(ES) č. 2012/2002Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie

Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002

ze dne 11. listopadu 2002

o zřízení Fondu solidarity Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na třetí pododstavec článku 159 a na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V případě závažných katastrof by mělo Společenství ukázat svou solidaritu s obyvatelstvem postižených regionů poskytnutím finanční pomoci, aby tak přispělo k urychlenému návratu k běžným životním podmínkám v postižených regionech. Pomoc by měla být využívána především v případě přírodních katastrof.

(2) Stávající nástroje hospodářské a sociální soudržnosti jsou schopné financovat opatření na prevenci rizik a opravu poškozené infrastruktury. Měl by však být stanoven rovněž doplňkový nástroj odlišný od stávajících nástrojů Společenství, který umožní Společenství jednat rychle a účinně za účelem co nejrychlejší pomoci při mobilizaci záchranných služeb pro okamžité potřeby obyvatel a přispění k brzké nápravě poškozené infrastruktury, takže bude moci dojít k obnově ekonomické aktivity v postižených regionech.

(3) Evropská unie by rovněž měla projevit solidaritu se státy, se kterými se v současné době jedná o přistoupení k Evropské unii. Rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na výše uvedené státy vyžaduje použití článku 308 Smlouvy.

(4) Pomoc Společenství by měla doplňovat opatření dotyčných států a pokrývat část veřejných výdajů na nápravu škod způsobených závažnou katastrofou.

(5) V souladu se zásadou subsidiarity by se pomoc v rámci tohoto nástroje měla omezit na závažné katastrofy většího rozsahu, které mají závažné důsledky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství.

(6) "Závažnou katastrofou" ve smyslu tohoto nařízení by se měla rozumět jakákoli katastrofa alespoň v jednom z dotyčných států, jež má za následek významné škody vyčíslené finančně nebo jako procentní poměr hrubého národního důchodu (HND). Pro umožnění intervencí v případě katastrof, jež jsou významné, avšak nedosahují požadovaných prahových hodnot, může být za zcela výjimečných okolností poskytnuta pomoc, pokud je stejnou katastrofou postižen sousední stát způsobilý pro podporu nebo pokud je větší část obyvatelstva určitého regionu zasažena katastrofou se závažnými a dlouhotrvajícími následky pro životní podmínky.

(7) Akce Společenství by neměla zbavovat odpovědnosti třetí osoby, jež jsou podle zásady "znečišťovatel platí" odpovědné za způsobené škody, nebo odrazovat členské státy a Společenství od preventivních opatření.

(8) Tento nástroj by měl umožnit rychlé rozhodování o závazku týkajícím se zvláštních finančních prostředků a jejich co nejrychlejší uvolnění. Správní postupy by měly být odpovídajícím způsobem upraveny a omezeny na zcela nezbytné minimum. Za tímto účelem byla dne 7. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí uzavřena interinstitucionální dohoda o financování Fondu solidarity Evropské unie, jež doplňuje interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu.

(9) Pro přijímající stát může být žádoucí, v rámci jeho ústavního, institucionálního, právního nebo finančního systému, zapojit regionální nebo místní orgány do uzavření dohody k provedení rozhodnutí o příspěvku, přičemž přijímající stát zůstává za všech okolností odpovědný za provádění pomoci a řízení a kontrolu opatření podporovaných financováním ze strany Společenství.

(10) Prováděcí pravidla k tomuto nástroji je třeba upravit podle naléhavosti situace.

(11) Pro opatření financovaná tímto nástrojem by neměla být pro stejný účel poskytnuta podpora na základě nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti [5], nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech [6], nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [7], nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci Maďarské republice a Polské lidové republice [8], nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 ze dne 21. června 1999 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik [9], nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne 21. června 1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období [10], nařízení Komise (ES) č. 2760/98 ze dne 18. prosince 1998 o provádění programu přeshraniční spolupráce v rámci programu Phare [11], nařízení Rady (ES) č. 1266/1999 ze dne 21. června 1999 o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie a o změně nařízení (EHS) č. 3906/89 [12], nařízení Rady (ES) č. 555/2000 ze dne 13. března 2000 o provádění operací v rámci předvstupní strategie pro Kyperskou republiku a Republiku Malta [13] nebo nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí [14]. Škoda nahrazená v rámci nástrojů Společenství nebo mezinárodních nástrojů pro náhradu zvláštních škod by neměla být zároveň hrazena tímto nástrojem.

(12) Při provádění finanční pomoci Společenství se vyžaduje maximální průhlednost a náležitá kontrola používání prostředků.

(13) Aby Společenství mělo možnost zasáhnout v případě více závažných katastrof ve stejném roce, je nutné obezřetné finanční řízení.

(14) Ve výjimečných případech a s ohledem na finanční prostředky dostupné v rámci tohoto nástroje v roce, v němž došlo ke katastrofě, je třeba přijmout ustanovení ohledně možných doplňkových příspěvků na základě tohoto nástroje, a to z prostředků pro následující rok.

(15) Měla by být stanovena lhůta pro použití poskytnuté finanční pomoci a přijímající státy by měly odůvodnit způsob použití získané pomoci. Částka získané pomoci, jež je následně získána zpět od třetí osoby, nebo částka, která přesáhla konečné ohodnocení škod, by měla být vrácena.

(16) S ohledem na výjimečné okolnosti by měly mít nárok na pomoc v rámci tohoto nástroje státy zasažené katastrofami počínaje létem roku 2002.

(17) Aby se zajistila rychlá pomoc zemím zasaženým nedávnými povodněmi, je třeba urychleně přijmout tento nástroj; je proto nezbytné udělit výjimku z šestitýdenního období poskytnutého vnitrostátním parlamentům na posouzení podle části I bodu 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvám o založení Evropských společenství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zřizuje se Fond solidarity Evropské unie (dále jen "fond"), aby Společenství mohlo rychle, účinně a pružně reagovat na nouzové situace podle podmínek tohoto nařízení.

Článek 2

1. Na žádost členského státu nebo státu, se kterým se jedná o přistoupení k Evropské unii (dále jen "přijímající stát"), může být pomoc z fondu uvolněna, pokud na jeho území dojde k závažné přírodní katastrofě s vážnými následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebo více regionech nebo v jednom nebo více státech.

2. "Závažnou katastrofou" ve smyslu tohoto nařízení se rozumí jakákoli katastrofa, jež má alespoň v jednom z uvedených států za následek škody v odhadované výši přesahující 3 miliardy eur v cenách roku 2002 nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND).

Ve výjimečných případech může sousední členský stát nebo stát, se kterým se jedná o přistoupení k Evropské unii, jež byly zasaženy stejnou katastrofou, rovněž získat pomoc z fondu.

Za výjimečných okolností, i když nejsou splněna kvantitativní kritéria stanovená v prvním pododstavci, může rovněž získat pomoc z fondu region, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva, se závažnými a trvalými následky pro životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu. Celková roční částka pomoci podle tohoto pododstavce se stanoví v maximální výši 7,5 % roční částky, kterou má fond k dispozici. Zvláštní důraz se klade na vzdálené nebo izolované regiony, jako jsou ostrovní a nejvzdálenější regiony vymezené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy. Komise co nejpečlivěji posoudí všechny žádosti, jež jí jsou podány na základě tohoto pododstavce.

Článek 3

1. Pomoc z fondu se poskytuje ve formě příspěvků. Pro každou zjištěnou katastrofu obdrží přijímající stát jeden finanční příspěvek.

2. Cílem fondu je doplnit úsilí dotyčných států a uhradit část jejich veřejných výdajů, a to za účelem pomoci přijímajícím státům při provádění těchto základních záchranných opatření, podle typu katastrofy:

a) okamžitá obnova zničené infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vod a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání;

b) poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných prací k zajištění okamžitých potřeb postiženého obyvatelstva;

c) okamžité zajištění ochranných zařízení a opatření na okamžitou ochranu kulturního dědictví;

d) okamžité vyčištění oblastí zasažených katastrofou včetně přírodních oblastí.

3. Platby z fondu jsou v zásadě omezeny na financování opatření na zmírnění nepojistitelných škod a budou získány zpět, jestliže jsou náklady na nápravu škody následně uhrazeny třetí osobou v souladu s článkem 8.

Článek 4

1. Dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené katastrofou, podat Komisi žádost o pomoc z fondu, přičemž uvede veškeré dostupné informace týkající se mimo jiné

a) celkové škody způsobené katastrofou a jejího dopadu na dotyčné obyvatelstvo a hospodářství;

b) odhadované výše nákladů na opatření uvedená v článku 3;

c) jakýchkoli jiných finančních zdrojů Společenství;

d) jakýchkoliv jiných vnitrostátních nebo mezinárodních finančních zdrojů, včetně veřejného a soukromého pojistného, jež by mohlo přispět k vyrovnání nákladů na nápravu škod.

2. Na základě těchto informací a veškerých vysvětlení poskytnutých dotyčným státem Komise posoudí, zda jsou splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu, a určí co nejdříve v rámci dostupných prostředků navrhovanou částku případné finanční pomoci. K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku.

Komise zajistí spravedlivé posouzení žádostí podaných státy.

3. Komise předloží rozpočtovému orgánu návrhy potřebné ke schválení odpovídajících přidělených částek. Tyto návrhy obsahují veškeré dostupné informace uvedené v odstavci 1 a veškeré další věcné informace, jež má Komise k dispozici, důkaz o splnění podmínek uvedených v článku 2 a odůvodnění navrhovaných částek.

4. Jakmile jsou uvedené částky rozpočtovým orgánem schváleny, přijme Komise rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, který bezodkladně vyplatí v jediné splátce přijímajícímu státu po podpisu dohody uvedené v článku 5.

5. Výdaj je způsobilý pro příspěvek ode dne uvedeného v odstavci 1.

Článek 5

1. Komise a přijímající stát uzavřou v souladu s ústavními, institucionálními, právními nebo finančními předpisy přijímajícího státu a Společenství dohodu k provedení rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku. Tato dohoda obsahuje zejména údaje o druhu a místě opatření, jež mají být z fondu financována.

2. Komise zajistí, aby závazky, jež přijaly členské státy v rámci tohoto nařízení, přijaly v rámci odpovídajících dohod a nástrojů i státy, se kterými se jedná o přistoupení k Evropské unii.

3. Odpovědnost za volbu jednotlivých opatření a provádění finanční pomoci podle dohody má přijímající stát, a to v souladu s podmínkami tohoto nařízení, rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci a dohody. Přijímající stát vykonává tuto odpovědnost, aniž je tím dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie, v souladu s ustanoveními finančního nařízení pro společnou nebo decentralizovanou správu.

Článek 6

1. Přijímající stát odpovídá za koordinaci příspěvku fondu na opatření uvedená v článku 3 na straně jedné s pomocí od Evropské investiční banky (EIB) a jiných finančních nástrojů Společenství na straně druhé.

2. Opatření, pro která je poskytnuta pomoc v rámci tohoto nařízení, nesmějí využívat pomoc z fondů a nástrojů upravovaných nařízeními (ES) č. 1164/94, (ES) č. 1260/1999, (ES) č. 1257/1999, (ES) č. 1267/1999, (ES) č. 1268/1999, (EHS) č. 3906/89, (ES) č. 2760/98, (ES) č. 555/2000 a (ES) č. 2236/95 a musí být v souladu s nařízením (ES) č. 1266/1999. Přijímající stát zajistí soulad s tímto ustanovením.

3. Škodu nahrazenou na základě nástrojů Společenství nebo mezinárodních nástrojů vztahujících se k náhradě zvláštních škod nelze zároveň hradit z fondu.

Článek 7

Opatření financovaná fondem musí být slučitelná s ustanoveními Smlouvy, a akty přijatými na jejím základě, s politikami a opatřeními Společenství a s nástroji předvstupní pomoci.

Článek 8

1. Finanční pomoc musí být použita do jednoho roku ode dne jejího vyplacení Komisí. Část finanční pomoci, která nebyla použita v této lhůtě v souladu s podmínkami tohoto nařízení, vrátí přijímající státu Komisi.

Přijímající státy usilují o každou možnou náhradu od třetích osob.

2. Nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty jednoho roku ode dne výplaty finanční pomoci předloží přijímající stát zprávu o použití finanční pomoci s odůvodněním výdajů, ve kterém jsou uvedeny ostatní zdroje finanční pomoci pro dotyčná opatření, včetně vyplaceného pojistného a náhrady od třetích osob. Zpráva podrobně popíše preventivní opatření zavedená nebo navržená členským státem za účelem omezení rozsahu škod a co možná nejúčinnějšího zabránění opakování podobné katastrofy.

Na konci tohoto postupu Komise ukončí pomoc prostřednictvím fondu.

3. Pokud jsou náklady na nápravu škod následně uhrazeny třetí osobou, Komise požaduje na přijímajícím státu náhradu odpovídající částky finanční pomoci.

Článek 9

Žádosti o finanční pomoc a rozhodnutí o poskytnutí pomoci z fondu a finanční dohoda, zprávy a jakékoli jiné související dokumenty jsou vyjádřeny v eurech.

Článek 10

1. Ve výjimečných případech a pokud zbývající dostupné finanční prostředky fondu v roce, kdy došlo ke katastrofě, nestačí k uhrazení částky pomoci považované rozpočtovým orgánem za nezbytnou, může Komise navrhnout čerpání chybějících prostředků z fondu pro následující rok. Roční rozpočtový strop fondu v roce, kdy došlo ke katastrofě, a v roce následujícím, musí být za všech okolností dodržen.

2. V případě výrazně nižšího ohodnocení vzniklých škod zjištěného na základě nových skutečností Komise požaduje od přijímajícího státu náhradu odpovídající částky finanční pomoci.

Článek 11

Rozhodnutí o financování a veškeré dohody a smlouvy z nich vyplývající stanoví kontroly prováděné Komisí prostřednictvím Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a kontroly na místě prováděné Komisí a Účetním dvorem vhodnými postupy.

Článek 12

Před 1. červencem předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o činnosti fondu v předcházejícím roce. Tato zpráva obsahuje zejména informace podle článků 3, 4 a 8.

Článek 13

Odchylně od lhůty stanovené v čl. 4 odst. 1 členské státy a státy, se kterými se jedná o přistoupení k Evropské unii, jež byly postiženy katastrofami vymezenými v článku 2, mohou od 1. srpna 2002 žádat o pomoc z fondu do dvou měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 14

Rada přezkoumá toto nařízení na návrh Komise nejpozději do 31. prosince 2006.

Článek 15

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech

V Bruselu dne 11. listopadu 2002.

Za Radu

předseda

B. Mikkelsen

[1] Návrh Komise ze dne 20. září 2002 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

[2] Stanovisko ze dne 10. října 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Stanovisko ze dne 24. října 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Stanovisko ze dne 10. října 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[5] Úř. věst. L 130, 25.5.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1265/1999 (Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 62).

[6] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 80. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1447/2001 (Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 1).

[7] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[8] Úř. věst. L 375, 23.12.1989, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2500/2001 (Úř. věst. L 342, 27.12.2001, s. 1).

[9] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 73. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2500/2001 (Úř. věst. L 342, 27.12.2001, s. 1).

[10] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 87. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2500/2001 (Úř. věst. L 342, 27.12.2001, s. 1).

[11] Úř. věst. L 345, 19.12.1998, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1596/2002 (Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 33).

[12] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 68.

[13] Úř. věst. L 68, 16.3.2000, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2500/2001 (Úř. věst. L 342, 27.12.2001, s. 1).

[14] Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1655/1999 (Úř. věst. L 197, 29.7.1999, s. 1).

--------------------------------------------------