2003/268/ESROZHODNUTÍ RADY ze dne 8. dubna 2003 o úhradě nákladů vzniklých Evropské investiční bance za správu investiční facility v rámci dohody z Cotonou a rozhodnutí o přidružení zámořských zemí a území (2003/268/ES)

Publikováno: Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 45-46 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 8. dubna 2003 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 15. dubna 2003 Nabývá účinnosti: 15. dubna 2003
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Rozhodnutí Rady

ze dne 8. dubna 2003

o úhradě nákladů vzniklých Evropské investiční bance za správu investiční facility v rámci dohody z Cotonou a rozhodnutí o přidružení zámořských zemí a území

(2003/268/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 [1] (dále jen "dohoda z Cotonou"),

s ohledem na Vnitřní dohodu ze dne 12. září 2000 mezi zástupci vlád členských států, zasedajících v Radě, o financování a správě pomoci Společenství v rámci finančního protokolu k Dohodě o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES, [2] a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedené dohody,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (dále jen "rozhodnutí o přidružení zámořských zemí a území") [3],

s ohledem na návrh Komise připravený se souhlasem Evropské investiční banky (dále jen "banka"),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V současné době v dohodě z Cotonou a v rozhodnutí o přidružení zámořských zemí a území není žádné ustanovení týkající se úhrady nákladů vzniklých bance za správu investiční facility.

(2) Banka má použít veškerý příjem vzniklý ze standardních poplatků za odhad účtovaných klientům investiční facility na uhrazení svých běžných nákladů, a to kromě výjimečných poplatků získaných na uhrazení mimořádných výdajů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Poplatky účtované bankou za správu investiční facility a úrokových subvencí včetně prostředků vyhrazených pro zámořské země a území (dále jen "ZZÚ") činí nejvýše 10 % z částky 2200 miliónů EUR po dobu pěti let. Poplatky jsou určeny na úplné pokrytí nákladů na správu investiční facility, a to včetně správy finančních prostředků přidělených na financování úrokových subvencí na operace v zemích AKT a ZZÚ po dobu pěti let prvního finančního protokolu k dohodě z Cotonou.

Článek 2

Pokud úloha banky podle přílohy II dohody z Cotonou a podle provozních pokynů pro investiční facilitu zůstane nezměněna, je maximální poplatek uvedený v článku 1 maximální horní hranicí.

Článek 3

Každý rok nejpozději do 1. září banka předloží Výboru pro investiční facilitu své odhady nákladů pro následující rok a odpovídající výši požadovaných poplatků. Tyto údaje se zahrnou do plánu činnosti investiční facility schváleného Výborem pro investiční facilitu. Předložení nákladů za první rok závisí na dni vstupu dohody z Cotonou v platnost.

Článek 4

Banka každoročně ve výroční zprávě investiční facility uvede jednak skutečné náklady vzniklé během předcházejícího roku, jež mají být schváleny Výborem pro investiční facilitu, a také výši poplatků za odhad účtovaných klientům investiční facility během stejného roku. Návrh výroční zprávy s těmito číselnými údaji musí být předložen Výboru pro finanční facilitu nejpozději do 28. února a závěrečná zpráva nejpozději do 30. června.

Článek 5

Pokud by náklady vzniklé bance během daného roku byly nižší nebo vyšší než jsou náklady uvedené v odpovídajícím plánu činnosti, banka požádá Výbor pro investiční facilitu, aby rozhodl o nezbytných opatření.

Článek 6

Poplatky uvedené v článku 1 se uhradí jednak ze zpětných plateb splátek umořujících dluh vzniklých operacemi s rizikovým kapitálem a převáděných členským státům a také ze zvláštních půjček uskutečněných v rámci následných úmluv AKT-ES. Dlužná částka každého členského státu se určí podle poměrného podílu jeho příspěvku do 9. evropského rozvojového fondu. Pokud jde o členské státy, které dosud nejsou příjemci dostatečných zpětných plateb, připíše jim banka k tíži roční úrokovou sazbu rovnající se běžné sazbě EONIA mínus dvanáct a půl bazického bodu.

Článek 7

Pokud by zpětné platby splátek umořujících dluh byly pro tento účel nedostatečné, Rada na návrh Komise vypracovaný se souhlasem banky rozhodne o způsobu financování poplatků banky podle článku 1.

Článek 8

Členské státy zplnomocňují banku odečíst poplatky přímo z jejich účtů vedených u banky, v jejichž prospěch jsou připisovány zpětné platby uvedené v článku 6. Poplatky se odečtou první pracovní den každého čtvrtletí a uhradí se v roční výši rovnající se běžné sazbě EONIA mínus dvanáct a půl bazického bodu.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost stejným dnem jako vnitřní dohoda. Použije se po období pěti let, pokud nebude nahrazeno jinými dohodami.

Článek 10

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Lucemburku dne 8. dubna 2003.

Za Radu

předseda

G. Drys

[1] Úř. věst. č. L 317, 15. 12. 2000, s. 3.

[2] Úř. věst. č. L 317, 15. 12. 2000, s. 355.

[3] Úř. věst. č. L 314, 30. 11. 2001, s. 1.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU