(ES) č. 1799/2002Nařízení Rady (ES) č. 1799/2002 ze dne 8. října 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů polyesterových střižových vláken pocházejících z Běloruska

Nařízení Rady (ES) č. 1799/2002

ze dne 8. října 2002

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů polyesterových střižových vláken pocházejících z Běloruska

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] (dále jen "základní nařízení"), a zejména na čl. 11 odst. 2 a 3 a článek 13 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s Poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Předchozí šetření

(1) V červenci 1996 bylo nařízením (ES) č. 1490/96 [2] uloženo konečné antidumpingové clo z dovozů polyesterových střižových vláken (dále jen "PSV") pocházejících z Běloruska. V roce 1997 byla nařízením (ES) č. 2513/97 [3] opatření rozšířena na dovozy polyesterových spřádacích kabelů (dále jen "PSK") pocházejících z Běloruska, které obcházely původní opatření.

2. Šetření týkající se jiných zemí

(2) V současné době jsou v platnosti konečná antidumpingová opatření pro dovozy PSV pocházejících z Tchaj-wanu (nařízení Rady (ES) č. 1728/1999 [4], Austrálie, Indonésie a Thajska (nařízení Rady (ES) č. 1522/2000 [5] a také Jižní Koreje a Indie (nařízení Rady (ES) č. 2852/2000 [6].

(3) Nařízením Rady (ES) č. 902/2001 [7] byla uložena konečná vyrovnávací cla z dovozů PSV pocházejících z Austrálie a Indonésie.

3. Současné šetření

3.1 Žádost o předběžný přezkum a žádost o přezkum vypršení platnosti antidumpingových opatření

(4) V říjnu 1999 obdržela Komise žádost, aby zahájila předběžný přezkum konečných antidumpingových cel uložených nařízením (ES) č. 1490/96 z dovozů PSV pocházejících z Běloruska do Společenství. Po této žádosti následovala dne 27. dubna 2001 žádost o zahájení přezkumu vypršení platnosti antidumpingových opatření.

(5) Žádost o předběžný přezkum podal jeden vývozce z Běloruska, Khimvolokno Industrial Group VSV Trading Co. (dále jen "Khimvolokno"). Žádost o předběžný přezkum se opírala o evidentní důkazy poskytnuté žadatelem, že se změnily okolnosti, mezi jiným domácí ceny ve srovnatelné zemi, na základě kterých byla uložena antidumpingová opatření, a tyto změny mají trvalý charakter.

(6) Žádost o přezkum vypršení platnosti antidumpingových opatření podal "International Rayon and Synthetic Fibres Committee" (dále jen "CIRFS") jménem výrobců ze Společenství reprezentujících větší část celkové výroby PSV ve Společenství. Žádost o přezkum vycházela z předpokladu, že vypršení platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně přineslo nový dumping a škodu pro výrobní odětví Společenství.

3.2 Oznámení o zahájení šetření

(7) Komise poté, co zjistila, že existují dostatečné podklady pro zahájení předběžného přezkumu, a po konzultaci s Poradním výborem ohlásila v oznámení (dále jen "oznámení o zahájení šetření") zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství [8], že podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení zahájila šetření ve věci dovozů PSV pocházejících z Běloruska do Společenství, které se omezuje na otázku dumpingu.

(8) Komise po konzultaci s Poradním výborem ohlásila v oznámení o zahájení šetření, zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství [9], že zahájila šetření ve věci dovozů PSV pocházejících z Běloruska do Společenství podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

3.3 Období šetření

(9) Období šetření dumpingu v případě předběžného přezkumu je od 1. října 1999 do 30. září 2000 (dále jen "období předběžného šetření"). Období šetření dumpingu v případě přezkumu vypršení platnosti antidumpingových opatření je od 1. července 2000 do 30. června 2001 (dále jen "období šetření (vypršení platnosti antidumpingových opatření"). Období uvažované pro posouzení situace výrobního odvětví Společenství, jak je použito v přezkumu vypršení platnosti antidumpingových opatření, pokrývá období od 1. ledna 1997 do konce období šetření (dále jen "zkoumané období").

Vzhledem k částečnému překrývání období předběžného šetření a období šetření (vypršení platnosti antidumpingových opatření), bylo z důvodů administrativní efektivity považováno za vhodné sloučit obě šetření do jednoho šetření.

4. Dotčené strany

(10) Komise oficiálně informovala vyvážejícího výrobce v Bělorusku, CIRFS a výrobce ve Společenství, kteří podali žádost o přezkum, vyvážející výrobce a dovozce, jejichž zájem ve věci byl znám, orgány vyvážející země a jejich zástupce, uživatele ve Společenství a sdružení, jejichž zájem ve věci byl znám, o zahájení přezkumů. Komise dala přímo dotčeným stranám příležitost, aby ve lhůtě stanovené v příslušném oznámení o zahájení šetření písemně podaly svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(11) Komise odeslala všem známým dotčeným stranám dotazníky a obdržela odpovědi od čtyř výrobců ze Společenství, kteří žádali o přezkum, od jednoho vyvážejícího výrobce z Běloruska, jednoho výrobce ze srovnatelné země, Polska, a od dvou dovozců.

(12) Vyvážející výrobce v Bělorusku, výrobci ve Společenství, kteří žádali o přezkum, uživatelé ve Společenství a dovozci podali svá stanoviska písemně. Všechny dotčené strany, které o to v příslušné lhůtě požádaly a které ukázaly, že k tomu mají konkrétní důvody, byly slyšeny.

(13) Komise vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro zjištění ohledně pokračování nebo opětovného vzniku dumpingu a škod a ohledně zájmu Společenství a provedla kontroly v provozovnách těchto společností:

a) výrobci ve Společenství:

- Wellman International Ltd, Co. Meath, Irsko,

- Trevira GmbH & Co., Frankfurt am Main, Německo,

- Trevira Fibras, SA, Portalegre, Portugalsko,

- Montefibre SpA, Milano, Itálie;

b) nezávislý dovozce ve Společenství:

- Barnett Europee, Aachen, Německo;

c) výrobce ze srovnatelné země:

- Elan SA, Torun, Polsko.

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A PODOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(14) Zkoumaným výrobkem jsou syntetická střižová vlákna z polyesteru, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, která jsou v současné době zařazená pod kódem KN 55032000. Obvykle se označují jako polyesterová střižová vlákna, neboli PSV. Je třeba připomenout, že kvůli obcházení antidumpingových opatření byla tato opatření rozšířena na polyesterové spřádací kabely (označované zkratkou PSK) zařazené pod kódem KN 55012000, používané ve Společenství k přepracování na PSF.

(15) Výrobkem je základní materiál používaný v různých stadiích zpracování textilních výrobků. PSV se ve Společenství používají ke spřádání, tj. výrobu vláken pro textilie, případně míchaných s jinými vlákny, například bavlněnými a vlněnými, nebo pro netkané výrobky, jako jsou výplně (fibrefill), tj. vycpávky nebo vložky pro určité textilní zboží, jako jsou polštáře, automobilová sedadla, a pro saka.

(16) Výrobek se prodává v různých typech, které se odlišují různými charakteristikami, jako je tloušťka, délka, houževnatost, mačkavost, lesk, silikonová úprava, nebo zařazením do skupin výrobků, jako jsou běžná, dutá, spirálová nebo dvousložková vlákna, a zvláštní vlákna, jako jsou vlákna barvená, značkovaná a trilobalová vlákna.

(17) Různé typy se pro účely šetření považují za jednu skupinu výrobků, protože základní fyzikální vlastnosti různých typů nevykazují žádné významné odlišnosti, i když se může lišit použití a kvalita prodávaných PSV. Mezi různými typy neexistují žádné jasné dělicí čáry, protože vlastnosti podobných typů se překrývají, a tyto typy si tudíž vzájemně konkurují.

