2004/758/ES2004/758/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 2. listopadu 2004, kterým se Rakousku povoluje uplatňovat opatření odchylující se od článku 21 šesté směrnice 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu

Publikováno: Úř. věst. L 336, 7.6.2006, s. 38-39 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 2. listopadu 2004 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 9. listopadu 2004 Nabývá účinnosti: 9. listopadu 2004
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2006/69/ES Pozbývá platnosti: 13. srpna 2006
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 2. listopadu 2004,

kterým se Rakousku povoluje uplatňovat opatření odchylující se od článku 21 šesté směrnice 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu

(2004/758/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na šestou směrnici Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (1), a zejména na čl. 27 odst. 1 této směrnice,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V žádosti podané Komisi a evidované generálním sekretariátem Komise dne 3. března 2004 požádala rakouská vláda o povolení k zavedení tří opatření odchylujících se od čl. 21 odst. 1 písm. a) směrnice 77/388/EHS.

(2)

Účelem odchylky požadované Rakouskem je přenést na příjemce odpovědnost za úhradu DPH splatné ve třech konkrétních případech: za prvé při dodání zboží poskytovaného jako záruku jednou osobou povinná k DPH jiné osobě při realizaci této záruky; za druhé při dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a využití tohoto práva tímto nabyvatelem; a za třetí při dodání nemovitého majetku dlužníkem z rozhodnutí soudu jiné osobě při povinném prodeji. Požadovaná opatření mají být považována za opatření bránící některým typům daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem v uvedených oblastech.

(3)

Je-li zboží dodáváno jako záruka jednou osobou povinnou k DPH příjemci záruky při její realizaci, jde obvykle o situaci, kdy má ručitel dodávající zboží omezenou schopnost uhradit své závazky, včetně dluhu na daních. Pokud příjemce záruky, který zboží obdržel, využije svých práv a prodá záruku třetí straně, vzniká tímto prodejem zároveň dodání ručitele příjemci záruky. V takovýchto případech dochází často ke ztrátám na DPH, poněvadž příjemci záruky není možno odepřít jeho právo uplatnit odpočet a dodávající ručitel přitom nemůže být odpovědný, protože je v platební neschopnosti nebo přestal existovat. Rozsah problémů, s nimiž se potýká rakouská správa, vyžaduje právní opatření. Podobná odchylka již byla udělena Německu rozhodnutím 2002/439/ES (2).

(4)

V případech, kdy má kupující zboží omezenou schopnost uhradit své dluhy za nákup, si dodavatel zboží vyhradí vlastnictví a může postoupit právo na výkon tohoto práva, jakož i nárokování kupní ceny třetí straně, obvykle bance, jako záruku za půjčku poskytovanou bankou kupujícímu. Přestane-li kupující hradit splátky půjčky, uplatní banka své právo vlastnictví; to zahrnuje dodání zboží původním kupujícím bance. V takovém případě banka obvykle nezaplatí původnímu kupujícímu daň z obratu splatnou při dodání zboží, ale použije tyto prostředky k úhradě půjčky původního kupujícího s důsledkem ztrát na DPH pro finanční úřady, protože původní kupující je obvykle v platební neschopnosti nebo přestal existovat dříve, než ho finanční úřady mohou identifikovat a vybrat od něj DPH. Proto je tento případ podobný výše popsanému případu realizace záruky.

(5)

Ke ztrátám na DPH dochází i v případech zdanitelného dodání nemovitého majetku prodávaného dlužníkem z rozhodnutí soudu jiné osobě při povinném prodeji. Tak je tomu zejména v případech, kdy dodavatel zvolil možnost odvodu DPH, přestože v době dodání nebyl ve finanční situaci, která by mu umožňovala uhradit finančnímu úřadu daň, kterou vyfakturoval kupujícímu. Kupující může obvykle využít svého práva na odpočet a dodavatel nezaplatí finančním úřadům žádnou DPH. Rozsah tohoto problému, s nímž se potýká rakouská správa, vyžaduje právní opatření. Nemovitý majetek je zboží vysoké hodnoty; proto jsou také základ daně a ztráta na DPH – dokonce i z jediné transakce – značně vysoké. Hodnota nemovitého majetku obvykle obsahuje skrytou DPH a zachování volby je proto nezbytné, má-li systém DPH zůstat neutrální. Z těchto důvodů a vzhledem k poměrně značné rizikovosti celého problému se zamýšlená odpovědnost příjemce pro účely DPH jeví jako nejvhodnější řešení této konkrétní situace. Požadovaná odchylka brání ztrátám na DPH, protože finanční úřady jednomu z dotčených hospodářských subjektů žádnou DPH neplatí. Toto řešení rovněž zamezuje dvojí daňové odpovědnosti dodavatele a příjemce, s níž může být spojeno vyšší ekonomické riziko pro příjemce a obtížnější postupy výběru DPH pro finanční úřady, které se mohou obrátit na příjemce pouze tehdy, pokud nebylo možné vybrat DPH od dodavatele. Zabraňuje se tím též daňové odpovědnosti třetí osoby, jako je notář, která obvykle zvyšuje finanční náklady pro dodavatele i příjemce. Podobné odchylky již byly uděleny Německu rozhodnutími 2002/439/ES a 2004/291/ES (3).

(6)

Dotyčná odchylka neovlivňuje výši DPH splatné při konečné spotřebě a nemá nepříznivý dopad na vlastní zdroje Společenství vycházející z DPH,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylně od čl. 21 odst. 1 písm. a) směrnice 77/388/EHS, ve znění článku 28g této směrnice, se Rakouské republice povoluje určit příjemce dodání zboží podle článku 2 tohoto rozhodnutí za daňového dlužníka pro DPH.

Článek 2

V následujících případech může být příjemce dodání určen za daňového dlužníka pro DPH:

1.

dodání zboží poskytovaného jako záruka jednou osobou povinnou k DPH jiné osobě při realizaci této záruky;

2.

dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a využití tohoto práva tímto nabyvatelem;

3.

dodání nemovitého majetku prodávaného dlužníkem z rozhodnutí soudu jiné osobě při povinném prodeji.

Článek 3

Použitelnost tohoto rozhodnutí končí dnem 31. prosince 2008.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Rakouské republice.

V Bruselu dne 2. listopadu 2004.

Za Radu

B. R. BOT

předseda


(1)  Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).

(2)  Úř. věst. L 151, 11.6.2002, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 59.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU