2004/478/ESRozhodnutí Komise ze dne 29. dubna 2004 o přijetí obecného plánu řízení krizí v oblasti potravin a krmiv (2004/478/ES)

Publikováno: Úř. věst. L 160, 30.4.2004, s. 98-111 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 29. dubna 2004 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 1. května 2004 Nabývá účinnosti: 1. května 2004
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2019/300 Pozbývá platnosti: 13. března 2019
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Rozhodnutí Komise

ze dne 29. dubna 2004

o přijetí obecného plánu řízení krizí v oblasti potravin a krmiv

(2004/478/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin [1], a zejména na článek 55 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 55 výše uvedeného nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví, že Komise v úzké spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, dále jen "úřad", a členskými státy vypracuje obecný plán řízení krizí v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv.

(2) Návrh obecného plánu byl předmětem konzultací s úřadem a byl podrobně projednán s členskými státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Stanoví se obecný plán řízení krizí v oblasti potravin a krmiv podle článku 55 nařízení (ES) č. 178/2002 a jeho znění se připojuje v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. dubna 2004.

Za Komisi

David Byrne

člen Komise

[1] Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1642/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 4).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

OBECNÝ PLÁN ŘÍZENÍ KRIZÍ V OBLASTI POTRAVIN A KRMIV

1. OBLAST PŮSOBNOSTI OBECNÉHO PLÁNU ŘÍZENÍ KRIZÍ V OBLASTI POTRAVIN A KRMIV

Kapitola V oddíl 3 nařízení (ES) č. 178/2002 pojednává o nových metodách řízení rizika v oblasti potravin a krmiv: Komise zřídí krizovou jednotku, na jejíž činnosti se podílí úřad, a přijme obecný plán řízení krizí v oblasti potravin a krmiv, v němž stanoví zejména praktické postupy nezbytné k řízení krize. Obecný plán řízení krizí v oblasti potravin a krmiv se dále nazývá jen "obecný plán".

Tři články oddílu 3 jsou vzájemně propojeny:

Článek 55 stanoví, že Komise v úzké spolupráci s úřadem a členskými státy vypracuje obecný plán řízení krizí v oblasti potravin a krmiv, v němž stanoví krizové situace a praktické postupy nezbytné k řízení krize, včetně použitelných zásad průhlednosti a komunikační strategie.

Článek 56 stanoví, že Komise zřídí krizovou jednotku.

Článek 57 upřesňuje úkoly krizové jednotky.

Podle článku 55 obecný plán zejména stanoví typy situací představující přímá nebo nepřímá rizika pro lidské zdraví spojená s potravinami nebo krmivy, kterým pravděpodobně nelze předejít, odstranit je či omezit na přijatelnou úroveň stávajícími opatřeními nebo použitím článků 53 a 54.

Vedle toho článek 56 stanoví, že Komise zřídí krizovou jednotku, "pokud zjistí, že existuje situace představující vážné přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví spojené s potravinou nebo krmivem, kterému pravděpodobně nemohou stávající předpisy předejít a které není těmito předpisy vyloučeno nebo omezeno nebo které nelze dostatečně řešit pouhým použitím článků 53 a 54".

Obecný plán tedy stanoví:

- krizové situace,

- postup vedoucí k použití obecného plánu,

- zřízení sítě krizových koordinátorů,

- praktické postupy pro řízení krize,

- roli krizové jednotky,

- praktické fungování krizové jednotky (složení, způsob práce, opatření),

- vazbu mezi krizovou jednotkou a rozhodovacím procesem,

- řešení krize,

- postupy řízení v případě potenciálně vážného rizika,

- komunikační strategii,

- zásady průhlednosti.

Postupy řízení stanovené v obecném plánu budou obecnými zásadami, které se vztahují na členské státy, úřad a Komisi.

2. KRIZOVÉ SITUACE

2.1 Krizové situace, při kterých existuje vážné přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví

Krizové situace jsou takové situace, při kterých jsou kritické faktory přítomny v takové míře, že podle Komise bude řízení dotyčného rizika vyplývajícího z potraviny nebo krmiva tak složité, že je nebude možné odpovídajícím způsobem řešit stávajícími opatřeními nebo pouhým použitím článků 53 a 54.

Ze zkušeností vyplývá, že situace představující riziko lze obvykle dostatečně řešit stávajícími postupy. To znamená, že situace, které by měly být považovány za krizové, budou ojedinělé, nebo dokonce výjimečné.

Takovými kritickými faktory jsou zejména

situace, které představují vážné přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví nebo jsou tak vnímány nebo tak vešly ve známost, nebo mohou být tak vnímány nebo uvedeny ve známost,

a

riziko se šíří nebo by se mohlo šířit velkou částí potravinového řetězce

a

je vysoce pravděpodobné, že se riziko rozšíří do několika členských států nebo do zemí mimo Společenství.

Obecný plán ukládá zřízení krizové jednotky, pokud je přímé nebo nepřímé riziko považováno za vážné. Obecný plán bude tedy téměř ve všech případech vyžadovat zřízení krizové jednotky.

2.2 Krizové situace představující potenciálně vážné riziko

V krizovém plánu je důležité stanovit případy, při kterých je riziko potenciální, ale mohlo by přerůst ve vážné riziko, kterému pravděpodobně nelze předejít, vyloučit je či omezit stávajícími opatřeními nebo pouhým použitím článků 53 a 54. V takovém případě se krizová jednotka nezřídí, měla by však být přijata odpovídající opatření, aby bylo zajištěno účinné řízení situace tohoto typu.

3. POSTUP VEDOUCÍ K POUŽITÍ OBECNÉHO PLÁNU

Informace, které mohou vést k použití obecného plánu řízení krizí v oblasti potravin a krmiv a popřípadě ke zřízení krizové jednotky, mohou pocházet z:

- oznámení v rámci včasné výměny informací (systém rychlého varování pro potraviny a krmiva),

- informace od členských států (jiné typy oznámení, informace předané ve Stálém výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat atd.),

- informace ze strany úřadu,

- zpráva Potravinového a veterinárního úřadu (FVO),

- informace z epidemiologické sítě EU,

- informace ze zemí mimo Společenství nebo z mezinárodních institucí,

- jiné zdroje (skupiny spotřebitelů, průmysl, jiné zainteresované subjekty, média atd.).

Pokud po analýze informací o riziku dospěje Komise k názoru, že by mohly být naplněny podmínky uvedené v bodech 2.1 nebo 2.2, naváže předběžný kontakt s dotyčným členským státem (dotyčnými členskými státy), aby prozkoumala situaci, a s úřadem, aby si vyžádala informace o dotyčném riziku.

Na základě vyhodnocení všech dostupných důležitých informací Komise rozhodne, zda podmínky uvedené v bodu 2.1 nebo v bodu 2.2 byly naplněny.

4. ZŘÍZENÍ SÍTĚ KRIZOVÝCH KOORDINÁTORŮ

Každý členský stát, úřad a Komise jmenují jednoho krizového koordinátora a jeho zástupce na odpovídající úrovni. Jména a kontaktní údaje jmenovaných koordinátorů a zástupců se oznámí Komisi.

Komise zorganizuje schůze koordinátorů krátce po jejich jmenování. Na první schůzi Komise rozdá příručku s úplným seznamem koordinátorů a zástupců a s jejich kontaktními údaji. Příručka bude také obsahovat seznam referenčních laboratoří Společenství. Budou projednány praktické postupy například s cílem zajistit, aby bylo možné každého koordinátora v případě krize v krátké době zastihnout nebo aby byla zajištěna účinná spolupráce na strategii komunikace rizika (viz bod 7). Se zainteresovanými subjekty budou vedeny konzultace o výsledcích těchto schůzí, na nichž mají zájem.

Tyto praktické postupy by měly zajistit, že opatření budou přijímána rychle. V případě potřeby budou tvořit přílohu obecného plánu.

5. Praktické postupy pro řízení krizí při vážném přímém nebo nepřímém riziku pro lidské zdraví

5.1 Zřízení krizové jednotky

Pokud po analýze informací o riziku dospěje Komise k názoru, že by mohly být naplněny podmínky uvedené v bodu 2.1, a zejména že se pravděpodobně jedná o vážné riziko, naváže předběžný kontakt s dotyčným členským státem (dotyčnými členskými státy), aby prozkoumala situaci, a s úřadem, aby si vyžádala informace o dotyčném riziku.

Na základě posouzení všech dostupných důležitých informací Komise zřídí krizovou jednotku, pokud má za to, že jsou naplněny podmínky uvedené v bodu 2.1.

Komise neprodleně informuje členské státy a úřad, že byla zřízena krizová jednotka.

Rozhodnutí o zřízení krizové jednotky bude znamenat, že body 5, 7 a 8 obecného plánu se týkají všech dotyčných stran (Komise, úřadu, členských států).

5.2 Role krizové jednotky

Krizová jednotka je odpovědná za shromažďování a vyhodnocování všech důležitých údajů a stanovení dostupných možností řízení krize.

Rovněž informuje veřejnost o dotyčném riziku a o opatřeních přijatých v tomto směru.

Krizová jednotka je jedním z dodatečných nástrojů pro zajištění účinného řízení krizí lepší koordinací a rychlým přijímáním opatření. Všichni členové krizové jednotky proto musí spolupracovat s cílem shromažďovat a sdílet všechny dostupné důležité informace; společně také pracují na vyhodnocování shromážděných údajů a stanovují vhodné možnosti řízení rizika. Členové krizové jednotky také spolupracují na komunikaci a na stanovení nejlepšího způsobu, jak průhledně informovat veřejnost.

Krizová jednotka však neodpovídá za přijímání rozhodnutí ohledně řízení rizika nebo za provádění právních předpisů (kontrolní aspekty).

Jejími pracovními postupy se nenahrazují postupy, které používají Komise, členské státy nebo úřad v rámci své vlastní působnosti.

Rozhodnutí v otázkách řízení krizí jsou tedy přijímána podle již existujících zvláštních postupů (zejména postupů výborů).

Každý členský stát je nadále odpovědný za řízení úředních kontrol na svém území. Zvláštní postupy, jež členské státy zavedly s cílem koordinovat nezbytné neodkladné kontroly v krizových situacích, zůstávají zachovány. Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele odpovídá v případě potřeby za vyslání neodkladných misí z FVO.

Podobně úřad je nadále odpovědný za řízení postupů poskytování vědeckých stanovisek v případě žádosti o neodkladné vědecké stanovisko vědeckého výboru nebo jeho vědeckých komisí.

5.3 Způsob práce krizové jednotky

Složení

Krizovou jednotku tvoří krizoví koordinátoři Komise a úřadu (nebo jejich zástupci), krizoví koordinátoři přímo dotčených členských států a jiní zástupci Komise, úřadu a přímo dotčených členských států. Úřad poskytuje nezbytnou vědeckou a technickou pomoc.

Smyslem krizové jednotky je usnadnit rychlé a účinné jednání. Její členové se účastní pravidelných a mimořádných zasedání krizové jednotky a musí prokázat vysoký stupeň odbornosti a nasazení. Musí být schopni přijmout řadu odpovědností, což znamená, že je třeba jmenovat osoby s vysokou mírou odpovědnosti v krmivářském nebo potravinářském odvětví.

Pokud jsou podle krizové jednotky pro zvládnutí krize nezbytné odborné znalosti jiných právnických nebo fyzických osob, může tyto osoby požádat o stálou nebo jednorázovou pomoc. O účast v krizové jednotce mohou být například požádáni odborníci z referenčních laboratoří Společenství nebo z vnitrostátních referenčních laboratoří, pokud jsou nezbytné jejich odborné znalosti ve věci laboratorních analýz.

Osoby odpovědné v Komisi a úřadu za komunikaci ohledně bezpečnosti potravin a krmiv budou přibrány k práci v krizové jednotce.

Praktické postupy pro práci krizové jednotky

Krizové jednotce předsedá krizový koordinátor Komise (nebo jeho zástupce). Předseda zajišťuje zejména propojení mezi prací krizové jednotky a rozhodovacím procesem. Předsedovi jsou nápomocni vhodní techničtí experti příslušných dotčených jednotek Komise.

Předseda zajišťuje hladké fungování krizové jednotky a rozdělování úkolů mezi členy s ohledem na jejich odbornou způsobilost.

Co nejdříve po přijetí rozhodnutí zřídit krizovou jednotku svolá předseda koordinátora úřadu a koordinátory členských států přímo dotčených krizí k první schůzi krizové jednotky. Koordinátory může doprovázet omezený počet osob. Předseda může stanovit nejvyšší počet doprovázejících osob.

Koordinátor úřadu a koordinátoři členských států zahrnutí v krizové jednotce musí zajistit odpovídající účast na schůzích krizové jednotky ohledně dostupnosti, odbornosti a úrovně odpovědnosti. Konkrétně to znamená, že krizový koordinátor nebo jeho zástupce se zúčastní všech schůzí a budou doprovázeni příslušnými osobami.

Úřad je odpovědný za poskytování nezbytné vědecké a technické pomoci, zejména pokud jde o stav vědeckých znalostí (shromažďování a vyhodnocování všech důležitých vědeckých informací vztahujících se k dotyčnému riziku).

Krizová jednotka je odpovědná za udržování úzkého styku se zainteresovanými stranami, zejména pokud jde o sdílení informací.

Způsoby práce

Komise poskytuje pro schůze krizové jednotky sekretariát (zápisy atd.) a dává krizové jednotce k dispozici všechny lidské a materiální zdroje nezbytné pro její hladké fungování (zejména jednací místnost, komunikační prostředky atd.).

Krizová jednotka používá pro sdělování a šíření informací, zejména pro zasílání žádostí o informace členskému státu (členským státům) a pro přijímání těchto informací, zavedené technické prostředky systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).

Opatření přijímaná krizovou jednotkou

V souladu s výše uvedeným článkem 57 přijímá krizová jednotka tato opatření:

- Opatření týkající se shromažďování relevantních vědeckých údajů a všech vědeckých informací umožňujících co nejúčinnější řízení dotyčného rizika. Zejména:

- sdílení vědeckých informací dostupných různým členům krizové jednotky,

- pokud je to nezbytné budou členové požádáni o shromáždění většího množství vědeckých informací,

- pokud je to nezbytné, koordinace opatření s cílem doplnit chybějící vědecké informace,

- pokud je to nezbytné bude po členech požadováno, aby navázali kontakt s mezinárodními organizacemi, zainteresovanými subjekty a zeměmi mimo Společenství s cílem zajistit, aby byly všechny relevantní informace dány k dispozici a sdíleny,

- krizová jednotka si může, pokud je to nezbytné, vyžádat pomoc referenčních laboratoří Společenství.

Při přidělování úkolů týkajících se shromažďování vědeckých údajů se přihlédne ke zvláštním odborným znalostem úřadu a k mechanismům sdílení vědeckých údajů, které již úřad v těchto oblastech zavedl (sítě úřadu).

Při přidělování úkolů týkajících se shromažďování vědeckých údajů může být také, je-li to nezbytné, využita pomoc jiných sítí spravovaných Komisí, např. systému včasné výměny informací a reakce (EWRS) v oblasti lidských nemocí nebo ADNS v oblasti zdraví zvířat nebo sítí provozovaných v oblasti výzkumu a řízených GŘ pro výzkum.

- Opatření týkající se shromažďování jiných relevantních údajů (jiných než vědeckých údajů uvedených výše). Zejména:

- sdílení všech dalších dostupných relevantních údajů (výsledků úředních kontrol, výsledků analýz provedených úředními kontrolními laboratořemi, údajů získaných od zemí mimo Společenství atd.),

- pokud je to nezbytné, budou členům přiděleny úkoly s cílem shromáždit více údajů,

- pokud je to nezbytné budou členům přiděleny úkoly s cílem navázat kontakt s mezinárodními organizacemi, zainteresovanými subjekty a zeměmi mimo Společenství, aby bylo zajištěno, že všechny relevantní informace budou dány k dispozici a sdíleny.

- Opatření týkající se hodnocení dostupných informací. Zejména:

- sdílení hodnocení, která již provedli členové a zejména úřad, nebo sdílení jiných jinak dostupných hodnocení,

- zorganizování posouzení rizika, přičemž se přihlédne ke zvláštní roli úřadu při poskytování vědecké a technické podpory krizové jednotce, aniž je dotčena možnost požádat úřad o formální vědecké stanovisko,

- je-li to nezbytné, využití technické podpory referenčních laboratoří Společenství v otázkách analýz.

- Opatření týkající se nalezení dostupných možností jak předejít riziku pro lidské zdraví, vyloučit je nebo je omezit na přijatelnou úroveň a aktualizace těchto možností na základě nových dostupných informací a vývoje situace. Členové krizové jednotky zejména:

- spolupracují při hledání dostupných možností,

- vypracují společný dokument o dostupných možnostech; v tomto dokumentu uvedou u každé možnosti odůvodnění nalezené možnosti, zejména hlavní výsledky hodnocení dostupných údajů.

- Opatření týkající se organizace informování veřejnosti o existujícím riziku a o přijatých opatřeních.

Tato záležitost je podrobněji popsána v bodu 7.

Při všech typech přijatých opatřeních může krizová jednotka požádat o stálou nebo jednorázovou pomoc určitých osob, pokud jsou jejich odborné znalosti považovány za nezbytné.

5.4 Vazba mezi krizovou jednotkou a rozhodovacím procesem

Opatření vztahující se k řízení krizí

Opatření vztahující se k řízení krizí zahrnují všechna opatření nezbytná pro předcházení dotyčnému riziku, jeho omezení nebo jeho vyloučení. Za určité typy opatření bude odpovídat krizová jednotka, za jiné bude odpovídat Komise nebo členské státy. Přijatým opatřením nebude dotčena možnost stanovená v čl. 53 odst. 2, podle něhož může Komise při mimořádných událostech přijmout dočasná opatření po konzultaci s dotyčnými členskými státy a poté, co informovala ostatní členské státy.

Krok 1 - Komise svolá krizovou jednotku co nejdříve po jejím vytvoření.

- Krizová jednotka učiní opatření podle bodů 5, 7 a 8.

Krok 2 - Možnosti nalezené krizovou jednotkou budou předloženy Komisi, která je neprodleně předá členským státům.

- Komise připraví opatření, která mají být přijata, pokud je to nezbytné. Může rovněž požádat úřad o poskytnutí neodkladného vědeckého stanoviska, pokud považuje za nezbytné získat formální vědecké stanovisko úřadu.

Krok 3 - Schůze Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, jejímž účelem je v případě nezbytnosti prozkoumat navržená opatření a vydat k nim stanoviska.

- Je-li to nezbytné, přijetí mimořádných opatření, zejména na základě postupů stanovených v článcích 53 a 54 nařízení (ES) č. 178/2002.

- Je-li požádáno o neodkladné vědecké stanovisko, přijme úřad nezbytná opatření, aby stanovisko bylo předloženo co nejdříve.

Trvalá opatření během krize

- Krizová jednotka během krize nepřetržitě shromažďuje a vyhodnocuje relevantní údaje a nově posuzuje dostupné možnosti. Aktualizované možnosti jsou předkládány Komisi a členským státům. Komise může připravit změněná opatření a předložit je ke zvážení Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

- Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat během krize koná pravidelné a mimořádné schůze s cílem zajistit, aby byly sdíleny všechny relevantní informace, zejména informace o přijímání všech nezbytných opatření a o následném provádění opatření řízení krizí (zprávy dotčených členských států, předložené a projednané ve Stálém výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat).

- Na základě komunikační strategie podle bodu 7 a v souladu se zásadami průhlednosti podle bodu 8 informuje krizová jednotka v celém průběhu krize veřejnost a zainteresované subjekty.

Vazba mezi krizovou jednotkou a rozhodovacím procesem

- Praktickými mechanismy bude zajištěno, aby byly práce krizové jednotky a rozhodovací proces náležitě vzájemně propojeny. Zejména musí být zajištěno, aby stálý výbor pravidelně dostával aktuální informace o práci krizové jednotky a úřad musí být zván na schůze stálého výboru. Krizová jednotka musí být nepřetržitě informována o opatřeních přijatých v rámci rozhodovacího procesu, aby mohla koordinovat příslušné informace.

5.5 Vyřešení krize

Výše uvedené postupy jsou platné až do rozpuštění krizové jednotky. Dospěje-li Komise po konzultaci s krizovou jednotkou a v úzké spolupráci s členskými státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat k názoru, že práce krizové jednotky je ukončena, protože riziko je pod kontrolou, může krizovou jednotku rozpustit.

5.6 Pokrizové hodnocení

Po krizi se provede celkové hodnocení za účasti zainteresovaných subjektů. Po skončení krize bude svolána schůze krizových koordinátorů s cílem zlepšit způsoby využití různých nástrojů použitých při řízení krizí na základě pokrizového hodnocení a získaných zkušeností.

6. POSTUPY ŘÍZENÍ V PŘÍPADĚ POTENCIÁLNĚ VÁŽNÉHO RIZIKA

Pokud po analýze informací o riziku dospěje Komise k názoru, že by mohly být naplněny podmínky uvedené v bodu 2.2, naváže předběžný kontakt s dotyčným členským státem (dotyčnými členskými státy), aby prozkoumala situaci, a s úřadem, aby si vyžádala informace o dotyčném riziku.

Dospěje-li Komise na základě posouzení všech dostupných relevantních informací k názoru, že byly splněny podmínky stanovené v bodu 2.2, neprodleně informuje členské státy a úřad o tom, že jsou použitelné body 6, 7 a 8 obecného plánu.

Co nejdříve po rozhodnutí o použití tohoto bodu obecného plánu přijme Komise následující opatření:

- Naváže odpovídající kontakt s přímo dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) a s úřadem a požádá je o aktivaci jejich vnitřních systémů řízení krizí. Podle potřeby by měly být aktivovány mechanismy sdílení vědeckých údajů vyvinuté úřadem pro případ mimořádných událostí (sítě úřadu).

- Je-li to nezbytné, požádá o aktivaci příslušných laboratoří a o sdílení jejich analytických výsledků.

- Naváže odpovídající kontakt nebo svolá schůze s přímo dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) a s úřadem s cílem zajistit sdílení všech relevantních informací (vědeckých údajů, údajů z kontrol atd.).

- Přijme opatření ohledně komunikace (viz bod 7). Platí zásady průhlednosti uvedené v bodu 8.

Tato opatření zůstanou účinná až do úplnějšího posouzení rizika. Dospěje-li Komise k názoru, že riziko je vážné a že jsou naplněny podmínky uvedené v bodu 1, ustaví se krizová jednotka a použijí se postupy stanovené v bodech 5, 7 a 8.

Nepovažuje-li se riziko za vážné, platí stávající běžná ustanovení pro řízení krizí.

7. KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE

V souladu s danou situací vyvine krizová jednotka komunikační strategii pro účely informování veřejnosti o riziku a přijatých opatřeních.

Tato komunikační strategie se bude vztahovat na obsah a načasování sdělovaných zpráv o dotyčném problému, včetně vhodných způsobů jejich vydávání.

Strategie musí zohledňovat zvláštní odbornou způsobilost a odpovědnost každého člena jednotky, aby byla komunikace s veřejností koordinovaná, jednotná a průhledná. Za tímto účelem musí být přijaty tyto postupy:

- Osoba odpovědná v Komisi za komunikaci ohledně bezpečnosti potravin a krmiv a osoba odpovědná v úřadu za komunikaci jsou přibrány k práci v krizové jednotce.

- Členské státy přímo dotčené krizí, a tedy členové krizové jednotky, učiní vše pro to, aby byla zajištěna jednotnost jejich vlastní politiky komunikace a komunikační strategie koordinované krizovou jednotkou.

- Podobně jsou členské státy, které nejsou členy krizové jednotky, přibrány ke strategii koordinované krizovou jednotkou prostřednictvím svých koordinátorů řízení krizí, aby byla zajištěna jednotnost, pokud jde o sdělování rizika.

Strategie přijatá krizovou jednotkou zahrnuje využití jakýchkoli vhodných kanálů pro komunikaci s Evropským parlamentem, se zeměmi mimo Společenství a se zainteresovanými stranami.

Komunikační strategie vypracovaná krizovou jednotkou musí, je-li to nezbytné, zahrnovat navázání vhodného předběžného kontaktu se zainteresovanými subjekty, zejména týkají-li se vydané informace určité obchodní značky nebo obchodního názvu.

Pokud jde o předávání informací, přihlédne komunikační strategie ke zvláštní úloze organizací zastupujících zainteresované subjekty na evropské úrovni.

Součástí komunikační strategie bude navázání vhodných koordinovaných kontaktů s dotyčnými zeměmi mimo Společenství s cílem poskytovat jim jasné, přesné a jednotné informace. Součástí komunikační strategie je také předávání odpovídajících informací zemím mimo Společenství s cílem informovat je o vyřešení krize.

Komunikační strategie musí zajistit, aby byl proces komunikace průhledný, v souladu se zásadami uvedenými v bodu 8.

Při sdělování informací podle bodu 6 obecného plánu musí být zajištěna nezbytná jednotnost komunikace. Při kontaktech a schůzích podle tohoto bodu musí být podle potřeby řešena také komunikační strategie, která má být vypracována v souladu s bodem 7.

8. ZÁSADY PRŮHLEDNOSTI

Při komunikaci musí krizová jednotka věnovat velkou péči tomu, aby zajistila průhlednost v souladu se zásadami pro informování veřejnosti podle článku 10 nařízení (ES) č. 178/2002.

Nadále platí obecná pravidla důvěrnosti. Dále platí zvláštní pravidla důvěrnosti podle článku 52 nařízení (ES) č. 178/2002 pro výměnu informací v rámci systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF.

Pokud krizová jednotka sděluje výsledky práce, kterou jejím jménem provedl úřad, platí ve vztahu k výsledkům práce úřadu zásady průhlednosti a důvěrnosti uvedené v článku 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU