(ES) č. 595/2004NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 595/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

Publikováno: Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 22-32 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 30. března 2004 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. dubna 2004 Nabývá účinnosti: 1. dubna 2004
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 595/2004

ze dne 30. března 2004,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků [1], a zejména na článek 24 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Režim dávek v odvětví mléka a mléčných výrobků byl nařízením (ES) č. 1788/2003 prodloužen o dalších 11 po sobě následujících dvanáctiměsíčních období od 1. dubna 2004. Je třeba stanovit prováděcí pravidla, aby se zohlednila nová ustanovení uvedeného nařízení. Do uvedených prováděcích pravidel je též třeba z valné části zahrnout ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 ze dne 9. července 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků [2]. Nařízení (ES) č. 1392/2001 je tedy třeba zrušit.

(2) Pro každý členský stát je třeba stanovit pravidla umožňující u každého členského státu rozdělení vnitrostátních množství na dodávky a přímé prodeje. Za tímto účelem je třeba, aby členské státy vzaly v úvahu nové definice pojmů "dodávky" a "přímý prodej" v čl. 5 písm. f) a g) nařízení (ES) č. 1788/2003 a aby informovaly producenty, jichž se uvedené nové definice týkají.

(3) Je třeba, aby toto nařízení též specifikovalo doplňkové prvky nutné pro konečný výpočet dlužné dávky za dodávky a za přímý prodej, opatření k zajištění včasného zaplacení dávky členským státem záruční sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOF) a konečně pravidla kontrol, aby se zajistilo, že příspěvky byly správně vybrány.

(4) Při vypracování konečného výkazu dodaného množství je třeba specifikovat způsob, jak se má zohlednit obsah tuku v mléce. Jsou zapotřebí zvláštní ustanovení pro zahrnutí případů, kdy je referenční množství pro dodávky změněno, nebo kdy jsou referenční množství přidělena z vnitrostátní rezervy.

(5) Jelikož je referenční obsah tuku pro každý členský stát stanoven nařízením (ES) č. 1788/2003, je třeba případně stanovit pravidla pro úpravu příslušného referenčního obsahu.

(6) Na jedné straně je bezpodmínečně nutné kontrolovat správnost údajů sdělovaných odběrateli a producenty a na straně druhé je třeba zajistit, aby dávky zatížily producenty odpovědné za překročení vnitrostátních referenčních množství. Za tímto účelem se jeví nezbytným zdůraznit roli členských států, pokud jde o kontrolní opatření a sankce, které musí stanovit s cílem zajistit řádný výběr dávky. Především musí členské státy na základě analýzy rizik vypracovat na každé dvanáctiměsíční období vnitrostátní kontrolní plán a provádět kontroly na úrovni hospodářství, na úrovni přepravy a na úrovni odběratelů s cílem odstranit možné nesrovnalosti a podvody. Rovněž je nutné stanovit lhůty a počet nezbytných kontrol, které v rámci určité lhůty umožní ověřit, zda všechny dotčené osoby dodržují tento režim. Proto je nezbytné stanovit sankce pro případné nedodržování těchto základních požadavků.

(7) Je též nutné, aby členské státy schválily odběratele působící na jejich území a aby byla stanovena pravidla pro případ, že odběratelé toto nařízení nedodržují.

(8) Důležitou úlohu při správě režimu hraje sdělování Komisi a je tedy třeba ho posílit. Nezbytné pro správu režimu Komisí jsou zejména sdělení o rozdělení množství na dodávky a přímé prodeje a odpovědi v každoročních dotaznících. Dodržování stanovených termínů je také prostředek zvyšující efektivitu této správy. Kromě toho by Komise měla být podrobně informována o provádění na vnitrostátní úrovni, aby byla lépe obeznámena s jednotlivými režimy používanými v členských státech.

(9) Toto nařízení by se mělo použít od téhož dne jako nařízení (ES) č. 1788/2003.

(10) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1788/2003, pokud jde o rozdělení vnitrostátních referenčních množství mezi dodávky a přímý prodej, výpočet a placení dávky, kontrolní opatření a sdělování ze strany členských států.

Článek 2

Rozdělení vnitrostátních referenčních množství na dodávky a přímý prodej

Každý rok po obdržení sdělení podle článku 21 rozdělí Komise vnitrostátní referenční množství stanovené pro každý členský stát v příloze I nařízení (ES) č. 1788/2003 mezi dodávky a přímý prodej, v souladu s čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení.

Rozdělení bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Převody

Převody zmíněné v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1788/2003 mohou být dočasné nebo definitivní.

Dočasné převody jednotlivých referenčních množství jsou převody, kdy producent požaduje na určité dvanáctiměsíční období převedení množství mléka z jednoho referenčního množství na druhé.

Definitivní převody jsou převody, kdy producent požaduje na určité dvanáctiměsíční období a na další dvanáctiměsíční období převedení množství mléka z jednoho referenčního množství na druhé.

Článek 4

Informace o nových definicích pojmů "dodávky" a "přímý prodej"

1. Členské státy informují dotyčné producenty o nových definicích pojmů "dodávky" a "přímý prodej" zavedených čl. 5 písm. f) a g) nařízení (ES) č. 1788/2003.

2. Definitivní převod z jednoho referenčního množství na druhé na základě definic uvedených v odstavci 1 se provede na žádost producenta v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení č. 1788/2003.

Článek 5

Sdělování individuálních referenčních množství

Členské státy uvědomí producenty o každém přerozdělování nebo změně jejich referenčního množství způsobem, jejž považují za nejvhodnější, pokud se tím zajistí, aby se producenti o přiděleném referenčním množství skutečně dozvěděli.

KAPITOLA II VÝPOČET DÁVKY

ODDÍL 1 OBECNÁ PRAVIDLA

Článek 6

Metoda pro výpočet dávky

Mléko nebo mléčné výrobky uváděné na trh ve smyslu čl. 5 písm. h) nařízení (ES) č. 1788/2003 se vezmou v úvahu pro výpočet dávky v okamžiku, kdy opustí hospodářství na území členského státu, nebo se použijí v hospodářství pro obchodní účely.

Pokud mléko nebo mléčné výrobky opustí hospodářství za účelem neškodného odstranění při plnění hygienických opatření na základě rozhodnutí odpovědného orgánu členského státu, nepovažují se dotyčná množství za dodávky nebo přímý prodej.

Mléko, které opustí hospodářství kvůli ošetření nebo zpracování, se považuje za dodávku.

Článek 7

Úpravy referenčního obsahu tuku

1. Jsou-li doplňková referenční množství přidělena z vnitrostátní rezervy, zůstává referenční obsah tuku zmíněný v čl. 6 odst. 2 nařízení č. 1788/2003 nezměněn.

2. Pokud se referenční množství pro dodávky zvýší nebo se stanoví na základě převodu podle čl. 6 odst. 2 nařízení č. 1788/2003, je referenční obsah tuku související s referenčním množstvím převedeným do dodávek stanoven na 3,8 %.

Referenční množství pro dodávky však zůstane nezměněno, pokud producent předloží ke spokojenosti příslušného orgánu odpovídající důkaz.

3. V případech uvedených v čl. 16, 17 a 18 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (ES) č. 1788/2003 se referenční obsah tuku převede spolu s referenčním množstvím, na které se vztahuje.

4. V případech uvedených v čl. 18 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 1788/2003 se celkový referenční obsah tuku přidělených nebo převedených referenčních množství nezvýší ve vztahu k obsahu tuku uvolněných množství. Aniž je dotčen čl. 6 odst. 5 nařízení č. 1788/2003, může být disponibilní množství mléka pro přerozdělení nebo převod přepočítáno na základě stanoveného disponibilního množství mléka.

5. V případech uvedených v odstavci 2 prvním pododstavci a v odstavcích 3 a 4 se výsledný referenční obsah tuku rovná průměru původních a převedených nebo přepočítaných referenčních množství.

6. V případě producentů, jejichž celé referenční množství pochází z vnitrostátní rezervy a kteří začali produkovat po 1. dubnu 2004, se referenční obsah tuku rovná vnitrostátnímu referenčnímu obsahu tuku stanovenému v příloze II nařízení (ES) č. 1788/2003.

ODDÍL 2 DODÁVKY

Článek 8

Vykazování dodávek

1. Na konci každého dvanáctiměsíčního období sestaví odběratelé výkaz uvádějící alespoň množství a obsah tuku mléka dodaného producenty v uvedeném období.

V přestupných letech se množství mléka sníží o jednu šedesátinu množství dodaného v únoru a březnu.

