(ES) č. 772/2004Nařízení Komise (ES) č. 772/2004 ze dne 7. dubna 2004 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologiíText s významem pro EHP.

Nařízení Komise (ES) č. 772/2004

ze dne 7. dubna 2004

o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady č. 19/65/EHS ze dne 2. března 1965 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod a jednání ve vzájemné shodě [1], a zejména na článek 1 uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení [2],

po konzultaci Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení č. 19/65/EHS zmocňuje Komisi formou nařízení použít čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií a odpovídající jednání ve vzájemné shodě, kterých se účastní pouze dva podniky a na něž se vztahuje čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

(2) Na základě nařízení č. 19/65/EHS přijala Komise zejména nařízení (ES) č. 240/96 ze dne 31. ledna 1996 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií [3].

(3) Dne 20. prosince 2001 zveřejnila Komise hodnotící zprávu o nařízení (ES) č. 240/96 o blokových výjimkách pro dohody o převodu technologií [4]. Tato zpráva vyvolala veřejnou diskuzi o použití nařízení (ES) č. 240/96 a o použití čl. 81 odst. 1 a 3 Smlouvy na dohody o převodu technologií obecně. Členské státy a třetí strany se přitom obecně vyslovily pro reformu politiky hospodářské soutěže Společenství v oblasti převodu technologií. Nařízení (ES) č. 240/96 by proto mělo být zrušeno.

(4) Toto nařízení by mělo splňovat dva požadavky: zajistit účinnou hospodářskou soutěž a zároveň zajistit podnikům dostatečnou právní jistotu. Při sledování těchto cílů by měla být brána v úvahu potřeba zjednodušení právního rámce a jeho používání. Je třeba se odklonit od přístupu, který spočívá ve vypracování seznamu ustanovení, která jsou vyňata, a položit větší důraz na definici kategorií dohod, na které se zákaz nevztahuje až do určité míry tržní síly, jakož i na uvedení omezení nebo ustanovení, která nesmí být obsažena v těchto dohodách. To odpovídá hospodářsky založenému přístupu, který vyhodnocuje dopad dohod na relevantní trh. Takovému přístupu rovněž odpovídá rozlišování mezi dohodami uzavřenými mezi soutěžiteli a dohodami uzavřenými mezi stranami, které se nenachází v soutěžním vztahu.

(5) Předmětem dohody o převodu technologií je udělení licence na určitou technologii. Takovéto dohody zpravidla zvyšují hospodářskou výkonnost a podporují hospodářskou soutěž, protože mohou snížit zdvojení výzkumu a vývoje, posílit podněty pro provádění nového výzkumu a vývoje, podpořit ziskové inovace, usnadnit rozšiřování technologií a mohou vyvolat hospodářskou soutěž na trzích výrobku.

(6) Pravděpodobnost, že účinky zvyšující účinnost a podporující hospodářskou soutěž převáží nad zápornými účinky na hospodářskou soutěž, které jsou způsobeny omezeními obsaženými v dohodách o převodu technologií, závisí na tržní síle dotyčných podniků a v důsledku toho na rozsahu, v jakém jsou tyto podniky vystaveny soutěži ze strany jiných podniků, které disponují náhradními technologiemi nebo vyrábějí náhradní výrobky.

(7) Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na dohody, v nichž poskytovatel licence dovoluje nabyvateli licence využívat licencovanou technologii, případně po dalších výzkumných a vývojových činnostech nabyvatele licence, k produkci zboží nebo služeb. Toto nařízení by nemělo zahrnovat licenční dohody, jejichž cílem je zadávání subdodavatelských zakázek na výzkumné a vývojové činnosti. Dále by se nemělo vztahovat na licenční dohody na zřizování technologických poolů, to znamená dohody, jejichž cílem je seskupení technologií s cílem nabídnout takto vytvořený soubor práv duševního vlastnictví třetí straně k užívání.

(8) Pro použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy formou nařízení není nutno vymezit ty dohody o převodu technologií, na něž by se mohl vztahovat čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Jednotlivé posuzování dohod podle čl. 81 odst. 1 vyžaduje vzít v úvahu několik faktorů, zejména strukturu a dynamiku relevantních trhů a relevantních trhů technologií a výrobků.

(9) Prospěch z blokové výjimky upravené v tomto nařízení by měly mít pouze dohody, o nichž lze s dostatečnou jistotou předpokládat, že splňují podmínky stanovené v čl. 81 odst. 3 Smlouvy. Za účelem využití výhod převodu technologií a splnění s ním spojených cílů by výjimka stanovená tímto nařízením měla být použitelná také pro ustanovení obsažená v dohodách o převodu technologií, která nejsou hlavním předmětem těchto dohod, ale jsou bezprostředně spojena s používáním licencovaných technologií.

(10) V případě dohod o převodu technologií mezi soutěžiteli lze předpokládat, jestliže společný podíl stran na relevantních trzích nepřekročí 20 %, že dohody, které neobsahují omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, obecně povedou ke zlepšení výroby nebo distribuce a vyhradí spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z nich vyplývajících.

(11) V případě dohod o převodu technologií mezi stranami nenacházejícími se v soutěžním vztahu lze předpokládat, jestliže jednotlivý podíl každé ze stran na relevantních trzích nepřekročí 30 %, že dohody, které neobsahují omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, obecně povedou ke zlepšení výroby nebo distribuce a vyhradí spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z nich vyplývajících.

(12) Nelze předpokládat, že nad těmito prahy podílu na trhu, spadají dohody o převodu technologií pod čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Na dohodu o udělení výlučné licence mezi podniky, které se nenacházejí v soutěžním vztahu, se například často nevztahuje čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Při překročení těchto prahů podílu na trhu rovněž nelze předpokládat, že dohody o převodu technologií, na něž se vztahuje čl. 81 odst. 1 Smlouvy, nesplňují podmínky pro vynětí. Nelze ovšem ani předpokládat, že obvykle přinesou objektivní výhody takové povahy a rozsahu, aby vyvážily nevýhody, které způsobily pro hospodářskou soutěž.

(13) Toto nařízení by nemělo vyjímat žádné dohody o převodu technologií, které obsahují omezení, jež nejsou nezbytná pro zlepšení výroby nebo distribuce. Zejména dohody o převodu technologií, které obsahují určitá omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, jako stanovení cen vůči třetí straně, by měly být bez ohledu na podíl dotyčných podniků na trhu vyloučeny z možnosti blokových výjimek podle tohoto nařízení. U těchto tak zvaných tvrdých omezení by měla být celá dohoda vyloučena z možnosti blokových výjimek.

(14) Za účelem zachování inovačních pobídek a zajištění vhodného uplatnění práv duševního vlastnictví by měla být z blokových výjimek vyloučena určitá omezení. Zejména by měly být vyloučeny výhradní zpětné závazky pro oddělitelná zlepšení. Jestliže je takové omezení obsaženo v licenční dohodě, mělo by být z výhody blokových výjimek vyloučeno pouze dané omezení.

(15) Prostřednictvím prahů podílů na trhu, vyloučení dohod o převodu technologií, které obsahují mimořádně závažná omezení hospodářské soutěže, z blokové výjimky a prostřednictvím vyloučení omezení, která jsou v tomto nařízení stanovena, by mělo být zajištěno, že dohody, na které se bloková výjimka použije, neumožňují zúčastněným podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.

(16) Ve zvláštních případech, kdy se na dohodu sice vztahuje toto nařízení, ale přesto má účinky, jež jsou neslučitelné s čl. 81 odst. 3 Smlouvy, by měla mít Komise možnost odejmout výhodu blokové výjimky. To může nastat zejména v případě, kdy jsou snižovány inovační pobídky nebo kdy je bráněno přístupu na trh.

(17) Podle nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy [5] mohou příslušné orgány členských států odejmout výhodu blokové výjimky, jestliže dohody o převodu technologií mají takové dopady, které jsou neslučitelné s čl. 81 odst. 3 Smlouvy, a jejich působení se projevuje na území členského státu nebo na části území tohoto členského státu, která vykazuje všechny vlastnosti odděleného zeměpisného trhu. Členské státy musí zajistit, aby výkon této pravomoci odnímat nenarušoval jednotné používání pravidel hospodářské soutěže Společenství na celém společném trhu a plnou účinnost opatření vydaných k jejich provádění.

(18) Za účelem zesílení dohledu nad paralelními sítěmi dohod o převodu technologií, které mají podobné omezující účinky a které pokrývají více než 50 % daného trhu, by měla mít Komise možnost prohlásit, že se toto nařízení nepoužije na dohody o převodu technologií, které obsahují určitá omezení vztahující se k dotyčnému trhu, a tak obnovit plnou použitelnost článku 81 Smlouvy na tyto dohody.

(19) Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na dohody o převodu technologií mezi poskytovatelem a nabyvatelem licence. Na uvedené dohody by se mělo vztahovat i tehdy, jestliže obsahují omezení pro více než jednu rovinu obchodu, například když je nabyvateli licence uložena povinnost vybudovat zvláštní distribuční systém a když je mu stanoveno, jaké závazky musí nebo může uložit prodejcům výrobků vyrobených v licenci. Tato omezení a tyto závazky by však měly dodržovat pravidla hospodářské soutěže použitelná na dodavatelské a distribuční dohody. Dodavatelské a distribuční dohody mezi nabyvatelem licence a jeho zákazníky by však neměly tímto nařízením vyňaty.

(20) Tímto nařízením není dotčena použitelnost článku 82 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se:

a) "dohodou" rozumí dohoda, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě;

b) "dohodou o převodu technologií" rozumí patentová licenční dohoda, dohoda o licencích na know-how, licenční dohoda o autorských právech k programovém vybavení nebo smíšené dohody o licenci na patent, know-how nebo autorská práva k programovému vybavení včetně všech dohod tohoto druhu s ustanoveními, která se vztahují na prodej nebo nákup výrobků nebo která se vztahují na udělení licence na práva duševního vlastnictví nebo na převod práv duševního vlastnictví, pokud tato ustanovení netvoří hlavní předmět dohody a pokud jsou přímo spjata s výrobou smluvních výrobků; za dohodu o převodu technologií se rovněž považuje postoupení patentů, know-how, autorských práv k programovému vybavení nebo kombinace těchto práv, pokud riziko spojené s využíváním zůstane na postupiteli, zejména tehdy, závisí-li splatná částka za postoupení na obratu, kterého nabyvatel dosáhne výrobky, které byly vyrobeny pomocí postoupených technologií, nebo na množství těchto výrobků nebo na počtu operací provedených při užívání dané technologie;

c) "vzájemnou dohodou" rozumí dohoda o převodu technologií, při níž si dva podniky vzájemně poskytnou ve stejné smlouvě nebo v oddělených smlouvách licenci na patent, licenci na know-how, licenci na autorská práva k programovému vybavení nebo smíšenou licenci na patent, know-how nebo autorská práva k programovému vybavení a kdy se tyto licence týkají konkurenčních technologií nebo na výroby konkurenčních výrobků;

d) "nevzájemnou dohodou" rozumí dohoda o převodu technologií, při níž jeden podnik poskytne jinému podniku licenci na patent, licenci na know-how, licenci na autorská práva k programovému vybavení nebo smíšenou licenci na patent, know-how nebo autorská práva k programovému vybavení, nebo kdy si dva podniky takovouto licenci poskytnou vzájemně, přičemž ale předmětem těchto licencí nejsou vzájemně si konkurující technologie a nemohou být využity k výrobě vzájemně si konkurujících výrobků;

e) "výrobkem" rozumí zboží nebo služba ve formě polotovaru nebo v konečné podobě;

f) "smluvními výrobky" rozumí výrobky, které jsou vyrobeny licencovanou technologií;

g) "právy duševního vlastnictví" rozumějí práva k průmyslovému vlastnictví, know-how, autorská práva a příbuzná práva;

h) "patentem" rozumí patenty, žádosti o udělení patentu, užitné vzory, přihlášky k zápisu užitných vzorů, průmyslové vzory, topografie polovodičových výrobků, doplňková ochranná osvědčení pro léčiva nebo jiné výrobky, pro které lze takováto osvědčení získat a osvědčení šlechtitelů rostlin;

i) "know-how" rozumí soubor nepatentovaných praktických znalostí, které jsou získány zkušenostmi a pokusy a

i) které jsou tajné, to znamená, že nejsou všeobecně známé a nejsou snadno přístupné,

ii) které jsou podstatné, to znamená, že jsou důležité a užitečné pro výrobu smluvních výrobků, a

iii) které jsou identifikované, to znamená, že jsou dostatečně srozumitelným způsobem popsané, takže lze prověřit, zda splňují kritéria tajnosti a podstatnosti;

j) "soutěžícími podniky" rozumějí podniky, které se nachází v soutěžním vztahu na relevantním trhu technologií nebo výrobků, přičemž

i) soutěžící podniky na relevantním trhu technologií jsou takové podniky, které poskytují licence na konkurenční technologie, aniž by porušovaly práva duševního vlastnictví jiného podniku (skuteční soutěžitelé na trhu technologií); relevantní trh technologií zahrnuje také technologie, které jsou nabyvateli licence na základě svých vlastností, svých licenčních poplatků a svého účelu použití považovány za zaměnitelné nebo nahraditelné s postoupenou technologií;

ii) soutěžící podniky na relevantním trhu výrobků jsou takové podniky, které působí bez dohody o převodu technologií na relevantních zeměpisných trzích a relevantních trzích výrobků, na nichž jsou nabízeny smluvní výrobky, aniž by porušovaly práva duševního vlastnictví jiného podniku (skuteční soutěžitelé na trhu výrobků), nebo které by za opodstatněných předpokladů provedly dodatečné investice nebo nesly jiné transformační náklady, které jsou nutné k tomu, aby mohly vstoupit při nepatrném trvalém zvýšení relativních cen bez porušení cizích práv duševního vlastnictví v zamýšleném čase na relevantní zeměpisné trhy a relevantní trhy výrobků (potencionální soutěžitelé na trhu výrobků); relevantní trh výrobků zahrnuje výrobky, které jsou kupujícím považovány na základě svých vlastností, svých cen a svého účelu použití za zaměnitelné nebo nahraditelné;

k) "systémem selektivní distribuce" rozumí systém distribuce, v němž se poskytovatel licence zaváže udělovat licence na výrobu smluvních výrobků pouze nabyvatelům licence, kteří budou vybráni na základě stanovených kritérií, a v nichž se nabyvatelé licence zaváží, že nebudou prodávat smluvní výrobky neschváleným distributorům;

l) "výhradním územím" rozumí území, v němž smí pouze jeden podnik vyrábět smluvní výrobky licencovanou technologií, aniž by se vyloučila možnost povolit jinému nabyvateli licence v této oblasti výrobu smluvních výrobků pouze pro určitého zákazníka, jestliže tato druhá licence byla udělena, aby se pro tohoto zákazníka vytvořil alternativní zdroj dodávek;

m) "výhradní skupinou zákazníků" rozumí skupina zákazníků, které smí aktivně prodávat smluvní výrobky vyráběné licencovanou technologií pouze jeden podnik;

n) "oddělitelným zlepšením" rozumí zlepšení, které lze využít bez porušení licencované technologie.

2. Pojmy "podnik", "poskytovatel licence" a "nabyvatel licence" zahrnují i propojené podniky.

"Propojenými podniky" se rozumějí:

a) podniky, ve kterých jedna smluvní strana přímo nebo nepřímo:

i) může vykonávat více než polovinu hlasovacích práv, nebo

ii) může jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů právně zastupujících podnik, nebo

iii) má právo spravovat záležitosti podniku;

b) podniky, které mohou přímo nebo nepřímo v jedné smluvní straně vykonávat práva, uvedená v písmenu a);

c) podniky, ve kterých podnik, uvedený v písmenu b) může přímo nebo nepřímo vykonávat práva uvedená v písmenu a);

d) podniky, v nichž jedna ze smluvních stran společně s jedním nebo více podniky uvedenými pod písmeny a), b) nebo c) nebo v nichž dva nebo více z posledně uvedených podniků má společně práva nebo pravomoci uvedené pod písmenem a);

e) podniky, v nichž jsou práva a pravomoci uvedené pod písmenem a) vykonávány společně:

i) smluvními stranami nebo příslušnými s nimi propojenými podniky ve smyslu písmen a) až d), nebo

ii) jednou nebo více smluvními stranami nebo jedním nebo více s nimi propojenými podniky ve smyslu písmen a) až d) a jedním nebo více třetími podniky.

Článek 2

Výjimka

Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy za předpokladů uvedených v tomto nařízení prohlásí za neúčinné pro dohody o převodu technologií, které jsou uzavřeny mezi dvěma podniky a které umožňují výrobu smluvních výrobků.

Výjimka se uplatní, pokud tyto dohody obsahují omezení hospodářské soutěže, na něž se vztahuje čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Výjimka se uplatní, pokud práva duševního vlastnictví k licencované technologii nevypršela, nezanikla nebo nebyla prohlášena za neplatná a nebo – v případě know-how – pokud know-how zůstává tajné, ledaže se know-how stane obecně známým v důsledku počínání nabyvatele licence, v kterémžto případě se výjimka použije po dobu trvání dohody.

Článek 3

Práh podílu na trhu

1. Jestliže se u smluvních stran jedná o soutěžící podniky, uplatní se výjimka stanovená v článku 2 za předpokladu, že společný podíl stran na dotčených relevantních trzích technologií a dotčených relevantních trzích výrobků nepřekročí 20 %.

2. Jestliže se u smluvních stran nejedná o soutěžící podniky, uplatní se výjimka stanovená v článku 2 za předpokladu, že podíl každé ze stran na dotčených relevantních trzích technologií a dotčených relevantních trzích výrobků nepřekročí 30 %.

3. Pro účel odstavců 1 a 2 se určuje podíl jedné strany na relevantních trzích technologií podle přítomnosti licencované technologie na relevantních trzích výrobků. Jako podíl poskytovatele licence na relevantním trhu technologií se bere společný podíl na trhu, kterého dosáhne poskytovatel licence a nabyvatelé licence smluvními výrobky na relevantním trhu výrobků.

Článek 4

Tvrdá omezení

1. Jestliže se u smluvních stran jedná o soutěžící podniky, výjimka stanovená v článku 2 se neuplatní na dohody, jejichž cílem je přímo či nepřímo, samostatně nebo ve spojení s jinými okolnostmi pod kontrolou smluvních stran:

a) omezit možnost jedné strany, aby si sama určovala cenu, za kterou prodává své výrobky třetím stranám;

b) omezit výrobu s výjimkou omezení výroby smluvních výrobků, která jsou nabyvateli licence uložena v nevzájemné dohodě nebo jsou uložena pouze jednomu z nabyvatelů licence ve vzájemné dohodě;

c) provést rozdělení trhů nebo zákazníků s výjimkou

i) závazku, který byl uložen nabyvateli (nabyvatelům) licence, používat licencovanou technologii pouze v jedné nebo v několika technických oblastech použití nebo na jednom nebo na několika trzích výrobku,

ii) závazku, který byl uložen poskytovateli licence a/nebo nabyvateli licence v nevzájemné dohodě nevyrábět licencovanou technologií v jedné nebo v několika technických oblastech použití, na jednom nebo na několika trzích výrobku nebo na jednom nebo několika vyhrazených územích, která jsou vyhrazena druhé straně,

iii) závazku, který byl uložen poskytovateli licence, neudělovat na určitém území licenci na technologii žádnému jinému nabyvateli licence,

iv) omezení aktivního a/nebo pasivního prodeje na výhradním území vyhrazeném druhé straně nebo výhradní skupině zákazníků vyhrazené druhé straně, které bylo uloženo v nevzájemné dohodě nabyvateli licence a/nebo poskytovateli licence,

v) omezení, uloženého v nevzájemné dohodě nabyvateli licence, aktivního prodeje na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků, jež byly poskytovatelem licence přiděleny jinému nabyvateli licence, pokud se u posledně uvedeného nejedná o podnik, který v okamžiku uzavření licenční dohody nebyl soutěžícím podnikem vůči poskytovali licence,

vi) závazku, který byl uložen nabyvateli licence, vyrábět smluvní výrobky pouze pro vlastní potřebu, pokud nabyvatel licence není omezen v aktivním nebo pasivním prodeji smluvních výrobků jako náhradních dílů pro své vlastní výrobky,

vii) závazku, který byl uložen nabyvateli licence v nevzájemné dohodě, vyrábět smluvní výrobky pouze pro určitého zákazníka, jestliže byla udělena licence, která měla tomuto zákazníkovi vytvořit alternativní zdroj dodávek;

d) omezit možnost nabyvatele licence využívat svou vlastní technologii, nebo omezit možnost jedné ze smluvních stran provádět výzkum a vývoj, ledaže je takové omezení nezbytné k tomu, aby se zabránilo odkrytí licencovaného know-how třetí straně.

2. Jestliže se u smluvních stran nejedná o soutěžící podniky, neuplatní se výjimka stanovená v článku 2 na dohody, jejichž cílem je přímo či nepřímo, samostatně nebo ve spojení s jinými okolnostmi pod kontrolou smluvních stran:

a) omezit možnost jedné strany, aby si sama stanovovala cenu, za kterou prodává své výrobky třetím stranám, aniž je dotčena možnost stanovovat maximální prodejní cenu nebo doporučovat prodejní cenu, pokud se tyto nerovnají v důsledku vyvíjení tlaku nebo vytváření pobídek jednou ze smluvních stran pevným nebo minimálním prodejním cenám;

b) omezit území, na kterém smí nabyvatel licence pasivně prodávat smluvní výrobky, nebo okruh zákazníků, kterým smí nabyvatel licence tyto výrobky pasivně prodávat, s výjimkou:

i) omezení pasivního prodeje na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků, které jsou vyhrazeny poskytovateli licence,

ii) omezení pasivního prodeje na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků, které jsou vyhrazeny poskytovatelem licence jinému nabyvateli licence pro první dva roky, v nichž tento jiný nabyvatel licence prodává smluvní výrobky na tomto území nebo této skupině zákazníků,

iii) závazku vyrábět pouze pro vlastní potřebu, pokud nabyvatel licence není omezen v aktivním nebo pasivním prodeji smluvních výrobků jako náhradních dílů pro své vlastní výrobky,

iv) závazku vyrábět smluvní výrobky pouze pro určitého zákazníka, jestliže byla udělena licence, která měla tomuto zákazníkovi vytvořit alternativní zdroj dodávek,

v) omezení prodeje konečnému spotřebiteli nabyvatelem licence, který působí na velkoobchodní úrovni,

vi) omezení prodeje neschváleným distributorům členy systému selektivní distribuce;

c) omezit aktivní nebo pasivní prodej konečným spotřebitelům nabyvatelem licence, který je členem systému selektivní distribuce a působí na maloobchodní úrovni, aniž je dotčena možnost zakázat členovi systému vykonávat činnost z neschválených poboček.

3. Jestliže smluvní strany nejsou v okamžiku uzavření dohody soutěžící podniky, ale stanou se jimi později, použije se po celou dobu trvání dohody odstavec 2 místo odstavce 1, jestliže dohoda nebude poději zásadně pozměněna.

Článek 5

Vyloučená omezení

1. Výjimka stanovená v článku 2 se neuplatní na žádný z následujících závazků obsažených v dohodách o převodu technologie:

a) jakékoli přímé nebo nepřímé závazky nabyvatele licence udělit poskytovateli licence nebo třetí straně určené poskytovatelem licence výhradní licenci na oddělitelná zlepšení licencované technologie, která přinesl nabyvatel licence, nebo nová použití licencované technologie, která zavedl nabyvatel licence;

b) veškeré přímé a nepřímé závazky nabyvatele licence převést práva k oddělitelným zlepšením licencované technologie, která přinesl nabyvatel licence, nebo práva k novým použitím této technologie, která zavedl nabyvatel licence, úplně nebo částečně na poskytovatele licence nebo na třetí stranu určenou poskytovatelem licence;

c) veškeré přímé nebo nepřímé závazky nabyvatele licence nenapadnout platnost práv duševního vlastnictví, kterými disponuje poskytovatel licence v rámci společného trhu, aniž by byla dotčena možnost stanovit ukončení dohody o převodu technologií pro případ, že nabyvatel licence napadne platnost jednoho nebo několika licencovaných práv duševního vlastnictví.

2. Jestliže se u smluvních stran nejedná o soutěžící podniky, neuplatní se výjimka stanovená v článku 2 na přímé nebo nepřímé závazky, které omezují možnost nabyvatele licence využívat jeho vlastní technologii, nebo možnost jedné ze smluvních stran provádět výzkum a vývoj, ledaže je posledně uvedené omezení nezbytné k tomu, aby se zabránilo předání licencovaného know-how třetí straně.

Článek 6

Odnětí výjimky v jednotlivých případech

1. Komise může v jednotlivých případech odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení podle čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, jestliže dohoda o převodu technologií, na kterou se vztahuje výjimka stanovená v článku 2, má přesto takové dopady, které jsou neslučitelné s čl. 81 odst. 3 Smlouvy, a zejména pokud:

a) je omezen přístup technologií patřících třetím stranám na trh, například v důsledku kumulativního účinku paralelních sítí omezujících dohod stejného druhu, které nabyvatelům licence zakazují používání technologií třetích stran;

b) je omezen přístup potenciálních nabyvatelů licence na trh, například v důsledku kumulativního účinku paralelních sítí omezujících dohod stejného druhu, které poskytovatelům licence zakazují udělování licencí jiným nabyvatelům licence;

c) strany nepoužívají bez objektivně opodstatněného důvodu licencovanou technologii.

2. Jestliže má v určitém případě dohoda o převodu technologií, která spadá do výjimky stanovené v článku 2, na území členského státu nebo na jeho části, která vykazuje všechny znaky odděleného zeměpisného trhu, účinky, které jsou neslučitelné s čl. 81 odst. 3 Smlouvy, může orgán pro hospodářskou soutěž tohoto členského státu za stejných podmínek jako v odstavci 1 tohoto článku odejmout pro dotčené území podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 výhodu plynoucí z tohoto nařízení.

Článek 7

Nepoužití tohoto nařízení

1. Podle článku 1 nařízení č. 19/65/EHS může Komise formou nařízení prohlásit, že v případech, kdy je více než 50 % relevantního trhu pokryto paralelními sítěmi dohod o převodu technologií stejného druhu, se toto nařízení nepoužije na dohody o převodu technologií, které obsahují zvláštní omezení hospodářské soutěže na tomto trhu.

2. Nařízení přijaté podle odstavce 1 se použije nejdříve šest měsíců po svém přijetí.

Článek 8

Použití prahu podílu na trhu

1. Na používání prahu podílu na trhu ve smyslu článku 3 se vztahují pravidla uvedená v tomto odstavci:

Podíl na trhu se vypočítá na základě hodnoty prodejů na trhu. Jestliže nejsou k dispozici údaje o prodejích na trhu, pak lze ke stanovení podílu na trhu použít odhady odvozené od jiných spolehlivých informací o trhu včetně objemů prodeje na trhu.

Podíl na trhu se vypočítá na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku.

Podíl na trhu podniků uvedených v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. e) se rovnoměrně rozdělí na každý podnik, který má práva nebo pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. a).

2. Jestliže podíl na trhu podle čl. 3 odst. 1 nebo 2 na počátku nepřesahuje 20 %, případně 30 %, ale následně vzroste nad tyto hranice, platí výjimka stanovená v článku 2 po období dvou po sobě následujících kalendářních let od roku, kdy byl práh 20 %, případně 30 % překročen poprvé.

Článek 9

Zrušení

Nařízení (ES) č. 240/96 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 10

Přechodné období

Zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužije v období od 1. května 2004 do 31. března 2006 na dohody, které byly již 30. dubna 2004 v platnosti a které nesplňují podmínky vynětí stanovené tímto nařízením, ale které ke dni 30. dubna 2004 splňovaly podmínky pro vynětí stanovené nařízením (ES) č. 240/96.

Článek 11

Doba platnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. května 2004.

Jeho použitelnost končí dnem 30. dubna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. dubna 2004.

Za Komisi

Mario Monti

člen Komise

[1] Úř. věst. 36, 6.3.1965, s. 533/65. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1/2003 (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

[2] Úř. věst. C 235, 1.10.2003, s. 10.

[3] Úř. věst. L 31, 9.2.1996, s. 2. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

[4] KOM(2001) 786 v konečném znění.

[5] Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 411/2004 (Úř. věst. L 68, 6.3.2004, s. 1).

--------------------------------------------------