(ES) č. 805/2004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky

Publikováno: Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 15-39 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 21. dubna 2004 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 21. ledna 2005 Nabývá účinnosti: 21. ledna 2005
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004

ze dne 21. dubna 2004,

kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 5 druhou odrážku této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Společenství si stanovilo za cíl zachovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob. Za tímto účelem musí Společenství přijmout mimo jiné opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech, která jsou nezbytná pro řádné fungování vnitřního trhu.

(2) Dne 3. prosince 1998 přijala Rada akční plán Rady a Komise o nejlepších způsobech provádění ustanovení Amsterodamské smlouvy o prostoru svobody, bezpečnosti a práva [4] (vídeňský akční plán).

(3) Evropská rada na zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 schválila zásadu vzájemného uznávání soudních rozhodnutí jako základní kámen pro vytvoření skutečného soudního prostoru.

(4) Dne 30. listopadu 2000 přijala Rada program opatření k provádění zásady vzájemného uznávání rozhodnutí v občanských a obchodních věcech [5]. Tento program zahrnuje ve své první fázi zrušení doložky vykonatelnosti, to znamená zavedení evropského exekučního titulu pro nesporné nároky.

(5) Pojem "nesporné nároky" by měl zahrnovat všechny situace, v nichž dlužník prokazatelně nepopírá existenci ani výši peněžního nároku a v nichž má věřitel proti dlužníkovi buď soudní rozhodnutí, nebo vykonatelný dokument, který vyžaduje výslovný souhlas dlužníka, ať už se jedná o soudní smír nebo úřední listinu.

(6) Neexistence námitky dlužníka v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) může spočívat v nedostavení se k soudnímu jednání nebo nesplnění výzvy soudu k předložení písemného oznámení o tom, že se zamýšlí obhajovat.

(7) Toto nařízení by se mělo použít pro rozhodnutí, soudní smíry a úřední listiny o nesporných nárocích a pro rozhodnutí vydaná po podání opravných prostředků proti rozhodnutím, soudním smírům a úředním listinám, které byly potvrzeny jako evropský exekuční titul.

(8) V závěrech ze zasedání v Tampere vyjádřila Evropská rada přesvědčení, že přístup k výkonu v jiném členském státě, než ve kterém bylo rozhodnutí vydáno, by měl být urychlen a zjednodušen tím, že rozhodnutí bude vykonáno bez mezitímních opatření přijatých před výkonem v členském státě, v němž se o výkon žádá. S rozhodnutím, které původní soud potvrdil jako evropský exekuční titul, by se mělo pro účely výkonu nakládat tak, jako kdyby bylo vydáno v členském státě, v němž se o jeho výkon žádá. Například ve Spojeném království se bude registrace potvrzeného zahraničního rozhodnutí tedy řídit stejnými pravidly jako registrace rozhodnutí z jiné části Spojeného království a nebude s ní spojen přezkum zahraničního rozhodnutí ve věci samé. Podrobnosti výkonu rozhodnutí by se měly i nadále řídit vnitrostátním právem.

(9) Takový postup by měl ve srovnání s postupem doložky vykonatelnosti stanoveným v nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech [6] poskytovat značnou výhodu, která spočívá v tom, že při něm není zapotřebí schválení soudu ve druhém členském státě se zdrženími a výdaji s tím spojenými.

(10) Pokud soud v členském státě vydal rozhodnutí o nesporném nároku v nepřítomnosti dlužníka, je zrušení jakýchkoli kontrol v členském státě výkonu nerozdílně spojeno s existencí dostatečné záruky respektování práva na obhajobu a jí podmíněno.

(11) Toto nařízení usiluje o podporu základních práv a bere v úvahu zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Zejména usiluje o zajištění plného respektování práva na spravedlivý proces uznaného článkem 47 Listiny.

(12) Pro řízení vedoucí k vydání rozhodnutí by měly být stanoveny minimální normy, aby bylo zajištěno, že dlužník bude o soudním řízení vedeném proti němu, o nutnosti své aktivní účasti v řízení, pokud chce popřít nárok, a o důsledcích své neúčasti informován včas a takovým způsobem, aby si mohl zajistit obhajobu.

(13) Vzhledem k rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o pravidla občanského soudního řízení, a zejména pravidla pro doručování dokumentů, je nezbytné stanovit konkrétní a podrobnou definici těchto minimálních norem. Zejména nelze považovat za dostatečný pro potvrzení rozhodnutí jako evropského exekučního titulu způsob doručování, který se opírá o právní domněnku splnění těchto minimálních norem.

(14) Všechny způsoby doručování uvedené v článcích 13 a 14 jsou charakterizovány buď naprostou jistotou (článek 13), nebo velmi vysokým stupněm pravděpodobnosti (článek 14), že se doručovaný dokument dostal ke svému adresátovi. Ve druhé kategorii by mělo být rozhodnutí potvrzeno jako evropský exekuční titul pouze v tom případě, že členský stát původu má vhodný mechanismus umožňující dlužníkovi požádat o celkový přezkum rozhodnutí za podmínek stanovených v článku 19 v těch výjimečných případech, kde se navzdory splnění článku 14 dokument k adresátovi nedostal.

(15) Osobní doručování určitým osobám jiným než samotnému dlužníkovi v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) a b) by mělo být chápáno jako splnění požadavků těchto ustanovení pouze v tom případě, že tyto osoby příslušný dokument skutečně přijaly nebo obdržely.

(16) Článek 15 by měl být používán na situace, kdy se dlužník nemůže u soudu zastupovat sám, jako tomu je v případě právnických osob, a kdy osoba, která jej zastupuje, je určena zákonem, jakož i na situace, kdy dlužník zmocnil k zastupování v konkrétním řízení jinou osobu, zejména právního zástupce.

(17) Soudy příslušné ke zkoumání plného dodržení minimálních procesních norem by měly v případě dodržení vydat vzorové potvrzení evropského exekučního titulu, který činí zkoumání a jeho výsledek transparentním.

(18) Ze vzájemné důvěry ve výkon spravedlnosti v členských státech vyplývá, že soud jednoho členského státu může předpokládat, že jsou splněny všechny podmínky pro potvrzení evropského exekučního titulu, aby mohlo být rozhodnutí vykonáno ve všech ostatních členských státech, i bez soudního přezkumu řádného používání minimální procesních norem v členském státě, kde má být rozhodnutí vykonáno.

(19) Toto nařízení nestanoví pro členské státy povinnost přizpůsobit své vnitrostátní právní předpisy minimálním procesním normám v něm stanoveným. Podněcuje je tím, že umožňuje účinnější a rychlejší výkon rozhodnutí v jiných členských státech pouze tehdy, jestliže jsou tyto minimální normy splněny.

(20) Žádost o potvrzení evropského exekučního titulu pro nesporné nároky by měla být nepovinná pro věřitele, který si místo toho může zvolit systém uznávání a výkonu v souladu s nařízením (ES) č. 44/2001 nebo jinými nástroji Společenství.

(21) Pokud má být dokument za účelem doručení odeslán z jednoho členského státu do druhého, použije se toto nařízení, a zejména pravidla o doručování v něm stanovená společně s nařízením Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech [7], a zejména článkem 14 uvedeného nařízení ve spojení s prohlášeními členských států učiněnými v souladu s článkem 23 uvedeného nařízení.

(22) Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(23) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [8].

(24) V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámily Spojené království a Irsko své přání podílet se na přijímání a používání tohoto nařízení.

(25) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(26) V souladu s čl. 67 odst. 5 druhou odrážkou Smlouvy se ode dne 1. února 2003 pro opatření stanovená tímto rozhodnutím použije proces spolurozhodování,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚČEL, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Účel

Účelem tohoto nařízení je zavedení evropského exekučního titulu pro nesporné nároky, aby byl stanovením minimálních norem umožněn volný pohyb rozhodnutí, soudních smírů a úředních listin ve všech členských státech, aniž by se v členském státě výkonu musela před uznáním a výkonem konat zprostředkující řízení.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na občanské a obchodní věci bez ohledu na povahu soudu. Nevztahuje se zejména na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci ("acta iure imperii").