2. Každý rok před 15. květnem zašlou odběratelé příslušnému orgánu členského státu prohlášení shrnující výkazy zmíněné v odstavci 1, kde uvedou alespoň celkové množství a průměrný obsah tuku mléka jim dodaného, a pokud to vyžaduje rozhodnutí členského státu, u každého producenta referenční množství a reprezentativní obsah tuku, množství opravené v souladu s čl. 10 odst. 1, souhrn jednotlivých referenčních množství a opravená množství a průměrný obsah tuku v produktech uvedených producentů.

Odběratelé případně prohlásí, že během uvedeného období neobdrželi žádné dodávky.

3. Členský stát si vyžádá, aby odběratelé, kteří nedodrží lhůtu uvedenou v odstavci 2, zaplatili částku rovnající se výši dlužné dávky za překročení 0,01 % množství jim dodaného producenty za každý kalendářní den prodlení. Pokud tato množství nejsou známá, protože nebylo učiněno prohlášení, odhadne je příslušný orgán. Tato částka nesmí být nižší než 100 EUR a nesmí přesahovat 100000 EUR.

4. Pokud není prohlášení předloženo do 1. července, členské státy buď odejmou schválení, nebo si vyžádají zaplacení částky v poměru k příslušnému objemu mléka a závažnosti nesrovnalosti.

První pododstavec se použije po uplynutí lhůty 30 dnů od doby, kdy členský stát poslal upomínku.

Odstavec 3 se použije i během upomínkové lhůty.

5. Sankce uvedené v odstavcích 3 a 4 se neuloží, pokud členský stát zjistí, že jde o případ vyšší moci, že nesrovnalosti nebyly způsobeny úmyslně nebo hrubou nedbalostí a že jejich dopad na fungování daného režimu nebo účinnost kontrol je zanedbatelný.

Článek 9

Úprava individuálního referenčního obsahu tuku

1. Pro použití čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1788/2003 zaznamenají členské státy každoročně do 1. července případné překročení vnitrostátního referenčního obsahu tuku za dvanáctiměsíční období končící dne 31. března dotyčného roku.

2. Individuální referenční obsah tuku se upraví u všech producentů stejným koeficientem, tak aby v žádném členském státě nepřesáhl vážený průměr individuálního reprezentativního obsahu tuku referenční obsah tuku stanovený v příloze II nařízení (ES) č. 1788/2003 o více než 0,1 gramu na kilogram. Úprava se oznámí producentům do 1. srpna a použije se od lhůty 12 měsíců počínající dnem 1. dubna toho roku.

Článek 10

Porovnání referenčního a skutečného obsahu tuku

1. Aby každý producent mohl sestavit výkaz podle čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení a podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1788/2003, porovná se průměrný obsah tuku v mléce dodaném producentem s referenčním obsahem tuku producenta zmíněném v čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení.

Pokud se zjistí kladná odchylka, dodané množství mléka nebo mléčného ekvivalentu se navýší o 0,18 % na 0,1 gramu nadbytečného tuku na kilogram mléka.

Pokud se zjistí záporná odchylka, dodané množství mléka se sníží o 0,18 % na 0,1 gramu chybějícího tuku na kilogram mléka.

Pokud je množství dodaného mléka vyjádřeno v litrech, hodnota úpravy 0,18 % na 0,1 gramu tuku se vynásobí koeficientem 0,971.

2. Členské státy stanoví úpravu dodávek na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1788/2003.

ODDÍL 3 PŘÍMÝ PRODEJ

Článek 11

Prohlášení o přímém prodeji

1. Na konci každého dvanáctiměsíčního období učiní každý producent prohlášení shrnující veškeré jeho přímé prodeje rozepsané podle jednotlivých produktů.

V případě přestupných let se množství mléka nebo mléčného ekvivalentu sníží o jednu šedesátinu množství prodaných v únoru a březnu, nebo o jednu tři sta šedesáti šestinu množství prodaného v dotyčném dvanáctiměsíčním období.

2. Každoročně do 15. května zašlou producenti příslušnému orgánu členského státu prohlášení podle odstavce 1.

Členský stát může stanovit, že producent disponující referenčním množstvím pro přímý prodej musí v uvedeném prohlášení případně uvést, že během dotyčného období neprodali ani nepřevedli žádné mléko nebo jiné mléčné produkty.

3. Členské státy požadují od producentů, kteří nedodrží lhůtu uvedenou v odstavci 2, aby za každý kalendářní den zpoždění uhradili částku rovnající se splatné dávce za překročení ve výši 0,01 % referenčního množství pro přímý prodej, kterým disponují. Tato částka však nesmí být nižší než 100 EUR, nebo vyšší než 1000 EUR.

Pokud bylo také překročeno vnitrostátní referenční množství za přímý prodej, jsou producenti, kteří své referenční množství překročili, povinni zaplatit též příspěvek na dávku vypočtený z celkové výše překročení jejich referenčního množství a nesmějí využít případného přerozdělení nepoužitých referenčních množství podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1788/2003.

Pokud producenti předloží nesprávné prohlášení, vyzve je členský stát, aby zaplatili částku v poměru k příslušnému množství mléka a závažnosti nesrovnalosti, maximálně ve výši teoretické dávky použitelné pro množství mléka po opravě vynásobené 1,5.

4. Pokud prohlášení není předloženo do 1. července, převede se 30 dní poté, co členský stát doručil upomínku, referenční množství na přímý prodej dotyčného producenta do vnitrostátní rezervy. V průběhu upomínkové lhůty nadále platí odstavec 3 první pododstavec tohoto článku.

5. Sankce uvedené v odstavcích 3 a 4 se neuloží, pokud členský stát zjistí, že jde o případ vyšší moci, že nesrovnalosti nebyly způsobeny úmyslně nebo hrubou nedbalostí a že jejich dopad na fungování daného režimu nebo účinnost kontrol je zanedbatelný.

Článek 12

Ekvivalence

1. Pokud jde o uvádění na trh jiných mléčných produktů než mléka, stanoví členské státy množství mléka použitého ke zpracování. Za tímto účelem se použijí tyto ekvivalenční vzorce:

a) 1 kg smetany = 0,263 kg mléka x hmotnostní procento obsahu tuku ve smetaně;

b) 1 kg másla = 22,5 kg mléka.

V případě sýrů a všech jiných mléčných výrobků stanoví členské státy ekvivalenční vzorce zejména s přihlédnutím k obsahu sušiny a tuku v dotyčných druzích sýrů nebo jiných produktů.

Pokud producent může příslušnému orgánu uspokojivě prokázat množství skutečně použitá při produkci dotyčných produktů, členský stát použije tato prokázaná množství místo ekvivalenčních vzorců uvedených výše v prvním a druhém pododstavci.

2. Ukáže-li se, že je obtížné stanovit množství mléka použitého ke zpracování na základě produktů uvedených na trh, mohou členské státy stanovit množství mléčného ekvivalentu paušálně odkazem na počet dojnic chovaných producentem a na reprezentativní průměrný výnos mléka na krávu ve stádu.

KAPITOLA III PLACENÍ DÁVKY

Článek 13

Oznámení dávky

1. V případě dodávek příslušné orgány oznámí nebo potvrdí odběratelům příspěvky na dávky, jež mají nebo nemají zaplatit po přerozdělení celého nepoužitého referenčního množství nebo jeho části na základě rozhodnutí členského státu buď přímo dotyčným producentům, případně odběratelům, aby mohlo být nově přiděleno dotyčným producentům.

2. V případě přímého prodeje oznámí příslušný orgán producentům výši příspěvků na dávku, již mají nebo nemají zaplatit po přerozdělení celého množství nebo jeho části podle rozhodnutí členského státu přímo dotyčným producentům.

3. Na vnitrostátní úrovni se neprovádí přerozdělování nevyužitých množství mezi dodávkami a přímým prodejem referenčních množství.

Článek 14

Směnné kursy

Rozhodným dnem směnného kursu pro zaplacení dávky na dané období je 31. březen dotyčného období.

Článek 15

Lhůta pro zaplacení

1. Odběratel, nebo v případě přímého prodeje producent, který je poplatníkem dávky, uhradí do 1. září každého roku příslušnému orgánu dlužnou částku podle pravidel stanovených členským státem.

2. V případě nedodržení lhůty splatnosti se dlužné částky ročně zvyšují o úrok s tříměsíční úrokovou sazbou platnou k 1. září každého roku, stanovenou pro každý členský stát podle přílohy II a zvýšenou o jeden procentní bod.

Úroky se zaplatí členskému státu.

3. Členské státy oznámí Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu (EZOF) částky vyplývající z použití článku 3 nařízení (ES) č. 1788/2003 spolu s výdaji nahlášenými nejpozději za měsíc září.

4. Pokud ze souboru dokladů uvedených v čl. 3 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 296/96 [3] vyplývá, že nebyla dodržena lhůta uvedená v odstavci 3 tohoto nařízení, provede Komise na základě účetní evidence zemědělských výdajů snížení záloh úměrně dlužné částce nebo odhadu této částky v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení č. 1788/2003.

Článek 16

Kritéria pro přerozdělení přeplatku dávky

1. Členské státy případně stanoví prioritní kategorie producentů uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1788/2003 na základě jednoho nebo více následujících objektivních kritérií v tomto pořadí důležitosti:

a) formální uznání ze strany příslušného orgánu členského státu, že dávka byla zcela nebo částečně vybrána neoprávněně;

b) zeměpisná poloha hospodářství, zejména horské oblasti ve smyslu článku 18 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 [4];

c) maximální hustota osazení zvířat v hospodářství pro účely extenzívní živočišné produkce;

d) procento, o které je překročeno individuální referenční množství;

e) referenční množství producenta.

2. Pokud není přeplatek dávky uvedený v čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1788/2003, který je k dispozici pro dané období, po přerozdělení využit v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 1 tohoto článku, přijme členský stát po poradě s Komisí jiná objektivní kritéria.

Přerozdělování přeplatku dávky se ukončí nejpozději 15 měsíců po skončení dotyčného dvanáctiměsíčního období.

Článek 17

Vybírání dávky

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby se zajistilo, že dávka je vybírána správně a že je rozložena mezi producenty, kteří se podílejí na překročení.

KAPITOLA IV KONTROLY PROVÁDĚNÉ ČLENSKÝMI STÁTY A POVINNOSTI ODBĚRATELŮ A PRODUCENTŮ

ODDÍL I KONTROLY

Článek 18

Vnitrostátní kontrolní opatření

Členské státy přijmou veškerá kontrolní opatření, aby zajistily dodržování tohoto nařízení, zejména pokud jde o opatření uvedená v článcích 19 až 22.

Článek 19

Kontrolní plán

1. Na základě analýzy rizik vypracují členské státy obecný kontrolní plán na každé dvanáctiměsíční období. Tento kontrolní plán zahrne alespoň:

a) kritéria přijatá pro vypracování plánu;

b) vybrané odběratele a producenty;

c) kontroly na místě, které se mají provést během dvanáctiměsíčního období;

d) kontroly přepravy mezi producenty a odběrateli;

e) kontroly ročních prohlášení producentů nebo odběratelů.

Členské státy se mohou rozhodnout aktualizovat obecný kontrolní plán podrobnějšími periodickými plány.

Při provádění analýzy rizik je třeba brát v úvahu reprezentativnost hospodářských subjektů působících v odvětví mléka a uvážit sezónnost při časovém rozvrhu kontrol.

2. Kontroly se provádějí zčásti během dotyčného dvanáctiměsíčního období a zčásti po uplynutí tohoto období na základě ročních výkazů.

3. Kontroly se považují za ukončené, jakmile je k dispozici kontrolní zpráva.

Všechny kontrolní zprávy musí být dokončeny nejpozději 18 měsíců po uplynutí dotyčného dvanáctiměsíčního období.

Jestliže však kontroly uvedené v článku 20 jsou kombinovány s dalšími kontrolami, je třeba dodržovat lhůty stanovené pro tyto další kontroly a příslušné kontrolní zprávy.

Článek 20

Kontroly na místě

Kontroly na místě se neohlašují předem. Není-li však ohrožen účel kontroly, je oznámení kontroly omezené na nejnižší možnou míru přípustné.

Kontroly na místě stanovené v tomto nařízení, jakož i jakékoli další kontroly předpokládané předpisy Společenství mohou být případně prováděny současně.

Článek 21

Kontroly dodávek a přímého prodeje

1. Pokud jde o dodávky, provádějí se kontroly na úrovni hospodářství, během přepravy mléka a na úrovni odběratelů. Ve všech fázích provedou členské státy na místě fyzickou kontrolu přesnosti záznamů a vyúčtování mléka uváděného na trh, a zejména:

a) na úrovni hospodářství postavení producenta ve smyslu čl. 5 písm. c) nařízení (ES) č. 1788/2003, jakož i soulad mezi dodávkami a produkční kapacitou;

b) na úrovni přepravy doklad uvedený v čl. 24 odst. 4 tohoto nařízení, přesnost přístrojů na měření objemu mléka a jeho jakosti, přesnost metody sběru, případně pomocných sběrných míst na trase, přesnost množství sebraného mléka při vykládce;

c) na úrovni odběratelů přesnost prohlášení uvedených v článku 8 tohoto nařízení, zejména prostřednictvím křížových kontrol s doklady podle čl. 24 odst. 2 až 5 tohoto nařízení, jakož i věrohodnost záznamů o zásobách a dodávkách uvedených v čl. 24 odst. 2 a 3 tohoto nařízení z hlediska obchodních a jiných dokladů, které prokáží způsob využití odebraného mléka.

2. Pokud jde o přímý prodej, zahrnují kontroly zejména:

a) na úrovni hospodářství postavení producenta ve smyslu čl. 5 písm. c) nařízení (ES) č. 1788/2003, jakož i soulad mezi přímým prodejem a produkční kapacitou;

b) přesnost prohlášení uvedeného v čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení, zejména na základě dokladů uvedených v čl. 24 odst. 6 tohoto nařízení.

Článek 22

Intenzita kontrol

1. Kontroly uvedené v čl. 21 odst. 1 musejí zahrnovat alespoň:

a) 1 % producentů na dvanáctiměsíční období roků 2004/05, 2 % producentů na další dvanáctiměsíční období;

b) 40 % množství mléka vykázaného před opravou za dotyčné období;

c) reprezentativní vzorek přepravy mléka mezi vybranými producenty a odběrateli.

Přepravní kontroly uvedené v písmenu c) se provádějí zejména při vykládce v mlékárnách.

2. Kontroly uvedené v čl. 21 odst. 2 zahrnou alespoň 5 % producentů.

3. Každý odběratel musí být zkontrolován minimálně jednou za pět let.

ODDÍL 2 POVINNOSTI

Článek 23

Schvalování odběratelů

1. Aby mohli od producentů nakupovat mléko a působit na území členského státu, musí být odběratelé dotyčným státem schváleni.

2. Aniž jsou dotčena přísnější pravidla stanovená dotyčným členským státem, mohou být odběratelé schváleni, pouze

a) doloží-li statut obchodníka podle vnitrostátních právních předpisů;

b) mají-li v dotyčném členském státě, kde může příslušný orgán nahlédnout do skladových výkazů, registrů a dalších dokladů uvedených v čl. 24 odst. 2, provozovnu;

c) zaváží-li se, že povedou a budou aktualizovat skladové výkazy, registry a další doklady uvedené v čl. 24 odst. 2;

d) zaváží-li se, že alespoň jednou za rok předají příslušnému orgánu dotyčného členského státu výkazy a prohlášení uvedené v čl. 8 odst. 2.

3. Aniž jsou dotčeny sankce stanovené dotyčným členským státem, schválení se odejme, nejsou-li již plněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) a b).

Zjistí-li se, že odběratel odevzdal nesprávný výkaz či prohlášení nebo že nedodržel závazek uvedený v odst. 2 písm. c) nebo opakovaně nesplnil jinou povinnost stanovenou nařízením (ES) č. 1788/2003, tímto nařízením nebo příslušnými vnitrostátními právními předpisy, členský stát schválení odejme nebo uloží povinnost uhradit částku úměrnou objemu dotyčného mléka a závažnosti nesrovnalosti.

4. Na žádost odběratele může být schválení obnoveno nejdříve za šest měsíců, pokud nová hloubková kontrola přinese uspokojivé výsledky.

Sankce uvedené v odstavci 3 se neuloží, pokud členský stát zjistí, že jde o případ vyšší moci, že nesrovnalosti nebyly způsobeny úmyslně nebo hrubou nedbalostí a že jejich dopad na fungování daného režimu nebo účinnost kontrol je zanedbatelný.

Článek 24

Povinnosti odběratelů a producentů

1. Producent se musí přesvědčit o tom, že odběratel, jemuž dodává, je schválen. Členské státy mohou stanovit sankce v případě dodávek neschváleným odběratelům.

2. Po dobu nejméně tří let od konce roku, kdy byly doklady vystaveny, uchovávají odběratelé pro potřebu příslušného orgánu členského státu skladové výkazy za dvanáctiměsíční období s uvedením jména a adresy každého producenta, údajů stanovených v čl. 8 odst. 2 a zapisovaných každý měsíc nebo jednou za čtyři týdny v případě dodaných množství a jednou za rok v případě ostatních údajů, spolu s obchodními doklady, korespondencí a jinými informacemi uvedenými v nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 [5], které umožní kontrolu těchto skladových výkazů.

3. Odběratelé jsou odpovědni za evidenci všech množství jim dodaného mléka. Za tímto účelem uchovávají po dobu minimálně tří let od konce roku, kdy byly doklady vystaveny, pro potřebu příslušného orgánu seznam odběratelů a hospodářství, která se zabývají ošetřením nebo zpracováním mléka a která jim dodala mléko, a množství dodané měsíčně každým dodavatelem.

4. Při sběru mléka v zemědělských podnicích se k mléku přiloží doklad, který umožní dodávku identifikovat. Kromě toho uchovávají odběratelé záznam o každé jednotlivé dodávce po dobu nejméně tří let od konce roku, kdy byl záznam vyhotoven.

5. Po dobu nejméně tří let od konce roku, kdy byly doklady vystaveny, producenti dodávající mléko uchovávají pro potřebu příslušného orgánu členského státu doklady ohledně množství mléka dodaného odběratelům. Dotyčný producent také uchovává pro potřeby příslušného orgánu registry hospodářských zvířat chovaných v zemědělských podnicích a používaných k produkci mléka v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 [6].

6. Po dobu nejméně tří let od konce roku, kdy byly doklady vystaveny, uchovávají producenti provádějící přímý prodej pro potřeby příslušného orgánu měsíční skladové výkazy sestavené podle produktů na jednotlivá dvanáctiměsíční období u každého prodeje nebo přepravy mléka nebo mléčných výrobků, jakož i u produktů, které byly vyprodukovány, ale nebyly prodány či přepraveny.

Pro potřeby příslušného orgánu uchovávají rovněž registry hospodářských zvířat chovaných v hospodářství a používaných k produkci mléka, v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1760/2000, a podpůrné doklady umožňující ověření těchto skladových výkazů.

KAPITOLA V SDĚLOVÁNÍ

Článek 25

Sdělení o rozdělení na dodávky a přímý prodej

1. Do 1. července 2004 oznámí členské státy Komisi rozdělení individuálních referenčních množství na dodávky a přímý prodej v důsledku použití čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1788/2003, případně převedených v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Do 1. února každého roku oznámí členské státy v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1788/2003 množství, která byla s konečnou platností na žádost producentů převedena mezi individuálními referenčními množstvími určenými na dodávky a přímý prodej.

Článek 26

Dotazník

1. Do 1. září každého roku předloží členské státy Komisi dotazník uvedený v příloze I, řádně vyplněný podle čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1788/2003.

Portugalsko vyplní dotazník a doplní další informace, aby se rozlišil výpočet dávky mezi pevninou a Azorami podle nařízení Rady (ES) č. 1453/2001 [7].

2. Pokud nejsou splněny požadavky odstavce 1, zadržuje Komise v souladu s článkem 14 nařízení Rady (ES) č. 2040/2000 [8] paušální částku ze záloh při zaúčtování zemědělských výdajů členských států. Uvedená částka se rovná dávce dlužné za teoretické překročení příslušného celkového referenčního množství, které se vypočte takto:

a) není-li dotazník doručen do 1. září, nebo chybějí-li podstatné údaje pro výpočet dávky, činí procento teoretického překročení 0,005 % za každý týden prodlení;

b) zjistí-li se mezi celkovým dodaným nebo přímo prodaným množstvím oznámeným v aktualizacích uvedených v odstavci 3 tohoto článku a množstvím udaným v původní odpovědi na dotazník rozdíl vyšší než 10 %, činí procento teoretického překročení 0,05 %.

3. Pokud se informace vyžadované v dotazníku změní, zejména v důsledku kontrol podle článků 18 až 21, dodá dotyčný členský stát Komisi do 1. prosince, 1. března, 1. června a 1. září každého roku aktualizaci dotazníku.

Článek 27

Jiná sdělení

1. Členské státy oznámí Komisi opatření přijatá k provádění nařízení (ES) č. 1788/2003 a tohoto nařízení a veškeré jejich změny do jednoho měsíce po jejich přijetí. V případě opatření přijatých podle článků 16, 17 a 18 nařízení (ES) č. 1788/2003 nebo podle článku 7 tohoto nařízení se k oznámení připojí vysvětlení přijatých opatření a jejich cíle.

2. Členské státy sdělí Komisi metodu nebo metody použité v rámci tohoto nařízení pro měření hmotnosti, případně pro převedení objemu na hmotnost, důvody pro použité koeficienty a přesně vymezené okolnosti, za jakých lze tyto koeficienty použít, a dále jejich případné pozdější změny.

3. Do 1. září 2004 podají členské státy Komisi krátkou zprávu o systému správy svých vnitrostátních referenčních množství a do 1. září každého následujícího roku aktualizaci zprávy, pokud se uvedený systém změnil.

Zpráva musí obsahovat popis současné situace, zejména pokud jde o opatření přijatá v případě dočasných převodů, převodů s půdou, další specifická opatření spojená s převodem, přerozdělení nepoužitých množství a použití vnitrostátní rezervy.

KAPITOLA VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Zrušení

Zrušuje se nařízení (ES) č. 1392/2001.

Použije se však nadále pro období 2003/2004 a případně pro předchozí období, pokud nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 nestanoví jinak.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze III.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. dubna 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. března 2004.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123.

[2] Úř. věst. L 187, 10.7.2001, s. 19.

[3] Úř. věst. L 39, 17.2.1996, s. 5.

[4] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[5] Úř. věst. L 388, 30.12.1989, s. 18.

[6] Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

[7] Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 26.

[8] Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 27.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Referenční úrokové sazby podle čl. 15 odst. 2

- Pro členské státy v eurozóně

Euro interbank borrowing offered rate (EURIBOR)

- Pro Dánsko

Copenhagen interbank borrowing offered rate (CIBOR)

- Pro Švédsko

Stockholm interbank borrowing offered rate (STIBOR)

- Pro Spojené království

London interbank borrowing offered rate (LIBOR)

- Pro Kypr

Nicosia interbank borrowing offered rate (NIBOR)

- Pro Českou republiku

Prague interbank borrowing offered rate (PRIBOR)

- Pro Estonsko

Tallinn interbank borrowing offered rate (TALIBOR)

- Pro Maďarsko

Budapest interbank borrowing offered rate (BUBOR)

- Pro Litvu

Vilnius interbank borrowing offered rate (VILIBOR)

- Pro Lotyšsko

Riga interbank borrowing offered rate (RIGIBOR)

- Pro Maltu

Malta interbank borrowing offered rate (MIBOR)

- Pro Polsko

Warsaw interbank borrowing offered rate (WIBOR)

- Pro Slovinsko

Slovenian interbank borrowing offered rate (SITIBOR)

- Pro Slovensko

Bratislava interbank borrowing offered rate (BRIBOR)

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Toto nařízení | Nařízení (ES) č. 1392/2001 |

Článek 1 | Článek 1 |

Článek 2 | — |

Článek 3 | — |

Článek 4 | — |

Článek 5 | — |

Článek 6 | Čl. 2 odst. 1 a 2 |

Článek 7 | Článek 3 |

Článek 8 | Článek 5 |

Článek 9 | Článek 4 |

Článek 10 | — |

Článek 11 | Článek 6 |

Článek 12 | Čl. 2 odst. 3 |

Článek 13 | Článek 7 |

Článek 14 | — |

Článek 15 | Článek 8 |

Článek 16 | Článek 9 |

Článek 17 | Čl. 11 odst. 1 |

Článek 18 | — |

Čl. 19 odst. 1 Čl. 19 odst. 2 Čl. 19 odst. 3 | Čl. 12 odst. 1 — Čl. 12 odst. 2 |

Článek 20 | — |

Čl. 21 odst. 1 a 2 | Čl. 11 odst. 3 |

Článek 22 | Čl. 12 odst. 2 |

Článek 23 | Článek 13 |

Článek 24 | Článek 14 |

Článek 25 | Čl. 15 odst. 1 písm. c) |

Článek 26 | Čl. 15 odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 |

Článek 27 | Čl. 15 odst. 1 písm. a), b), d) a f) |

Článek 28 | Článek 16 |

Článek 29 | Článek 17 |

Příloha I: Roční dotazník | Příloha I |

Příloha II: Referenční úrokové sazby | Příloha II |

Příloha II: Srovnávací tabulka | Příloha III |

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU