32003D0241Rozhodnutí komise ze dne 26. března 2003, kterým se mění rozhodnutí Komise 1999/391/ES ze dne 31. května 1999 o dotazníku ke směrnici Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečistění (IPPC) (provádění směrnice Rady 91/692/EHS) (oznámené pod číslem dokumentu K(2003) 881)Text s významem pro EHP.

Rozhodnutí komise

ze dne 26. března 2003,

kterým se mění rozhodnutí Komise 1999/391/ES ze dne 31. května 1999 o dotazníku ke směrnici Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečistění (IPPC) (provádění směrnice Rady 91/692/EHS)

(oznámené pod číslem dokumentu K(2003) 881)

(Text s významem pro EHP)

(2003/241/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečistění [1], a zejména na článek 16 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Čl. 16 odst. 3 směrnice 96/61/ES vyžaduje, aby zprávy o provádění této směrnice a její účinnosti v porovnání s jinými nástroji, které využívá Společenství k ochraně životního prostředí byly zavedeny v souladu s postupem stanoveným v článcích 5 a 6 směrnice 91/692/EHS.

(2) Čl. 16 odst. 1 směrnice 96/61/ES stanoví začlenění zprávy o dostupných reprezentativních údajích o mezních hodnotách do celkové zprávy o provádění od roku 2003.

(3) Článek 5 směrnice 91/692/ES vyžaduje, aby zpráva byla vypracována buď na základě dotazníku, nebo osnovy navržené Komisí za pomoci výboru, zřízeného v článku 6 uvedené směrnice.

(4) První zpráva má zahrnovat období od roku 2000 do roku 2002 včetně.

(5) Druhá zpráva má zahrnovat období od roku 2003 do roku 2005 včetně.

(6) Opatření zamýšlená v rámci tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem uvedeného výboru, které vyjádřil v souladu s článkem 6 směrnice 91/692/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí Komise 1999/391/ES se mění takto:

Dotazník připojený k rozhodnutí 1999/391/ES se nahrazuje dotazníkem připojeným k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Členské státy použijí tento dotazník jako základ pro vypracování zprávy, která má být předložena Komisi podle článku 5 směrnice 91/692/EHS a čl. 16 odst. 3 směrnice 96/61/ES a má zahrnovat období od roku 2003 do roku 2005.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 26. března 2003.

Za Komisi

Margot Wallström

členka Komise

[1] Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26.

[2] Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

DOTAZNÍK K PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE RADY 96/61/ES O INTEGROVANÉ PREVENCI A OMEZOVÁNÍ ZNEČISTĚNÍ (IPPC)

1. OBECNÝ POPIS

1.1 Jaké hlavní změny vnitrostátních právních předpisů a systému udělování povolení byly nezbytné pro splnění celkového cíle dosáhnout integrované prevence a omezování znečistění vznikajícího z činností uvedených v příloze I směrnice?

2. INFORMACE O ČINNOSTECH A ZAŘÍZENÍCH

2.1 Pro každou položku v příloze I (1.1, 2.3(a), 6.4(b) atd.) - kolik zařízení spadá do níže uvedených kategorií?

- všechna stávající zařízení ve smyslu čl. 2 odst. 4, která jsou v provozu na konci období, jehož se tato zpráva týká,

- stávající zařízení, u nichž došlo k podstatné změně, která byla oznámena příslušným orgánům, a jimž bylo uděleno povolení během období, jehož se tato zpráva týká,

- nová zařízení (včetně těch, která ještě nejsou v provozu), jimž bylo uděleno povolení v průběhu období, jehož se tato zpráva týká.

K odpovědi na tuto otázku je třeba poznamenat, že stejné zařízení může provádět činnosti, které spadají pod různé položky. Je třeba vyznačit všechny relevantní činnosti (i kdyby to znamenalo, že je jedno zařízení započítáno vícekrát než jednou). Mnohá chemická zařízení provádějí více než jednu činnost, jak ji definují položky v kategorii 4, proto je pro kategorii 4 třeba uvést jen celkové hodnoty (tj. nikoli hodnoty pro jednotlivé položky).

Tabulka 1

Kategorie činností, pro které se oznamuje celkový počet zařízení

| Činnosti z přílohy I |

1.1 | Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. |

1.2 | Rafinérie minerálních olejů a plynu |

1.3 | Koksovací pece |

1.4 | Zařízení na zplynování a zkapalňování uhlí |

2.1 | Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy). |

2.2 | Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu. |

2.3(a) | Válcovny železných kovů za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu |

2.3(b) | Kovárny železných kovů s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde spotřeba tepelné energie je větší než 20 MW |

2.3(c) | Nanášení ochranných povlaků z roztavených železných kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu. |

2.4 | Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně. |

2.5(a) | Zařízení na výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy |

2.5(b) | Zařízení na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků, atd.) o kapacitě tavení větší než 4 tuny denně u olova a kadmia nebo 20 tun denně pro všechny ostatní kovy |

2.6 | Zařízení pro povrchovou úpravu kovů a plastových materiálů pomocí elektrolytických nebo chemických procesů, kde objem zpracovacích van přesahuje 30 m3 |

3.1 | Zařízení pro výrobu cementového slínku v rotačních pecích s výrobní kapacitou přesahující 500 tun denně, nebo vápna v rotačních pecích s výrobní kapacitou přesahující 50 tun denně, nebo v jiných pecích s výrobní kapacitou přesahující 50 tun denně. |

3.2 | Zřízení pro výrobu azbestu a výrobků z azbestu |

3.3 | Zařízení pro výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení přesahující 20 tun denně |

3.4 | Zařízení pro tavení nerostných materiálů, včetně výroby minerálních vláken, o kapacitě tavení přesahující 20 tun denně |

3.5 | Zařízení pro výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, obkladaček, kameniny nebo porcelánu, s výrobní kapacitou přesahující 75 tun za den, nebo kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky přesahující 300 kg/m3 |

4. | Chemická zařízení pro výrobu základních organických chemikálií, základních anorganických chemikálií, fosforečných, dusíkatých nebo draselných hnojiv (jednoduchých nebo směsných hnojiv), základních výrobků pro ochranu rostlin a biocidů, výbušin, zařízení používající chemický nebo biologický proces pro výrobu základních farmaceutických výrobků |

5.1 | Zařízení pro odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu, jak je definováno v seznamu zmíněném v čl. 1 odst. 4 směrnice 91/689/EHS, jak je definována v přílohách IIA a IIB (operace R1, R5, R6, R8 a R9) směrnice 75/442/EHS a ve směrnici Rady 75/439/EHS ze dne 16. května 1975 o zneškodňování odpadních olejů s výkonem přesahujícím 10 tun za den. |

5.2 | Zařízení pro spalování komunálního odpadu, jak je definováno ve směrnici Rady 89/369/EHS ze dne 8. června 1989 o předcházení znečisťování ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu a směrnici Rady 89/429/EHS za dne 21. června 1989 o snížení znečisťování ovzduší ze stávajících spaloven komunálního odpadu, s kapacitou přesahující 3 tuny za hodinu |

5.3 | Zařízení pro odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad, jak je definován v příloze IIA směrnice 75/442/EHS v položkách D8 a D9, s kapacitou přesahující 50 tun denně |

5.4 | Skládky s příjmem více než 10 tun za den nebo s celkovou kapacitou přesahující 25000 tun, s výjimkou skládek inertního odpadu |

6.1(a) | Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů |

6.1(b) | Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenky s výrobní kapacitou přesahující 20 tun denně |

6.2 | Závody pro předúpravu (operace jako jsou praní, bělení, mercerizace) nebo barvení vláken či, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 tun denně |

6.3 | Závody na činění kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita přesahuje 12 tun hotových výrobků denně. |

6.4(a) | Jatka o kapacitě porážky vyšší, než 50 tun za den |

6.4(b) | Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv: z živočišných surovin (jiných než mléko) s výrobní kapacitou hotových výrobků vyšší, než 75 tun za den,z rostlinných surovin s výrobní kapacitou hotových výrobků vyšší, než 300 tun za den (průměrná hodnota za čtvrtletí) |

6.4(c) | Zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je vyšší, než 200 tun denně (průměrná hodnota za rok). |

6.5 | Zařízení pro likvidaci nebo recyklování zvířecích těl a živočišného odpadu se zpracovatelskou kapacitou přesahující 10 tun za den |

6.6(a) | Zařízení pro intenzivní chov drůbeže mající prostor pro více než 40000 kusů drůbeže |

6.6(b) | Zařízení pro intenzivní chov vepřů mající prostor pro více než 2000 kusů vepřů na porážku (nad 30 kg) |

6.6(c) | Zařízení pro intenzivní chov vepřů mající prostor pro více než 750 kusů prasnic |

6.7 | Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potisk, natírání, odmašťování, impregnaci proti vodě, šlichtování, lakování, čistění či napouštění se spotřebou více než 150 kg za hodinu nebo více než 200 tun za rok |

6.8 | Zařízení pro výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitizací |

2.2 Jaký je celkový počet zařízení IPPC na konci období zprávy?

V odpovědi na tuto otázku je třeba dbát, aby stejné zařízení nebylo započítáno vícekrát, než jednou, i když provádí několik činností z přílohy I.

3. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELE

3.1 Jaká opatření byla přijata proto, aby příslušné orgány zajistily, že zařízení jsou provozována v souladu s obecnými zásadami, stanovenými v článku 3?

4. STÁVAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ

4.1 Jaká právně závazná opatření nebo jaké správní programy byly zřízeny pro zajištění, že požadavky, uvedené v čl. 5 odst. 1, budou splněny do konce přechodného období, které je tam zmíněno?

5. ŽÁDOSTI O POVOLENÍ

5.1 Jak vnitrostátní právní předpisy zajišťují, že žádosti o povolení obsahují všechny informace, požadované v článku 6?

6. KOORDINACE POVOLOVACÍHO ŘÍZENÍ A PODMÍNEK

6.1 Který příslušný orgán nebo orgány jsou zapojeny do povolování zařízení IPPC?

6.2 Jak vnitrostátní právní předpisy zajišťují, že povolovací řízení a podmínky jsou plně koordinované v případě, že do procesu povolování je zapojeno více příslušných orgánů? Jak tato koordinace funguje v praxi?

7. PODMÍNKY POVOLENÍ

7.1 Úplnost podmínek povolení

7.1.1 Jak vnitrostátní právní předpisy zajišťují, že povolení obsahuje všechny požadavky, stanovené v článku 9? Uveďte zejména podrobnosti o tom, jak je zajištěna každá z následujících položek:

- hodnoty emisí do atmosféry a vody,

- minimalizace dálkového nebo přeshraničního přenosu znečištění,

- ochrana půdy a podzemních vod,

- nakládání s odpady,

- efektivní využívání energie,

- požadavky na monitoring vypouštění znečišťujících látek,

- prevence havárií a omezování jejich následků,

- opatření při mimořádných provozních podmínkách,

- uvádění stanoviště do původního stavu po definitivním ukončení činnosti (požadavek na "uspokojivý stav"),

- zvláštní ustanovení pro zařízení podle položky 6.6 přílohy I.

7.2 Vhodnost a přiměřenost podmínek povolení

7.2.1 Jaká ustanovení právních předpisů, postupy a kritéria pro stanovení mezních hodnot emisí a dalších podmínek povolení zajišťují, že tyto podmínky povedou k vysoké úrovni ochrany životního prostředí jako celku? Byly vydány jakékoli zvláštní pokyny pro příslušné orgány? Pokud ano, podejte informace o druhu vydaných pokynů.

7.2.2 Jaký druh pokynů (závazných nebo nezávazných) existuje v členských státech pro určení nejlepších dostupných technik?

7.2.3 Jak jsou, obecně vyjádřeno, brány v úvahu informace, zveřejňované Komisí podle čl. 16 odst. 2 nebo mezinárodními organizacemi, obecně nebo v konkrétních případech při určování nejlepších dostupných technik?

7.2.4 Jak jsou užitečné informace, zveřejňované Komisí podle čl. 16 odst. 2, jako zdroj informací pro určování mezních hodnot emisí, rovnocenných parametrů a technických opatření založených na nejlepších dostupných technikách?

7.2.5 Jaká opatření byla přijata, aby bylo zajištěno, že mezní hodnoty emisí, ekvivalentních parametrů a technických opatření, které jsou uvedeny v čl. 9 odst. 3, budou založeny na nejlepších dostupných technikách, aniž se předpisovalo používání jakéhokoli postupu či konkrétní technologie, avšak s ohledem na technické charakteristiky zařízení, jeho geografickou polohu a místní podmínky životního prostředí?

7.2.6 Jaký druh pokynů (závazných nebo nezávazných) existuje v členských státech ohledně požadavků na monitoring vypouštění znečišťujících látek, který je nutno zahrnout do povolení?

7.2.7 Jaké máte zkušenosti ohledně propojení požadavků povolení podle směrnice IPPC a směrnice, kterou se stanoví plán na obchodování s emisemi skleníkových plynů v rámci Společenství a současně mění směrnici Rady 91/61/ES?

Poznámka:

Od členských států se nepožaduje, aby na tuto otázku jakkoli odpovídaly, jestliže plán Společenství na obchodování s emisemi skleníkových plynů nebude zahájen do 1. ledna 2005, jak je plánováno.

7.3 Dostupné reprezentativní údaje

7.3.1 Uveďte dostupné reprezentativní údaje o mezních hodnotách emisí podle jednotlivých kategorií činností podle přílohy I a případně nejlepší dostupné techniky, z nichž jsou tyto hodnoty odvozeny. Popište, jak byly tyto údaje voleny a shromážděny.

Před nebo během období zprávy Komise může navrhnout pokyny, jak na tuto otázku odpovědět.

7.3.2 Jaké jiné podmínky povolení byly stanoveny, kromě mezních hodnot emisí? Uveďte zejména příklady pro:

- ekvivalentní parametry a technická opatření, které doplňují mezní hodnoty emisí stanovené v povolení,

- ekvivalentní parametry a technická opatření, které nahrazují mezní hodnoty emisí,

- podmínky, týkající se ochrany půdy a podzemních vod, nakládání s odpady, efektivní využívání energie, požadavky na monitoring vypouštění znečišťujících látek, prevence havárií a omezování jejich následků, opatření vztahující se na mimořádné provozní podmínky a uvádění stanoviště do původního stavu po definitivním ukončení činnosti,

- podmínky týkající se systémů environmentálního managementu.

8. OBECNĚ ZÁVAZNÁ PRAVIDLA

8.1 Obsahují vnitrostátní právní předpisy možnost stanovit určité požadavky pro určité kategorie zařízení ve obecně závazných pravidlech namísto toho, aby se zahrnovaly do podmínek jednotlivých povolení?

8.2 Pro které kategorie zařízení byla obecně závazná pravidla stanovena? Jakou formu takováto pravidla mají?

9. NORMY KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

9.1 Jak vnitrostátní právní předpisy řeší potřebu dodatečných opatření v případech, při nichž je použití nejlepších dostupných technik nedostatečné pro splnění standardu kvality životního prostředí stanoveného právními předpisy Společenství nebo definovaného podle nich?

9.2 Objevily se takové případy? Pokud ano, uveďte příklady dodatečných opatření.

10. VÝVOJ V OBLASTI NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK

10.1 Jaké kroky byly učiněny pro zajištění, že příslušné orgány sledují anebo jsou informovány o vývoji v oblasti nejlepších dostupných technik?

11. ZMĚNY NA ZAŘÍZENÍ

11.1 Jaká jsou ustanovení právních předpisů, postupy a praktická opatření pro řešení změn, které provozovatelé provedli na zařízení?

11.2 Jak příslušné orgány rozhodují o tom, zda změna provozu může mít následky pro životní prostředí (čl. 2 odst. 10 písm. a) nebo zda taková změna může mít významné negativní účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí (čl. 2 odst. 10 písm. b)?

12. PŘEZKOUMÁNÍ A AKTUALIZACE PODMÍNEK POVOLENÍ

12.1 Jaké jsou právní předpisy, postupy a praktická opatření příslušných orgánů, pokud jde o přezkoumání a aktualizaci podmínek povolení?

12.2 Předepisují právní předpisy, jak často mají být podmínky povolení přezkoumávány a aktualizovány, anebo je to určováno jinými prostředky?

13. SOULAD S PODMÍNKAMI POVOLENÍ

13.1 Popište obecně ustanovení právních předpisů, postupy a praktická opatření, které zajišťují shodu s požadavky povolení.

13.2 Která ustanovení právních předpisů, postupy a praktická opatření zajišťují, že provozovatelé pravidelně informují orgány o výsledcích monitoringu vypouštění znečišťujících látek a neprodleně hlásí každou nehodu nebo havárii významně postihující životní prostředí?

13.3 Dává vnitrostátní právní řád příslušným orgánům právo nebo ukládá povinnost provádět kontroly na místě?

13.4 Jaké jsou postupy a praxe ohledně inspekcí na místě, prováděných příslušnými orgány? Jestliže se pravidelné kontroly na místě neprovádějí, jak příslušné orgány ověřují informace, poskytované provozovatelem?

13.5 Jaké sankce či jiná opatření jsou k dispozici v případech nedodržení podmínek povolení? Byly takovéto sankce nebo jiná opatření použity během období zprávy? (Pokud jsou k dispozici, uveďte patřičné statistické údaje, například pomocí šablony, uvedené v pokynech pro podávání zpráv pod doporučením poskytujícím minimální kritéria pro ekologické kontroly v členských státech.)

14. INFORMACE A ÚČAST VEŘEJNOSTI

14.1 Jak vnitrostátní právní předpisy řeší poskytování informací a účast veřejnosti v povolovacím procesu? Jaké jsou hlavní změny vnitrostátních právních předpisů a systému povolování, které byly nezbytné pro splnění dodatečných požadavků, zavedených článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví účast veřejnosti s ohledem na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí, a současně se mění směrnice rady 85/337/EHS a 91/61/ES?

Poznámka:

Od členských států se nepožaduje, aby na tuto otázku jakkoli odpovídaly, jestliže směrnice o účasti veřejnosti vstoupí v platnost později, než dne 1. července 2005.

14.2 Jak jsou informace o žádostech, rozhodnutích a výsledcích monitoringu vypouštění znečišťujících látek dostupné veřejnosti? Do jaké míry se k tomuto účelu používá internet?

14.3 Jaká opatření složí k tomu, aby si veřejnost byla vědoma svého práva vznášet připomínky k dokumentům, uvedeným v čl. 15 odst. 1?

14.4 Kolik času má veřejnost na vyjádření připomínek k žádostem o povolení předtím, než příslušný orgán dospěje k rozhodnutí?

14.5 Nakolik tyto orgány zvažují připomínky veřejnosti při vypracovávání rozhodnutí?

14.6 Za jakých okolností mohou zástupci veřejnosti podat odvolání proti povolení k jinému orgánu nebo soudu?

14.7 Jaký vliv měla omezení, stanovená čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice 90/313/EHS na přístup k informacím a účast veřejnosti v povolovacím řízení?

15. PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE

15.1 Upravují vnitrostátní právní předpisy poskytování informací a přeshraniční spolupráci, nebo je toto téma ponecháno pro bilaterální nebo multilaterální vztahy mezi členskými státy či administrativní praxi?

15.2 Jak se v praxi stanoví, zda provoz nějakého zařízení má pravděpodobně významné negativní účinky na životní prostředí v jiném členském státě?

15.3 Jak vnitrostátní právní předpisy nebo praxe zajišťují odpovídající přístup k informacím a účast v povolovacím řízení veřejnosti v tom členském státě, který bude pravděpodobně postižen? Je takováto účast doplněna o právo odvolání?

16. VZTAH K JINÝM PRÁVNÍM NÁSTROJŮM SPOLEČENSTVÍ

16.1 Jak členské státy vnímají účinnost směrnice, mimo jiné v porovnání s jinými nástroji, které využívá Společenství k ochraně životního prostředí?

16.2 Jaká opatření byla přijata pro zajištění, že provádění směrnice je v souladu s prováděním jiných nástrojů, které využívá Společenství k ochraně životního prostředí?

17. OBECNÁ POZOROVÁNÍ

17.1 Existují jakékoli konkrétní prováděcí problémy, které vedou ve vaší zemi ke vzniku obav? Pokud ano, uveďte je.

--------------------------------------------------