(ES) č. 2239/2003Nařízení Rady (ES) č. 2239/2003 ze dne 17. prosince 2003, kterým se zastavuje částečný prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti týkající se antidumpingových opatření uložených nařízením (ES) č. 2398/97 na dovozy ložního prádla z bavlny pocházejícího mimo jiné z Indie

Publikováno: Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 3-8 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 17. prosince 2003 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 21. prosince 2003 Nabývá účinnosti: 21. prosince 2003
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Rady (ES) č. 2239/2003

ze dne 17. prosince 2003,

kterým se zastavuje částečný prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti týkající se antidumpingových opatření uložených nařízením (ES) č. 2398/97 na dovozy ložního prádla z bavlny pocházejícího mimo jiné z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, která nejsou členy Evropského společenství [1] (dále jen "základní nařízení"), a zejména na článek 9 a čl. 11 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PLATNÁ OPATŘENÍ

(1) V roce 1997 uložila Rada nařízením (ES) č. 2398/97 [2] konečná antidumpingová cla v rozmezí od 2,6 % do 24,7 % na dovozy bavlněného ložního prádla pocházejícího mimo jiné z Indie. Po zprávě poroty, upravené zprávou Odvolacího orgánu o případu "Antidumpingová cla ES na dovozy bavlněného ložního prádla z Indie" a přijaté v březnu 2001 Orgánem pro řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO), Rada v srpnu 2001 svým nařízením (ES) č. 1644/2001 [3] pozměnila nařízení (ES) č. 2398/97 snížením celní sazby pro Indii a některé indické společnosti na úroveň mezi 0 a 9,8 % a pozastavila jejich platnost. V dubnu 2002 potvrdila Rada nařízením (ES) č. 696/2002 [4] konečné antidumpingové clo uvalené na dovozy bavlněného ložního prádla pocházejícího z Indie nařízením (ES) č. 2398/97, pozměněné a pozastavené nařízením (ES) č. 1644/2001.

B. ŽÁDOST O PŘEZKUM

(2) V lednu 2002 obdržela Komise žádost o předběžný přezkum nařízení (ES) č. 2398/97 podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost podal Výbor bavlnářského a spojeného textilního průmyslu Evropské Unie (dále jen "Eurocoton" nebo "žadatel") jménem výrobců zastupujících většinovou část celkové výroby bavlněných lůžkovin ve Společenství. Žádost byla založena na tvrzení žadatele, že okolnosti týkajících se dumpingu se podstatně změnily.

(3) V září 2002, po vydání vyhlášky o blížícím se ukončení [5] účinnosti platných antidumpingových opatření, obdržela Komise od organizace Eurocoton, zastupující většinovou část celkové výroby bavlněných lůžkovin ve Společenství, žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost byla založena na tom, že důsledkem ukončení účinnosti opatření bude s největší pravděpodobností další pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Společenství.

C. ŠETŘENÍ

1. ŘÍZENÍ

(4) Komise přezkoumala důkazy předložené žadatelem a uznala je jako dostatečný důvod k zahájení předběžného přezkumu a přezkumu ukončení použitelnosti v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení. Po konzultaci s Poradním výborem zahájila Komise dvě šetření vyhláškami v Úředním věstníku Evropských společenství [6]. Předběžný přezkum byl omezen na přezkum dumpingu.

(5) Komise úředně oznámila žadateli, výrobcům ve Společenství a jejich zástupcům zahájení předběžného přezkumu a přezkumu ukončení použitelnosti a poskytla všem stranám, kterých se to přímo týká, příležitost k písemnému podání jejich stanovisek a žádostí o vyslechnutí.

(6) Řada vyvážejících výrobců v Indii, jakož i výrobců, uživatelů a dovozců/obchodníků ve Společenství, podala písemná stanoviska. Všem stranám, které o to požádaly ve lhůtách uvedených ve vyhláškách o zahájení, uvedených v bodu 4 odůvodnění, a prokázaly konkrétní důvody, byla poskytnuta příležitost k vyslechnutí.

1.1. Období šetření

(7) Šetření dumpingu probíhalo v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001 (dále jen "období šetření" nebo "OŠ").

1.2. Výběr vzorků

(8) Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců v dotyčné zemi vývozu a v souladu s článkem 17 základního nařízení, byl uznán za vhodný namátkový výběr vzorku. Za účelem výběru vzorku byli podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyvážející výrobci v dotyčné zemi požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení řízení přihlásili a poskytli informace o svých vývozech do Společenství během období šetření a obratu na domácím trhu, a uvedli jména a činnosti všech s nimi spojených společností v odvětví dotyčného výrobku. V tomto směru Komise kontaktovala rovněž indické orgány.

(9) Devadesát čtyři vyvážejících výrobců souhlasilo se začleněním do výběru vzorku a poskytlo informace v požadované lhůtě. Osm z nich bylo vybráno k odběru vzorku. Pro výběr vzorku byla vzata v úvahu tato kritéria: velikost společnosti s ohledem na prodej na vývoz do Společenství a skutečnost, že společnosti prodávaly i na domácím trhu. Vyvážející výrobci, kteří nebyli nakonec do výběru vzorku začleněni, byli informování, že jakékoliv antidumpingové clo na jejich vývozy bude vypočteno v souladu s ustanoveními čl. 9 odst. 6 základního nařízení, tj. bez překročení váženého průměru dumpingového rozpětí stanoveného pro společnosti začleněné do výběru vzorku. Vzorek byl vybírán ve spolupráci se zástupci vyvážejících výrobců a indickou vládou. Ve zprávě Odvolacího orgánu uvedené v bodu 1 odůvodnění byl přijat závěr, že způsob výpočtu částek na správu, odbyt a všeobecné náklady (dále jen "SOV-náklady") a výpočtu zisků, založený na váženém průměru skutečných částek vzniklých a docílených u jiných vývozců nebo výrobců, může být použit jen tehdy, jestliže jsou k dispozici údaje vztahující se na více než jednoho vývozce nebo výrobce. Proto bylo usouzeno, že rozhodující je začlenit do výběru vzorku dvě společnosti s odbytem na domácím trhu. Je třeba také poznamenat, že z 94 přihlášených výrobců pouze dva vykázali odbyt na domácím trhu. Druhá společnost, která zprvu souhlasila se spoluprací při tomto šetření, však svou spolupráci odvolala. Vzorek proto musel být odpovídajícím způsobem změněn a byl nakonec sestaven ze sedmi společností, z nichž šest se zabývá výhradně vývozem a jedna vykazuje odbyt obdobného výrobku jak na domácím trhu, tak i ve vývozu.

(10) Žadatel požadoval, aby vůči nespolupracující společností s odbytem na domácím trhu byla použita opatření stanovená v článku 18 základního nařízení. V této souvislosti je třeba poznamenat, že článek 18 základního nařízení byl, pokud jde o tuto společnost, skutečně použit (viz bod 30 odůvodnění). Kromě toho zůstal vzorek stále ještě reprezentativní, protože nespolupracující společnost se podílela na vývozu jen omezeně a i bez této společnosti představuje vzorek stále ještě 43 % vývozů dotyčného výrobku do Společenství během OŠ. Navíc nespolupráce této společnosti neměla žádný vliv na určení dumpingu pro ostatní společnosti ve vzorku. Požadavek byl proto odmítnut.

1.3. Individuální přezkum společností nezačleněných do výběru vzorku

(11) Jedna ze společností nezačleněných do vývěru vzorku požádala o výpočet individuálního dumpingového rozpětí v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení a doložila svůj požadavek vyplněným dotazníkem ve lhůtě stanovené pro tento účel. Tento požadavek byl uznán v současném šetření za přijatelný.