(18) Některé dotčené strany, zejména uživatelé, stejně jako v případě předcházejících antidumpingových šetření ohledně PSV, namítali, že by se mělo rozlišovat podle použití PSV ke spřádání nebo pro jiné účely, protože cena stanovená pro tyto dva typy využití je zcela odlišná. Navrhovali, aby kód KN pro PSV byl rozdělen do tří nebo čtyř různých subkódů podle váhových jednotek denier (tloušťky) a aby se srovnání PSV vyráběných ve Společenství a PSV dovážených do Společenství provádělo zvlášť pro každý subkód.

(19) V bodě odůvodnění 9 nařízení (ES) č. 2852/2000 bylo ukázáno, že mezi různými typy PSV existuje z hlediska nahraditelnosti významný přesah a je mezi nimi značná konkurence. V tomto šetření se uvedené zjištění potvrdilo. Také se potvrzuje skutečnost, že mezi různými typy PSV neexistuje jasná dělicí linie, která by určovala jednoznačnou vazbu mezi fyzikálními vlastnostmi výrobku a jeho použitím. Proto není na základě dostupných faktů taková diferenciace výrobků možná. Kromě toho je třeba připomenout, že ani laboratorní analýza nemůže přesně určit konečné použití PSV.

(20) V tomto případě je třeba také poukázat na to, že žádná dotčená strana nepředložila přesvědčivé argumenty nebo kritéria, která by umožnila přerozdělení PSV do subkódů. Skutečně, jak je výše uvedeno, fyzikální vlastnosti nemusí nutně určovat konečné použití výrobku, a tloušťka (denier) je pouze jednou z vlastností výrobku.

(21) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzuje, že různé typy zkoumaných PSV tvoří pro účely tohoto řízení jeden výrobek.

2. Podobný výrobek

(22) Při původním šetření se v bodě odůvodnění 6 nařízení (ES) č. 1490/966 došlo k závěru, že jak PSV vyráběná a prodávaná průmyslovým odvětvím Společenství na trhu Společenství, tak PSV vyráběná a prodávaná na trhu srovnatelné země byla ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení podobná PSV dováženým do Společenství z Běloruska.

Skutečně neexistují žádné rozdíly v základních fyzikálních vlastnostech a v použití PSV dovážených do Společenství z Běloruska a PSV vyráběných a prodávaných výrobci ve Společenství, kteří žádali o přezkum, na trhu Společenství. PSV pocházející z Běloruska také mají základní vlastnosti a použití podobné PSV vyráběným a prodávaným ve srovnatelné zemi. Nebyly předloženy žádné nové argumenty, které by tyto výsledky měnily, takže se tyto výsledky potvrzují.

C. PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OPĚTOVNÉHO VÝSKYTU DUMPINGU

1. Předběžný přezkum

1.1 Srovnatelná země

(23) Jelikož Bělorusko je ve smyslu čl. 2 odst. 7 základního nařízení netržní ekonomikou, běžná hodnota musela být určena na základě údajů získaných ve vhodné třetí zemi s tržní ekonomikou, ve které je výrobek vyráběn a uváděn na trh. V oznámení o zahájení předběžného přezkumu Komise navrhovala jako vhodnou srovnatelnou zemi Tchaj-wan, protože se žádost o předběžný přezkum mezi jiným opírala o skutečnost, že domácí ceny ve srovnatelné zemi, na Tchaj-wanu, které byly použity k určení běžné hodnoty v předcházejících šetřeních, významně poklesly.

(24) Známým výrobcům na Tchaj-wanu byly odeslány dotazníky, ale přes značné úsilí Komise nebyli žádní výrobci získáni ke spolupráci. Komise usilovala o spolupráci s jinými známými výrobci dotyčného výrobku v šesti dalších zemích s tržní ekonomikou. Pouze jeden výrobce z Polska byl připraven plně spolupracovat a poskytl nezbytné údaje, které byly následně ověřeny.

(25) Údaje poskytnuté polským spolupracujícím podnikem ukázaly, že Polsko je vhodnou srovnatelnou zemí, a to z následujících důvodů:

- výrobní proces a přístup k surovinám byly ve značné míře v Polsku a Bělorusku podobné,

- polský výrobce vyráběl a prodával dotyčné výrobky ve značných množstvích,

- navzdory skutečnosti, že v Polsku byl pouze jeden výrobce, a přestože na dovozy výrobku z řady zemí jsou uvalena dovozní cla, na polském domácím trhu existují pro tento výrobek obvyklé podmínky hospodářské soutěže a velká množství, pro která se neuplatňují dovozní cla, byla dovezena z různých zemí původu.

1.2 Běžná hodnota

(26) Jak je výše uvedeno, běžná hodnota byla vypočtena na základě údajů ověřených v provozovnách polského výrobce, který při šetření plně spolupracoval.

(27) Nejprve bylo zkoumáno, zda celkové objemy prodeje PSV a PSK polského výrobce byly dostatečně velké, aby vytvořily spolehlivý základ pro stanovení běžné hodnoty. Protože výrobce prodával velká množství na domácím trhu, došlo se k závěru, že tomu tak je.

(28) Následně bylo zkoumáno, zda PSV a PSK vyrobené a prodané v Polsku mohou být považovány za shodné nebo přímo srovnatelné s PSV a PSK prodávanými běloruským vývozcem do Společenství. Protože v rámci každého typu měly stejné chemické vlastnosti a fyzikální vlastnosti, polské a běloruské výrobky byly považovány a srovnatelné výrobky.

(29) Pro každý typ prodávaný polským výrobcem na polském trhu bylo zjišťováno, zda jeho prodeje na polském trhu byly dostatečně velké, aby vytvořily spolehlivý základ pro stanovení běžné hodnoty. Bylo zjištěno, že tomu tak je.

(30) Konečně bylo zkoumáno, zda by prodeje polského výrobce na polském trhu mohly být považovány za uskutečněné v obvyklém obchodním režimu, a sledoval se podíl rentabilních prodejů dotyčných typů.

(31) V případech, kdy rentabilní prodeje každého typu představovaly 80 % nebo více z celkového objemu prodeje, běžná hodnota vycházela ze skutečné domácí ceny vypočtené jako vážený průměr cel všech domácích prodejů uvedeného typu uskutečněných v příslušném období šetření (období předběžného šetření nebo období šetření vypršení platnosti antidumpingových opatření) bez ohledu na to, zda byly rentabilní všechny tyto prodeje. V případech, kdy rentabilní prodeje pro daný typ představovaly méně než 80 %, ale více než 10 % celkového objemu prodeje, běžná hodnota vycházela ze skutečné domácí ceny vypočtené jako vážený průměr pouze rentabilních prodejů.

(32) V případech, kdy objem rentabilních prodejů některého typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje, mělo se zato, že tento konkrétní typ se prodával v nedostatečných množstvích, než aby domácí cena mohla poskytnout vhodný základ pro stanovení běžné hodnoty.

(33) Pro typy, u nichž nemohla běžná hodnota vycházet z domácích cen, se běžná hodnota stanovila podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení. To se provedlo sečtením výrobních nákladů polského výrobce pro každý typ a přiměřené částky počítané na prodejní, všeobecné a administrativní výdaje a na zisk. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení vycházely částky těchto výdajů a zisku z prodejů podobných výrobků polského výrobce uskutečněných v obvyklém obchodním režimu.

1.3 Vývozní cena

(34) Khimvolokno, jediný běloruský vyvážející výrobce, uplatňoval, že v období předběžného šetření vyvezl do Společenství značný objem výrobků. Ovšem tyto "vývozy" byly ve skutečnosti barterové obchody s jednou nezávislou společností ve Společenství zprostředkované s malou marží obchodní společností se sídlem ve Švýcarsku. Zbytek byl prodán třem dalším nezávislým obchodníkům ve Společenství. Ceny určené v rámci ujednání o barterovém obchodu se obvykle považují za nespolehlivé. V takových případech musí být vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě prvního prodeje uskutečněného za spolehlivé ceny. V tomto případě vývozní cena mohla být efektivně rekonstruována zkoumáním transakcí mezi Khimvolokno a švýcarskou obchodní společností a následných transakcí s nezávislou společností ze Společenství. Skutečně bylo možné stanovit cenu vývozů do Společenství odečtením marže švýcarské společnosti od ceny účtované nezávislé společnosti. Tato cena potom odpovídala ceně účtované společností Khimvolokno švýcarské společnosti a mohla být považována za vývozní cenu ve smyslu čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(35) Jak švýcarská zprostředkovatelská společnost, tak nezávislá společnost ze Společenství spolupracovaly při šetření a odpověděly na dotazník odeslaný Komisí. Kontrola v provozovnách nezávislé společnosti ve Společenství ukázala, že celé množství nakoupené touto společností v období předběžného šetření bylo určeno pro trhy mimo Společenství, hlavně pro Spojené státy americké, a nebylo skutečně dovezeno do Společenství. Podle údajů Eurostat nebyla v období průběžného šetření dovezena do Společenství žádná PSV nebo PSK pocházející z Běloruska. Z toho vyplývá, že zbývající množství hlášená společností Khimvolokno jako prodaná do Společenství také nebyla skutečně dovezena do Společenství. Je ovšem třeba poznamenat, že společnost Khimvolokno zřejmě ohlásila tyto prodeje jako vývozy do Společenství v dobré víře a nebyla si vědoma skutečnosti, že se nejednalo o skutečný vývoz do Společenství.

(36) Jelikož tedy nedošlo k žádným skutečným vývozům do Společenství, nemohla být vývozní cena prodejů Khimvolokno do Společenství pro období předběžného šetření určena.

(37) Nicméně se ukazuje, že pokud by běloruský vyvážející výrobce skutečně vyvážel dotyčný výrobek do Společenství, bylo by to za ceny, které by vedly k menšímu dumpingovému rozpětí, že je současně platné clo ve výši 43,5 %. Skutečně ceny zboží hlášeného společností Khimvolokno jako údajně vyvezené do Společenství v období předběžného šetření ukazují podstatně nižší dumpingové rozpětí, než je aktuálně platné clo. Navíc žádosti o náhradu za antidumpingová cla zaplacená německým dovozcem za dovozy před obdobím předběžného šetření, jmenovitě mezi dubnem 1997 a říjnem 1997, také ukázaly, že dumping byl v tomto období menší než poloviční hodnota použitých cel.

(38) Proto bylo rozhodnuto použít ceny výrobku údajně vyvezeného do Společenství v období předběžného šetření jako základ pro stanovení vývozní ceny do Společenství, jelikož tyto ceny v tomto zvláštním případě reprezentují nejspolehlivější údaje a ukazují, že se významně změnily okolnosti dumpingu, jak to požaduje čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(39) Vzhledem k tomu, že je Bělorusko považováno za zemi s netržní ekonomikou, musí se obvykle stanovit jedna vývozní cena pro zemi jako celek. V tomto ohledu, jelikož Khimvolokno je jediným známým vyvážejícím vývozcem dotyčného výrobku v Bělorusku, byly vývozy této společnosti považovány za reprezentativní pro všechny vývozy z Běloruska do Společenství, a proto byly údaje předložené touto společností použity pro stanovení vývozní ceny.

1.4 Srovnání

(40) Aby bylo zajištěno správné srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, byl v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení proveden řádný odpočet upravující rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen. Příslušné úpravy byly provedeny ve všech případech, kdy byly shledány jako přiměřené, přesné a doložené, jak tomu bylo v případě nákladů na dopravu a úvěrových nákladů.

1.5 Dumpingové rozpětí

(41) Dumpingové rozpětí bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžných hodnot s váženým průměrem vývozních cen pro daný typ výrobku. V tomto případě tato metoda odráží plnou míru praktikovaného dumpingu. Dumpingové rozpětí stanovené pro období předběžného šetření, vyjádřené jako procentuální podíl ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství, před zaplacením cla, činí 21,0 %.

1.6 Změna zkoumaných opatření

(42) Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by cla neměla převyšovat zjištěné dumpingové rozpětí, ale měla by být menší, pokud by takové menší clo přiměřeně odstraňovalo škodu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že je tento přezkum omezen na zkoumání dumpingových aspektů, by úroveň uložených cel neměla být vyšší než rozpětí škod zjištěná v původním šetření.

(43) Jelikož úroveň škod zjištěná v původním šetření je vyšší než dumpingové rozpětí zjištěné v tomto přezkumu, úroveň cel by měla být stanovena jako úroveň zjištěného antidumpingového rozpětí, tedy 21,0 %.

2. Přezkum vypršení platnosti antidumpingových opatření

2.1 Srovnatelná země

(44) Z důvodů uvedených v bodech odůvodnění 23 až 25 bylo Polsko použito jako vhodná třetí země s tržní ekonomikou také ke stanovení běžné hodnoty v rámci přezkumu vypršení platnosti antidumpingových opatření.

2.2 Běžná hodnota

(45) V rámci přezkumu vypršení platnosti antidumpingových opatření byla běžná hodnota stanovena na stejném základě jako pro předběžný přezkum, jak je objasněno v bodech odůvodnění 26 až 33.

2.3 Vývozní cena

(46) Khimvolokno, jediný běloruský vyvážející výrobce, uplatňoval, že v období šetření (vypršení platnosti antidumpingových opatření) vyvezl do Společenství značný objem výrobků.

(47) Kontrola v provozovnách nezávislé společnosti ve Společenství, která údajně dovezla značné množství běloruských výrobků, potvrdila, že žádné množství nakoupené touto společností nebylo v období šetření skutečně dovezeno do Společenství. Podle údajů Eurostatu bylo ovšem v období šetření dovezeno do Společenství méně než 10 tun PSK, tj. méně než 1 % množství hlášeného vyvážejícím výrobcem.

(48) Méně než 10 tun mohlo být identifikováno jako jedna transakce žadatele s jedním z nezávislých dovozců ve Společenství. Vývozní cena této transakce byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení použita jako vývozní cena do Společenství.

(49) Vzhledem k tomu, že je Bělorusko považováno za zemi s netržní ekonomikou, obvykle se stanoví jedna vývozní cena pro zemi jako celek. V tomto ohledu, jelikož Khimvolokno je jediným známým vyvážejícím vývozcem dotyčného výrobku v Bělorusku, byly vývozy této společnosti považovány za reprezentativní pro všechny vývozy z Běloruska do Společenství, a proto byly údaje předložené touto společností použity pro stanovení vývozní ceny.

2.4 Srovnání

(50) Aby bylo zajištěno správné srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, byl v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení proveden řádný odpočet upravující rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen. Příslušné úpravy byly provedeny ve všech případech, kdy byly shledány jako přiměřené, přesné a doložené, jak tomu bylo v případě nákladů na dopravu a úvěrových nákladů.

2.5 Dumpingové rozpětí

(51) Dumpingové rozpětí bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžných hodnot s váženým průměrem vývozních cen pro daný typ výrobku. V tomto případě tato metoda odráží plnou míru praktikovaného dumpingu. Dumpingové rozpětí stanovené v období šetření, vyjádřené jako procentuální podíl ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství, před zaplacením cla, činí 6,2 %.

2.6 Pravděpodobnost opětovného vzniku dumpingu

(52) Byla zkoumána pravděpodobnost opětovného vzniku dumpingu ve významných množstvích, pokud by byla ukončena antidumpingová opatření. V tomto ohledu žádost o přezkum vypršení platnosti antidumpingových opatření vycházela z toho, že běloruské vývozy do třetích zemí se uskutečňovaly za dumpingové ceny a že vyvážející výrobce má významnou volnou výrobní kapacitu.

(53) Šetření potvrdilo výše uvedená tvrzení. Zejména bylo zjištěno, že:

- vývozní ceny do třetích zemí byly pod běžnými hodnotami ve srovnatelné zemi, což by vedlo k podstatnému dumpingu,

- jediný vyvážející výrobce má významnou volnou kapacitu.

(54) Prodeje vyvážejícího výrobce, který žádal o přezkum, ve třetích zemích jsou tvořeny:

- prodeji do Společenství, u kterých bylo zjištěno, že nebyly ve skutečnosti dovezeny do Společenství. Dumpingové rozpětí, zjištěné pro tyto vývozy podle metodologie popsané v bodech odůvodnění 40 až 46, je značné; pohybuje se okolo 20 %, vyjádřeno jako procentuální podíl ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství, před zaplacením cla,

- prodeji na vývoz hlášenými jako uskutečněné do třetích zemí, se specifikací pěti hlavních exportních trhů mimo Společenství. Tyto prodeje se realizují na úrovních, které se významně neliší od údajných vývozních cen do Společenství, a uskutečňují se také za dumpingové ceny, s výjimkou prodejů do Turecka, kde jsou pro PSV pocházející z Běloruska v platnosti antidumpingová opatření.

(55) Co se týká výrobní kapacity a kapacity využití, šetření ukázalo, že spolupracující vyvážející výrobce využíval v období šetření méně než 60 % své výrobní kapacity.

(56) Proto je možné dojít k závěru, že pokud by platnost opatření vypršela, existuje pro vývozy do Společenství pravděpodobnost opětovného vzniku dumpingu ve značných množstvích.

F. DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(57) Žádost o přezkum vypršení platnosti antidumpingových opatření byla podána jménem sedmi ze 13 výrobců ze Společenství, o nichž je známo, že ve Společenství vyrábějí PSV. Dva žadatelé neodpověděli na dotazník Komise, a proto nebyli považováni za součást výrobního odvětví Společenství. Třetí žadatel neposkytl požadované informace v prodloužené lhůtě, a proto také není považován za součást výrobního odvětví Společenství.

(58) Zbývají čtyři žadatelé odpověděli na dotazník Komise a spolupracovali při šetření. Tito výrobci reprezentují více než 52 % výroby PSV ve Společenství, a proto tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

E. TRH SPOLEČENSTVÍ S PSV

1. Spotřeba ve Společenství

(59) Spotřeba PSV ve Společenství byla stanovena na základě skutečných objemů prodeje výrobního odvětví Společenství a výrobců žádajících přezkum, kteří nebyly zahrnuti do definice výrobního odvětví Společenství, odhadu prodejů zbývajících výrobců ve Společenství a údajů Eurostatu o objemech dovozů ze všech třetích zemí. Je třeba poznamenat, že během tohoto šetření byly hodnoty spotřeby za roky 1997 a 1998, jak byly zveřejněny v nařízení (ES) č. 2852/2000, mírně pozměněny, protože některá čísla byla aktualizována. Tyto menší korekce nemají vliv na výsledky uvedeného nařízení.

(60) Na výše uvedeném základě se spotřeba Společenství během zkoumaného období vyvíjela takto:

Spotřeba PSV | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Tuny | 523832 | 598882 | 649129 | 646656 | 607286 |

Index | 100 | 114 | 124 | 123 | 116 |

(61) Celkový objem spotřeby se za zkoumané období zvýšil o 16 %. K hlavnímu nárůstu došlo mezi rokem 1997 a 1998, kdy spotřeba vzrostla z přibližně 524000 tun na 599000 tun. Spotřeba dosáhla vrcholu v roce 1999, kdy činila přibližně 649000 tun, a potom v období šetření (vypršení platnosti antidumpingových opatření) poklesla na 607000 tun.

2. Dovozy PSV z Běloruska

Předběžná poznámka

(62) Jak bylo ukázáno v bodě odůvodnění 47, bylo zjištěno, že objemy vývozů z Běloruska do Společenství v období šetření jsou zanedbatelné.

Objemy dovozu a podíl na trhu

(63) Po uložení antidumpingových opatření v roce 1996 byl objem dovozů ve zkoumaném období omezen. Okolnosti vyvážejícímu výrobci v Bělorusku dovolovaly, aby v roce 1997 vyvezl do Společenství více než 9000 tun PSV, ale po šetření ve věci obcházení antidumpingových opatření uvedeném v bodě odůvodnění 1 a po prodloužení platnosti cel vyvážená množství poklesla a v období tohoto šetření (vypršení platnosti antidumpingových opatření) byly z Běloruska do Společenství dovezeny pouze nevýznamné objemy PSV.

Cenové chování vyvážejícího výrobce

(64) Na základě nevýznamných objemů vývozu z Běloruska v období šetření nebyla v tomto případě vypočtena žádná rozpětí nabídky pod cenou. Nicméně bylo zaznamenáno, že průměrná cena PSV pocházející z Běloruska byla daleko pod průměrnou cenou účtovanou průmyslovým odvětvím Společenství. Podobně vývozní ceny PSV z Běloruska do jiných třetích zemí byly také pod úrovní cen výrobního odvětví Společenství.

(65) Je proto zřejmé, že pokud by vyvážející výrobce v Bělorusku vyvážel PSV na trh Společenství v období šetření, bylo by to na úrovních hluboko pod cenou.

3. Dovozy z jiných třetích zemí

(66) V období šetření (vypršení platnosti antidumpingových opatření) byly hlavními zdroji dovozů PSV do Společenství, v pořadí jejich významu, Korejská republika, Tchaj-wan a Spojené státy americké, které dohromady pokrývaly přibližně 70 % celkového dovozu, neboli 25,4 % celkové spotřeby Společenství. Celkový dovoz z jiných třetích zemí pokrýval v období šetření okolo 36,6 % spotřeby Společenství a vyvíjel se takto:

Spotřeba PSV | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Tuny | 152878 | 234266 | 263780 | 260785 | 220511 |

Index | 100 | 153 | 173 | 171 | 144 |

(67) Dovozy PSV ze všech jiných třetích zemí se zvýšily z přibližně 153000 tun v roce 1997 na 220000 v období šetření, neboli o 44 %. Výše uvedená tabulka ukazuje, že se dovozy mezi roky 1997 a 1999 dramaticky zvýšily o 77 % a potom následoval sestupný vývoj až do období šetření, který činil 16 %. Tento pokles se shoduje s uložením antidumpingových opatření vůči některým třetím zemím v roce 2000, jak je uvedeno v bodech odůvodnění 2 a 3.

(68) Mezi rokem 1997 a obdobím šetření ceny PSV dovezených z jiných třetích zemí stouply, navzdory poklesu v roce 1998 a 1999. Průměrná cena PSV pocházejících z jiných třetích zemí byla v období šetření o 12 % vyšší než v roce 1997. Díky clům a antidumpingovým clům ovšem průměrná dovozní cena zůstala mírně pod cenou výrobního odvětví Společenství.

Spotřeba PSV | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Tuny | 1112 | 985 | 917 | 1178 | 1246 |

Index | 100 | 89 | 82 | 106 | 112 |

4. Situace výrobního odvětví Společenství

Předběžná poznámka

(69) Je třeba připomenout, že zkoumání vývoje ekonomické situace výrobního odvětví Společenství zahrnovalo období od roku 1997 do konce doby šetření (vypršení platnosti antidumpingových opatření), tj. do června 2001. Jak je uvedeno v bodech odůvodnění 2 a 3, byla v roce 2000 uložena konečná antidumpingová opatření vůči Austrálii, Indii, Indonésii, Jižní Koreji, Tchaj-wanu a Thajsku a tato opatření byla tedy platná v období šetření. Tato situace je velmi důležitá pro pochopení dále popsaného vývoje.

Výroba, kapacita a využití kapacity

(70) Výroba výrobního odvětví Společenství se vyvíjela takto:

Spotřeba PSV | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Výroba v tunách | 212543 | 210153 | 211255 | 211208 | 214103 |

Index | 100 | 99 | 99 | 99 | 101 |

Kapacita v tunách | 264439 | 246939 | 253939 | 254939 | 256034 |

Index | 100 | 93 | 96 | 96 | 97 |

Využití kapacity | 80 % | 85 % | 83 % | 83 % | 84 % |

(71) Celkově se výroba výrobního odvětví Společenství za zkoumané období mírně zvýšila o 1 %. V roce 1997 výrobní odvětví Společenství vyrobilo 213000 tun PSV a potom výroba v následujících letech mírně poklesla. V období šetření objem výroby mírně vzrostl na 214000 tun. Toto je třeba srovnat se 16 % nárůstem spotřeby Společenství za stejné období.

(72) Šetření zároveň ukázalo, že výrobní kapacita mezi roky 1997 a 1998 klesla. Celkové snížení kapacity se projevilo hlavně v roce 1998, kdy výrobní kapacita poklesla z 264000 tun v roce 1997 na 247000 tun. To vysvětluje, proč se v roce 1997 dosáhlo vyšší míry využití kapacity. V roce 1999 výrobní odvětví Společenství znovu získalo část své bývalé kapacity (254000 tun) a v období šetření dosáhlo celkové kapacity 256000 tun. Šetření ukázalo, že když to bylo možné, tendencí většiny výrobců zahrnutých v definici výrobního odvětví Společenství bylo spíše uzavírat některé výrobní linky nebo závody na výrobu PSV nebo je přeměňovat na linky vyrábějící jiné výrobky, které jsou mnohem rentabilnější a na které se toto šetření nevztahuje. Jeden výrobce ve Společenství se ovšem rozhodl vytvořit novou výrobní kapacitu. Toto rozhodnutí bylo učiněno proto, aby se lépe uspokojily požadavky spotřebitelů ve Společenství z hlediska množství a typů PSV, a vysvětluje také zvýšení celkové kapacity mezi rokem 1998 a obdobím šetření.

Zásoby

(73) Šetření ukázalo, že na konci období šetření (tj. v červnu 2001) dosahovaly zásoby PSV 25000 tun a byly o 24 % vyšší než v prosinci roku 1997 (20000 tun). Šetření ovšem ukázalo, že úrovně zásob na konci června jsou tradičně vyšší než na konci fiskálního roku, tj. v prosinci. Je to způsobeno tím, že před obdobím červenec/srpen, kdy dochází k uzavírání závodů pro účely servisu a údržby strojních zařízení, muselo výrobní odvětví Společenství vyrábět na sklad, aby vytvořilo zásoby pro odbyt svým zákazníkům. Srovnatelná čísla na konci roku 2000 ukázala 4 % zvýšení zásob ve srovnání s rokem 1997.

Objemy prodeje, podíl na trhu a růst

Spotřeba PSV | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Prodej v tunách | 190308 | 186601 | 192546 | 192865 | 197077 |

Index | 100 | 98 | 101 | 101 | 104 |

Podíl na trhu | 37,8 % | 32,2 % | 30,6 % | 30,6 % | 33,4 % |

(74) Výrobnímu odvětví Společenství se ve zkoumaném období podařilo zvýšit objem prodeje na domácím trhu o 4 %, zatímco ztratilo podobné objemy prodeje na vývozních trzích. To je ve shodě se stabilními objemy výroby a zásob ve stejném období.

(75) Prodeje výrobního odvětví Společenství zůstaly celkem stabilní až do roku 2000 a potom se mezi rokem 2000 a obdobím šetření zvýšily o 3 %. Tento nárůst se shoduje s uložením antidumpingových cel z dovozů z určitých třetích zemí v roce 2000. Stojí za to připomenout, že vývoj objemu prodeje je odchylný od vývoje, jaký sledovala spotřeba ve Společenství, jak je ukázána v bodech odůvodnění 59 a 61. To kontrastuje s dynamikou spotřeby, která se zvýšila hlavně mezi roky 1997 a 1999 (+24 %) a poklesla (–7,0 %) mezi rokem 2000 a obdobím šetření.

(76) Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se ovšem snížil z 37,8 % v roce 1997 na 33,4 % v období šetření. Stále klesal mezi roky 1997 a 1999, což vedlo ke ztrátě více než 7 procentních bodů. Po uložení antidumpingových opatření v roce 2000 došlo v období šetření k opětovnému zvýšení podílu na trhu o 2,8 procentních bodů. Nicméně celková ztráta podílu na trhu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, činila za zkoumané období 4,4 procentních bodů. Toto snížení podílu na trhu je ve shodě se zjištěními uvedenými v bodech odůvodnění 59, 61, 74 a 75.

(77) Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství ve zkoumaném období nemělo z růstu trhu žádný prospěch. Přes 16 % nárůst spotřeby mezi roky 1997 a 1999 ztratilo výrobní odvětví Společenství více než 7 procentních bodů podílu na trhu. Zatímco spotřeba mezi rokem 2000 a obdobím šetření poklesla o 6 %, po uložení antidumpingových opatření, uvedených v bodech odůvodnění 2 a 3, výrobní odvětví Společenství zvýšilo objem prodeje o 3 %, což vedlo k zisku 2,8 procentních bodů tržního podílu. Bez ohledu na toto zotavení byl růst, který zažilo výrobní odvětví Společenství během zkoumaného období velmi negativní ve srovnání s růstem spotřeby.

Vývoj cen a výrobních nákladů

| 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

EUR/tuna | 1306 | 1279 | 1147 | 1392 | 1439 |

Index | 100 | 98 | 88 | 107 | 110 |

Výrobní náklady (EUR/tuna) | 1014 | 1017 | 962 | 1176 | 1214 |

Index | 100 | 100 | 95 | 116 | 120 |

(78) Výše uvedená tabulka ukazuje, že ve zkoumaném období průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na tunu výrobků prodaných nezávislým zákazníkům na trhu Společenství vzrostly v průměru o 10 %. V období od roku 1997 do roku 1999 průměrné ceny poklesly o 12 %. Následně v roce 2000 a v období šetření se ceny významně zotavily. Šetření ovšem ukázalo, že tento nárůst prodejních cen byl spojen s růstem nákladů, které jsou dále popsány. Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že neuspokojivý vývoj cen ve srovnání s náklady byl způsoben silnou cenovou konkurencí na trhu Společenství, zejména před uložením antidumpingových opatření v roce 2000.

(79) Šetření ukázalo, že trh Společenství s PSV je cenově citlivý a že, jak je ukázáno v bodě odůvodnění 68, ceny dovážených PSV zůstaly přes ekvivalentní poměrný růst na nižší úrovni než ceny výrobního odvětví Společenství.

(80) Ve zkoumaném období se průměrné odbytové náklady na tunu PSV vyrobených průmyslovým odvětvím Společenství zvýšily o 23 %. Mezi roky 1997 a 1999 zůstaly výrobní náklady celkem stabilní. Mezi rokem 1999 a obdobím šetření se ovšem významně zvýšily, a sice o 23 %. Šetření ukázalo, že významný nárůst výrobních nákladů je spojen s kolísáním ceny určitých surovin, jako je paraxylen a etylenglykol, které byly přímo ovlivněny cenou ropy.

Rentabilita a příjmy

Rentabilita | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Zisk z čistého obratu | 9,1 % | 4,8 % | 4,6 % | 5,0 % |

(81) Je třeba poznamenat, že jeden výrobce zahrnutý v definici výrobního odvětví Společenství nově vznikl v roce 1998, a proto za rok 1997 nejsou k dispozici žádné údaje o rentabilitě. Z tohoto důvodu analýza rentability a příjmů zahrnuje pouze období od roku 1998 do konce období šetření. Je ovšem třeba poznamenat, že trendy pozorované na základě dostupných údajů ve zkoumaném období jsou ve shodě s trendy, které ukazuje výše uvedená tabulka.

(82) V roce 1998 byla rentabilita výrobního odvětví Společenství velmi dobrá. Tato úroveň zisku byla zřejmě dosažena díky výjimečně nízké ceně ropy v uvedeném roce. Následně se rentabilita zhoršovala, protože růst cen ropy a tedy také výrobních nákladů nemohl být kompenzován úměrným růstem prodejních cen. Přesto byla rentabilita dosažená v roce 2000 a v období šetření vzhledem k významnému růstu výrobních nákladů (až o 20 %) pozoruhodná. To ukazuje, že výrobní odvětví Společenství byl schopné kontrolovat náklady tak, aby se zisky stabilizovaly okolo 5 %.

(83) Příjmy sledovaly od roku 1998 do období šetření podobný vývoj jako rentabilita. Hotovost vytvořená výrobou PSV poklesla za zkoumané období o 44 %, tj. z 44,5 miliónu EUR v roce 1998 na 24,8 miliónu EUR v období šetření. To je hlavně spojeno s poklesem rentability pozorovaným ve stejném období.

Schopnost navyšovat kapitál

(84) Vzhledem k obtížné situaci na trhu Společenství s PSV, popsané v předchozí analýze a zejména v bodě odůvodnění 89, měla většina společností zahrnutých v definici výrobního odvětví Společenství obtíže s navyšováním kapitálu potřebného k financování investic a restrukturalizace. Pokles zisků, ke kterému došlo v roce 1999 a 2000 bránil většině z těchto společností v plnění jejich investičních programů, které byly většinou zahájeny v roce 1998. Jak je dále uvedeno v bodě odůvodnění 88, pouze jeden výrobce ve Společenství mohl během zkoumaného období navýšit kapitál a přijmout riziko dokončení plánovaných investic.

Zaměstnanost a produktivita

Zaměstnanost | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

Počet zaměstnanců | 1205 | 1119 | 1197 | 1184 | 1173 |

Index | 100 | 93 | 99 | 98 | 97 |

(85) Celkově počet zaměstnanců pracujících ve výrobě PSV poklesl o 3 %, což odráží racionalizaci a restrukturalizaci prováděnou v výrobním odvětví Společenství. V roce 1998 se zaměstnanost významně snížila o 7 %, ale v roce 1999 výrobní odvětví Společenství začalo opět přijímat nové zaměstnance.

(86) Z hlediska vývoje objemu výroby PSV, jak je ukázán v bodě odůvodnění 70, se ve zkoumaném období produktivita výrobního odvětví Společenství zlepšila.

Investice a návratnost investic

(87) Jak ukazuje následující tabulka, investice do dotyčného výrobku se ve zkoumaném období významně zvýšily:

Investice | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | Období šetření |

(EUR 1000) | 4738 | 14796 | 14229 | 8009 | 17954 |

Index | 100 | 312 | 300 | 169 | 379 |

(88) Úroveň investic, která byla extrémně nízká v roce 1997, významně vzrostla v roce 1998, což byl pro toto odvětví dobrý rok a přiměl některé výrobce, aby do dotyčného výrobku investovali. Ovšem, jak je uvedeno v bodech odůvodnění 82 a 89, jak rentabilita výrobního odvětví Společenství, tak situace na trhu s dotyčným výrobkem se v následujících letech zhoršily. To vysvětluje, proč se investice nezvýšily v roce 1999 a v roce 2000 se opět dramaticky snížily. Investice se významně zotavily v období šetření, zřejmě díky tomu, že jeden výrobce ve Společenství zahrnutý v definici výrobního odvětví Společenství přijal riziko dokončení svého investičního programu. Je ovšem třeba zdůraznit, že úroveň investic v období šetření představovala 6 % celkového obratu výrobního odvětví Společenství.

(89) V tomto ohledu je třeba připomenout, že po řadu let na trhu Společenství existovala hrozba dumpingových dovozů z některých třetích zemí. Kolísání cen ropy během zkoumaného období přispělo k obtížím podnikatelů, kteří vyrábějí, kupují nebo používají PSV, a zejména k obtížím výrobnímu odvětví Společenství, které si nebylo jisto, zda při existenci levných dumpingových dovozů může přiměřeně promítnout růst ceny surovin do prodejních cen. Investiční činnost výrobního odvětví Společenství může být také ovlivněna nejistotou, která je pro daný trh řadu let charakteristická.

(90) Návratnost investic sledovala podobný vývoj, jaký byl pozorován u rentability.

Velikost dumpingového rozpětí, zotavení z minulého dumpingu, obcházení antidumpingových opatření

(91) Situace výrobního odvětví Společenství se v průběhu zkoumaného období do určité míry zlepšila po uložení antidumpingových opatření, ale toto odvětví se úplně nezotavilo z minulého dumpingu pocházejícího z některých třetích zemí, včetně Běloruska, a obcházení antidumpingových opatření pro PSV dovážená z Běloruska v roce 1997. To dokládá hlavně neuspokojivá ekonomická situace výrobního odvětví Společenství, zejména v roce 1998 a 1999. Navzdory významnému růstu spotřeby v těchto letech měly výroby, výrobní kapacita, investice, podíl na trhu, prodejní ceny a zisky klesající trend.

(92) Účinky velikosti skutečného dumpingového rozpětí v období šetření na situaci výrobního odvětví Společenství se nepovažují v rámci tohoto přezkumu za významný faktor, protože uložení antidumpingových cel v roce 1997 a následná opatření proti jejich obcházení dovozy z Běloruska prakticky zastavily.

5. Závěry k situaci výrobního odvětví Společenství

(93) Jak již bylo uvedeno v bodě odůvodnění 69, ekonomická situace výrobního odvětví Společenství by měla být posuzována s ohledem na pokračující antidumpingová šetření během zkoumaného období a uložení antidumpingových opatření v roce 2000.

(94) Výroba výrobního odvětví Společenství se ve zkoumaném období mírně zvýšila, a sice o 1 %. Využití kapacity a produktivita se zlepšily díky sníženým úrovním výrobní kapacity a zaměstnanosti.

(95) Šetření také ukázalo, že se ve zkoumaném období trh Společenství vyvíjel pozitivně z hlediska objemu spotřeby, zejména do roku 2000. V období šetření spotřeba ve srovnání s rokem 2000 poklesla, ale celkově se ve zkoumaném období zvýšila o 16 %. Výrobní odvětví Společenství nemohlo ovšem na tomto růstu trhu plně participovat. Naopak, přestože se zvýšily objemy prodeje, jeho podíl na trhu poklesl o tři procentní body.

(96) Vývozy z Běloruska ve zkoumaném období prakticky zanikly, ale jak ukazuje pokus obejít antidumpingová opatření, trh Společenství je pro tyto dovozy velmi atraktivní. Z bodu odůvodnění 54 je zřejmé, že ceny vývozů z Běloruska do třetích zemí jsou mnohem nižší než průměrná cena výrobního odvětví Společenství. Je třeba také připomenout, že až do roku 2000 byl trh Společenství s PSV charakterizován přítomností levných dumpingových dovozů, které navzdory rostoucím nákladům stlačily prodejní ceny o 12 %.

(97) Mezi rokem 2000 a obdobím šetření se zvýšily jak prodejní ceny, tak výrobní náklady výrobního odvětví Společenství. Skutečnost, že ceny rostly mnohem pomaleji než náklady, vedla ke snižování zisků. V důsledku toho byla vážně narušena schopnost navyšovat kapitál. Tím se prohloubily obtíže výrobního odvětví Společenství, které působilo ve zkoumaném období za obtížných tržních podmínek. Rentabilita a příjmy akumulované v období šetření nebyly dostatečné, aby zabezpečily střednědobé investice.

(98) Na základě výše uvedených skutečností, zejména snížení podílu na trhu a nedostatečné úrovně prodejních cen a zisků, se došlo k závěru, že výrobní odvětví Společenství je stále ve zranitelném stavu.

F. PRAVDĚPODOBNOST OPĚTOVNÝCH ŠKOD

(99) Je třeba připomenout, že v bodě odůvodnění 56 se došlo k závěru, že pro významné objemy PSV pocházejících z Běloruska existuje pravděpodobnost opětovného vzniku dumpingu.

(100) V bodě odůvodnění 98 se také se došlo k závěru, že situace výrobního odvětví Společenství byla v období šetření stále zranitelná.

(101) Dále je třeba připomenout, že v období šetření prakticky neexistovaly žádné dovozy z Běloruska do Společenství. To kontrastuje se situací v období šetření původního případu, kdy se na trh Společenství dostalo více než 32000 tun PSV pocházejících z Běloruska dovezených za dumpingové ceny. Současně výrobní odvětví Společenství ztratilo 4 % objemu prodeje a 5,6 procentních bodů podílu na trhu a jeho výrobní náklady se významně zvýšily. V důsledku toho byla zaznamenána velmi nízká rentabilita a počet zaměstnanců v odvětví PSV poklesl o 25 %.

(102) Trh Společenství s PSV je velmi atraktivní pro vyvážející výrobce a bylo zjištěno, že mnozí z nich používali dumping, aby získali podíl na trhu. Současné šetření ukázalo, že po uložení antidumpingových opatření v roce 2000 se situace na trhu Společenství zlepšila. Došlo se k závěru, že pokud by platná opatření vůči dovozům PSV z Běloruska měla vypršet, tyto dovozy by pravděpodobně narušily pozitivní vývoj pozorovaný na trhu Společenství a převzaly by další část již ohroženého podílu výrobního odvětví Společenství na trhu.

(103) Skutečně, jak ukazují body odůvodnění 64 a 65, i když vyvážející běloruský výrobce s veškerou pravděpodobností zvýší vývozní ceny, a tak sníží úroveň dumpingu, účtované ceny budou stále ještě dumpingové a budou pod cenou výrobního odvětví Společenství. Je zřejmé, že vyvážející výrobce bude muset nabízet své výrobky za cenu nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Společenství, aby znovu získal podíl na trhu.

(104) Za takových okolností a vzhledem k tomu, jak je ukázáno v bodě odůvodnění 78, že trh Společenství je cenově citlivý, výrobní odvětví Společenství by nebylo schopno soutěžit s nízkými dumpingovými cenami PSV dovážených z Běloruska. Velikost dostupných kapacit v Bělorusku a nabídky pod cenou, které asi bude vyvážející výrobce praktikovat, velmi pravděpodobně vážně poškodí výrobní odvětví Společenství. Skutečně se předpokládá, že když bude čelit levným dumpingovým dovozům z Běloruska, výrobní odvětví Společenství nebude mít jinou možnost, než snížit své ceny, a tak si udržet podíl na trhu, nebo udržet ceny a podíl na trhu ztrácet. Obě možnosti budou mít vážný dopad na finanční situaci výrobního odvětví Společenství, a zejména na jeho rentabilitu, návratnost investic, příjmy a schopnost navyšovat kapitál.

(105) To by obzvláště poškodilo výrobní odvětví Společenství, kterému se podařilo přežít a restrukturalizovat svoji činnost navzdory některým dumpingovým dovozům, které se ovšem projevily v menší míře, než jak by tomu bylo v případě vypršení současných antidumpingových opatření, a navzdory velkému kolísání cen ropy. Výrobní odvětví Společenství dokončuje svoji restrukturalizaci, modernizovalo výrobní linky a uzavřelo nerentabilní provozy. Je proto zřejmé, že výrobní odvětví Společenství má málo dalšího prostoru k manévrování a vyrovnání se s náhlou novou vlnou levných dumpingových dovozů a utrpělo by nové závažné škody.

(106) Vzhledem k výše uvedeným zjištěním se došlo k závěru, že vypršení platnosti opatření proti dovozům z Běloruska by pravděpodobně vedlo k opětovnému vzniku závažných škod pro výrobní odvětví Společenství způsobených dovozy pocházejícími z Běloruska.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Obecné úvahy

(107) Bylo také zkoumáno, zda by zachování antidumpingových opatření pro PSV dovážená z Běloruska bylo proti zájmu Společenství. Jak bylo zjištěno, existuje určitá pravděpodobnost opětovného vzniku škodlivého dumpingu, ale při šetření se také posuzovalo, zda existují nějaké převažující zájmy, které hovoří proti zachování uvedených opatření, přičemž se také braly v úvahu minulé účinky antidumpingových opatření na všechny dotčené strany, zejména na zájmy uživatelů a dovozců/obchodníků.

(108) Aby bylo možné v tomto konkrétním případě posoudit zájem Společenství, byly vyžádány informace od všech dotčených stran, které byly známy nebo které se samy ohlásily. Komise odeslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, devíti dalším výrobcům ve Společenství, 10 dovozcům/obchodníkům (jeden z nich sídlí mimo Společenství, ale zásobuje obchodníka se sídlem ve Společenství) nezávislým na běloruském vyvážejícím výrobci, třem uživatelům dotyčného výrobku a třem sdružením uživatelů.

(109) Komise kromě odpovědí od výrobní odvětví Společenství obdržela odpovědi od výše zmíněného dovozce sídlícího mimo Společenství, jednoho obchodníka a jednoho výrobce nezahrnutého v definici výrobního odvětví Společenství. Odpověď na dotazník neposkytl žádný z uživatelů ani ze sdružení uživatelů, ačkoliv dvě sdružení vyjádřila obecná stanoviska.

(110) Je třeba připomenout, že při předcházejících šetřeních nebylo přijetí antidumpingových opatření považováno za působící proti zájmu Společenství.

2. Zájem výrobního odvětví Společenství

(111) Výrobní odvětví Společenství po řadu let trpělo levnými dovozy PSV za dumpingové ceny, což způsobilo situaci, ve které nebyly prodeje standardních vláken rentabilní. Ačkoliv výrobní odvětví Společenství dále rozvíjelo segment PSV s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou vlákna s biologickými složkami nebo trilobalová vlákna, barvená vlákna a vlákna se zvláštními vlastnostmi, jako jsou nehořlavá vlákna a značkovaná vlákna, podíl těchto vláken na celkovém objemu prodeje je spíše omezený. Klíčovým obchodem v odvětví PSV tak nadále zůstávají standardní vlákna pro tkané i netkané aplikace. Tyto segmenty čelí přímé konkurenci dumpingových dovozů.

(112) Je proto zřejmé, že výrobní odvětví Společenství musí také vyrábět celý sortiment PSV, aby se udrželo na trhu. Sami zákazníci požadují dodávky úplného sortimentu vláken. Z tohoto důvodu není výrobní odvětví Společenství připraveno ke zrušení výroby standardních PSV ani není v postavení, které by to dovolovalo.

(113) Jak je ukázáno v bodě odůvodnění 85, výrobní odvětví Společenství bylo díky racionalizaci schopno zlepšit využití své výrobní kapacity a produktivitu. Současně díky restrukturalizaci a specializaci zůstala v posledních letech rentabilita v kladných číslech, ačkoliv na neuspokojivé úrovni. Je třeba také připomenout, že výrobní odvětví Společenství zásobuje přibližně 33 % trhu Společenství.

(114) Vzhledem k výše uvedené situaci se došlo k závěru, že při absenci opatření proti dovozům PSV pocházejících z Běloruska by pravděpodobně došlo k vážnému poškození výrobního odvětví Společenství. Pravděpodobně by proto došlo k významnému zhoršení jeho finanční situace s reálnou možností dalšího snižování zaměstnanosti a uzavírání výrobních zařízení.

3. Zájmy dovozců/obchodníků

(115) Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 64, dovozy PSV pocházejících z Běloruska v období šetření téměř neexistovaly. Šetření ukázalo, že pouze jeden obchodník se sídlem ve Společenství kupoval, prostřednictvím dovozce z třetí země, velká množství PSV pocházejících z Běloruska, ale tato množství byla okamžitě reexportována mimo Společenství. Šetření ukázalo, tento obchodník našel pro PSV pocházející z Běloruska alternativní trhy a také našel alternativní zdroje dovozů.

(116) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k nedostatku spolupráce s osmi dalšími dovozci/obchodníky, kteří obdrželi dotazníky, se ukazuje, že platná opatření proti dovozům pocházejícím z Běloruska pravděpodobně neměla na situaci dovozců/obchodníků ve Společenství žádný významný dopad.

4. Zájmy uživatelů

(117) Žádný uživatel ani sdružení uživatelů neposkytly odpověď na dotazník určený k posouzení zájmu Společenství. Dvě sdružení ovšem poslala svá stanoviska; jedno zahrnovalo názory uživatelů působících ve spřádacích zařízeních a druhé bylo odesláno jménem uživatelů působících v odvětví netkaných materiálů, hlavně výplňových materiálů.

(118) Obě sdružení se vyslovila proti zachování antidumpingových cel vůči Bělorusku a pokazovala na to, že represivní charakter těchto opatření prakticky uzavřel jeden ze zdrojů dodávek pro uživatele ve Společenství. Navíc bylo tvrzeno, že výrobního odvětví Společenství nenabízí všechny typy PSV, nebo je nenabízí v dostatečném množství, a proto uživatelé ve Společenství utrpěli škody, protože jejich finální výrobky jsou vystaveny zvýšené konkurenci ze třetích zemí. Současně se uživatelé stali méně konkurenceschopní kvůli vysokým nákladům na suroviny. Tento argument zvláště zdůrazňovali výrobci příze.

(119) Co se týká dostupnosti všech typů PSV, šetření potvrdilo, že přeměna výrobních zařízení na výrobu jiného typu PSV vyžaduje pouze určité omezené úpravy, jako je použití odlišného typu zvlákňovací trysky. Tento poznatek uvedla při předcházejících šetřeních také samotná sdružení uživatelů. Šetření ukázalo, že výrobci zahrnutí v definici výrobního odvětví Společenství mají technické prostředky vyrábět všechny typy PSV. Výrobní odvětví Společenství spíše tvrdilo, že není schopné dodávat PSV za nižší ceny požadované potencionálními kupujícími.

(120) Šetření dále ukázalo, že zrušení platných antidumpingových cel vůči Bělorusku by pravděpodobně vedlo k většímu narušení trhu a mohlo by skutečně vést k uzavírání výrobních zařízení ve Společenství. To by nebylo v dlouhodobém zájmu uživatelů, kteří nicméně nakupují více než 33 % dodávek PSV od výrobního odvětví Společenství, přičemž požadují některé zvláštní typy, které nemohou být dovezeny ze třetích zemí.

(121) Kvůli nedostatečné spolupráci s uživateli nebylo možné přesně určit potencionální dopad opatření navrhovaných v rámci tohoto šetření, ani skutečný dopad dosud platných opatření. Ovšem, jak je uvedeno v bodě odůvodnění 63, v období šetření byl do Společenství prodán pouze nevýznamný objem dovozů PSV pocházejících z Běloruska.

(122) Také je třeba vzít v úvahu, že clo původně uložené pro PSV z Běloruska bylo stanoveno na úrovni nezbytné k odstranění škod způsobených dumpingem. Trh Společenství nebyl pro tyto vývozy uzavřen, ale je velmi pravděpodobné, že vyvážející výrobce v Bělorusku našel atraktivnější trhy, zejména Spojené státy americké a Rusko. Vzhledem ke snížené úrovni navrhovaného antidumpingového cla je velmi pravděpodobné, že by se dovozy z Běloruska staly pro některé uživatele ve Společenství ve srovnání s jinými zdroji dodávek atraktivnější.

(123) Na základě výše uvedených skutečností se došlo k závěru, že navrhovaná opatření brání vážnému narušení způsobenému novým výskytem vysokých objemů dumpingových dovozů pocházejících z Běloruska, ale pravděpodobně současně zvýší úroveň hospodářské soutěže na trhu Společenství.

5. Závěr

(124) Na základě výše uvedených skutečností se došlo k závěru, že proti pokračování antidumpingových opatření neexistují žádné naléhavé důvody vycházející ze zájmu Společenství.

H. CLA

(125) Na základě výsledků přezkumu vypršení platnosti antidumpingových opatření a v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření použitelná pro dovozy PSV pocházejících z Běloruska měla být zachována.

(126) Jelikož platné antidumpingové clo pro PSV bylo nařízením (ES) č. 2513/97 rozšířeno na dovozy PSV pocházejících z Běloruska, tato opatření také zůstávají v platnosti.

(127) Všechny dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na základě kterých vznikl záměr změnit úroveň existujících opatření. Byla také poskytnuta určitá lhůta k zaujetí stanoviska k tomuto výkladu. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by požadovaly změnu výše uvedených závěrů.

(128) Z výše uvedeného na základě výsledků předběžného přezkumu (viz body odůvodnění 42 a 43) a v souladu s čl. 113 odst. 3 základního nařízení vyplývá, že antidumpingová cla uložená nařízením (ES) č. 1490/96 a rozšířená nařízením (ES) č. 2513/97 by měla být snížena na 21,0 %, vyjádřeno jako procentuální podíl čisté ceny na hranici Společenství, před zaplacením cla. Tato úroveň cla by se měla uplatnit pro dovozy PSV i PSK pocházejících z Běloruska,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozů syntetických střižových vláken z polyesteru, nemykaných, nečesaných a jinak nezpracovaných ke spřádání, kódu KN 55032000, pocházejících z Běloruska.

2. Konečné antidumpingové clo se rozšiřuje na dovozy polyesterových spřádacích kabelů, kódu KN 55012000, pocházejících z Běloruska, se sazbou stanovenou v odstavci 3 tohoto článku.

3. Sazba konečného antidumpingového které se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, činí pro výrobky popsané v odstavcích 1 a 2 21,0 %.

Článek 2

Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 8. října 2002.

Za Radu

předseda

T. Pedersen

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

[2] Úř. věst. L 189, 30.7.1996, s. 13.

[3] Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 1.

[4] Úř. věst. L 204, 4.8.1999, s. 3.

[5] Úř. věst. L 175, 14.7.2000, s. 10.

[6] Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 17.

[7] Úř. věst. L 127, 9.5.2001, s. 20.

[8] Úř. věst. C 352, 8.12.2000, s. 6.

[9] Úř. věst. C 211, 28.7.2001, s. 51.

--------------------------------------------------