(ES) č. 870/2004NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 870/2004 ze dne 24. dubna 2004, kterým se zřizuje program Společenství pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1467/94 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 18-28 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 24. dubna 2004 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 7. května 2004 Nabývá účinnosti: 7. května 2004
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Rady (ES) č. 870/2004

ze dne 26. dubna 2004,

kterým se zřizuje program Společenství pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1467/94

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Biologická a genetická rozmanitost v zemědělství je podstatná pro udržitelný rozvoj zemědělské výroby a venkovských oblastí. Proto by měla být přijata nezbytná opatření pro udržitelné zachování, popis, sběr a využití potenciálu této rozmanitosti za účelem dosažení cílů společné zemědělské politiky (SZP).

(2) Zachování a udržitelné využívání genetických zdrojů v zemědělství rovněž přispívá k dosažení cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti, kterou Společenství schválilo rozhodnutím Rady 93/626/EHS [1], a související Strategie Společenství pro biodiverzitu, jež zahrnuje akční plán pro zachování biodiverzity a ochranu genetických zdrojů v zemědělství. Je rovněž hlavním cílem Globálního akčního plánu FAO pro zachování a udržitelné využívání rostlinných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství a Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství, kterou Komise a členské státy podepsaly dne 6. června 2002.

(3) Široký rozsah činností prováděných členskými státy (ať už subjekty veřejného sektoru, fyzickými nebo právnickými osobami) a různými mezinárodními organizacemi a programy jako je FAO, Evropský program spolupráce pro sítě genetických zdrojů plodin (ECP/GR), Poradní skupina pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR), Globální fórum pro zemědělský výzkum (GFAR), regionální a subregionální organizace zemědělského výzkumu pro rozvoj (ARD) podporované Společenstvím, Evropské regionální kontaktní místo (ERFP) národních koordinátorů pro řízení genetických zdrojů hospodářských zvířat, Evropský program lesních genetických zdrojů (Euforgen) a souvisejících závazků probíhající Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (MCPFE), jíž je Společenství signatářem, vyžaduje účinnou výměnu informací a těsnou koordinaci mezi hlavními aktéry Společenství a příslušnými organizacemi ve světě, pokud jde o zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství s cílem zvýšit jejich pozitivní dopad na zemědělství.

(4) Práce prováděné ohledně zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství mohou pomoci udržovat biologickou rozmanitost, zlepšovat jakost zemědělských produktů, přispívat ke zvyšování diverzifikace ve venkovských oblastech a zmenšování vstupů a nákladů zemědělské výroby podporou udržitelné zemědělské výroby a přispíváním k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí.

(5) Mělo by být podporováno zachování genetických zdrojů v zemědělství ex situ a in situ (včetně zachování a rozvoje in situ/v hospodářstvích). To by se mělo týkat všech rostlin, mikrobiálních a živočišných genetických zdrojů, které jsou nebo by mohly být užitečné pro zemědělství a rozvoj venkova, včetně lesních genetických zdrojů, v souladu s potřebami SZP, s cílem zachovat genetické zdroje a zvýšit využití nedostatečně využívaných plemen a odrůd v zemědělské výrobě.

(6) Znalosti genetických zdrojů dostupných ve Společenství, jejich původu a vlastností je stále třeba zlepšovat. Relevantní informace o stávajících zařízeních a činnostech prováděných na národní nebo regionální úrovni v každém členském státě, pokud jde o zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství, by měly být shromažďovány a zpřístupněny ostatním členským státům a ve Společenství, stejně jako na mezinárodní úrovni, zejména rozvojovým zemím, v souladu s mezinárodními smlouvami a dohodami.

(7) Měl by být podporován rozvoj decentralizovaných, stálých a široce přístupných internetových soupisů pro sběr těchto znalostí a zajištění jejich dostupnosti ve Společenství a na mezinárodní úrovni, zejména s ohledem na probíhající úsilí o zřízení soupisu sbírek ex situ v evropských genových bankách (EPGRIS - Evropská informační infrastruktura rostlinných genetických zdrojů "Eurisco" financovaná z pátého rámcového programu).

(8) Společenství by mělo doplňovat a podporovat úsilí vynakládané v členských státech ohledně zachování a udržitelného využívání biologické rozmanitosti v zemědělství. Sladěním stávajících činností a podporou rozvoje nových přeshraničních iniciativ zahrnujících zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství by měla být podpořena přidaná hodnota na úrovni Společenství.

(9) Měla by proto být stanovena opatření, která, pokud jde o příjemce a/nebo činnosti způsobilé pro financování, doplní nebo překročí působnost nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [2].

(10) S cílem přispět k dosažení těchto cílů byl na základě nařízení Rady (ES) č. 1467/94 ze dne 20. června 1994 o zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství [3] na dobu pěti let zřízen program Společenství. Uvedený program skončil 31. prosince 1999 a měl by být nahrazen novým programem Společenství. Nařízení (ES) č. 1467/94 by tedy mělo být zrušeno.

(11) Při výběru a provádění opatření podle nového programu Společenství by se měl brát v úvahu výzkum, technický rozvoj a demonstrace podporované buď na národní úrovni, nebo rámcovými programy Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace. Uváděním osiva a sadby na trh k využití podle nového programu by neměly být dotčeny směrnice Rady66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh [4], 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh [5], 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh [6], 92/33/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh [7], 92/34/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce [8], 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh [9], 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh [10], 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin [11], 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh [12], 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh [13], 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh [14] a 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh [15].

(12) Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (dále jen "dohoda o EHP") stanoví, že země Evropského sdružení volného obchodu zúčastněné na Evropském hospodářském prostoru (dále jen "země ESVO/EHP") by měly v rámci činností Společenství mimo jiné zvětšit a rozšířit spolupráci v oblasti zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství.

(13) Pro lepší provádění programu Společenství by měl být stanoven pracovní program na období 2004 až 2006 s podrobným uvedením příslušných finančních ustanovení, jež se mají použít.

(14) Pro účely provádění a sledování programu Společenství by Komise měla být schopna využívat pomoci vědeckých a technických poradců.

(15) Celý příspěvek Společenství by měl být financován prostřednictvím kapitoly 3 finančního výhledu (vnitřní politiky).

(16) Opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [16],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíle

Za účelem dosažení cílů SZP a provedení závazků přijatých na mezinárodní úrovni se zřizuje program Společenství na období 2004 až 2006 s cílem doplnit a podpořit na úrovni Společenství práci prováděnou v členských státech pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se použije na rostlinné, mikrobiální a živočišné genetické zdroje, jež jsou nebo by mohly být využívány v zemědělství.

2. Podle tohoto nařízení nesmí být poskytnuta podpora:

a) závazkům způsobilým podle hlavy II kapitoly VI nařízení (ES) č. 1257/1999, jak je specifikováno podle článku 14 nařízení Komise (ES) č. 445/2002 ze dne 26. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [17],

b) činnostem způsobilým podle rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a) "rostlinnými genetickými zdroji" rozumějí genetické zdroje zemědělských plodin, zahradnických plodin, léčivých a aromatických rostlin, ovocných plodin, lesních stromů a planě rostoucích rostlin, které jsou nebo by mohly být využívány v zemědělství;

b) "živočišnými genetickými zdroji" rozumějí genetické zdroje hospodářských zvířat (obratlovců i bezobratlých) a volně žijících živočichů, které jsou nebo by mohly být využívány v zemědělství;

c) "genetickým materiálem" rozumí jakýkoli materiál rostlinného, mikrobiálního nebo živočišného původu včetně reprodukčního a vegetativně rozmnožovacího materiálu obsahujícího funkční jednotky dědičnosti;

d) "genetickými zdroji pro zemědělství" rozumí jakýkoli genetický materiál rostlinného, mikrobiálního nebo živočišného původu se skutečnou nebo potenciální hodnotou pro zemědělství;

e) "zachováním in situ" rozumí zachování genetického materiálu v ekosystémech a přirozených stanovištích a uchování a obnova životaschopných populací druhů nebo volně žijících plemen v jejich přirozeném prostředí a v případě domácích živočišných plemen nebo kultivovaných rostlinných druhů v zemědělsky využívaném prostředí, kde se vyvinuly jejich charakteristické vlastnosti;

f) "zachováním in situ/v hospodářstvích" rozumí "zachování a rozvoj in situ" na úrovni hospodářství;

g) "zachováním ex situ" rozumí zachování genetického materiálu pro zemědělství mimo jeho přírodní stanoviště;

h) "sběrem ex situ" rozumí sběr genetického materiálu pro zemědělství, uchovávaného mimo jeho přírodní stanoviště;

i) "biogeografickým regionem" rozumí zeměpisný region s typickými vlastnostmi, pokud jde o složení a strukturu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Článek 4

Způsobilé činnosti

1. Program Společenství uvedený v článku 1 obsahuje cílené činnosti, sladěné činnosti a doprovodné činnosti, jak je uvedeno v článcích 5, 6 a 7.

2. Všechny činnosti prováděné v rámci programu musejí být v souladu s rostlinolékařskými, veterinárními a zootechnickými právními předpisy Společenství, s předpisy pro uvádění osiva a rozmnožovacího materiálu na trh a pro společný katalog, a musejí brát v úvahu:

a) ostatní činnosti prováděné na úrovni Společenství,

b) příslušné mezinárodní postupy, vývoj a dohody, zejména pokud jde o:

- Úmluvu o biologické rozmanitosti,

- Mezinárodní smlouvu o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství,

- Globální akční plán FAO pro zachování a udržitelné využívání rostlinných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství, a ostatní činnosti prováděné v rámci FAO,

- Evropskou strategii pro zachování rostlin a příslušná usnesení Ministerských konferencí o ochraně lesů v Evropě,

- Globální strategii pro řízení genetických zdrojů hospodářských zvířat, a

- programy prováděné v mezinárodním rámci, jako je Evropský program spolupráce pro sítě genetických zdrojů plodin (ECP/GR), Evropské regionální kontaktní místo (ERFP) národních koordinátorů pro řízení genetických zdrojů hospodářských zvířat, Evropský program lesních genetických zdrojů (Euforgen) a Poradní skupina pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR).

Článek 5

Cílené činnosti

Cílené činnosti zahrnují:

a) činnosti podporující zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství in situ i ex situ;

b) zřízení evropského decentralizovaného stálého a široce přístupného internetového soupisu v současnosti zachovaných genetických zdrojů in situ včetně činností pro zachování genetických zdrojů in situ/v hospodářstvích;

c) zřízení evropského decentralizovaného stálého a široce přístupného internetového soupisu sbírek ex situ (genové banky), zařízení in situ (zdroje) a databází dostupných v současné době nebo vytvářených na základě národních soupisů;

d) podporu pravidelných výměn technických a vědeckých informací, zejména ohledně původu a jednotlivých vlastností dostupných genetických zdrojů, mezi příslušnými organizacemi v členských státech.

Činnosti uvedené v bodu a) jsou nadnárodní, berou případně v úvahu biogeografické regionální aspekty, a na úrovni Společenství podporují nebo doplňují práci prováděnou na regionální nebo národní úrovni. Nesmějí zahrnovat podporu na údržbu chráněných přírodních oblastí.

Článek 6

Sladěné činnosti

Sladěné činnosti podporují výměnu informací o tematických problémech za účelem zlepšení koordinace činností a programů pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství Společenství. Tyto činnosti jsou nadnárodní.

Článek 7

Doprovodné činnosti

Doprovodné činnosti zahrnují informační akce, šíření informací a poradenské činnosti včetně organizace seminářů, technických konferencí, setkání s nevládními organizacemi a ostatními relevantními zúčastněnými stranami, kurzy odborné přípravy a přípravu technických zpráv.

Článek 8

Pracovní program

1. Komise zajistí provádění programu Společenství na základě pracovního programu na období 2004 až 2006 zřízeného v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 a s výhradou dostupnosti rozpočtových prostředků.

2. Maximální doba trvání činností spolufinancovaných v rámci programu Společenství je čtyři roky.

Článek 9

Výběr činností

1. Komise v rámci pracovního programu uvedeného v článku 8 a na základě výzev k podání návrhů činností zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie vybere činnosti, které mají být financovány v rámci programu Společenství.

2. Výzvy k podání návrhů zahrnují činnosti a oblasti uvedené v článcích 5, 6 a 7 a v příloze I. Obsah výzev k podání návrhů se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 a ve shodě s příslušnými články hlavy VI nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [18].

3. Návrhy na činnosti uvedené v článcích 5, 6 a 7 může předložit subjekt veřejného sektoru nebo jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jež je státním příslušníkem členského státu a usazená ve Společenství, včetně genových bank, nevládních organizací, chovatelů, technických ústavů, pokusných hospodářství, zahradníků a vlastníků lesů. Subjekty nebo osoby usazené ve třetích zemích mohou rovněž předkládat návrhy, pokud to dovoluje článek 10.

4. Při posuzování návrhů se berou v úvahu tato kritéria:

a) relevantnost ohledně cílů programu Společenství, definovaných v článku 1;

b) technická jakost nabízené práce;

c) schopnost činnost úspěšně provést a zajistit její účinné řízení, posuzovaná z hlediska zdrojů a kompetencí včetně organizačních ujednání dohodnutých mezi účastníky;

d) přidaná hodnota na evropské úrovni a potenciální přínos politikám Společenství.

5. Návrhy činností, které se mají financovat v rámci programu Společenství, se vybírají na základě nezávislého odborného posudku. Komise vyzve nezávislé odborníky v souladu s čl. 57 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a s článkem 178 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech pro nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [19].

6. Pokud to bude nezbytné, přijmou se prováděcí pravidla k tomuto článku v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2.

Článek 10

Účast třetích zemí

Program Společenství je otevřen pro účast:

a) zemí ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o EHP;

b) přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných dohodách, které stanovují obecné zásady jejich účasti na programech Společenství.

Článek 11

Grantová dohoda

1. Po přijetí vybraných činností uzavře Komise s účastníky těchto činností grantové dohody v souladu s příslušnými články hlavy VI nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Grantové dohody stanoví podrobná kritéria pro podávání zpráv, šíření informací, ochranu a využívání výsledků činností.

2. Komise podnikne nezbytné kroky, zejména prostřednictvím technických, správních a účetních kontrol v prostorách příjemců, s cílem ověřit, že poskytnuté informace a podpůrné doklady jsou správné a že veškeré závazky stanovené v grantové dohodě byly splněny.

Článek 12

Technická pomoc

1. V souladu s čl. 57 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 může Komise vyzvat vědecké a technické odborníky, aby poskytli pomoc při provádění programů Společenství včetně technického poradenství, pokud jde o přípravu výzev k podání návrhů, hodnocení technických a finančních zpráv, účely sledování, podávání zpráv a informací.

2. Výsledkem nabídkového řízení v oblasti veřejných zakázek je podpis zakázky na služby v souladu s příslušnými články hlavy V nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Článek 13

Příspěvek Společenství

1. Příspěvek Společenství na činnosti uvedené v článku 5 nepřesáhne 50 % celkových nákladů na činnost.

2. Příspěvek Společenství na činnosti uvedené v článcích 6 a 7 nepřesáhne 80 % celkových nákladů na činnost.

3. Přidělí se příspěvek Společenství až do výše 100 % celkových nákladů na pomoc uvedenou v čl. 9 odst. 5 (posouzení návrhů), v článku 12 (technická pomoc), a v článku 14 (hodnocení programu Společenství).

4. Na financování činností a pomoci prováděné v rámci programu Společenství při používání tohoto nařízení se přispěje z kapitoly 3 finančního výhledu (vnitřní politiky).

5. Orientační rozdělení prostředků přidělených programu Společenství je uvedeno v příloze II.

Článek 14

Hodnocení programu Společenství

Po ukončení programu Společenství Komise jmenuje skupinu nezávislých odborníků, aby podala zprávu o provádění tohoto nařízení, posoudila výsledky a učinila vhodná doporučení. Zpráva skupiny spolu s připomínkami Komise bude předložena Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Článek 15

Postup výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství (dále jen "výbor").

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Období stanovené v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

4. Komise je o provádění programu Společenství pravidelně informována.

Článek 16

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1467/94 se zrušuje, aniž jsou dotčeny smluvní závazky stran, které uzavřely zakázky vyplývající z uvedeného nařízení.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 24. dubna 2004.

Za Radu

předseda

J. Walsh

[1] Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1.

[2] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 583/2004 (Úř. věst. L 91, 30.3.2004, s. 1).

[3] Úř. věst. L 159, 28.6.1994, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

[4] Úř. věst. P 125, 11.7.1966, s. 2298/66. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/61/ES (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23).

[5] Úř. věst. P 125, 11.7.1966, s. 2309/66. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/61/ES.

[6] Úř. věst. L 93, 17.4.1968, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).

[7] Úř. věst. L 157, 10.6.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

[8] Úř. věst. L 157, 10.6.1992, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

[9] Úř. věst. L 226, 13.8.1998, s. 16. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

[10] Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17.

[11] Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003.

[12] Úř. věst. L 193, 20.7. 2002, s. 12. Směrnice ve znění směrnice 2003/61/ES.

[13] Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1829/2003.

[14] Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/61/ES.

[15] Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/61 (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23).

[16] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[17] Úř. věst. L 74, 15.3.2002, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 963/2003 (Úř. věst. L 138, 5.6.2003, s. 32).

[18] Úř. věst. L 248, 10.9.2002, s. 1.

[19] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Program Společenství: způsobilé činnosti a oblasti

1. Způsobilé činnosti a oblasti

Program Společenství se týká zachování, popisu, hodnocení, sběru, dokumentace, rozvoje a využití genetických zdrojů, které se v současné době vyskytují na území Společenství. Způsobilými organismy jsou rostliny (semenné rostliny), živočichové (obratlovci a někteří bezobratlí) a mikroorganismy.

Program zahrnuje materiál ve fázi aktivního růstu a materiál v klidové fázi (semena, embrya, sperma a pyl). Obsaženy jsou sbírky ex situ, in situ a in situ/v hospodářstvích. Způsobilé jsou všechny typy materiálu včetně kultivarů a domácích plemen a odrůd, místních plemen a odrůd, materiál pěstitelů a chovatelů, sbírky genetických typů a volně žijících a planě rostoucích druhů.

Přednost mají druhy, které jsou významné, nebo u nichž se dá rozumně očekávat, že získají význam pro zemědělství, zahradnictví nebo lesnictví ve Společenství.

Dává se přednost využití genetických zdrojů pro

a) diverzifikaci výroby v zemědělství;

b) zlepšení jakosti produktu;

c) udržitelné řízení a využívání přírodních a zemědělských zdrojů;

d) zlepšení jakosti životního prostředí a krajiny;

e) identifikaci produktů pro nové využití a trhy.

Po zaznamenání sbírek a zahájení nového sběru se v rámci programu podniknou kroky k tomu, aby byly zahrnuty rovněž tradiční regionální zkušenosti a znalosti uživatelů (zemědělců, zahradníků) o metodách pěstování, specifického využívání, zpracování, chuti atd. Posledně uvedené informace by se neměly zaznamenávat popisně, nýbrž pokud možno normalizovaným způsobem umožňujícím dokumentaci a snadné vyhledání údajů v systému relačních databází.

Veškeré činnosti prováděné v rámci programu musí být v souladu s právními předpisy Společenství o uvádění osiva a rozmnožovacího materiálu na trh a o společném katalogu, stejně jako s rostlinolékařskými, veterinárními a zootechnickými předpisy platnými ve Společenství.

V souladu s cíli SZP a ve shodě s mezinárodními závazky Společenství by se měly podniknout vhodné kroky na podporu šíření a využívání veškerých výsledků práce v oblasti zachování, popisu, hodnocení, sběru, dokumentace, rozvoje a využití genetických zdrojů v zemědělství, které by mohly přispět k dosažení těchto cílů a závazků. Hlavním cílem je poskytnout účinnou a praktickou podporu současným i budoucím koncovým uživatelům genetických zdrojů ve Společenství.

2. Vyloučené činnosti a oblasti

Pro finanční podporu Společenství v rámci tohoto programu nejsou způsobilé tyto konkrétní činnosti: teoretické studie, studie k ověření hypotéz, studie k vývoji nástrojů nebo technik, práce zahrnující nevyzkoušené techniky nebo "modelové" systémy a všechny ostatní výzkumné činnosti. Takové činnosti jsou způsobilé pro posouzení v rámcových programech Společenství pro výzkum a technický rozvoj. Přizpůsobení stávajících metod pro účely v rámci tohoto nařízení by však mohlo být považováno za způsobilé pro podporu v rámci programu Společenství.

Na činnosti způsobilé pro podporu v rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace se podpora nevztahuje.

V rámci tohoto programu není možné poskytnout podporu závazkům, které již v členských státech probíhají a/nebo jsou způsobilé podle hlavy II kapitoly VI nařízení (ES) č. 1257/1999, jak je uvedeno v článku 14 nařízení (ES) č. 445/2002. Činnosti vedoucí k synergii mezi nařízením (ES) č. 1257/1999 a tímto programem by však měly být podpořeny.

Činnosti zahrnující nižší živočichy, nižší rostliny a mikroorganismy včetně hub jsou způsobilé, pouze pokud jsou pěstovány a kultivovány na zemi a jsou nebo by mohly být využitelné v zemědělství, včetně organismů vhodných k použití jako prostředky biologické kontroly v zemědělství v jeho nejširším smyslu. Výjimkou je specifický případ vztahů mezi geny parazitů nebo symbiontů na jedné straně a jejich hostitelem na straně druhé, pokud mají být zachovány oba organismy. Sběr a nabývání materiálu podléhá výše uvedeným prioritám.

3. Typy činností

Provádění programu Společenství pro zachování, popis, hodnocení, sběr, dokumentaci, rozvoj a využití genetických zdrojů v zemědělství zahrnuje cílené činnosti, sladěné činnosti a doprovodné činnosti. Podporují se tyto činnosti:

3.1. Cílené činnosti

Cílem činností zaměřených na zachování, popis, hodnocení, sběr, dokumentaci, rozvoj a využití genetických zdrojů v zemědělství ex situ, in situ a v hospodářstvích je podpořit nebo doplnit na úrovni Společenství práci prováděnou na regionální nebo národní úrovni. Jsou nadnárodní (tam, kde je to vhodné, rovněž s přihlédnutím k biogeografickým regionálním aspektům). Tyto činnosti nesmí zahrnovat podporu na udržování chráněných přírodních oblastí.

Tyto činnosti by měly přidat hodnotu (šířením znalostí, větším využitím, zlepšením metodik, výměnou mezi členskými státy) agroenvironmentálním programům pro ohrožené druhy, provenience, kultivary nebo plemena, již financovaným na národní nebo regionální úrovni (např. popis genetické rozmanitosti a odstup mezi příslušnými plemeny, využití místních produktů, koordinace a hledání společných bodů mezi správci systémů).

Obecným pravidlem je, že činnosti musejí být prováděny účastníky usazenými ve Společenství a financovány v rámci tohoto programu, případně v partnerství s organizacemi z ostatních světových regionů. Přednost mají činnosti s účastí dvou nebo více nespojených účastníků usazených v různých členských státech. Účast nevládních organizací a ostatních zainteresovaných stran v oblasti zachování in situ/v hospodářstvích by měla být podporována.

Šíření a výměna evropských genetických zdrojů by měly být podporovány s cílem zvýšit využívání nedostatečně využívaných druhů, ale rovněž využívání široké rozmanitosti genetických zdrojů v udržitelné zemědělské výrobě.

Pro rostlinné genetické zdroje je v současné době v rámci iniciativy EPGRIS dostupná, nebo se právě vyvíjí, evropská decentralizovaná, stálá a široce přístupná internetová síť národních soupisů sbírek ex situ (genové banky), zařízení in situ (zdroje) a databází národních soupisů. Měly by se rozvíjet a dále zlepšovat národní soupisy sbírek ex situ vedených v evropských zemích, stejně jako evropský vyhledávací katalog (Eurisco), a měly by se rozvíjet soupisy zdrojů in situ (genetické rezervy nebo jednotky zachování genů).

Na základě národních soupisů a s ohledem na činnost síťového programu Euforgen by měl být zřízen evropský decentralizovaný, stálý a široce přístupný internetový soupis lesních genetických zdrojů včetně zdrojů in situ (genetické rezervy nebo jednotky zachování genů) a sbírek ex situ.

U živočišných genetických zdrojů udržovaných v hospodářstvích by se mělo úsilí soustředit na evropskou síť národních soupisů správních aspektů (původ a status financování, stav a ohrožení plemen, umístění plemenných knih,…), která by měla být řízena v souladu s DAD-IS, informačním systémem pro Globální strategii řízení genetických zdrojů hospodářských zvířat (AnGR).

Pro zachování živočišných genetických zdrojů ex situ (sperma, embrya) by měla být vytvořena internetová síť národních soupisů a evropský vyhledávací katalog obsahující minimálně pasové údaje. Cílem soupisu je v zásadě zřídit, pravidelně aktualizovat a zveřejňovat stav zařízení (skladování a zachování) pro genetické zdroje v zemědělství sebrané ve Společenství, a uvádět probíhající práce na zachování, popisu, hodnocení, sběru, dokumentaci, rozvoji a využívání těchto genetických zdrojů. Mohou být zahrnuty minimální pasové údaje jednotlivých přírůstků.

Pro mikrobiální genetické zdroje by měla být v rámci Evropské sítě středisek biologických zdrojů (EBRCN) zřízena internetová síť národních soupisů zdrojů ex situ a in situ.

Podpoří se pravidelné výměny informací mezi příslušnými organizacemi v členských státech, zejména o původu a jednotlivých vlastnostech dostupných genetických zdrojů. To pomůže zřídit síť národních soupisů, která poslouží jako průvodce sbírkami zachovaných genetických zdrojů a přidružených činností ve Společenství. Cílem sítě národních soupisů je podpora národních činností a činností Společenství a co nejširších znalostí a využití zachovaného materiálu.

Výdaje na budování kapacit nevládních organizací, zřizování a sledování soupisů, pravidelnou výměnu informací mezi příslušnými organizacemi v členských státech a přípravu pravidelných publikací a zpráv se hradí z celkových přidělovaných částek vyčleněných pro provádění programu.

3.2. Sladěné činnosti

Sladěné činnosti slouží ke zlepšení koordinace na úrovni Společenství, zejména organizací seminářů a přípravou zpráv, jednotlivých činností (národních, regionálních, místních) pro zachování, popis, hodnocení, sběr, dokumentaci, rozvoj a využití genetických zdrojů v zemědělství, které se již v členských státech provádějí. Měly by zejména podporovat výměnu informací mezi členskými státy navzájem a členskými státy a Komisí o tematických problémech a specifických místních (v hospodářstvích), regionálních nebo národních činnostech a programech (prováděných nebo plánovaných pod pravomocí členských států nebo subjekty mimo jejich pravomoc), rovněž včetně činností, které jsou nebo by mohly být prováděny v rámci nařízení (ES) 1257/1999, nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin [1] a nařízení Rady (EHS) č. 2082/92 ze dne 14. července 1992 o osvědčeních o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin, [2] nebo směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin [3], pro účely vzájemné koordinace těchto iniciativ, koordinace s opatřeními, jež se mají provádět na úrovni Společenství, a s příslušnými mezinárodními procesy, vývojem a dohodami. Sladěné činnosti by rovněž mohly zahrnout koordinační činnosti ohledně tematických problémů (genetické zdroje zvláštních plodin nebo živočichů) prostřednictvím specializovaných technických skupin. Sladěné činnosti jsou nadnárodní.

3.3. Doprovodné činnosti

Specifické doprovodné činnosti zahrnují informace, šíření a poradenské činnosti, včetně:

- organizace seminářů, technických konferencí, workshopů, příležitostných setkání s nevládními organizacemi a ostatními zainteresovanými subjekty,

- kurzů odborné přípravy a programy mobility pro odborníky,

- přípravy technických zpráv,

- podpory využívání výsledků trhem (uživatelé).

4. Cílené činnosti: další podrobností o způsobilých oblastech

4.1. Genetické zdroje plodin

1) Vytvoření internetové, stálé a široce přístupné sítě národních soupisů o genetických zdrojích plodin (in situ i ex situ); udržování a další zlepšování katalogu Eurisco.

2) Výměna informací o metodách, technikách a zkušenostech z činností v hospodářstvích, včetně konceptů využívání a uvádění na trh, které mohou podporovat využívání nedostatečně využívaných plodin a přispět k diverzifikaci zemědělství.

3) Soupisy a dokumentace zdrojů in situ planých druhů plodin, které jsou využívány nebo mohou být potenciálně užitečné pro potraviny a zemědělství.

4) Zřizování, udržování a zlepšování internetových Evropských databází centrálních plodin (ECCDB) s popisem a hodnocením údajů, propojených se sítí národních soupisů a katalogem Eurisco ohledně pasových údajů.

5) Zřizování a koordinace stálých evropských sbírek ex situ založených na stávajících národních nebo institucionálních sbírkách ex situ, provádění konceptů sdílení odpovědnosti evropských zemí za zachování genetických zdrojů plodin.

6) Zřizování a koordinace evropské sítě polí a zahrad pro zachování a demonstraci ohrožených a nedostatečně využívaných genetických zdrojů plodin.

7) Popis a hodnocení genetických zdrojů plodin, které by mohly být zajímavé pro evropské zemědělství.

8) Sběr genetických zdrojů plodin, které by mohly být zajímavé pro evropské zemědělství, v souladu s mezinárodním právem a závazky.

4.2. Lesní genetické zdroje

1) Zřízení sítě internetových, stálých a široce přístupných národních soupisů lesních genetických zdrojů, které jsou využívány nebo mohou být potenciálně užitečné pro udržitelné lesní hospodářství v Evropě.

2) Výměna informací o metodách, technikách a zkušenostech ohledně zachování a řízení lesních genetických zdrojů.

3) Posuzování a rozvoj nejlepší praxe provozního řízení lesních genetických zdrojů a integrace souvisejících činností do národních lesnických programů.

4) Zřizování evropských sítí reprezentativních genetických rezerv nebo jednotek zachování zdrojů pro příslušné cílové druhy s cílem zlepšit zachování a popis na evropské úrovni.

5) Hodnocení lesních genetických zdrojů na úrovni druhů a provenience (včetně hodnocení pokusů stávajících experimentů s proveniencí), které mohou mít hodnotu pro udržitelné lesní hospodářství v Evropě.

6) Zřizování a koordinace sbírek na podporu využití genetických zdrojů pro zalesňování, nové zalesňování, obnovu a zlepšení jakosti stromů na evropské úrovni.

7) Sběr lesních genetických zdrojů, které by mohly být předmětem zájmu na evropské úrovni.

4.3. Živočišné genetické zdroje

1) Zřízení internetové, stálé a široce přístupné evropské sítě národních soupisů živočišných genetických zdrojů ex situ a in situ/v hospodářstvích, s přihlédnutím k činnostem v rámci evropských národních koordinátorů pro živočišné genetické zdroje, propojené se systémem FAO/DAD-IS.

2) Vytvoření celoevropských normalizovaných a srovnatelných kritérií pro identifikaci národních priorit pro činnost v oblasti udržitelného zachovávání a využívání živočišných genetických zdrojů a souvisejících požadavků pro mezinárodní spolupráci.

3) Zřizování evropských kryo-konzerv pro živočišné genetické zdroje, založených na národních nebo institucionálních kryo-konzervách.

4) Popis a hodnocení živočišných genetických zdrojů (druhy a plemena), využívaných nebo potenciálně užitečných pro potraviny a zemědělství.

5) Zřízení normalizovaného evropského režimu kontroly výkonu pro živočišné genetické zdroje v zemědělství a dokumentace vlastností ohrožených plemen a populací hospodářských zvířat.

6) Zřizování a koordinace celoevropské sítě "hospodářství-arch", záchranných stanic a parků hospodářských zvířat pro ohrožená plemena evropských hospodářských zvířat.

7) Vytváření společných nadnárodních chovných programů pro ohrožená plemena a populace. Stanovení pravidel pro výměnu informací, genetického materiálu a plemenných zvířat.

8) Vytváření strategií ke zvýšení výnosnosti místních chovů s cílem vytvořit vazby mezi místními plemeny a jejich typickými produkty, identifikovat a prosazovat hodnotu místních plemen, pokud jde o jejich přínos pro životní prostředí (např. zachování krajiny, řízení agroekosystémů) a pro multifunkční charakter zemědělství (např. udržení venkovské kulturní rozmanitosti, venkovský rozvoj a cestovní ruch atd.).

9) Vytváření strategií podporujících využití nedostatečně využívaných živočišných genetických zdrojů, které by mohly být předmětem zájmu na evropské úrovni.

[1] Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003.

[2] Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003.

[3] Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Orientační finanční rozdělení pro program Společenství

| % |

Činnosti | 90 |

Cílené činnosti | 73 |

—pro podporu zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství ex situ a in situ s cílem podpořit nebo doplnit na úrovni Společenství práci prováděnou na regionální nebo národní úrovni. | (53) |

—pro zřizování evropských decentralizovaných, stálých a široce přístupných internetových soupisů genetických zdrojů v zemědělství (zejména jejich původu a vlastností), činností pro zachování, zařízení a v současnosti ve Společenství dostupných nebo vyvíjených databází. | (20) |

Sladěné činnosti | 9 |

—Výměna informací o tematických problémech národních činností a programů za účelem zlepšení koordinace těchto iniciativ navzájem, stejně jako s opatřeními podnikanými na úrovni Společenství a s vývojem v mezinárodních jednáních. | |

Doprovodné činnosti | 8 |

—Informace, šíření informací a poradenské činnosti zahrnující organizaci seminářů, technických konferencí, setkání s nevládními organizacemi a ostatními relevantními zainteresovanými stranami, kurzy odborné přípravy a přípravu technických zpráv. | |

Technická pomoc a konzultace odborníků (hodnocení) | 10 (8 + 2) |

Celkem | 100 |

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU