížené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství (viz výše uvedený 42. bod odůvodnění). Při posuzování jednotlivých druhů se však zjistilo, že v některých případech byly ceny nabízené dotčenými vyvážejícími výrobci výrazně nižší než výše uvedené průměrné podbízení cen výrobního odvětví Společenství. Spojení tohoto podbízení, zjištěného podle podrobnějšího členění jednotlivých druhů výrobků, s rostoucím podílem dumpingových dovozů na trhu ovlivnilo samozřejmě tuzemské ceny ve výrobním odvětví Společenství.

m)   Ziskovost a návratnost investic

(61)

Během uvažovaného období ziskovost prodejů vlastní produkce zákazníkům ve Společenství, kteří nejsou spříznění, ve vztahu k návratnosti čistých prodejů před zdaněním klesla o 50 % v roce 2000, o další 3 % v roce 2001, o dalších 18 % v roce 2002, a nakonec vzrostla o 4 % během PO. Mezi rokem 1999 a PO pokles ziskovosti činil 66 %, tj. od rozpětí mezi 12 až 15 % v roce 1999 k rozpětí mezi 3 až 6 % v PO.

(62)

Návratnost investic vyjádřená jako procentuální zisk z čisté zůstatkové hodnoty investic, do značné míry následovala výše uvedený vývoj ziskovosti v celém uvažovaném období. Poklesla o 34 % v roce 2000, o 23 % v roce 2001, o 26 % v roce 2002 a o dalších 8 % v PO. V porovnání se stavem v roce 1999 návratnost investic poklesla v PO přibližně o 90 %, tj. od rozmezí 45 až 55 % v roce 1999 do rozmezí 3 až 10 % v PO.

(63)

Komise vyčlenila dopad výše uvedeného zakonzervování (viz výše uvedený 50. bod odůvodnění) v celkové ziskovosti výrobního odvětví Společenství během PO. Bylo zjištěno, že ziskovost výrobního odvětví Společenství by mohla být vyšší o 0,8 % v roce 2002 a o 0,5 % v PO, což by její vývoj od roku 1999 výrazně nezměnilo.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Ziskovost prodejů ES zákazníkům, kteří nejsou spříznění (v % čistých prodejů)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

51

48

30

34

Návratnost investic (zisk v % z čisté zůstatkové hodnoty investic)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

66

43

17

9

Ziskovost prodejů ES individuálním odběratelům (v % čistých prodejů) bez zakonzervování

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

51

48

35

39

n)   Peněžní tok a schopnost získat kapitál

(64)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti poklesl v roce 2000 o 40 %, stoupl o 24 % v roce 2001, znovu klesl o 12 % v roce 2002 a klesl o dalších 7 % v PO. Peněžní tok byl v PO o 35 % nižší než na začátku uvažovaného období.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Peněžní tok (v tis. EUR)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

60

84

72

65

(65)

Oba výrobci ze Společenství, kteří podali stížnost, dostali pokutu od různých vnitrostátních a regionálních orgánů pro hospodářskou soutěž ve světě za určování cen a rozdělování trhů v devadesátých letech. Kromě těchto pokut vznikly obou výrobcům ze Společenství, kteří podali pokutu, další náklady spojené jednak s vypořádáním soudních řízení ve věci skupinové žaloby s odběrateli a akcionáři ze Spojených států a Kanady a jednak s financováním těchto mimořádných výdajů. Následkem toho se zadluženost obou skupin výrazně zvýšila a hodnocení jejich úvěruschopnosti i schopnost získat kapitál se zhoršily. Praktickým výsledkem této situace je, že není možné provést jasné hodnocení schopnosti získat kapitál, která může být omezena na odvětví vyrábějící a prodávající obdobný produkt, odděleně od protikartelového pozadí. Shromážděné důkazy o ziskovosti, návratnosti investic a peněžním toku uvedené výše i níže uvedené o investicích, které se týkají výhradně oblasti obdobného výrobku a v jejichž případě jakékoli dopady tohoto jednání potlačujícího hospodářskou soutěž byly pečlivě odstraněny, však mohou být samozřejmě nahlíženy jako činitel, který vedle výše uvedeného zhoršuje napjatou finanční situaci.

o)   Investice

(66)

Roční objem investic výrobního odvětví Společenství v případě dotčeného výrobku poklesl mezi rokem 1999 a PO asi o 50 %. Přesněji poklesl o 27 % v roce 2000, zvýšil se o 4 % v roce 2001, znovu poklesl o 18 % v roce 2002 a v PO se snížil o dalších 8 %.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Čisté investice (v tis. EUR)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

73

77

59

51

p)   Velikost dumpingového rozpětí

(67)

Pokud jde o vliv velikosti současného dumpingového rozpětí, který je dán objemem a cenami dovozů z dotčené země, na výrobní odvětví Společenství, nelze tento vliv považovat za zanedbatelný.

q)   Překonání účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencování

(68)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné údaje o tom, že by již před stavem, který je zkoumán v současném řízení, docházelo k dumpingu nebo subvencování, je tato otázka považována za bezpředmětnou.

5.   ZÁVĚRY K ÚJMĚ

(69)

Mezi rokem 1999 a PO se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Indie výrazně zvýšil o 76 % a jeho podíl na trhu Společenství vzrostl o 3,4 %. Průměrné ceny dumpingových dovozů z Indie byly během uvažovaného období trvale nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Kromě toho se během PO ceny dovozů z dotčené země podbízely cenám výrobního odvětví Společenství. Na základě váženého průměru činilo cenové podbízení v PO v průměru asi 6 až 12 % a v případě výpočtu na základě druhu výrobku bylo v některých případech výrazně vyšší.

(70)

Bylo zjištěno, že se stav výrobního odvětví Společenství během uvažovaného období zhoršil. Mezi rokem 1999 a PO se všechny ukazatele újmy pohybovaly v záporných číslech: objem výroby klesl o 1 %, výrobní kapacita poklesla o 9 %, objem prodejů ve Společenství klesl o 1 % a výrobní odvětví Společenství ztratilo 6,3 % podílu na trhu. Jednotková prodejní cena klesla o 8 % zatímco jednotkové výrobní náklady se zvýšily o 2 %, ziskovost klesla o 66 %, návratnost investic a peněžní tok z provozních činností se vyvíjely stejně nepříznivě. Zaměstnanost se snížila o 17 %, investice klesly o 50 %.

(71)

U některých ukazatelů lze pozorovat zřetelný příznivý vývoj: během uvažovaného období se zvýšily mzdy o 13 %, což lze považovat za běžné tempo růstu, produktivita vzrostla o 19 %. Spolu s výše uvedeným snížením zaměstnanosti, dokazuje posledně uvedený ukazatel úsilí vynaložené výrobním odvětvím Společenství na udržení konkurenceschopnosti i přes konkurenci v podobě dumpingových dovozů z Indie.

(72)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

F.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

1.   ÚVOD

(73)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení zkoumala Komise, zda dovozy dumpingových výrobků způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Rovněž byly zkoumány jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu.

2.   ÚČINKY DUMPINGOVÝCH DOVOZŮ

(74)

Ve stejnou dobu jako ke zhoršení ekonomické situace výrobního odvětví Společenství došlo k výraznému zvýšení objemu dumpingových dovozů o 76 % od roku 1999 do PO a tomu odpovídajícímu navýšení podílu na trhu Společenství, tj. asi o 3,5 %, jakož i zjištěnému cenovému podbízení (v průměru asi 6 až 12 % v PO). Během téhož období došlo ve výrobním odvětví Společenství ke snížení objemu prodejů (– 1 %), tržního podílu (– 6,3 %) a ziskovosti (– 8,7 %). Tento vývoj je třeba nahlížet v kontextu rostoucího trhu Společenství v letech 1999-PO. Navíc byly dumpingové ceny během celého uvažovaného období nižší než ceny průmyslového odvětví Společenství a tlačily tak na ceny Společenství. Výsledný pád cen ve výrobním odvětví Společenství (o 8 %), který nastal ve chvíli, kdy se zvýšily výrobní náklady téměř o 2 %, způsobil pokles ziskovosti. Proto se prozatímně uznává, že dumpingové dovozy měly závažný nepříznivý dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

3.   VLIVY OSTATNÍCH ČINITELŮ

a)   Pokles poptávky spojený se zpomalením na trhu s ocelí

(75)

Dvě zúčastněné strany tvrdily, že jakákoli újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství souvisela s poklesem, který v roce 2001 a na začátku 2002 zaznamenaly přední odběratelé obdobného výrobku, zejména ocelářský průmysl.

(76)

Bylo uznáno, že v letech 2001-2002 došlo k poklesu v ocelářském průmyslu, což potvrzuje i vývoj spotřeby dotčeného výrobku a obdobného výrobku, která dosáhla vrcholu v roce 2000 a následně poklesla v letech 2001 i 2002. Ziskovost výrobního odvětví Společenství se skutečně v letech 2000 až 2002 vytrvale snižovala. Tohoto důvodu se však rozhodně nelze dovolávat v případě roku 2000, během něhož výrobní odvětví Společenství nemohlo plně těžit z rozmachu na trhu s ocelí, což dokazuje velký propad prodejních cen a ziskovosti v uvedeném roce. Naproti tomu objem dovážených výrobků z Indie téhož roku prudce vzrostl o 45 % a jejich podíl na trhu se zvýšil o 1,5 %. Rovněž je třeba poznamenat, že úroveň spotřeby byla od roku 2000 do PO výrazně vyšší než v roce 1999. Pokles v ocelářském průmyslu se proto neprojevil celkovým poklesem poptávky po dotčeném výrobku a obdobném výrobku, i když je jasné, že nebylo během následujících let dosaženo rekordní úrovně z roku 2000. Byl tedy prozatímně učiněn závěr, že pokles poptávky spojený se zpomalením růstu na trhu s ocelí není uspokojivým vysvětlením újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, nýbrž přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví pouze malou měrou, pokud vůbec. Jeho vliv proto nemůže vyvrátit prozatímní zjištění, že skutečně existuje příčinný vztah mezi dumpingovými dovozy pocházejícími z dotčené země a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

b)   Návrat k běžným podmínkám hospodářské soutěže po zákazu kartelu

(77)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství byla pouze dána návratem k běžným podmínkách hospodářské soutěže na trhu Společenství se sadami uhlíkových elektrod. Uvedené strany připisovaly konkrétně pokles cen a ziskovosti výrobního odvětví Společenství od roku 1999 skutečnosti, že výchozí úroveň byla z důvodu existence kartelu nastavena uměle vysoko.

(78)

V rozhodnutí 2002/271/ES ze dne 18. července 2001 (5)Komise zjistila, že dva výrobci Společenství, kteří podali stížnost, používali v období od května 1992 do března 1998 společně s dalšími výrobci kartelové postupy. Posuzované období pro stávající antidumpingové řízení zahrnuje období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003, zatímco období, ve kterém byly zkoumány trendy umožňující zhodnocení újmy zahrnuje období od 1. ledna 1999 do konce PO. PO i uvažované období jsou tedy dostatečně časově vzdálené od období působení kartelu. Šetření rovněž ukázalo, že ačkoli existují různé druhy dohod a smluv, největší objem obchodů se odehrává v podmínkách roční smlouvy zaručující určitou cenu pro určitý počet dodávek během roku. Ke sjednávání ročních smluv obvykle dochází v říjnu až v listopadu roku, který předchází roku, ve kterém smlouva vstoupí v platnost. Šetření ukázalo, že v období od roku 1998 do roku 1999 roční smlouvy pokrývaly 40 % obchodů, půlroční smlouvy pokrývaly asi 35 % a čtvrtletní smlouvy nebo jednotlivé objednávky pokrývaly asi 25 %. Dlouhodobé smlouvy (např. tříleté smlouvy) se začaly prosazovat poměrně nedávno a v letech 1997 až 1998 představovaly zanedbatelné množství, ba téměř neexistovaly, což by bylo logické na trhu, který se vyznačuje vysokými cenami. Ze šetření tedy vyplývá, že prakticky všechny obchody skutečně fakturované a zaplacené v roce 1999 a odpovídající ceny zkoumané ve výše uvedeném 58. a 59. bodě odůvodnění vzešly z dohod mezi prodávajícími a kupujícími, které byly uzavřeny až po období, ve kterém bylo zjištěno určování cen a rozdělování trhů.

(79)

Jako faktor podporující výše uvedené tvrzení, upozornily tytéž zúčastněné strany Komisi na vývoj cen elektrod o velkém průměru (tj. o průměru nad 700 mm), jež představují část trhu, na který údajně indičtí výrobci nedovážejí. Šetření ukázalo, že ačkoli dva indičtí vyvážející výrobci nevyváželi tento sortiment výrobků do Společenství během PO, budovali technickou kapacitu k jejich výrobě. Šetřením se dále zjistilo, že ceny výrobního odvětví Společenství pro tento sortiment výrobků se mezi rokem 1999 a PO snížily v porovnání více než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství obdobného výrobku jako celku. Tento sortiment výrobků představuje omezenou část, asi 8 %, objemu celkových prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství s obdobným výrobkem. Tato konkrétní část trhu se vyznačuje dvěma dalšími rysy. Za prvé, je to poměrně nový a rostoucí trh, z čehož vyplývá, že konkurence na tomto trhu byla mezi rokem 1999 a PO stále intenzivnější. Za druhé se vyznačuje existencí malého počtu velkoodběratelů, kteří nakupují rovněž elektrody o menším průměru. Proto tito větší zákazníci používají svoji velkou kupní sílu, aby získali větší slevy než mohou získat „běžní“ zákazníci. Vývoj cen v této určité části trhu je proto zkreslený rostoucí převahou výše uvedených velkoodběratelů. Konečně, ačkoli indičtí výrobci pravidelně nevyváželi tuto kategorii výrobků během PO, šetření ukázalo, že činili cenové nabídky na tyto výrobky a že odběratelé ze Společenství tyto nabídky používali jako další nátlakový prostředek při jednání o slevách s výrobním odvětvím Společenství.

(80)

Komise se obrátila na výrobní odvětví Společenství, aby získala dlouhodobé cenové řady (od poloviny 80. let) týkající se reprezentativních prodejů obdobného výrobku na trhu Společenství. Tyto řady ukazují, že ceny během 90. let postupně rostly a dosáhly vrcholu v roce 1998. Mezi rokem 1998 a 1999 ceny prudce klesly o 14 %, což zcela jasně odráží konec období, ve kterém docházelo k rozdělování trhu a určování cen.

(81)

Kromě toho, tvrzení o návratu k běžným podmínkám hospodářské soutěže po zákazu kartelu nevysvětluje ztrátu tržního podílu, již utrpělo výrobní odvětví Společenství od roku 1999 do PO a jež je v přímém protikladu k zisku tržního podílu zaznamenaném v případě dumpingových dovozů. Z výše uvedeného vyplývá, že návrat k běžným podmínkám hospodářské soutěže po zákazu kartelu vysvětluje pouze část újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství a že tento vliv nemůže proto vyvrátit prozatímní zjištění, že skutečně existuje příčinný vztah mezi dumpingovými dovozy z dotčené země a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

c)   Výkonnost ostatních výrobců ve Společenství

(82)

Žádný jiný výrobce Společenství, který nepřísluší k výrobnímu odvětví Společenství, nespolupracoval při šetření. Je však třeba poznamenat, že jeden ze dvou ostatních známých výrobců Společenství byl v platební neschopnosti a od listopadu 2002 přestal vyrábět (viz výše uvedený 33. bod odůvodnění). Na základě dostupných důkazů se objem prodejů dvou ostatních výrobců v ES zvýšil z asi 15 000 tun v roce 1999 na 21 000 tun v roce 2002, a poté klesl na zhruba 19 000 tun během PO. Jejich podíl na trhu se zvýšil z 12,5 % v roce 1999 na 16,6 % v roce 2002 a poté se snížil na 14,4 % během PO. Pokud by šetření pokrývalo celý rok 2003, pak by tržní podíl jediného zbývajícího výrobce činil 9,7 %. Přestože je pravda, že dva ostatní výrobci Společenství získali 1,9 % tržního podílu mezi rokem 1999 a PO, pak skutečnost, že se jeden z nich ocitl v platební neschopnosti svědčí o nepříznivém stavu, což platí pro celé výrobní odvětví Společenství. Prozatímně se proto došlo k závěru, že výkonnost ostatních výrobců Společenství přispěla k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství pouze malou měrou, pokud vůbec, a její vliv nemůže vyvrátit prozatímní zjištění, že skutečně existuje příčinný vztah mezi dumpingovými dovozy pocházejícími z dotčené země a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

d)   Dovozy z ostatních zemí

(83)

Podle dostupných údajů se objem celkových dovozů obdobného produktu pocházejícího ze třetích zemích kromě Indie zvýšil o 20 % z přibližně 13 000 tun v roce 1999 na 15 000 tun v PO a jejich podíl na trhu se zvýšil z 10,7 % v roce 1999 na 11,8 % v PO. Vážený průměr cen CIF těchto dovozů klesl o 8 % mezi rokem 1999 a PO, z přibližně 2 400 EUR/t v roce 1999 na 2 200 EUR/t v PO. Je třeba poznamenat, že ceny výrobků dovezených ze třetích zemí kromě Indie byly během uvažovaného období podstatně vyšší než ceny dovozů z dotčené země.

(84)

Dále bylo zjištěno, že kromě Indie získaly tržní podíl vyšší než 1 % během PO pouze dovozy ze třech zemí, tj. Japonska, Polska a USA. Ukázalo se, že i) tržní podíl Japonska vzrostl z 2,1 % v roce 1999 na 2,6 % v PO, ii) tržní podíl Polska se zvýšil z 3,3 % v roce 1999 na 4,4 % v PO a iii) tržní podíl USA klesl z 5,3 % v roce 1999 na 4,7 % v PO. Porovnají-li se ceny CIF dovozů původem z těchto tří zemí, ceny dovozů z Japonska a USA se zdají být nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, zatímco ceny dovozů původem z Polska jsou vyšší. Kromě toho jsou ceny CIF dovozů z těchto tří zemí stále vyšší než ceny z dotčené země. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by byly tyto výrobky dováženy za dumpingové ceny.

(85)

Šetření dokázalo, že dva závody vyrábějící obdobný produkt v Polsku a vyvážející jej do Společenství jsou dceřinnými společnostmi jednoho výrobce Společenství, který podal stížnost. Proto byly všechny výše uvedené objemy dovozů z Polska během PO přičteny uvedenému výrobci ze Společenství. Šetření rovněž prokázalo, že přibližně 40 % objemu obdobného výrobku dovezeného z USA bylo ve skutečnosti dovezeno ke konečnému prodeji ve Společenství druhým výrobcem ze Společenství, který podal stížnost. Nic nenasvědčuje tomu, že by odpovídající opětovné prodeje způsobily újmu ostatním výrobcům Společenství nebo že by tyto dovozy byly uskutečněny k újmě vlastní výroby ve Společenství. Dva výrobci Společenství, kteří podali stížnost, vlastní další závody vyrábějící obdobný produkt ve třetích zemích, ale šetření dokázalo, že objemy dováženého výrobku byly jak samostatně, tak dohromady zanedbatelné, tj. méně než 1 % spotřeby Společenství.

(86)

Dva výrobci Společenství, kteří podali stížnost, jsou velké společnosti, které působí na celosvětové úrovni. Jejich pole působnosti se neomezuje pouze na Společenství. Tyto společnosti nejen dovážejí omezená množství obdobného výrobku ke konečnému prodeji ve Společenství, ale také vyvážejí podstatnou část své produkce vyrobené ve Společenství mimo Společenství. Tyto dodávky na světové úrovni jsou odůvodněny rostoucím trendem ke specializaci různých výrobních linek podle velikosti a kategorie obdobného výrobku, v přímém důsledku čehož oba výrobci Společenství, kteří podali stížnost, museli v případě některých velikostí a kategorií použít dovozy výrobků vyrobených mimo Společenství, aby tak doplnili sortiment výrobků nabízených zákazníkům Společenství.

(87)

S ohledem na průměrné ceny, malý objem těchto dovozů, jejich omezený podíl na trhu a výše uvedené důvody týkající se sortimentu výrobků, nic nenasvědčuje tomu, že by tyto dovozy, ať už pocházejí z výrobních závodů dvou výrobců Společenství, kteří podali stížnost, v třetích zemích nebo nepocházejí, přispěly k nepříznivému stavu výrobního odvětví Společenství, zejména pokud jde o podíl na trhu, objemy prodejů, zaměstnanost, investice, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok.

(88)

Rovněž se uvádělo, že toto řízení diskriminační je, protože nepřihlíží k dovozům obdobného produktu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), což údajně dokazují poměrně významná množství dovezená z ČLR vykazovaná pod kódem KN 8545 11 00. Nejprve je třeba zdůraznit, že kód KN 8545 11 00 zahrnuje nejen dotčený výrobek a obdobný výrobek, ale také jiné položky. Není proto vhodné vyvozovat závěry pouze na základě výše uvedeného kódu KN. Této otázce je však třeba věnovat zvláštní pozornost během inspekcí na místě prováděných v prostorách spolupracujících uživatelů. Několik uživatelů uvedlo ve svých odpovědích na dotazníky, že dovážejí obdobné produkty z ČLR, ale šetření na místě ukázalo, že žádná z čínských elektrod neodpovídá parametrům z definice dotčeného výrobku. Kromě toho jedno ze dvou uživatelských sdružení se jasně písemně vyjádřilo, že ČLR nebyla schopna v období od roku 1999 do PO vyrábět a vyvážet obdobné výrobky do Společenství. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

e)   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství

(89)

Jedna ze zúčastněných stran zdůraznila značný pokles vývozních cen výrobního odvětví Společenství a prohlásila, i) že toto snížení svědčí o nepřítomnosti příčinného vztahu mezi dumpingovými dovozy a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství na trhu Společenství a ii) že si tuto újmu způsobilo výrobní odvětví Společenství samo.

(90)

Jak již bylo výše objasněno, dva výrobci ze Společenství, kteří podali stížnost, působí na celosvětové úrovni. Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství objemově vyváží o 15 % více, než kolik prodává ve Společenství. Z počáteční úrovně asi 100 000 tun v roce 1999 se objem prodejů vyvážených výrobním odvětvím Společenství zvýšil o 12 % v roce 2000, poklesl o 20 v roce 2001, zvýšil se o 2 % v roce 2002 a o dalších 6 % v PO. Během PO se objem prodeje na vnější trhy velmi blížil úrovni zjištěné v roce 1999, a proto nelze přičítat vývozní činnosti ztrátu úsporami z rozsahu. Šetřením se zjistilo, že vývozní ceny klesly mezi rokem 1999 a PO o 14 %. Izolovaně od ostatních činitelů, které mohou sehrát úlohu na světovém trhu, však tyto připomínky nejsou důležité z hlediska stávajícího řízení, které se týká trhu Společenství a ne světového trhu. Rovněž je třeba připomenout, že vývoj ziskovosti zkoumaný v rámci hodnocení újmy se vztahuje pouze na prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství ve Společenství. Ačkoli ziskovost prodejů na vnější trhy se vyvíjela o něco hůře než ziskovost prodejů ve Společenství, je tato skutečnost ve stávajícím řízení rovněž nahlížena jako bezpředmětná. Vývozní činnosti proto nemohly žádným způsobem přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

 

1999

2000

2001

2002

PO

Objem vývozu (v tunách)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

112

91

93

99

Jednotková cena vývozů (EUR/t)

nelze zveřejnit (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění)

Index (1999 = 100)

100

96

102

88

86

4.   ZÁVĚR UČINĚNÝ O PŘÍČINNÝCH SOUVISLOSTECH

(91)

Na závěr bylo potvrzeno, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství, jež se vyznačuje hlavně snížením podílu na trhu mezi rokem 1999 a PO, snížením jednotkové prodejní ceny (o 8 %), zvýšením jednotkových výrobních nákladů o 2 % a následným propadem ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku z provozní činnosti, snížením investic a zaměstnanosti, byla způsobena dotčenými dumpingovými dovozy.

(92)

Vliv poklesu poptávky související se zpomalením na trhu s ocelí, návratem k běžným podmínkám hospodářské soutěže po odstranění kartelu, výkonností ostatních výrobců Společenství, dovozem z jiných třetích zemí, vývozní výkonností výrobního odvětví Společenství ve skutečnosti téměř neexistoval nebo byl velmi omezený a v důsledku toho nemohl vyvrátit prozatímní zjištění, že skutečně existuje příčinný vztah mezi dumpingovými dovozy z dotčené země a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

(93)

Prozatímně byl proto učiněn závěr, že dumpingové dovozy pocházející z Indie způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

G.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(94)

Komise zkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinném vztahu, existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. Za tímto účelem a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení provedla Komise rozbor možných dopadů opatření na všechny dotčené strany.

1.   ZÁJEM VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(95)

Výrobní odvětví Společenství je tvořeno dvěma skupinami společností, které dohromady zahrnují celkem 9 výrobních závodů v různých zemích Společenství a zaměstnávají 1 800 osob přímo zapojených do výroby, prodeje a řízení obdobného výrobku. Zavedení opatření by mělo vést k růstu jak objemu prodejů, tak prodejních cen výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Růst cen výrobního odvětví Společenství však v žádném případě nedosáhne úrovně antidumpingového cla, které bude případně zavedeno, protože hospodářská soutěž se bude stále odehrávat mezi výrobci Společenství, výrobky dovezenými z dotčené země za cenu bez dumpingu a dovozy pocházejícími z ostatních třetích zemí. Závěrem se očekává, že zvýšení výroby a objemu prodejů na jedné straně a další snížení jednotkových nákladů na druhé straně, spojené s mírným růstem ceny, umožní, aby se narovnala finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(96)

Pokud by se však antidumpingová opatření nezavedla, je pravděpodobné, že by pokračoval nepříznivý vývoj výrobního odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství by pravděpodobně dále ztrácelo svůj tržní podíl a snižovala by se jeho ziskovost. To by s největší pravděpodobností vedlo ke snižování výroby a investic, jakož i k uzavření některých výrobních závodů a dalšímu úbytku pracovních míst ve Společenství.

(97)

Závěrem je, že zavedení antidumpingových opatření by mělo výrobnímu odvětví Společenství umožnit, aby se zotavilo z účinků zjištěné újmy způsobené dumpingem.

2.   ZÁJEM NESPŘÍZNĚNÝCH DOVOZCŮ/OBCHODNÍKŮ VE SPOLEČENSTVÍ

(98)

Během PO dva spolupracující dovozci dovezli asi 20 % celkového objemu dovozů Společenství dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země. Z údajů poskytnutých dvěma spolupracujícími indickými vyvážejícími výrobci vyplývá, že dovozci/obchodníci ve Společenství (jednak dva výše uvedení spolupracující dovozci a jednak nespolupracující dovozci/obchodníci) zajišťují asi 40 % celkového objemu dovozů Společenství dotčeného výrobku pocházejícího z Indie.

(99)

Pokud by byla zavedena antidumpingová opatření, je možné, že by se objem dovozů pocházejících z dotčené země snížil. Kromě toho nelze vyloučit, že zavedení antidumpingových opatření přinese mírné zvýšení cen dotčeného výrobku ve Společenství, což postihne ekonomickou situaci dovozců/obchodníků. Pokud jde o dva spolupracující dovozce, jejich obchodní činnosti spojené s dotčeným výrobkem pocházejícím z Indie představují asi 40 % jejich celkového obratu. Z hlediska pracovních sil jsou z 10 zaměstnanců 4 přímo zapojeni do obchodu s dotčeným výrobkem pocházejícím z Indie. Vliv zvýšení dovozní ceny dotčeného produktu na dovozce bude také záležet na jejich schopnosti převést toto zvýšení na zákazníky. Dotčený produkt představuje pouze malou část celkových nákladů uživatelů (viz 103. bod odůvodnění níže), proto by mělo být pro dovozce snazší převést jakékoli zvýšení ceny na uživatele.

(100)

Na tomto základě byl učiněn prozatímní závěr, že zavedení antidumpingových opatření by nemělo mít závažný nepříznivý vliv na postavení dovozců ve Společenství.

3.   ZÁJEM VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UŽIVATELŮ

(101)

Hlavním uživatelským výrobním odvětvím, které představuje asi 80 % celkové spotřeby ES dotčeného výrobku a obdobné výrobku, je ocelářský průmysl využívající elektřinu. Během PO byla spotřeba osmi spolupracujících konečných uživatelů asi 27 % celkového dovozního objemu ES dotčeného produktu pocházejícího z dotčené země, dovezeného buď přímo od dvou indických vyvážejících výrobců nebo prostřednictvím dovozců/obchodníků. Z údajů poskytnutých dvěma spolupracujícími indickými vyvážejícími výrobci vyplývá, že koneční uživatelé ve Společenství (jednak osm výše uvedených spolupracujících uživatelů a jednak nespolupracující uživatelé) představují asi 56 % celkového objemu přímých dovozů Společenství dotčeného výrobku pocházejícího z Indie. Zbývající část (4 %) byla dovezena výrobním odvětvím Společenství.

(102)

Spolupracující uživatelé tvrdí, že zavedení antidumpingových opatření by mohlo poškodit jejich finanční postavení jednak přímo prostřednictvím zvýšení ceny jejich spotřeby dodávané z Indie, jednak nepřímo prostřednictvím pravděpodobného zvýšení ceny výrobců Společenství té části jejich spotřeby, kterou jim dodávají výrobci Společenství.

(103)

Šetřením se ukázalo, že spotřeba dotčeného produktu a obdobného produktu představuje v průměru 1 % celkových výrobních nákladů spolupracujících uživatelů. Možný dopad na uživatele, pokud jde o náklady, je následující. V případě zavedení antidumpingových opatření by se výrobní náklady uživatelů zvýšily o 0,15 % (v nejhorším případě, tj. pokud by se cena dotčeného výrobku a obdobného výrobku zvýšila o částku rovnající se clu, nezávisle na zemi jejich původu) a o 0,03 % (pokud by byla ovlivněna pouze cena spotřebovávaného výrobku pocházejícího z Indie). Po zvážení všech ukazatelů se předpokládá, že skutečný výsledek se bude pravděpodobně nacházet mezi těmito dvěma možnostmi, a to z následujících důvodů. Výrobní odvětví Společenství může do určité míry zvýšit své ceny, ale je také možné, že využije menšího tlaku na ceny, aby znovu získalo ztracený podíl na trhu tím, že bude nabízet konkurenceschopné ceny vzhledem k indickým cenám. Existence nevyužitých kapacit a návrat k podmínkám spravedlivého a ziskového trhu zajisté rozšíří možnosti dodávek z různých zemí původu a podpoří nové investice. Kromě toho asi 15 % spotřeby ES je získáváno od jiných dodavatelů (tj. ostatních výrobců Společenství a z dovozů ze třetích zemí, kromě Indie). Proto je nepravděpodobné, že nastane celkové zvýšení cen. Konečně lze předpokládat, že alespoň část dopadu na výrobní náklady uživatelů, která bude pravděpodobně velmi omezená, bude přenesena na jejich zákazníky, což zmírní konečný dopad na zisk uživatelů.

(104)

Spolupracující uživatelé byli proti zavedení antidumpingových opatření i z toho důvodu, že budou překážkou konkurenčnímu trhu a že ve skutečnosti povedou ke znovunastolení kartelu, který v roce 2001 odhalila Komise.

(105)

Dva výrobci Společenství, kteří podali stížnost a kteří používali kartelové postupy od května 1992 do března 1998, byli Komisí v roce 2001 pokutováni. Šetření potvrdilo, že dva výrobci tvořící výrobní odvětví Společenství přestali používat postupy vedoucí ke rozdělování trhů a určování cen, což nebylo žádnou ze stran zpochybněno. Za současného stavu je třeba znovu zavést podmínky řádné hospodářské soutěže, které byly pokřiveny nekalými postupy indických vývozců. Cílem antidumpingových opatření není zamezit dovozům z dotčené země přístup do Společenství, ale odstranit narušení hospodářské soutěže, které vyplynulo z existence dumpingových dovozu. Z obnovení podmínek řádného trhu nebudou mít prospěch pouze výrobci Společenství, ale také ostatní dodavatelské zdroje, kterými jsou například dovozy výrobků bez dumpingu. Skutečnost, že se ve výrobním odvětví Společenství objevily v letech 1992 až 1998 kartelové postupy, by jej nemělo připravit o právo na získání podpory proti nekalým obchodním postupům podle základního nařízení.

(106)

Vzhledem k těmto zjištěním lze prozatímně dojít k závěru, že zavedením antidumpingových opatření i) je nepravděpodobné, že by se vážně ohrozila finanční situace uživatelů, a ii) nelze očekávat nepříznivý vliv na negativní dopadu na celkový stav hospodářské soutěže ve Společenství.

4.   ZÁVĚR K ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ

(107)

Účinky vyplývající ze zavedení opatření by měly výrobnímu odvětví Společenství umožnit, aby obnovilo ztracené objemy prodejů a znovu získalo ztracený podíl na trhu a dosáhlo lepší ziskovosti. S ohledem na zhoršený stav výrobního odvětví Společenství, by však v případě nezavedení opatření hrozilo, že někteří výrobci Společenství by možná uzavřeli výrobní závody a propustili část zaměstnanců. Ačkoli se některé nepříznivé vlivy pravděpodobně projeví v podobě snížených objemů dovážených výrobků a mírným zvýšením cen pro dovozce/obchodníky a pro uživatele, jejich význam může být zmírněn přenesením zvýšení na jejich zákazníky. Na základě výše uvedených skutečností se prozatímně uznává, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zavedení opatření v tomto případě a že použití opatření by bylo v souladu se zájmem Společenství.

H.   NÁVRH PROZATÍMNÍCH ANTIDUMPINGOVÝCH OPATŘENÍ

(108)

S ohledem na závěry učiněné o dumpingu, újmě, příčinných souvislostech a zájmu Společenství, je třeba přijmout prozatímní opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

1.   ÚROVEŇ ODSTRANĚNÍ ÚJMY

(109)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření musí být dostatečná na to, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu výše cla nutného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu, se uvažovalo, že opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby realizovalo zisk před zdaněním, kterého by bylo možné dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez přítomnosti dumpingových dovozů.

(110)

Na základě dostupných údajů bylo předběžně zjištěno, že ziskové rozpětí 9,4 % z obratu lze brát za přiměřenou úroveň, které by mohlo výrobní odvětví dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu. Výrobci Společenství, kteří podali stížnost, prohlásili, že v případě nepřítomnosti dumpingových dovozů by mohli očekávat ziskové rozpětí od 10 % do 15 %. Šetřením se zjistilo, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo zisk od 12 do 15 % obratu v roce 1999 (viz výše uvedený 61. bod odůvodnění), kdy byl podíl dumpingových dovozů na trhu nejnižší. Komise zkoumala, zda podmínky na trhu v roce 1999 mohou být považovány za běžné podmínky na trhu s dotčeným výrobkem. Šetření dokázalo, že návrat k běžným podmínkám hospodářské soutěže po skončení období, ve kterém byly rozdělovány trhy a určovány ceny, měl vliv na ceny a že ceny klíčových surovin mezi rokem 1999 a PO podstatně vzrostly. Za těchto okolností se považuje za nepravděpodobné, že by výrobní odvětví Společenství během PO realizovalo zisk v rozmezí od 12 do 15 %. Komise rovněž zkoumala statistické údaje o rozvahách jednotlivých společností, které podle odvětví shromáždily centrální banky Německa, Francie, Itálie, Japonska a USA. Databázi, v níž jsou tyto údaje shromážděny, spravuje Komise. Zkoumáním se ukázalo, že společnosti, které patří k nejbližšímu odvětví, jež lze nalézt ve výše uvedených průmyslově vyspělých zemích, dosáhly v roce 2002 v průměru zisku, před odpisem mimořádných položek, ve výši 9,4 %. S ohledem na všechny tyto skutečnosti Komise předpokládá, že 9,4 % je odpovídající výše zisku, kterou může výrobní odvětví Společenství dosáhnout, pokud nebudou existovat dumpingové dovozy.

(111)

Nezbytné zvýšení ceny bylo stanoveno na základě porovnání, podle jednotlivých transakcí, váženého průměru dovozní ceny tak, jak bylo stanoveno pro výpočet cenového podbízení, s cenou obdobného výrobku nezpůsobující újmu, za kterou prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství. Cena nezpůsobující újmu byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela výše uvedené ziskové rozpětí. Rozdíly plynoucí z tohoto srovnání se následně vyjádřily jako procento celkové hodnoty CIF dovozů.

(112)

Výše uvedené srovnání cen ukázalo tato rozpětí odstraňující způsobenou újmu:

Graphite India Limited (GIL)

20,3 %

Hindustan Electro Graphite Limited (HEG)

12,8 %

2.   PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(113)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je třeba zavést prozatímní antidumpingové clo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, které však nesmí překročit rozpětí odstraňující způsobenou újmu, jež bylo vypočteno výše v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(114)

V souběžném antisubvenčním řízení, jsou na sady uhlíkových elektrod pocházejících z Indie rovněž zaváděna vyrovnávací cla podle čl. 12 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2026/97 (6) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“). Protože podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení na jeden výrobek nesmí být současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence, je třeba určit, do jaké míry částka subvencí a dumpingové rozpětí vyplývají ze stejné situace.

(115)

V rámci antisubvenčního řízení bylo prošetřeno a zjištěno, že režimy subvencí jsou napadnutelné a tvoří vývozní subvence podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního antisubvenčního nařízení. Proto je prozatímní dumpingové rozpětí zjištěné u vyvážejících výrobců z Indie částečně důsledkem napadnutelných vývozních subvencí, a proto by prozatímní antidumpingové clo mělo být nižší než zjištěné dumpingové rozpětí a rozpětí způsobené újmou zjištěné v tomto řízení o prozatímní vyrovnávací clo, kterým se kompenzuje dopad vývozních subvencí.

(116)

Prozatímní antidumpingová cla by v důsledku toho měla být stanovena takto:

Společnost

Rozpětí pro odstranění újmy

Dumpingové rozpětí

Prozatímní vyrovnávací clo

Navrhované antidumpingové clo

Graphite India Limited (GIL)

20,3 %

34,3 %

14,6 %

5,7 %

Hindustan Electro Graphite Limited (HEG)

12,8 %

24,0 %

12,8 %

0 %

Ostatní

20,3 %

34,3 %

14,6 %

5,7 %

3.   ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(117)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, během které zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, mohou písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je ještě třeba upřesnit, že závěry o zavedení cel učiněné pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a mohou být přezkoumány za účelem zavedení jakéhokoli konečného cla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   1.Tímto se uvaluje prozatímní antidumpingové clo na dovozy uhlíkových elektrod druhu, který se používá v elektrických pecích, o měrné hmotnosti 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, patřící do kódu KN ex 8545 11 00 (kód TARIC 8545110010) a na spojníky používané pro takové elektrody patřící do kódu KN ex 8545 90 90 (kód TARIC 8545909010), ať už dovážené společně nebo zvlášť, pocházející z Indie.

2.   2.Míra prozatímního antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství, před zaplacením cla, pro výrobky vyrobené společnostmi z Indie na níže uvedeném seznamu se stanoví takto:

Společnost

Prozatímní clo

Doplňkový kód TARIC

Graphite India Limited (GIL), 31 Chowringhee Road, Kalkata – 700016, Západní Bengálsko

5,7 %

A530

Hindustan Electro Graphite (HEG) Limited, Bhilwara

0 %

A531

Ostatní

5,7 %

A999

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení celního sazebníku.

4.   Na propuštění výše uvedeného výrobku do volného oběhu ve Společenství se vztahují ustanovení o složení jistoty ve výši částky prozatímního cla.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany požádat o zveřejnění závažných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo přijato toto nařízení, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě 15 dní od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 384/96 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce od data jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. května 2004

Za Komisi

Pascal LAMY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12.

(3)  Úř. věst. C 197, 21.8.2003, s. 2.

(4)  Úř. věst. C 197, 21.8.2003, s. 5.

(5)  Úř. věst. L 100, 16.4.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU