(ES) č. 1008/2004Nařízení Komise (ES) č. 1008/2004 ze dne 19. května 2004, kterým se ukládá prozatímní antisubvenční clo na dovozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie

(1)

Komise dne 21. srpna 2003 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antisubvenčního řízení s ohledem na dovozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě stížnosti podané v červenci 2003 Evropským sdružením uhlíku a grafitu (ECGA) jednajícího za výrobce představující převážnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod ve Společenství. Stížnost obsahovala důkazy o subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, přičemž tyto důkazy se považovaly za postačující pro ospravedlnění zahájení řízení.

(3)

Před zahájením řízení a v souladu s čl. 10 odst. 9 základního nařízení Komise oznámila indické vládě, že obdržela řádně zdokumentovanou stížnost uvádějící, že subvencované vývozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie působí podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství. Indická vláda byl vyzvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu stížnosti a nalézt po vzájemné dohodě řešení. Protože indická vláda o konzultace nepožádala, byly vzaty řádně v úvahu její písemné připomínky k obviněním obsaženým ve stížnosti, týkajícím se subvencovaných dovozů a podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(4)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (4) ve stejný den bylo zveřejněno zahájení souběžného antidumpingového řízení ohledně dovozů stejného výrobku pocházejícího z Indie do Společenství.

(5)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala stěžovatele a ostatní známé výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele a dodavatele o nichž je známo, že se jich tato záležitost týká. Strany, jichž se to přímo týká, dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(6)

Dva vyvážející výrobci z Indie, indická vláda, jakož i výrobci ze Společenství, uživatelé a dovozci/obchodníci písemně předložili svá stanoviska. Všechny strany, které o slyšení ve stanovené lhůtě požádaly a uvedly, že existují konkrétní důvody, proč by měly být vyslyšeny, dostaly příležitost ke slyšení.

(7)

Vzhledem k vysokému počtu dovozců ve Společenství, kteří nejsou spříznění, bylo podle článku 27 základního nařízení považováno za vhodné přezkoumat, zda se má použít metoda vzorku. Aby se Komise mohla rozhodnout, zda je metoda vzorku skutečně nutná, a pokud ano, aby byl vzorek vybrán, všichni známí dovozci, kteří nejsou spříznění, byli podle čl. 27 odst. 2 základního nařízení požádáni, aby se přihlásili do 15 dnů od zahájení řízení a aby Komisi poskytli informace požadované v oznámení o zahájení, totiž za období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003. Pouze dva dovozci, kteří nejsou spříznění, souhlasili s tím, aby byli zahrnuti do vzorku a ve lhůtě poskytli požadované základní informace. Proto se došlo k názoru, že metoda vzorku není v tomto řízení nutná.

(8)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich to týká, dvěma výše uvedeným dovozcům, kteří nejsou spříznění, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, jakož i indické vládě.

(9)

Komise obdržela odpovědi od dvou indických vyvážejících výrobců, od dvou výrobců ze Společenství, kteří si stěžovali, od osmi uživatelských společností a od dvou výše uvedených dovozců, kteří nejsou spříznění. Jedna uživatelská společnost navíc učinila písemné podání obsahující některé množstevní údaje a dvě sdružení uživatelů předala Komisi písemná podání.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému určení existence subvencí, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě proběhly v prostorách následujících společností:

(11)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 („posuzované období“ nebo „PO“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od roku 1999 do konce PO („uvažované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem jsou uhlíkové elektrody a/nebo spojníky používané pro takové elektrody, ať už dovážené společně nebo zvlášť. Uhlíková elektroda je uhlíkový válec vytvarovaný v keramické formě nebo extrudovaný. Na obou koncích tohoto válce jsou obrobena zužující se drážkovaná „hrdla“, takže dvě nebo více elektrod lze spojit tak, aby vytvořily sloupec. Spojovací část je rovněž z grafitu a používá se ke spojení dvou hrdel. Tato část se nazývá „spojník“. Jak uhlíková elektroda, tak spojník se obvykle dodávají již sestavené jako „sada uhlíkových elektrod“.

(13)

Pro výrobu uhlíkových elektrod a spojníků používaných pro takové elektrody se používá ropný koks, vedlejší výrobek ropného průmyslu, a kamenouhelná smola. Výrobní postup se skládá z šesti kroků, totiž tváření, výpalu, impregnace, opakovaného výpalu, grafitování a obrábění. Během fáze grafitování se výrobek elektricky zahřívá na teplotu převyšující 3 000oC a fyzikálně se mění na grafit, krystalickou formu uhlíku, což je unikátní materiál s nízkou elektrickou, ale vysokou tepelnou vodivostí a vysokou pevností a účinností při vysokých teplotách, čímž je vhodný k použití v elektrických obloukových pecích. Výroba sady uhlíkových elektrod trvá zhruba dva měsíce. K sadám uhlíkových elektrod neexistují náhradní výrobky.

(14)

Sady uhlíkových elektrod používají výrobci oceli v elektrických obloukových pecích, kterým se rovněž říká „minihutě“, jako vodiče proudu pro výrobu oceli z recyklovaného odpadu. Uhlíkové elektrody a spojníky používané pro takové elektrody, které spadají do rámce tohoto šetření, jsou pouze ty, které mají měrnou hmotnost 1,65 g/cm3 nebo vyšší a specifický elektrický odpor 6,0 μΩ*m nebo nižší. Sady uhlíkových elektrod splňující tyto parametry jsou schopny přenášet velmi vysoké proudové zatížení.

(15)

Jeden indický vývozce uvedl, že v některých případech vyrábí dotčený výrobek bez použití koksu druhu „premium needle coke“, což je prvotřídní koks, jenž podle této společnosti byl stěžovateli považován za nezbytný pro výrobu produktu podle specifikace uvedené ve 12. až 14. bodu odůvodnění. Tento vývozce proto tvrdil, že uhlíkové elektrody a spojníky pro takové elektrody, vyrobené bez použití koksu kvality „premium needle coke“, je třeba vyjmout z rozsahu šetření. Pro výrobu sad uhlíkových elektrod je opravdu možno použít ropný koks různé kvality. Určení výrobku je však dáno fyzikálními a technickými parametry konečného výrobku a jeho konečným použitím, a to bez ohledu na použitou surovinu. Pokud uhlíkové elektrody a spojníky používané pro takové elektrody pocházející z Indie a dovážené do Společenství splňují základní fyzikální a technické parametry tak, jak je uvedeno v popisu výrobku, považují se za dotčené výrobky. Proto byla žádost zamítnuta.

(16)

Bylo zjištěno, že výrobek vyvážený z Indie do Společenství, výrobek vyráběný a prodávaný na indickém trhu i výrobek vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobci ze Společenství mají stejné základní fyzikální a technické parametry i stejné použití, a proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

(17)

Na základě informací obsažených ve stížnosti a v odpovědích na dotazník Komise bylo prošetřeno pět níže uvedených režimů, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány vývozní dotace indické vlády:

(18)

Výše uvedené režimy (i), (ii), (iii), a (iv) se řídí zákonem o (rozvoji a řízení) zahraničním obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost 7. srpna1992 (dále jen „Zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice, souhrnně uvedené v dokumentech „Vývozní a dovozní politika“, které vydává ministerstvo obchodu každých pět let a pravidelně je aktualizuje. Dokument Vývozní a dovozní politika příslušný pro PO v tomto případě je pětiletý plán na období od 1. dubna 2002 do 31. března 2007. Indická vláda rovněž stanoví postupy pro řízení zahraničně-obchodní politiky v „Příručce postupů – 1. dubna 2002 až 31. března 2007“ (svazek 1), která je rovněž pravidelně aktualizována.

(19)

Z dokumentu Vývozní a dovozní politika na období od 1. dubna 2002 do 31. března 2007 je zřejmé, že licence/osvědčení/povolení vystavené před vstupem této politiky v platnost budou i nadále platné pro účel, kde kterému byly licence/osvědčení/povolení vydány, i během PO, nebude-li stanoveno jinak.

(20)

Následné odkazy v tomto textu na právní základ pro výše uvedené šetřené režimy (i) až (iv) se vztahují na Vývozní a dovozní politiku pro období od 1. dubna 2002 do 31. března 2007 a na „Příručku postupů – 1. dubna 2002 až 31. března 2007“ (svazek 1).

(21)

Osvobození od daně z příjmu uvedené výše v bodu (v) se zakládá na Zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován Finančním zákonem.

(22)

Čl. 14 odst. 5 písm. b) základního nařízení stanoví, že minimální limit (de minimis) pro subvence ve výši 3 % týkající se dovozů z některých rozvojových zemí, tj. rozvojových zemí, které jsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze VII Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM), jakož i rozvojových zemí, které jsou členy WTO a které zcela odstranily vývozní dotace, přestane platit osm let po vstupu Dohody o WTO v platnost. Protože uvedená Dohoda vstoupila v platnost 1. ledna 1995, limit pro subvence již není platný. Minimální (de minimis) limit týkající se dovozů ze všech rozvojových zemí je 2 %, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 5 písm. a) základního nařízení. Společně s uplatněním minimálního (de minimis) limitu 3 %, který se týká států uvedených v příloze VII ASCM, je praxí ES, že na uvedené státy používá minimální (de minimis) limit 0,3 % na jednotlivý režim subvencí. Protože konkrétní minimální (de minimis) limit, který platil u států uvedených v příloze VII ASCM, již neplatí, má se za to, že limit pro jednotlivé režimy by neměl rovněž platit.

(23)

Režim DEPB vstoupil v platnost 1. dubna 1997 prostřednictvím Celního oznámení č. 34/97. Podrobný popis tohoto režimu je v odstavci 4.3.1 až 4.3.4 Vývozní a dovozní politiky a v odstavci 4.37 až 4.53 Příručky postupů. Režim DEPB je následovníkem režimu Passbook, který skončil 31. března 1997. Od počátku existovaly dva druhy režimu DEPB, DEPB na předexportním základu a DEPB na poexportním základu.

(24)

Indická vláda zdůraznila, že režim DEPB na předexportním základu byl zrušen 1. dubna 2000, a proto tento režim nepřipadá pro PO v úvahu. Bylo zjištěno, že žádná ze společností neměla žádnou výhodu z režimu DEPB na předexportním základu, a proto není nutné stanovit napadnutelnost DEPB na předexportním základu. Následující rozbor proto vychází pouze z režimu DEPB na poexportním základu.

(25)

Režim DEPB na poexportním základu je k dispozici vyrábějícím vývozcům nebo obchodníkům-vývozcům (tj. obchodníkům).

(26)

V rámci tohoto režimu může kterýkoli způsobilý vývozce požádat o kredity, které se počítají jako procento z hodnoty vyvezených hotových výrobků. Takové sazby DEPB byly stanoveny indickými úřady pro většinu výrobků, včetně dotčeného výrobku, na základě standardních norem vstupů a výstupů (SION). Po přijetí žádosti je automaticky vystavována licence s uvedením přiznaného kreditu.

(27)

Režim DEPB na poexportním základu umožňuje tyto kredity použít k úhradě dovozních cel na jakékoli následné dovozy, s výjimkou zboží, které je předmětem dovozních omezení nebo zákazů dovozu. Zboží dovezené za takové kredity lze následně prodat na vnitřním trhu (po připočtení daně z obratu) nebo použít jiným způsobem.

(28)

Licence DEPB jsou volně převoditelné a v důsledku toho se běžně prodávají. Licence DEPB podléhá poplatku za žádost ve výši 0,5 % z přiznaného kreditu a je platná 12 měsíců od data vystavení. Proto byly licence vydané ve dvouletém období od 1. 4. 2001 do 31. 3. 2003 k dispozici během PO buď k prodeji nebo k použití na úhradu dovozních cel.

(29)

Do PO, tj. do 31. 3. 2002 předložení licence DEPB opravňovalo k odpočtu běžného dovozního cla až do nominální hodnoty licence. Licence DEPB navíc umožňovala osvobození od dalšího cla, tzv. zvláštního dodatkového cla (SAD). SAD je hodnotové (ad valorem) clo ve výši 4 % z hodnoty zboží včetně celní hodnoty většiny zboží dováženého do Indie, včetně dotčeného výrobku. Zatímco osvobození od SAD v rámci tohoto režimu bylo podmíněno předložením licence DEPB, ušetřená částka SAD nebyla odečtena z kreditu uděleného licencí. V důsledku toho existovala v režimu DEPB dodatečná výhoda nad nominální hodnotu licence DEPB.

(30)

Na začátku PO, tj. 1. 4. 2002, indická vláda zrušila osvobození od SAD v rámci režimu DEPB. Proto byl během PO jakýkoli odpočet SAD přímo odečten z licence DEPB předložené dovozcem. Aby se zohlednila tato změna režimu a aby se v podstatě vývozcům nahradily výhody, které měli dříve v důsledku osvobození do SAD, indická vláda novelou SION u dotčeného výrobku zvýšila od 1. 4. 2002 sazby DEPB. Indická vláda na základě žádosti rovněž vydávala dodatečné kredity na existující licence, jež byly vydány před 1. 4. 2002 tak, aby zvýšila přiznaný kredit na úroveň novelizované sazby DEPB.

(31)

Když nějaká společnost vyveze zboží, je jí přiznán kredit, který lze použít buď k vyrovnání celních poplatků na budoucí dovozy různého zboží nebo jej jednoduše prodat na volném trhu.

(32)

Částka kreditu se počítá automaticky na základě sazeb SION, a to bez ohledu na to, zda vstupy byly dovezeny, bylo z nich zaplaceno clo nebo zda vstupy byly ve skutečnosti použity pro výrobu na vývoz a bez ohledu na to, v jakém množství. Společnost může vskutku požádat o licenci na základě minulých vývozů, a to bez ohledu na to, zda cokoli dováží či zda kupuje zboží z jiných zdrojů. Kredity DEPB se považují za peněžní příspěvek, protože jsou dotací. Jejich součástí je přímý převod prostředků, protože je lze buďto prodat a přeměnit na peněžní hotovost, nebo použít k úhradě dovozních cel, čímž se indická vláda zříká příjmů, které by jinak byly splatné.

(33)

Čl. 2 odst. 1) písm. a) bod ii) základního nařízení stanoví výjimku, mimo jiné, pro systémy navracení nebo navracení u náhradních vstupů, které splňují přísné podmínky stanovené v příloze I bodu i), příloze II (definice a pravidla navracení) a v příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů).

(34)

Vývozce nemá v tomto případě žádnou povinnost skutečně spotřebovat zboží dovezené bez cla ve výrobním procesu a částka kreditu se nepočítá podle skutečně použitých vstupů.

(35)

Navíc není zaveden systém nebo postup pro zjištění, které vstupy se spotřebovaly ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozních poplatků ve smyslu ustanovení bodu i) přílohy I a příloh II a III základního nařízení.

(36)

Vývozci jsou rovněž způsobilí požívat výhody režimu DEPB bez ohledu na to, zda nějaké vstupy vůbec dovážejí. K získání výhody stačí vývozci jednoduše vyvézt zboží bez prokazování, že nějaký vstupní materiál byl dovezen. Proto jsou k získávání výhod režimu DEPB oprávněni i vývozci, kteří vyrábějí své vstupy v tuzemsku a žádné zboží jako vstupy nedovážejí. Režim DEPB na poexportním základu proto nesplňuje kritéria příloh I až III základního nařízení.

(37)

Při neexistenci i) požadavku, aby ve výrobním procesu byly spotřebovávány dovozní vstupy a ii) systému ověřování požadovaného v příloze II základního nařízení, nelze režim DEPB na poexportním základu považovat za povolený režim navracení nebo navracení u náhradních vstupů (příloha III) podle čl. 2 odst. 1) písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(38)

Protože neplatí výše uvedená výjimka z definice subvencí pro navracení a navracení u náhradních vstupů zmiňovaná ve 33. bodu odůvodnění, nedochází k přebytku vrácení, a vrácení veškerých celních poplatků, které jsou běžně splatné u všech dovozů je napadnutelnou výhodou.

(39)

Protože finanční příspěvek indické vlády přiznává držiteli DEPB výhodu a protože se vláda vzdává příjmu, který je jinak splatný, tvoří tento režim subvenci. Jedná se o subvenci zákonem stanovenou v závislosti na vývozní výkonnosti ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, protože, jak bylo vysvětleno výše, ji lze získat pouze vývozem. Proto se považuje za zvláštní, a proto napadnutelnou.

(40)

Výhoda pro společnosti byla vypočtena na základě částky kreditu přiznaného v licencích, které byly během PO použity nebo převedeny (prodány). Za účelem co nejpřesnějšího určení ušlého příjmu je nutno rozlišit licence vydané a použité během PO, licence vydané a převedené během PO, licence vydané před PO a použité během PO a licence vydané před PO a převedené během PO.

(41)

Pokud byla licence DEPB vydána a použita během PO spolupracujícím vyvážejícím výrobcem pro dovoz zboží bez zaplacení příslušného cla (včetně SAD), byla výhoda vypočtena na základě celkových ušlých dovozních poplatků, odvozených od zůstatku kreditu na příslušné licenci DEPB.

(42)

Pokud byla licence DEPB vydána a převedena (prodána) během PO, byla výhoda vypočtena na základě kreditu přiznaného v licenci (nominální hodnoty), a to bez ohledu na prodejní cenu licence, protože prodej licence je čistě obchodním rozhodnutím, kterým se nemění částka výhody (odpovídající převodu prostředků indické vlády) získaná v rámci režimu.

(43)

Pokud byla licence DEPB vystavena před PO a použita během PO spolupracujícím vyvážejícím výrobcem pro dovoz zboží bez zaplacení příslušného cla, byla výhoda vypočtena na základě celkových ušlých dovozních poplatků (včetně SAD), odečtených ze zůstatku kreditu na příslušné licenci DEPB. Při zjišťování ušlého příjmu indické vlády byly vzaty v úvahu i dodatečné licence vydané na zvýšené kredity DEPB, jak uvedeno výše, a to v rozsahu v jakém byly použity na úhradu cel.

(44)

U licencí DEPB vydaných před PO a převedených (prodaných) během PO bylo zjištěno, že tyto licence byly prodávány za cenu převyšující jejich nominální hodnotu. Toto ážio se vysvětluje dodatečným osvobozením od SAD, jež tyto licence umožňují, jak bylo vysvětleno výše. Celkovou částku ušlého příjmu indické vlády nelze zjistit bez znalosti výrobků, které byly dovezeny kupujícími těchto licencí. Podle opatrného odhadu však tato částka musela být přinejmenším shodná s prodejní cenou licence, protože prodej licence za cenu převyšující její hodnotu nemá z hospodářského hlediska smysl. Výhoda byla vypočtena na základě prodejní ceny licence.

(45)

Jak je uvedeno ve 26. bodu odůvodnění, výhoda v rámci režimu DEPB vychází z hodnoty vyvezených hotových výrobků a není přiznávána s ohledem na zhotovená, vyrobená, vyvezená a přepravená množství. Proto byla podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení částka vypočtené subvence propočtena na celkový vývozní obrat během PO. Při výpočtu výhody byly podle čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení odečteny poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence.

(46)

Společnosti požadovaly, aby při výpočtu výhod získaných v rámci tohoto režimu byly odečteny náklady vzniklé placením specializovaných zástupců, provize z prodeje a různé další náklady. V této souvislosti je třeba uvést, že používání třetích stran při nákupu a prodeji licencí je čistě obchodním rozhodnutím, kterým se nemění částka kreditu v licencích. Při výpočtu výhody podle čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení jsou odpočitatelné pouze poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence. Protože výše uvedené náklady nejsou nezbytné pro získání subvence, byly žádosti zamítnuty.

(47)

Společnosti rovněž tvrdily, že výhody z jejich licencí DEPB přinesly dodatečné příjmy a proto zvýšily i jejich celkovou daňovou povinnosti, především pak daň z příjmu společností. Tvrdily, že výhody získané v režimu DEPB by se proto měly snížit o částku skutečně splatné daně z příjmu.

(48)

Na zdanění společnosti může mít rozdílný dopad, jak se rozhodne naložit s výhodami poskytnutými v rámci režimu subvencí, v daném případě buď použitím licence k úhradě dovozních poplatků nebo k prodeji licencí. Zkoumání možných dopadů takové výhody na daňovou situaci takové společnosti není věcí prošetřujícího orgánu. Proto byla žádost zamítnuta.

(49)

Obě spolupracující společnosti získaly během PO z tohoto režimu výhodu a obdržely subvence v rozmezí 14,5 % až 20,4 %.

(50)

Režim EPCG byl vyhlášen 1. dubna 1992. V PO se režim řídil celními oznámeními č. 28/97 a 29/97, jež vstoupila v platnost 1. dubna 1997. Podrobné údaje o režimu obsahuje kapitola 5 Vývozní a dovozní politiky 2002/2007 a kapitola 5 Příručky postupů.

(51)

Režim je dostupný výrobcům/vývozcům (tj. všem výrobcům v Indii, kteří vyvážejí) nebo obchodníkům/vývozcům (tj. obchodníkům) „napojeným” na podporující výrobce.

(52)

Pro získání výhody v rámci režimu musí společnost příslušným úřadům předložit podrobné údaje o druhu a hodnotě investičního majetku, který chce dovézt. Podle vývozní angažovanosti, ke které je společnost připravena, je jí povoleno dovézt investiční majetek buď s nulovým nebo se sníženým clem. Pro splnění vývozních závazků musí být dovezený investiční majetek použit k výrobě vyvezeného zboží. Na žádost vývozce je vydána licence povolující dovoz se zvýhodněnou sazbou. Pro získání licence je třeba zaplatit poplatek za podání žádosti.

(53)

Držitel licence EPCG může pořídit investiční majetek rovněž z tuzemských zdrojů. V takovém případě může tuzemský výrobce investičního majetku použít výhodu k bezcelnímu dovozu položek, potřebných k výrobě takového investičního majetku. Případně může tuzemský výrobce žádat o výhodu danou uvažovaným vývozem vzhledem k dodávce investičního majetku od držitele licence EPCG.

(54)

Pro získání způsobilosti v rámci režimu EPCG je nutno splnit vývozní povinnost. Tu je nutno realizovat vývozem zboží zhotoveného nebo vyrobeného s pomocí investičního majetku a hodnota takového vývozu musí překročit průměrnou úroveň vývozu stejného výrobku, dosahovanou společností během tří let předcházejících udělení licence.

(55)

Nedávno došlo ke změně podmínek režimu ohledně výpočtu vývozní povinnosti. Podle nových pravidel mají společnosti na splnění vývozního závazku osm let (částka vývozu musí být přinejmenším šestinásobkem celkové hodnoty osvobození od cla na dovezené zboží). Tato změna však podstatně nemění základní fungování režimu.

(56)

Platba nulového nebo sníženého dovozního cla vývozcem je finančním příspěvkem indické vlády, protože jinak splatný příjem je ušlý a příjemce získává výhodu běžně splatného sníženého cla nebo je od placení tohoto cla osvobozen. Licenci nelze získat bez závazku vyvézt zboží. Režim EPCG je proto subvencí stanovenou zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, a proto se považuje za zvláštní a tím napadnutelný.

(57)

Výhoda pro společnosti byla podle čl. 7 odst. 3 základního nařízení vypočtena na základě částky nezaplaceného dovozního cla na dovezený investiční majetek, rozložené na dobu odpovídající běžnému odpisovému období takového investičního majetku ve výrobním odvětví dotčeného výrobku. V souladu se zavedenou praxí byla částka výhody, započitatelné během PO pro zohlednění hodnoty výhody v čase, navýšena o úroky za PO, tak aby bylo možné stanovit celkovou výhodu tohoto režimu pro příjemce. Vzhledem k povaze subvence, která je rovnocenná s jednorázovým darem, se za vhodnou považovala obchodní úroková míra pro společnosti platná během PO. Jak je uvedeno v 54. bodu odůvodnění, výhoda v rámci režimu EPCG závisí na zvýšené hodnotě vyvezených hotových výrobků a není přiznávána s ohledem na zhotovená, vyrobená, vyvezená a přepravená množství. Proto byla podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení částka subvence rozdělena na celkový vývozní obrat během PO.

(58)

Oba spolupracující vývozci získali během PO z tohoto režimu výhodu a obdrželi subvence v rozmezí 0,1 % až 0,3 %.

(59)

Režim ALS je uplatňován od období let 1977-78. Je popsán v odstavcích 4.1.1 až 4.1.7 Vývozní a dovozní politiky a v částech kapitoly 4 Příručky postupů.

(60)

Licence ALS jsou k dispozici pro bezcelní dovoz vstupů použitých při výrobě zboží na vývoz vývozcům, výrobcům-vývozcům a obchodníkům-vývozcům „napojeným“ na podporujícího nebo podporující výrobce.

(61)

Objem dovozů povolených v rámci tohoto režimu je vypočten jako procento z objemu vyvezených hotových výrobků. Licence ALS měří jednotky povolených dovozů jak v množství tak v hodnotě. Pro většinu výrobků, včetně výrobku dotčeného, existují sazby používané pro stanovení povolených bezcelních nákupů, a to na základě SION. Vstupní položky uvedené v licencích ALS jsou položky použité při výrobě příslušných hotových výrobků.

(62)

Licence ALS lze vystavit na:

(63)

Při ověřování bylo zjištěno, že během PO byl jedním výrobcem-vývozcem používán pouze režim ALS uvedený výše v bodu (i) (fyzické vývozy). Proto v rámci tohoto šetření není nutno zjišťovat napadnutelnost výšeuvedených kategorií (ii), (iii) a (iv) režimu ALS.

(64)

Licence umožňující uhradit celní poplatky při dovozu jsou udělovány pouze vyvážejícím společnostem. V tomto ohledu je režim podmíněn vývozní výkonností.

(65)

Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že režim ALS ve vztahu k „fyzickým dovozům“ během PO využívala jedna šetřená společnost. Tato společnost používala ALS pro bezcelní dovozy vstupů pro vyvážené zboží.

(66)

Indická vláda tvrdila, že režim ALS je založen na množství a že vstupy povolené v rámci této licence se vztahují k množství vývozu. Rovněž bylo tvrzeno, že jakékoli vstupy, které jsou v rámci režimu ALS dovezeny, musí být použity při výrobě vyvážených výrobků nebo k doplnění zásob vstupů, které byly použity v již vyvezených výrobcích. Podle indické vlády musí být dovezené vstupy použity vývozcem a žádné takové vstupy nesmí být prodány nebo převedeny.

(67)

Bylo však zjištěno, že není zaveden žádný systém pro kontrolu, zda a které vstupy jsou spotřebovány ve výrobě vyváženého zboží. Systém ukazuje pouze to, že bezcelně dovezené zboží bylo použito ve výrobním procesu, a to bez rozlišení určení zboží (pro tuzemsko nebo na vývoz).

(68)

Čl. 2 odst. 1) písm. a) bod ii) základního nařízení stanoví výjimku, mimo jiné, pro systémy navracení nebo navracení u náhradních vstupů, které splňují přísné podmínky stanovené v příloze I bodu i), příloze II (definice a pravidla navracení) a v příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení.

(69)

Protože chybí systém nebo postup pro zjištění, které vstupy se spotřebovávají ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozních poplatků ve smyslu ustanovení bodu i) přílohy I a příloh II a III základního nařízení, nelze režim ALS považovat za povolený režim navracení podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(70)

Protože neplatí výše uvedená výjimka z definice subvencí pro navracení a navracení u náhradních vstupů zmiňovaná v 68. bodu odůvodnění, nedochází k přebytku vrácení a napadnutelnou výhodou je vrácení veškerých celních poplatků, které jsou běžně splatné u všech dovozů.

(71)

Přínos pro společnost byl vypočten na základě částky kreditu přiznaného v licencích, které byly použity během PO. Jak je uvedeno v bodu odůvodnění (61), je výhoda v rámci režimu ALS založena jak na množství, tak i na hodnotě vyvážených hotových výrobků. Proto byla podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení částka vypočtené subvence propočtena na celkový vývozní obrat během PO. Při výpočtu výhody byly podle čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení odečteny poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence. Na základě toho činila subvence 0,2 %.

(72)

Bylo ověřeno, že žádný vyvážející výrobce není umístěn ani v EPZ ani v EOU. Proto se další rozbor tohoto režimu nepovažoval pro účely tohoto šetření za nutný.

(73)

Právním základem pro přiznání osvobození od daně z příjmu je zákon o dani z příjmu z roku 1961. Zákon je každoročně novelizován finančním zákonem a stanoví základ pro výběr daní i pro různá osvobození/odpočty, jež lze nárokovat. K osvobození, které mohou firmy požadovat, patří osvobození uvedená v oddílech 10A, 10B a 80HHC zákona, jimiž se stanoví osvobození od daně z příjmu u zisků z prodejů na vývoz.

(74)

Indická vláda uvedla, ze osvobození od daně z příjmu bylo zrušeno 31. 3. 2003 a toto tvrzení doložila. Režim mohl poskytnout dotčeným vývozcům výhody během PO, ale po uvedeném datu žádné výhody vyvážejícím společnostem neposkytuje. Za těchto okolností a podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení není nutno zjišťovat napadnutelnost osvobození od daně z příjmu.

(75)

Výše napadnutelných subvencí podle ustanovení základního nařízení, vyjádřená v hodnotě, činí u prošetřovaných vyvážejících výrobců 14,6 % až 20,9 %. Protože celková úroveň kooperace Indie byla vysoká (100 % vývozů dotčeného výrobku z Indie do Společenství), zbytkové rozpětí subvence bylo stanoveno ve výši společnosti s nejvyšším jednotlivým rozpětím, tj. 20,9 %.

(76)

Obdobný výrobek ve Společenství vyrábí SGL AG („SGL“) a několik poboček UCAR SA („UCAR“), konkrétně UCAR SNC, UCAR Electrodos Ibérica SL a Graftech SpA, za něž byla stížnost podána. Výrobní závody SGL a UCAR jsou umístěny v Rakousku, Belgii, Německu, Francii, Itálii a Španělsku.

(77)

Kromě dvou stěžujících si výrobců (SGL a UCAR) vyráběli obdobný výrobek ve Společenství v období 1999-PO ještě další dva výrobci. Jeden z nich se stal platebně neschopným a musel požádat o soudní ochranu podle německého úpadkového práva. Posledně jmenovaná společnost přestala obdobný výrobek vyrábět v listopadu 2002. Tyto dvě společnosti vyjádřily stížnosti svou podporu, ale odmítly výzvu Komise k aktivní spolupráci v rámci šetření. Bylo zjištěno, že všechny čtyři výše uvedené společnosti lze považovat za výrobce ve Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(78)

Dva stěžující si výrobci ze Společenství řádně odpověděli na dotazník a během šetření plně spolupracovali. Během PO představovali přes 80 % výroby ve Společenství.

(79)

Proto se má zato, že představují výrobní odvětví Společenství podle čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 8 základního nařízení a dále budou uváděni jen jako „výrobní odvětví Společenství“.

(80)

Vzhledem k tomu, že existují pouze dva indičtí vyvážející výrobci dotčeného výrobku a vzhledem k tomu, že i výrobní odvětví Společenství se skládá pouze ze dvou výrobců, bylo nutno údaje o dovozech dotčeného výrobku do Společenství pocházejících z Indie i o výrobním odvětví Společenství indexovat za účelem ochrany důvěrných informací podle článku 29 základní nařízení.

(81)

Spotřeba ve Společenství byla zjištěna na základě objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, objemu prodeje ostatních výrobců Společenství na trhu Společenství na základě odhadu provedeného podle nejspolehlivějších dostupných informací, objemu prodeje dvou indických spolupracujících vyvážejících výrobců na trhu Společenství, objemu dovozu z Polska, získaných v kooperaci s SGL, údajů Eurostatu pro zbývající dovozy do Společenství, řádně upravené v případě potřeby.

(82)

Na tomto základě se spotřeba Společenství dotčeného výrobku zvýšila od roku 1999 do PO o 9 %. Konkrétně se zvýšila o 14 % mezi roky 1999 a 2000, poklesla o 7 % v roce 2001, o další 1 % v roce 2002 před nárůstem o 3 % během PO. Protože dotčený výrobek se používá především v ocelářském průmyslu využívajícím elektřinu, je třeba vývoj spotřeby posuzovat na základě trendů tohoto konkrétního odvětví, jež vykazuje velké zrychlení v roce 2000, po němž následoval od roku 2001 pokles.

(83)

Objem dovozu dotčeného výrobku z Indie do Společenství se od roku 1999 do PO zvýšil o 76 %. Konkrétně se dovoz z Indie zvýšil o 45 % mezi rokem 1999 a 2000, o dalších 31 % v roce 2001 a na této úrovni zůstal v letech 2002 a v PO v podstatě stabilní.

(84)

Tržní podíl vývozců z dotčeného státu se během posuzovaného období zvýšil o 3,4 % (resp. 61 %) a během PO dosáhl 8 až 10 %. Nejprve se zvýšil o 1,5 % mezi roky 1999 a 2000, pak o další 2 % v roce 2001 a na této úrovni zůstal relativně stabilní během roku 2002 a PO. Je třeba uvést, že v období 1999 až PO zvyšování dovozu a tržního podílu z dotčeného státu probíhalo společně se zvýšením spotřeby o 9 %.

(85)

Průměrná cena dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Indie se mezi 1999 a PO zvýšila o 2 % v roce 2000, o dalších 8 % v roce 2001 a poté klesla o 9 % v roce 2002; na této úrovni zůstala během PO. Průměrná dovozní cena dotčeného výrobku pocházejícího z Indie byla v PO o 1 % vyšší než v roce 1999.

(86)

U srovnatelných druhů dotčeného výrobku bylo provedeno porovnání průměrné prodejní ceny ve Společenství mezi vyvážejícími výrobci a výrobním odvětvím Společenství. Byly porovnávány ceny výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou spříznění, v paritě „ze závodu“ (ex-works) bez jakýchkoli slev a daní a ceny vyvážejících výrobců z Indie v paritě CIF hranice Společenství, řádně očištěné s ohledem na náklady vynaložené po dovozu. Porovnáním bylo zjištěno, že během PO docházelo u dotčeného výrobku, pocházejícího z Indie, k cenovému podbízení cen výrobního odvětví Společenství o 6,5 % až 12,2 %.

(87)

Je třeba uvést, že toto rozpětí cenového podbízení plně neodráží dopady subvencovaných dovozů na ceny výrobního odvětví Společenství, protože byl zjištěn jak cenový pokles tak snižování cen, což prokazuje relativně nízká ziskovost dosahovaná výrobním odvětvím Společenství během PO, zatímco při neexistenci subvencování by se dala očekávat přiměřeně vyšší ziskovost.

(88)

Podle čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila všechny příslušné ekonomické prvky a indexy, jež mají dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

(89)

Aby bylo možno přiměřeně posoudit některé ukazatele újmy, bylo nutné vhodným způsobem konsolidovat některé údaje týkající se společnosti UCAR s údaji jejích výrobních poboček ve Společenství (viz bod odůvodnění (76) výše).

(90)

Komise věnovala zvláštní pozornost všem možným dopadům ukazatelů újmy, vyplývajícím z jednání potlačujícího hospodářskou soutěž dvou stěžujících si výrobců ze Společenství v minulosti. Komise se konkrétně ujistila, že výchozí bod pro posouzení újmy (1999) byl prostý jakýchkoli postupů potlačujících hospodářskou soutěž (viz níže uvedené body odůvodnění (120), (121), (125)). Dále Komise při stanovení nákladů a ziskovosti výrobního odvětví Společenství výslovně požadovala a ověřovala, zda přímé náklady na platby a jakékoli nepřímé náklady (včetně finančních nákladů) na ně, spojené se sankcemi uloženými orgány pro ochranu hospodářské soutěže, byly řádně vyloučeny, tak aby získaný pohled na ziskovost byl prostý jakýchkoli takových mimořádných výdajů.

(91)

Produkce výrobního odvětví Společenství se zvýšila o 14 % v roce 2000, poklesla o 16 % v roce 2001, o další 4 % v roce 2002 a během PO se zvýšila o 5 %. Vysoký nárůst zjištěný v roce 2000 byl důsledkem příznivého hospodářského ovzduší, které se v daném roce rovněž odrazilo v rostoucím využitím kapacit.

(92)

Výrobní kapacita se v roce 2000 snížila o cca 2 % a v roce 2001 zůstala na této úrovni. V roce 2002 a během PO výrobní kapacita dále klesla o 5, resp. 2 %. Během PO byla výrobní kapacita o 9 % nižší než v roce 1999, především v důsledku zakonzervování závodu výrobce ve Společenství, ke kterému došlo během PO.

(93)

Využití kapacity začalo na 70 % v roce 1999 a v důsledku silné poptávky, především ocelářského průmyslu využívajícího elektřinu, se zvýšilo na 81 % v roce 2000. V letech 2001 a 2002 pokleslo zpět na 70 % a během PO se zvýšilo na 76 %.

(94)

Šetřením bylo zjištěno, že příčin potíží uvedeného zakonzervovaného závodu je několik, z nichž nejvýznamnější jsou: i) vysoké výrobní náklady spojené s cenou elektřiny v daném konkrétním státu a ii) konkurence subvencovaných dovozů pocházejících z Indie. Vzhledem k potížím při vzájemném oddělení obou dvou příčin Komise zjišťovala, jaký by byl býval vývoj kapacity a jejího využití v roce 2002 a během PO, kdyby tento výrobní závod nebyl býval zakonzervován. V této simulaci byl objem výroby ponechán na stejné úrovni, protože ostatní výrobní závody tohoto výrobce ze Společenství zvýšily svůj výkon, aby mezeru zaplnily. Jak je patrné z níže uvedené tabulky, kdyby tento výrobní závod nebyl býval zakonzervován, byla by bývala kapacita i její využití za výrobní odvětví společenství jako celek dosáhla během PO úroveň velmi podobnou stavu z roku 1999.

(95)

Skladové zásoby hotových výrobku představovaly během PO cca 3 % celkového objemu produkce výrobního odvětví Společenství. Konečná úroveň zásob výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období obecně zvýšila a během PO byla pětkrát vyšší než v roce 1999. Šetřením se však zjistilo, že vývoj skladových zásob není považován za příliš významné hledisko hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, protože výrobci ve Společenství obvykle vyrábějí na objednávku a proto většinou skladují pouze zboží, které čeká na odeslání zákazníkům.

(96)

Prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou spříznění, mezi rokem 1999 a PO klesly o 1 %. Konkrétně se výrazně zvýšily o 16 % v roce 2000, poklesly o 17 % v roce 2001 a o dalších 5 % v roce 2002 před nárůstem o 5 % během PO. Vývoj prodeje je úzce spojen s hospodářským vývojem ocelářského průmyslu využívajícího elektřinu, kde po konjunkturním vzestupu, pozorovaném v roce 2000 došlo v letech 2001 a 2002 k poklesu.

(97)

Po nízkém počátečním jednoprocentním růstu v roce 2000 se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu až do roku 2002 výrazně snižoval. Výrobní odvětví Společenství ztratilo v roce 2001 6,5 % podílu na trhu a další 2,8 % v roce 2002 a během PO došlo k zotavení o 1,9 %. Ve srovnání s rokem 1999 byl podíl výrobního odvětví Společenství na trhu během PO nižší o 6,3 %, resp. o 9 %, posuzováno indexy.

(98)

Mezi rokem 1999 a PO se objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trzích Společenství snížil o 1 %, zatímco spotřeba ve Společenství vzrostla o 9 %. Jak je vidět výše, výrobní odvětví Společenství ztratilo v PO 6,3 % podílu na trhu a subvencované dovozy ve stejném období získaly 3,4 % tohoto podílu.

(99)

Úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví společenství se mezi rokem 1999 PO snížila o cca 17 %. V roce 2000 klesl počet pracovníků o 1 % a v roce 2001 o 5 %. V roce 2002 a v PO došlo k poklesu o 9 %, resp. 3 %, především v důsledku zakonzervování výrobního závodu jednoho z výrobců ve Společenství a přemístění části pracovníků do ziskovějších oblastí podnikání.

(100)

Produktivita pracovní síly ve výrobním odvětví Společenství, měřená jako roční výkon na zaměstnanou osobu, nejprve výrazně vzrostla o 15 % v letech 1999 do 2000, klesla o 12 procentních bodů v roce 2001, znovu vzrostla o 5 procentních bodů v roce 2002 a o dalších 11 procentních bodů během PO. Na konci uvažovaného období byla produktivita o 19 % vyšší než na začátku tohoto období, což odráží racionalizační úsilí, které bylo ve výrobním odvětví Společenství vynaloženo s cílem zachovat jeho konkurenceschopnost. Pro srovnání byl růst průměrné produktivity práce v hospodářství Společenství jako celku (ve všech hospodářských odvětvích) pouhých 1,5 % za rok během téhož období.

(101)

Mezi rokem 1999 a PO průměrná mzda na zaměstnance vzrostla o 13 %. Toto číslo se nachází mírně pod tempem růstu náhrad zaměstnancům (14 %) zaznamenaným během téhož období v hospodářství Společenství jako celku (ve všech odvětvích)

(102)

Jednotkové prodejní ceny vlastní výroby výrobního odvětví Společenství pro individuální zákazníky ve Společenství klesly o 6 % mezi lety 1999 a 2000, vzrostly o 9 procentních bodů v roce 2001, poklesly o 12 procentních bodů v roce 2002 a přiblížily se hranici 1 procentního bodu v PO. Celkově mezi rokem 1999 a PO dosáhl pokles jednotkových prodejních cen 8 %. Tento poměrně nerovnoměrný vývoj je vysvětlen těmito skutečnostmi.

(103)

Ceny jsou dány dvěma hlavními faktory: výrobními náklady a stavem nabídky a poptávky na trhu. Zatímco jednotkové prodejní ceny klesly o 8 % mezi rokem 1999 a PO, jednotkové výrobní náklady vzrostly o 2 %. Tento poměrně pomalý vývoj nákladů skrývá skokový nárůst o 10 procentních bodů zaznamenaný v roce 2001 způsobený opožděnou reakcí na zvýšení cen surovin v roce 2000. Dvě hlavní suroviny používané při výrobě sad uhlíkových elektrod, konkrétně ropný koks a smola, představují asi 34 % celkových výrobních nákladů. Energie, jejíž cena také úzce souvisí s kolísáním cen ropy, představuje dalších 13 % celkových výrobních nákladů. Celkově tyto tři základní nákladové položky, jejichž cena je přímo ovlivněna změnami ceny ropy, činí téměř 50 % celkových výrobních nákladů obdobného výrobku. Vzhledem k tomu, že se ceny průmyslové produkce Společenství z důvodu tlaku na ceny, jenž souvisí s dovozy subvencovaných výrobků, nemohou přizpůsobit zvýšení výrobních nákladů, zaznamenalo průmyslové odvětví Společenství pokles ziskovosti.

(104)

Šetřením se ukázalo, že dovozy subvencovaných výrobků byly během PO o 6 až 12 % nižší než snížené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství (viz výše uvedený 86. bod odůvodnění). Při posuzování jednotlivých druhů se však zjistilo, že v některých případech byly ceny nabízené dotčeným vyvážejícím výrobcem výrazně nižší než výše uvedené průměrné podbízení cen výrobního odvětví Společenství. Spojení tohoto podbízení, zjištěného podle podrobnějšího členění jednotlivých druhů výrobků, s rostoucím podílem subvencovaných dovozů na trhu ovlivnilo samozřejmě tuzemské ceny ve výrobním odvětví Společenství.

(105)

Během uvažovaného období ziskovost prodejů vlastní produkce individuálním odběratelům ve Společenství ve vztahu k návratnosti čistých prodejů před zdaněním klesla o 50 % v roce 2000, o další 3 procentní body v roce 2001, o dalších 18 procentních bodů v roce 2002, a nakonec vzrostla o 4 procentní body během PO. Mezi rokem 1999 a PO pokles ziskovosti činil 66 %, tj. od rozpětí mezi 12 až 15 % v roce 1999 k rozpětí mezi 3 až 6 % v PO.

(106)

Návratnost investic vyjádřená jako procentuální zisk ze čisté zůstatkové hodnoty investic, do velké míry následovala výše uvedený vývoj ziskovosti v celém uvažovaném období. Poklesla o 34 % v roce 2000, o 23 procentních bodů v roce 2001, o 26 procentních bodů v roce 2002 a o dalších 8 procentních bodů v PO. V porovnání se stavem v roce 1999 návratnost investic poklesla v PO přibližně o 90 %, tj. od rozmezí 45 až 55 % v roce 1999 do rozmezí 3 až 10 % v PO.

(107)

Komise vyčlenila dopad výše uvedeného zakonzervování (viz výše uvedený 94. bod odůvodnění) v celkové ziskovosti výrobního odvětví Společenství během PO. Bylo zjištěno, že ziskovost výrobního odvětví Společenství by mohla být vyšší o 0,8 procentního bodu v roce 2002 a o 0,5 procentního bodu v PO, což by její vývoj od roku 1999 výrazně nezměnilo.

(108)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti poklesl v roce 2000 o 40 %, stoupl o 24 procentních bodů v roce 2001, znovu klesl o 12 procentních bodů v roce 2002 a klesl o dalších 7 procentních bodů v PO. Peněžní tok byl v PO o 35 % nižší než na začátku uvažovaného období.

(109)

Oba výrobci ze Společenství, kteří podali stížnost, dostali pokutu od různých vnitrostátních a regionálních orgánů pro hospodářskou soutěž ve světě za určování cen a rozdělování trhů v devadesátých letech. Kromě těchto pokut vznikly obou výrobcům ze Společenství, kteří podali pokutu, další náklady spojené jednak s vypořádáním soudních řízení ve věci skupinové žaloby s odběrateli a akcionáři ze Spojených států a Kanady a jednak s financováním těchto mimořádných výdajů. Následkem toho se zadluženost obou skupin výrazně zvýšila a hodnocení jejich úvěruschopnosti i schopnost získat kapitál se zhoršily. Praktickým výsledkem této situace je, že není možné provést jasné hodnocení schopnosti získat kapitál, která může být omezena na odvětví vyrábějící a prodávající obdobný produkt, odděleně od protikartelového pozadí. Shromážděné důkazy o ziskovosti, návratnosti investic a peněžním toku uvedené výše i níže uvedené o investicích, které se týkají výhradně oblasti obdobného výrobku a v jejichž případě jakékoli dopady tohoto jednání potlačujícího hospodářskou soutěž byly pečlivě odstraněny, však mohou být samozřejmě nahlíženy jako činitel, který vedle výše uvedeného zhoršuje napjatou finanční situaci.

(110)

Roční objem investic výrobního odvětví Společenství v případě dotčeného výrobku poklesl mezi rokem 1999 a PO asi o 50 %. Přesněji poklesl o 27 % v roce 2000, zvýšil se o 4 procentní body v roce 2001, znovu poklesl o 18 procentních bodů v roce 2002 a v PO se snížil o dalších 8 procentních bodů.

(111)

Pokud jde o vliv velikosti současného subvenčního rozpětí, který je dán objemem a cenami dovozů z dotčené země, na výrobní odvětví Společenství, nelze tento vliv považovat za zanedbatelný.

(112)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné údaje o tom, že by již před stavem, který je zkoumán v současném řízení, docházelo k subvencování nebo dumpingu, je tato otázka považována za bezpředmětnou.

(113)

Mezi rokem 1999 a PO se objem subvencovaných dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Indie výrazně zvýšil o 76 % a jeho podíl na trhu Společenství vzrostl o 3,4 procentních bodů. Průměrné ceny subvencovaných dovozů z Indie byly během uvažovaného období trvale nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Kromě toho se během PO ceny dovozů z dotčené země podbízely cenám výrobního odvětví Společenství. Na základě váženého průměru činilo cenové podbízení v PO v průměru asi 6 až 12 % a v případě výpočtu na základě druhu výrobku bylo v některých případech výrazně vyšší.

(114)

Bylo zjištěno, že se stav výrobního odvětví Společenství během uvažovaného období zhoršil. Mezi rokem 1999 a PO se všechny ukazatele újmy pohybovaly v záporných číslech: objem výroby klesl o 1 %, výrobní kapacita poklesla o 9 %, objem prodejů ve Společenství klesl o 1 % a výrobní odvětví Společenství ztratilo 6,3 procentních bodů podílu na trhu. Jednotková prodejní cena klesla o 8 % zatímco jednotkové výrobní náklady se zvýšily o 2 %, ziskovost klesla o 66 %, návratnost investic a peněžní tok z provozních činností se vyvíjely stejně nepříznivě. Zaměstnanost se snížila o 17 %, investice klesly o 50 %.

(115)

U některých ukazatelů lze pozorovat zřetelný příznivý vývoj: během uvažovaného období se zvýšily mzdy o 13 %, což lze považovat za běžné tempo růstu, produktivita vzrostla o 19 %. Spolu s výše uvedeným snížením zaměstnanosti, dokazuje posledně uvedený ukazatel úsilí vynaložené výrobním odvětvím Společenství na udržení konkurenceschopnosti i přes konkurenci v podobě dovozů subvencovaných výrobků z Indie.

(116)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(117)

V souladu s čl. 8 odst. 6 a 7 základního nařízení zkoumala Komise, zda dovozy subvencovaných výrobků způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Rovněž byly zkoumány jiné známé činitele než dovoz subvencovaných výrobků, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dovozu subvencovaných výrobků.

(118)

K výraznému zvýšení objemu dovozů subvencovaných výrobků o 76 % od roku 1999 do PO a tomu odpovídajícímu navýšení podílu na trhu Společenství, tj. asi o 3,5 procentního bodu, jakož i zjištěnému cenovému podbízení (v průměru asi 6 až 12 % v PO) došlo ve stejnou dobu jako ke zhoršení ekonomické situace výrobního odvětví Společenství. Během téhož období došlo ve výrobním odvětví Společenství ke snížení objemu prodejů (- 1 %), tržního podílu (-6,3 procentních bodů) a ziskovosti (- 8,7 procentních bodů). Tento vývoj je třeba nahlížet v kontextu rostoucího trhu Společenství v letech 1999-PO. Navíc byly ceny subvencovaných výrobků během celého uvažovaného období nižší než ceny průmyslového odvětví Společenství a tlačily tak na ceny Společenství. Výsledný pád cen ve výrobním odvětví Společenství (o 8 %), který nastal ve chvíli, kdy se zvýšily výrobní náklady téměř o 2 %, způsobil pokles ziskovosti. Proto se prozatímně uznává, že dovozy subvencovaných výrobků měly závažný nepříznivý dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

(119)

Dvě zúčastněné strany tvrdily, že jakákoli újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství souvisela s poklesem, který v roce 2001 a na začátku 2002 zaznamenaly přední odběratelé obdobného výrobku, zejména ocelářský průmysl.

(120)

Bylo uznáno, že v letech 2001-2002 došlo k poklesu v ocelářském průmyslu, což potvrzuje i vývoj spotřeby dotčeného výrobku a obdobného výrobku, která dosáhla vrcholu v roce 2000 a následně poklesla v letech 2001 i 2002. Ziskovost výrobního odvětví Společenství se skutečně v letech 2000 až 2002 vytrvale snižovala. Tohoto důvodu se však rozhodně nelze dovolávat v případě roku 2000, během něhož výrobní odvětví Společenství nemohlo těžit z rozmachu na trhu s ocelí, což dokazuje velký propad prodejních cen a ziskovosti v uvedeném roce. Naproti tomu objem dovážených výrobků z Indie téhož roku prudce vzrostl o 45 % a jejich podíl na trhu se zvýšil o 1,5 procentních bodů. Rovněž je třeba poznamenat, že úroveň spotřeby byla od roku 2000 do PO výrazně vyšší než v roce 1999. Pokles v ocelářském průmyslu se proto neprojevil celkovým poklesem poptávky po dotčeném výrobku a obdobném výrobku, i když je jasné, že nebylo během následujících let dosaženo rekordní úrovně z roku 2000. Byl tedy prozatímně učiněn závěr, že pokles poptávky spojený se zpomalením růstu na trhu s ocelí není uspokojivým vysvětlením újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, nýbrž přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví pouze malou měrou, pokud vůbec. Jeho vliv proto nemůže vyvrátit prozatímní zjištění, že skutečně existuje příčinný vztah mezi dovozy subvencovaných výrobků pocházejících z dotčené země a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

(121)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství byla pouze dána návratem k běžným podmínkách hospodářské soutěže na trhu Společenství se sadami uhlíkových elektrod. Uvedené strany připisovaly konkrétně pokles cen a ziskovosti výrobního odvětví Společenství od roku 1999 skutečnosti, že výchozí úroveň byla z důvodu existence kartelu nastavena uměle vysoko.

(122)

V rozhodnutí 2002/271/ES ze dne 18. července 2001 (5) Komise zjistila, že dva výrobci Společenství, kteří podali stížnost, používali v období od května 1992 a do března 1998 společně s dalšími výrobci kartelové postupy. Posuzované období pro stávající antisubvenční řízení zahrnuje období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003, zatímco období, ve kterém byly zkoumány trendy umožňující zhodnocení újmy zahrnuje období od 1. ledna 1999 do konce PO. PO i uvažované období jsou tedy dostatečně časově vzdálené od období působení kartelu. Šetření ukázalo, že ačkoli existují různé druhy dohod a smluv, největší objem obchodů se odehrává v podmínkách roční smlouvy zaručující určitou cenu pro určitý počet dodávek během roku. K vyjednávání ročních smluv obvykle dochází v říjnu až v listopadu roku, který předchází roku, ve kterém smlouva vstoupí v platnost. Šetření ukázalo, že v období od roku 1998 do roku 1999 roční smlouvy pokrývaly 40 % obchodů, půlroční smlouvy pokrývaly asi 35 % a čtvrtletní smlouvy nebo jednotlivé objednávky pokrývaly asi 25 %. Dlouhodobé smlouvy (např. tříleté smlouvy) se začaly prosazovat poměrně nedávno a v letech 1997 až 1998 představovaly zanedbatelné množství, ba téměř neexistovaly, což by bylo logické na trhu, který se vyznačuje vysokými cenami. Ze šetření tedy vyplývá, že prakticky všechny obchody skutečně fakturované a zaplacené v roce 1999 a odpovídající ceny zkoumané ve výše uvedeném 102. a 103. bodě odůvodnění vzešly z dohod mezi prodávajícími a kupujícími, které byly uzavřeny až po období, ve kterém bylo zjištěno určování cen a rozdělování trhů.

(123)

Jako faktor podporující výše uvedené tvrzení, upozornily tytéž zúčastněné strany Komisi na vývoj cen elektrod o velkém průměru (tj. o průměru nad 700 mm), jež představují část trhu, na který údajně indičtí výrobci nedovážejí. Šetření ukázalo, že ačkoli dva indičtí vyvážející výrobci nevyváželi tento sortiment výrobků do Společenství během PO, budovali technickou kapacitu k jejich výrobě. Šetřením se dále zjistilo, že ceny výrobního odvětví Společenství pro tuto škálu výrobků se mezi rokem 1999 a PO snížily v porovnání více než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství obdobného výrobku jako celku. Tento sortiment výrobků představuje omezenou část, asi 8 %, objemu celkových prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství s obdobným výrobkem. Tato konkrétní část trhu se vyznačuje dvěma dalšími rysy. Za prvé, je to poměrně nový a expandující trh, což konkurence na tomto trhu byla mezi rokem 1999 a PO stále intenzivnější. Za druhé se vyznačuje existencí malého počtu velkoodběratelů, kteří rovněž nakupují elektrody o menším průměru. Proto tito větší zákazníci používají svoji velkou kupní sílu, aby získaly větší slevy než mohou získat „běžní“ zákazníci. Vývoj cen v této určité části trhu je proto zkreslený rostoucí převahou výše uvedených velkoodběratelů. Konečně, ačkoli indičtí výrobci řádně nevyváželi tuto kategorii výrobků během PO, šetření ukázalo, že činili cenové nabídky na tyto výrobky a že odběratelé ze Společenství tyto nabídky používali jako další nátlakový prostředek při jednání o slevách s výrobním odvětvím Společenství.

(124)

Komise se obrátila na výrobní odvětví Společenství, aby získala dlouhodobé cenové řady (od poloviny 80. let) týkající se reprezentativních prodejů obdobného výrobku na trhu Společenství. Tyto řady ukazují, že ceny během 90. let postupně rostly a dosáhly vrcholu v roce 1998. Mezi rokem 1998 a 1999 ceny prudce klesly o 14 %, což zcela jasně odráží konec období, ve kterém docházelo k rozdělování trhu a určování cen.

(125)

Kromě toho, tvrzení o návratu k běžným podmínkám hospodářské soutěže po zákazu kartelu nevysvětluje ztrátu tržního podílu, jež utrpělo výrobní odvětví Společenství od roku 1999 do PO a jež je v přímém protikladu k zisku tržního podílu zaznamenaném v případě dovozů subvencovaných výrobků. Z výše uvedeného vyplývá, že návrat k běžným podmínkám hospodářské soutěže po zákazu kartelu vysvětluje pouze část újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství a že tento vliv nemůže proto vyvrátit prozatímní zjištění, že skutečně existuje příčinný vztah mezi dovozy subvencovaných výrobků z dotčené země a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

(126)

Žádný jiný výrobce Společenství, který nepřísluší k výrobnímu odvětví Společenství, nespolupracoval při šetření. Je však třeba poznamenat, že jeden ze dvou ostatních známých producentů Společenství byl v platební neschopnosti a od listopadu 2002 přestal vyrábět (viz výše uvedený 77. bod odůvodnění). Na základě dostupných důkazů se objem prodejů dvou ostatních výrobců v ES zvýšil z asi 15 000tun v roce 1999 na 21 000tun v roce 2002, a poté klesl na asi 19 000tun během PO. Jejich podíl na trhu se zvýšil z 12,5 % v roce 1999 na 16,6 % v roce 2002 a poté se snížil na 14,4 % během PO. Pokud by šetření pokrývalo celý rok 2003, pak by tržní podíl jediného zbývajícího výrobce činil 9,7 %. Přestože je pravda, že dva ostatní výrobci Společenství získali 1,9 procentních bodů tržního podílu mezi rokem 1999 a PO, pak skutečnost, že se jeden z nich ocitl v platební neschopnosti, svědčí o nepříznivém stavu, což platí pro celé výrobní odvětví Společenství. Prozatímně se proto došlo k závěru, že výkonnost ostatních výrobců Společenství přispěla k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství pouze malou měrou, pokud vůbec, a její vliv nemůže vyvrátit prozatímní zjištění, že skutečně existuje příčinný vztah mezi dovozy subvencovaných výrobků pocházejících z dotčené země a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

(127)

Podle dostupných údajů se objem celkových dovozů obdobného produktu pocházejícího ze třetích zemích kromě Indie zvýšil o 20 % z přibližně 13 000tun v roce 1999 na 15 000tun v PO a jejich podíl na trhu se zvýšil z 10,7 % v roce 1999 na 11,8 % v PO. Vážený průměr cen CIF těchto dovozů klesl o 8 % mezi rokem 1999 a PO, z přibližně 2 400EUR/t v roce 1999 na 2 200EUR/t v PO. Je třeba poznamenat, že ceny výrobků dovezených ze třetích zemí kromě Indie byly během uvažovaného období podstatně vyšší než ceny dovozů z dotčené země.

(128)

Dále bylo zjištěno, že kromě Indie získaly tržní podíl vyšší než 1 % během PO pouze dovozy ze třech zemí, tj. Japonska, Polska a USA. Ukázalo se, že i) tržní podíl Japonska vzrostl z 2,1 % v roce 1999 na 2,6 % v PO, ii) tržní podíl Polska se zvýšil z 3,3 % v roce 1999 na 4,4 % v PO a iii) tržní podíl USA klesl z 5,3 % v roce 1999 na 4,7 % v PO. Porovnají-li se ceny CIF dovozů původem z těchto tří zemí, ceny dovozů z Japonska a USA se zdají být nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, zatímco ceny dovozů původem z Polska jsou vyšší. Kromě toho jsou ceny CIF dovozů z těchto tří zemí stále vyšší než ceny z dotčené země. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by byly tyto výrobky dováženy za subvencované ceny.

(129)

Šetření dokázalo, že dva závody vyrábějící obdobný produkt v Polsku a vyvážející jej do Společenství jsou dceřinnými společnostmi jednoho výrobce Společenství, který podal stížnost. Proto byly všechny výše uvedené objemy dovozů z Polska během PO přičteny uvedenému výrobci ze Společenství. Šetření rovněž dokázalo, že přibližně 40 % objemu obdobného výrobku dovezeného z USA bylo ve skutečnosti dovezeno ke konečnému prodeji ve Společenství druhým výrobcem ze Společenství, který podal stížnost. Nic nenasvědčuje tomu, že by odpovídající opětovné prodeje způsobily újmu ostatním výrobcům Společenství nebo že by tyto dovozy byly uskutečněny k újmě vlastní výroby ve Společenství.

(130)

Dva výrobci Společenství, kteří podali stížnost, vlastní další závody vyrábějící obdobný produkt ve třetích zemích, ale šetření dokázalo, že objemy dováženého výrobku byly jak samostatně, tak dohromady zanedbatelné, tj. méně než 1 % spotřeby Společenství. Dva výrobci Společenství, kteří podali stížnost, jsou velké společnosti, které působí na celosvětové úrovni. Jejich pole působnosti se neomezuje pouze na Společenství. Tyto společnosti nedovážejí jen omezená množství obdobného produktu ke konečnému prodeji ve Společenství, ale také vyvážejí podstatnou část své produkce vyrobené ve Společenství mimo Společenství. Tyto dodávky na světové úrovni jsou odůvodněny rostoucím trendem ke specializaci různých výrobních linek podle velikosti a kategorie obdobného výrobku, v přímém důsledku čehož oba výrobci Společenství, kteří podali stížnost, museli v případě některých velikostí a kategorií použít dovozy výrobků vyrobených mimo Společenství, aby tak doplnili sortiment výrobků nabízených zákazníkům Společenství.

(131)

S ohledem na průměrné ceny, malý objem těchto dovozů, jejich omezený podíl na trhu a výše uvedené důvody týkající se sortimentu výrobků, nic nenasvědčuje tomu, že by dovozy ze třetích zemí, ať už pocházejí z výrobních závodů dvou výrobců Společenství, kteří podali stížnost, nebo nepocházejí, přispěly k nepříznivému stavu výrobního odvětví Společenství, zejména pokud jde o podíl na trhu, objemy prodejů, zaměstnanost, investice, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok.

(132)

Rovněž se uvádělo, že je toto řízení diskriminační, protože nepřihlíží k dovozům obdobného produktu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), což údajně dokazují poměrně významná množství dovezená z ČLR vykazovaná pod kódem KN 8545 11 00. Nejprve je třeba zdůraznit, že kód KN 8545 11 00zahrnuje nejen dotčený výrobek a obdobný výrobek, ale také jiné položky. Není proto vhodné vyvozovat závěry pouze na základě výše uvedeného kódu KN. Této otázce je však třeba věnovat zvláštní pozornost během inspekcí na místě prováděných v prostorách spolupracujících uživatelů. Několik uživatelů uvedlo ve svých odpovědích na dotazníky, že dovážejí obdobné produkty z ČLR, ale šetření na místě ukázalo, že žádná z čínských elektrod neodpovídá parametrům z definice dotčeného výrobku. Kromě toho jedno ze dvou uživatelských sdružení se jasně písemně vyjádřilo, že ČLR nebyla schopna v období od roku 1999 do PO vyrábět a vyvážet obdobné výrobky do Společenství. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(133)

Jedna ze zúčastněných stran zdůraznila značný pokles vývozních cen výrobního odvětví Společenství a prohlásila, i) že toto snížení svědčí o nepřítomnosti příčinného vztahu mezi dovozy subvencovaných výrobků a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství na trhu Společenství a ii) že si tuto újmu způsobilo výrobní odvětví Společenství samo.

(134)

Jak již bylo výše objasněno, dva výrobci ze Společenství, kteří podali stížnost, působí na celosvětové úrovni. Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství objemově vyváží o 15 % více než kolik prodává ve Společenství. Z počáteční úrovně asi 100 000tun v roce 1999 se objem prodejů vyvážených výrobním odvětvím Společenství zvýšil o 12 % v roce 2000, poklesl o 20 procentních bodů v roce 2001, zvýšil se o 2 procentní body v roce 2002 a o dalších 6 procentních bodů v PO. Během PO se objem prodeje na vnější trhy velmi blížil úrovni zjištěné v roce 1999 a proto nelze přičítat vývozní činnosti ztrátu úsporami z rozsahu. Šetřením se zjistilo, že ceny při prodejích na vnější trhy klesly o 14 % mezi rokem 1999 a PO. Izolovaně od ostatních činitelů, které mohou sehrát úlohu na světovém trhu, však tyto připomínky nejsou důležité z hlediska stávajícího řízení, které se týká trhu Společenství a ne světového trhu. Rovněž je třeba připomenout, že vývoj ziskovosti zkoumaný v rámci hodnocení újmy se vztahuje pouze na prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství ve Společenství. Ačkoli ziskovost prodejů na vnější trhy se vyvíjela o něco hůře než ziskovost prodejů ve Společenství, je tato skutečnost ve stávajícím řízení rovněž nahlížena jako bezpředmětná. Vývozní činnosti proto nemohly žádným způsobem přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(135)

Na závěr bylo potvrzeno, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství, jež se hlavně vyznačuje snížením podílu na trhu mezi rokem 1999 a PO, snížením jednotkové prodejní ceny (o 8 %), zvýšením jednotkových výrobních nákladů o 2 % a následným propadem ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku z provozní činnosti, snížením investic a zaměstnanosti, byla způsobena dotčenými dovozy subvencovaných výrobků.

(136)

Vliv poklesu poptávky související se zpomalením na trhu s ocelí, návratem k běžným podmínkám hospodářské soutěže po odstranění kartelu, výkonností ostatních výrobců Společenství, dovozem z jiných třetích zemí, vývozní výkonností výrobního odvětví Společenství ve skutečnosti téměř neexistoval nebo byl velmi omezený a v důsledku toho nemohl vyvrátit prozatímní zjištění, že skutečně existuje příčinný vztah mezi dovozy subvencovaných výrobků z dotčené země a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

(137)

Byl proto prozatímně učiněn závěr, že dovozy subvencovaných výrobků pocházejících z Indie způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 8 odst. 6 základního nařízení.

(138)

omise zkoumala, zda, i přes závěry o subvencování, újmě a příčinném vztahu, existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. Za tímto účelem a podle čl. 31 odst. 1 základního nařízení provedla Komise rozbor možných dopadů opatření na všechny dotčené strany.

(139)

Výrobní odvětví Společenství je tvořeno dvěma skupinami společností, které dohromady zahrnují celkem 9 výrobních závodů v různých zemích Společenství a zaměstnávají 1 800osob přímo zapojených do výroby, prodeje a řízení obdobného výrobku. Zavedení opatření by mělo vést k růstu jak objemu prodejů, tak prodejních cen výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Růst cen výrobního odvětví Společenství však v žádném případě nedosáhne úrovně vyrovnávacího cla, které bude případně zavedeno, protože hospodářská soutěž se bude stále odehrávat mezi výrobci Společenství, výrobky dovezenými z dotčené země za nesubvencovanou cenu a dovozy pocházejícími z ostatních třetích zemí. Závěrem se očekává, že zvýšení výroby a objemu prodejů na jedné straně a další snížení jednotkových nákladů na druhé straně, spojené s mírným růstem ceny, umožní, aby se narovnala finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(140)

Pokud by se však antisubvenční opatření nezavedla, je pravděpodobné, že by pokračoval nepříznivý vývoj výrobního odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství by pravděpodobně dále ztrácelo svůj tržní podíl a snižovala by se jeho ziskovost. To by s největší pravděpodobností vedlo ke snižování výroby a investic, jakož i k uzavření některých výrobních závodů a dalšímu úbytku pracovních míst ve Společenství.

(141)

Závěrem je, že zavedení antisubvenčních opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství, aby se zotavilo z účinků zjištěné újmy způsobené subvencováním.

(142)

Během PO dva spolupracující dovozci dovezli asi 20 % celkového objemu dovozů Společenství dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země. Z údajů poskytnutých dvěma spolupracujícími indickými vyvážejícími výrobci vyplývá, že dovozci/obchodníci ve Společenství (jednak dva výše uvedení spolupracující dovozci a jednak nespolupracující dovozci/obchodníci) zajišťují asi 40 % celkového objemu dovozů Společenství dotčeného výrobku pocházejícího z Indie.

(143)

Pokud by byla zavedena vyrovnávací opatření, je možné, že by se objem dovozů pocházejících z dotčené země snížil. Kromě toho nelze vyloučit, že zavedení antisubvenčních opatření přinese mírné zvýšení cen dotčeného výrobku ve Společenství, což postihne ekonomickou situaci dovozců/obchodníků. Pokud jde o dva spolupracující dovozce, jejich obchodní činnosti spojené s dotčeným výrobkem pocházejícím z Indie představují asi 40 % jejich celkového obratu. Z hlediska pracovní síly jsou z 10 zaměstnanců 4 přímo zapojení do obchodu s dotčeným výrobkem pocházejícím z Indie. Vliv zvýšení dovozní ceny dotčeného produktu na dovozce bude také záležet na jejich schopnosti převést toto zvýšení na zákazníky. Dotčený produkt představuje pouze malou část celkových nákladů uživatelů (viz 147. bod odůvodnění níže), proto by mělo být pro dovozce snazší převést jakékoli zvýšení ceny na uživatele.

(144)

Na tomto základě byl učiněn prozatímní závěr, že zavedené antisubvenčních opatření by nemělo mít závažný nepříznivý vliv na postavení dovozců ve Společenství.

(145)

Hlavním uživatelským výrobním odvětvím, které představuje asi 80 % celkové spotřeby ES dotčeného výrobku a obdobné výrobku, je ocelářský průmysl využívající elektřinu. Během PO byla spotřeba osmi spolupracujících konečných uživatelů asi 27 % celkového dovozního objemu ES dotčeného produktu pocházejícího z dotčené země, dovezeného buď přímo od dvou indických vyvážejících výrobců nebo prostřednictvím dovozců/obchodníků. Z údajů poskytnutých dvěma spolupracujícími indickými vyvážejícími výrobci vyplývá, že koneční uživatelé ve Společenství (jednak osm výše uvedených spolupracujících uživatelů a jednak nespolupracující uživatelé) představují asi 56 % celkového objemu přímých dovozů Společenství dotčeného výrobku pocházejícího z Indie. Zbývající část (4 %) byla dovezena výrobním odvětvím Společenství.

(146)

Spolupracující uživatelé tvrdí, že zavedení antisubvenčních opatření by mohlo poškodit jejich finanční postavení jednak přímo prostřednictvím zvýšení ceny jejich spotřeby dodávané z Indie, jednak nepřímo prostřednictvím pravděpodobného zvýšení ceny výrobců Společenství té části jejich spotřeby, kterou jim dodávají výrobci Společenství.

(147)

Šetřením se ukázalo, že spotřeba dotčeného produktu a obdobného produktu představuje v průměru 1 % celkových výrobních nákladů spolupracujících uživatelů. Možný dopad na uživatele, pokud jde o náklady, je následující. V případě zavedení vyrovnávacích opatření by se výrobní náklady uživatelů zvýšily o 0,15 % (v nejhorším případě, tj. pokud by se cena dotčeného výrobku a obdobného výrobku zvýšila o částku rovnající se clu, nezávisle na zemi jejich původu) a o 0,03 % (pokud by byla ovlivněna pouze cena spotřebovávaného výrobku pocházejícího z Indie). Po zvážení všech ukazatelů se předpokládá, že skutečný výsledek se bude pravděpodobně nacházet mezi těmito dvěma možnostmi, a to z následujících důvodů. Výrobní odvětví Společenství může do určité míry zvýšit své ceny, ale je také možné, že využije menšího tlaku na ceny, aby znovu získalo ztracený podíl na trhu tím, že bude nabízet konkurenceschopné ceny vzhledem k indickým cenám. Existence nevyužitých kapacit a návrat k podmínkám spravedlivého a ziskového trhu zajisté rozšíří možnosti dodávek z různých zemí původu a podpoří nové investice. Kromě toho asi 15 % spotřeby EU je získávána od jiných dodavatelů (tj. jiných výrobců Společenství a z dovozů ze třetích zemí, mezi které nepatří Indie). Proto je nepravděpodobné, že nastane celkové zvýšení cen. Konečně lze předpokládat, že alespoň část dopadu na výrobní náklady uživatelů, která bude pravděpodobně velmi omezená, bude přenesena na jejich zákazníky, což zmírní konečný dopad na zisk uživatelů.

(148)

Spolupracující uživatelé rovněž byli proti zavedení vyrovnávacích opatření z toho důvodu, že budou překážkou konkurenčnímu trhu a že ve skutečnosti povedou ke znovunastolení kartelu, který v roce 2001 odhalila Komise.

(149)

Dva výrobci Společenství, kteří podali stížnost a kteří používali kartelové postupy od května 1992 do března 1998, byli Komisí v roce 2001 pokutováni. Šetření potvrdilo, že dva výrobci tvořící výrobní odvětví Společenství přestali používat postupy vedoucí ke rozdělování trhů a určování cen, což nebylo žádnou ze stran zpochybněno. Za současného stavu je třeba znovu zavést podmínky řádné hospodářské soutěže, které byly pokřiveny nekalými postupy indických vývozců. Cílem antisubvenčních opatření není zamezit dovozům z dotčené země přístup do Společenství, ale odstranit narušení hospodářské soutěže, které vyplynulo z existence dovozu subvencovaných výrobků. Z obnovení podmínek řádného trhu nebudou mít prospěch pouze výrobci Společenství, ale také ostatní dodavatelské zdroje, kterými jsou například dovozy nesubvencovaných výrobků. Skutečnost, že se ve výrobním odvětví Společenství objevily v letech 1992 až 1998 kartelové postupy, by jej nemělo připravit o právo na získání podpory proti nekalým obchodním postupům podle základního nařízení.

(150)

S ohledem na tato zjištění lze učinit prozatímní závěr, že zavedením antisubvenčních opatření i) nehrozí, že bude vážně postiženo finanční postavení uživatelů, ani ii) nelze očekávat případný nepříznivý vliv na celkový stav hospodářské soutěže na trhu Společenství.

(151)

Účinky vyplývající ze zavedení opatření by měly výrobnímu odvětví Společenství umožnit, aby obnovilo ztracené objemy prodejů a znovu získalo ztracený podíl na trhu a dosáhlo lepší ziskovosti. S ohledem na zhoršený stav výrobního odvětví Společenství, by však v případě nezavedení opatření hrozilo, že někteří výrobci Společenství by možná uzavřeli výrobní závody a propustili část zaměstnanců. Ačkoli se některé nepříznivé vlivy pravděpodobně projeví v podobě snížených objemů dovážených výrobků a mírným zvýšením cen pro dovozce/obchodníky a pro uživatele, jejich význam může být zmírněn přenesením zvýšení na jejich zákazníky. Na základě výše uvedených skutečností se prozatímně uznává, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zavedení opatření v tomto případě a že použití opatření je v souladu se zájmem Společenství.

(152)

S ohledem na závěry učiněné o subvencování, újmě, příčinných souvislostech a zájmu Společenství, je třeba přijmout prozatímní opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dovozy subvencovaných výrobků.

(153)

Úroveň prozatímních vyrovnávacích opatření musí být dostatečná na to, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dovozy subvencovaných výrobků, ale nesmí být překročena zjištěná subvenční rozpětí. Při výpočtu výše cla nutného k odstranění účinků subvence působící újmu, se uvažovalo, že opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby realizovalo zisk před zdaněním, kterého by bylo možné dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez přítomnosti dovozu subvencovaných výrobků.

(154)

Na základě dostupných údajů bylo předběžně zjištěno, že ziskové rozpětí 9,4 % z obratu lze brát za přiměřenou úroveň, které by mohlo výrobní odvětví dosáhnout, pokud by neexistovaly subvence působící újmu. Výrobci Společenství, kteří podali stížnost, prohlásili, že v případě nepřítomnosti dovozů subvencovaných výrobků by mohli očekávat ziskové rozpětí od 10 % do 15 %. Šetřením se zjistilo, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo zisk od 12 do 15 % z obratu v roce 1999 (viz výše uvedený 105. bod odůvodnění), kdy byl podíl subvencovaných dovozů na trhu nejnižší. Komise zkoumala, zda podmínky na trhu v roce 1999 mohou být považovány za běžné podmínky na trhu s dotčeným výrobkem. Šetření dokázalo, že návrat k běžným podmínkám hospodářské soutěže po skončení období, ve kterém byly rozdělovány trhy a určovány ceny, měl vliv na ceny a že ceny klíčových surovin mezi rokem 1999 a PO podstatně vzrostly . Za těchto okolností se považuje za nepravděpodobné, že by výrobní odvětví Společenství realizovalo zisk v rozmezí 12 až 15 % během PO. Konečně Komise zkoumala statistické údaje o rozvahách jednotlivých společností, které podle odvětví shromáždily centrální banky Německa, Francie, Itálie, Japonska a USA. Databázi, v níž jsou tyto údaje shromážděny, spravuje Komise. Zkoumáním se ukázalo, že společnosti, které patří k nejbližšímu odvětví, jež lze nalézt ve výše uvedených průmyslově vyspělých zemích, dosáhly v roce 2002 v průměru zisku, před odpisem mimořádných položek, ve výši 9,4 %. S ohledem na všechny tyto skutečnosti Komise předpokládá, že 9,4 % je odpovídající výše zisku, kterou může výrobní odvětví Společenství dosáhnout, pokud nebudou dováženy subvencované výrobky.

(155)

Nezbytné zvýšení ceny bylo stanoveno na základě porovnání, podle jednotlivých transakcí, váženého průměru dovozní ceny tak, jak byla stanoveno pro výpočet cenového podbízení, s cenou obdobného výrobku nezpůsobující újmu, za kterou prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství. Cena nezpůsobující újmu byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela výše zmíněné ziskové rozpětí. Možné rozdíly, které z tohoto porovnání vyplynuly, byly následně vyjádřeny jako procentuální podíl z celkové hodnoty dovozu CIF.

(156)

Výše uvedené srovnání cen ukázalo tato rozpětí odstraňující způsobenou újmu:

(157)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je třeba zavést prozatímní vyrovnávací clo na úrovni zjištěného subvenčního rozpětí, které však nesmí překročit rozpětí odstraňující způsobenou újmu, jež bylo vypočteno výše v souladu s čl. 12 odst. 1 základního nařízení.

(158)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, během které zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, mohou písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je ještě třeba upřesnit, že závěry o zavedení cel učiněné pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a mohou být přezkoumány za účelem zavedení jakéhokoli konečného cla,