(ES) č. 1788/2003NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

Nařízení Rady (ES) č. 1788/2003

ze dne 29. září 2003,

kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízením Rady (EHS) č. 856/84 ze dne 31. března 1984, kterým se mění nařízení (EHS) č. 804/68 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky [2], byl od 2. dubna 1984 zaveden v tomto odvětví režim doplňkových dávek. Platnost režimu byla několikrát prodloužena, zejména nařízením Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků [3], a naposledy, až do 31. března 2008, nařízením Rady (ES) č. 1256/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se mění nařízení (EHS) č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků [4].

(2) Za účelem využití získaných zkušeností, jakož i za účelem zjednodušení a přesnějšího vymezení režimu je třeba zrušit nařízení (EHS) č. 3950/92 a přepracovat a zpřesnit stávající pravidla upravující režim s prodlouženou platností.

(3) Hlavním účelem režimu je snížit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a strukturální přebytky vyplývající z této nerovnováhy, a tím dosáhnout lepší vyváženosti trhu. Proto je třeba stanovit, že režim bude nadále používán po sedm dalších po sobě následujících období dvanácti měsíců, počínaje dnem 1. dubna 2008. Tato období se připojí k obdobím, která jsou již stanovena v nařízení (EHS) č. 3950/92.

(4) Je třeba zachovat metodu přijatou v roce 1984, která spočívá ve vybírání dávky z množství mléka odebraného nebo prodaného k přímé spotřebě nad určité zaručené prahové množství. Toto zaručené prahové množství je stanoveno pro každý členský stát jako zaručené celkové množství pro referenční obsah mléčného tuku.

(5) Dávku je nutné stanovit v odrazující výši a členské státy ji musí uhradit, jakmile je vnitrostátní referenční množství překročeno. Členský stát pak musí dávku rozdělit mezi producenty, kteří se na tomto překročení podíleli. Ti pak na základě pouhé skutečnosti, že překročili své disponibilní množství, jsou členskému státu odpovědni za to, že uhradí svůj podíl dávky.

(6) Je nutné, aby členské státy uhradily záruční sekci EZOZF dávku odpovídající překročení svého vnitrostátního referenčního množství, sníženou o paušální částku ve výši 1 %, aby tak byly zohledněny případy úpadku nebo definitivní neschopnosti některých producentů uhradit svůj podíl dávky uložené k úhradě.

(7) Členským státům je třeba poskytnout určitou lhůtu, která jim umožní rozdělit dávku uloženou k úhradě mezi producenty a uhradit ji záruční sekci EZOZF. Nejsou-li schopny stanovenou lhůtu dodržet, je nutné tyto dlužné částky pro záruční sekci EZOZF zajistit tak, že budou sráženy z měsíčních náhrad vyplácených členským státům. Proto je nezbytné stanovit odchylku od postupu podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 2040/2000 ze dne 26. září 2000 o rozpočtové kázni [5].

(8) Nařízení (EHS) č. 3950/92 stanovilo rozlišení mezi dodávkami a přímým prodejem. Zkušenosti ukázaly, že řízení je třeba zjednodušit tím, že dodávky budou omezeny na plnotučné mléko a všechny ostatní mléčné výrobky budou vyloučeny. Proto by od tohoto okamžiku měl přímý prodej zahrnovat prodej a přímý převod mléka spotřebitelům, jakož i veškerý prodej a převod ostatních mléčných výrobků.

(9) Každému individuálnímu referenčnímu množství pro dodávky by měl odpovídat reprezentativní obsah tuku stanovený na základě stávajícího a změnitelného obsahu v souladu s pravidly, která budou stanovena. Je třeba stanovit pravidla, která zajistí, že rozdíl mezi váženým průměrem individuálního reprezentativního obsahu tuku a příslušným vnitrostátním referenčním obsahem tuku zůstane na minimální úrovni.

(10) Je nutné stanovit zjednodušený postup pro rozdělování individuálních referenčních množství mezi dodávky a přímý prodej a současně stanovit povinnost poskytovat Komisi nezbytné údaje, které umožní provést toto rozdělení a vypočítat dávku. Přidělení množství by mělo být založeno na referenčních množstvích, která mají producenti k dispozici na období dvanácti měsíců začínající dnem 1. dubna 2003. Součet množství přidělených členskými státy producentům by nemělo překročit vnitrostátní referenční množství. Vnitrostátní referenční množství se stanoví pro jedenáct období od 1. dubna 2004 s přihlédnutím k jednotlivým prvkům předchozího režimu.

(11) Je nezbytné stanovit, za jakých podmínek se vezme v úvahu obsah mléčného tuku při sestavování konečné bilance dodávaných množství. Je třeba zdůraznit, že individuální opravy směrem dolů na základě obsahu tuku v dodávaném mléce nebo rozdělení mléka na jednotlivé složky nemohou v žádném případě vést k tomu, aby od úhrady dávky bylo odečteno jakéhokoliv množství mléka, které v daném členském státě překročí zaručené celkové množství. Vzhledem k zanedbatelným dotyčným množstvím se obsah mléčného tuku nemusí při přímém prodeji brát v úvahu.

(12) Má-li být zajištěno účinné fungování režimu, je třeba stanovit, že příspěvky na dávku uloženou producentům k úhradě vybírá odběratel, který má nejlepší předpoklady pro zajištění nezbytných úkonů, a poskytnout mu na zajištění inkasa prostředky. Na druhé straně je třeba stanovit, že vybraná částka převyšující dávku uloženou danému členskému státu k úhradě se použije k financování vnitrostátních restrukturalizačních programů a/nebo bude vrácena některým kategoriím producentů nebo těm, kteří se nacházejí v mimořádné situaci. Pokud se však zjistí, že členský stát nemusí hradit žádnou dávku, pak jsou vybrané zálohy vráceny.

(13) Zkušenosti ukázaly, že provádění tohoto režimu předpokládá existenci vnitrostátní rezervy, která na základě objektivních kritérií umožní producentům získat doplňková množství nebo novým producentům umožní zahájit činnost, a do které budou převáděna všechna množství, jež z jakéhokoliv důvodu nebyla nebo již nebudou individuálně přidělena. Má-li být členskému státu umožněno reagovat na zvláštní situace stanovené podle objektivních kritérií, je nezbytné tomuto státu povolit, aby přispíval do vnitrostátní rezervy prostřednictvím plošného snížení všech referenčních množství nebo srážek z konečných převodů těchto množství.

(14) S cílem zajistit dostatečně pružné řízení režimu je třeba členským státům povolit, aby na konci daného období přerozdělovaly nevyužitá referenční množství na vnitrostátní úrovni nebo mezi odběratele.

(15) Skutečnost, že producenti plně nevyužívají referenčních množství, může být překážkou pro patřičný rozvoj odvětví produkce mléka. Má-li se těmto problémům předejít, musí mít členské státy možnost se rozhodnout, že v případě nečinnosti nebo dlouhotrvajícího nedostatečného čerpání budou nevyužitá referenční množství vrácena do vnitrostátní rezervy a přerozdělena jiným producentům. Je však třeba vypracovat ustanovení pro případy, kdy producenti nejsou dočasně schopni vyrábět, ale přejí si produkci opět zahájit.

(16) Dočasný převod části individuálního referenčního množství v členských státech, které převod povolily, přispěl k účinnému fungování režimu. Provádění tohoto mechanismu by však nemělo bránit dalšímu vývoji a uskutečňování strukturálních změn, ani by nemělo znamenat podceňování příslušných administrativních potíží a zároveň nesmí umožnit, aby si po ukončení činnosti ponechali bývalí producenti své referenční množství déle než je nezbytně nutné k jeho převodu na ekonomicky aktivního producenta.

(17) Když byl režim v roce 1984 zaveden, byla stanovena zásada, že pokud je zemědělský podnik prodán, pronajat nebo převeden v rámci dědictví, převede se referenční množství odpovídající danému zemědělskému podniku na nabyvatele, nájemce nebo dědice spolu s příslušnými pozemky. Měnit původní rozhodnutí by nebylo vhodné. Je však třeba stanovit, že ve všech případech týkajících se převodu musí být použity vnitrostátní předpisy na ochranu oprávněných zájmů stran pro případ, kdy se strany nedohodnou.

(18) V zájmu pokračování restrukturalizace mlékárenské výroby a zlepšování životního prostředí je třeba stanovit některé výjimky ze zásady, že referenční množství je vázáno na zemědělský podnik, a povolit členským státům, aby využívaly možnosti provádět vnitrostátní nebo regionální restrukturalizační programy. Členské státy by rovněž měly mít právo organizovat převod referenčních množství jiným způsobem než individuálními převody mezi producenty.

(19) Podle jednotlivých způsobů převodu referenčních množství a na základě objektivních kritérií je třeba členským státům povolit, aby případně mohly začlenit část převáděných množství do vnitrostátní rezervy.

(20) Zkušenosti s režimem doplňkové dávky ukázaly, že převod referenčních množství právními mechanismy jako jsou nájmy, které nutně nevedou k trvalému přidělení dotyčného referenčního množství nabyvateli, může pro mlékárenskou výrobu znamenat dodatečné náklady, které znesnadní zlepšení výrobních struktur. Pro zvýšení regulačního účinku referenčních množství na trh s mlékem a mléčnými výrobky je třeba členským státům povolit, aby přidělovaly referenční množství převedená prostřednictvím nájmu nebo srovnatelnými právními prostředky do vnitrostátní rezervy za účelem jejich přerozdělení, na základě objektivních kritérií, ekonomicky aktivním producentům, zejména těm, kteří je používali předtím. Je nutné, aby členské státy rovněž mohly organizovat převod referenčních množství jiným způsobem než individuálními převody mezi producenty.

(21) Má-li se zabránit růstu nákladů na výrobní prostředky nebo nerovnému zacházení, je třeba stanovit, že při získávání nebo převodu referenčních množství je zakázána jakákoliv veřejná finanční podpora.

(22) Hlavním účelem dávky stanovené v tomto nařízení je regulace a stabilizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Proto je nutné použít výnos z této dávky na financování výdajů v odvětví mléka.

(23) Opatření potřebná k provádění tohoto nařízení musí být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast použití

1. Od 1. dubna 2004 se na jedenáct po sobě následujících období dvanácti měsíců (dále jen "období dvanácti měsíců") zavádí dávka (dále jen "dávka") z množství kravského mléka a jiných mléčných výrobků, která jsou uváděna na trh během dotyčného období dvanácti měsíců a která překračují vnitrostátní referenční množství stanovená v příloze I.

2. Tato množství se rozdělí mezi producenty podle ustanovení článku 6, přičemž se rozlišuje mezi dodávkami a přímým prodejem podle jejich vymezení v článku 5. Překročení vnitrostátního referenčního množství a z toho vyplývající dávku stanoví na vnitrostátní úrovni každý členský stát v souladu s kapitolou 3, a to vždy samostatně pro dodávky a pro přímý prodej.

3. Vnitrostátní referenční množství v příloze I se stanoví s výhradou případného přezkumu s ohledem na všeobecnou situaci na trhu a konkrétní podmínky existující v některých členských státech.

Článek 2

Dávka

Dávka za 100 kilogramů mléka se stanoví ve výši 33,27 eur pro období 2004/2005, 30,91 eur pro období 2005/2006, 28,54 eur pro období 2006/2007 a 27,83 eur pro období 2007/2008 a další.

Článek 3

Úhrada dávky

1. Členské státy odpovídají Společenství za úhradu dávky, která vyplývá z překročení vnitrostátního referenčního množství stanoveného na vnitrostátní úrovni samostatně pro dodávky a přímý prodej; tuto dávku uhradí až do výše 99 % dlužné částky Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu (EZOZF) do 1. října následujícího po dotyčném období dvanácti měsíců.

2. Pokud není úhrada stanovená v odstavci 1 provedena do stanoveného dne, Komise po poradě s Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem odečte částku rovnající se neuhrazené dávce z měsíčních záloh poskytovaných s přihlédnutím k výdajům dotyčného členského státu ve smyslu čl. 5 odst. 1 a čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky [7]. Dříve než rozhodne, odešle Komise dotyčnému členskému státu upomínku, a tento stát musí sdělit své stanovisko do jednoho týdne. Ustanovení článku 14 nařízení (ES) č. 2040/2000 se nepoužijí.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku stanoví Komise postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 4

Příspěvek producentů na dlužnou dávku

Podle článků 10 a 12 se dávka v plné výši rozdělí mezi producenty, kteří se podíleli na každém z překročení vnitrostátních referenčních množství uvedených v čl. 1 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny čl. 10 odst. 3 a čl. 12 odst. 1, odpovídají producenti členskému státu za úhradu svého příspěvku na dlužnou dávku vypočteného podle kapitoly 3, a to na základě pouhé skutečnosti, že překročili referenční množství, která měli k dispozici.

Článek 5

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) "mlékem" produkt získaný dojením jedné nebo více krav;

b) "jinými mléčnými výrobky" všechny mléčné výrobky jiné než mléko, zejména odstředěné mléko, smetana, máslo, jogurt a sýr; tyto výrobky se případně mohou pomocí koeficientů stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2 přepočítat na "mléčné ekvivalenty";

c) "producentem" zemědělec ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [8],jehož podnikse nachází na zeměpisném území členského státu a který vyrábí mléko a uvádí jej na trh nebo se připravuje na to, že tyto činnosti v nejbližší době zahájí;

d) "zemědělským podnikem" podnik vymezený v čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003;

e) "odběratelem" zemědělský podnik nebo seskupení, které od producenta nakupují mléko za účelem:

- jeho sběru, balení, skladování, chlazení a zpracování, včetně smluvního provádění této činnosti,

- jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či jiné mléčné výrobky.

Za odběratele se však rovněž považuje seskupení odběratelů ve stejné zeměpisné oblasti, které jménem svých členů provádí administrativní a účetní operace nezbytné pro úhradu dávky. Pro účely první věty tohoto pododstavce se Řecko považuje za jednu zeměpisnou oblast a Řecko může za výše uvedené seskupení odběratelů rovněž považovat určitý veřejný orgán;

f) "dodávkou" dodávka mléka, která neobsahuje žádné jiné mléčné výrobky a kterou producent poskytuje odběrateli, ať již přepravu provádí producent, odběratel, podnik ošetřující nebo zpracovávající tyto produkty nebo třetí strana;

g) "přímým prodejem" prodej nebo převod mléka producentem přímo spotřebitelům, jakož i prodej nebo převod jiných mléčných výrobků producentem. Postupem podle čl. 23 odst. 2 a v souladu s definicí pojmu "dodávka" uvedené v písmenu f) tohoto článku může Komise upravit definici pojmu "přímý prodej", aby bylo zejména zajištěno, že žádné množství mléka nebo jiných mléčných výrobků uváděných na trh nebude vyčleněno z režimu dávek;

h) "uváděním na trh" dodávky mléka nebo přímý prodej mléka nebo jiných mléčných výrobků;

i) "vnitrostátním referenčním množstvím" referenční množství stanovené pro každý členský stát v příloze I;

j) "individuálním referenčním množstvím" referenční množství producentů k 1. dubnu každého období dvanácti měsíců;

k) "disponibilním referenčním množstvím" množství, které má producent k dispozici k 31. březnu období dvanácti měsíců, pro něž je dávka vypočtena, s přihlédnutím ke všem převodům, prodejům, změnám a dočasným přerozdělením, která jsou stanovena v tomto nařízení a k nimž došlo během uvedeného období dvanácti měsíců.

KAPITOLA 2 PŘIDĚLOVÁNÍ REFERENČNÍCH MNOŽSTVÍ

Článek 6

Individuální referenční množství

1. Do 1. června 2004 stanoví členské státy individuální referenční množství jednotlivých producentů na základě individuálního referenčního množství nebo individuálních referenčních množství přidělených podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3950/92 během období dvanácti měsíců začínajícího dnem 1. dubna 2003.

2. Producent může mít k dispozici jedno individuální referenční množství nebo dvě tato množství, jedno pro dodávky a druhé pro přímý prodej. Změny z jednoho referenčního množství producenta na druhé může provádět pouze příslušný orgán členského státu na základě řádně odůvodněné žádosti producenta.

3. Má-li producent k dispozici dvě referenční množství, výpočet jeho příspěvku na případnou dlužnou dávku se provede pro každé z nich zvlášť.

4. Část finského vnitrostátního referenčního množství přiděleného pro dodávky podle článku 1 může být zvýšena postupem podle čl. 23 odst. 2 za účelem odškodnění finských producentů SLOM až do výše 200000 tun. Tato rezerva, která se rozdělí v souladu s právními předpisy Společenství, musí být použita výhradně ve prospěch producentů, jejichž právo obnovit produkci bylo dotčeno v důsledku přistoupení.

5. Individuální referenční množství se případně pro každé dotyčné období dvanácti měsíců pozmění tak, aby součet individuálních referenčních množství pro dodávky a pro přímý prodej nepřekročil odpovídající část vnitrostátního referenčního množství upraveného podle článku 8, s přihlédnutím k případným snížením, která se stanou nezbytnými z důvodu doplnění vnitrostátní rezervy uvedené v článku 14.

Článek 7

Přidělování množství z vnitrostátní rezervy

Členské státy stanoví pravidla, která na základě objektivních kritérií sdělených Komisi umožní přidělit producentům celé množství pocházející z vnitrostátní rezervy uvedené v článku 14 nebo část tohoto množství.

KAPITOLA 3 VÝPOČET DÁVKY

Článek 8

Správa referenčních množství

1. Postupem podle čl. 23 odst. 2 Komise upraví, pro každý členský stát a pro každé období před jeho uplynutím, rozdělení vnitrostátních referenčních množství na "dodávky" a "přímý prodej" s ohledem na změny mezi individuálními referenčními množstvími pro dodávky a pro přímý prodej, které si vyžádal producent.

2. Ve stanoveném termínu a podle pravidel stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2 poskytnou každý rok členské státy Komisi údaje nezbytné:

a) pro úpravu uvedenou v odstavci 1;

b) pro výpočet dávky, kterou má uhradit každý členský stát.

Článek 9

Obsah tuku

1. Každému producentovi, kterému bylo přiděleno individuální referenční množství pro dodávky, se pro toto množství stanoví referenční obsah tuku.

2. Pro referenční množství přidělená producentům dne 31. března 2004 podle čl. 6 odst. 1 se obsah tuku ve smyslu odst. 1 tohoto článku rovná referenčnímu obsahu tuku v tomto množství k uvedenému dni.

3. Uvedený obsah se pozmění, pokud dojde ke změnám uvedeným v čl. 6 odst. 2, a také v případě získání, převodu nebo dočasného postoupení referenčních množství, a to podle pravidel stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2.

4. Novým producentům, jimž bylo pro dodávky přiděleno individuální referenční množství pocházející v plné výši z vnitrostátní rezervy, se obsah tuku stanoví podle pravidel stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2.

5. Individuální referenční obsah tuku uvedený v odstavci 1 se případně upraví po vstupu tohoto nařízení v platnost a později, v případě nutnosti, na začátku každého období dvanácti měsíců, aby vážený průměr individuálního reprezentativního obsahu tuku pro každý členský stát nepřesáhl referenční obsah tuku stanovený v příloze II o více než 0,1 gramu na kilogram.

Článek 10

Dávka v případě dodávek

1. Za účelem stanovení konečné výše dávky se množství dodaná každým producentem zvýší nebo sníží, pokud se skutečný obsah tuku liší od referenčního obsahu tuku, a to s použitím koeficientů a za podmínek stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2.

2. Pokud je na vnitrostátní úrovni součet dodávek upravených podle odstavce 1 nižší než skutečné dodávky, vypočte se dávka na základě skutečných dodávek. V takovém případě se každá úprava směrem dolů proporcionálně sníží tak, aby součet upravených dodávek odpovídal skutečným dodávkám.

Jestliže je součet dodávek upravených podle odstavce 1 vyšší než skutečné dodávky, pak se dávka vypočte na základě upravených dodávek.

3. Příspěvek každého producenta na úhradu dlužné dávky se stanoví na základě rozhodnutí členského státu poté, co všechny nevyužité části vnitrostátního referenčního množství přiděleného na dodávky byly nebo nebyly přerozděleny, úměrně k individuálním referenčním množstvím každého producenta nebo podle objektivních kritérií, která stanoví členský stát:

a) na vnitrostátní úrovni na základě překročení referenčního množství, kterým každý producent disponuje;

b) nebo nejprve na úrovni odběratele a potom případně na vnitrostátní úrovni.

Článek 11

Úloha odběratelů

1. Odběratelé odpovídají za výběr dlužných příspěvků na dávku od producentů a ve stanovené lhůtě a podle pravidel stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2 uhradí příslušnému orgánu členského státu částku těchto příspěvků, kterou získá srážkou z ceny mléka placené producentům, kteří způsobili překročení, nebo kterou vybere jakýmkoliv jiným vhodným způsobem, pokud ke srážce z ceny nedojde.

2. Jestliže odběratel nahradí zcela nebo částečně jednoho nebo více jiných odběratelů, vezmou se pro zbývající část probíhajícího období dvanácti měsíců v úvahu individuální referenční množství, kterými producenti disponují, po odečtení již dodaných množství a s ohledem na jejich obsah tuku. Tatáž ustanovení se použijí, jestliže producent přechází od jednoho odběratele k druhému.

3. Jestliže během referenčního období přesáhnou množství dodaná producentem disponibilní referenční množství producenta, může příslušný členský stát rozhodnout, aby odběratel provedl srážku z ceny mléka u každé dodávky dotyčného producenta nad referenční množství jako zálohu na příspěvek producenta, a to podle prováděcích pravidel stanovených členským státem. Členský stát může stanovit zvláštní opatření, aby umožnil odběratelům srážet tuto zálohu, pokud producenti dodávají více odběratelům.

Článek 12

Dávka v případě přímého prodeje

1. V případě přímého prodeje a na základě rozhodnutí členského státu se příspěvek producentů na úhradu dávky stanoví na příslušné územní nebo vnitrostátní úrovni poté, co nevyužitá část vnitrostátního referenčního množství přiděleného na přímé dodávky byla nebo nebyla přerozdělena.

2. Členské státy stanoví základ pro výpočet příspěvku producenta na dlužnou dávku z celkového množství prodaného nebo převedeného mléka nebo mléka použitého k produkci prodaných nebo převedených mléčných výrobků, za použití kritérií stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2.

3. Za účelem stanovení konečné výše dávky se nebere v úvahu žádná oprava týkající se obsahu tuku.

4. Způsob a datum úhrady dávky příslušnému orgánu členského státu se stanoví postupem podle čl. 23 odst. 2.

KAPITOLA 4 SPRÁVA DÁVKY

Článek 13

Přeplatky a nedoplatky

1. Pokud se v případě dodávek nebo přímého prodeje zjistí, že je nutné uhradit dávku a že příspěvek vybraný od producentů je vyšší než tato dávka, může členský stát:

a) použít část přeplatku nebo celý přeplatek k financování opatření uvedených v čl. 18 odst. 1 písm. a), a/nebo

b) přerozdělit jej částečně nebo úplně producentům, kteří patří do prioritních kategorií stanovených členským státem na základě objektivních kritérií a ve lhůtě stanovené postupem podle čl. 23 odst. 2, nebo těm, kteří se dostali do výjimečné situace v důsledku některého vnitrostátního předpisu, jenž s tímto režimem nesouvisí.

2. Pokud se zjistí, že není nutné hradit žádnou dávku, všechny zálohy vybrané odběratelem nebo členským státem se vrátí nejpozději do konce následujícího období dvanácti měsíců.

3. Pokud odběratel neplní povinnost vybírat příspěvek producentů na dávku v souladu s článkem 11, může členský stát vybrat neuhrazené částky přímo od producenta, aniž je dotčen jakýkoliv postih, který může stát uplatnit na odběratele v prodlení.

4. Pokud producent nebo odběratel nedodrží lhůtu splatnosti, uhradí členskému státu úroky z prodlení, které se stanovení postupem podle čl. 23. odst. 2.

Článek 14

Vnitrostátní rezerva

1. Každý členský stát vytvoří vnitrostátní rezervu jako část množství stanovených v příloze I, zejména s ohledem na přidělování stanovené v článku 7. Vnitrostátní rezerva se doplňuje odebráním některých množství podle článku 15, zadržením části převodů podle článku 19 nebo plošným snížením všech individuálních referenčních množství. Tato množství si uchovávají svůj původní účel, tj. "dodávky" nebo "přímý prodej".

2. Každé dodatečné referenční množství přidělené členskému státu je automaticky začleněno do vnitrostátní rezervy a rozděleno podle předpokládaných potřeb na dodávky a přímý prodej.

3. Množství začleněná do vnitrostátní rezervy nemají referenční obsah tuku.

Článek 15

Případy nečinnosti

1. Jestliže fyzická nebo právnická osoba, která disponuje individuálními referenčními množstvími a která během období dvanácti měsíců již nedodržuje podmínky uvedené v čl. 5 písm. c), pak se tato množství vrátí zpět do vnitrostátní rezervy nejpozději do 1. dubna následujícího kalendářního roku, s výjimkou situace, kdy se dotyčná osoba opět stane producentem ve smyslu čl. 5 písm. c) nejpozději do uvedeného dne.

Jestliže se dotyčná osoba opět stane producentem nejpozději do konce druhého období dvanácti měsíců následujícího po odstoupení, je této osobě vráceno celé individuální referenční množství nebo jeho část, které jí bylo odebráno, a to nejpozději do 1. dubna následujícího po datu žádosti.

2. Jestliže producent během nejméně jednoho období dvanácti měsíců neuvede na trh nejméně 70 % svého individuálního referenčního množství, může členský stát rozhodnout, zda a za jakých podmínek se celkové nevyužité referenční množství nebo jeho část začlení do vnitrostátní rezervy.

Členský stát stanoví podmínky, za jakých se referenční množství přerozdělí dotyčnému producentovi v případě, že znovu začne uvádět zboží na trh.

3. Odstavce 1 a 2 se však nepoužijí v případě vyšší moci nebo v náležitě odůvodněných situacích, které dočasně ovlivňují výrobní kapacitu dotyčných producentů a které uzná příslušný orgán.

Článek 16

Dočasné převody

1. Do konce každého období dvanácti měsíců členské státy povolí, aby v dotyčném období byly prováděny dočasné převody části individuálního referenčního množství, které producent, disponující tímto množstvím, nemá v úmyslu využít.

Členské státy mohou upravit převody podle kategorií producentů nebo struktur mlékárenské výroby, mohou je omezit ve vztahu k jednotlivým odběratelům nebo v rámci regionů, mohou povolovat celkové převody v případech uvedených v čl. 15 odst. 3 a mohou stanovit, v jaké míře může převodce opakovat provádění převodů.

2. Každý členský stát se může rozhodnout, že nepoužije odstavec 1, na základě jednoho nebo obou těchto kritérií:

a) potřeby napomoci strukturálnímu rozvoji a strukturálním změnám,

b) naléhavých administrativních potřeb.

Článek 17

Převody referenčních množství spolu s pozemky

1. Individuální referenční množství se v případě prodeje, nájmu, převodu v rámci dědictví nebo očekávaného dědictví nebo jakéhokoliv jiného převodu majícího pro producenta srovnatelné právní účinky převede spolu s daným zemědělským podnikem na přebírající producenty, v souladu s pravidly, jež členské státy stanoví s přihlédnutím k plochám užívaným k produkci mléka nebo k jiným objektivním kritériím, případně na základě dohody mezi dotčenými stranami. Ta část referenčního množství, která případně není převedena spolu se zemědělským podnikem, se připojí k vnitrostátní rezervě.

2. Pokud referenční množství byla nebo jsou převedena v souladu s odstavcem 1 v rámci zemědělského nájmu nebo jiným způsobem se srovnatelnými právními účinky, členské státy mohou na základě objektivních kritérií a s cílem přidělovat referenční množství výhradně producentům rozhodnout, že referenční množství se nepřevede spolu s zemědělským podnikem.

3. V případě převodu pozemků veřejným orgánům a/nebo z důvodu veřejného zájmu, nebo pokud je převod prováděn pro nezemědělské účely, členské státy zajistí, aby byla provedena opatření nezbytná k ochraně oprávněných zájmů dotčených stran, a zejména aby odstupující producent, pokud to má v úmyslu, mohl pokračovat v produkci mléka.

4. Pokud v případě zemědělských nájmů, jejichž lhůta uplyne bez možnosti prodloužení za srovnatelných podmínek, nebo v situacích, které mají srovnatelné právní účinky, neexistuje mezi dotčenými stranami žádná dohoda, individuální referenční množství se zcela nebo zčásti převedou na producenty, kteří tyto podniky přebírají, a to v souladu s právní úpravou, kterou členské státy přijaly nebo přijmou s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených stran.

Článek 18

Zvláštní opatření pro provádění převodů

1. S cílem úspěšně dokončit restrukturalizaci produkce mléka nebo zlepšit životní prostředí mohou členské státy, v souladu s pravidly stanovenými s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených stran,

a) poskytnout producentům, kteří se zaváží definitivně ukončit zcela nebo zčásti svoji produkci mléka, náhradu formou jedné nebo více ročních splátek, a takto uvolněná individuální referenční množství převést do vnitrostátní rezervy;

b) na základě objektivních kritérií stanovit podmínky, za kterých mohou producenti na počátku období dvanácti měsíců získat za úplatu od příslušného orgánu nebo subjektu určeného tímto orgánem individuální referenční množství, která definitivně uvolní jiní producenti na konci předcházejícího období dvanácti měsíců za náhradu vyplacenou v jedné nebo více ročních splátkách, a představující stejnou částku jako v případě uvedené platby;

c) centralizovat převody referenčních množství bez pozemků a dohlížet na ně;

d) stanovit, že v případě převodu pozemků uskutečňovaného s cílem zlepšit životní prostředí se individuální referenční množství přidělí odstupujícímu producentovi, jestliže má tento producent v úmyslu pokračovat v produkci mléka;

e) s cílem zlepšit strukturu produkce mléka a na základě objektivních kritérií určit regiony nebo sběrné oblasti, v jejichž rámci je povolen definitivní převod referenčních množství, aniž by při tom došlo k převodu příslušných pozemků;

f) s cílem zlepšit strukturu produkce mléka v zemědělském podniku nebo přispět k rozšíření produkce povolit definitivní převod referenčních množství bez převodu příslušných pozemků nebo naopak, a to na základě žádosti producenta předložené příslušnému orgánu nebo subjektu tímto orgánem určenému.

2. Ustanovení odstavce 1 mohou být prováděna na vnitrostátní úrovni, na příslušné územní úrovni nebo ve sběrných oblastech.

Článek 19

Zadržená množství při převodu

1. Při převodech uvedených v článcích 17 a 18 mohou členské státy na základě objektivních kritérií zadržet část individuálního referenčního množství pro svou vnitrostátní rezervu.

2. Pokud referenční množství byla nebo jsou převedena podle článků 17 a 18 s příslušnými pozemky nebo bez nich formou zemědělského nájmu nebo jinými prostředky se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy rozhodnout na základě objektivních kritérií a s cílem zajistit přidělování referenčních množství výhradně producentům, zda a za jakých podmínek se celé převedené množství nebo jeho část vrátí do vnitrostátní rezervy.

Článek 20

Podpora pro získání referenčních množství

Na prodej, převod nebo přidělení referenčních množství podle tohoto nařízení nesmí žádný veřejný orgán poskytnout finanční pomoc přímo spojenou se získáním kvót.

Článek 21

Schvalování

Činnost odběratele podléhá předchozímu schválení členským státem v souladu s kritérii, která se stanoví postupem podle čl. 23 odst. 2.

V případě přímého prodeje se postupem podle čl. 23 odst. 2 stanoví, jaké podmínky musí producent splňovat a jaké údaje musí poskytovat.

KAPITOLA 5 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Použití dávky

Dávka se považuje za součást intervenčních opatření určených ke stabilizaci zemědělských trhů a použije se k financování výdajů v odvětví mléka.

Článek 23

Řídící výbor

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky zřízený podle článku 41 nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky [9] (dále jen "výbor").

2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 24

Prováděcí opatření

Opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení se stanoví postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 25

Zrušení

S účinkem od 1. dubna 2004 se zrušuje nařízení (EHS) č. 3950/92.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 26

Přechodná ustanovení

Pokud jsou nezbytná přechodná opatření, která mají umožnit provádění změn režimu uvedených v tomto nařízení, pak se tato opatření stanoví postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. dubna 2004, s výjimkou článků 6 a 24, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. září 2003.

Za Radu

předseda

G. Alemanno

[1] Stanovisko doručené dne 5. června 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[2] Úř. věst. L 90, 1.4.1984, s. 10.

[3] Úř. věst. L 405, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2028/2002 (Úř. věst. L 313, 16.11.2002, s. 3).

[4] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 73.

[5] Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 27.

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[7] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[8] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

[9] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

REFERENČNÍ MNOŽSTVÍ

a) Období 2004/2005

Členský stát | Množství v tunách |

Belgie | 3310431,000 |

Dánsko | 4455348,000 |

Německo | 27864816,000 |

Řecko | 820513,000 |

Španělsko | 6116950,000 |

Francie | 24235798,000 |

Irsko | 5395764,000 |

Itálie | 10530060,000 |

Lucembursko | 269049,000 |

Nizozemsko | 11074692,000 |

Rakousko | 2749401,000 |

Portugalsko | 1870461,000 |

Finsko | 2407003,324 |

Švédsko | 3303000,000 |

Spojené království | 14609747,000 |

b) Období 2005/2006

Členský stát | Množství v tunách |

Belgie | 3310431,000 |

Dánsko | 4455348,000 |

Německo | 27864816,000 |

Řecko | 820513,000 |

Španělsko | 6116950,000 |

Francie | 24235798,000 |

Irsko | 5395764,000 |

Itálie | 10530060,000 |

Lucembursko | 269049,000 |

Nizozemsko | 11074692,000 |

Rakousko | 2749401,000 |

Portugalsko | 1920461,000 |

Finsko | 2407003,324 |

Švédsko | 3303000,000 |

Spojené království | 14609747,000 |

c) Období 2006/2007

Členský stát | Množství v tunách |

Belgie | 3326983,000 |

Dánsko | 4477624,000 |

Německo | 28004140,000 |

Řecko | 820513,000 |

Španělsko | 6116950,000 |

Francie | 24356977,000 |

Irsko | 5395764,000 |

Itálie | 10530060,000 |

Lucembursko | 270394,000 |

Nizozemsko | 11130066,000 |

Rakousko | 2763148,000 |

Portugalsko | 1929824,000 |

Finsko | 2419025,324 |

Švédsko | 3319515,000 |

Spojené království | 14682697,000 |

d) Období 2007/2008

Členský stát | Množství v tunách |

Belgie | 3343535,000 |

Dánsko | 4499900,000 |

Německo | 28143464,000 |

Řecko | 820513,000 |

Španělsko | 6116950,000 |

Francie | 24478156,000 |

Irsko | 5395764,000 |

Itálie | 10530060,000 |

Lucembursko | 271739,000 |

Nizozemsko | 11185440,000 |

Rakousko | 2776895,000 |

Portugalsko | 1939187,000 |

Finsko | 2431047,324 |

Švédsko | 3336030,000 |

Spojené království | 14755647,000 |

e) Období 2008/2009 až 2014/2015

Členský stát | Množství v tunách |

Belgie | 3360087,000 |

Dánsko | 4522176,000 |

Německo | 28282788,000 |

Řecko | 820513,000 |

Španělsko | 6116950,000 |

Francie | 24599335,000 |

Irsko | 5395764,000 |

Itálie | 10530060,000 |

Lucembursko | 273084,000 |

Nizozemsko | 11240814,000 |

Rakousko | 2790642,000 |

Portugalsko | 1948550,000 |

Finsko | 2443069,324 |

Švédsko | 3352545,000 |

Spojené království | 14828597,000 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

REFERENČNÍ OBSAH TUKU

Členský stát | Referenční obsah tuku (g/kg) |

Belgie | 36,91 |

Dánsko | 43,68 |

Německo | 40,11 |

Řecko | 36,10 |

Španělsko | 36,37 |

Francie | 39,48 |

Irsko | 35,81 |

Itálie | 36,88 |

Lucembursko | 39,17 |

Nizozemsko | 42,36 |

Rakousko | 40,30 |

Portugalsko | 37,30 |

Finsko | 43,40 |

Švédsko | 43,40 |

Spojené království | 39,70 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Toto nařízení | Nařízení (EHS) 3950/92 |

| |

Článek 1 | odstavec 1 | článek 1,první pododstavec |

odstavec 2 | – |

odstavec 3 | článek 3,odstavec 2 |

Článek 2 | článek 1,druhý pododstavec |

Článek 3 | – |

Článek 4 | článek 2,odst. 1, první pododstavec |

Článek 5 | článek 9, |

Článek 6 | odstavce 1, 2 a 3 | – |

odstavec 4 | článek 3,odstavec 2 |

odstavec 5 | článek 4,odstavec 2 |

Článek 7 | – |

Článek 8 | – |

Článek 9 | – |

Článek 10 | odstavce 1 a 2 | – |

odstavec 3 | článek 2,odstavec 1, druhý pododstavec |

Článek 11 | odstavec 1 | článek 2,odstavec 2, první pododstavec |

odstavec 2 | článek 2,odstavec 2, druhý pododstavec |

odstavec 3 | článek 2,odstavec 2, třetí pododstavec |

Článek 12 | odstavec 1 | článek 2,odstavec 1 |

odstavce 2 a 3 | – |

odstavec 4 | článek 2,odstavec 3 |

Článek 13 | odstavec1 | článek 2,odstavec 4 |

odstavce 2, 3, 4 | – |

Článek 14 | odstavec 1 | článek 5,první pododstavec |

odstavce 2 a 3 | – |

Článek 15 | článek 5,druhý a třetí pododstavec |

Článek 16 | článek 6, |

Článek 17 | odstavec 1 | článek 7,odstavec 1 |

odstavec 2 | článek 8a,písmeno b) |

odstavce 3 a 4 | článek 7,odstavec 1, třetí pododstavec a odstavec 3 |

Článek 18 | článek 8, |

Článek 19 | odstavec 1 | článek 7,odstavec 1, druhý pododstavec |

odstavec 2 | článek 8,apísmeno a) |

Článek 20 | – |

Článek 21 | – |

Článek 22 | článek 10, |

Článek 23 | odstavec 1 | článek 11,první pododstavec |

odstavce 2 a 3 | – |

Článek 24 | článek 11,první pododstavec |

Článek 25 | článek 12, |

příloha I | příloha |

příloha II | – |

příloha III | – |

--------------------------------------------------