(ES) č. 812/2004NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98

Nařízení Rady (ES) č. 812/2004

ze dne 26. dubna 2004,

kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Cílem společné rybářské politiky stanoveným v článku 2 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky [2] je zajistit takové využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky. Za tím účelem by Společenství, mimo jiné, mělo v co možná nejvyšší míře snížit dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy a společná rybářská politika by měla být v souladu s ostatními politikami Společenství, zejména s politikou životního prostředí.

(2) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin [3] zařazuje kytovce do seznamu přísně chráněných druhů a žádá členské státy, aby dohlížely na stav ochrany těchto druhů. Členské státy by též měly zřídit systém sledování nahodilého odchytu a usmrcování těchto druhů, případně přijmout další výzkumná a ochranná opatření k zajištění toho, aby nahodilý odchyt a usmrcování neměly na dotyčné druhy významný dopad.

(3) Dostupné vědecké údaje a technologické postupy vyvinuté ke snížení náhodných úlovků a usmrcování kytovců při rybolovu opravňují přijmout na úrovni Společenství doplňující ucelená a kooperativní opatření k další ochraně malých kytovců.

(4) Byla vyvinuta některá akustická zařízení pro odhánění kytovců od lovných zařízení a osvědčila se při snižování vedlejších úlovků kytovců při rybolovu s upevněnými sítěmi. Používání těchto zařízení by mělo být proto v oblastech a při rybolovu se známou nebo předvídatelnou vysokou úrovní vedlejších úlovků malých kytovců požadováno, přičemž se musí brát v úvahu poměr nákladů a účinnosti tohoto opatření. Musejí se též stanovit technické podmínky týkající se účinnosti akustických odpuzujících zařízení, která mají být používána při tomto rybolovu. Ke zvýšení znalostí o účincích používání akustických odpuzujících zařízení v čase jsou nutné vědecké studie a pilotní projekty.

(5) Toto nařízení by nemělo být na překážku vědeckému a technickému výzkumu, zejména nových forem aktivních odpuzujících zařízení. Členské státy by proto měly mít dovoleno pro účely tohoto nařízení povolovat dočasné používání nově vyvinutých a účinných typů akustických odpuzujících zařízení, která nejsou v souladu s technickými podmínkami stanovenými v tomto nařízení a současně je též nutné se postarat, aby technické podmínky pro akustická odpuzující zařízení byly co nejdříve aktualizovány podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [4].

(6) Pro získání spolehlivých odhadů náhodných úlovků kytovců jsou nezbytná nezávislá pozorování rybolovných činností. Proto je nutné zavést programy sledování s nezávislými pozorovateli na plavidlech a koordinovat určení druhů rybolovu, u nichž se toto sledování musí zavést prioritně. Pro získání reprezentativních údajů o dotyčných druzích rybolovu by měly členské státy navrhovat a provádět vhodné programy sledování pro plavidla plující pod jejich vlajkou a zabývající se těmito druhy rybolovu. Pro malá rybářská plavidla, jejichž celková délka je nižší než 15 m, která někdy nemohou mít trvale na plavidle další osobu jako pozorovatele, by se údaje o náhodných úlovcích kytovců měly shromažďovat prostřednictvím vědeckých studií nebo pilotních projektů. Je též třeba stanovit společné úkoly, pokud jde o sledování a podávání zpráv.

(7) S cílem umožnit pravidelné vyhodnocování na úrovni Společenství a střednědobé důkladné posouzení by členské státy měly každoročně podávat zprávu o používání akustických odpuzujících zařízení a provádění programů přítomnosti pozorovatelů na plavidlech a uvést všechny shromážděné údaje o náhodných úlovcích a usmrcování kytovců při rybolovu.

(8) Nebezpečí, které představuje rybolov unášenými tenatovými sítěmi pro kriticky ohroženou populaci sviňuch v Baltském moři, vyžaduje, aby bylo používání unášených tenatových sítí v této oblasti zastaveno. Plavidla Společenství provádějící rybolov unášenými tenatovými sítěmi v této oblasti budou podrobena hospodářským a technickým omezením, která si vynutí postupné omezování v období před úplným zákazem tohoto lovného zařízení 1. ledna 2008. Nařízení Rady (ES) č. 88/98 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu [5] by se proto mělo změnit, aby obsahovalo tato opatření,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví opatření zaměřená na snížení náhodných úlovků kytovců rybářskými plavidly v oblastech uvedených v přílohách I a III.

Článek 2

Používání akustických odpuzujících zařízení

1. Aniž jsou dotčena jiná ustanovení Společenství, je plavidlům o celkové délce 12 m nebo vyšší zakázáno používat lovná zařízení stanovená v příloze I v oblastech, v obdobích a počínaje od dat stanovených v uvedené příloze bez současného používání aktivních akustických odpuzujících zařízení.

2. Velitelé rybářských plavidel Společenství zajišťují, aby byla akustická odpuzující zařízení při spouštění lovného zařízení plně funkční.

3. Odchylně od toho se odstavec 1 nepoužije na rybolovné operace, které jsou prováděny výlučně za účelem vědeckého výzkumu a vykonávány s povolením a pod vedením dotyčného členského státu nebo dotyčných členských států a které mají za cíl vyvinout nová technická opatření ke snížení náhodných úlovků nebo usmrcování kytovců.

4. Členské státy podnikají potřebné kroky, aby pomocí vědeckých studií nebo pilotních projektů sledovaly a posuzovaly účinky používání akustických odpuzujících zařízení v čase v dotyčných druzích rybolovu a oblastech.

Článek 3

Technické údaje a podmínky používání

1. Akustická odpuzující zařízení používaná podle čl. 2 odst. 1 musejí odpovídat jednomu ze souborů technických údajů a podmínek stanovených v příloze II.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy povolit dočasné používání akustických odpuzujících zařízení, která nesplňují technické údaje nebo podmínky používání stanovené v příloze II, pokud byl jejich účinek na snížení náhodných úlovků kytovců dostatečně doložen. Povolení nesmí platit déle než dva roky.

3. Členské státy informují Komisi o povoleních podle odstavce 2 do dvou měsíců ode dne vydání. Poskytují Komisi vědecké a technické informace o povoleném akustickém odpuzujícím zařízení a jeho účincích na náhodné úlovky kytovců.

Článek 4

Programy pozorovatelů na moři

1. Členské státy plánují a provádějí programy sledování náhodných úlovků kytovců pomocí pozorovatelů na plavidlech plujících pod jejich vlajkou o celkové délce 15 m nebo vyšší, pokud jde o druhy rybolovu a za podmínek stanovených v příloze III. Programy sledování jsou sestaveny tak, aby poskytovaly reprezentativní údaje o dotyčných druzích rybolovu.

2. Členské státy podnikají nutné kroky, aby pomocí příslušných vědeckých studií nebo pilotních projektů shromáždily vědecké údaje o náhodných úlovcích kytovců u plavidel o celkové délce nižší než l5 m, které se účastní druhů rybolovu uvedených v příloze III bod 3.

Článek 5

Pozorovatelé

1. Aby splnily svoji povinnost obstarat pozorovatele, jmenují členské státy nezávislé a náležitě kvalifikované a zkušené zaměstnance. Aby mohli vykonávat své úkoly, musejí vybraní zaměstnanci mít tyto kvalifikace:

a) dostatečnou zkušenost, aby rozeznali druhy kytovců a postupy rybolovu;

b) základní znalosti plavby po moři a příslušných bezpečnostních předpisů;

c) schopnost splnit základní vědecké úkoly, například podle potřeby odebírat vzorky a provádět přesná pozorování a zaznamenávat jejich výsledky;

d) dostatečnou znalost jazyka členského státu vlajky pozorovaného plavidla.

2. Úkolem pozorovatelů je sledovat náhodné úlovky kytovců a shromáždit údaje potřebné k extrapolaci pozorovaných vedlejších úlovků na celý dotyčný druh rybolovu. Pozorovatel musí zejména:

a) sledovat rybolovné činnosti dotyčných plavidel a zaznamenat příslušné údaje o intenzitě rybolovu (parametry lovných zařízení, místo a čas začátku a konce skutečné rybolovné operace);

b) sledovat náhodné úlovky kytovců.

Pozorovatelé mohou též provádět jiná pozorování, která mohou určit členské státy, jako příspěvek vědeckému poznávání skladby úlovků dotyčných plavidel a biologického stavu rybolovných zdrojů.

3. Pozorovatel posílá příslušným orgánům dotyčného členského státu vlajky zprávu obsahující všechny shromážděné údaje o intenzitě rybolovu a o pozorováních náhodných úlovků kytovců, včetně shrnutí svých hlavních zjištění.

Zpráva musí obsahovat zejména tyto údaje týkající se uvedeného období:

a) totožnost plavidla;

b) jméno pozorovatele a dobu, po kterou byl na plavidle;

c) druh dotyčného rybolovu (včetně parametrů rybolovných zařízení, oblastí s odkazem na přílohy I a III a cílových druhů);

d) dobu trvání rybolovného výjezdu a odpovídající intenzitu rybolovu (vyjádřenou jako celkovou délku sítě vynásobenou počtem hodin rybolovu u pasivních lovných zařízení a počtem hodin rybolovu u vlečených lovných zařízení);

e) počet náhodně ulovených kytovců včetně druhů a pokud možno dalších údajů o velikosti nebo hmotnosti, pohlaví, věku a případných údajů o zvířatech ztracených během zatahování lovného zařízení nebo vypuštěných živých;

f) všechny další informace, které pozorovatel považuje za užitečné pro cíle tohoto nařízení, nebo všechna další pozorování týkající se biologie kytovců (jako zahlédnutí kytovců nebo zvláštní chování ve vztahu k rybolovné operaci).

Velitel plavidla si může vyžádat kopii zprávy pozorovatele.

4. Členský stát vlajky uchovává informace obsažené ve zprávě pozorovatele po dobu nejméně pěti let po skončení období, o kterém je příslušná zpráva.

Článek 6

Výroční zprávy

1. Členské státy posílají Komisi každý rok do 1. června souhrnnou výroční zprávu o provádění článků 2, 3, 4 a 5 během předchozího roku. První zpráva obsahuje jak zbylou část roku po vstupu v platnost tohoto nařízení, tak celý následující rok.

2. Na základě zpráv pozorovatelů dodaných v souladu s čl. 5 odst. 3 a všech ostatních příslušných údajů, včetně údajů o intenzitě rybolovu shromážděných podle nařízení Rady (ES) č. 1543/2000 ze dne 29. června 2000, kterým se stanoví rámec Společenství pro shromažďování a správu údajů nezbytných k řízení společné rybářské politiky [6], musí roční zpráva obsahovat odhady celkových náhodných úlovků kytovců v každém z dotyčných druhů rybolovu. Tato zpráva musí obsahovat posouzení závěrů zpráv pozorovatelů a všechny další příslušné informace, včetně všech výzkumů prováděných v členských státech ke snížení náhodných úlovků kytovců při rybolovu. Členské státy zajistí při podávání zprávy o výsledcích vědeckých studií a pilotních projektů podle čl. 2 odst. 4 a čl. 4 odst. 2, že se v jejich plánování a provádění dosahuje vysokých norem kvality a podají Komisi o těchto normách podrobné informace.

Článek 7

Celkové posouzení a přezkoumání

1. Nejpozději jeden rok poté, co členské státy předloží svou druhou roční zprávu, podá Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o používání tohoto nařízení ve světle informací dostupných v důsledku použití článku 6 a posouzení zpráv členských států Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství. Zpráva zváží zejména použití tohoto nařízení na druhy plavidel a oblastí, kvalitu informací získaných z programů pozorovatelů a kvalitu pilotních projektů a může být provázena příslušnými návrhy.

2. Tato zpráva se aktualizuje po předložení čtvrté roční zprávy členskými státy.

Článek 8

Přizpůsobení technickému pokroku a další technické pokyny

1. V souladu s řídícím postupem stanoveným v čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 se přijímají tato ustanovení:

a) provozní a technické pokyny týkající se úkolů pozorovatelů stanovených v článku 5;

b) prováděcí pravidla pro požadavky kladené na zprávy uvedené v článku 6.

2. Změny přílohy II, které jsou nutné, aby byla přizpůsobena technickému a vědeckému pokroku se přijímají v souladu s regulativním postupem stanoveným v čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 9

Změna nařízení (ES) č. 88/98

Vkládají se nové články, které znějí:

"Článek 8a

Omezení týkající se unášených tenatových sítí

1. Od 1. ledna 2008 je zakázané mít na plavidle unášené tenatové sítě nebo je používat k rybolovu.

2. Do 31. prosince 2007 může mít plavidlo na palubě nebo používat k rybolovu unášené tenatové sítě, pokud k tomu má povolení příslušných orgánů členského státu vlajky.

3. V roce 2005 nesmí nejvyšší počet plavidel, která mají povolení členského státu mít na plavidle nebo používat k rybolovu unášené tenatové sítě, překročit 60 % rybářských plavidel, která používala unášené tenatové sítě během období 2001 až 2003.

V roce 2006 a 2007 nesmí nejvyšší počet plavidel překročit 40 %, resp. 20 % rybářských plavidel, která používala unášené tenatové sítě během období 2001 až 2003.

4. Členské státy sdělí Komisi do 30. dubna každého roku seznam plavidel, která mají povolení vykonávat rybolovné činnosti s použitím unášených tenatových sítí; pro rok 2004 se tyto informace zasílají nejpozději 31. srpna 2004.

Článek 8b

Podmínky pro používání unášených tenatových sítí

1. Na každém konci sítě musejí být přivázány plovoucí bóje s radarovými odražeči, aby mohla být kdykoli stanovena její poloha. Bóje musejí být trvale označeny registračním písmenem nebo registračními písmeny a evidenčním číslem plavidla, k němuž náležejí.

2. Velitel rybářského plavidla, které používá unášené tenatové sítě, vede lodní deník, do něhož musí každý den zaznamenávat tyto údaje:

a) celkovou délku sítí na plavidle;

b) celkovou délku sítí používaných v každé rybolovné operaci;

c) množství vedlejších úlovků kytovců;

d) den a místo těchto úlovků.

3. Všechna rybářská plavidla používající tenatové sítě musejí mít na plavidle povolení podle čl. 8a odst. 2."

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 26. dubna 2004.

Za Radu

předseda

J. Walsh

[1] Stanovisko ze dne 10. února 2004.

[2] Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[3] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[4] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[5] Úř. věst. L 9, 15.1.1998, s. 1. Nařízení naposledy změněné nařízením (ES) č. 48/1999 (Úř. věst. L 13, 18.1.1999, s. 1).

[6] Úř. věst. L 176, 15.7.2000, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Rybolov, při němž je používání akustických odpuzujících zařízení povinné

Oblast | Lovné zařízení | Období | Datum zahájení |

A.Oblast Baltského moře ohraničená čarou vycházející od švédského pobřeží na 13° východní délky přímo na jih k 55° severní šířky, odtud přímo na východ ke 14° východní délky, odtud přímo na sever až k pobřeží Švédska; a oblast ohraničená čarou vycházející od východního pobřeží Švédska na 55°30' severní šířky přímo na východ k 15° východní délky, odtud přímo na sever k 56° severní šířky, odtud přímo na východ k 16° východní délky a odtud přímo na sever k pobřeží Švédska | a)Všechny tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně a tenatové sítě pro lov při dně | Po celý rok | 1. červen 2005 |

b)Všechny unášené tenatové sítě | Po celý rok | 1. červen 2005 |

B.Podoblast ICES IV a divize ICES IIIa | a)Všechny tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně a tenatové sítě pro lov při dně nebo kombinace těchto sítí, jejichž celková délka nepřesahuje 400 m | a)1. srpen až 31. říjen | 1. srpen 2005 |

b)Všechny tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně a tenatové sítě pro lov při dně s oky velikosti > 220 mm | b)Po celý rok | 1. červen 2005 |

C.Divize ICES VIIe, VIIf, VIIg, VIIh a VIIj | a)Všechny tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně a tenatové sítě pro lov při dně | a)Po celý rok | 1. leden 2006 |

D.Divize ICES VIId | a)Všechny tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně a tenatové sítě pro lov při dně | a)Po celý rok | 1. leden 2007 |

E.Subdivize 24 Baltského moře (kromě oblasti uvedené pod A) | a)Všechny tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně a tenatové sítě pro lov při dně | a)Po celý rok | 1. leden 2007 |

b)Všechny unášené tenatové sítě | b)Po celý rok | 1. leden 2007 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Technické údaje a podmínky používání akustických odpuzujících zařízení

Všechna akustická odpuzující zařízení používaná podle čl. 2 odst. 1 musejí odpovídat jednomu z těchto souborů parametrů signálu a provedení:

| | Soubor 1 | Soubor 2 |

| | Parametry signálu |

* | Syntéza signálu | digitální | analogová |

* | Tónový/širokopásmový | širokopásmový / tónový | tónový impuls |

* | Úroveň zdroje (max–min) re 1 mPa@1m | 145 dB | 130–150 dB |

* | Základní frekvence | a)20–160 kHz širokopásmové rozmítáníb)tónový impuls 10 kHz | 10 kHz |

* | Vyšší harmonické frekvence | ano | ano |

* | Nominální délka pulsu | 300 ms | 300 ms |

* | Interval mezi pulsy | a)4–30 sekund (nahodile)b)4 sekundy | 4 sekundy |

| | Parametry provedení |

* | Maximální vzdálenost mezi dvěma akustickými odpuzujícími zařízeními podél sítí | 200 m, přičemž na každém konci sítě (nebo kombinace sítí spojených dohromady) je připevněno jedno akustické zařízení | 100 m, přičemž na každém konci sítě (nebo kombinace sítí spojených dohromady) je připevněno jedno akustické zařízení |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Druhy rybolovu, které se musejí sledovat, a nejmenší podíl intenzity rybolovu, který musejí pozorovatelé na plavidle sledovat

1. Všeobecné povinnosti sledování

Programy sledování se plánují vždy na jeden rok a jsou sestaveny k reprezentativnímu sledování vedlejších úlovků kytovců při druzích rybolovu stanovených v tabulce v odstavci 3.

Reprezentativnost programů sledování se zajistí odpovídajícím rozmístěním pozorovatelů mezi loďstva, rybolovné oblasti a v čase.

Programy sledování jsou zpravidla založeny na strategii výběru vzorků, která má umožnit odhad podílu vedlejších úlovků kytovců z druhů nejčastěji se vyskytujících ve vedlejších úlovcích na jednotku intenzity rybolovu daného loďstva tak, aby dosažený variační koeficient nebyl vyšší než 0,30. Strategie výběru vzorků se plánuje na základě stávajících informací o variabilitě předchozích pozorování vedlejších úlovků.

2. Pilotní programy sledování

Když v důsledku nedostatku informací o variabilitě vedlejších úlovků nemohou být strategie výběru vzorků navrženy tak, aby se dosáhlo variačního koeficientu v mezích stanovených v odstavci 1, provádějí členské státy pro dotyčné druhy rybolovu pilotní programy s pozorovateli na palubách plavidel po dva po sobě jdoucí roky počínaje daty uvedenými v odstavci 3.

Tyto pilotní programy pozorovatelů se zakládají na strategii výběru vzorků, jejímž cílem je určení variability vedlejších úlovků, což poskytne základ pro plánování následujících strategií výběru vzorků za podmínek uvedených v odstavci 1 a poskytne též odhad vedlejších úlovků kytovců na jednotku intenzity rybolovu rozepsaný na jednotlivé druhy.

Pilotní programy pokrývají alespoň tento nejmenší podíl intenzity rybolovu:

a) u všech druhů rybolovu uvedených v bodu 3 s výjimkou pelagických vlečných sítí (jednotlivých i párových) od 1. prosince do 31. března v podoblastech ICES VI, VII a VIII:

| Loďstva s více než 400 plavidly | Loďstva s více než 60 a méně než 400 plavidly | Loďstva s méně než 60 plavidly |

Nejmenší intenzita rybolovu pokrytá pilotními programy | Intenzita rybolovu dvaceti plavidel | 5 % intenzity rybolovu | 5 % zahrnujících nejméně tři různá plavidla |

b) u pelagických vlečných sítí (jednotlivých i párových) od 1. prosince do 31. března v podoblastech ICES VI, VII a VIII:

| Loďstva s více než 60 plavidly | Loďstva s méně než 60 plavidly |

Nejmenší intenzita rybolovu pokrytá pilotními programy | 10 % intenzity rybolovu | 10 % zahrnujících nejméně tři různá plavidla |

3. Sledované druhy rybolovu a data zahájení sledování

Oblast | Lovná zařízení | Datum zahájení |

A.Podoblasti ICES VI, VII a VIII. | Pelagické vlečné sítě (jednotlivé a párové) | 1. ledna 2005 |

B.Středozemní moře (na východ od 5°36' západní délky) | Pelagické vlečné sítě (jednotlivé a párové) | 1. ledna 2005 |

C.Divize ICES VIa,VIIa, VIIb, VIIIa, VIIIb, VIIIc a IXa | Tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně nebo tenatové sítě pro lov při dně, které mají oka o velikosti 80 mm nebo větší | 1. ledna 2005 |

D.Podoblast ICES IV, divize VIa a podoblast VII s výjimkou divizí VIIc a VIIk | Unášené tenatové sítě | 1. ledna 2006 |

E.Podoblasti ICES: IIIa, IIIb, IIIc a IIId jižně od 59° severní šířky, III d) severně od 59° severní šířky (jen od 1. června do 30. září), IV a IX | Pelagické vlečné sítě (jednotlivé a párové) | 1. ledna 2006 |

F.Podoblasti ICES: VI, VII, VIII a IX | Vlečné sítě s vysoko uloženým otvíráním | 1. ledna 2006 |

G.Podoblast ICES IIIb, IIIc, IIId, s výjimkou oblastí zmíněných v řádcích A a E přílohy I | Tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně nebo tenatové sítě pro lov při dně, které mají oka o velikosti 80 mm nebo větší, které mají oka velikosti 80 mm nebo větší | 1. ledna 2006 |

--------------------------------------------------