(ES) č. 1829/2002NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1829/2002 ze dne 14. října 2002, kterým se mění příloha nařízení (ES) č. 1107/96, pokud jde o název „Feta“ (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 277, 15.10.2002, s. 10-14 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 14. října 2002 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. října 2002 Nabývá účinnosti: 15. října 2002
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 1829/2002

ze dne 14. října 2002,

kterým se mění příloha nařízení (ES) č. 1107/96, pokud jde o název "Feta"

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin [1], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2796/2000 [2], a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Řecké orgány zaslaly Komisi podle čl. 17 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2081/92 pro sýr žádost o zápis názvu "Feta".

(2) Název "Feta" byl zapsán jako chráněné označení původu podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 ze dne 12. června 1996 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 [3], naposledy pozměněného nařízením Komise (ES) č. 564/2002 [4].

(3) Dánské království, Spolková republika Německo a Francouzská republika poté podaly podle článku 230 Smlouvy žalobu žádající zrušení zápisu tohoto názvu.

(4) Soudní dvůr ve svém rozhodnutí ze dne 16. března 1999 ve spojených věcech C-289/96, C-293/96 a C-299/96 částečně zrušil nařízení (ES) č. 1107/96, pokud jde o zápis názvu "Feta" jakožto chráněné označení původu. Podle názoru Soudu "nevzala Komise plně v úvahu všechny faktory, které podle čl. 3 odst. 1 základního nařízení v úvahu vzít musí", a zejména nevěnovala dostatečnou pozornost skutečné situaci v členských státech.

(5) Nařízení Komise (ES) č. 1070/1999, kterým se mění příloha nařízení (ES) č. 1107/96 [5], proto zrušilo v dotyčné příloze a v seznamu chráněných zeměpisných označení a označení původu název "Feta".

(6) Poté, dne 15. října 1999, Komise zaslala každému členskému státu podrobný dotazník určený k získání vyčerpávajícího aktuálního přehledu o výrobě a spotřebě sýru "Feta" ve všech členských státech a o znalosti tohoto názvu mezi spotřebiteli Společenství.

(7) Pokud jde o výrobu sýru "Feta", byly členské státy požádány o popis situace, pokud jde o tyto faktory: existence vnitrostátních pravidel nebo zvláštních postupů, podmínky, za jakých byla výroba zahájena (zejména sledované cíle, zda se jednalo o soukromý nebo veřejný podnět, cílové trhy a cíloví spotřebitelé), každoročně vyrobené množství, konečné místo určení výrobku a přesné názvy příslušných používaných obchodních značek.

(8) Pokud jde o spotřebu sýru "Feta", byly členské státy požádány o popis situace, pokud jde o tyto faktory: existence pravidel uvádění těchto sýrů na trh, každoročně spotřebované množství, zeměpisný původ spotřebovaného sýra a konkrétní značky přítomné na trhu;

(9) Pokud jde znalost názvu "Feta" mezi spotřebiteli, byly členské státy požádány o popis situace, pokud jde o tyto faktory: definice tohoto pojmu, zejména v obecných publikacích jako jsou slovníky a encyklopedie, příslušné demografické studie nebo průzkumy, a jakékoliv jiné dodatečné informace.

(10) Komise shrnula obdržené informace celkově a po jednot livých členských státech a členské státy poté provedly řadu oprav a změn.

(11) Z informací vyplývá, že ve dvanácti členských státech se výroba sýru "Feta" neřídí zvláštními pravidly stanovujícími přesné definice jakosti, výrobních metod nebo popřípadě zeměpisných výrobních oblastí. V Řecku byly výrobní postupy sýru "Feta" stále konkrétněji kodifikovány od roku 1935 a definice zeměpisné výrobní oblasti tradičně založená na stálých a poctivých postupech je chráněna od roku 1988. Právní předpisy stanovující jakostní požadavky na výrobu sýru "Feta" existují v Dánsku od roku 1963 a v Nizozemsku platily v letech 1981 až 1998. Je třeba též poznamenat, že pojem "Feta" se objevuje v pravidlech Společenství pro vývozní náhrady za mléko a mléčné výrobky a v kombinované celní nomenklatuře. Tato pravidla se týkají pouze celních záležitostí a jejich cílem není vykládat názor spotřebitele ani upravovat práva průmyslového vlastnictví a nemají ani žádný vliv na název, pod kterým je sýr skutečně uváděn na trh, který závisí pouze na odhadu přání zákazníků v různých dotyčných zemích určení.