1.4. Dotčené strany a kontrolní návštěvy

(12) Komise rozeslala vybraným společnostem dotazníky a obdržela je vyplněné ve stanovené lhůtě. Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které pokládala pro účely určení dumpingu za nezbytné, a provedla kontrolní návštěvy v sídle těchto společností:

- The Bombay Dyeing & Manufacturing Co. Ltd, Mumbai

- Nowrosjee Wadia & Sons, Mumbai

- Prakash Cotton Mills Pvt. Ltd, Mumbai

- Texcellence Oversees, Mumbai

- Vigneshwara Exports Limited, Mumbai

(13) V důsledku politické situace v Indii musely být zrušeny kontroly na místě v sídlech společností Jindal Worldwide Ltd, Ahmedabad a Mahalaxmi Exports, Ahmedabad. Údaje poskytnuté těmito společnostmi však byly použity přestože nebyly zkontrolovány. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že jejich vývozní ceny byly shledány v souladu s cenami ostatních indických společností téže podnikové struktury (tj. hlavně společností zabývajících se pouze vývozem), které byly šetřeny. Navíc byly provedeny některé kontroly přes řadu dovozců EU (křížovým srovnáním faktur) a byly nalezeny nesrovnalosti ve vztahu k vývozním cenám společností Jindal Worldwide Ltd, Ahmedabad a Mahalaxmi Exports, Ahmedabad.

(14) Komise provedla kontrolní návštěvu také v sídle společnosti Divya Textiles, Mumbai, která požadovala individuální šetření, jak je uvedeno výše v bodu 11 odůvodnění.

2. DOTYČNÝ VÝROBEK

(15) Dotyčný výrobek je tentýž, jako v původním šetření, tj. některé ložní prádlo z bavlněných vláken, čistých nebo smíšených s umělými vlákny nebo lnem (kde len není hlavním vláknem), bělené, barvené nebo potištěné, pocházející z Indie a spadající pod kódy KN ex63022100 (kódy TARIC 6302210081, 6302210089), ex63022290 (kód TARIC 6302229019), ex63023110 (kód TARIC 6302311090), ex63023190 (kód TARIC 6302319090), ex63023290 (kód TARIC 6302329019).

3. OBDOBNÝ VÝROBEK

(16) Bylo konstatováno, že bavlněné ložní prádlo prodávané na indickém trhu a bavlněné ložní prádlo vyvážené z Indie do Společenství je co do fyzikálních vlastností a konečného použití identické nebo velmi podobné. Proto bylo toto bavlněné ložní prádlo uznáno za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

D. VÝSLEDEK ŠETŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE PŘEDBĚŽNÉHO PŘEZKUMU

1. BĚŽNÁ HODNOTA

1.1. Společnosti ve vzorku

(17) Nejdříve je třeba připomenout, že jen jedna ze sedmi společností ve vzorku vykazuje odbyt na domácím trhu. Ze šesti ostatních společností prodávala jedna společnost na domácím trhu výrobky obecné kategorie (jiné než bavlněné výrobky).

(18) U jediné společnosti s domácím odbytem bylo zjištěno, že žádný z typů jejích výrobků prodávaných na domácím trhu není, v důsledku rozdílů v jakosti s ohledem na množství různých typů výrobku, přímo srovnatelný s výrobky vyváženými do Společenství. Kromě toho by všechny úpravy, potřebné pro zajištění srovnatelnosti, musely být založeny na odhadech. Z těchto důvodů musela být běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů dotyčného výrobku, s připočtením jeho vlastních SOV-nákladů a zisku prodeje v obvyklém obchodním styku, v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(19) Pro ostatní společnosti bylo, v důsledku chybějícího prodeje obdobného výrobku na domácím trhu a v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení, zprvu zamýšleno použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny společnosti s odbytem na domácím trhu. Srovnání mezi typy výrobku prodávaného na domácím trhu a typy vyváženými do Evropské unie jinými společnostmi však nebylo možné. Proto musela být běžná hodnota pro všechny ostatní spolupracující společnosti bez odbytu na domácím trhu rovněž vypočtena.

