(ES) č. 988/2004Nařízení Komise (ES) č. 988/2004 ze dne 17. května 2004, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy překližky z okoumé pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Komise dne 19. srpna 2003 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) („oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antidumpingového řízení s ohledem na dovozy překližky z okoumé pocházející z Čínské lidové republiky („ČLR“) do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na stížnost podanou dne 7. července 2003 Evropskou federací odvětví překližky (FEIC) („stěžovatelem“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě přes 50 %, produkce překližky z okoumé ve Společenství. Stížnost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, přičemž tyto důkazy se považují za postačující pro ospravedlnění zahájení řízení.

(3)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala vyvážející výrobce v ČLR, dovozce/obchodníky a jejich sdružení, dodavatele a uživatele, o nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, zástupce dotčené vyvážející země a stěžující si výrobce ve Společenství. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(4)

S ohledem na vysoký počet čínských vyvážejících výrobců uvedených ve stížnosti a na vysoký počet výrobců obdobného výrobku ve Společenství se v oznámení o zahájení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro určení dumpingu a újmy předpokládá výběr vzorku.

(5)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a, bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci a výrobci ze Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli v průběhu posuzovaného období (od 1. července 2002 do 30. června 2003) základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem.

(6)

Po posouzení údajů předložených vyvážejícími výrobci a vzhledem k nízkému počtu odpovědí na dotazy určené pro výběr vzorku se rozhodlo, že co se týče vývozců, není výběr vzorku nutný.

(7)

Co se týče výrobců ze Společenství, vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek založený na největším reprezentativním objemu výroby a prodeje ve výrobním odvětví Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na základě odpovědí obdržených od výrobců ve Společenství vybrala Komise pět společností ze tří členských států. Výběr se opíral jak o objem výroby, tak i prodeje. Vzorek, vybraný na základě výše uvedených kritérií je reprezentativní i s ohledem na geografické rozložení.

(8)

Aby se vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří měli zájem, umožnilo předložit žádost o přiznání statutu společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství (statut tržního hospodářství, STH) nebo o individuální zacházení („IZ“), zaslala Komise těm čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich to týká, tiskopisy žádosti. Osm vyvážejících výrobců podalo žádost o STH a popřípadě o IZ, pokud by šetření došlo k závěru, že podmínky pro STH nesplňují.

(9)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž je známo, že se jich to týká, a všem dalším společnostem, které se samy přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Odpovědělo šest čínských vyvážejících výrobců, pět výrobců ze Společenství představujících vzorek, a jeden výrobce z analogické země, Maroka.

(10)

Komise vyhledala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému určení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě proběhly v prostorách následujících společností:

(11)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž nebylo možné přiznat STH, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z analogické země, Maroka, a to v prostorách následující společnosti:

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2002 do 30. června 2003 („posuzované období“ nebo „PO“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy probíhalo od 1. ledna 1999 do konce PO („uvažované období“).

(13)

Překližka je deska na bázi dřeva, která se vyznačuje zároveň dobrou mechanickou pevností a nízkou hmotností. Sestává z desek (vrstev) z dřevěné dýhy, které jsou slepeny dohromady. Vyrábí se z lichého počtu vrstev, které jsou spojeny podle směru vláken kolmo. Venkovní vrstvy obvykle mají vlákna ve směru rovnoběžném s podélnou osou desky. Tato konstrukce dává překližce její pevnost a stálost.

(14)

Překližku lze vyrobit z různých druhů dřeva. Hlavními druhy dřev používaných k výrobě evropské překližky jsou buk, bříza, smrk, topol a okoumé.

(15)

Dřevo okoumé roste jen v Gabonu, Rovníkové Guineji a Kamerunu, a musí být proto jak evropskými, tak i čínskými výrobci překližky dováženo. Okoumé dodává překližce vynikající hladký povrch a rovněž i dobré mechanické vlastnosti, a to zejména díky neexistenci suků. Překližka z okoumé má proto specifické vlastnosti co do vzhledu a mechanických vlastností, což znamená, že tento výrobek lze odlišit od jiných typů překližky.

(16)

Překližka z okoumé má rovněž velký počet způsobů konečného využití. Ve stavebnictví se používá ve stavebním truhlářství a tesařství na dřevěné obklady, bednění, vnější základy a balustrády a úpravy břehů. Rovněž se používá pro dekorativní účely, mimo jiné v silniční dopravě (např. v autech, autobusech, karavanech, campingových automobilech), námořní dopravě (jachty), k výrobě nábytku a dveří.

(17)

Existují dva typy překližky z okoumé: překližka vyrobená výhradně z okoumé („celookoumová“) a překližka s alespoň jednou vnější vrstvou z okoumé („s povrchem z okoumé“), přičemž na zbytek se použije jiné dřevo. Oba typy překližky z okoumé vypadají z vnějšku stejně. Navzdory rozdílům v mechanických vlastnostech mají všechny stejné fyzické vlastnosti a v podstatě se používají pro stejný účel.

(18)

Dotčeným výrobkem je překližka pocházející z ČLR v současnosti zařaditelná pod kód KN ex 4412 13 10, která se skládá výhradně z dřevěných desek, přičemž žádná vrstva není širší než 6 mm a alespoň jedna vnější vrstva je z okoumé. Tato definice zahrnuje překližku celookoumovou i překližku s povrchem z okoumé, jak jsou definovány výše.

(19)

V průběhu inspekcí na místě se zjistilo, že jedna společnost vyvážela v průběhu PO do Společenství překližku z okoumé s potaženým povrchem. Jde o překližku s povrchem z okoumé (s vnitřními vrstvami z jiného dřeva) potaženou plastickou fólií. Rozhodlo se, že tento výrobek není dotčeným výrobkem, neboť nesestává výhradně z dřevěných vrstev a nepůsobí stejným vnějším dojmem jako překližka z okoumé. Ze stejného důvodu nemá ani stejné fyzické a technické vlastnosti. Proto se na něj toto řízení nevztahuje.

(20)

Zjistilo se, že dotčený výrobek a překližka z okoumé vyráběná v ČLR a prodávaná na domácím trhu, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu analogické země (Maroko) i výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím ve Společenství ve Společenství mají v podstatě stejné fyzické i technické vlastnosti a stejné způsoby využití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR stanoví v souladu s 1. až 6. odstavcem uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v článku 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(22)

Níže jsou ve stručné podobě a pouze pro usnadnění odkazování uvedena kritéria, u kterých musely žádající společnosti prokázat shodu:

(23)

Osm vyvážejících výrobců v ČLR požádalo o STH podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odpovědělo na formulář žádosti o STH pro vyvážející výrobce.

(24)

Žádost jedné společnosti (společnost 2 v níže uvedené tabulce) byla zamítnuta na základě prvního posouzení odpovědi na formulář žádosti o STH, která neprokázala, že jsou splněna všechna kritéria. Žádost další společnosti (společnosti 4 v níže uvedené tabulce) byla zamítnuta, protože společnost přerušila spolupráci ještě před tím, než mohla proběhnout inspekce na místě. Proto nebylo možné ověřit, zda společnost splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(25)

Pro šest zbývajících společností Komise vyhledala a ověřila v prostorách společností všechny informace předložené v žádostech o STH a považované za nezbytné.

(26)

Šetření prokázalo, že čtyři z těchto šesti výše uvedených společností splňují všechna požadovaná kritéria a proto jim byl přiznán STH. Tyto čtyři vyvážející výrobci z ČLR, jimž byl přiznán STH, jsou:

(27)

Zbývající dvě žádosti musely být zamítnuty. Následující tabulka shrnuje výsledky šetření vzhledem ke každému z pěti kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení pro čtyři společnosti, jimž nebyl STH přiznán:

(28)

Dotčené společnosti dostaly možnost vyjádřit se k výše uvedeným nálezům. Dvě společnosti oznámily, že nálezy jsou chybné a že by jim měl být STH přiznán.

(29)

Co se týče prvního kritéria, společnost 1 předložila vyjádření, že v rozporu se závěry Komise byl zdroj vloženého kapitálu jasný a domácí prodeje probíhaly za tržní ceny. Ovšem společnost nebyla schopna poskytnout dodatečné důkazy, které by závěry Komise vyvrátily. Pokud jde o domácí prodeje, ukázalo se, že cenová politika společnosti neodpovídala zásadám tržního hospodářství, neboť překližka z okoumé vyšší kvality se prodávala za stejnou cenu jako běžná překližka. Proto byly tyto dvě žádosti zamítnuty.

(30)

Stejná společnost tvrdila, že její účetnictví prochází nezávislým auditem a splňuje mezinárodní standardy. Ovšem inspekce na místě ukázala, že auditoři neuvedli komentáře požadované mezinárodními standardy (především o různých rozvahách za stejný rok bez dalšího vysvětlení a ztrátu téměř celého vloženého kapitálu bez dalšího vysvětlení). Vzhledem k tomu, že tyto nedostatky vážně zpochybnily spolehlivost účetnictví, nebylo možno dospět k závěru, že prošlo auditem podle mezinárodních standardů. Proto byla tato žádost zamítnuta.

(31)

Společnost 1 rovněž tvrdila, že neexistují žádné zásahy státu ani žádná zkreslení přenesená z netržního hospodářského systému. Ovšem platby za využívání pozemků, které byly splatné místním orgánům, nebyly bez vysvětlení spláceny po několik let. Proto nelze vyloučit státní zásahy nebo zásahy ze strany místních orgánů a společnost výsledně nemohla prokázat, že se na ní státní zásahy nevztahují. Proto byla tato žádost zamítnuta.

(32)

Nakonec společnost 1 tvrdila, že požívá právní jistoty a stability zajištěné zákony o úpadku a o vlastnictví. V průběhu inspekcí na místě se zjistilo, že v některých finančních letech byly ztráty vyšší než jmění. Proto se došlo k závěru, že ačkoli by se na společnost teoreticky mohl vztahovat zákon o úpadku, tento zákon se na ní de facto nevztahoval, neboť za daných okolností se mělo zahájit konkurzní řízení. Stojí za připomenutí, že ani auditoři v tomto ohledu neučinili žádnou poznámku. Společnost tedy neprokázala, že funguje v zákonném rámci, který by zajišťoval právní jistotu. Proto byla tato žádost zamítnuta.

(33)

Společnost 3 tvrdila, že s Komisí spolupracovala. Tato společnost měla dvě spřízněné společnosti, které vyráběly dotčený výrobek a vyvážely jej během PO do Společenství. Ovšem ani jedna z těchto dvou společností se ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení nepřihlásila. Proto byly považovány za nespolupracující vyvážející výrobce.

(34)

Komise podle svého zavedeného postupu přezkoumává, zda podmínky pro STH splňuje i uskupení spřízněných společností jako celek, což znamená, že kritéria STH musí splňovat každá ze spřízněných společností vyrábějících a/nebo prodávajících dotčený výrobek. S ohledem na chybějící spolupráci na straně uvedených spřízněných společností nebylo v tomto případě možné určit, zda uskupení jako celek kritéria pro STH splňuje a proto nemohl být STH přiznán ani společnosti 3.

(35)

Výrobní odvětví Společenství dostalo možnost vyjádřit se, žádné námitky však nebyly vzneseny. Proběhly konzultace s Poradním výborem, který proti závěrům Komise rovněž nenamítal.

(36)

Stejná společnost tvrdila, že její účetnictví prochází nezávislým auditem a splňuje mezinárodní standardy. Ovšem inspekce na místě ukázala, že auditoři neuvedli komentáře požadované mezinárodními standardy (především o různých rozvahách za stejný rok bez dalšího vysvětlení a ztrátu téměř celého vloženého kapitálu bez dalšího vysvětlení). Vzhledem k tomu, že tyto nedostatky vážně zpochybnily spolehlivost účetnictví, nebylo možno dospět k závěru, že prošlo auditem podle mezinárodních standardů. Proto byla tato žádost zamítnuta.

(37)

Osm vyvážejících výrobců požadovalo nejen STH, ale i individuální zacházení pro případ, že jim STH nebude přiznán. Ovšem ani jedné ze společností, jimž byl STH zamítnut, nemohlo být přiznáno IZ.

(38)

Pro dvě společnosti, které nespolupracovaly, nemohlo být IZ přiznáno, neboť nebylo možné ověřit, zda splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(39)

Šetření na místě ukázalo, že účetnictví a vývozní dokumenty společnosti 1 byly nespolehlivé a obsahovaly řadu závažných nedostatků. S ohledem na závažnou míru nejistoty související s touto společností se uznalo, že stanovení individuálního dumpingového rozpětí není uskutečnitelné. Vzhledem k tomu, že vývozní prodeje nejsou spolehlivé, není výpočet individuálního rozpětí de facto možný, neboť údaje o vývozech společnosti nelze použít. Navíc vzhledem k tomu, že společnost nebyla schopna poskytnout záruky, že opatření nebude obcházeno, pokud tomuto vývozci bude uděleno individuální rozpětí, nebylo by individuální rozpětí v tomto případě oprávněné. Proto nebylo této společnosti přiznáno IZ.

(40)

Společnost 2, která je ve vlastnictví státu, nebyla schopna prokázat, že státní zásahy nepovedou k obcházení opatření, pokud budou vývozcům uděleny různé celní sazby.

(41)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve přezkoumá u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce, zda jeho prodeje překližky z okoumé na domácím trhu jsou reprezentativní, tj. zda celkový objem těchto prodejů představuje alespoň 5 % celkového vývozního objemu výrobce do Společenství. Šetření prokázalo, že prodeje na domácím trhu byly reprezentativní jen pro dva ze čtyř vyvážejících výrobců.

(42)

Komise následně určila typy překližky z okoumé, prodávané společnostmi na domácím trhu, které měly celkové reprezentativní prodeje na domácím trhu a které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(43)

Pro každý typ prodávaný vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, u kterého se zjistilo, že je přímo srovnatelný s typem překližky z okoumé, prodávané na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda prodeje na domácím trhu jsou dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodeje konkrétního typu překližky z okoumé na domácím trhu se považovaly za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodejů na domácím trhu u daného typu v průběhu PO představoval 5 % a více celkového objemu prodeje srovnatelného typu překližky z okoumé vyváženého do Společenství. U jedné ze dvou společností s reprezentativními prodeji na domácím trhu splnily tyto podmínky čtyři typy výrobku, zatímco u druhé společnosti nebyl označen jako dostatečně reprezentativní ani jeden typ výrobku.

(44)

(Komise následně přezkoumala, zda lze výše zmíněné čtyři typy považovat za prodávané v běžném obchodním styku, a to tím, že určila podíl ziskových prodejů nezávislým odběratelům daného typu překližky z okoumé. V případě, kdy objem prodeje daného typu překližky z okoumé, prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující vypočtené náklady na produkci, představuje více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu, a zároveň kdy vážený průměr cen daného typu je roven nebo přesahuje náklady na produkci, je běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen všech prodejů daného typu na domácím trhu uskutečněných v průběhu PO, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či ne. V případě, kdy objem ziskového prodeje daného typu překližky z okoumé představuje 80 % a méně celkového objemu prodeje daného typu, či v případě, kdy vážený průměr cen daného typu je nižší než náklady na produkci, je běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen pouze ziskových prodejů daného typu, pokud tyto prodeje představovaly alespoň 10 % celkového objemu prodeje daného typu. Ceny na domácím trhu bylo možno použít pro stanovení běžné hodnoty jen v případě jednoho typu výrobku. Pro zbývající tři typy výrobku bylo v průběhu PO ziskových méně než 10 % prodejů těchto typů výrobku na domácím trhu.

(45)

V případě, kdy objem ziskových prodejů jakéhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného typu, se uznalo, že tento konkrétní typ se za cenu na domácím trhu prodával v množství nepostačujícím pro to, aby bylo možno stanovit odpovídající základnu pro určení běžné hodnoty. V případech, kde nebylo možno pro stanovení běžné hodnoty použít u konkrétního typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem cenu na domácím trhu, bylo nutné použít jinou metodu. Za tímto účelem použila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(46)

Podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení se běžná hodnota určila na základě vlastních výrobních nákladů každého vyvážejícího výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní (PSR) náklady a za zisky. Komise mohla použít vlastní PSR náklady u dvou společností, u nichž byly prodeje obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní podle definice čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Pro ziskové rozpětí se v souladu s první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení použil zisk z běžného obchodního styku obou výše uvedených společností.

(47)

U dvou společností bez reprezentativního prodeje na domácím trhu bylo v souladu s čl. 2. odst. 6 písm. a) základního nařízení možno použít vážený průměr PSR nákladů a zisku dvou společností s reprezentativním prodejem na domácím trhu.

(48)

Pro jednu ze společností nebyla Komise schopna stanovit s přiměřenou mírou jistoty, zda rozdělení nákladů, oznámené v odpovědi na dotazník, přiměřeně odráží náklady související s výrobou a s prodejem dotčeného výrobku. Společnost dostala možnost vyjádřit se k tomuto problému v průběhu inspekce na místě, ale nesrovnalosti související s rozdělením nákladů nebyla schopna objasnit. Proto, a v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení, bylo rozdělení nákladů při stanovování výrobních nákladů provedeno na základě obratu.

(49)

Jedna společnost nakupovala dýhy ze dřeva topolu od místních výrobců. Tito výrobci nejsou registrovanými plátci DPH, a proto neplatí DPH. Společnost ovšem náklady na dýhy snížila o 13 % DPH. Tvrdila, že je to ve shodě s orgány odpovědnými za DPH. Ovšem vzhledem k tomu, že společnost nebyla schopna prokázat, že navrácení DPH skutečně proběhlo, bylo rozhodnuto, že toto údajné snížení v důsledku DPH je třeba zamítnout, neboť náklady, ke kterým je třeba přihlížet, mají být náklady skutečně vynaložené.

(50)

Jedna společnost navrhla, aby Komise přihlédla k výrobním nákladům za období delší než jen PO. Společnost tvrdila, že by to lépe odrazilo skutečné vynakládané náklady vzhledem k existenci některých úprav v účetnictví a nízkým výrobním objemům. Společnost však nebyla schopna tyto údajné úpravy prokázat, a proto Komise použila údaje, které společnost poskytla pro PO.

(51)

Jedna společnost nakupovala dýhy od spřízněné společnosti. Vzhledem k tomu, že ceny použité v těchto transakcích neodrážely přiměřeně náklady související s výrobou těchto dýh, bylo třeba je nahradit cenou transakcí za obvyklých tržních podmínek, která byla stanovena jako cena použitá v jiných transakcích společnosti s nespřízněnými dodavateli.

(52)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán STH, stanoví na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty v analogické zemi.

(53)

V oznámení o zahájení tohoto řízení bylo za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navrženo Maroko a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily. Tři vyvážející výrobci se proti této volbě ohradili ve stanovené lhůtě a navrhli jako analogické země Brazílii a Indonésii.

(54)

V oznámení o zahájení tohoto řízení bylo za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navrženo Maroko a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily. Tři vyvážející výrobci se proti této volbě ohradili ve stanovené lhůtě a navrhli jako analogické země Brazílii a Indonésii.

(55)

Šetření následně ukázalo, že výrobci překližky z okoumé mohou být i v dalších zemích, konkrétně v Malajsii a Turecku. Osloveni byli známí výrobci v těchto zemích, ovšem jen jedna turecká společnost souhlasila se spoluprací na tomto řízení. Ovšem vzhledem k zákonným lhůtám pro dosažení prozatímního rozhodnutí, a vzhledem k tomu, že turecký výrobce poskytl údaje v pozdním termínu a jejich analýza ještě není dokončena, se Komise rozhodla použít v rámci tohoto prozatímního určení jako vhodnou analogickou zemi Maroko.

(56)

Tři vyvážející výrobci s tímto návrhem nesouhlasili, přičemž jejich hlavním argumentem bylo, že nákladová struktura u marockého výrobce není obdobná jako nákladová struktura čínských výrobců a že na marockém trhu chybí vnitřní konkurence.

(57)

V tomto ohledu šetření prozatímně potvrdilo, že na domácím trhu existuje jen jeden marocký výrobce a že existují vysoká cla. Ovšem prodeje marockého výrobce byly rovněž označeny za podstatné a dostatečně reprezentativní ve srovnání s objemem čínských vývozů dotčeného produktu pocházejících z ČLR do Společenství v průběhu PO. Proto se tyto argumenty neuznaly za dostatečné k tomu, aby zabránily Komisi vypočítat přiměřenou prozatímní běžnou hodnotu, patřičně upravenou s ohledem na clo. Pokud se v dalším průběhu vyšetřování na základě pokračující analýzy údajů od turecké společnosti zjistí, že Turecko je jako analogická země vhodnější, budou tyto prvky patřičně zváženy.

(58)

Aby se určilo, zda se výrobky, srovnatelné s výrobky prodávanými čínskými vyvážejícími výrobci do Společenství, na marockém trhu prodávají v běžném obchodním styku, byla prodejní cena na domácím trhu srovnána s celkovými náklady na produkci (tj. souhrnem výrobních nákladů a PSR nákladů). Vzhledem k tomu, že se velká většina objemů prodeje typů prodávaných na domácím trhu prodávala se ztrátou a vzhledem k tomu, že vážený průměr nákladů na produkci byl vyšší než vážený průměr prodejní ceny, musela být běžná hodnota stanovena početní metodou.

(59)

Podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení se běžná hodnota určila na základě vlastních výrobních nákladů výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní (PSR) náklady a za zisky. Bylo možné použít vlastní PSR náklady daného výrobce, neboť prodeje obdobného výrobku byly reprezentativní. U zisku se rozhodlo, že se v souladu s čl. 2 odst. 6. písm. c) základního nařízení prozatímně použije přiměřené ziskové rozpětí, které odráží průměrné celkové ziskové rozpětí společnosti.

(60)

Vývozní ceny pro spolupracující vyvážející výrobce se stanovily v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen zaplacených či splatných za dotčený výrobek při prodeji za účelem spotřeby ve Společenství prvnímu nezávislému odběrateli.

(61)

U nespolupracujících výrobců se vývozní ceny stanovily podle čl. 18 základního nařízení. Vývozní ceny se proto vypočetly na základě nejnižší ověřené vývozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce, jemuž nebyl přiznán STH ani IZ.

(62)

Aby se zajistilo spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni, formou náležitých úprav se podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédlo k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, na které bylo upozorněno a které byly prokázány. V oprávněných případech se provedly úpravy související s dopravou, pojištěním a manipulačními, balicími a úvěrovými náklady, bankovními poplatky a provizemi.

(63)

Zjistilo se, že jedna společnost uskutečnila všechny své vývozní prodeje prostřednictvím čínské obchodní společnosti. Tato obchodní společnost měla na starosti vztahy se zákazníky, vyhledávání nových zakázek, fakturaci koncovému odběrateli, a dokonce, prostřednictvím druhé společnosti, zasílání vrácené DPH za vývoz výrobci. Odměnou za to obdržela obchodní společnost provizi z prodeje a slevu na nákup určitého množství výrobků. Uznalo se, že tato sleva mohla být rozdělena jen na vývozní prodeje. Celková výše slevy byla proto rozdělena na základě vývozního obratu v průběhu PO a při výpočtu vývozních cen společnosti se přihlédlo k výši slevy odpovídající prodejům dotčeného výrobku do ES.

(64)

Pokud čínská společnost vyváží dotčený produkt, má nárok na vrácení DPH ve výši 13 % obratu na základě dodání zboží na palubu lodi (FOB). Ovšem DPH, kterou společnost musí zaúčtovat je 17 % obratu na základě FOB. Při výpočtu vývozní ceny se proto přihlédlo k tomuto rozdílu ve výši 4 %.

(65)

Podle čl. 2 odst. 11 a čl. 2 odst. 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžných hodnot s váženým průměrem vývozních cen u jednotlivých typů výrobku podle výše uvedeného popisu.

(66)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před clem představují:

(67)

Za účelem vypočtení celostátního dumpingového rozpětí použitelného na všechny ostatní vývozce v ČLR Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Provedlo se srovnání mezi dostupnými údaji, zejména mezi stížností a odpověďmi na otázky dotazníku, obdržené od vývozců v ČLR. Toto srovnání ukázalo, že úroveň spolupráce byla mimořádně nízká (20 %).

(68)

Dumpingové rozpětí bylo vypočteno ze srovnání váženého průměru běžné hodnoty stanovené pro analogickou zemi a váženého průměru vývozní ceny odhadnuté na základě dostupných skutečností popsaných výše (viz „vývozní cena“).

(69)

Na tomto základě byla prozatímně stanovena celostátní úroveň dumpingu ve výši 48,5 % z ceny CIF na hranice Společenství před clem.

(70)

V rámci Společenství je známo, že dotčený výrobek se vyrábí ve Francii, Itálii, Portugalsku, Řecku, Španělsku a Německu, a to následovně:

(71)

Komise zjistila, že všechny výše uvedené společnosti lze považovat za výrobce ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Výstup všech výše uvedených společností představuje výrobu Společenství.

(72)

Souhrn výroby deseti uvedených výrobců ve Společenství, kteří spolupracovali s Komisí a kteří zahrnují pět výrobců ve vzorku výrobců ve Společenství, představuje 85 % celkové výroby překližky z okoumé ve Společenství, jak bylo odhadnuto ve stížnosti. Proto se považují za „výrobní odvětví Společenství“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(73)

S ohledem na skutečnost, že pro výrobní odvětví Společenství se použil vybraný vzorek, posuzovala se újma na základě získaných informací. Trendy ve výrobě, produktivitě, prodeji, podílu na trhu, zaměstnanosti a růstu se posuzovaly na úrovni výrobního odvětví Společenství, a trendy v cenách a ziskovosti, peněžním toku, schopnosti získávat kapitál a investice, zásobách, kapacitě a využití kapacity, návratnosti investice a mzdách se analyzovaly na základě informací získaných na úrovni vzorku výrobců ve Společenství.

(74)

Spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství s přičtením odhadovaného prodeje ostatních výrobců ve Společenství a veškerých dovozů z ČLR, Maroka a Gabonu a odhadnutého podílu dovozů dotčeného výrobku z ostatních třetích zemí pod kódem KN 4412 13 10, neboť dotčený výrobek představuje jen část tohoto kódu celního sazebníku. Tento podíl a odhad veškerých dovozů se opíraly o metodu použitou ve stížnosti.

(75)

Mezi rokem 1999 a PO vzrostla viditelná spotřeba ve Společenství ze 394 663 m3 na 447 979 m3, tj. o 14 %.

(76)

Dovozy dotčeného výrobku z ČLR do Společenství se zvýšily z 1 093 m3 v roce 1999 na 83 606 m3 v PO. Až do roku 2001 nebyly dovozy příliš významné, ale poté se až do konce PO výrazně zvyšovaly.

(77)

Odpovídající podíl na trhu se zvýšil z 0,3 % v roce 1999 na 18,7 % v PO. Nejvýraznější bylo zvýšení mezi rokem 2001 a PO z 2,4 % na 18,7 %.

(78)

Průměrné ceny dovozů dotčeného výrobku z ČLR se snížily ze 469 EUR/m3 v roce 1999 na 393 EUR/m3 v PO, tj. snížení o 16,2 %. S ohledem na velmi nízké objemy dovozů v letech 1999 a 2000 nemají údaje o souvisejících cenách příliš velký význam. Ovšem po celé uvažované období se projevoval celkový klesající trend, a to navzdory mírnému zvýšení mezi lety 2000 a 2001.

(79)

Pro účely analýzy cenového podbízení se srovnaly vážené průměry prodejních cen vzorku výrobního odvětví Společenství podle typů výrobků prodávaných nespřízněným odběratelům na trhu Společenství s odpovídajícím váženým průměrem vývozních cen dotčených dovozů. Srovnání proběhlo po odečtení slev a rabatů. Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny na úroveň cen ze závodu. Ceny dotčených dovozů byly na úrovni CIF s patřičnou úpravou s ohledem na cla a náklady vynaložené po dovezení.

(80)

Komise byla upozorněna na to, že jakost výrobků vyráběných ve Společenství je všeobecně vyšší než jakost obdobných výrobků dovážených z ČLR. Na základě zjištěných důkazů se uvážilo, že tento rozdíl jakosti opravňuje úpravu odhadnutou na 10 %, která se použila na cenu CIF na hranice Společenství u spolupracujících vyvážejících výrobců.

(81)

Toto srovnání ukázalo, že v průběhu PO se dotčené výrobky pocházející z ČLR prodávaly ve Společenství za ceny, které se ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství podbízely rozpětím od 11 % do 52 %, vyjádřeno procentem cen výrobního odvětví Společenství.

(82)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, za období od roku 1999 po PO.

(83)

Objem výroby ve výrobním odvětví Společenství se mezi rokem 1999 a PO snížil o 10 %, z 295 915 m3 na 267 591 m3.

(84)

Zaměstnanost se snížila mezi rokem 1999 a PO o 9 %. Navíc se v průběhu PO jedna společnost rozhodla snížit stavy o 66 zaměstnanců, ovšem vzhledem k zákonným důvodům tento krok oficiálně proběhne až po PO. Produktivita se mezi lety 1999 a 2001 zvýšila a poté se mezi rokem 2001 a PO v důsledku snížení výstupu opět snížila.

(85)

V průběhu uvažovaného období se objem prodejů výrobního odvětví Společenství v ES snížil o 10 %, z 283 121 m3 v roce 1999 na 255 943 m3 během PO. Nejvýraznější bylo snížení mezi rokem 2001 a PO (– 12 %).

(86)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se snížil (vyjádřeno objemem) ze 71,7 % v roce 1999 na 57,1 % v PO. Nejvýrazněji se snižoval během 18 měsíců po rychlém růstu dovozů z Číny, a to z 72,9 % v roce 2001 na 57,1 % v PO.

(87)

Zatímco spotřeba ve Společenství mezi rokem 1999 a PO vzrostla o 14 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se snížil o 10 %. Na druhou stranu objem dovozů z ČLR se ve stejném období výrazně zvýšil. Zatímco podíl dovozů z ČLR na trhu se zvýšil o více než 16 procentních bodů, podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se snížil o 15 procentních bodů. Růst dovozů proto znamenal, že evropské odvětví nemělo na růstu trhu mezi rokem 1999 a PO podíl.

(88)

Výše zásob v tomto odvětví obvykle nebývá příliš významná, neboť většina výroby probíhá na objednávku. V zájmu úplnosti se zaznamenává, že výše zásob se ve výrobním odvětví Společenství v uvažovaném období snížila. To bylo především v důsledku úsilí o racionalizaci na straně jednoho z největších výrobců ve Společenství. Ovšem vzhledem k výše uvedeným důvodům se zásoby nepovažují v tomto případě za relevantní ukazatel újmy.

(89)

Výrobní kapacita se stanovila na základě počtu a kapacity překližkových lisů při dvousměnném denním provozu. Určení výrobní kapacity bylo nutno odhadnout, neboť někteří výrobci vyrábějí překližku z okoumé za použití stejného zařízení a vybavení, jako u jiných typů překližky. V těchto případech se výrobní kapacita pro dotčený výrobek odhadla pomocí stanovení podílu skutečně vyrobené překližky z okoumé ve srovnání s celkovou výrobou překližky daného výrobce a následným použitím tohoto podílu na celkovou výrobní kapacitu daného výrobního zařízení.

(90)

S ohledem na výše uvedené se zjistilo, že během uvažovaného období se výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství snížila o 5 %. Snížení za rok 2001 způsobilo uzavření jedné výrobní jednotky. Ve stejném období se snížilo i využití kapacit ve výrobním odvětví Společenství, a to z 87 % na 74 %, tj. o 15 %.

(91)

Průměrné ceny za m3 ve výrobním odvětví Společenství zůstávaly poměrně stálé; mezi rokem 1999 a PO došlo k nominálnímu růstu o 3 %. Neexistenci cenového poklesu navzdory konkurenci levných čínských dovozů lze vysvětlit rozhodnutím výrobců ve Společenství provést určité změny ve skladbě sortimentu.

(92)

Mezi lety 1999 a 2001 provedlo odvětví významné investice ve výši 6,5 až 10,4 milionů EUR ročně. Po roce 2001, kdy se výrazně zvýšily dovozy dotčeného výrobku z ČLR, se investice výrazně snížily na pouhých 1,3 milionů EUR v PO.

(93)

V nedávné minulosti, včetně uvažovaného období, prošli výrobci překližky z okoumé ve Společenství, kteří jsou částí širšího odvětví výrobků ze dřeva, významnou restrukturalizací a konsolidací. Tyto kroky zahrnovaly změny ve vlastnictví, přeskupení společností, v některých případech v rámci širších odvětvových uskupení, jakož i značné investice do modernizace (viz výše).

(94)

Co se týče schopnosti získat kapitál, nebyla výrobním odvětví Společenství předložena žádná žádost a neobjevil se ani ukazatel, který by naznačoval, že výrobní odvětví Společenství má při získávání kapitálu na své činnosti problémy. To lze vysvětlit účinky výše zmíněné konsolidace odvětví, jejímž prostřednictvím se některým výrobcům ve Společenství zpřístupnily finanční zdroje velkých odvětvových uskupení.

(95)

V průběhu uvažovaného období se ziskovost vzorku výrobců ve Společenství výrazně snížila z 3,5 % v roce 1999 na – 8,9 % v PO. Stejným vývojem prošlo i zhodnocení investic, které se snížilo z 15,6 % v roce 1999 na – 27,5 % v PO.

(96)

Peněžní tok vytvořený obdobným produktem se značně snížil ze 7,6 milionů EUR v roce 1999 na 0,059 milionů EUR v PO. Ve stejném období došlo k některým podstatným krátkodobým výkyvům v peněžních tocích, a to kvůli výkyvům ve výši zásob a kvůli nepeněžním výdajům souvisejícím s výše zmíněnou restrukturalizací odvětví.

(97)

V důsledku snížení počtu zaměstnanců se pracovní náklady v průběhu uvažovaného období snížily o 7 %, z 32,2 milionů EUR v roce 1999 na 29,9 milionů v PO. Průměrné pracovní náklady na zaměstnance se však ve skutečnosti o 7 % zvýšily, a to z 26 770 EUR na 28 638 EUR, tj. v souladu se spotřebitelskými cenami.

(98)

S ohledem na objem a cenu dumpingových dovozů nelze dopad vlastního dumpingového rozpětí, které je samo o sobě rovněž značné, považovat za zanedbatelný.

(99)

Výrobní odvětví Společenství se neocitlo v situaci, kdy by muselo překonávat dřívější účinky dumpingu vyvolávajícího újmu.

(100)

Objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku z ČLR se mezi rokem 1999 a PO zvýšil z 1 093 m3 na 83 606 m3. Odpovídající podíl na trhu se zvýšil z 0,3 % v roce 1999 na 18,7 % v průběhu PO. K největšímu růstu docházelo mezi rokem 2002 a PO. Průměrné ceny dumpingových dovozů se za uvažované období snížily o 16,2 % a byly soustavně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, vůči nimž se podbízely o 11 % až 52 %.

(101)

Přezkoumání výše uvedených činitelů ukazuje, že mezi rokem 1999 a PO se stav výrobního odvětví Společenství zhoršil. V průběhu uvažovaného období se objem prodejů výrobního odvětví Společenství snížil o 10 % a jeho podíl na trhu se snížil o 14,6 procentních bodů. Zaměstnanost se od roku 2001 rovněž snížila. U vzorku výrobců ve Společenství došlo k významnému propadu investic, ale i ziskovosti, zhodnocení investic a peněžního toku. Zhoršení situace výrobního odvětví Společenství se realizovalo především prostřednictvím vlivu na objem prodeje (který se odrazil i ve snížení využití kapacit). Cenová úroveň se mezi rokem 1999 a PO reálně snížila jen mírně.

(102)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(103)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda dumpingové dovozy pocházející z ČLR způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Zkoumaly se i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovým dovozům.

(104)

Mezi rokem 1999 a PO se objem dovozů dotčeného výrobku z ČLR do Společenství zvýšil z nevýznamného množství na 83 606 m3. Odpovídající podíl na trhu Společenství se zvýšil z 0,3 % v roce 1999 na 18,7 % v průběhu PO. K největšímu růstu docházelo mezi rokem 2001 a PO.

(105)

K podstatnému zvýšení objemu dovozů pocházejících z dotčené země a růstu jejich podíl na trhu v roce 2002 a v průběhu PO při cenách, které klesly a setrvaly výrazně níže než ceny výrobního odvětví Společenství, docházelo souběžně se zhoršováním stavu výrobního odvětví Společenství, a to zejména s ohledem na objem prodeje, podíl na trhu, ziskovost, peněžní tok a zaměstnanost. Jak již bylo uvedeno výše, dovozy z ČLR způsobily výrazné cenové podbízení vzhledem k průměrným prodejním cenám ve výrobním odvětví Společenství, přičemž rozpětí cenového podbízení dosahovalo od 11 % do 52 %.

(106)

Při analýze vlivů dumpingových dovozů se zjistilo, že cena je, vzhledem k poměrně normovaným vlastnostem překližky z okoumé, důležitým konkurenčním prvkem. Navíc i s přihlédnutím ke rozdílům v jakosti byly ceny dumpingových dovozů výrazně nižší, než ceny výrobního odvětví Společenství i vývozců z ostatních třetích zemí. Rovněž se zjistilo, že výrobní odvětví Společenství ztratilo některé významné odběratele, kteří přešli k čínským dodavatelům překližky.

(107)

Proto se prozatímně uznává, že tlak vyvinutý dotčenými dovozy, jejichž objem a podíl na trhu od roku 2001 výrazně rostl a které probíhaly za nízké, dumpingové ceny, sehrál rozhodující úlohu mezi důvody vedoucími ke ztrátě podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a následnému zhoršení jeho finančního stavu.

(108)

Podle Eurostatu se dovozy pocházející z třetích zemí mimo ČLR mírně zvýšily z 60 975 m3 v roce 1999 na 62 430 m3 v PO. Ovšem jejích podíl na trhu se celkově snížil z 15,4 % v roce 1999 na 13,9 % v PO. Hlavními jednotlivými zeměmi, které dotyčný výrobek do Společenství vyvážely, jsou Gabon a Maroko. Gabon si udržel tržní podíl na celkově stálé úrovni 5 %, zatímco tržní podíl Maroka se zvýšil ze 1,1 % na 2,4 %.

(109)

Podle Eurostatu se průměrná cena dovozů pocházejících ze zemí mimo ČLR mezi rokem 1999 a PO v podstatě nezměnila. V průběhu tohoto období byly ceny dovozů z ostatních zemí téměř o 50 % vyšší než ceny dovozů z ČLR. V důsledku této skutečnosti nevyvíjely dovozy z ostatních třetích zemí na výrobní odvětví Společenství takový konkurenční tlak, jako dovozy z ČLR. Rovněž tržní podíl kterékoli jednotlivé země v této skupině nepřesáhl 5 %.

(110)

Proto se prozatímně uznává, že dovozy z ostatních třetích zemí nemohly představovat rozhodující důvod pro nepříznivý stav výrobního odvětví Společenství.

(111)

Objevila se tvrzení, že jednou z příčin zhoršení finančního stavu evropského výrobního odvětví je rovněž pokles jeho vývozů v důsledku ztráty konkurenceschopnosti. Prodeje vzorku výrobců ve Společenství vně ES skutečně poklesly, a sice z 9 522 m3 v roce 1999 na 7 374 m3 v PO. Ovšem rozsah tohoto poklesu a skutečnost, že prodeje vně ES představovaly v PO méně než 5 % prodejů v ES, znamenají, že tento vývoj nemohl být rozhodujícím důvodem pro nepříznivý stav výrobního odvětví Společenství.

(112)

Co se týče objemu prodeje ostatních výrobců ve Společenství, i ten se snížil z odhadovaných 49 474 m3 v roce 1999 na 46 000 m3 v PO. Jejich podíl na trhu Společenství zaznamenal za stejné období pokles z 12,5 % na 10,3 %; stejně tak se nezjistilo, že by jejich ceny byly nižší než ceny spolupracující části výrobního odvětví Společenství. Proto se prozatímně uznává, že výrobky vyráběné a prodávané ostatními výrobci ve Společenství nepřispěly k újmě, již výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(113)

Objevila se tvrzení, že pokles ziskovosti výrobního odvětví Společenství lze přičíst růstu nákladů v odvětví, zejména růstu nákladů na suroviny. Ovšem údaje získané během šetření na místě ukázaly, že růst celkových průměrných nákladů nebyl mezi rokem 1999 a PO vyšší než růst celkové cenové hladiny ve Společenství, tj. než 8 %. S ohledem na snížení objemu výroby připadá část tohoto růstu na rostoucí fixní náklady na jednotku, přičemž variabilní náklady pravděpodobně rostly méně než celkové průměrné náklady.

(114)

Proto se prozatímně uznává, že za běžných hospodářských podmínek a za neexistence silného cenového tlaku by pro výrobní odvětví nebylo obtížné vyrovnat se s veškerým zvyšováním nákladů, ke kterému došlo mezi rokem 1999 a PO, a že tento růst nákladů nijak nenarušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(115)

Podstatné zvýšení objemu a tržního podílu dovozů pocházejících z ČLR, zejména pak mezi rokem 2001 a PO, i nezanedbatelné snížení jejich prodejních cen a úroveň cenového podbízení zjištěná v průběhu PO se časově kryjí s podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(116)

Provedla se analýza dovozů z ostatních třetích zemí, vývozů výrobního odvětví Společenství, výkonnosti ostatních výrobců i vývoje nákladů, ale neprokázala, že by šlo o rozhodující důvody pro újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(117)

(Na základě výše uvedené analýzy, která řádně rozlišila a oddělila vlivy všech známých činitelů majících vliv na stav výrobního odvětví Společenství od nepříznivých vlivů dumpingových dovozů, se proto prozatímně uznává, že dovozy z ČLR způsobily Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(118)

V souladu s čl. 21 základního nařízení se zkoumalo, zda navzdory závěrům o škodlivém dumpingu neexistují přece jen přesvědčivé důvody pro uznání, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě určitá opatření. Uvážil se dopad případných opatření na všechny strany zúčastněné na tomto řízení i důsledky nepřijetí daných opatření.

(119)

Odvětví vyrábějící překližku z okoumé je součástí širšího výrobního odvětví Společenství, vyrábějícího produkty ze dřeva. Některé šetřené společnosti se plně či z části specializují na výrobky z okoumé, které mají své typické vlastnosti co se týče výrobního procesu, jakosti, použití, prodejních řetězců, atd. Tyto společnosti představují ve Společenství přes 1 400 přímých pracovních míst.

(120)

Očekává se, že uložení opatření zabrání dalšímu narušování volné soutěže a obnoví spravedlivou soutěž na trhu. Výrobní odvětví Společenství by mělo být následně schopno zvýšit své prodeje a tím dosáhnout nezbytné ziskové úrovně, která by ospravedlnila pokračující investice do jeho výrobního zařízení. To by mělo vést k zvýšení produktivity, nižším jednotkovým nákladům a ke zlepšení finančního stavu výrobního odvětví Společenství.

(121)

Na druhou stranu pokud by se antidumpingová opatření nezavedla, je pravděpodobné, že by zhoršování stavu výrobního odvětví Společenství pokračovalo. Odvětví by nebylo schopno realizovat investice nezbytné pro to, aby mohlo účinně konkurovat dumpingovým dovozům ze třetích zemí. S ohledem na pokles zisků a utrpěnou podstatnou újmu je velmi pravděpodobné, že bez opatření by se finanční stav výrobního odvětví Společenství dále zhoršoval. To by se vší pravděpodobností donutilo některé společnosti v blízké budoucnosti uzavřít výrobu a propustit své zaměstnance.

(122)

Vzhledem k tomu se prozatímně uznává, že uložení antidumpingových opatření by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství překonat následky újmy z dumpingu, kterou utrpělo, a že je proto v zájmu výrobního odvětví Společenství opatření zavést.

(123)

Komise zaslala všem známým dovozcům, obchodníkům a uživatelům dotazník. Celkem se rozeslalo 27 dotazníků dovozcům a obchodníkům a jejich sdružením a 12 dotazníků uživatelům. Na žádný z nich nepřišla odpověď.

(124)

Zástupci vyvážejících výrobců předložili názor, že stavební a nábytkářské odvětví v Evropě potřebují dostatečně vydatnou nabídku levné překližky z okoumé, aby si udržela konkurenceschopnost na evropských a vývozních trzích. Ačkoli vývozci nemají vliv na zkoumání zájmu Společenství, přesto se podstata jejich tvrzení přezkoumala. S ohledem na chybějící spolupráci ze strany uživatelů a na skutečnost, že známá použití překližky z okoumé zasahují do široké škály oblastí, nebylo možné dopad případného cla na náklady uživatelů odhadnout.

(125)

Navíc je třeba připomenout, že cílem opatření není zabránit dovozům do Společenství, ale zajistit, že k dovozům nebude docházet za dumpingové ceny působící újmu. Rovněž je třeba podtrhnout, že pět výrobců ve Společenství vybraných pro vzorek nadále disponuje nevyužitou výrobní kapacitou. Ta, spolu s vývozem ostatních třetích zemí, nabízí uživatelům alternativní zdroj nabídky.

(126)

Navíc ani jedno z těchto odvětví uživatelů nezaujalo k řízení žádné stanovisko. Proto lze prozatímně rozhodnout, že výsledek řízení jejich konkurenční postavení nijak podstatně neovlivní.

(127)

Na základě výše uvedených skutečností se prozatímně uznává, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení opatření a že použití opatření je v zájmu Společenství.

(128)

Aby se předešlo další újmě působené dumpingovými dovozy, považuje se za vhodné přijmout prozatímní antidumpingová opatření.

(129)

Pro účely určení výše těchto cel se přihlédlo ke zjištěnému dumpingovému rozpětí a k výši cla nezbytné pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(130)

S přihlédnutím k úrovni ziskovosti dosažené výrobním odvětvím Společenství celkově v roce 1999, tedy v roce, který lze podle odvětví považovat za reprezentativní střed ekonomického cyklu, se zjistilo, že za ziskové rozpětí, které lze uznat jako vhodné minimum, jež výrobní odvětví Společenství mohlo očekávat v případě neexistence poškozujícího dumpingu, je rozpětí ve výši 5 % z obratu.

(131)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen, jak byl stanoven pro výpočet cenového podbízení, a újmu nepůsobící ceny výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cena nepůsobící újmu se získala úpravou prodejní ceny vzorku výrobců ve Společenství o skutečné zisky/ztráty dosažené v průběhu PO a připočtením zmíněného ziskového rozpětí. Rozdíly plynoucí z tohoto srovnání se následně vyjádřily jako procento celkové hodnoty CIF dovozů.

(132)

Vzhledem k tomu, že úroveň pro odstranění újmy byla vyšší než dumpingové rozpětí, budou se prozatímní opatření zakládat na druhém uvedeném.

(133)

S ohledem na výše uvedené se uznává, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba v souladu s pravidlem nižšího cla uložit na dovozy pocházející z ČLR prozatímní antidumpingová cla ve výši nižší hodnoty z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí k odstranění újmy. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měly být všechny celní sazby stanoveny na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(134)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě nálezů tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů spřízněných se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(135)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na Komisi a připojit veškeré relevantní údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácími a vývozními prodeji, které souvisejí např. se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Bude-li to vhodné, Komise po konzultaci s Poradním výborem příslušně změní nařízení formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(136)

V zájmu řádného úředního postupu je třeba stanovit lhůtu, ve které zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, mohou písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že nálezy týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely jakýchkoli konečných opatření je možná bude třeba znovu uvážit.