2003/32/ESSměrnice Komise 2003/32/ES ze dne 23. dubna 2003, kterou se zavádějí podrobné specifikace, pokud jde o požadavky stanovené ve směrnici Komise 93/42/EHS pro zdravotnické prostředky vyrobené s použitím tkání zvířecího původu (Text s významem pro EHP)

Směrnice Komise 2003/32/ES

ze dne 23. dubna 2003,

kterou se zavádějí podrobné specifikace, pokud jde o požadavky stanovené ve směrnici Rady 93/42/EHS pro zdravotnické prostředky vyrobené s použitím tkání zvířecího původu

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích [1], naposledy pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/104/ES [2], a zejména na čl. 14 písm. b) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 5. března 2001 přijala Francie vnitrostátní opatření zakazující výrobu, uvádění na trh, distribuci, dovoz, vývoz a používání zdravotnických prostředků vyrobených z materiálů zvířecího původu, pokud jsou použity jako náhrada tvrdé pleny mozkové.

(2) Francie odůvodnila toto opatření existujícími nejasnostmi ohledně rizika přenosu zvířecích spongiformních encefalopatií na člověka prostřednictvím takových zdravotnických prostředků, a dále tím, že jsou k dispozici náhradní řešení ve formě syntetických nebo autologních materiálů odebraných od pacienta.

(3) Další členské státy přijaly na jiných právních základech jednostranná vnitrostátní opatření týkající se použití některých materiálů pocházejících z tkání zvířecího původu a představujících specifická rizika přenosu zvířecích spongiformních encefalopatií.

(4) Všechna tato vnitrostátní opatření se vztahují k obecné ochraně veřejného zdraví proti rizikům přenosu zvířecích spongiformních encefalopatií prostřednictvím zdravotnických prostředků.

(5) S ohledem na původ materiálů používaných ve zdravotnických prostředcích se použijí ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu [3].

(6) Za účelem zvýšení úrovně ochrany bezpečnosti a zdraví je nezbytné dále posilovat ochranná opatření proti obecnému riziku přenosu zvířecích spongiformních encefalopatií prostřednictvím zdravotnických prostředků.

(7) Vědecký výbor pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky přijal stanovisko týkající se používání surovin představujících riziko přenosných spongiformních encefalopatií (Transmissible Spongiform Encephalopathies – TSE) pro výrobu implantabilních zdravotnických prostředků, v němž doporučuje, aby byli výrobci těchto prostředků vyráběných s použitím tkání nebo derivátů zvířecího původu povinni jako základní součást řízení rizika plně odůvodnit použití těchto tkání na základě jejich přínosu pro pacienty a jejich srovnání s jinými materiály.

(8) Vědecký řídící výbor přijal několik stanovisek týkajících se specifikovaných rizikových materiálů a přípravků odvozených z tkání přežvýkavců, jako je želatina a kolagen, které mají přímý vliv na bezpečnost zdravotnických prostředků.

(9) Zdravotnické prostředky vyrobené s použitím neživých zvířecích tkání nebo jejich derivátů jsou podle klasifikace stanovené v příloze IX směrnice 93/42/EHS prostředky třídy III, s výjimkou těch prostředků, které jsou určeny pouze ke styku s neporušenou kůží.

(10) Zdravotnické prostředky, pocházející ze Společenství nebo dovezené ze třetích zemí, podléhají před uvedením na trh postupům posuzování shody stanoveným ve směrnici 93/42/EHS.

(11) V příloze I směrnice 93/42/EHS se stanoví základní požadavky, které musí zdravotnické prostředky splňovat v souladu s uvedenou směrnicí. V bodech 8.1 a 8.2 uvedené přílohy se uvádějí specifické požadavky určené k tomu, aby se pokud možno vyloučilo nebo snížilo riziko infekce pacienta, uživatele a třetích osob prostřednictvím tkání zvířecího původu, a stanoví se v nich, že řešení, která výrobce zvolí při návrhu a konstrukci prostředků, musí být v souladu se zásadami bezpečnosti s ohledem na obecně známý stav techniky.

(12) Pro zdravotnické prostředky vyrobené s použitím tkání zvířecího původu je nezbytné přijmout podrobnější specifikace s ohledem na požadavky bodu 8.2 přílohy I směrnice 93/42/EHS a stanovit některé aspekty týkající se analýzy a řízení rizik v rámci postupů posuzování shody podle článku 11 uvedené směrnice.

(13) Některé pojmy použité ve směrnici 93/42/EHS musí být dále vyjasněny s cílem zajistit jednotné provádění této směrnice.

(14) Je nezbytné stanovit přiměřené přechodné období pro zdravotnické prostředky, pro které již byl vydán certifikát ES přezkoumání návrhu nebo certifikát ES přezkoušení typu.

(15) Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro zdravotnické prostředky zřízeného podle čl. 6 odst. 2 směrnice Rady 90/385/EHS [4],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Tato směrnice stanoví podrobné specifikace, pokud jde o rizika přenosu přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) na pacienty nebo jiné osoby za normálních podmínek použití prostřednictvím zdravotnických prostředků vyrobených s použitím neživé zvířecí tkáně nebo neživých výrobků vyrobených ze zvířecí tkáně.

2. Do oblasti působnosti této směrnice spadají tkáně, které pocházejí z některých druhů skotu, ovcí nebo koz, jakož i jelenů, losů, norků a koček.

3. Kolagen, želatina a lůj používané při výrobě zdravotnických prostředků musí splňovat nejméně takové požadavky, jako by byly určeny k lidské spotřebě.

4. Tato směrnice se nevztahuje na zdravotnické prostředky uvedené v odstavci 1, které nejsou určeny ke styku s lidským tělem nebo které jsou určeny pouze ke styku s neporušenou kůží.

Článek 2

Pro účely této směrnice se kromě definic uvedených ve směrnici 93/42/EHS použijí tyto definice:

a) "buňkou" se rozumí nejmenší organizovaná jednotka jakékoli živé formy, která je v příhodném prostředí schopna nezávislé existence a vlastní obnovy;

b) "tkání" se rozumí jakákoli organizace buněk nebo mimobuněčných složek;

c) "derivátem" se rozumí materiál získaný výrobním procesem z tkáně zvířecího původu, např. kolagen, želatina nebo monoklonální protilátky;

d) "neživý" znamená neschopen látkové výměny nebo rozmnožování;

e) "přenosnými činiteli" se rozumějí neklasifikované patogenní činitelé, priony, jakož i původci bovinních spongiformních encefalopatií (BSE) a klusavky (scrapie);

f) "snížením, vyloučením nebo odstraněním" se rozumí proces umožňující snížit počet přenosných původců, vyloučit je nebo odstranit, s cílem zabránit infekci nebo patogenní reakci;

g) "deaktivací" se rozumí proces umožňující snížit schopnost přenosných činitelů vyvolat infekci nebo patogenní reakci;

h) "zemí původu" se rozumí země, v níž se zvíře narodilo, v níž se uskutečnil jeho chov nebo porážka;

i) "výchozími materiály" se rozumějí materiály nebo jakékoli jiné přípravky zvířecího původu, z nichž nebo s jejichž pomocí se vyrábějí přípravky podle čl. 1 odst. 1.

Článek 3

Před podáním žádosti o posouzení shody podle čl. 11 odst. 1 směrnice 93/42/EHS výrobce zdravotnických prostředků uvedených v čl. 1 odst. 1 provede analýzu rizik a uplatní systém řízení rizik podle přílohy této směrnice.

Článek 4

Členské státy ověří, že subjekty oznámené podle článku 16 směrnice 93/42/EHS mají aktuální poznatky o zdravotnických prostředcích uvedených v čl. 1 odst. 1, aby byly schopny posoudit shodu těchto prostředků s ustanoveními směrnice 93/42/EHS a se specifikacemi stanovenými v příloze této směrnice.

Pokud na základě výsledků uvedeného ověření musí členský stát změnit oblast působnosti oznámeného subjektu, informuje o tom dotyčný členský stát Komisi a ostatní členské státy.

Článek 5

1. Postupy posuzování shody zdravotnických prostředků uvedených v čl. 1 odst. 1 zahrnují hodnocení splnění základních požadavků směrnice 93/42/EHS a specifikací stanovených v příloze této směrnice.

2. Oznámené subjekty zhodnotí strategii výrobce při analýze a řízení rizik, a to zejména

a) informace poskytnuté výrobcem;

b) odůvodnění použití tkání nebo derivátů zvířecího původu;

c) výsledky eliminačních nebo deaktivačních studií nebo rešerše odborné literatury;

d) kontrolu zdrojů materiálů, konečných výrobků a subdodavatelů provedenou výrobcem;

e) nutnost ověřovat původ surovin, včetně dodávek třetí strany.

3. Během hodnocení analýzy a řízení rizik v rámci postupu posouzení shody musí oznámené subjekty vzít v úvahu certifikát ověření nepřítomnosti TSE vydaný Evropským ředitelstvím pro jakost léků (dále jen "certifikát TSE"), pokud je tento certifikát pro výchozí materiály k dispozici.

4. S výjimkou zdravotnických prostředků vyrobených s použitím výchozích materiálů, pro něž byl vydán certifikát TSE podle odstavce 3, požádají vnitrostátní subjekty prostřednictvím svých příslušných orgánů příslušné orgány ostatních členských států o jejich stanovisko týkající se hodnocení a o jejich závěry analýzy a řízení rizik u tkání nebo derivátů určených k tomu, aby se staly součástí zdravotnických prostředků, a to podle pokynů výrobce.

Před vydáním certifikátu ES přezkoumání návrhu a certifikátu ES přezkoušení typu musí oznámené subjekty věnovat patřičnou pozornost všem připomínkám, které jim byly sděleny ve lhůtě 12 týdnů ode dne, kdy byly příslušné vnitrostátní orgány požádány o stanovisko.

Článek 6

Členské státy učiní všechny nezbytné kroky k zajištění toho, aby zdravotnické prostředky uvedené v čl. 1 odst. 1 mohly být uvedeny na trh a do provozu pouze tehdy, pokud jsou v souladu s ustanoveními směrnice 93/42/EHS a se specifikacemi stanovenými v příloze této směrnice.

Článek 7

1. Držitelé certifikátu ES přezkoumání návrhu nebo certifikátu ES přezkoušení typu vydaných před 1. dubnem 2004 pro zdravotnické prostředky uvedené v čl. 1 odst. 1 musí požádat o dodatečný certifikát ES přezkoumání návrhu nebo certifikát ES přezkoušení typu prokazující shodu se specifikacemi stanovenými v příloze této směrnice.

2. Do 30. září 2004 členské státy povolí, aby byly uváděny na trh a do provozu zdravotnické prostředky uvedené v čl. 1 odst. 1, pro něž byl vydán certifikát ES přezkoumání návrhu nebo certifikát ES přezkoušení typu vydaný před 1. dubnem 2004.

Článek 8

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 2004. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. dubna 2004.

Pokud členské státy přijmou tyto předpisy, musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 9

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 10

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 23. dubna 2003.

Za Komisi

Erkki Liikanen

člen Komise

[1] Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1.

[2] Úř. věst. L 6, 10.1.2002, s. 50.

[3] Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1.

[4] Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

1. ANALÝZA A ŘÍZENÍ RIZIK

1.1 Odůvodnění použití tkání a derivátů zvířecího původu

Na základě své celkové strategie analýzy a řízení rizik musí výrobce odůvodnit své rozhodnutí použít pro určitý zdravotnický prostředek tkáně nebo deriváty zvířecího původu uvedené v článku 1 (s uvedením živočišných druhů a tkání), přičemž zohlední očekávaný klinický přínos, potenciální zbytkové riziko a vhodná náhradní řešení.

1.2 Postup posouzení

Za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany pacientů nebo uživatelů musí výrobce prostředků vyrobených s použitím tkání nebo derivátů zvířecího původu uvedených v bodu 1.1 použít vhodné a dostatečně zdokumentované strategie analýzy a řízení rizik, přičemž vezme v úvahu všechny významné aspekty týkající se TSE. Musí identifikovat nebezpečí spojená s dotyčnými tkáněmi nebo deriváty a založit dokumentaci týkající se opatření přijatých k minimalizaci rizika přenosu a k prokázání přijatelnosti zbytkových rizik spojených s prostředkem vyrobeným s použitím takové tkáně nebo derivátu, přičemž zohlední určené použití a přínos prostředku.

Bezpečnost prostředku, ve smyslu jeho potenciálu přenosu přenosnýchčinitelů, závisí na všech faktorech popsaných v bodech 1.2.1 až 1.2.7, které je třeba analyzovat, vyhodnotit a vyřešit. Kombinace těchto opatření určuje bezpečnost prostředku.

Je třeba mít na zřeteli dvě klíčové fáze:

- výběr výchozích materiálů (tkání nebo derivátů), které jsou považovány za vhodné vzhledem k jejich potenciální kontaminaci přenosnými činiteli (viz body 1.2.1, 1.2.2. a 1.2.3), přičemž se bere v úvahu jejich další zpracování,

- uplatnění výrobních postupů umožňujících odstranit nebo deaktivovat přenosné činitele nacházejících se v tkáních nebo derivátech z kontrolovaných zdrojů (viz bod 1.2.4).

Dále musí být zohledněny vlastnosti prostředku a jeho stanovené použití (viz body 1.2.5, 1.2.6 a 1.2.7).

Při provádění strategie analýzy a řízení rizik je třeba brát patřičný ohled na stanoviska příslušných vědeckých výborů, popřípadě stanoviska Výboru pro hromadně vyráběné léčivé přípravky, pokud odkazy na tato stanoviska byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

1.2.1 Zvířata jako zdroj materiálu

Riziko TSE závisí na druzích a kmenech zvířat a na povaze výchozí tkáně. Vzhledem k tomu, že se infekčnost TSE během inkubační doby několika let akumuluje, považuje se použití mladých zdravých zvířat jako zdroje materiálu za faktor snižující riziko. Musí být vyloučena riziková zvířata, např. zvířata uhynulá, nuceně utracená nebo zvířata s podezřením na TSE.

1.2.2 Geografický původ

Až do vytvoření klasifikace zemí na základě jejich statusu BSE podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encepalopatií [1] se při posuzování rizika země původu použije geografické riziko BSE (Geographical BSE Risk – GBR). GBR je kvalitativní indikátor pravděpodobnosti výskytu jednoho nebo více kusů skotu infikovaných BSE, pre-klinicky i klinicky, v určitém okamžiku v dané zemi. Tam, kde je výskyt potvrzen, udává GBR stupeň infekce podle níže uvedené tabulky.

Stupeň GBR | Výskyt jednoho nebo více kusů skotu klinicky či pre-klinicky infikovaných činitelem BSE v geografickém regionu/zemi |

I | Vysoce nepravděpodobný |

II | Nepravděpodobný, avšak nikoli vyloučený |

III | Pravděpodobný, ale nepotvrzený nebo potvrzený na nižším stupni |

IV | Potvrzený, na vyšším stupni |

Některé faktory ovlivňují geografické riziko infekce BSE spojené s používáním nezpracovaných tkání nebo derivátů z jednotlivých zemí. Tyto faktory jsou definovány v čl. 2.3.13.2 bodu 1 Mezinárodního kodexu zdraví zvířat OIE (Office International des Épizooties), který je přístupný na webové stránce www.oie.int/eng/normes/Mcode/A_00067.htm.

Vědecký řídící výbor provedl posouzení geografického rizika BSE (GBR) několika třetích zemí a členských zemí a bude v této činnosti pokračovat u všech zemí, které požádaly o stanovení svého statusu BSE, se zohledněním hlavních faktorů OIE.

1.2.3 Povaha výchozí tkáně

Výrobce musí brát v úvah klasifikaci rizik spojených s různými typy výchozí tkáně. Výběr tkáně zvířecího původu musí podléhat kontrole a individuální veterinární inspekci a poražené zvíře musí být v osvědčení označeno za vhodné pro lidskou spotřebu.

Výrobce musí zajistit, aby během porážky bylo vyloučeno jakékoli riziko křížové kontaminace.

Výrobce nesmí použít žádné tkáně nebo deriváty zvířecího původu klasifikované jako potenciálně vysoce TSE-infekční, pokud není v mimořádných případech použití těchto materiálů nezbytné vzhledem k významnému přínosu pro pacienta a neexistenci jakékoli alternativní výchozí tkáně.

Kromě toho je nutné použít ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu.

1.2.3.1 Ovce a kozy

Podle současných poznatků byla na základě titrů přenosných činitelů v tkáních a tělních tekutinách přirozeně infikovaných ovcí a koz s klinickou scrapií stanovena klasifikace infekčnosti v tkáních pro ovce a kozy. V příloze stanoviska Vědeckého řídícího výboru ze dne 22.–23. července 1999 (The policy of breeding and genotyping of sheep) [2] byla uvedena tabulka, která byla dále aktualizována ve stanovisku Vědeckého řídícího výboru přijatém 10.–11. ledna 2002 (TSE infectivity distributed in ruminant tissues – state of knowledge December 2001) [3].

Tato klasifikace může být přezkoumána s ohledem na nové vědecké poznatky (např. na základě příslušných stanovisek vědeckých výborů, Výboru pro hromadně vyráběné léčivé přípravky a opatření Komise upravujících použití materiálů představujících riziko TSE). Přehled odkazů na příslušné dokumenty nebo stanoviska bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a po přijetí příslušného rozhodnutí Komise bude vytvořen jejich seznam.

1.2.3.2 Skot

Specifikované rizikové materiály uvedené v seznamu v nařízení (ES) č. 999/2001 se považují za potenciálně vysoce TSE-infekční.

1.2.4 Deaktivace nebo odstranění přenosných činitelů

1.2.4.1 U prostředků, u nichž nemůže proběhnout proces deaktivace/eliminace, aniž by u nich došlo k nepřijatelné degradaci, musí výrobce spoléhat zejména na kontrolu původu materiálu.

1.2.4.2 Pokud výrobce o ostatních prostředcích prohlásí, že výrobními procesy u nich lze odstranit nebo deaktivovat přenosné činitele, musí to patřičně doložit v příslušné dokumentaci.

K odůvodnění deaktivačních/eliminačních faktorů mohou být použity důležité informace získané na základě rešerše a analýzy příslušné vědecké literatury, pokud jsou specifické procesy uvedené v literatuře srovnatelné s těmi, které jsou použity pro daný prostředek. Tyto rešerše a analýzy by měly rovněž obsahovat vědecká stanoviska, která případně přijme Vědecký výbor Evropské unie. Tato stanoviska poslouží jako reference v případě odlišných stanovisek.

Pokud z rešerše odborné literatury nevyplyne dostatečné odůvodnění, musí výrobce vypracovat specifickou vědeckou deaktivační nebo eliminační studii, přičemž musí zohlednit

- identifikované riziko související s tkání,

- identifikaci příslušných modelových činitelů,

- odůvodnění výběru jednotlivých kombinací modelových činitelů,

- identifikaci fáze zvolené k odstranění nebo deaktivaci přenosných činitelů,

- výpočet redukčních faktorů.

V závěrečné zprávě musí být uvedeny výrobní parametry a limity kritické pro účinnost procesů deaktivace nebo eliminace.

Je třeba použít náležitě zdokumentované postupy s cílem zajistit, aby byly během rutinní výroby používány validované výrobní parametry.

1.2.5 Množství výchozích tkání nebo derivátů zvířecího původu nezbytných k výrobě jedné jednotky zdravotnického prostředku

Výrobce musí posoudit, jaké množství nezpracovaných tkání nebo derivátů je nezbytné pro výrobu jedné jednotky zdravotnického prostředku. Pokud je součástí výroby purifikační proces, musí výrobce posoudit, zda může případně vést ke koncentraci přenosných činitelů přítomných ve výchozích tkáních nebo derivátech zvířecího původu.

1.2.6 Tkáně nebo deriváty zvířecího původu, které přicházejí do styku s pacienty a uživateli

Výrobce musí zohlednit

i) množství tkání nebo derivátů zvířecího původu;

ii) kontaktní plochu: její povrch, typ (tj. kůže, sliznice, mozek atd.) a stav (tj. zdravá, nebo poškozená);

iii) typ tkání nebo derivátů přicházejících do styku s pacienty nebo uživateli a

iv) předpokládanou dobu styku prostředku s tělem (včetně bioresorpčního účinku).

Musí vzít v úvahu počet zdravotnických prostředků, které mohou být v daném postupu použity.

1.2.7 Cesta podání

Výrobce musí vzít v úvahu cestu podání doporučenou v informaci o výrobku, od nejvyššího rizika k nejnižšímu.

1.3 Přezkoumání posouzení

Výrobce musí zavést a používat systematický postup pro přezkoumání informací získaných o zdravotnickém prostředku nebo podobných prostředcích v povýrobní fázi. Informace musí být vyhodnoceny, aby mohl být stanoven jejich případný význam pro bezpečnost výrobku, zejména

a) pokud je zjištěno dříve neznámé riziko;

b) pokud je předpokládané riziko vyplývající z určitého nebezpečí již nadále nepřijatelné;

c) pokud již původní posouzení pozbylo platnosti z jiných důvodů.

Pokud platí některý z výše uvedených bodů, bude na výsledky hodnocení brán ohled v procesu řízení rizika.

S ohledem na nové informace je nutno zvážit přezkoumání příslušných opatření řízení rizika používaných pro daný zdravotnický prostředek (zejména přezkoumání důvodu pro volbu určité tkáně nebo derivátu zvířecího původu). Pokud by došlo ke změně zbytkových rizik nebo jejich přijatelnosti, musí být znovu zhodnocena a odůvodněna účinnost dříve provedených opatření kontroly rizik.

Výsledky tohoto hodnocení musí být řádně zdokumentovány.

2. HODNOCENÍ ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ TŘÍDY III OZNÁMENÝMI SUBJEKTY

Pokud jde o prostředky třídy III podle pravidla 17 [4] přílohy IX směrnice 93/42/EHS musí výrobci poskytnout oznámeným subjektům uvedeným v článku 4 této směrnice všechny relevantní informace, aby jim umožnili zhodnotit jejich strategii analýzy a řízení rizik. Jakékoli nové informace o riziku TSE, které výrobce získá a které jsou pro výrobek důležité, musí být pro informaci zaslány oznámenému subjektu.

O všech změnách týkajících se procesu výběru, odběru, manipulace a deaktivace/eliminace, která by mohla změnit výsledky uvedené v dokumentaci výrobce o řízení rizika, musí být ještě před provedením změny informován oznámený subjekt za účelem dodatečného schválení.

[1] Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

[2] K dispozici na webových stránkách Evropské komise na následující adrese:http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/ssc/outcome_en.html.

[3] K dispozici na webových stránkách Evropské komise na následující adrese:http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/ssc/outcome_en.html.

[4] Všechny zdravotnické prostředky vyrobené s použitím neživých zvířecích tkání nebo jejich derivátů, kromě prostředků určených pouze ke styku s neporušenou kůží.

--------------------------------------------------