(20) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byly ke stanovení vypočtené běžné hodnoty každé společnosti začleněné do vzorku použity, v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, výrobní náklady dotyčného výrobku. Protože byla jen jedna společnost vykazující odbyt obdobného výrobku na domácím trhu, nemohla být, s ohledem na SOV-náklady a zisky, použita možnost stanovená čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení, založená na váženém průměru skutečných částek určených pro ostatní vývozce nebo výrobce pokud jde o výrobu a odbyt obdobného výrobku na domácím trhu země původu.

(21) Pro ostatní vyvážející výrobce, včetně společnosti s odbytem téže obecné kategorie výrobků na domácím trhu, byly SOV-náklady stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení s přihlédnutím k závěrům zpráv přijatých Orgánem pro řešení sporů WTO. V důsledku toho byly SOV-náklady stanoveny na základě váženého průměru SOV-nákladů jediné společnosti s domácím odbytem obdobného výrobku a SOV-nákladů jediné společnosti s odbytem obecné kategorie výrobků (jiných než bavlněných výrobků) na domácím trhu.

(22) Pokud jde o částky zisku, bylo při výpočtu běžné hodnoty u společnosti s domácím odbytem téže obecné kategorie výrobků zkoumáno několik způsobů stanovení přiměřeného zisku. Prvním způsobem bylo použití jejích vlastních zisků. Tato společnost však pracovala se ztrátou, a proto nemohl být tento způsob použit.

(23) Indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení by měl být použit zisk společnosti s domácím odbytem a společnosti prodávající na domácím trhu výrobky téže obecné kategorie. S ohledem na to, že tyto společnosti pracovaly se ztrátou, indičtí vyvážející výrobci argumentovali, že zisk byl proto nulový.

(24) Podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení by měla být při výpočtu běžné hodnoty připočtena přiměřená částka na zisky. Proto nelze nulovou hodnotu považovat za zisk.

(25) Pro nedostatek jakéhokoliv jiného zdroje údajů týkajících se zisku byl pro všechny indické vyvážející výrobce nakonec stanoven zisk ve výši 5 %, což byla hodnota použitá v původním šetření jako cílový zisk výrobního odvětví Společenství. Žadatel však tvrdil, že toto ziskové rozpětí je příliš nízké.

(26) Žadatel však neuvedl žádné důvody, proč je zisk 5 % příliš nízký a proč by jiné ziskové rozpětí bylo přiměřenější nebo více reprezentativní. Kromě toho chyběly jakékoliv použitelné informace o ziscích z indických prodejů dotyčného výrobku, nebo výrobků patřících do téže obecné kategorie, na domácím trhu. Z tohoto důvodu, a podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, bylo uznáno za přiměřené, použít ziskové rozpětí stanovené v původním šetření, představující očekávaný zisk, kterého může výrobní odvětví Společenství při absenci škodlivého dumpingu na domácím trhu dosáhnout.

1.2. Společnost s individuálním přezkumem

(27) Pro tuto společnost byla běžná hodnota stanovena za použití metod popsaných v bodech 19, 20, 21 a 25 odůvodnění.

2. VÝVOZNÍ CENA

(28) Protože dotyčný výrobek byl prodáván na vývoz přímo nezávislým zákazníkům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě ceny zaplacené nebo splatné za dotyčný výrobek prodaný na vývoz z Indie do Společenství.

3. SROVNÁNÍ

(29) Za účelem korektního srovnání byla pro rozdíly mezi faktory, které údajně ovlivňovaly ceny a jejich srovnatelnost, použita patřičná tolerance ve formě úprav. Tyto úpravy byly provedeny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení s ohledem na manipulaci a nakládku, přepravu, úvěrové náklady, pojištění, provizi a balení.