2. Toto nařízení se nevztahuje na

a) osobní nebo způsobilost k právním úkonům fyzické osoby, majetková práva vyplývající z manželských vztahů, závěti a dědictví;

b) úpadky, vyrovnání a podobná řízení;

c) sociální zabezpečení;

d) rozhodčí řízení.

3. Pro účely tohoto nařízení se "členským státem" rozumějí všechny členské státy kromě Dánska.

Článek 3

Exekuční tituly, které se potvrzují jako evropský exekuční titul

1. Toto nařízení se vztahuje na rozhodnutí, soudní smíry a úřední listiny o nesporných nárocích.

Nárok se považuje za nesporný, pokud

a) dlužník s ním výslovně souhlasil tím, že jej uznal, nebo prostřednictvím smíru, který schválil soud nebo který byl uzavřen před soudem v průběhu řízení nebo

b) dlužník proti němu v průběhu soudního řízení nevznesl nikdy žádné námitky v souladu s odpovídajícími procesními předpisy členského státu původu nebo

c) dlužník se neúčastnil soudního jednání, ve kterém se o tomto nároku jednalo, ani nebyl na takovém soudním jednání zastoupen poté, co nejprve vznesl proti nároku v průběhu soudního řízení námitky, pokud takové jednání znamená podle práva členského státu původu konkludentní souhlas s nárokem nebo skutečnostmi, které tvrdí věřitel nebo

d) dlužník jej výslovně uznal v úřední listině.

2. Toto nařízení se rovněž vztahuje na rozhodnutí vydaná po podání opravného prostředku proti rozhodnutím, soudním smírům nebo úředním listinám, které byly potvrzeny jako evropská nařízení výkonu.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. "rozhodnutím" každé rozhodnutí vydané soudem členského státu bez ohledu na to, je-li označeno jako usnesení, příkaz, rozhodnutí nebo příkaz k nařízení výkonu, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem;

2. "nárokem" peněžitý nárok na konkrétní částku, která je splatná nebo jejíž datum splatnosti je uvedeno v rozhodnutí, soudním smíru nebo úřední listině;

3. "úřední listinou"

a) dokument, který byl formálně vyhotoven nebo registrován jako úřední listina a jehož ověření

i) souvisí s podpisem a obsahem listiny a

ii) provedl je orgán veřejné moci či jiný orgán zmocněný pro tento účel členským státem původu,

nebo

b) ujednání o vyživovací povinnosti uzavřené se správními orgány nebo jimi ověřené;

4. "členským státem původu" členský stát, v němž bylo vydáno rozhodnutí, v němž byl schválen či uzavřen soudní smír nebo v němž byla vyhotovena nebo registrována úřední listina a v němž došlo k jejich potvrzení jako evropského exekučního titulu;

5. "členským státem výkonu" členský stát, v němž se žádá o výkon rozhodnutí, soudního smíru nebo úřední listiny, které byly potvrzeny jako evropský exekuční titul;

6. "původním soudem" soud, u kterého se koná řízení v době splnění podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. a), b) nebo c);

7. ve Švédsku v případě zkráceného řízení o platebním rozkazu (betalningsföreläggande)"soudem" i švédský vykonávající úřad (kronofogdemyndighet).

KAPITOLA II

EVROPSKÝ EXEKUČNÍ TITUL

Článek 5

Zrušení doložky vykonatelnosti

Rozhodnutí, který bylo v členském státě původu potvrzeno jako evropský exekuční titul, je uznáno a vykonáno v ostatních členských státech, aniž je zapotřebí prohlášení o vykonatelnosti a aniž může být proti jeho uznání podán protest.

Článek 6

Podmínky potvrzení evropského exekučního titulu

1. Rozhodnutí o nesporném nároku vydané v členském státě je po časově neomezené žádosti podané původnímu soudu potvrzeno jako evropský exekuční titul, pokud

a) je rozhodnutí vykonatelné v členském státě původu a

b) rozhodnutí není v rozporu s pravidly soudní příslušnosti, která jsou stanovena v oddílech 3 a 6 kapitoly II nařízení (ES) č. 44/2001 a

c) soudní řízení v členském státě původu splnilo požadavky, které jsou stanoveny v kapitole III, pokud je nárok nesporný ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) a

d) rozhodnutí bylo vydáno v členském státě, ve kterém má dlužník bydliště ve smyslu článku 59 nařízení (ES) č. 44/2001, v případech, kdy

- nárok je nesporný ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c),

- souvisí se smlouvou, kterou uzavřela osoba, spotřebitel, za účelem, který nelze považovat za její obchodní či profesní činnost a

- dlužníkem je spotřebitel.

2. Pokud rozhodnutí potvrzené jako evropský exekuční titul přestalo být vykonatelné nebo jeho vykonatelnost byla pozastavena či omezena, je na časově neomezenou žádost podanou původnímu soudu vystaveno pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze IV osvědčení o pozastavené či omezené vykonatelnosti.

3. Aniž je dotčen čl. 12 odst. 2, je-li rozhodnutí vydáno po napadení rozhodnutí, které bylo potvrzeno jako evropský exekuční titul v souladu s odstavcem 1, je na časově neomezenou žádost vydáno náhradní osvědčení pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze V, jestliže je rozhodnutí o opravném prostředku vykonatelné v členském státě původu.

Článek 7

Náklady spojené se soudním řízením

Pokud rozhodnutí zahrnuje vykonatelné rozhodnutí o výši nákladů spojených se soudním řízením, včetně úrokových sazeb, musí být potvrzeno jako evropský exekuční titul rovněž s ohledem na náklady, pokud dlužník nepodal v průběhu soudního řízení v souladu s právem členského státu původu konkrétní námitku proti úhradě takových nákladů.

Článek 8

Částečné potvrzení evropského nařízení výkonu

Pokud požadavky tohoto nařízení splňují pouze části rozhodnutí, je pro tyto části vydán částečný evropský exekuční titul.

Článek 9

Vydání potvrzení evropského exekučního titulu

1. Potvrzení evropského exekučního titulu se vydává pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze I.

2. Potvrzení evropského exekučního titulu se vydává v jazyce, v němž je vypracováno rozhodnutí.

Článek 10

Oprava nebo zrušení potvrzení evropského exekučního titulu

1. Potvrzení evropského exekučního titulu je na žádost podanou původnímu soudu

a) opraveno, pokud jsou z důvodu věcné chyby nesrovnalosti mezi rozhodnutím a potvrzením;

b) zrušeno, pokud bylo uděleno zřejmě nenáležitě s ohledem na požadavky stanovené v tomto nařízení.

2. Opravy či zrušení potvrzení evropského exekučního titulu se řídí právem členského státu původu.

3. Žádost o opravu nebo zrušení potvrzení evropského nařízení výkonu lze podat pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze VI.

4. Proti vydání potvrzení evropského exekučního titulu jinak nelze podat opravný prostředek.

Článek 11

Účinnost potvrzení evropského exekučního titulu

Potvrzení evropského exekučního titulu je účinné pouze v mezích vykonatelnosti rozhodnutí.

KAPITOLA III

MINIMÁLNÍ NORMY PRO ŘÍZENÍ O NESPORNÝCH NÁROCÍCH

Článek 12

Oblast působnosti minimálních norem

1. Rozhodnutí o nároku, který je nesporný ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c), může být potvrzeno jako evropský exekuční titul pouze v tom případě, že soudní řízení v členském státě původu splňuje procesní požadavky stanovené v této kapitole.

2. Stejné požadavky platí pro vydávání potvrzení evropského exekučního titulu nebo náhradního potvrzení ve smyslu čl. 6 odst. 3 pro rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutí, pokud jsou v době vydání takového rozhodnutí splněny podmínky čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c).

Článek 13

Doručení s dokladem o přijetí dlužníkem

1. Dokument o zahájení řízení nebo dokument s obdobnými účinky může být doručen dlužníkovi některým z těchto způsobů:

a) osobní doručení, při němž dlužník podepíše potvrzení o přijetí s uvedením data přijetí;

b) osobní doručení, při němž příslušná osoba, která doručení uskutečnila, podepíše dokument, v němž uvede, že dlužník dokument přijal nebo odepřel přijetí bez jakéhokoli oprávněného důvodu, a datum doručení;

c) doručení poštou, při němž dlužník podepíše a odešle zpět potvrzení o přijetí s uvedením data přijetí;

d) doručení elektronickými prostředky, jako je fax nebo elektronická pošta, při němž dlužník podepíše a odešle zpět potvrzení o přijetí s uvedením data přijetí.

2. Předvolání k soudnímu jednání může být dlužníkovi doručeno v souladu s odstavcem 1 nebo ústně při předcházejícím soudním jednání o témže nároku, přičemž je uvedeno v protokolu předchozího soudního jednání.

Článek 14

Doručení bez dokladu o přijetí dlužníkem

1. Dokument o zahájení řízení nebo dokument s obdobnými účinky a předvolání k soudnímu jednání mohou být dlužníkovi doručeny i některým z těchto způsobů:

a) osobní doručení na osobní adresu dlužníka osobám, které žijí ve stejné domácnosti jako dlužník nebo jsou tam zaměstnány;

b) v případě dlužníka, který je osobou samostatně výdělečně činnou nebo právnickou osobou, osobní doručení na obchodní adresu dlužníka osobám, které dlužník zaměstnává;

c) uložení dokumentu v poštovní schránce dlužníka;

d) uložení dokumentu na poště nebo u příslušných veřejných orgánů a vložení písemného oznámení o tomto uložení do poštovní schránky dlužníka za předpokladu, že je dokument v písemném oznámení jasně označen jako dokument soudu nebo že je v dokumentu poukázáno na to, že doručení se na základě uvedeného oznámení pokládá za uskutečněné a že počínají běžet lhůty;

e) doručení poštou bez dokladu podle odstavce 3, pokud má dlužník adresu v členském státě původu;

f) doručení elektronickými prostředky s automatickým potvrzením o doručení za předpokladu, že dlužník s tímto způsobem doručení výslovně souhlasil předem.

2. Pro účely tohoto nařízení není doručení podle odstavce 1 přípustné, pokud není adresa dlužníka známa s jistotou.

3. Doručení podle odst. 1 písm. a) až d) se potvrzuje pomocí

a) dokumentu podepsaného příslušnou osobou, která doručení uskutečnila, s uvedením

i) způsobu doručení a

ii) data doručení a

iii) pokud byl dokument doručen osobě jiné než dlužníkovi, jména příslušné osoby a jejího vztahu k dlužníkovi,

nebo

b) potvrzení o přijetí osobou, jíž byl dokument doručen, pro účely odst. 1 písm. a) a b).

Článek 15

Doručení zástupcům dlužníka

Dokument lze doručit podle článků 13 nebo 14 i zástupci dlužníka.

Článek 16

Náležité informace o nároku pro dlužníka

Aby bylo zajištěno, že dlužníkovi jsou poskytnuty náležité informace o nároku, musí dokument o zahájení řízení nebo dokument s obdobnými účinky obsahovat tyto údaje:

a) jména a adresy stran;

b) výši nároku;

c) jestliže jsou požadovány úroky z nároku, úrokovou sazba a období, za které je úrok splatný, pokud není k jistině v souladu s právem členského státu původu automaticky připočten zákonný úrok;

d) zdůvodnění nároku.

Článek 17

Náležité informace pro dlužníka o procesních krocích nezbytných pro napadení nároku

V dokumentu o zahájení řízení, v dokumentu s obdobnými účinky či v předvolání k soudnímu jednání nebo v poučení připojeném k těmto dokumentům musí být jasně uvedeny tyto údaje:

a) procesní požadavky pro napadení nároku včetně lhůty pro písemné napadení nároku, případně datum soudního jednání, název a adresa instituce, na kterou se má obrátit, případně kam se má dostavit, a že musí být zastoupen právním zástupcem, pokud je to povinné;

b) důsledky nepodání námitky nebo nedostavení se, zejména případně možnost, že rozhodnutí může být vydáno nebo vykonáno proti dlužníkovi a že mu vznikne povinnost uhradit náklady spojené se soudním řízením.

Článek 18

Náprava nedodržení minimálních norem

1. Jestliže řízení v členském státě původu nesplnilo procesní požadavky podle článku 13 až 17, je možné takové nedodržení napravit a rozhodnutí může být potvrzeno jako evropský exekuční titul, jestliže

a) rozhodnutí bylo doručeno dlužníkovi v souladu s článkem 13 nebo 14 a

b) dlužník měl možnost napadnout rozhodnutí pomocí řádného opravného prostředku směřujícího k celkovému přezkumu věci a byl řádně informován v rozhodnutí nebo v poučení připojeném k rozhodnutí o procesních požadavcích pro takový opravný prostředek, včetně názvu a adresy instituce, u níž má opravný prostředek podat, a lhůty pro jeho podání a

c) dlužník nepodal opravný prostředek proti rozhodnutí v souladu s odpovídajícími procesními požadavky.

2. Jestliže řízení v členském státě původu nesplnilo požadavky článku 13 nebo 14, je možné takové nedodržení napravit, jestliže dlužník svým chováním při soudním řízení prokáže, že dokument obdržel osobně v dostatečném předstihu, aby mohl připravit svou obhajobu.

Článek 19

Minimální normy pro přezkum ve výjimečných případech

1. Aniž jsou dotčeny články 13 až 18, může být rozhodnutí potvrzeno jako evropský exekuční titul pouze v případě, že je dlužník podle práva členského státu původu oprávněn požádat o přezkum rozhodnutí, pokud

a) i) dokument o zahájení řízení nebo dokument s obdobnými účinky, případně předvolání k soudnímu jednání byly doručeny jedním ze způsobů stanovených v článku 14 a

ii) doručení nebylo bez jeho zavinění uskutečněno dostatečně včas, aby mohl připravit svou obhajobu,

nebo

b) dlužníkovi zabránila v podání námitky proti nároku vyšší moc nebo výjimečné okolnosti, které nezavinil,

pokud v obou případech jedná bezodkladně.

2. Tímto článkem není dotčena možnost členských států umožnit přezkum rozhodnutí za podmínek příznivějších, než jsou uvedeny v odstavci 1.

KAPITOLA IV

VÝKON

Článek 20

Vykonávací řízení

1. Aniž jsou dotčena ustanovení této kapitoly, řídí se vykonávací řízení právem členského státu výkonu.

Rozhodnutí potvrzené jako evropský exekuční titul se vykoná za týchž podmínek jako rozhodnutí vydané v členském státě výkonu.

2. Věřitel musí příslušným donucovacím orgánům členského státu výkonu poskytnout

a) vyhotovení rozhodnutí, který splňuje podmínky nezbytné pro jeho ověření a

b) vyhotovení potvrzení evropského exekučního titulu, které splňuje podmínky nezbytné pro jeho ověření a

c) v případě potřeby přepis potvrzení evropského exekučního titulu nebo jeho překlad do úředního jazyka členského státu výkonu nebo, pokud má tento členský stát více úředních jazyků, do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků soudního řízení místa, kde se o výkon usiluje, v souladu s právními předpisy tohoto členského státu anebo do jiného jazyka, který členský stát výkonu označil za přijatelný. Každý členský stát může označit úřední jazyk či jazyky orgánů Evropského společenství, které nejsou jeho jazyky a které přijímá pro vyhotovení potvrzení. Překlad musí potvrdit osoba, která je k tomu v jednom z členských států pověřena.

3. Osoba, která v jednom členském státě žádá o výkon rozhodnutí potvrzeného jako evropský exekuční titul v jiném členském státě, nemusí z toho důvodu, že je cizí státní příslušník nebo že nemá bydliště ani nepobývá v členském státě výkonu, složit jistotu, kauci či vklad, ať už je jejich označení jakékoli.

Článek 21

Zamítnutí výkonu

1. Výkon je na žádost dlužníka příslušným soudem v členském státě výkonu zamítnut, jestliže je rozhodnutí potvrzené jako evropský exekuční titul neslučitelné s dřívějším rozhodnutím v kterémkoli členském státě nebo ve třetí zemi, pokud

a) se dřívější rozhodnutí týkalo téže věci mezi stejnými stranami a

b) bylo dřívější rozhodnutí vydáno v členském státě výkonu nebo splňuje podmínky nezbytné pro jeho uznání v členském státě výkonu a

c) proti neslučitelnosti nebyla a nemohla být při soudním řízení v členském státě původu vznesena námitka.

2. V žádném případě nesmí být v členském státě výkonu rozhodnutí nebo jeho potvrzení jako evropského nařízení výkonu přezkoumáváno ve věci samé.

Článek 22

Dohody se třetími zeměmi

Tímto nařízením nejsou dotčeny dohody, kterými se členské státy před vstupem nařízení (ES) č. 44/2001 v platnost v souladu s článkem 59 Bruselské úmluvy o pravomoci a o výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zavázaly k tomu, že nebudou uznávat rozhodnutí vydaná zejména v jiných smluvních státech této úmluvy proti odpůrcům, kteří mají bydliště nebo se obvykle zdržují ve třetí zemi, pokud v případech stanovených v článku 4 uvedené úmluvy lze rozhodnutí opřít pouze o pravomoc stanovenou v čl. 3 druhém pododstavci uvedené úmluvy.

Článek 23

Zastavení nebo omezení výkonu

Pokud dlužník

- napadl rozhodnutí potvrzené jako evropský exekuční titul včetně žádosti o přezkum ve smyslu článku 19 nebo

- požádal o opravu nebo zrušení potvrzení evropského nařízení výkonu v souladu s článkem 10,

může příslušný soud nebo orgán v členském státě výkonu na žádost dlužníka

a) omezit vykonávací řízení na ochranná opatření nebo

b) podmínit výkon poskytnutím jistoty, kterou stanoví nebo

c) za výjimečných okolností vykonávací řízení zastavit.

KAPITOLA V

SOUDNÍ SMÍR A ÚŘEDNÍ LISTINY

Článek 24

Soudní smír

1. Smír týkající se nároku ve smyslu čl. 4 odst. 2, který schválil soud nebo který v průběhu řízení uzavřel soud a který je vykonatelný v členském státě, v němž byl schválen nebo uzavřen, je na žádost soudu, který jej schválil nebo u kterého byl uzavřen, pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze II potvrzen jako evropský exekuční titul.

2. Smír, který byl potvrzen jako evropský exekuční titul v členském státě původu, se vykoná v ostatních členských státech, aniž je zapotřebí prohlášení o vykonatelnosti a aniž je možné proti jeho vykonatelnosti podat protest.

3. Ustanovení kapitoly II s výjimkou článku 5, čl. 6 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 a ustanovení kapitoly IV s výjimkou čl. 21 odst. 1 a článku 22 se použijí podle potřeby.

Článek 25

Úřední listiny

1. Úřední listina týkající se nároku ve smyslu čl. 4 odst. 2, která je vykonatelná v jednom členském státě, je na žádost orgánu určeného členským státem původu potvrzena pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze III jako evropský exekuční titul.

2. Úřední listina, která byla potvrzena jako evropský exekuční titul v členském státě původu, se vykoná v ostatních členských státech, aniž je zapotřebí prohlášení o vykonatelnosti a aniž je možné proti jeho vykonatelnosti podat odpor.

3. Ustanovení kapitoly II s výjimkou článku 5, čl. 6 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 a ustanovení kapitoly IV s výjimkou čl. 21 odst. 1 a článku 22 se použijí podle potřeby.

KAPITOLA VI

PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

Článek 26

Přechodné ustanovení

Toto nařízení se použije pouze pro rozhodnutí vydaná, soudní smíry schválené nebo uzavřené a veřejné listiny vyhotovené či registrované po vstupu tohoto nařízení v platnost.

KAPITOLA VII

VZTAH K JINÝM NÁSTROJŮM SPOLEČENSTVÍ

Článek 27

Vztah k nařízení (ES) č. 44/2001

Tímto nařízením není dotčena možnost žádat o uznání a výkon rozhodnutí, soudního smíru či úřední listiny o nesporném nároku v souladu s nařízením (ES) č. 44/2001.

Článek 28

Vztah k nařízení (ES) č. 1348/2000

Tímto nařízením není dotčeno uplatňování nařízení (ES) č. 1348/2000.

KAPITOLA VIII

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Informace o vykonávacím řízení a o příslušných orgánech

Členské státy spolupracují, aby poskytly veřejnosti a odborným kruhům informace o

a) způsobech výkonu a vykonávacím řízení v členských státech a

b) orgánech příslušných pro výkon rozhodnutí v členských státech,

zejména prostřednictvím Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věcí, zřízené rozhodnutím 2001/470/ES [9].

Článek 30

Informace o opravných prostředcích, jazycích a orgánech

1. Členské státy oznámí Komisi

a) řízení o opravě a zrušení podle čl. 10 odst. 2 a o přezkumu podle čl. 19 odst. 1;

b) jazyky přijaté na základě čl. 20 odst. 2 písm. c);

c) seznamy orgánů podle článku 25;

a veškeré jejich pozdější změny.

2. Komise zveřejní informace oznámené v souladu s odstavcem 1 v Úředním věstníku Evropské unie a veškerými jinými vhodnými prostředky.

Článek 31

Změny příloh

Změny vzorových formulářů v přílohách se přijímají poradním postupem podle čl. 32 odst. 2.

Článek 32

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 75 nařízení (ES) č. 44/2001.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 33

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 21. ledna 2004.

Použije se ode dne 21. října 2005 s výjimkou článků 30, 31 a 32, které se použijí ode dne 21. ledna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

Ve Štrasburku dne 21. dubna 2004.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

D. Roche

[1] Úř. věst. C 203 E, 27.8.2002, s. 86.

[2] Úř. věst. C 85, 8.4.2003, s. 1.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 8. dubna 2003 (Úř. věst. C 64 E, 12.3.2004, s. 79), společný postoj Rady ze dne 6. února 2004 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 30. března 2004 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

[4] Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.

[5] Úř. věst. C 12, 15.1.2001, s. 1.

[6] Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1496/2002 (Úř. věst. L 225, 22.8.2002, s. 13).

[7] Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 37.

[8] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[9] Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

POTVRZENÍ EVROPSKÉHOEXEKUČNÍHO TITULU – ROZHODNUTÍ

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

POTVRZENÍ EVROPSKÉHO EXEKUČNÍHO TITULU – SOUDNÍ SMÍR

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

POTVRZENÍ EVROPSKÉHO EXEKUČNÍHO TITULU – ÚŘEDNÍ LISTINA

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

OSVĚDČENÍ O NEDOSTATEČNÉ ČI OMEZENÉ VYKONATELNOSTI (čl. 6. odst. 2)

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

NÁHRADNÍ POTVRZENÍ EVROPSKÉHO NAŘÍZENÍ VÝKONU PO PODÁNÍ OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU (čl. 6. odst. 3)

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

ŽÁDOST O OPRAVU NEBO ZRUŠENÍ POTVRZENÍ EVROPSKÉHO EXEKUČNÍHO TITULU (čl. 10 odst. 3)

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU