2003/577/SVVRámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY 2003/577/SVV

ze dne 22. července 2003

o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 31 písm. a) a čl. 34 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na podnět Francouzské republiky, Švédského království a Belgického království[1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská rada na zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 schválila zásadu vzájemného uznávání, která by měla být základním kamenem soudní spolupráce v občanských a trestních věcech v Unii.

(2) Zásada vzájemného uznávání by se rovněž měla vztahovat na rozhodnutí vydaná během přípravného řízení, zejména na příkazy, které mohou umožnit příslušným justičním orgánům rychlé zajištění důkazních prostředků a zabavení majetku, který lze snadno přemísťovat.

(3) Dne 29. listopadu 2000 přijala Rada v souladu se závěry z Tampere program opatření k provádění zásady vzájemného uznávání ve věcech trestních, jehož hlavní prioritou (opatření 6 a 7) je přijetí nástroje pro používání zásady vzájemného uznávání ve vztahu k zajištění důkazních prostředků a majetku.

(4) Spolupráce mezi členskými státy založená na zásadě vzájemného uznávání a bezprostředního výkonu soudních rozhodnutí předpokládá důvěru v to, že rozhodnutí, která mají být uznána a vykonána, jsou vždy přijímána v souladu se zásadami legality, subsidiarity a proporcionality.

(5) Práva zúčastněných stran a zúčastněných třetích osob v dobré víře by měla být zachována.

(6) Toto rámcové rozhodnutí respektuje základní práva a je v souladu se zásadami uznanými článkem 6 Smlouvy a zakotvené v Chartě základních práv Evropské unie, a zejména kapitole VI této charty. Žádné ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí nelze vykládat tak, že zakazuje odmítnutí zajištění majetku, pro který byl vydán příkaz k zajištění, existují-li důvody věřit, že příkaz k zajištění byl vydán pro účely stíhání nebo potrestání osoby z důvodu jejího pohlaví, rasy, náboženství, národnostního původu, státní příslušnosti, jazyka, politických názorů nebo sexuální orientace nebo že postavení této osoby může být poškozeno z těchto důvodů.

Toto rámcové rozhodnutí nebrání členským státům používat svá ústavní pravidla vztahující se k řádnému soudnímu řízení, svobodě sdružování, svobodě tisku a svobodě projevu v ostatních sdělovacích prostředcích,

PŘIJALA TOTO RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto rámcového rozhodnutí je stanovení pravidel, podle nichž členský stát uznává a vykonává na svém území příkaz k zajištění vydaný justičním orgánem jiného členského státu v rámci trestního řízení. Účinkem tohoto rámcového rozhodnutí nemůže být změna povinnosti dodržovat základní práva a základní právní zásady podle článku 6 Smlouvy.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:

a) "vydávajícím státem" členský stát, jehož justiční orgán stanovený vnitrostátními právními předpisy vydávajícího státu vydal, schválil nebo jiným způsobem potvrdil příkaz k zajištění v rámci trestního řízení;

b) "vykonávajícím státem" členský stát, na jehož území se nachází majetek nebo důkazní prostředky;

c) "příkazem k zajištění" opatření příslušného justičního orgánu vydávajícího státu, jímž má být přechodně zabráněno zničení, pozměnění, přemístění, převodu nebo prodeji majetku, který může být zkonfiskován nebo který může sloužit jako důkazní prostředek;

d) "majetkem" jakýkoli majetek, hmotný nebo nehmotný, movitý nebo nemovitý, právní listiny a dokumenty dokládající nárok na tento majetek nebo podíl na tomto majetku, o kterých se příslušný justiční orgán vydávajícího státu domnívá, že

- je výnosem z trestného činu podle článku 3 nebo celkově nebo částečně hodnotě takového výnosu odpovídá nebo

- je nástrojem trestného činu nebo předmětem takového trestného činu;

e) "důkazním prostředkem" předměty, listiny nebo údaje, které mohou být předloženy v trestním řízení o trestném činu podle článku 3.

Článek 3

Trestné činy

1. Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na příkazy k zajištění vydané pro účely

a) zajištění důkazních prostředků nebo

b) následné konfiskace majetku.

2. Níže uvedené trestné činy vymezené právními předpisy vydávajícího státu, lze-li za ně ve vydávajícím státě uložit trest odnětí svobody s horní hranicí ve výši nejméně tři roky, nepodléhají ověřování oboustranné trestnosti:

- účast na zločinném spolčení,

- terorismus,

- obchodování s lidmi,

- pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,

- nezákonné obchodování s omamnými a psychotropními látkami,

- nezákonné obchodování se zbraněmi, střelivem a výbušninami,

- korupce,

- podvody, včetně těch, které poškozují finanční zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství,

- praní výnosů trestné činnosti,

- padělání měny včetně eura,

- počítačová trestná činnost,

- trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nezákonného obchodování s ohroženými živočišnými druhy a ohroženými rostlinnými druhy a odrůdami,

- napomáhání k neoprávněnému vstupu a pobytu,

- vražda, těžké ublížení na zdraví,

- nezákonný obchod s lidskými orgány a tkáněmi,

- únosy, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí,

- rasismus a xenofobie,

- organizovaná nebo ozbrojená loupež,

- nezákonné obchodování s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,

- podvody,

- vydírání a vymáhání peněz za ochranu,

- výroba padělků a nedovolených napodobenin,

- padělání veřejných listin a obchodování s nimi,

- padělání platebních prostředků,

- nezákonný obchodování s hormony a jinými růstovými stimulátory,

- nezákonné obchodování s jadernými nebo radioaktivními materiály,

- obchodování s odcizenými vozidly,

- znásilnění,

- žhářství,

- trestné činy, jejichž stíhání je v pravomoci Mezinárodního trestního soudu,

- únos letadla nebo plavidla,

- sabotáž.

3. Rada může kdykoli po konzultaci s Evropským parlamentem za podmínek stanovených v čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii jednomyslně rozhodnout o tom, že do seznamu v odstavci 2 doplní další kategorie trestných činů. Rada na základě zprávy předložené Komisí podle článku 14 tohoto rámcového rozhodnutí přezkoumá, zda by měl být seznam rozšířen nebo pozměněn.

4. V případech, na které se nevztahuje odstavec 2, může vykonávající stát podmínit uznání a vykonání příkazu k zajištění vydaného pro účely uvedené v odst. 1 písm. a) tím, že jednání, pro které byl příkaz k zajištění vydán, je trestným činem podle právních předpisů tohoto státu, bez ohledu na znaky skutkové podstaty nebo kvalifikaci trestného činu podle právních předpisů vydávajícího státu.

V případech, na které se nevztahuje odstavec 2, může vykonávající stát podmínit uznání a vykonání příkazu k zajištění vydaného pro účely podle odst. 1 písm. b) tím, že jednání, pro které byl příkaz k zajištění vydán, je trestným činem, který podle právních předpisů tohoto státu umožňuje takové zajištění, bez ohledu na znaky skutkové podstaty nebo kvalifikaci trestného činu podle právních předpisů vydávajícího státu.

HLAVA II

POSTUP PŘI VÝKONU PŘÍKAZŮ K ZAJIŠTĚNÍ

Článek 4

Předávání příkazů k zajištění

1. Příkaz k zajištění ve smyslu tohoto rámcového rozhodnutí společně s osvědčením podle článku 9 předává justiční orgán, který jej vydal, k výkonu přímo příslušnému justičnímu orgánu prostředky, které zajišťují písemný záznam, a za podmínek, jež vykonávajícímu státu umožňují přesvědčit se o pravosti tohoto příkazu.

2. Spojené království a Irsko mohou přede dnem uvedeným v čl. 14 odst. 1 v prohlášení uvést, že příkaz k zajištění společně s osvědčením musí být zaslány prostřednictvím ústředního orgánu nebo orgánů, které jsou uvedeny v prohlášení. Toto prohlášení může být kdykoli změněno nebo zrušeno jiným prohlášením. Každé prohlášení nebo zrušení se uloží u generálního sekretariátu Rady a oznámí Komisi. Tyto členské státy mohou jiným prohlášením kdykoli omezit oblast působnosti tohoto prohlášení za účelem posílení účinnosti odstavce 1. Učiní tak v okamžiku, kdy pro ně nabudou účinnosti ustanovení o vzájemné právní pomoci podle Úmluvy o provádění Schengenské dohody.

3. Není-li justiční orgán příslušný pro výkon příkazu znám, provede justiční orgán vydávajícího státu všechna nezbytná šetření, včetně šetření prostřednictvím kontaktních míst Evropské soudní sítě[3], aby získal informace od vykonávajícího státu.

4. Nemá-li justiční orgán ve vykonávajícím státě, který přijme příkaz k zajištění, pravomoc uznat jej a přijmout nezbytná opatření pro jeho výkon, předá z moci úřední příkaz k zajištění justičnímu orgánu příslušnému pro výkon a informuje o tom justiční orgán ve vydávajícím státě, který jej vydal.

Článek 5

Uznání a okamžitý výkon

1. Příslušné justiční orgány vykonávajícího státu uznají příkaz k zajištění předaný v souladu s článkem 4, aniž požadují dodatečné formality, a neprodleně přijmou nezbytná opatření pro jeho okamžitý výkon stejným způsobem jako v případě příkazu k zajištění vydaného orgánem vykonávajícího státu, neodvolá-li se tento orgán na některý z důvodů k odepření uznání nebo výkonu podle článku 7 nebo na některý z důvodů k odkladu podle článku 8.

Kdykoli je nezbytné zajistit, aby zajištěné důkazní prostředky byly platné, a nejsou-li tyto formální předpisy a postupy v rozporu se základními právními zásadami vykonávajícího státu, dodržuje justiční orgán vykonávajícího státu při výkonu příkazu k zajištění rovněž formální náležitosti a postupy výslovně uvedené příslušným justičním orgánem vydávajícího státu.

Zpráva o výkonu příkazu k zajištění se neprodleně předá příslušnému orgánu vydávajícího státu pomocí jakéhokoli prostředku, který umožňuje vyhotovení písemného záznamu.

2. Všechna dodatečná donucovací opatření, která jsou na základě příkazu k zajištění nezbytná, se přijímají v souladu s použitelnými procesními pravidly vykonávajícího státu.

3. Příslušné justiční orgány vykonávajícího státu rozhodnou o příkazu k zajištění a toto rozhodnutí sdělí co nejdříve, pokud možno do 24 hodin od přijetí příkazu k zajištění.

Článek 6

Doba trvání zajištění

1. Ve vykonávajícím státě zůstává majetek zajištěn do doby, než tento stát s konečnou platností odpoví na všechny žádosti podle čl. 10 odst. 1 písm. a) nebo b).

2. Vykonávající stát však může po konzultaci s vydávajícím státem v souladu se svými vnitrostátními předpisy a postupy stanovit s ohledem na okolnosti případu vhodné podmínky k omezení doby trvání zajištění majetku. Uvažuje-li v souladu s těmito podmínkami o zrušení uvedeného opatření, uvědomí o tom vydávající stát, aby měl tento stát příležitost předložit své námitky.

3. Justiční orgány vydávajícího státu neprodleně uvědomí justiční orgány vykonávajícího státu o zrušení příkazu k zajištění. Za těchto okolností je vykonávající stát povinen co nejdříve zrušit uvedené opatření.

Článek 7

Důvody k odmítnutí uznání nebo výkonu

1. Příslušné justiční orgány vykonávajícího státu mohou odmítnout uznání nebo výkon příkazu k zajištění pouze tehdy, pokud

a) osvědčení stanovené v článku 9 není předloženo, není úplné nebo zjevně neodpovídá příkazu k zajištění;

b) právo vykonávajícího státu stanoví imunitu nebo výsadu, která znemožňuje výkon příkazu k zajištění;

c) z údajů uvedených v osvědčení je okamžitě zřejmé, že poskytnutí soudní pomoci podle článku 10 ve věci trestného činu, pro který byl příkaz k zajištění vydán, by bylo v rozporu se překážkou věci pravomocně rozhodnuté;

d) v některém z případů podle čl. 3 odst. 4 není jednání, na kterém se zakládá příkaz k zajištění, trestným činem podle práva vykonávajícího státu; pokud se však týká daňových, celních a devizových věcí, nesmí být výkon příkazu k zajištění odmítnut z toho důvodu, že právní předpisy vykonávajícího státu neukládají stejný druh daně nebo poplatku nebo neobsahují stejná daňová, celní a devizová ustanovení jako právní předpisy vydávajícího státu.

2. V případě podle odst. 1 písm. a) může příslušný justiční orgán

a) stanovit lhůtu k předložení, doplnění či opravě osvědčení nebo

b) přijmout rovnocenný doklad nebo

c) zprostit vydávající justiční orgán této povinnosti, považuje-li poskytnuté údaje za dostatečné.

3. Rozhodnutí o odmítnutí uznání nebo výkonu se přijímá a neprodleně oznamuje příslušným justičním orgánům vydávajícího státu způsobem, který umožňuje vyhotovení písemného záznamu.

4. Není-li v praxi možné vykonat příkaz k zajištění ani po konzultaci s vydávajícím státem z toho důvodu, že majetek nebo důkazní prostředky se ztratily, byly zničeny, nemohou být nalezeny na místě uvedeném v osvědčení nebo proto, že místo, kde se nachází majetek nebo důkazní prostředky, nebylo uvedeno dostatečně přesně, jsou o tom příslušné justiční orgány vydávajícího státu rovněž neprodleně vyrozuměny.

Článek 8

Důvody k odložení výkonu

1. Příslušný justiční orgán vykonávajícího státu může odložit výkon příkazu k zajištění předaného v souladu s článkem 4

a) do doby, kterou považuje za vhodnou, pokud by jeho výkon mohl narušit probíhající vyšetřování trestného činu;

b) pokud na dotčený majetek nebo důkazní prostředky byl již v průběhu trestního řízení vydán příkaz k zajištění, do doby, než bude tento příkaz k zajištění zrušen;

c) pokud v případě příkazu k zajištění majetku vydaném v průběhu trestního řízení s předpokladem jeho následné konfiskace byl již na tento majetek vydán příkaz k zajištění v průběhu jiného řízení ve vykonávajícím státě, a to na dobu, než bude tento příkaz k zajištění zrušen. Toto písmeno se však použije pouze v případě, že má takový příkaz přednost před následnými vnitrostátními příkazy k zajištění během trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů.

2. Zpráva o odložení výkonu příkazu k zajištění včetně důvodů k odložení a pokud možno i předpokládaného trvání odkladu se neprodleně předá příslušnému orgánu vydávajícího státu způsobem, který umožňuje vyhotovení písemného záznamu.

3. Jakmile důvod k odložení pomine, přijme justiční orgán vykonávajícího státu neprodleně opatření nezbytná pro výkon příkazu k zajištění a uvědomí o tom příslušný orgán vydávajícího státu způsobem, který umožňuje vyhotovení písemného záznamu.

4. Příslušný justiční orgán vykonávajícího státu vyrozumí příslušný orgán vydávajícího státu o všech dalších omezujících opatřeních, kterým může dotyčný majetek podléhat.

Článek 9

Osvědčení

1. Osvědčení, jehož jednotný formulář je uveden v příloze, musí být podepsáno a správnost jeho obsahu ověřena příslušným justičním orgánem vydávajícího státu, který dané opatření nařídil.

2. Osvědčení musí být přeloženo do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků vykonávajícího státu.

3. Každý členský stát může v okamžiku přijetí tohoto rámcového rozhodnutí nebo později uvést v prohlášení, které bude uloženo v generálním sekretariátu Rady, že přijme překlad v jednom nebo více dalších úředních jazycích orgánů Evropských společenství.

Článek 10

Další nakládání se zajištěným majetkem

1. Předání podle článku 4

a) doprovází žádost o předání důkazních prostředků vydávajícímu státu

nebo

b) doprovází žádost o konfiskaci požadující buď výkon příkazu ke konfiskaci, který byl vydán ve vydávajícím státě, nebo konfiskaci ve vykonávajícím státě a následný výkon takového příkazu,

nebo

c) obsahuje v osvědčení pokyn, aby majetek zůstal ve vykonávajícím státě až do doby podání žádosti podle písmene a) nebo b). Vydávající stát uvede v osvědčení (předpokládané) datum podání této žádosti. Použije se čl. 6 odst. 2.

2. Žádosti uvedené v odst. 1 písm. a) a b) podává vydávající stát a vyřizuje vykonávající stát v souladu s pravidly vzájemné pomoci v trestních věcech a s pravidly mezinárodní spolupráce při konfiskaci.

3. Odchylně od pravidel vzájemné pomoci podle odstavce 2 však vykonávající stát nesmí odmítnout žádosti podle odst. 1 písm. a) z důvodů neexistence oboustranné trestnosti, týkají-li se žádosti trestných činů podle čl. 3 odst. 2 a lze-li za tyto trestné činy ve vydávajícím státě uložit trest odnětí svobody na dobu alespoň tří let.

Článek 11

Opravné prostředky

1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, kterými zajistí, aby všechny zúčastněné osoby včetně třetích osob v dobré víře mohly podávat opravné prostředky bez odkladného účinku proti příkazu k zajištění vykonávanému na základě článku 5, aby tak mohly hájit své oprávněné zájmy; opravné prostředky se podávají u soudu ve vydávajícím nebo vykonávajícím státě v souladu s vnitrostátními předpisy každého z těchto států.

2. Věcné důvody k vydání příkazu k zajištění mohou být napadeny pouze prostřednictvím žaloby podané u soudu ve vydávajícím státě.

3. Je-li žaloba podána ve vykonávajícím státě, je justiční orgán vydávajícího státu o této žalobě a jejích odůvodněních vyrozuměn tak, aby mohl předložit argumenty, které považuje za nezbytné. Je vyrozuměn o výsledku řízení.

4. Vydávající a vykonávající stát přijmou nezbytná opatření, kterými usnadní výkon práva podat žalobu zmíněnou v odstavci 1, a to zejména tak, že poskytnou zúčastněným osobám vhodné informace.

5. Vydávající stát zajistí, aby každá lhůta pro podání žaloby podle odstavce 1 byla uplatňována způsobem, který zúčastněným osobám zaručí možnost uplatnění účinného opravného prostředku.

Článek 12

Náhrada

1. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 2, pokud je vykonávající stát podle svého vnitrostátního práva odpovědný za škodu způsobenou některé z osob zmíněné ve článku 11 výkonem příkazu k zajištění předaného na základě článku 4, nahradí vydávající stát vykonávajícímu státu částku, kterou vykonávající stát na základě této odpovědnosti vyplatil jako náhradu škody uvedené osobě, s výjimkou případů, kdy je tato škoda nebo její část způsobena výhradně jednáním vykonávajícího státu, a v rozsahu, v jakém je tato škoda nebo její část způsobena výhradně jednáním vykonávajícího státu.

2. Odstavcem 1 není dotčeno vnitrostátní právo členských států týkající se nároků fyzických nebo právnických osob na náhradu škody.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Územní působnost

Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.

Článek 14

Provedení

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím do 2. srpna 2005.

2. Ve stejné lhůtě sdělí členské státy generálnímu sekretariátu Rady a Komisi znění předpisů, kterými ve svém vnitrostátním právu provádějí povinnosti, jež pro ně vyplývají z tohoto rámcového rozhodnutí. Na základě zprávy vypracované s pomocí získaných údajů a zprávy Komise ověří Rada do 2. srpna 2006, do jaké míry dosáhly členské státy souladu s tímto rámcovým rozhodnutím.

3. Generální sekretariát Rady oznámí členským státům a Komisi prohlášení podle čl. 9 odst. 3.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. července 2003.

Za Radu

předseda

G. ALEMANNO

PŘÍLOHA

OSVĚDČENÍ STANOVENÉ V ČLÁNKU 9

a) Justiční orgán vydávající příkaz k zajištění: Úřední název: Jméno jeho zástupce: Postavení (titul/služební hodnost): Spisová značka: Adresa: Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo) () Fax č.: (číslo země) (směrové číslo) () E-mail: Jazyky, v nichž je možné komunikovat s vydávajícím justičním orgánem Kontaktní údaje (včetně jazyků, v nichž je možné komunikovat s dotyčnou osobou nebo osobami) o dotyčné osobě nebo osobách, jsou-li zapotřebí dodatečné informace o výkonu příkazu nebo je případně třeba přijmout nezbytná praktická opatření pro předání důkazních prostředků):

b) Příslušný orgán pro výkon příkazu k zajištění ve vydávajícím státě: Úřední název: Jméno jeho zástupce: Postavení (titul/služební hodnost): Spisová značka: Adresa: Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo) () Fax č.: (číslo země) (směrové číslo) () E-mail: Jazyky, v nichž je možné komunikovat s vydávajícím justičním orgánem Kontaktní údaje (včetně jazyků, v nichž je možné komunikovat s dotyčnou osobou nebo osobami) o dotyčné osobě nebo osobách, jsou-li zapotřebí dodatečné informace o výkonu příkazu nebo je případně třeba přijmout nezbytná praktická opatření pro předání důkazních prostředků):

c) Jsou-li vyplněna písmena a) a b), v tomto písmeni se uvede, který z orgánů je kontaktován nebo zda jsou kontaktovány oba orgány: orgán uvedený pod písmenem a) orgán uvedený pod písmenem b)

d) Pokud je k předávání a správní přijetí příkazů k zajištění příslušný ústřední orgán (platí pouze v případě Irska a Spojeného království): Název ústředního orgánu: Případná kontaktní osoba (titul/služební hodnost a jméno): Adresa: Spisová značka: Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo) () Fax č.: (číslo země) (směrové číslo) () E-mail:

e) Příkaz k zajištění: 1. Datum a případně spisová značka 2. Důvod k vydání příkazu 2.1 Následná zabavení 2.2 Zajištění důkazních prostředků 3. Případný popis předpisů a postupů dodržovaných při výkonu příkazu k zajištění, který se týká důkazních prostředků

f) Informace o majetku nebo důkazních prostředcích ve vykonávajícím státě, na které se vztahuje příkaz k zajištění: Popis majetku nebo důkazních prostředků a umístění: 1. a) Přesný popis majetku a případně nejvyšší částka, o jejíž náhradu se jedná (je-li tato nejvyšší částka uvedena v příkazu k zajištění týkajícím se hodnoty výnosů) b) Přesný popis důkazních prostředků 2. Přesné umístění majetku nebo důkazních prostředků (není-li známo, poslední známé umístění) 3. Osoba, která spravuje majetek nebo důkazní prostředky, nebo známý uživatel majetku nebo důkazních prostředků, není-li totožný s osobou podezřelou z trestného činu nebo odsouzenou za trestný čin (umožňují-li to vnitrostátní předpisy vydávajícího státu)

g) Údaje o totožnosti (1) fyzické nebo (2) právnické osoby nebo osob podezřelých z trestného činu nebo odsouzených za trestný čin (umožňují-li to vnitrostátní předpisy vydávajícího státu) nebo osoba nebo osoby, na které se případně příkaz k zajištění vztahuje: 1. Fyzické osoby Příjmení: Jméno/jména: Případné rodné příjmení: Případné přezdívky: Pohlaví: Státní příslušnost: Datum narození: Místo narození: Bydliště nebo známé adresy; není-li známo, poslední známá adresa: Jazyk nebo jazyky, kterým osoba rozumí (jsou-li známy): 2. Právnické osoby Název: Forma právnické osoby: Registrační číslo: Registrované sídlo:

h) Opatření, která vykonávající stát přijme po výkonu příkazu k zajištění Konfiskace 1.1 Majetek musí být zajištěn ve vykonávajícím státě za účelem jeho následné zabavení 1.1.1 Viz připojenou žádost o výkon příkazu ke konfiskaci vydaného vydávajícím státem dne 1.1.2 Viz připojenou žádost o konfiskaci ve vykonávajícím státě a následný výkon příkazu 1.1.3 Předpokládaný termín podání žádosti podle 1.1.1 nebo 1.1.2 nebo Zajištění důkazních prostředků 2.1 Majetek musí být předán do vydávajícího státu jako důkazní prostředek 2.1.1 Viz připojenou žádost o předání nebo 2.2 Majetek musí být zajištěn ve vykonávajícím státě za účelem následného použití jako důkazního prostředku ve vydávajícím státě 2.2.2 Předpokládaný termín podání žádosti podle 2.1.1

i) Trestné činy: Popis významných důvodů k vydání příkazu k zajištění a shrnutí skutečností známých justičnímu orgánu, který vydal příkaz k zajištění a osvědčení: Povaha a právní kvalifikace trestného činunebo trestných činů a odpovídající zákonné ustanovení, na jehož základě je příkaz k zajištění vydán: 1. Zaškrtněte případně jeden nebo více z těchto trestných činů, k nimž se vztahuje trestný čin nebo trestné činy uvedené výše, lze-li za ně ve vydávajícím státě uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně tři roky: účast na zločinném spolčení; terorismus; obchodování s lidmi; pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie; nezákonné obchodování s omamnými a psychotropními látkami; nezákonné obchodování se zbraněmi, střelivem a výbušninami; korupce; podvody, včetně těch, které poškozují finanční zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství; praní výnosů trestné činnosti; padělání měny včetně eura; počítačová trestná činnost; trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nezákonného obchodu s ohroženými živočišnými druhy a ohroženými rostlinnými druhy a odrůdami; napomáhání k neoprávněnému vstupu a pobytu; vražda, těžké ublížení na zdraví; nezákonný obchod s lidskými orgány a tkáněmi; únosy, nedovolenézákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí; rasismus a xenofobie; organizovaná nebo ozbrojená loupež; nezákonné obchodování s kulturními statky včetně starožitností a uměleckých děl; podvod; vydírání a vymáhání peněz za ochranu; padělání a pirátství výrobků; padělání veřejných listin a obchod s nimi; padělání platebních prostředků; nezákonný obchod s hormony a jinými růstovými stimulátory; nezákonný obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály; obchodování s odcizenými vozidly; znásilnění; žhářství; trestné činy, jejich stíhání je v pravomoci Mezinárodního trestního soudu; únos letadla nebo plavidla; sabotáž. 2. Úplný popis trestného činu, který není uveden v oddíle 1 výše:

j) Opravné prostředky proti příkazu k zajištění pro zúčastněné osoby, včetně zúčastněných třetích osob v dobré víře, které je možné podat ve vydávajícím státě: Popis opravných prostředků, které je možné podat, včetně nezbytných postupů Soud, u něhož může být opravný prostředek podán Osoby, které mohou opravný prostředek podat Lhůta pro podání opravného prostředku Orgán vydávajícího státu, který může poskytnout další informace o postupech podávání opravných prostředků ve vydávajícím státě a o možnostech využití právní pomoci a překladatelské služby: Název: Případná kontaktní osoba: Adresa: Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo) Fax č.: (číslo země) (směrové číslo) E-mail:

k) Jiné okolnosti významné pro daný případ (nepovinné údaje):

l) Znění příkazu k zajištění je připojeno k osvědčení. Podpis vydávajícího justičního orgánu nebo jeho zástupce potvrzující správnost obsahu osvědčení: Jméno: Funkce (titul/služební hodnost): Datum: Úřední razítko (je-li k dispozici)

[1] Úř. věst. C 75, 7.3.2001, s. 3.

[2] Stanovisko ze dne 11. června 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Společná akce Rady 98/428/SVV ze dne 29. června 1998 o vytvoření Evropské soudní sítě (Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4).