(ES) č. 1431/2003NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1431/2003 ze dne 11. srpna 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1501/95, pokud jde o podmínky vyplácení vývozních náhrad pro produkty z obilovin
Publikováno: | Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 16-17 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 11. srpna 2003 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 15. srpna 2003 | Nabývá účinnosti: | 15. srpna 2003 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) č. 234/2010 | Pozbývá platnosti: | 9. dubna 2010 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Nařízení Komise (ES) č. 1431/2003 ze dne 11. srpna 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1501/95, pokud jde o podmínky vyplácení vývozních náhrad pro produkty z obilovin KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1766/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu s obilovinami [1], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1104/2003 [2], a zejména na čl. 13 odst. 11 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: (1) Druhá odrážka čl. 3 nařízení Komise (ES) č.800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty [3], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 444/2003 [4], stanoví, že nárok na náhradu vzniká při dovozu do určené třetí země, pokud se na tuto třetí zemi vztahuje rozlišená náhrada. Články 14, 15 a 16 uvedeného nařízení stanoví podmínky pro vyplácení náhrady, pokud se použije rozlišená náhrada, a zejména doklady, které se předkládají jako důkaz o dodání produktů na místo určení. (2) V případě rozlišené náhrady stanoví čl. 18 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 800/1999, že část náhrady vypočítaná na základě nejnižší sazby náhrady se vyplatí na žádost vývozce, jakmile prokáže, že produkt opustil celní území Společenství. (3) Článek 13a nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami [5], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 1163/2002 [6], stanoví odchylky od nařízení (ES) č. 800/1999 v důsledku obchodních dohod s Bulharskem, Českou republikou, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem a Slovenskem, kterými se zrušují náhrady pro tyto země určení. (4) Nařízení Komise (ES) č. 934/2003 [7] zahajuje nabídkové řízení pro náhrady pro vývoz pšenice do všech třetích zemí s výjimkou deseti zemí přistupujících ke Společenství dne 1. května 2004 a Bulharska a Rumunska, což vyžaduje rozlišení sazby náhrady podle místa určení. Tyto země určení jsou rovněž vyloučeny z pravidelného stanovení vývozních náhrad. Jelikož neexistuje obchodní dohoda s Kyprem nebo Maltou a tyto země nejsou proto zahrnuty mezi země určení uvedené v článku 13a nařízení (ES) č. 1501/95, odchylka týkající se důkaz o dodání produktů na místo určení a výpočtu částky zálohy stanovené v tomto článku se nepoužije pro nabídkové řízení zahájené nařízením (ES) č. 934/2003, ani pro pravidelné stanovení vývozních náhrad. (5) Na základě dostupných statistických údajů se ukazuje, že na Kypr a Maltu se nevyvážejí žádné produkty z obilovin ze Společenství. Aby se většině vývozů ze Společenství nebránilo vyžadováním důkazu o dodání na místo určení, je třeba rozšířit působnost odchylek stanovených v článku 13a nařízení (ES) č. 1501/95 na případy, ve kterých není náhrada pro tyto dvě země určení stanovena. (6) Nařízení (ES) č. 1501/95 je proto třeba změnit. (7) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 V článku 13a nařízení (ES) č. 1501/95 se doplňuje nový odstavec 3, který zní: "3. Odchylky podle odstavců 1 a 2 se použijí rovněž v případě, že nejsou stanoveny náhrady pro vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1766/92 na Kypr a Maltu." Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 11. srpna 2003. Za Komisi Franz Fischler člen Komise [1] Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21. [2] Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 1. [3] Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11. [4] Úř. věst. L 67, 12.3.2003, s. 3. [5] Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. [6] Úř. věst. L 170, 29.6.2002, s. 46. [7] Úř. věst. L 133, 29.5.2003, s. 42. --------------------------------------------------