(12) Sýr "Feta" ve smyslu kombinované celní nomenklatury se nevyrábí v Lucembursku a v Portugalsku. V devíti dalších členských státech (Itálie, Belgie, Finsko, Rakousko, Irsko, Švédsko, Spojené království, Nizozemsko a Španělsko) je nebo byla jeho výroba ze statistického a hospodářského hlediska okrajová nebo sporadická.

(13) Ve čtyřech členských státech však byla výroba sýru "Feta" shledána jako značná. V Řecku se sýr "Feta" vyrábí od starověku, téměř výlučně pro řecký trh. Úřední statistiky z roku 1931 uvádějí výrobu 25000 tun, přičemž dnešní výroba dosáhla množství 115000 tun ročně. V Řecku se sýr s označením "Feta" vyrábí výlučně z ovčího mléka nebo ze směsi ovčího a kozího mléka.

(14) V Dánsku se sýr "Feta" vyrábí od třicátých let, téměř výlučně na vývoz. Až do roku 1967, kdy bylo vyrobeno 133 tun, nejsou k dispozici žádné údaje. V roce 1971 přesáhl objem výroby 1000 tun a od roku 1975, kdy začalo Společenství udělovat na sýr "Feta" vývozní náhrady, se výroba dramaticky zvýšila z 9868 tun v roce 1975 až na nejvyšší hodnotu 110932 tun v roce 1989. Od roku 1995 výroba stále klesá a v roce 1998 dosáhl její objem pouze 27640 tun, z velké části díky poklesu poptávky ve třetích zemích a postupnému snižování vývozních náhrad na tento druh sýru. V Dánsku se sýr "Feta" vyrábí téměř výlučně z kravského mléka.

(15) Francie začala vyrábět sýr "Feta" v roce 1931. Až do roku 1980, kdy bylo vyrobeno 875 tun, nejsou k dispozici žádné údaje. V letech 1988 až 1998 se objem výroby různil od 7960 tun do 19964 tun. Sýr "Feta", původně vyráběný k uspokojení poptávky francouzské arménské a řecké komunity, se nyní vyrábí na vývoz, kdy průměrně 77,5 % výroby jde do ostatních členských států a zbytku světa. Ve Francii se při výrobě sýru "Feta" používá hlavně ovčí mléko a v menší míře mléko kravské.

(16) V Německu se sýr "Feta" vyrábí od roku 1972 (kdy byla zaznamenána výroba ve výši 78 tun). V roce 1977 překročila výroba hranici 5000 tun, v roce 1980 15000 tun, v roce 1985 25000 tun a od té doby se pohybuje mezi 19757 tunami a 39201 tunami. Původně byly jediným trhem německé komunity balkánských přistěhovalců, avšak postupně došlo k rozvoji vývozu do zemí Blízkého východu, na Balkán (hlavně díky vývozním náhradám) a do ostatních členských států. V Německu se sýr "Feta" vyrábí téměř výlučně z kravského mléka.

(17) Je třeba poznamenat, že výše uvedená čísla, která jsou založená na údajích poskytnutých členskými státy o jejich vlastním objemu výroby, by měla být považována čistě za informativní, neboť neexistence zvláštního právního rámce téměř ve všech členských státech spolu s velmi obecnou definicí pojmu "Feta" v kombinované nomenklatuře někdy vede k poněkud přibližným odhadům a křížová kontrola odpovědí vede ke statisticky nesouhlasícím údajům. Pro mnohé členské státy je obtížné rozlišit mezi domácí výrobou a zpětným vývozem, což může údaje uměle nadhodnotit.

(18) Pokud jde o právní předpisy členských států upravující spotřebu sýru "Feta", obecným pravidlem je, že na jeho uvádění na trh, obchodní úpravu a označování se vztahují pouze právní předpisy Společenství a členských států týkajících se sýrů obecně. Pouze Řecko a Dánsko mají zvláštní podrobné právní předpisy upravující tato hlediska, zatímco Rakousko vyhrazuje název "Feta" na základě dvoustranné dohody s Řeckem z roku 1971 pouze řeckým výrobkům.

(19) Pokud jde o objem spotřeby sýru "Feta" ve Společenství, analýza odpovědí poskytnutých členskými státy ukazuje, že hrubý odhad vypočtený sečtením množství vyrobeného a dovezeného sýru "Feta" a odečtením vyvezeného množství je v některých případech nedostatečný a v jiných případech vede k chybným výsledkům: v některých členských státech se výpočtem došlo k teoreticky záporné spotřebě, protože není možné zohlednit stávající zásoby, zpětné vývozy a další faktory. Kromě toho není sýr "Feta" ve smyslu kombinované nomenklatury pod tímto názvem vždy uváděn na trh, buď z důvodu právních omezení vyhrazujících použití tohoto názvu pro výrobky splňující určité podrobnější požadavky nebo z důvodů obchodních, kdy se upřednostňují charakteristické názvy známé spotřebitelům, pro které je sýr určen. Přes relativní neurčitost způsobenou tímto stavem z odpovědí členských států vyplývá, že v Řecku se v době jeho vstupu do Evropského společenství spotřebovalo 92 % celkové spotřeby sýru "Feta" ve Společenství. I když se spotřeba v ostatních členských státech od té doby postupně zvýšila, představuje Řecko stále 73 % celkové spotřeby sýru "Feta" ve Společenství. Přehled spotřeby v jednotlivých členských státech ukazuje, že roční spotřeba sýru "Feta" na osobu ve Španělsku, Lucembursku, Portugalsku, Itálii nebo Nizozemsku nepřevyšuje 0,010 kg neboli 0,08 % spotřeby Společenství. Spotřeba sýru "Feta" v Irsku, Spojeném království, Rakousku, Francii, Švédsku, Belgii a Finsku se pohybuje od 0,040 kg a 0,150 kg neboli 0,32 % a 1,22 % spotřeby Společenství. V Německu je spotřeba 0,290 kg (2,36 %) a v Dánsku 0,700 kg (5,0 %) oproti 10,500 kg (85,64 %) v Řecku.

(20) Podle informací zaslaných členskými státy obaly sýrů skutečně nesoucích název "Feta" na území Společenství často obsahují přímé nebo nepřímé odkazy na řecké území, kulturu nebo tradici přidáním textu nebo kreseb s patrným řeckým významem, i když jsou tyto sýry vyrobeny v jiném členském státě než v Řecku. Spojení mezi názvem "Feta" a Řeckem je tak záměrně naznačováno a vyhledáváno jakožto součást prodejní strategie těžící z pověsti původního výrobku, což nese nebezpečí uvádění zákazníka v omyl. Obaly sýrů "Feta" nepocházejících z Řecka, avšak uváděných na trh ve Společenství pod tímto názvem bez jakéhokoliv přímého nebo nepřímého odkazu na Řecko jsou v menšině a množství sýra uváděného na trh tímto způsobem představuje velmi malou část trhu Společenství.

(21) Obecné příručky jako slovníky a encyklopedie a specializované publikace zaslané členskými státy ukazují, že pojem "Feta" se nevyskytuje v portugalských a italských publikacích, zatímco všechny řecké, španělské a nizozemské publikace uvádějí sýr "Feta" výlučně jako řecký sýr vyráběný z ovčího a kozího mléka, který je nyní vyráběn také v jiných členských státech z kravského mléka. Zejména jsou v této souvislosti zmiňovány Dánsko a Švédsko. V dánských publikacích se uvádí převážně jako řecký sýr vyráběný z ovčího a kozího mléka, ale také jako sýr vyráběný v Dánsku a na Balkáně nebo dokonce jako sýr bez zvláštního zeměpisného určení. Finské publikace sýr "Feta" uvádějí výlučně jako řecký sýr nebo jako sýr řeckého původu vyráběný z ovčího mléka nebo z ovčího a kozího mléka, s výjimkou jedné publikace, která neuvádí žádný zeměpisný důvod. Německé práce ho uvádějí jako sýr vyráběný v Řecku a ve většině zemí jihovýchodní Evropy a zámořských zemích. Čtrnáct se sedmnácti zaslaných francouzských publikací uvádí sýr "Feta" jako řecký sýr vyráběný z ovčího a/nebo kozího mléka, jedna publikace ho uvádí jako sýr vyráběný v Řecku a na Balkáně, jedna jako sýr řeckého původu široce napodobovaný po celé Evropě a jedna jako řecký sýr vyráběný z ovčího a kozího mléka, jehož výroba za použití kravského mléka se rozšířila do ostatních zemí regionu a v poslední době do zbytku Evropy a do Severní Ameriky. Z anglických publikací se čtyři zmiňují o sýru vyráběném z ovčího mléka, zejména v Řecku, čtyři další o řeckém sýru vyráběném z ovčího nebo kozího mléka, jedna hovoří o sýru původem z Řecka a Blízkého východu tradičně vyráběného z ovčího nebo kozího mléka, nyní však někdy také z kravského mléka, dvě publikace uvádějí sýr "Feta" jako sýr pocházející z Řecka vyráběný z ovčího nebo kozího mléka, nyní vyráběný v ostatních zemích, i když stále nejčastěji jako surovina pro přípravu řeckých pokrmů, jedna publikace hovoří o výrobě sýru "Feta" na Novém Zélandu, v Bulharsku, Jugoslávii, na Kypru, v Dánsku a Řecku, zemi původu, jedna publikace se zmiňuje o sýru vyráběném v Řecku a na Balkáně, jiná pak o řeckém sýru vyráběném z ovčího nebo kozího mléka, který se ale ve Spojených státech vyrábí z mléka kravského, a čtyři publikace naznačují, že přímým předchůdcem dnešního sýru "Feta" vyráběného v Řecku byl sýr vyráběný starými Řeky. Ve všech jazycích se postupným vývojem pojmu sýru "Feta" nezmenšilo jeho spojení a identifikace s Řeckem.

(22) Všechny informace zaslané členskými státy byly též zaslány Vědeckému výboru, dále jen "výboru", který k této věci zaujal dne 24. dubna 2001 jednomyslné stanovisko.

(23) V úvodu svého stanoviska výbor uvádí, že "[…] označení původu nebo zeměpisné označení lze považovat za běžný název výrobku, nepovažuje-li na příslušném území název výrobku za zeměpisné označení žádná významná část dotyčného obyvatelstva […]; pokud jde o území, na kterém musí k této změně dojít, musí se přihlédnout k situaci v celém Evropském společenství, vzhledem k rozsahu působnosti nařízení v celém Společenství a vzhledem k tomu, že Evropské společenství se považuje za jednotný trh. Proto není možné izolovaně přihlížet výlučně nebo převážně pouze k situaci v jednom členském státě. Článek 3 nařízení stanoví přihlédnutí k situaci v členském státě původu, členském státě spotřeby a v ostatních členských státech, včetně příslušných právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů. […]. Pokud jde o dotyčné obyvatelstvo, bude zhodnocení záviset na druhu výrobku a obyvatelstvu, kterému je tento výrobek určen. V tomto případě, kdy je výrobkem sýr určený ke spotřebě především konečným spotřebitelům (ale také komerčním spotřebitelům, jako jsou restaurace, potravinářské závody atd.), je dotyčným obyvatelstvem široká veřejnost. Proto musí označení ztratit svůj původní zeměpisný význam z pohledu široké veřejnosti. K určování názoru široké veřejnosti jsou příslušné jak "přímé" způsoby, jako průzkumy veřejného mínění a ostatní průzkumy, tak nepřímé způsoby, jako je výše výroby a spotřeby, druh a povaha používaného označování, druh a povaha používané reklamní propagace takových výrobků, použití ve slovnících atd."

(24) Pokud jde o výrobu sýru "Feta", výbor uvedl, že řecká výroba představuje 60 % celkové výroby tohoto sýru ve Společenství a 90 % výroby z ovčího a kozího mléka ve Společenství; sýr "Feta" vyrobený z kravského mléka představuje 34 % celkové výroby ve Společenství a je převážně určen pro třetí země.

(25) Pokud jde o spotřebu, výbor zdůraznil, že 73 % sýru "Feta" je spotřebováno v Řecku, kde je roční spotřeba 10,5 kg na osobu ve srovnání s 1,76 kg na osobu ve zbytku EU. Ačkoliv výbor uznal, že spotřeba sýru "Feta" je mnohem vyšší v Dánsku a v Německu, je stále 15krát a 36krát nižší než v Řecku. Podle výboru je rovněž důležitý poměr spotřeby sýru "Feta" k celkové spotřebě sýru na hlavu: v Řecku je 10,5 kg sýru "Feta" na osobu konzumováno v rámci celkové roční spotřeby 14 kg; v Dánsku je poměr 0,7 kg sýru "Feta" k 15 kg sýru, ve Francii 0,13 kg sýru "Feta" k 20 kg sýru a v Německu 0,29 kg sýru "Feta" k 19 kg sýru.

(26) Výbor mimochodem poznamenal, že "významný podíl výroby mimo Řecko je vyvážen do třetích zemí a nemá žádný vliv na označení "Feta" na jednotném trhu" a že "neexistence výroby a spotřeby v mnoha členských státech nemá vliv na zdruhovělou nebo nezdruhovělou povahu označení".

(27) V analýze příslušných vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství výbor zjistil, že dvanáct členských států nemá žádné zvláštní právní předpisy a že na sýr "Feta" se vztahují obecná pravidla Společenství a vnitrostátní pravidla pro sýry. Zaznamenal, že Řecko má pravidla pro sýr "Feta" v platnosti od roku 1935, Dánsko od roku 1963 a že Rakousko na základě dvoustranné dohody z roku 1971 vyhrazuje označení "Feta" pro řecké výrobky.

(28) Pokud jde o způsoby uvádění sýru "Feta" na trh Společenství, výbor zaznamenal, že spotřebiteli jsou nabízeny "pod stejným označením dva výrobky odlišného složení a organoleptických vlastností". Výbor poukázal na skutečnost, že obaly sýru "Feta" nepocházejícího z Řecka činí přímé či nepřímé odkazy na Řecko, z čehož vyplývá, že pojem "Feta" se nepoužívá jako "zdruhovělý název bez jakéhokoliv zeměpisného významu souznačný s bílým sýrem (z ovčího nebo kravského mléka) ve slaném nálevu […]"; podle výboru se sýr […] "většinou upravuje (upravoval), jako by pocházel z Řecka […]".

(29) Výbor dochází k jednomyslnému závěru, že označení "Feta" není zdruhovělé, zejména z těchto důvodů.

(30) Výroba a spotřeba sýru "Feta" jsou silně soustředěny do Řecka. Výrobky produkované jinými členskými státy (Německo, Dánsko a Francie), které mohou nést název "Feta", se vyrábějí hlavně z kravského mléka použitím odlišné technologie a jsou ve velkých množstvích vyváženy do třetích zemí. Nelze proto dojít k závěru, že označení "Feta" je zdruhovělé, neboť původní řecký výrobek je na trhu Společenství dominantní. Je třeba rovněž poznamenat, že o členských státech, které nejsou významnými výrobci nebo spotřebiteli, nelze říci, že by se v nich označení "Feta" stalo zdruhovělým, neboť toto slovo se nepoužívá jako běžný název. Z hlediska spotřebitelů název "Feta" vždy evokuje řecký původ, a proto není názvem, který se stal ve Společenství běžným a tak zdruhovělým.

(31) Pokud jde o příslušné vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Společenství, vědecký výbor zaznamenal, že v řadě členských států neexistují pro dotyčný výrobek žádné zvláštní právní předpisy nebo pravidla. Pouze Řecko a Dánsko mají zvláštní právní předpisy. Dánský právní předpis umožňující výrobu výrobku nazývaného "Dánská feta" se od řeckého právního předpisu významně liší v technických otázkách (použití ultrafiltrovaného kravského mléka, a nikoli ovčího a kozího mléka, a do roku 1994 používání přísad). Dánsko kromě toho neposkytlo žádný důkaz, že se označení "Feta" stalo běžným názvem, který může být používán se jménem vyrábějící země ("Dánská feta"), v době, kdy povolilo jeho užívání (1963). Stejně tak nebyl předložen žádný důkaz o jeho zdruhovělosti v následujícím období.

(32) Skutečnost, že označení "Feta" se používá ve společné celní nomenklatuře nebo v právních předpisech Společenství týkajících se vývozních náhrad nemá žádný vliv na vnímání, znalost a ochranu dotyčného označení na jednotném trhu, neboť tyto právní předpisy nemají v této souvislosti význam.

(33) Komise zaznamenala poradní stanovisko vědeckého výboru. Má za to, že vyčerpávající celková analýza právních, historických, kulturních, politických, sociálních, hospodářských vědeckých a technických informací oznámených členskými státy nebo vyplývajících ze šetření provedených nebo zaručených Komisí vede k závěru, že zejména nebyly splněny žádné podmínky požadované podle článku 3 nařízení (EHS) č. 2081/92 k tomu, aby název zdruhověl, a že se tedy název "Feta" nestal "názvem zemědělského produktu nebo potraviny, který, přestože se vztahuje k místu nebo regionu, kde byly tento produkt nebo potravina původně vyrobeny nebo uvedeny na trh, se stal pro zemědělský produkt nebo potravinu běžným názvem".

(34) Vzhledem k tomu, že název "Feta" nebyl shledán zdruhovělým, Komise podle čl. 17 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2081/92 ověřila, že žádost řeckých orgánů o zápis názvu "Feta" jako chráněného označení původu je v souladu s články 2 a 4 uvedeného nařízení.

(35) Název "Feta" je tradičním nezeměpisným označením ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2081/92. Pojmy "region" a "místo" uvedené v uvedeném ustanovení mohou být vykládány pouze z geomorfologického a neadministrativního hlediska, do té míry, do jaké přírodní a lidské faktory obsažené v daném výrobku překračují administrativní hranice. Podle výše uvedeného čl. 2 odst. 3 však zeměpisná oblast obsažená v označení nesmí zahrnovat celý stát. V případě názvu "Feta" proto bylo zaznamenáno, že zvláštní zeměpisné prostředí uvedené ve druhé odrážce čl. 2 odst. 2 písm. a) zahrnuje pouze území pevninského Řecka a oblast Lesbos; všechny ostatní ostrovy a souostroví jsou vyloučeny, neboť nezbytné přírodní a/nebo lidské faktory se na nich neuplatňují. Kromě toho bylo vytříbeno a rozvinuto administrativní vymezení zeměpisné oblasti, neboť specifikace výrobku předložené řeckými orgány obsahují povinné kumulativní požadavky: zejména oblast původu suroviny byla výrazně omezena, neboť mléko pro výrobu sýru "Feta" musí pocházet od ovcí a koz místních plemen odchovaných tradičním způsobem, jejichž krmivo musí být založeno na flóře nalézající se na pastvinách způsobilých regionů.

(36) Zeměpisná oblast zahrnutá v administrativním vymezení a splňující požadavky specifikace výrobku je dostatečně jednotná, aby splňovala požadavky čl. 2 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 2 písm. f) nařízení (EHS) č. 2081/92. Extenzivní pastva a stěhování stád, ústřední pro metodu chovu ovcí a koz poskytujících surovinu pro výrobu sýru "Feta", jsou výsledkem staré tradice umožňující přizpůsobení změnám klimatu a jejich dopadu na dostupnou vegetaci. To vedlo ke vzniku malých domácích plemen ovcí a koz, která jsou velice houževnatá a odolná, vybavená pro přežití v prostředí, které z hlediska množství nabízí velmi málo potravy, které je však bohaté extrémně rozmanitou flórou dávající hotovému výrobku jeho vlastní zvláštní aroma a chuť. Spolupůsobení výše uvedených přírodních faktorů a specifických lidských faktorů, zejména tradiční výrobní metoda vyžadující lisování vlastní vahou, tak dalo sýru "Feta" jeho vynikající mezinárodní pověst.

(37) Vzhledem k tomu, že specifikace výrobku předložená řeckými orgány obsahuje všechny informace vyžadované článkem 4 nařízení (EHS) č. 2081/92 a formální analýza těchto specifikací neodhalila žádné zjevné chyby, měl by být název "Feta" zapsán jako chráněné označení původu.

(38) Nařízení (ES) č. 1107/96 by proto mělo být příslušným způsobem změněno.

(39) Výbor uvedený v článku 15 nařízení (EHS) č. 2081/92 nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou. Podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2081/92 předložila Komise návrh Radě. Vzhledem k tomu, že Rada nepřijala rozhodnutí ve lhůtě tří měsíců stanovené v čl. 15 odst. 5 výše uvedeného nařízení č. 2081/92, přijímá navrhovaná opatření Komise,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Název "Φέτα" (Feta) se podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2081/92 zapisuje do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení jako chráněné označení původu (CHOP).

2. Název "Φέτα" se připojuje do části A přílohy nařízení (ES) č. 1107/96 pod položku "Sýry" a "Řecko".

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnosti dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. října 2002.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1.

[2] Úř. věst. L 324, 21.12.2000, s. 26.

[3] Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1.

[4] Úř. věst. L 86, 3.4.2002, s. 7.

[5] Úř. věst. L 130, 26.5.1999, s. 18.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU