(ES) č. 1972/2002Nařízení Rady (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství

Nařízení Rady (ES) č. 1972/2002

ze dne 5. listopadu 2002,

kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízením (ES) č. 384/96 [1] Rada přijala společná pravidla o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

(2) Pro účely stanovení dumpingu je účelné přesněji určit, za jakých podmínek lze považovat strany ve spojení. Článek 143 nařízení Komise (EHS) 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [2], obsahuje definici, která odráží definici stanovenou v článku 15.4 Dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 [3].

(3) Článek 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 mimo jiné stanoví, že pokud prodeje obdobného výrobku nepřipouštějí z důvodu zvláštní situace na trhu přiměřené srovnání, měla by být určena běžná hodnota obdobného výrobku podle výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky nebo podle cen platných při vývozu do vhodné třetí země v běžném obchodním styku, pokud jsou tyto ceny reprezentativní. Bylo by vhodné v zájmu jistoty objasnit, jaké okolnosti mohou být považovány za zvláštní situaci na trhu, ve které prodej obdobných výrobků neumožňuje přiměřené srovnání. Takové okolnosti mohou například nastat v důsledku výměnného obchodu a jiných nekomerčních zpracovatelských dohod nebo jiných tržních překážek. V důsledku toho tržní signály nemusí řádně odrážet nabídku a poptávku, což naopak může mít dopad na příslušné náklady a ceny a může také mít za následek to, že domácí ceny nejsou v souladu se světovými tržními cenami nebo cenami na jiných reprezentativních trzích. Jakékoli objasnění podané v této souvislosti nemůže být samozřejmě vyčerpávající vzhledem k velkému počtu možných zvláštních situací na trhu, které nedovolují přiměřené srovnání.

(4) Měly by se stanovit konkrétní pravidla postupu pro případ, že záznamy podle čl. 2 odst.5 nařízení (ES) č. 384/96 účetní evidence přiměřeně neodráží náklady spojené s výrobou a prodejem daného výrobku zejména v situacích, kdy prodej obdobných výrobků z důvodu zvláštní situace na trhu neumožňuje přiměřené srovnání. Za takových okolností by příslušné údaje měly být opatřeny z jiných zdrojů, které nejsou ovlivněny takovými deformacemi. Takovými zdroji mohou být náklady jiných výrobců nebo vývozců v téže zemi nebo, pokud takové údaje nejsou k dispozici nebo je nelze použít, jakýkoli jiný rozumný základ zahrnující údaje z jiných reprezentativních trhů. Relevantní údaje mohou být použity buď pro úpravu některých účetních položek dané strany nebo, pokud to není možné, pro stanovení nákladů dané strany.

(5) Článek 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 384/96 ve znění pozdějších předpisů, zejména nařízení (ES) č. 905/98 [4] a nařízení (ES) č. 2238/2000 [5] stanovuje, že v případě dovozů z Ruské federace se běžná hodnota určí v souladu s pravidly platnými v zemích s tržním hospodářstvím, pokud se prokáže, že při výrobě nebo prodeji daného obdobného výrobku převažují pro výrobce nebo více výrobců podmínky tržního hospodářství. Se zřetelem k velmi významnému pokroku učiněnému v Rusku v zavádění podmínek tržního hospodářství, který byl uznán v závěrech vrcholné schůzky mezi Ruskem a Evropskou unií ze dne 29. května 2002, je třeba umožnit, aby se běžná hodnota pro ruské vývozce a výrobce určovala v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 1 až 6 nařízení (ES) č. 384/96.

(6) Podle čl. 2 odst. 10 písm. i) nařízení (ES) č. 384/96 se úpravy běžné hodnoty a vývozní ceny provedou, pokud se vyplácejí provize. V zájmu jasnosti je vhodné uvést, v souladu s obvyklou praxí Komise a Rady, že takové úpravy by měly být rovněž provedeny, i když strany nejednají na základě vztahů zmocnitel – obchodní zástupce, avšak dosahují stejného hospodářského výsledku tím, že vystupují jako kupující a prodávající.

(7) Nařízení (ES) č. 384/96 neuvádí kritéria, podle kterých pro vývozce, pro kterého je běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a), může být určena individuální celní sazba vypočtená srovnáním této běžné hodnoty s individuálními vývozními cenami vývozce. V zájmu průhlednosti a právní jistoty je třeba stanovit jasná kritéria pro přiznání takového individuálního zacházení. K vývozním cenám vývozců, na které se vztahuje čl. 2 odst. 7 písm. a) nařízení (ES) č. 384/96, lze proto přihlížet, pokud jsou vývozní činnosti společnosti volně vymezeny, pokud vlastnictví a řízení společnosti jsou dostatečně nezávislé a pokud státní intervence není takového rozsahu, aby umožňovala obcházení individuálních antidumpingových opatření. Takové individuální zacházení může být například přiznáno vývozcům, u kterých lze prokázat na základě odůvodněných žádostí, že v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných firem nebo společných podniků (joint ventures) mohou svobodně repatriovat základní kapitál a zisky; že vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny a že převod směnných kursů se provádí podle tržních kursů. Mělo by být rovněž prokázáno, že většinu akcií vlastní soukromé osoby a že státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávají klíčové řídící funkce jsou buď v menšině nebo že společnost je dostatečně nezávislá na státní intervenci.

(8) Podle čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 384/96 musí být v případě použití dostupných informací údaje přezkoumány na základě informací z více zdrojů. Mělo by se stanovit, že takovými zdroji mohou být případně také údaje o světovém trhu nebo jiných reprezentativních trzích.

(9) V zájmu právní jistoty by se tyto změny měly uplatnit co možná nejdříve pro všechna nová šetření,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 384/96 se mění takto:

1. V čl. 2 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:

"V rámci šetření otázky, zda jsou dvě strany ve spojení, je možné použít výklad podle definice "osob ve spojení" uvedené v článku 143 nařízení Komise (EHS) 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [6]."

2. V čl. 2 odst. 3 se vkládá nová věta, která zní:

"Za zvláštní situaci na trhu daného výrobku ve smyslu předešlé věty lze mimo jiné považovat případy, kdy ceny jsou uměle nízké, kdy jde o významný výměnný obchod nebo kdy jde o nekomerční zpracovatelské dohody;".

3. V čl. 2 odst. 5 se za první větu vkládá nová věta, která zní:

"Pokud náklady spojené s výrobou a prodejem šetřeného výrobku nejsou přiměřeně podchyceny v účetních záznamech dané strany, upraví se nebo se stanoví na základě nákladů jiných výrobců nebo vývozců v téže zemi nebo, pokud takové informace nejsou k dispozici nebo je nelze použít, na jakémkoli jiném přijatelném základě včetně informací z jiných reprezentativních trhů."

4. V čl. 2 odst. 7 písm. b) se v první větě zrušují slova "Ruská federace".

5. V čl. 2 odst. 10 písm. i) se doplňuje nová věta, která zní:

"Termínem "provize". se rozumí obchodní přirážky obchodníka k cenám výrobku nebo obdobného výrobku, pokud tento obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize;".

6. V článku 9 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

"5. Antidumpingové clo se uloží vždy v přiměřené výši bez diskriminace na dovozy výrobků nezávisle na jejich původu, pokud byl zjištěn dumping a způsobení újmy, s výjimkou dovozů krytých závazky podle tohoto nařízení. V nařízení o uložení cla se clo stanoví pro každého dodavatele nebo, není-li to proveditelné, jakož i obecně v případech podle čl. 2 odst. 7, pro danou dodavatelskou zemi.

V případě použití čl. 2 odst. 7 písm. a) se však stanoví individuální clo pro vývozce, kteří prokáží na základě řádně odůvodněných žádostí, že:

a) v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou svobodně repatriovat základní kapitál a zisky;

b) vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny;

c) většinu akcií vlastní soukromé osoby a státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávají klíčové řídící funkce jsou buď v menšině nebo společnost je dostatečně nezávislá na státní intervenci;

d) převod směnných kursů se provádí podle tržních kursů; a

e) státní intervence není takového rozsahu, aby umožňovala obcházení individuálních antidumpingových opatření."

7. V čl. 18 odst. 5 se doplňuje nová věta, která zní:

"Tyto informace mohou případně obsahovat relevantní údaje týkající se světového trhu nebo jiných reprezentativních trhů."

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení se použije na veškerá antidumpingová šetření zahájená podle nařízení (ES) č. 384/96 po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. listopadu 2002.

Za Radu

předseda

T. Pedersen

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

[2] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 444/2002 (Úř. věst. L 68, 12.3.2002, s. 11).

[3] Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 119.

[4] Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18.

[5] Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2.

[6] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 444/2002 (Úř. věst. L 68, 12.3.2002, s. 11).

--------------------------------------------------