4. DUMPINGOVÉ ROZPĚTÍ

(30) Žadatel tvrdil, že výjimka stanovená v čl. 2 odst. 11 základního nařízení, která dovoluje srovnání mezi váženým průměrem běžné hodnoty a cenami všech jednotlivých vývozních transakcí do Společenství, by měla být použita pro některé ze společností ve vzorku. Bylo však zjištěno, že nebyly dodrženy podmínky pro použití této metody, a zejména existence struktury vývozních cen, které se u různých kupujících, regionů nebo období značně liší. Proto bylo dumpingové rozpětí stanoveno, v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení, na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem cen všech vývozních transakcí do Společenství.

a) Spolupracující výrobci ve vzorku

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství jsou stanovena takto:

–The Bombay Dyeing & Manufacturing Co. and Nowrisjee–Wadia & Sons (spojená společnost) | 26,2 % |

–Mahalaxmi Exports | 0 % |

–Prakash Cotton Mills Pvt. Ltd | 0 % |

–Texcellence Overseas and Jindal Worldwide Ltd(spojená společnost) | 0 % |

–Vigneshwara Exports Limited | 0 % |

b) Ostatní spolupracující výrobci nezačlenění do vzorku

Jak je vysvětleno v bodu 34 odůvodnění, je pro všechny statní spolupracující výrobce, nezačleněné do vzorku, stanoveno dumpingové rozpětí 0 %.

c) Spolupracující společnost s individuálním přezkumem

–Divya Textiles | 0 % |

d) Nespolupracující společnosti

Jak je stanoveno v bodu 9 odůvodnění, jedna společnost nespolupracovala. Protože nic nenaznačuje tomu, že tato společnost se nedopouštěla dumpingu a aby z této nespolupráce neměla výhody, bylo pro ni stanoveno dumpingové rozpětí na základě do Společenství nejčastěji vyvážených a nejvíce dumpingových typů výrobku společnosti Bombay Dyeing & Manufacturing Co., a to ve výši 31,4 %.

E. DŮVODY PRO UKONČENÍ PŘEDBĚŽNÉHOM PŘEZKUMU BEZ ZAVEDENÍ OPATŘENÍ

(31) Současný předběžný přezkum by měl být ukončen bez zavedení opatření, protože jen malá část dovozů dotyčného výrobku pocházejícího z Indie byla dumpingová a tento zanedbatelný objem dumpingových dovozů, který se v budoucnosti pravděpodobně nijak významně nezmění, nemůže způsobit žádnou újmu. Toto vyplývá z níže uvedené analýzy.

1. PŘEVÁŽNÁ ČÁST DOVOZŮ DOTYČNÉHO VÝROBKU POCHÁZEJÍCÍHO Z INDIE NEBYLA DUMPINGOVÁ

(32) Šetřením společností ve vzorku byla zjištěna existence dumpingu během OŠ jen u jedné z těchto společností (Bombay Dyeing) v rozsahu méně než 8 % z celkových vývozů do Společenství dotyčného výrobku pocházejícího z Indie. Kromě toho, a jak je uvedeno výše, jedna společnost při šetření nespolupracovala a její vývozy byly posouzeny jako dumpingové (viz bod 30 písm. d odůvodnění). Vývozy dotyčného výrobku této společnosti do Společenství během OŠ však představovaly pouze 0,4 % celkových vývozů pocházejících z Indie.

(33) Zjištění týkající se výše uvedených dvou společností se výrazně liší od situace zbývajících čtyř společností ve vzorku, jakož i vyvážejícího výrobce z nímž bylo zavedeno individuální řízení. Žádná z činností těchto pěti společností nebyla shledána jako dumpingová. Kromě toho byla jejich situace zásadně rozdílná proti situaci společnosti Bombay Dyeing a nespolupracující společnosti, protože obě vyráběly dotyčný výrobek výhradně na vývoz. Nedumpingové dovozy společností ve vzorku představovaly kolem 30 % celkových vývozů pocházejících z Indie.

(34) Kromě toho spolupracující vývozci, nezačlenění ve vzorku a s nimiž nebylo zavedeno individuální řízení, vyráběli výhradně na vývoz (založeno na informacích získaných v rámci dotazů při stanovení vzorku ve vyhlášce o zahájení). Jinými slovy, jejich podniková struktura odpovídá podnikové struktuře uvedené v bodu 33 odůvodnění. Tato skutečnost svědčí o tom, že jejich vývozy rovněž nebyly dumpingové.

(35) Z výše uvedeného vyplývá, že více než 90 % indických vývozů dotyčného výrobku do Společenství během OŠ nebylo dumpingových.

2. MALÝ OBJEM DUMPINGOVÝCH DOVOZŮ NEMŮŽE V TOMTO PŘÍPADĚ ZPŮSOBIT ŽÁDNOU ÚJMU

(36) Značný rozdíl mezi dumpingovými praktikami zjištěnými při původním šetření a praktikami současnými vyvolává otázku, zda příčinná souvislost zjištěná v původním případě by mohla být na základě současných zjištění stále ještě považována za aktuální.

(37) Za prvé bylo zjištěno, že jen méně než 8 % dovozů dotyčného výrobku pocházejícího z Indie během OŠ bylo dumpingových. Podíl těchto dovozů na trhu během OŠ představoval méně než 1 %, nebo méně než 3 % celkových dovozů ze všech zdrojů. Jinými slovy, objem dumpingových dovozů je zanedbatelný, vezmou-li se v úvahu obvykle přijatelné prahové hodnoty v základním nařízení a v dohodě WTO o antidumpingu. Za druhé ze šetření vyplynulo, že z důvodů uvedených v bodech 32 a 34 odůvodnění nebylo více než 90 % dovozů z Indie dumpingových. Za těchto okolností je velmi nepravděpodobné, že by z těchto dovozů vznikla během OŠ jakákoliv újma. Kromě toho nelze rozumně předpokládat, že by se tato situace změnila, jestliže by opatření nebyla zavedena, máme-li na zřeteli skutečnost, že po značnou část OŠ nebyla v platnosti žádná cla a že objem nedumpingových dovozů z Indie byl vždy značný.

(38) Proto na základě zjištění tohoto přezkoumání není možné předpokládat, že příčinné spojení mezi dumpingem a poškozením, zjištěné v původním případě, je přitomné v tomto vyšetřování, i když toto částečné dočasné přezkoumání výslovně nevyloučilo přezkoumání příčinnosti konstatované v původnim připadě.

(39) Kromě toho by opatření, zavedená na základě výsledků tohoto šetření (viz bod 30 odůvodnění), byla neúčinná, protože by se na většinu dovozů z Indie nevztahovala.

3. ZÁVĚR

(40) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nezbytné ukončit předběžný přezkum dovozů bavlněného ložního prádla pocházejícího z Indie, bez zavedení antidumpingových cel.

F. DŮSLEDKY PŘEZKUMU UKONČENÍ

(41) Vzhledem k výsledkům předběžného přezkumu, jehož výsledkem je ukončení použitelnosti antidumpingových opatření zavedených nařízením (ES) č. 2398/97, by mělo být rovněž ukončeno i řízení týkající se přezkumu ukončení.

G. ZVEŘEJNĚNÍ

(42) Dotčené strany byly informovány o skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit ukončení stávajícího částečného předběžného přezkumu a přezkumu ukončení bez zavedení opatření a byla jim poskytnuta příležitost k vyjádření. Jejich vyjádření byla vzata v úvahu a závěry byly, kde to bylo vhodné, odpovídajícím způsobem pozměněny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předběžný přezkum podle čl. 11 odst. 3 a přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96, které se týkající dovozů bavlněného ložního prádla pocházejícího z Indie, se zastavují bez uložení opatření.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2003.

Za Radu

předseda

G. Alemanno

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1; nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1972/2002 (Úř. věst. L 305, 7.11.2002, s. 1).

[2] Úř. věst. L 332, 4.12.1997, s. 1; nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 160/2002 (Úř. věst. L 26, 30.1.2002, s. 1).

[3] Úř. věst. L 219, 14. 8, 2001, s. 1.

[4] Úř. věst. L 109, 25.4.2002, s. 3.

[5] Úř. věst. C 65, 14.3.2002, s. 11.

[6] Úř. věst. C 39, 13.2.2002, s. 17 a Úř. věst. C 300, 4.12.2002, s. 10.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU