(ES) č. 2094/2002Nařízení Rady (ES) č. 2094/2002 ze dne 26. listopadu 2002 o uvalení konečného vyrovnávacího cla na dovozy texturovaného polyesterového hedvábí (PTY) pocházejícího z Indie a ukončení řízení týkajícího se dovozů PTY pocházejícího z Indonésie

Publikováno: Úř. věst. L 323, 28.11.2002 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 26. listopadu 2002 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 29. listopadu 2002 Nabývá účinnosti: 29. listopadu 2002
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 8. prosince 2008
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Rady (ES) č. 2094/2002

ze dne 26. listopadu 2002

o uvalení konečného vyrovnávacího cla na dovozy texturovaného polyesterového hedvábí (PTY) pocházejícího z Indie a ukončení řízení týkajícího se dovozů PTY pocházejícího z Indonésie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na články 14 a 15 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s Poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(1) Nařízením Komise (ES) č. 1411/2002 [2] (dále jen "předběžné nařízení") bylo uvaleno předběžné vyrovnávací clo na dovozy texturovaného polyesterového hedvábí (dále jen "PTY") s KN kódem 54023300 původem z Indie do Společenství. Výše subvence stanovená pro Indonésii byla minimální, takže pro tuto zemi bylo zavedeno předběžné vyrovnávací clo.

(2) Současně Komise svým nařízením (ES) č. 1412/2002 [3] uvalila předběžné antidumpingové clo na dovozy PTY pocházející z Indie.

(3) Je potřeba připomenout, že období šetření subvencí a škod zahrnovalo období od 1. října 2000 do 30. září 2001 (OŠ). V předběžném nařízení byla zjištěna administrativní chyba a potvrzuje se, že, jak je zřejmé z různých níže uvedených tabulek, šetření vývoje rozhodného pro analýzu škod zahrnovalo období od 1. ledna 1996 (a nikoliv od 1. října 1997, jak je uvedeno v předběžném nařízení) do konce OŠ (posuzované období). Toto období bylo zvoleno tak, aby bylo možné analyzovat celkový vývoj ekonomické situace průmyslu Společenství s přihlédnutím na dopad zavedení antidumpingových opatření v roce 1996 vůči Indonésii, Malajsii, Tchaj-wanu a Thajsku.

B. DALŠÍ POSTUP

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(4) Po sdělení podstatných faktů a důvodů, na základě kterých bylo o zavedení předběžných opatření rozhodnuto, předložily některé dotčené strany své písemné připomínky. Podle čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 2026/97 (dále jen "základní nařízení") dala Komise možnost slyšení všem dotčeným stranám, které o to požádaly.

(5) Komise pokračovala ve vyhledávání a prověřování všech údajů, které považovala pro svůj konečný závěr za nezbytné.

(6) Všechny strany byly informovány o podstatných faktech a důvodech, na jejichž základě Komise zamýšlela doporučit uvalení konečného vyrovnávacího cla a definitivně vybrat částky zajištěné ve formě předběžného cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které se mohly k těmto skutečnostem vyjádřit.

(7) Kromě kontrolních návštěv, které Komise vykonala již během předběžného stadia, byla po zavedení předběžných opatření uskutečněna návštěva u výrobce PTY ze Společenství se sídlem v Irsku – Unifi Textured yarns Ltd.

(8) Ústní a písemné připomínky stran byly posouzeny a v případech, kdy to bylo opodstatněné, byly předběžné závěry odpovídajícím způsobem upraveny.

C. POSUZOVANÝ VÝROBEK A STEJNÝ VÝROBEK

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(9) Indičtí vyvážející výrobci namítli, že Komise při své analýze nevzala do úvahy existenci tří různých segmentů trhu s PTY ve Společenství, což dle jejich názoru dokazují značné rozdíly úrovně průměrných prodejních cen PTY pocházejícího z Indie, PTY z jiných třetích zemí a PTY vyráběného průmyslem Společenství. To bylo dle názoru tohoto vyvážejícího výrobce potvrzeno skutečností, že průměrná cena průmyslu Společenství během OŠ byla o více než 50 % vyšší než cena dovozů z Indie, což údajně signalizuje, že v případě PTY vyráběného ve Společenství a PTY pocházejícího z Indie nejde ve všech ohledech o stejný výrobek.

(10) Budiž připomenuto předběžné zjištění, že základní fyzikální vlastnosti různých typů a kvalit PTY se v podstatě neliší a že za těchto okolností by měly být všechny typy PTY považovány pro účely tohoto řízení za jeden jediný výrobek. Předběžně se rovněž dospělo k závěru, že PTY vyrobené v Indii a vyvážené do Společenství má podobné fyzikální vlastnosti a podobné použití jako výrobky vyrobené výrobcem ze Společenství, takže by měly být považovány za stejný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení. V tomto ohledu nelze samotné rozdíly prodejních cen považovat za kritérium pro stanovení stejného výrobku.

(11) Pokud jde o argument segmentace trhu, nebyl navíc předložen nebo nalezen žádný důkaz jasného rozlišení podložený objektivními kritérii, který by podpořil závěr, že u dovozů z Indie a výrobků vyráběných průmyslem Společenství jde o různé výrobky. Prodejní cenu jako takovou nelze pro stanovení segmentů trhu považovat za dostatečný důkaz, zvláště pak z pohledu praktik dumpingu a subvencí. Co se týče zjištěného rozdílu typů výrobku, který opravdu zahrnuje různé prvky cenové tvorby, je brán do úvahy při výpočtech cenového podbízení a úrovně odstranění škod, jak je vysvětleno ve 46. bodě odůvodnění.

(12) Ze shora uvedených důvodů byla námitka zamítnuta a závěry, že PTY by mělo být považováno za jeden jediný výrobek a že při analýze je z této skutečnosti třeba vycházet, byly potvrzeny.

(13) Při absenci dalších připomínek se potvrzuje definice posuzovaného výrobku a stejného výrobku uvedená ve 14. až 16 bodě odůvodnění předběžného nařízení.

D. SUBVENCE

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

I. INDIE

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

1. Výběr vzorků

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(14) Šetření subvencí v Indii proběhlo podle článku 27 základního nařízení. Po zavedení předběžného vyrovnávacího cla nebyly předloženy žádné připomínky k výběru vzorků u indického vyvážejícího výrobce, proto se potvrzují závěry uvedené v 17. až 23. bodě odůvodnění předběžného nařízení.

2. Režim "Duty Entitlement Passbook (DEPB)" na bázi po vývozu

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(15) Po oznámení předběžných závěrů namítl jeden vyvážející výrobce a sdružení zastupující průmysl v Indii, že podnik přestal během OŠ používat licence DEPB, a tento režim by tudíž neměl být u tohoto podniku napadnutelný.

(16) Podnik nevyvrátil závěry, že používal režim DEPB na bázi po vývozu během OŠ a že se tento režim v Indii stále používá. Zvýhodnění plynoucí z režimu DEPB bylo vypočítáno na základě dobropisů poskytnutých v rámci licencí, které byly během OŠ použity nebo převedeny (prodány). Námitka, že podnik během OŠ již režim licencí DEPB nevyužíval a přešel na jiný režim, nemění nic na skutečnosti, že během OŠ ve skutečnosti využil a prodal licence DEPB a že podnik tento režim měl a stále ještě má k dispozici. Dospělo se proto k závěru, že podnik byl během OŠ režimem DEPB zvýhodněn a není důvod se domnívat, že by toto zvýhodnění nemohl využít i v budoucnu.

(17) Dva vyvážející výrobci argumentovali tím, že využili licenci DEPB pouze pro účely nákupu surovin na výrobu dotčeného výrobku a že by proto toto zvýhodnění nemělo být posuzováno jako napadnutelná subvence.

(18) Jak již bylo zmíněno v předběžných závěrech, nepatří režim DEPB k povoleným režimům prominutí/navrácení cla ve smyslu příloh I, II a III základního nařízení. Vývozce není povinen zboží dovezené bez cla ve výrobním procesu skutečně spotřebovat a výše dobropisu se nepočítá na základě skutečně použitých surovin. Zboží, které se dováží na tento dobropis, nelze na domácím trhu prodat nebo použít jinak. Navíc licence je možné volně prodávat. Šetření ukázalo, že tyto podniky v průběhu OŠ prodaly více než 90 % resp. 60 % svých licencí DEPB. Z toho je nutné vyvodit závěr, že zvýhodnění DEPB bylo pro tyto podniky napadnutelnou subvencí.

(19) Jeden vyvážející výrobce namítl, že zvýhodnění plynoucí z režimu DEPB na bázi po vývozu by mělo být omezeno výší licence DEPB udělené pro vývozy dotčeného výrobku, tj. PTY.

(20) Skutečnost, že tyto licence je možné použít pro jakýkoliv druh dovozů nebo je dokonce převést, neumožňuje rozvržení subvencí na různé výrobky. Licence poskytnuté na jiné výrobky než je dotčený výrobek, lze použít na dovozy surovin přímo či nepřímo použitých při výrobě PTY. Rozvržení výhod plynoucích z DEPB na bázi po vývozu na celkový obrat vývozu během OŠ by mělo být tedy potvrzeno (40. a 41. bod odůvodnění předběžného nařízení).

(21) Jeden vyvážející výrobce argumentoval také počtem oprávek vztahujícím se na hypotetické náklady, např. snížení daně, úroky a kursové ztráty.

(22) Ve smyslu čl. 7 odst. 1 základního nařízení lze od celkové subvence odečíst pouze náklady, které byly nutně vynaloženy za účelem splnění podmínek pro podání žádosti či získání subvence. V tomto ohledu by tyto hypotetické náklady, kterými vývozce argumentoval, nepřicházely pro odečtení od zjištěné výše napadnutelné subvence v úvahu.

(23) Závěry uvedené ve 31. až 41. bodě odůvodnění předběžného nařízení se proto potvrzují.

3. Režim "Export Promotion Capital Goods" (EPCGS) – program na podporu vývozu s preferenčním dovozním clem na výrobní prostředky

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(24) Jeden vyvážející vývozce namítal, že zvýhodnění v rámci EPCGS by mělo být rozvrženo na celkový obrat (vývoz a tuzemsko), neboť výrobní prostředky získané v rámci tohoto režimu byly použity jak na domácí výrobu, tak na výrobu určenou na vývoz.

(25) Je třeba poznamenat, že EPCG je režim jednoznačně právně závislý na realizaci vývozu ve smyslu čl. 3 odst. 4a) základního nařízení. Tuto licenci nelze bez závazku k vývozu zboží získat. Tento závěr nebyl napadnut.

(26) Vývozní subvence, tj. osvobození výrobních prostředků nabytých v rámci tohoto režim od cla, by proto měla být rozvržena na obrat vývozu.

(27) Stejný vyvážející výrobce také namítal, že výpočet zvýhodnění v rámci EPCG by měl být omezen na investice použité na výrobu dotčeného výrobku, tj. PTY.

(28) Licence EPCG obdržel tento vyvážející výrobce nejen na výrobu dotčeného výrobku (PTY), nýbrž i na výrobu jiných výrobků, např. polyesterové dloužené příze (POY), která je hlavní surovinou pro výrobu PTY. POY byla vyráběna ve třech různých závodech a prodávala se jako hotový výrobek nebo byla použita k výrobě jiných výrobků.

(29) Z účtů podniku nebylo možné zjistit, které výrobní prostředky či který jejich podíl byl použit na výrobu PTY. Byl proto učiněn závěr, že úplné zvýhodnění plynoucí z licencí EPCG bylo v porovnání s celkovým obratem vývozu ke zjištění výše subvence nejvhodnější.

(30) Závěry uvedené ve 42. až 49. bodě odůvodnění předběžného nařízení se proto potvrzují.

4. Výše napadnutelných subvencí

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(31) Po uvalení předběžného vyrovnávacího cla byla v celkové výši subvence stanovené pro spolupracující podniky nezařazené do výběru vzorků zjištěna administrativní chyba. Místo subvence 5,0 % ad valorem stanovené v předběžném nařízení pro spolupracující podniky nezařazené do výběru vzorků měla její výše činit 5,2 %.

(32) Sdružení reprezentující průmysl v Indii namítalo, že skutečná výše váženého průměru subvence u tří šetřených podniků byla pod úrovní de minimis, "řízení by proto mělo být podle základního precedenčního práva ES ukončeno".

(33) Jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění předběžného nařízení, výše subvence stanovená pro všechny vyvážející výrobce v Indii se pohybovala v rozmezí od 1,0 % do 9,1 %. Pouze v jednom případě byla u jednoho podniku v Indii zjištěna výše subvence pod minimální 3 % úrovní.

(34) Celostátní výše váženého průměru subvence zohledňující všechny výše subvencí stanovené v 69. bodě odůvodnění předběžného nařízení je 3,9 %, tj. nad úrovní de minimis. Z tohoto důvodu proto není žádný důvod k ukončení řízení proti Indii.

(35) Další změny výše subvence stanovené v 68. a 69. bodě odůvodnění předběžného nařízení nebyly nutné. Závěry se proto potvrzují takto:

Typ subvence | EOU/EPZ | DEPB po vývozu | EPCGS | ITES | Advance Licence | Celkem |

IndoRama Synthetics Limited | | 2,9 % | 1,2 % | | | 4,1 % |

Reliance Industries Limited | | 0,4 % | | 0,6 % | | 1,0 % de minimis |

Welspun Syntex Limited | | 9,1 % | | | | 9,1 % |

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do výběru vzorků | | | | | | 5,2 % |

Všechny ostatní podniky | | | | | | 9,1 % |

II. INDONÉSIE

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(36) Po zavedení předběžných opatření nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se závěrů minimální výše subvencí pro Indonésii. Závěry uvedené v 70. až 74. bodě odůvodnění předběžného nařízení by proto měly být potvrzeny a řízení proti Indonésii by mělo být na základě toho ukončeno.

E. DEFINICE PRŮMYSLU SPOLEČENSTVÍ

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(37) Krátce po zavedení předběžných opatření ukončil Dupont SA, jeden ze spolupracujících výrobců zařazených do definice průmyslu Společenství, v předběžném stadiu šetření definitivně výrobu PTY ve Společenství, a to údajně z důvodu nízkých cen dovozů na trh Společenství. Z pohledu konečné povahy této záležitosti bylo považováno za vhodné, aby Dupont SA nebyl již nadále pokládán za část průmyslu Společenství. Následně se za účelem stanovení konečného závěru dospělo k tomu, že by bylo vhodné, aby byly jako průmysl Společenství definovány dva zbývající spolupracující výrobci ve Společenství, a to UNIFI Textured yarns Ltd a Sinterama Spa.

(38) Z tohoto důvodu bylo zkoumáno, zda na tyto dva podniky připadá hlavní podíl výroby ve Společenství v souladu s čl. 10 odst. 8 základního nařízení. Bylo zjištěno, že výroba dvou zbývajících spolupracujících výrobců ve Společenství představuje dohromady 30 % celkové výroby stejného výrobku ve Společenství během OŠ. To je více než 25 % hranice stanovená ve shora zmíněném článku. Tyto dva podniky proto tvoří průmysl Společenství zcela ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(39) Indičtí vyvážející výrobci argumentovali tím, že předběžná analýza škod vycházela pouze ze situace malé části výrobců ve Společenství. Opírali svá tvrzení o skutečnost, že výrobce ve Společenství, který si stěžoval a který při šetření skutečně spolupracoval, netvoří hlavní podíl výroby ve Společenství.

(40) Tento argument je nesprávný a byl odmítnut, neboť dva zbývající podniky představují více než 25 % celkové výroby ve Společenství. Potvrzuje se proto, že tito dva spolupracující výrobci ze Společenství tvoří průmysl Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

F. POŠKOZENÍ

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

1. Spotřeba ve Společenství

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(41) Při absenci dalších nových údajů se potvrzují předběžné závěry týkající se spotřeby ve Společenství uvedené v 84. a 85. bodě odůvodnění předběžného nařízení. V průběhu posuzovaného období se spotřeba ve Společenství vyvíjela následovně:

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Spotřeba ve Společenství | 285640 | 341660 | 369031 | 353376 | 360176 | 339352 |

1996 = 100 | 100 | 120 | 129 | 124 | 126 | 119 |

2. Subvencované dovozy z Indie

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Indické dovozy | 7583 | 16992 | 17210 | 7696 | 12886 | 22683 |

1996 = 100 | 100 | 224 | 238 | 156 | 247 | 299 |

Podíl na trhu | 2,7 % | 5,0 % | 4,9 % | 3,3 % | 5,2 % | 6,7 % |

Ceny | 1,9 | 2,0 | 1,7 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |

1996 = 100 | 100 | 107 | 91 | 75 | 95 | 93 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(42) V absolutních číslech se objem indického dovozu během posuzovaného období téměř ztrojnásobil ze 7583 tun v roce 1996 na 22683 tun během OŠ. Je třeba poznamenat, že v období od roku 1999 do OŠ, v době kdy celková spotřeba ve Společenství klesla, se objem indických dovozů téměř zdvojnásobil.

(43) Podíl indických dovozů na trhu Společenství se zvýšil ze 2,7 % v roce 1996 na 6,7 % během OŠ. Současně s prudkým zvýšením objemu dovozů v období mezi rokem 1999 a OŠ vzrostl jejich podíl na trhu z 3,3 % na 6,7 %, zatímco celková spotřeba ve Společenství klesla.

(44) Pokud jde o průměrnou dovozní cenu, ta nejprve v období let 1996 a 1997 vzrostla a potom se snížila. Nejnižší úroveň cen byla dosažena v roce 1999.

(45) Při absenci připomínek k objemu a ceně dovozů z Indie se potvrzují předběžné závěry uvedené v 86. až 88. bodě odůvodnění předběžného nařízení.

(46) Pokud jde o cenové podbízení z pohledu shora zmíněných změn složení průmyslu Společenství, došlo k úpravě jeho výpočtu. Metoda výpočtu míry podbízení popsaná v 89. a 92. bodě odůvodnění předběžného nařízení však zůstala nezměněna. Podle ní byly pro účely analýzy cenového podbízení porovnány ceny různých typů PTY pocházejícího z Indie s cenami podobných typů vyráběných a prodávaných průmyslem Společenství. Porovnání celkových průměrných cen, které navrhovali indičtí vyvážející výrobci by nezohlednilo existenci různých typů výrobku a vedlo by k zavádějícím výsledkům.

(47) Na tomto základě se upravená míra cenového podbízení vyjádřená jako procento cen průmyslu Společenství pohybovala u vyvážejících výrobců, kteří při šetření spolupracovali, v rozmezí 23 % a 28 %.

(48) Vzhledem ke skutečnosti, že výše subvence u jednoho indického vyvážejícího výrobce byla zjištěna pod minimální úrovní, Komise zkoumala, zda by vyloučení těchto nesubvencovaných dovozů výrazně změnilo shora uvedené závěry. Bylo zjištěno, že úroveň zvýšení subvencovaných indických dovozů by byla srovnatelná jak absolutně, tak relativně, tzn. mezi rokem 1996 a OŠ by se zdvojnásobila a po snížení v roce 1999 by se v období od konce letošního roku do OŠ znovu dvojnásobně zvýšila. Pokud jde o průměrné dovozní ceny, i když by se během posuzovaného období zvyšovaly, indické dovozní ceny by byly během OŠ stále ještě hodně pod úrovní cen průmyslu Společenství, tj. mezi 23 % a 28 %. Z toho byl tedy vyvozen závěr, že i kdyby nebyly dovozy podniku, u něhož byla zjištěná míra poškození pod minimální hranicí, ve shora uvedené analýze zohledněny, uvedené závěry by zůstaly stejné.

3. Situace v průmyslu Společenství

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(49) Po shora zmíněném vyřazení jednoho spolupracujícího výrobce ve Společenství z definice průmyslu Společenství byly odpovídajícím způsobem upraveny předběžně stanovené ukazatele poškození. Níže uvedené údaje ukazují vývoj ukazatelů poškození během posuzovaného období u dvou zbývajících spolupracujících výrobců ze Společenství. Jelikož průmysl Společenství tvoří pouze dva podniky, byly údaje z důvodů utajení indexovány.

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacit (1996 = 100)

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem výroby | 100 | 112 | 117 | 112 | 122 | 118 |

Výrobní kapacita | 100 | 110 | 116 | 118 | 130 | 135 |

Využití kapacit | 100 | 101 | 101 | 95 | 94 | 88 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(50) Objem výroby průmyslu Společenství se během posuzovaného období zvýšil o 18 %. Je třeba poznamenat, že hlavní nárůst byl mezi rokem 1996 a 1998. Po tomto období objem výroby kolísal a v OŠ dosáhl úrovně srovnatelné s rokem 1998.

(51) Výrobní kapacita byla stanovena na základě teoretického maximálního hodinového výkonu instalovaných strojů vynásobeného teoretickým ročním počtem pracovních hodin při zohlednění přerušení výroby z důvodu údržby apod..

(52) Nárůst výrobních kapacit se vyvíjel ve dvou fázích. K prvnímu zvýšení došlo mezi lety 1996 a 1998, a to o 16 %. Je třeba poznamenat, že objem výroby průmyslu Společenství ve stejném období rovněž srovnatelně vzrostl, což mělo za následek trvale vysoké využití výrobních kapacit. K druhému nárůstu došlo mezi rokem 1999 a koncem OŠ, kdy výrobní kapacita vzrostla o cca 14 %. Během tohoto období zůstala úroveň výroby relativně stabilní, což vysvětluje pokles ve využití kapacit.

Zásoby (1996 = 100)

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zásoby | 100 | 62 | 10 | 5 | 25 | 72 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(53) Snížení úrovně zásob v období 1996 až 1999 se vysvětluje značným nárůstem objemu prodeje, zvláště pak v porovnání s objemem výroby ve stejném období. Potom se výše zásob z důvodu značného poklesu objemů prodeje značně zvýšila, zatímco výroba vzrostla jen mírně.

Objem prodeje, podíly na trhu a růst (1996 = 100)

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 100 | 116 | 121 | 116 | 116 | 106 |

Podíly na trhu | 100 | 98 | 94 | 94 | 92 | 89 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(54) Objem prodeje průmyslu Společenství se během posuzovaného období zvýšil o 6 %. Vrcholu dosáhl v roce 1998 (21 % nárůst v porovnání s rokem 1996) a v následujícím období potom klesl o 13 %.

(55) V období 1996 až 1998 se objem prodeje průmyslu Společenství nezvýšil v porovnání s vývojem celkové spotřeby v průmyslu Společenství stejnou měrou. Jeho pokles byl potom markantnější než zaznamenaný pokles celkové poptávky po PTY ve Společenství mezi rokem 1998 a OŠ, což vysvětluje skutečnost, proč podíly na trhu neustále klesaly.

(56) Indičtí vyvážející výrobci namítli, že by Komise měla během posuzovaného období vzít do úvahy vývoj podílu na trhu u všech výrobců ve Společenství a nejen pouze vývoj podílu průmyslu Společenství, neboť tak by se ukázalo celkové zvýšení podílů na trhu.

(57) Je třeba poznamenat, že podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení znamená poškození materiální škody způsobené průmyslu Společenství. Zjištění míry poškození se proto omezuje na celkovou ekonomickou situaci spolupracujících výrobců ve Společenství, kteří tvoří průmysl Společenství, jak je uvedeno ve 40. bodě odůvodnění. Kromě toho ukazuje tabulka v 86. bodě odůvodnění, že se během posuzovaného období podíl ostatních výrobců ze Společenství rovněž snížil, a to značnou měrou. Role ostatních výrobců ze Společenství byla ve skutečnosti vyhodnocena v kontextu příčiny poškození. Tato námitka byla proto odmítnuta.

Prodejní cena (1996 = 100)

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Průměrná prodejní cena | 100 | 100 | 100 | 93 | 90 | 95 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(58) Průměrná cena průmyslu Společenství zůstala v letech 1996–1998 stejná a během následujícího období klesla o 5 %. To připomíná skutečnost, že z porovnání cen srovnatelných typů výrobku prodaného na trhu Společenství v OŠ vyplynula míra cenového podbízení ve výši 23 % až 25 %.

Ziskovost (1996 = 100)

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Ziskovost | 100 | 125 | 106 | 40 | – 223 | – 254 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(59) Ziskovost průmyslu Společenství vyjádřená jako výnosy z čistých prodejů na trhu Společenství zaznamenala v posuzovaném období rapidní pokles z pozitivních čísel v roce 1996 do vysoce negativní úrovně během OŠ.

Investice a možnost navýšení kapitálu (1996 = 100)

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Investice | 100 | 59 | 183 | 90 | 69 | 18 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(60) Výše investic byla obzvláště vysoká v letech 1996 a 1998, což mělo souvislost se zvýšením výrobní kapacity. Během OŠ byly možnosti investování v porovnání s tímto obdobím velmi omezené.

(61) Možnost průmyslu Společenství zvyšovat svůj kapitál z externích zdrojů nebo od svých mateřských společností nebyla na začátku posuzovaného období nijak omezena. Vzhledem ke značným ztrátám v OŠ však byla v OŠ vážně ohrožena.

Návratnost investic (1996 = 100)

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Návratnost aktiv | 100 | 170 | 130 | 25 | – 5 | – 45 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(62) Návratnost aktiv (vyjadřující ziskovost jako procento celkového stavu aktiv průmyslu Společenství) byla v tomto případě považována za přiměřený ukazatel.

(63) Vývoj návratnosti aktiv odpovídal údajům ziskovosti a ukazoval jasné zhoršení finanční situace průmyslu Společenství zvláště po roce 1998.

(64) Indičtí vyvážející výrobci zpochybnili úroveň návratnosti aktiv na základě příslušného vývoje cen PTY a hlavní suroviny používané k výrobě PTY (POY). Namítali, že prodejní cena PTY vzrostla v průměru více než nákupní cena POY, což by se mělo pozitivně odrazit ve vývoji návratnosti aktiv.

(65) Zde je nejprve nutné poznamenat, že v období mezi rokem 1999 a OŠ měly průměrné ceny PTY a POY podobný vývoj. Navíc je nutné zohlednit i jiné nákladové faktory, tj. jiný použitý materiál a výrobní náklady. Všechny tyto faktory byly při určení ziskovosti a návratnosti investic v posuzovaném období zkoumány a zohledněny. Vývoj hodnoty aktiv by měl být v tomto ohledu rovněž posouzen. Tento argument byl proto odmítnut.

Cash flow (1996 = 100)

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Cash flow | 100 | 163 | 67 | 195 | 72 | 43 |

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(66) Čísla týkající se cash flow potvrzují zhoršení finanční situace průmyslu Společenství, přičemž během posuzovaného období zůstala pozitivní a v roce 1999 zaznamenala svůj vrchol. Tento nejvyšší stav má souvislost s hotovostními přírůstky ze značného počtu prodejů v roce 1999, které byly dokladovány v roce 1998, avšak skutečně hotově inkasovány až v roce 1999.

Zaměstnanost, mzdy a produktivita (1996 = 100)

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Zaměstnanci | 100 | 106 | 120 | 129 | 131 | 123 |

Mzdy | 100 | 117 | 125 | 142 | 141 | 145 |

Produktivita | 100 | 105 | 98 | 87 | 93 | 95 |

(67) Počet zaměstnanců se v posuzovaném období zvýšil o 23 % a mzdové náklady stouply ve stejném období o 45 %.

(68) Produktivita práce klesla v posuzovaném období o 5 %.

Zotavení z předcházejícího dumpingu

(69) Finanční výsledky průmyslu Společenství od roku 1996 do roku 1998 byly uspokojivé a naznačovaly, že se průmysl Společenství alespoň částečně zotavil z dopadu dumpingových dovozů pocházejících z třetích zemí, proti nimž byla v roce 1996 zavedena antidumpingová opatření. Mezi rokem 1999 a OŠ se situace průmyslu Společenství v důsledku zvýšení subvencovaných indických dovozů opět zhoršila.

Skutečná úroveň subvencí

(70) Konečná úroveň subvencí je jednoznačně výrazná. Z pohledu objemu a ceny subvencovaných dovozů nelze dopad této úrovně subvencí považovat za zanedbatelný.

4. Závěr k poškození

(71) Závěr předběžného řízení, že průmysl Společenství utrpěl během OŠ hmotnou škodu ve smyslu článku 8 základního nařízení, se potvrzuje. Složitá situace průmyslu Společenství se projevila teprve v období po roce 1998. V období 1996–1998 se objem výroby v průmyslu Společenství zvýšil (+17 %) a využití kapacit bylo vysoké. Objem prodejů se také zvýšil (+21 %), zatímco prodejní ceny se nezměnily a průmysl byl z pohledu čistého obratu, návratnosti celkových aktiv a cash flow stále ziskový. Vzhledem k tomu byl průmysl Společenství schopen zvyšovat své investice, počet zaměstnanců a cash flow zůstal během tohoto období stále příznivý. Tento pozitivní vývoj se vysvětluje kombinací pozitivního účinku zavedení antidumpingových opatření proti Indonésii, Thajsku, Tchaj-wanu a Malajsii, která obnovila spravedlivé podmínky na trhu Společenství, a zvýšením spotřeby PTY ve Společenství.

(72) Po roce 1998 se situace v průmyslu Společenství začala výrazně zhoršovat. I když objem výroby zůstal neměnný, využití výrobních kapacity kleslo o sedm procentních bodů, objem prodeje o 13 % a prodejní ceny rovněž klesly o 5 %. Následně zaznamenal průmysl Společenství značné ztráty, což poznamenalo i jeho investice.

(73) Indičtí vyvážející výrobci argumentovali tím, že některé shora detailně popsané ukazatele se během posuzovaného období vyvíjely pozitivně a žádnému poškození nenasvědčovaly.

(74) Za prvé je třeba poznamenat, že podle čl. 8 odst. 5 základního nařízení žádný z ekonomických ukazatelů uvedených v tomto článku není nutně rozhodujícím vodítkem k tomu, zda průmysl Společenství utrpěl materiální škodu. I když je pravda, že se ekonomická situace průmyslu Společenství v letech 1996 až 1998 zlepšila, shora uvedená čísla a závěry jasně ukazují, že potom následovalo značné zhoršení situace v průmyslu Společenství a v OŠ utrpěl průmysl hmotnou škodu. Tento argument bylo proto odmítnut a shora zmíněný závěr, tj. že průmysl Společenství utrpěl hmotnou škodu, se potVRZUJE.

G. PŘÍČINA POŠKOZENÍ

1. Úvod

(75) Podle čl. 8 odst. 6 základního nařízení bylo zkoumáno, zda materiální škoda způsobená průmyslu Společenství uvedené ve 40. bodě odůvodnění byla zapříčiněná subvencovanými dovozy z Indie. Podle čl. 8 odst. 7 základního nařízení Komise zkoumala i další známé faktory, které by mohly průmysl Společenství poškodit, aby se ujistila, že škody způsobené těmito jinými faktory nebyly nesprávně přisuzovány subvencovaným dovozům.

2. Dopad subvencovaných dovozů

(76) Mezi rokem 1999 a OŠ se objem dovozů pocházejících z Indie ztrojnásobil, a to ze 7583 tun na 22683 tuny. Tento nárůst měl dvě etapy: první o 138 % v letech 1996 až 1998 a potom v roce 1999 až do OŠ vzrostl o 92 %, z 11824 tun na 22683 tun, tj. zvýšení o cca 10800 tun. Je třeba poznamenat, že zatímco k prvnímu zvýšení došlo za situace, kdy se trh Společenství ještě rozšiřoval, druhé zvýšení nastalo v době, kdy spotřeba ve Společenství zaznamenala značný pokles (–14000 tun). Během stejného období, tj. 1999–OŠ, se objem prodeje průmyslu Společenství snížil o cca 13 %.

(77) Podobný vývoj lze sledovat i v relativních číslech. Podíl indických dovozů na trhu v roce 1996 se zvýšil ze 2,7 % na 6,7 % v OŠ. Tento nárůst se projevil ve dvou etapách: v letech 1996 až 1998 ze 2,7 % na 4,9 % a mezi rokem 1999 a OŠ ze 3,3 % na 6,7 %.

(78) V roce 1999 dosáhla cena indických dovozů nejnižší úrovně, tj. v průměru 1,4 EUR za tunu, což představuje pokles o zhruba 17 % oproti předcházejícímu roku a o 26 % oproti roku 1996. Díky této politice nízkých cen byli indičtí vyvážející výrobci v situaci, kdy mohli zvýšit objem svých prodejů a v roce 2000 a v OŠ znovu získat ztracené podíly na trhu. Ceny potom dosáhly své úrovně z roku 1998. Byly však stále v průměru nižší než v letech 1996 a 1997.

(79) Je třeba připomenout, že během OŠ bylo zaznamenáno výrazné cenové podbízení pohybující se mezi 23 % a 28 %. To jasně ukazuje na silný cenový tlak, který byl během OŠ díky indickým dovozům vyvíjen. S podílem na trhu ve výši 6,7 % během OŠ měla taková míra cenového podbízení zcela jistě značný negativní dopad na transparentní a krizový trh Společenství i na výrobek, který je extrémně cenově citlivý.

(80) Současně zaznamenal průmysl Společenství mezi v období 1996 až 1998 pokles podílu na trhu ve výši zhruba jednoho procentního bodu a dalšího procentního bodu mezi rokem 1999 a OŠ. Tento pokles je třeba vidět z pohledu cenového vývoje v průmyslu Společenství. Ten musel v roce 1999 snížit své ceny o 7 % oproti roku 1998, aby si svou pozici na trhu udržel. Je třeba připomenout, že ve stejném roce se ceny indických dovozů snížily o 17 %. Ceny průmyslu Společenství zůstaly potom relativně na stejné úrovni, což však nebylo k udržení pozitivní finanční situace dostačující. Na rozdíl od indických vyvážejících výrobců nebyl průmysl Společenství v období roku 2000 a v OŠ schopen zvýšit prodejní ceny ve Společenství.

(81) V letech 1996 až 1998 se situace průmyslu Společenství vyvíjela i přes zvyšující se indické dovozy příznivě, neboť na expandujícím trhu Společenství byly zavedením antidumpingového cla na dovozy PTY pocházející z různých zemí (viz níže) obnoven poctivý obchod. Od roku 1999 se však finanční situace průmyslu Společenství značně zhoršila. Jak je shora vysvětleno, objem prodeje a ceny začaly klesat, což výrazně ovlivnilo ziskovost, návratnost investic i cash flow. Tato situace nastala v období, kdy došlo k výraznému snížení indických cen a objem jejich dovozů začal značně narůstat, tzn. že v období 1999 až OŠ se objem jejich dovozů zdvojnásobil.

3. Působení dalších faktorů

Dovozy pocházející z třetích zemí

(82) Jelikož jiné dotčené strany nepředložily žádné další údaje či připomínky, potvrzuje se závěr uvedený ve 121. bodu odůvodnění předběžného nařízení, že dovozy pocházející z Indonésie a Tchaj-wanu pravděpodobně také přispěly ke škodám způsobeným průmyslu Společenství během OŠ.

(83) Na tomto velmi transparentním trhu by zvýšené dovozy PTY za nízké ceny z kterékoli země původu pravděpodobně způsobily průmyslu Společenství škody v takovém rozsahu, který lze považovat za značný. Pokud by však měl být kvantitativně vyjádřen dopad indických dovozů v porovnání s dovozy z Indonésie a Tchaj-wanu, došlo v období roku 1999 a OŠ ke zvýšení indických dovozů v absolutních i relativních číslech i ke zvýšení průměrné dovozní ceny během OŠ, která byla v průměru nižší než ceny dovozů z Indonésie a Tchaj-wanu zejména proto, že na tyto dovozy se částečně vztahovalo antidumpingové clo. Za těchto okolností lze konstatovat, že dopad indických dovozů nebyl zcela jistě méně výrazný než dopad dovozů z Indonésie a Tchaj-wanu, a že proto skutečně existovala značná příčinná souvislost mezi dovozy z Indie a zhoršenou situací v průmyslu Společenství.

(84) Pokud jde o dovozy ze zbývajících třetích zemí se při absenci připomínek také potvrzuje předběžný závěr, že tyto dovozy nelze považovat za příčinu škod způsobených průmyslu Společenství.

Nesubvencované dovozy

(85) Z pohledu skutečnosti, že výše subvence zjištěná u jednoho z indických vyvážejících výrobců byla pod úrovní de minimis, Komise zkoumala, zda i tyto dovozy nezpůsobily poškození průmyslu Společenství. V paralelně probíhajícím antidumpingovým řízením o dovozech PTY pocházejících z Indie se dospělo ke konečnému závěru (odkaz na konečné antidumpingové nařízení), že dovozy mimo jiné i tohoto indického výrobce byly dumpingové a způsobily průmyslu Společenství škody. To však nemění nic na závěru, že subvencované dovozy z Indie způsobily poškození průmyslu Společenství.

Jiní výrobci ze Společenství

(86) Základem níže uvedené tabulky jsou údaje získané od některých podniků a obsažené ve stížnosti, které ukazují vývoj objemu prodeje a podílu na trhu jiných výrobců ze Společenství.

| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | OŠ |

Objem prodeje | 134366 | 144831 | 150544 | 136097 | 142797 | 131924 |

Podíl na trhu | 47,0 % | 42,4 % | 40,8 % | 38,5 % | 39,6 % | 38,9 % |

(87) Ze shora uvedených údajů je zřejmé, že objem prodeje PTY jiných výrobců ze Společenství v období od roku 1996 do OŠ značně klesl absolutně i relativně. Navíc je třeba připomenout, že značná část těchto jiných výrobců ze Společenství ve skutečnosti patřila k původním stěžovatelům. Tyto podniky nebyly schopny při současném šetření plně spolupracovat z důvodu nedostatku zdrojů, řízení však plně podporovaly a zcela nebo částečně spolupracovaly v podobných současně probíhajících šetřeních.

(88) Vzhledem ke shora uvedenému se dospělo k závěru, že jiní výrobci ze Společenství nepřispěli ke škodám způsobených průmyslu Společenství.

Investice průmyslu Společenství

(89) Některé dotčené strany namítaly, že zhoršení finanční situace průmyslu Společenství způsobily také rozsáhlé investice, které v posuzovaném období realizoval.

(90) Jak je vysvětleno shora, investice průmyslu Společenství sloužily ke zvýšení jeho výrobních kapacit. První zvýšení kapacit nastalo mezi rokem 1996 a 1998 tj. v době, ve které rostla spotřeba ve Společenství. Průmysl Společenství proto zvýšil objem své výroby a byl schopen na rozšiřujícím se trhu Společenství zvýšit i objem prodeje. Z pohledu tohoto pozitivního vývoje rozšířil průmysl Společenství své výrobní kapacity podruhé mezi rokem 1999 a OŠ. Šlo o zvýšení na cca 10000 tun. Tentokrát však nemohl průmysl Společenství zvýšit svou výrobu a objem prodeje, aby naplnil nově rozšířené výrobní kapacity, a míra využití výrobních kapacit proto výrazně klesla. Jelikož se při výrobě PTY jedná o kapitálově intenzivní výrobní odvětví s odpovídajícím vysokými fixními náklady, měl pokles výroby a objemu prodeje v období od roku 1999 do OŠ přímý negativní dopad na finanční situaci průmyslu Společenství. Je třeba poznamenat, že cena hlavní suroviny se ve stejném období nezměnila.

(91) Zvýšení kapacit v období od roku 1999 do OŠ mělo negativní dopad na finanční situaci průmyslu Společenství, neboť se časově shodovalo se snížením výroby objemu prodeje průmyslu Společenství. Pokles objemu prodeje byl však způsoben tlakem indických dovozů PTY na trhu Společenství. I když se spotřeba ve Společenství snížila o cca 14000 tun v období od roku 1999 do OŠ, objem indických dovozů PTY se ve stejném období díky jejich agresivní cenové politice zvýšil o cca 10000 tun. Ceny indických dovozů PTY byly během OŠ výrazně pod úrovní cen průmyslu Společenství a příslušný objem dovozů vzrostl takovou měrou, že průmysl Společenství nebyl schopen zvýšit nebo dokonce omezit svůj klesající prodej a objem výroby, a následně tak omezit negativní dopad na předimenzované výrobní kapacity.

(92) I kdyby se v období od roku 1999 do OŠ náklady vynaložené na investice a s tím spojené zvýšení výrobních kapacit negativně projevily ve finanční situaci průmyslu Společenství, byl tento dopad ještě zesílen skutečností, že průmysl Společenství musel snížit svůj prodej, objem výroby a prodejní ceny. A k tomu došlo na základě tlaku nízkých cen indických dovozů, jejichž objem se ve stejném období téměř zdvojnásobil, zatímco celková spotřeba ve Společenství se snížila.

(93) Je proto zřejmé, že kdyby nebylo subvencovaných dovozů z Indie, byl by průmyslu Společenství schopen udržet své prodejní ceny na úrovni roku 1998 a zvýšit objem své výroby a prodeje. To by vedlo k úsporám z velkovýroby a za podmínek poctivého obchodování by průmysl Společenství byl schopen většinu, ne-li veškeré další fixní náklady spojené s investicemi absorbovat.

Pokles poptávky

(94) Zatímco během posuzovaném období došlo ke zvýšení spotřeby ve Společenství, v období od roku 1999 do OŠ spotřeba klesla. I když tento vývoj korespondoval s poklesem objemu prodeje průmyslu Společenství, je třeba poznamenat, že za prvé objem prodeje průmyslu Společenství klesl v porovnání se spotřebou ve Společenství mnohem více a za druhé dovozy pocházející z Indie se ve stejném období téměř zdvojnásobily. I když nelze vyloučit, že tento pokles poptávky měl na situaci v průmyslu Společenství škodlivý účinek, musel být v porovnání s účinky subvencovaných dovozů zanedbatelný.

Celkový hospodářský útlum

(95) Indičtí vyvážející výrobci namítali, že průmysl Společenství utrpěl škody díky celosvětovému hospodářskému útlumu, který nastal ke konci roku 2000, a že by toto mělo být při analýze příčin škod také zohledněno a vyčísleno.

(96) Za prvé je třeba poznamenat, že shora uvedená analýza ukazuje, že ekonomická situace průmyslu Společenství se začala zhoršovat již před koncem roku 2000. Za druhé by se očekávalo, že při celkovém hospodářském útlumu budou podobně postiženi všichni výrobci ve Společenství. I přes špatnou situaci na trhu se však indickým vyvážejícím výrobcům podařilo objem prodeje ve Společenství značně zvýšit. Jak je uvedeno shora, objem prodeje průmyslu Společenství se proporcionálně snížil více než spotřeba ve Společenství. Navíc dopad celkového hospodářského útlumu se již odrazil ve shora zmíněném snížení poptávky.

(97) I když nelze vyloučit, že celkový hospodářský útlum situaci průmyslu Společenství také ovlivnil, dospělo se k závěru, že ve srovnání s cenovým tlakem subvencovaných dovozů nebyl významný.

Výkony vývozu průmyslu Společenství

(98) Indičtí vyvážející výrobci argumentovali tím, že ztráta podílu průmyslu Společenství na trhu byla způsobena skutečností, že se orientoval více na vývoz než na tuzemský prodej. Zvýšení objemu vývozu průmyslu Společenství ukazuje, že je konkurenceschopný na trzích, kde panují poctivé podmínky podnikání. Mělo by se také podotknout, že zatímco se objem vývozu během posuzovaného období čtyřikrát zvýšil. zůstal v porovnání s celkovým prodejem průmyslu Společenství nepatrný. A konečně je třeba poznamenat, že ziskovost průmyslu Společenství byla zjištěna výhradně na základě jeho prodejů na trhu Společenství. Při absenci dalších připomínek k tomuto tématu se potvrzují závěry uvedené ve 126. a 127. bodě odůvodnění předběžného nařízení.

Cena surovin

(99) K této otázce nebyly doručeny žádné připomínky, proto se potvrzují závěry uvedené ve 123. až 125. bodě odůvodnění předběžného nařízení, že cena surovin průmyslu Společenství nemohla být příčinou škod, které průmysl Společenství utrpěl.

Další argumenty dotčených stran

(100) Indičtí vyvážející výrobci argumentovali tím, že pokles objemu výroby během OŠ je třeba přisuzovat záměrnému uzavření závodu jednoho ze dvou výrobců, kteří tvoří průmysl Společenství. Šetření však ukázalo, že během OŠ nedošlo k žádnému uzavření závodu. Dotčený výrobce potvrdil, že k zavření závodu nedošlo a namítnul, že každé snížení objemu jeho výroby během OŠ se uskutečnilo v důsledku zvýšení dovozů PTY za nízké ceny na trh Společenství. Tento argument byl proto odmítnut.

4. Závěr k příčinám poškození

(101) Závěrem se potvrzuje, že subvencované dovozy měly na průmysl Společenství škodlivý dopad zejména v období od roku 1999 do OŠ, který byl charakterizován snížením objemu prodeje, prodejních cen, ztrátou podílu na trhu a značným zhoršením jeho finanční situace z pohledu ziskovosti a návratnosti investic. Během stejného období se objem indických dovozů výrazně zvýšil v absolutních i relativních číslech a jejich ceny byly výrazně pod úrovní cen průmyslu Společenství.

(102) Dále byly zkoumány i následující známé faktory: dovozy pocházející z ostatních třetích zemí, prodej jiných výrobců ze Společenství, investice průmyslu Společenství, pokles poptávky, celkový hospodářský útlum, cena surovin a výkony vývozu průmyslu Společenství. Účinek těchto faktorů zhoršil výrazný negativní dopad na situaci průmyslu Společenství způsobený prudkým zvýšením dovozů z Indie, které samy o sobě rovněž způsobily průmyslu Společenství materiální škody.

(103) Po shora popsané analýze, která řádně rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů a jejich dopad na situaci průmyslu Společenství od poškozujících účinků subvencovaných dovozů, a po ujištění, že škody způsobené ostatními faktory nebyly přisuzovány subvencovaným dovozům, se tímto potvrzuje, že účinek těchto faktorů nebyl takový, aby změnil skutečnost, že mezi subvencovanými dovozy a hmotnými škodami způsobenými průmyslu Společenství je příčinná souvISLOST.

H. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(104) Z pohledu událostí, které následovaly po stanovení předběžných závěrů, tj. uzavření závodu Dupont SA, bylo zkoumáno, zda i přes závěry o poškozujících subvencích neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství zavést konečná vyrovnávací opatření.

1. Průmysl Společenství a jiní výrobci ze Společenství

(105) Jak je vysvětleno v předběžném nařízení, není důvod k pochybám o životaschopnosti a konkurenceschopnosti průmyslu Společenství za situace, kdy na trhu panují obvyklé podmínky. Fakta ukázala, že pokud na trhu chybí poctivé obchodní podmínky, je existence průmyslu Společenství vážně ohrožena. Nepoctivé obchodování na trhu Společenství ve skutečnosti vedlo k uzavření závodu Dupont SA, který nepřežil současný tlak na trhu. Pokud by opatření nebyla zavedena, nelze vyloučit, že by jiní výrobci ze Společenství zaznamenali stejný vývoj.

(106) Je třeba poznamenat, že navzdory skutečnosti, že pouze dva výrobci ze Společenství mohli v šetření spolupracovat, řízení plně podporovali i jiní výrobci ze Společenství, kteří představují zhruba 75 % výroby ve Společenství. Jak je shora uvedeno, museli i jiní výrobci ve Společenství své podíly na trhu a objemy prodeje snížit.

(107) Předběžné závěry, že by bylo v zájmu průmyslu Společenství i v zájmu jiných výrobců ze Společenství opatření zavést, se proto potvrzují.

2. Dovozci

(108) V předběžném stadiu nebyly obdrženy žádné odpovědi od dovozců nebo obchodníků. V předběžném nařízení byl učiněn závěr, že zavedená opatření by jejich situaci nijak výrazně neovlivnila.

(109) Při absenci dalších připomínek dotčených stran po zavedení předběžných opatření se shora uvedené závěry potvrzují.

3. Dodavatelé surovin

(110) Při absenci připomínek se potvrzuje předběžný závěr, že zavedení opatření je v zájmu zásobovacího průmyslu.

4. Uživatelé

(111) V předběžném stadiu šetření spolupracoval pouze jeden uživatel. Při absenci připomínek nebo reakcí po zavedení předběžných opatření se závěr, že zavedení opatření by nijak výrazně neovlivnilo životaschopnost a konkurenceschopnost uživatelů, se potvrzuje.

5. Závěr

(112) Nezavedení vyrovnávacích opatření by vážně ohrozilo existenci průmyslu Společenství a jiných výrobců ve Společenství. To podtrhuje skutečnost, že díky nepoctivým obchodním podmínkám, které vládnou na trhu Společenství, musel jeden výrobce ze Společenství v poslední době zavřít svůj závod ve Společenství.

(113) Pokud by konečná opatření nebyla zavedena, byl by pokračující pokles ziskovosti průmyslu Společenství zaznamenaný v posuzovaném období nadále ohrožen s tím, že by mohlo dojít k uzavření dalších závodů na výrobu PTY ve Společenství.

(114) Vzhledem k tomu dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody o tom, aby konečná vyrovnávací opatření nebyla zaVEDENA.

1. KONEČNÝ POSTUP

(115) Vzhledem k závěrům, ke kterým se dospělo v otázce subvencí, poškození, příčin poškození a zájmu Společenství, je možné konstatovat, že konečná vyrovnávací opatření by měla být zavedena, aby se zabránilo dalším škodám způsobeným průmyslu Společenství subvencovanými dovozy z Indie.

1. Úroveň odstranění škod

(116) Pro účely stanovení úrovně konečných opatření, která by měla být zavedena se tímto potvrzuje, že ceny subvencovaných dovozů by se měly zvýšit na nepoškozující úroveň.

(117) Indičtí vyvážející výrobci namítali, že výše zisku použitá pro výpočet nepoškozující ceny byla vybrána libovolně, neboť byla založena na nejvyšší úrovni zisku zaznamenané v posuzovaném období.

(118) Je třeba připomenout, že výše zisku použitá pro výpočet nepoškozující ceny by měla odpovídat výši, kterou by mohl průmysl Společenství bez poškozujícího dumpingu přiměřeně dosáhnout. Rok 1998 považovala Komise za přiměřenou volbu, neboť měla za to, že během tohoto roku ještě negativně nepůsobily na ceny průmyslu Společenství dovozy z Indie a dovozy ze zemí, na které byla opatření zavedena, byly již na stejné úrovni, která převažovala v OŠ. Skutečnosti, že jeden výrobce ze Společenství musel být z definice průmyslu Společenství vyloučen a na základě toho byly v posuzovaném období pro zjištění ziskovosti použity nové údaje, nemění nic na předběžných závěrech, že tento průmysl by za poctivých podmínek na trhu bez dumpingových a subvencovaných dovozů mohl dosáhnout úrovně zisku ve výši 8 %.

(119) Vzhledem k tomu byla potvrzena metoda použitá ke stanovení úrovně odstranění škod popsaná ve 155. a 157. bodě odůvodnění předběžného nařízení.

(120) Jak již bylo zmíněno shora v souvislosti s mírou cenového podbízení, byla míra poškození přezkoumána a pozměněna.

2. Forma a výše cla

(121) Jelikož zjištěná výše subvencí byla nižší než úroveň odstranění škod, měla by výše konečného vyrovnávacího cla podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení odpovídat výši zjištěných subvencí.

Indo Rama Synthetics Limited | 4,1 %, |

Reliance Industries Limited | 0 %, |

Welspun Syntex Limited | 9,1 %, |

spolupracující vyvážející výrobci nezařazení pro výběr vzorků | 5,2 %, |

všechny ostatní podniky | 9,1 %. |

(122) Sazby vyrovnávacího cla jednotlivých podniků specifikované v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Odrážejí proto situaci, která byla v těchto podnicích zjištěna během šetření. Výše cla (na rozdíl od celostátního cla platného pro "všechny ostatní podniky") se tedy vztahuje výlučně na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobené zmíněnými právními subjekty. Na dovezené výrobky vyrobené jinými výrobci, jejichž jméno a adresa nejsou v operativní části tohoto nařízení zmíněny, včetně subjektů napojených na shora uvedené podniky, se tyto sazby nevztahují a platí pro ně celní sazby uplatňované pro "všechny ostatní podniky".

(123) Všechny návrhy požadující uplatnění těchto sazeb vyrovnávacího cla u uvedených podniků (např. při změně názvu subjektu nebo založení nového výrobního nebo prodejního subjektu) by měly být zaslány Komisi [4] spolu s příslušnými údaji o činnosti podniku v oblasti výroby, tuzemského a zahraničního odbytu v souvislosti např. se zmíněnou změnou názvu nebo změnou výrobní či obchodní činnosti. Komise toto nařízení po konzultaci s Poradním výborem případně změní a zaktualizuje seznam podniků, pro které tyto celní sazby platí.

J. VÝBĚR PŘEDBĚŽNÉHO CLA

(124) Vzhledem k výši napadnutelných subvencí zjištěných u vyvážejících výrobců a k vzhledem k vážným škodám způsobených průmyslu Společenství se považuje za nutné s konečnou platností vybrat částky zajištěné ve formě předběžného vyrovnávacího cla, které bylo stanoveno nařízením (ES) č. 1411/2002, a to ve výši konečného cla nebo ve výši předběžného cla, pokud by bylo předběžné clo nižší,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Na dovozy texturovaného polyesterového hedvábí (PTY) s KN kódem 54023300 pocházející z Indie se tímto ukládá konečné vyrovnávací clo.

2. Výše konečného vyrovnávacího cla uplatněného na čistou cenu franco hranice Společenství před proclením u výrobků vyrobených následujícími podniky činí:

Podnik | Výše cla % | Doplňkový kód TARIC |

Chhabria Polyester Corporation Mehta House, 1st Floor, 91, Bombay Samachar Marg, Mumbai 400 023, Indie | 5,2 % | A 388 |

Indo Rama Synthetics Limited 51-A, Industrial Area, Sector III, Pithampur, 453 001, Distt. Dhar, Madhya Pradesh, Indie | 4,1 % | A 389 |

Microsynth Fabrics Limited 6, Jai Tirath Masion, Barrack Road, Behind Metro Cinema, Mumbai 400 020, Indie | 5,2 % | A 390 |

Modern Petrofils NH No 8, Baman Gam., Taluka: Krjan, Distt: Baroda 391 210, Indie | 5,2 % | A 391 |

Nova Petrochemicals Limited 402, Trividh Chambers, Ring Road, Surat, Indie | 5,2 % | A 392 |

Parasrampuria Industries Limited 208, Nariman Point, Mumbai 400 021, Indie | 5,2 % | A 393 |

Reliance Industries Limited Maker Chambers IV, Nariman Point, Mumbai 400 021, Indie | 0,0 % | A 394 |

Sarla Polyester Limited 304, Arcadia, 195 Nariman Point, Mumbai 400 021, Indie | 5,2 % | A 395 |

Supertex Industries Limited Balkrishna Krupa, 2nd Floor, 45/49, Babu Genu Road, Princess Street, Mumbai 400 002, Indie | 5,2 % | A 396 |

Welspun Syntex Limited Kamani Wadi, 1st Floor, 542, Jaganath Shankar Sheth Road, Chira Bazar, Mumbai 400 002, Indie | 9,1 % | A 397 |

Všechny ostatní podniky | 9,1 % | A 999 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Částky zajištěné pomocí předběžného vyrovnávacího cla a uložené podle nařízení (ES) č. 1411/2002 na dovozy PTY pocházející z Indie se vyberou ve výši konečně uložené celní sazby nebo předběžného cla, je-li předběžné clo nižší. Zajištěné částky, které převyšují konečně uložené clo, se uvolňují.

Článek 3

Antisubvenční řízení týkající se dovozů PTY pocházejících z Indonésie se tímto zastavuje.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. listopadu 2002.

Za Radu

předseda

B. Bendtsen

[1] Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1973/2002 (Úř. věst. L 305, 7.11.2002, s. 4).

[2] Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 26.

[3] Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 50.

[4] Evropská komise, J 79 5/17, B-1049 Brusel.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU