(ES) č. 1444/2002Nařízení Komise (ES) č. 1444/2002 ze dne 24. července 2002, kterým se mění rozhodnutí Komise 2000/115/EHS o definicích ukazatelů, seznamu zemědělských produktů, výjimkách z definic a o regionech a okrscích, pokud jde o zjišťování o struktuře zemědělských podniků

Nařízení Komise (ES) č. 1444/2002

ze dne 24. července 2002,

kterým se mění rozhodnutí Komise 2000/115/EHS o definicích ukazatelů, seznamu zemědělských produktů, výjimkách z definic a o regionech a okrscích, pokud jde o zjišťování o struktuře zemědělských podniků

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 571/88 ze dne 29. února 1988 o organizaci statistických zjišťování Společenství o struktuře zemědělských podniků [1], naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 143/2002 [2], a zejména na článek 8 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Výsledky statistických zjišťování Společenství o struktuře zemědělských podniků, stanovených nařízením (EHS) č. 571/88, mohou být v rámci Evropského hospodářského společenství harmonizované pouze v případě, že termíny obsažené v seznamu ukazatelů jsou chápány a používány jednotně.

(2) Nařízení (ES) č. 143/2002 pozměnilo seznam zjišťovaných ukazatelů, pokud jde o zjišťování Společenství o struktuře zemědělských podniků v letech 2003, 2005 a 2007.

(3) Do seznamu ukazatelů byly přidány nové proměnné a rozvoj zemědělství vedl k nutnosti pozměnit definice některých dosavadních proměnných.

(4) Seznam výjimek z definic Společenství platných v důsledku specifických podmínek v některých členských státech je třeba revidovat.

(5) Vymezení správních regionů a okrsků se v některých členských státech změnilo. Seznam regionů a okrsků proúčely zjišťování o zemědělské struktuře se v důsledku toho také změní.

(6) Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro zemědělskou statistiku, zřízeného rozhodnutím Rady 72/179/EHS [3],

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha I k rozhodnutí Komise 2000/115/ES [4] se nahrazuje přílohou I k tomuto nařízení. Tato příloha obsahuje definice Společenství, které se použijí při zjišťováních Společenství o struktuře zemědělských podniků, jakož i obsahuje relevantní vysvětlivky a příklady.

Článek 2

Příloha III k nařízení 2000/115/ES se nahrazuje přílohou II k tomuto nařízení. Tato příloha obsahuje výjimky z definic Společenství platných v důsledku specifických podmínek v některých členských státech.

Článek 3

Regiony a okrsky uvedené pro Itálii v příloze IV k nařízení 2000/115/ES se nahrazují v souladu s přílohou III k tomuto nařízení. Uvedené regiony a okrsky se také použijí pro výsledky základního zjišťování za období 1999/2000.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se na zjišťování Společenství o struktuře zemědělských podniků od roku 2003.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. července 2002.

Za Komisi

Pedro Solbes Mira

člen Komise

[1] Úř. věst. L 56, 2.3.1988, s. 1.

[2] Úř. věst. L 24, 26.1.2002, s. 16.

[3] Úř. věst. L 179, 7.8.1972, s. 1.

[4] Úř. věst. L 38, 12.2.2000, s.1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA I

DEFINICE A VYSVĚTLIVKY TÝKAJÍCÍ SE SEZNAMU UKAZATELŮ PRO ZJIŠŤOVÁNÍ SPOLEČENSTVÍ O STRUKTUŘE ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ

(I definice, II vysvětlivky)

ZEMĚDĚLSKÝ PODNIK

I. Technicko-hospodářská jednotka, která podléhá jednotnému vedení a produkuje zemědělské produkty. Zemědělský podnik také může produkovat další (nezemědělské) produkty a služby.

II. 1. Zemědělský podnik je definován těmito ukazateli:

1.1 Produkce zemědělských produktů

"Zemědělskými produkty" rozumí produkty uvedené v příloze II.

1.2 Jednotné vedení

Jednotné vedení může existovat, i když je vykonáváno společně dvěma nebo více osobami.

1.3 Technicko-hospodářská jednotka

Taková jednotka je zpravidla charakteristická společným používáním pracovních sil a výrobních prostředků (strojů, budov nebo pozemků atd.).

2. Zvláštní případy

2.1 a) Je-li je zemědělský podnik z daňových nebo jiných důvodů rozdělen mezi dvě nebo více osob, avšak má jednotné vedení (má jednoho společného vedoucího) a jde o hospodářskou jednotku, jedná se o jeden zemědělský podnik;

b) je-li dva nebo více samostatných, dříve nezávislých zemědělských podniků spojeno do rukou jednoho držitele, jedná se o jeden zemědělský podnik, jestliže tento zemědělský podnik má jednoho společného vedoucího, nebo používají-li společně pracovní síly a výrobní prostředky.

2.2 Parcela, kterou si ponechal bývalý držitel při převodu zemědělského podniku svému nástupci (dědici, nájemci atd.),

a) se zahrnuje do zemědělského podniku nástupce, pokud se půda, kterou si ponechal, obhospodařuje v tomto zemědělském podniku a pokud jsou použity stejné pracovní síly a výrobní prostředky jako ve zbývající části zemědělského podniku nebo

b) se zahrnuje do zemědělského podniku bývalého držitele, pokud je tato půda obhospodařována pracovními silami a výrobními prostředky tohoto zemědělského podniku.

2.3 Jsou-li splněna ostatní kritéria definující zemědělský podnik uvedená výše, pokládají se pro účely tohoto zjišťování za zemědělské podniky též tyto případy:

a) chov býků, kanců, beranů a kozlů, chovná stáda koní a umělé líhně;

b) zemědělské podniky výzkumných ústavů, sanatorií a zotavoven, náboženských obcí, škol a věznic;

c) zemědělské podniky, které jsou součástí průmyslových podniků;

d) zemědělské podniky obecních úřadů zahrnující pastviny, zahrady a jinou půdu, jsou-li obecními úřady obhospodařovány (např. převzetí do ustájení, tj. chov hospodářských zvířat ve smluvním vztahu). Nezahrnuje se:

- přidělená obecní půda (C/3),

- propachtovaná obecní půda (C/2).

2.4 Neprovozují-li jiné činnosti, které by je kvalifikovaly pro zahrnutí, za zemědělské podniky se nepovažují:

a) jezdecké stáje, závodní stáje, závodiště (tj. půda používaná pro výcvik dostihových koní), neprovozují-li plemenářské činnosti;

b) zařízení pro chov, prodej a opatrování domácích zvířat (psů atd.);

c) trhy hospodářských zvířat, jatka apod. (bez chovu hospodářských zvířat).

2.5 Jednotlivé samostatné zemědělské podniky mohou vložit své prostředky do jednoho zemědělského odvětví, aby tak vytvořily společný podnik, který je řízen nezávisle na zemědělských podnicích, které jej tvoří (mateřské zemědělské podniky). Takovými společnými podniky mohou být například společné sady, společné pozemky pro chov skotu, společné mlékárny. Jedná se o částečné sloučení a takové společné podniky se nazývají "společné zemědělské podniky specializované na jeden produkt". "Společné zemědělské podniky specializované na jeden produkt" se vykazují jako zemědělské podniky nezávislé na "mateřských" zemědělských podnicích, používají-li převážně své vlastní výrobní činitele a nespoléhají zejména na výrobní činitele "mateřských" zemědělských podniků.

A. ZEMĚPISNÁ POLOHA ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU

II. Zemědělský podnik a všechny údaje týkající se zemědělského podniku se zařazují do okrsku a obce nebo obvodu zjišťování, ve kterém se nachází sídlo zemědělského podniku (A/1).

Sídlo zemědělského podniku se definuje podle vlastních písemně doložených pravidel členských států.

Pokud je zemědělský podnik umístěn v určitém typu oblasti pouze částečně (např. znevýhodněné oblasti), zařadí se do této oblasti, pokud je v této oblasti umístěna větší část pozemků patřících zemědělskému podniku nebo se v ní nachází jeho sídlo. Jedno z uvedených pravidel je nutno zvolit a použít pro všechny zemědělské podniky a pro každou položku A/1 až A/3.

A/1 Okrsek zjišťování

I. Zeměpisná poloha každého zemědělského podniku se popisuje kódem, který označuje zemi, region a okrsek zjišťování.

II. Regiony a okrsky pro účely statistických zjišťování o struktuře zemědělských podniků jsou uvedeny v příloze IV.

A/1 a) Obec nebo obvod zjišťování

I. Zeměpisná poloha se popisuje kódem, který označuje obec nebo obvod zjišťování, což umožňuje agregovat výsledky podle různých typů oblastí na regionální úrovni.

II. Používané kódy obcí nebo obvodů zjišťování odpovídají úrovni 4 nebo 5 klasifikace územních statistických jednotek (NUTS). Není-li možné tyto kódy sdělit, oznámí namísto toho členský stát za každý zemědělský podnik údaj uvedený v ukazatelích A/2, A/2 a) a A/3.

A/2 Znevýhodněné oblasti

I. Oblasti označené k datu zjišťování jako znevýhodněné ve smyslu článků 18 až 20 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 [1] (případně ve smyslu nejnovějších právních předpisů) a uvedené na seznamu Společenství obsahujícím znevýhodněné zemědělské oblasti, oznámené členskými státy v rámci provádění uvedeného nařízení.

II. Znevýhodněné oblasti zahrnují horské oblasti A/2 a), oblasti se specifickým znevýhodněním a ostatní znevýhodněné oblasti.

A/2 a) Horské oblasti

I. Oblasti označené k datu zjišťování jako horské ve smyslu článku 18 nařízení (ES) č. 1257/1999 (případně ve smyslu nejnovějších právních předpisů) a uvedené na seznamu Společenství obsahujícím znevýhodněné zemědělské oblasti, oznámené členskými státy v rámci provádění uvedeného nařízení.

A/3 Zemědělské oblasti s environmentálními omezeními

I. Oblasti označené k datu zjišťování jako zemědělské oblasti s environmentálními omezeními ve smyslu článku 16 nařízení (ES) č. 1257/1999 (případně ve smyslu nejnovějších právních předpisů).

II. V oblastech s environmentálními omezeními, která vznikají v důsledku provádění omezení zemědělského využívání založeného na pravidlech ochrany životního prostředí Společenství, mohou být zemědělcům poskytnuty platby na vyrovnání vzniklých nákladů a ztráty příjmů v případě a do té míry, že tyto platby jsou nezbytné k vyřešení zvláštních problémů, které vyplývají z výše uvedených pravidel.

Oblasti s omezeními na základě vnitrostátních nebo regionálních předpisů se vylučují.

Tyto oblasti mohou být položeny ve znevýhodněných oblastech.

U těchto oblastí jde zejména o oblasti sítě Natura 2000, tj. zvláštní chráněná území s ohroženými typy přírodních stanovišť (na základě směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22. 7.1992, s. 7 až 50.).

B. PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA A VEDENÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU (k datu zjišťování)

B/1 a B/2 Držitel zemědělského podniku (osoba právně a hospodářsky odpovědná za zemědělský podnik)

I. Držitel zemědělského podniku je fyzická osoba, skupina fyzických osob nebo právnická osoba, na jejíž účet a jejímž jménem se zemědělský podnik provozuje a která je právně a hospodářsky odpovědná za zemědělský podnik, tj. nese hospodářské riziko za zemědělský podnik. Držitel může zemědělský podnik přímo vlastnit, mít jej v pronájmu, nebo být dědičný dlouhodobý nájemce, uživatel nebo svěřenský správce.

II. Právní a hospodářská odpovědnost se definuje podle vlastních písemně doložených pravidel členských států.

Držitel může převést rozhodovací pravomoc u běžných finančních a provozních záležitostí úplně nebo částečně na vedoucího zemědělského podniku.

V případě naturálního pachtu - viz položku C/3 písm. a) - se naturální pachtýř uvádí jako držitel, ne jako vlastník.

Jako držitelé mohou být uváděni pouze společníci ve společném zemědělském podniku, kteří se účastní zemědělské práce (viz L/1 až L/6).

B/1 a) a b) Fyzická osoba

I. Fyzickou osobou může být buď jednotlivá osoba (jediný vlastník), nebo skupina jednotlivých osob (společníků ve společném zemědělském podniku).

II. Pro rozlišování držitelů na "fyzické" a "právnické" osoby je důležité rozdělení zemědělských podniků na tyto skupiny:

zemědělské podniky, jejichž držitelem je:

a) fyzická osoba a jediný vlastník samostatného zemědělského podniku;

b) skupina fyzických osob, kteří tvoří skupinu společníků ve společném zemědělském podniku;

c) právnická osoba.

Podle právních předpisů některých členských států se z daňových a/nebo právních důvodů zachází s "právnickou" osobou (společností) zachází jako s "fyzickou" osobou nebo skupinou "fyzických" osob. Jde obecně o formy podnikání, v nichž jeden nebo všichni členové nesou plnou osobní odpovědnost za plnění závazků podniku. V těchto případech mohou členské státy zařadit takovou "právnickou" osobu do třídy "jediní vlastníci" nebo "společné zemědělské podniky". Tato rozhodnutí je třeba přijímat podle písemně doložených pravidel, která jsou jednoznačná a konsistentní.

B/1 a) Fyzická osoba, která je jediným vlastníkem samostatného zemědělského podniku

I. Jediná individuální fyzická osoba, která je držitelem zemědělského podniku, který nemá žádné vazby na zemědělské podniky jiných držitelů, ať už ve formě společného vedení, nebo jiným podobným způsobem.

II. Tento držitel může rozhodovat o zemědělském podniku sám.

U manželů/manželek nebo blízkých rodinných příslušníků, kteří vlastní nebo pronajímají zemědělský podnik společně, by se mělo obvykle předpokládat, že vlastní jeden samostatný zemědělský podnik, spravovaný jediným vlastníkem.

Dvě osoby, které žijí společně jako manžel a manželka, aniž by byli oddáni, se také považují za manžele, jsou-li jako takoví právně uznáváni v daných členských státech.

Za jediné vlastníky se mimo jiné považují sourozenci, spoludědicové oprávnění ze závěti nebo ze zákona atd., pokud neuzavřeli nějakou dohodu a nejsou z daňového a/nebo právního hlediska považováni podle právních předpisů členských zemí za držitele společného zemědělského podniku nebo za právnickou osobu.

Je-li společnost (právnická osoba) vlastněna pouze jednou fyzickou osobou a členský stát s ní jako s fyzickou osobou zachází (viz definici "fyzické osoby"), společnost se považuje se za zemědělský podnik s jediným vlastníkem.

Je-li plně právně a hospodářsky odpovědná za zemědělský podnik pouze jedna osoba, je považována za jediného vlastníka, i kdyby v jiných ohledech zemědělský podnik splňoval kritéria společného zemědělského podniku.

B/1 b) Jedna nebo více fyzických osob, které jsou společníky ve společném zemědělskémpodniku

I. Společníci ve společném zemědělském podniku jsou fyzické osoby vlastnící, pronajímající nebo jinak společně spravující jeden zemědělský podnik nebo společně spravující své jednotlivé zemědělské podniky, jako by se jednalo o jeden zemědělský podnik. Spolupráce se musí provádět v souladu s právními předpisy, nebo na základě písemné dohody.

II. Je-li společnost (právnická osoba) vlastněna více než jednou fyzickou osobou a členský stát s ní jako nachází jako s fyzickou osobou, považuje se za společný zemědělský podnik.

Členský stát, který si nezvolil zjišťování údajů o společných zemědělských podnicích, sbírá všechny údaje o všech zemědělských podnicích, ve kterých jsou držitelé fyzickými osobami uvedenými v proměnné B/1 a), bez ohledu na to, jde-li o "společný zemědělský podnik" podle definice v tomto nařízení. Vykonává-li v jednom zemědělském podniku funkci držitele dvě nebo více fyzických osob, vykazuje se jako držitel jenom jedna z nich (např. osoba, která nese největší riziko, nebo která má největší podíl na vedení zemědělského podniku. Pokud podle těchto kritérií nelze vybrat jednu osobu, je třeba pro výběr použít jiné kritérium, např. věk). Pro uvedenou osobu jsou vykazovány všechny údaje vyžadované o držitelích.

B/1 c) Právnická osoba

I. Právní subjekt s výjimkou fyzických osob, který však má běžná práva a povinnosti jednotlivce, jako je např. způsobilost žalovat a být žalován (obecná způsobilost k právním úkonům).

II. Právnické osoby mohou být veřejné nebo soukromé, mimo jiné:

- stát, regiony, obce atd.,

- církev a její instituce,

- jiné podobné státní nebo polostátní instituce,

- všechny obchodní společnosti kromě podniků uvedených v položce B/1 a) nebo b), zejména společnosti s ručením omezeným, včetně družstev,

- všechny akciové společnosti (podniky s vydanými akciemi),

- nadace (organizace spravující finanční prostředky pro určité účely, které jsou často sociální nebo dobročinné),

- neziskové společnosti nevydávající akcie, s ručením omezeným,

- všechny ostatní podniky podobného charakteru.

B/2 Vedoucí zemědělského podniku

I. Fyzická osoba odpovědná za každodenní běžný finanční a hospodářský provoz daného zemědělského podniku.

II. Vedoucí zemědělského podniku je obvykle, avšak ne vždy, stejná osoba jako držitel, který je fyzickou osobou.

Není-li držitel také vedoucím zemědělského podniku, pak řízením provozu zemědělského podniku pověřil nebo zaměstnal jinou osobu. Tou může být např. jeho rodinný příslušník (B/2 a)) nebo manželka/manžel (B/2 b)), ale také osoba, která s ním není v příbuzenském vztahu.

V zemědělském podniku může být pouze jeden vedoucí.

Všechny údaje o společných zemědělských podnicích požadované o vedoucích se zjišťují o společníkovi, který je považován za držitele.

B/2 a) Rodinní příslušníci

I. Rodinnými příslušníky držitele se obecně rozumí manžel/manželka, předci a potomci v přímé linii (včetně příbuzných získaných sňatkem nebo adopcí) a sourozenci držitele nebo jeho manželky/manžela.

II. Samotní držitelé se mezi rodinné příslušníky nezapočítávají.

B/3 Zemědělské vzdělání vedoucího zemědělského podniku

U každé osoby se uvádí jenom jedna (nejvyšší) úroveň vzdělání.

Pouze praktické zemědělské zkušenosti

I. Zkušenosti získané praktickou činností v zemědělském podniku

Základní zemědělské vzdělání

I. Dokončené vzdělávací kurzy na všeobecné zemědělské škole a/nebo instituci specializující se na určité obory (včetně zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chovu ryb, veterinářství, zemědělské techniky a příbuzných oborů).

II. Absolvování zemědělského učiliště se považuje za získání základního vzdělání.

Úplné zemědělské vzdělání

I. Jakýkoli vzdělávací kurs trvající alespoň dva roky řádného studia nebo jeho ekvivalent po skončení povinné školní docházky (viz L/1 až L/6 "Věk ukončení povinné školní docházky") a dokončený na zemědělské škole, univerzitě nebo jiné instituci vyššího vzdělávání zaměřené na zemědělství, zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chov ryb, veterinářství, zemědělskou techniku nebo příbuzné obory.

C. FORMA DRŽBY A ČLENĚNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU

C/1 až C/3 Zemědělsky využitá půda

I. Celková plocha, kterou zabírá orná půda, trvalé pastviny, trvalé kultury a zelinářské zahrady.

C/1 Plocha zemědělské půdy obhospodařované majitelem

I. Zemědělská půda, kterou obhospodařuje zjišťovaný zemědělský podnik a která je majetkem držitele nebo je jím obhospodařována jako uživatelem nebo dědičným dlouhodobým pachtýřem nebo na základě nějaké jiné ekvivalentní formy držby.

II. Půda přidělená zemědělskému pracovníkovi (aby ji sám obhospodařoval) jako část mzdy se přiřazuje zemědělskému podniku, který půdu přidělil, pokud tento zemědělský pracovník nepoužívá své vlastní výrobní prostředky.

Parcely, které si ponechal bývalý držitel (viz bod 2.2 "Zemědělský podnik"), se přiřazují k zemědělskému podniku, kterým jsou obvykle obdělávány a který využívá všeobecně stejné pracovní síly a výrobní prostředky jako ve zbývající části zemědělského podniku.

Nezahrnují se však pastevní práva na společných pastvinách, tj. na společných pozemcích patřících obci nebo družstvu (pozemky, které nejsou součástí zemědělského podniku, se do tohoto zjišťování nezahrnují).

C/2 Plocha zemědělské půdy obhospodařované v peněžním pachtu

I. Půda propachtovaná zemědělským podnikem za předem dohodnutý pevný nájem (ve formě hotovosti, naturálií nebo jinak) na základě (písemné nebo ústní) dohody o pachtu. Plocha se přiděluje jenom jednomu zemědělskému podniku. Pokud se během sledovaného roku propachtuje nějaká půda více zemědělským podnikům, přiřazuje se obvykle k zemědělskému podniku, se kterým je během sledovaného období nejdéle spojena.

II. Propachtovaná půda se může skládat:

- z celého zemědělského podniku,

- z jednotlivých pozemkových parcel.

Propachtovanou půdu nelze považovat za součást majetku zemědělského podniku vlastníka, ale vždy za zemědělský podnik pachtýře. Všechna zvířata na této půdě patří zemědělskému podniku, který zvířata vlastní.

Parcely nebo zemědělské podniky pronajaté držitelem od rodinných příslušníků držitele se sem zahrnují, pokud se obhospodařují jako část zjišťovaného zemědělského podniku. Patří sem také půda patřící jinému zemědělskému podniku, kterou zjišťovaný zemědělský podnik obdělává náhradou za určitý počet hodin práce, nepatří sem však půda poskytnutá zemědělskému pracovníkovi jako forma mzdy. Na rozdíl od půdy poskytnuté zemědělskému pracovníkovi ve formě mzdy, která obecně zůstává v systému střídání plodin zemědělského podniku, neurčuje zamýšlená dohoda o pachtu pouze plochu půdy, ale také místo, kde se půda nachází a její přesné hranice.

Propachtovaná půda, která byla dále propachtována třetí straně, se vykazuje jako součást zemědělského podniku této třetí strany, protože netvoří součást zjišťovaného zemědělského podniku.

C/3 Plocha zemědělské půdy obhospodařovaná v naturálním pachtu nebo na základě jiných forem

C/3 a) Plocha zemědělské půdy obhospodařovaná v naturálním pachtu

I. Půda (která může tvořit celý zemědělský podnik) obhospodařovaná formou společného zemědělského podniku mezi jejím majitelem a naturálním pachtýřem na základě písemné nebo ústní smlouvy o naturálním pachtu. Produkce (v hodnotovém nebo objemovém vyjádření) z plochy obhospodařované v naturálním pachtu se rozděluje mezi obě strany podle dohody.

II. Toto zahrnuje mimo jiné:

formu Colonia parziaria týkající se celých zemědělských podniků.

V případě formy colonia parziaria u celého zemědělského podniku svěřuje propachtovatel zemědělský podnik hlavě rodiny, která se zavazuje vykonávat veškeré práce požadované v zemědělském podniku za pomoci svých rodinných příslušníků (zemědělské rodiny), nést část nákladů a rozdělovat si produkci zemědělského podniku v pevném poměru s propachtovatelem.

C/3 b) Plocha zemědělské půdy využívané na základě jiných forem držby

I. Jiné formy držby nezahrnuté v položkách C/1 až C/3 a).

II. Toto zahrnuje mimo jiné:

1. půdu, na které má držitel práva:

- vzhledem k vykonávání určitého povolání (lesník, kněz, učitel atd.),

- přidělená obcí nebo jinou organizací, např. vyměřená a přidělená půda společných pastvin (na rozdíl od půdy, u které platí společná pastevní práva);

2. půdu, kterou zemědělský podnik obdělává bezplatně (např. půda opuštěných zemědělských podniků obhospodařovaná zjišťovaným zemědělským podnikem);

3. formu Colonia parziaria týkající se jednotlivých pozemkových parcel.

V případě Colonia parziaria jednotlivých pozemkových parcel svěřuje propachtovatel výhradně jednu nebo více parcel, které se využívají za stejných podmínek jako v písmenu a).

C/5 Zemědělský systém a postupy

C/5 a), d) a e) Ekologické zemědělství

I. Shromažďují se informace o tom, zda zemědělský podnik provádí zemědělskou činnost v souladu s určitými normami a pravidly uvedenými v nařízení Rady 2092/91 [2], naposledy pozměněném nařízením Komise (ES) č. 473/2002 [3], případně v souladu s nejnovějšími právními předpisy o "ekologickém zemědělství a k tomu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin" a/nebo rovnocennými právními předpisy členských států o ekologickém zemědělství.

II. Uvedené nařízení zakládá harmonizovaný rámec pro označování etiketami, produkci a kontrolu zemědělských produktů, které jsou nebo mají být označeny jako produkty pocházející z ekologické produkce. Podle pravidel uvedeného nařízení se musí k produkci docházet tak, aby pozemky a výrobní a skladovací prostory byly zřetelně odděleny od pozemků a výrobních a skladovacích prostorů jakékoli jiné jednotky, která neprodukuje podle pravidel stanovených pro ekologické zemědělství.

Pokud jsou ekologické metody hospodaření používány pouze na část zemědělsky využité plochy nebo na část hospodářských zvířat, uvedou se pouze tyto konkrétní pozemky a hospodářská zvířata.

C/5 a) Zemědělsky využitá plocha zemědělského podniku, na níž se používají ekologické metody produkce

I. Část zemědělsky využité plochy zemědělského podniku, na které je produkce plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků v souladu s přílohou I k nařízení (EHS) č. 2092/91.

II. Uvedené nařízení rozlišuje mezi plochami, které úplně plní stanovené podmínky, a plochami, které jsou dosud v přechodném období. Pouze zemědělské produkty pocházející z ploch, které plně přešly na ekologické metody produkce, mohou být uváděny na trh označené etiketou, která odkazuje na ekologické metody produkce.

V této položce se vykazují pouze plochy, které prošly celým přechodným obdobím (viz C/5 d)).

C/5 d) Zemědělsky využitá plocha zemědělského podniku, který přechází na ekologickou produkci

I. Část zemědělsky využité plochy zemědělského podniku, na které se používají ekologické metody zemědělské produkce, avšak ještě neskončilo nezbytné přechodné období, aby bylo možné ji považovat za plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků podle přílohy I k nařízení (EHS) č. 2092/91.

II. V této položce se vykazují pouze plochy, které dosud neprošly celým přechodným obdobím (viz C/5 a)).

C/5 e) Zemědělské podniky, které ekologické metody produkce i na živočišnou výrobu

I. Zemědělské podniky, v nichž je celá živočišná výroba nebo její část plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků podle přílohy I k nařízení (EHS) č. 2092/91 nebo jsou v přechodném období za účelem dosažení takového souladu.

II. Nařízení uvádí, že obecně musí být celá živočišná výroba zemědělského podniku v plné shodě s pravidly ekologické produkce. Pouze pokud jsou budovy, pozemky a druhy hospodářských zvířat zřetelně oddělené je možné pěstovat část hospodářských zvířat podle různých metod.

C/5 c) Podpora agroenvironmentálních závazků

I. Jakákoli podpora poskytnutá zemědělskému podniku prostřednictvím programu členského státu ve smyslu článků 22 až 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, nebo případně podle nejnovějších právních předpisů. Podpora poskytovaná výhradně pro ekologické zemědělství se vylučuje.

II. Podle nařízení (ES) č. nařízení 1257/99 může být podpora poskytována pro metody chránící životního prostředí a zachovávající krajinu (agroenvironmentální opatření) prostřednictvím:

- způsobů využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejích znaků, přírodních zdrojů, půdy a genetické rozmanitosti,

- extenzifikace zemědělství a řízení systému pastvin s nízkou intenzitou,

- zachování ohrožených zemědělsky využívaných území vysoké přírodní hodnoty,

- udržování krajiny a historických památek na zemědělských pozemcích,

- používání environmentálního plánování v zemědělské praxi.

Podpora se může poskytnout zemědělcům, kteří se na dobu nejméně pěti let (případně déle) zavážou k provádění agroenvironmentálních opatření. Tyto agroenvironmentální závazky zahrnou více než používání obvyklých správných postupů zemědělského hospodaření a budou poskytovat služby, které nejsou poskytovány jinými podpůrnými opatřeními, jako jsou podpora trhu nebo vyrovnávací příspěvky.

Podpora se stanoví se na základě ušlých příjmů, dodatečných nákladů vyplývajících z daného závazku a potřeby poskytnutí finanční pobídky.

Podobné režimy podpor se zavedly podle dřívějších předpisů Společenství. S ohledem na dlouhodobé závazky přijaté v rámci těchto režimů se tyto mohou používat po mnoho let. Odpovídající podpory je třeba také vykazovat v této položce.

D. až H. CELKOVÁ PLOCHA

I. Celková plocha zemědělského podniku (D až H) sestává z plochy půdy zemědělsky využité zemědělským podnikem (D až G) a ostatní půdy (H).

II. V části I se uvádí přesnější informace o tom, jak se využívají některé plochy již uvedené v částech D až H. Jakákoli plocha vykázaná v části I se proto nesmí vykazovat v rámci ostatních ploch, protože by se vykazovala dvakrát.

Plocha zemědělské půdy využité pro zemědělské hospodaření zahrnuje osevní plochu hlavních plodin pro sklizeň v roce zjišťování.

Pro členění celé plochy podle obhospodařovaných ploch se každá plocha uvádí jenom jednou.

Trvalé a víceleté kultury (např. chřest, jahody nebo keře) se zahrnují od roku vysazení, i když ještě neposkytují produkci.

V celkové ploše se nezahrnuje pěstování hub (I/2).

V případě kombinovaných kultur (I/5) se zemědělsky využitá půda rozdělí poměrně podle podílu odpovídajících plodin.

Podobně se člení zemědělské plochy kombinované s lesy.

Tato zásada se nepoužije u smíšených plodin (tj. plodin pěstovaných a sklízených společně na jednom pozemku, např. obilné směsky) nebo následných plodin (např. ječmen v podsevu s jetelem, který se sklízí později).

V případě kombinovaných kultur se při členění ploch nepřihlíží k plodině, která je pro zemědělský podnik bezvýznamná.

Výjimku ze zásady poměrného rozdělení lze učinit v případě neuspokojivých výsledků za předpokladu respektování pravidel stanovených členskými státy po dohodě s Komisí.

Následné plodiny se zaznamenávají jenom do položky I/1. V položkách D až G se plocha každé následné plodiny nevypočítává, ale přiřazuje se jenom jedné plodině považované za hlavní. Pokud se během jednoho sklizňového roku pěstuje po sobě několik plodin na jedné ploše, je hlavní plodinou ta, jejíž produkce má největší hodnotu. Pokud kritérium produkce hlavní plodinu neurčí, pak se za hlavní plodinu pokládá ta, která je na ploše nejdéle.

D. ORNÁ PŮDA

I. Půda pravidelně obhospodařovaná (oraná nebo okopávaná), zpravidla v systému střídání plodin.

II. Systémem střídání plodin se rozumí to, že plodiny na určitém pozemku střídají jiné plodiny podle předem stanoveného plánu. Plodiny se střídají všeobecně každoročně, ale může jít i o víceleté plodiny. Pro odlišení orné půdy od trvalých kultur (G) nebo trvalých luk a pastvin (F) se používá práh pěti let. To znamená, že pokud je pozemek využit pro stejnou plodinu po dobu nejméně pěti let aniž by se v této době odstranila předchozí plodina a zavedla nová, nejde o ornou půdu.

Některé plodiny, které jsou obvykle pokládány za zeleninu, dekorativní rostliny nebo technické plodiny (např. chřest, růže, dekorativní keře pěstované pro své květy nebo listy, jahody, chmel) se do této kategorie zahrnují, i když mohou zabírat plochu po více než pět let.

Orná půda zahrnuje kategorie plodin D/1 až D/20, D/23 až D/35, půdu ležící ladem bez podpor (D/21) a půdu ležící ladem, na kterou se vztahuje program podpory při vynětí půdy z produkce a která není hospodářsky využitá (D/22).

Plochy technických plodin pěstovaných na půdě vyjmuté z produkce se zahrnují do odpovídajících položek, ale vykazují se v položce I/8 b).

D/1 až D/8 Obiloviny na zrno (včetně osiva)

II. Kromě obilovin sklízených nebo zkrmovaných na zeleno. Tyto jsou zahrnuty v položce D/18.

D/1 Pšenice obecná a špalda

I. Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol., Triticum spelta L. a Triticum monococcum L.

D/2 Pšenice tvrdá

I. Triticum durum Desf.

D/3 Žito

I. Secale cereale L.

Včetně různých směsek žita a jiných obilovin setých na podzim

D/4 Ječmen

I. Hordeum vulgare L.

D/5 Oves

I. Avena sativa L.

Včetně různých směsek ovsa a jiných obilovin setých na jaře

D/6 Kukuřice na zrno

I. Kukuřice ( Zea mays L.) sklízená na zrno.

II. Kukuřice sklízená ručně, olamovačem palic, drhlíkem palic nebo žací mlátičkou, bez ohledu na využití, včetně zrna pro siláž. Do této položky se též zahrnuje zrno sklízené spolu s částmi palice, ale s vlhkostí vyšší než 20 %, a využité na siláž (tzv. Corn-Cob-Mix nebo CCM).

Palice cukrové kukuřice k lidské spotřebě se zahrnují do položky D/14.

D/7 Rýže

I. Oryza sativa L.

D/8 Ostatní obiloviny sklízené na zrno

I. Obiloviny pěstované jako čistá kultura a sklízené nasucho na zrno, které nejsou vykazovány jinde v položkách D/1 až D/7.

II. Mimo jiné se zde vykazují: čirok (Sorghum bicolor x Sorghum sudanense.), tritikale (Triticosecale Wittmack) a proso (Panicum miliaceum L.). Zahrnují se sem také pohanka (Fagoipyrum esculentum.) a lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.), protože se pěstují a zpracovávají stejným způsobem jako obiloviny.

D/9 Bílkovinné plodiny sklízené na zrno (včetně osiva a luskoobilných směsí)

I. Kultury pěstované a sklízené zejména pro svůj obsah bílkovin.

II. Bílkovinné plodiny sklízené nazeleno se zahrnují do položky D/14 nebo D/18, podle využití. U těchto kultur se jedná zejména o luskoviny.

D/9 e) Hrách setý, bob polní a sladké lupiny

I. Pisum sativum L., Vicia faba L., Lupinus spp.,pěstované jako čisté kultury a sklízené nasucho na zrno.

D/9 f) Čočka, cizrna (Garbanzos) a vikev

I. Lens culinaris, Cicer arietinum, Vicia pannonicaCrantz nebo Vicia varia, pěstované jako čisté kultury nasucho na zrno.

D/9 g) Ostatní bílkovinné plodiny sklízené nasucho

I. Kultury pěstované a sklízené nasucho na zrno, zejména pro svůj obsah bílkovin, jinde nezmíněné.

D/10 Brambory (včetně raných a sadbových brambor)

I. Solanum tuberosum L.

D/11 Cukrovka (kromě sadbové)

I. Beta vulgaris L. pro cukrovarnický průmysl a pro výrobu alkoholu.

D/12 Krmné okopaniny a hlízy (kromě sadby)

I. Krmná řepa (Beta vulgaris L.) a kultury rodu Brassicae určené na krmivo a ostatní kultury pěstované pro své kořeny na krmivo, jinde nezmíněné.

II. Do této položky se zařazují všechny kultury rodu Brassicae určené na krmivo, bez ohledu na to, zda se na krmivo sklízí kořen nebo stonek. Dalšími mohou být např. topinambur (Helianthus tuberosus L.), batáty (ipomoca batatas (L.) Lam.), pastinák (Pastinaca sativa L.), yam (Dioscorea spp.), maniok (Manihot esculenta Crantz).

D/23 až D/35 Technické plodiny

I. Kultury, které se obvykle neprodávají pro přímou spotřebu, protože je nutno je před konečným použitím průmyslově zpracovat.

II. Včetně semen olejnin, bez semen a sazenic přadných rostlin, chmele, tabáku a ostatních technických plodin.

D/23 Tabák

I. Nicotiana tabacum L.

D/24 Chmel

I. Humulus lupulus L.

D/25 Bavlna

I. Gossypium spp.

D/26 Řepka a řepice

I. Brassica napus L. a Brassica rapa, pěstované pro produkci oleje a sklízené nasucho na zrno.

D/27 Slunečnice

I. Helianthus annuus L.

D/28 Sója

I. Glycine max L.

D/29 Len setý olejný

I. Linum usitatissimum L., druhy pěstované zejména pro produkci oleje

D/30 Ostatní olejniny

I. Ostatní kultury pěstované zejména pro svůj obsah oleje a sklízené nasucho na zrno, jinde nezmíněné.

II. Může to být např. hořčice (Sinapis alba L.), mák (Papaver somniferum L.), sezam (Sesamum indicum L.), zemní mandle (Cyperus esculentus L.), podzemnice olejná (Arachis hypogea).

D/31 Len

I. Linum usitatissimum L., odrůdy pěstované zejména pro produkci vláken.

D/32 Konopí

I. Cannabis sativa L.

D/33 Ostatní textilní plodiny

I. Ostatní plodiny pěstované zejména pro svůj obsah vláken, jinde nezmíněné

II. Může to být např. juta (Corchorus capsularis), manilské konopí (Musa textilis), sisal (Agave sisalana) nebo kenaf (Hibiscus cannabinus).

D/34 Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny

II. Do léčivých, aromatických a kořeninových rostlin se zejména zahrnují:

andělika (Angelica spp.), rulík (Atropa spp.), heřmánek (Matricaria spp.), kmín (Carum spp.), náprstník (Digitalis spp.), hořec (Gentiana spp.), yzop (Hyssopus spp.), jasmín (Jasminum spp.), levandule (Lavandula spp.), dobromysl (Origanum spp.), meduňka (Melissa spp.), máta (Mentha spp.), mák (Papaver spp.), barvínek (Vinca spp.), chmelík (semeno) (Psyllium spp.), kurkuma (Curcuma spp.), šalvěj (Salvia spp.), měsíček (Calendula spp.), kozlík (Valeriana spp.) atd..

D/35 Technické plodiny, jinde nezmíněné.

I. Ostatní technické plodiny, jinde nezmíněné.

II. Může to být např. čekanka (Cichorium intibus L.) a cukrová třtina (Saccharum officinarum L.).

D/14 a D/15 Čerstvá zelenina, melouny a jahody

II. S výjimkou pěstovaných hub (I/2)

D/14 Čerstvá zelenina, melouny, jahody – pěstované ve volné krajině nebo pod nízkým (nepřístupným) krytem

D/14 a) Polní produkce

I. Zelenina, melouny, jahody pěstované na půdě systémem střídání s jinými zemědělskými plodinami.

II. Polní produkce zeleniny je většinou, ale ne vždy, určena pro průmyslové zpracování a nejde přímo na trh.

U této položky je rozhodující systém střídání plodin používaný v zemědělském podniku: pokud jsou plochy, na nichž je pěstována zelenina, střídány kulturami jinými než zahradnickými plodinami (D/14 a D/16), jsou dané plochy zařazeny do "polní produkce".

D/14 b) Zahradnická produkce

I. Zelenina, melouny, jahody pěstované na půdě systémem střídání s jinými zahradnickými plodinami (D/14 a D/16).

II. Zahradnická produkce je většinou, ale ne vždy, určena pro průmyslové zpracování a nejde přímo na trh.

U této položky je rozhodující systém střídání plodin používaný v zemědělském podniku: pokud jsou plochy, na nichž je pěstována zelenina, střídány pouze jinými zahradnickými plodinami (D/14 a D/16), jsou dané plochy zařazeny do "zahradnické produkce".

D/15, D/17 a G/7 Plodiny pěstované pod sklem nebo vysokým (přístupným) krytem

I. Plodiny, které se po celé nebo převážnou část období růstu nacházejí ve stálých nebo přenosných sklenících, nebo pod jinými vysokými kryty (ze skla, nebo z tuhé nebo ohebné plastické hmoty).

II. Nespadají sem fólie rozprostřené na zemi a také půda pod zvonovými skleníky nebo tunely (nepřístupnými), nebo přenosnými zasklenými kryty s rámy.

V případě přenosných skleníků nebo vysokých krytů představuje vykazovaná plocha celkovou skutečně zakrytou plochou v průběhu předchozích 12 měsíců (plochy se sečtou tak, aby se vypočítala celková zakrytá plocha), a ne pouze plochu zakrytou k určitému datu.

Plodiny, které jsou pěstovány určitou dobu pod sklem a určitou dobu ve volné krajině, se vykazují jako pěstované pod sklem, pokud není období pěstování pod sklem výjimečně krátké.

Využívá-li se tatáž plocha pod sklem více než jednou, vykazuje se pouze jedenkrát.

U skleníků s více patry se vykazuje jenom plocha jejich základny.

D/16 Květiny a dekorativní rostliny (kromě školek), pěstované ve volné krajině nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem

D/17 Květiny a dekorativní rostliny (kromě školek), pěstované pod sklem nebo jiným (přístupným) ochranným krytem

D/18 Pícniny

I. Všechny "zelené" plodiny na orné půdě na krmivo, pěstované systémem střídání plodin a zabírající tutéž půdu po dobu kratší než 5 let (jednoleté nebo víceleté krmné plodiny).

II. Uvedené "zelené" kultury (na rozdíl od kultur sklízených "nasucho na zrno") se obvykle využívají, aby se hospodářská zvířata mohla pást ve volné krajině, nebo se sklízejí na zeleno, ale mohou být sklízeny také nasucho, jako seno. Obecně se celá kultura, kromě kořenů, sklízí a využívá na krmivo.

Zahrnují se kultury nevyužívané zemědělským podnikem, ale prodávané buď pro přímou spotřebu v jiných zemědělských podnicích, nebo pro průmyslové zpracování.

Nezahrnují se obiloviny, technické plodiny a ostatní plodiny na orné půdě a/nebo spotřebované na zelené krmení. Nezahrnují se krmné okopaniny a hlízy (D/12).

D/18 a) Dočasné travní porosty

I. Travní rostliny určené na spásání, seno nebo na siláž zahrnuté jako část běžného střídání plodin, vyskytující se nejméně jedno sklizňové období a méně než 5 let na ploše oseté travou nebo travní směsí. Před osetím nebo osázením novými plodinami se půda kypří oráním nebo okopáváním, nebo se odstraňují rostliny jinými způsoby, jako např. herbicidy.

II. Zahrnují se směsi převážně travních kultur a jiných pícnin (obvykle luštěninových), spásaných nebo sklizených na zeleno nebo na suché seno.

Nezahrnují se jednoleté travní kultury (pěstovaných po kratší dobu než jeden sklizňový rok).

D/18 b) Ostatní zelené pícniny

I. Ostatní, převážně jednoleté pícniny (např. vikev, kukuřice na zelené krmení, obiloviny sklizené a/nebo zkrmené na zeleno, luskoviny).

D/18 b/i) Kukuřice na zelené krmení (kukuřice na siláž)

I. Kukuřice (Zea mays L.) pěstovaná na siláž

II. Všechny formy krmné kukuřice, které se nesklízejí na zrno (celé palice, celá rostlina, nebo její části). Zahrnuje se krmná kukuřice přímo zkrmená (bez siláže) a celé palice (zrno, vřetena, obalové listeny), sklízené na zkrmení nebo na siláž.

D/18 b/iii) Ostatní pícniny

I. Ostatní plodiny na orné půdě na krmivo, sklízené na zelené krmení, jinde nezmíněné.

II. Zahrnují se různé druhy jetele, jednoleté nebo víceleté: jako např. jetel nachový (Trifolium incarnatum L.), luční (T. pratense L.), bílý (T. repens L.), egyptský (T. alexandrinum), zvrácený (T. resupinatum) a různé druhy vojtěšky. Zahrnují se směsi převážně luštěninových (obyčejně více než 80 %) pícnín a travních kultur spásaných nebo sklizených na zeleno nebo na suché seno.

Zahrnují se jednoleté plodiny jako jsou obiloviny, jednoletý jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum), jednoletý čirok (Sorghum bicolor), některé jednoleté travní kultury, jako je jednoletý jílek roční (Poa annua L.), kultury patřící do jiných rodů, jako jsou brukvovité, jež nejsou uvedené jinde (řepka apod.), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Benth), pokud jsou sklízené na zeleno.

Nezahrnuje se kukuřice na zelené krmení.

D/19 Osivo a sadba na orné půdě

I. Plochy produkující osivo a sadbu na prodej, kromě obilovin, rýže, luskovin, brambor a olejnin. Osivo a sadba pro vlastní potřebu zemědělského podniku (např. sazenice zeleniny, jako jsou sazenice kapusty nebo hlávkového salátu) se zahrnují do položky příslušné plodiny.

II. Zahrnuje se osivo zelených pícnin.

D/20 Ostatní plodiny na orné půdě

I. Plodiny na orné půdě, které nejsou zahrnuty do položek D/1 až D/19, nebo do D/21 až D/35.

II. Tato položka zahrnuje pouze kultury s nízkým hospodářským významem a měla by obsahovat pouze plodiny, které nemohou být zahrnuty do ostatních položek. Smíšené plodiny by se měly podle možnosti uvádět jinde, buď podle definic příslušné proměnné, nebo podle kultury s největší ekonomickou hodnotou, nejsou-li k dispozici žádné údaje.

Pokud není možné kulturu vykazovat samostatně, neměla by být zařazena mezi kultury jiné kategorie, ale mezi kultury stejného druhu. Například malé plochy se lnem setým olejným by se neměly vykazovat v této položce, ale v položce "Ostatní olejniny".

D/21 a D/22 Půda ležící ladem (včetně zeleného úhoru)

II. Půda ležící ladem se nesmí zaměňovat s pozemky s následnými plodinami (I/1) nebo zemědělsky nevyužitou půdou (H/1). Základní charakteristika půdy ležící ladem spočívá v tom, že se ponechává v klidu zpravidla po dobu jednoho sklizňového období.

Mohou existovat tyto druhy půdy ležící ladem:

1. půda bez jakékoli vegetace;

2. půda s přirozenou vegetací, kterou lze využít jako krmivo nebo zaorat;

3. půda osetá výlučně pro produkci zeleného hnojení (zelený úhor).

D/21 Půda ležící ladem, na kterou se nevztahují žádné subvence

I. Veškerá obhospodařovaná nebo neobhospodařovaná půda včetně půdy zahrnuté do systému střídání plodin, na které neproběhla sklizeň během jednoho sklizňového období a na kterou není vyplácena žádná finanční podpora nebo subvence.

D/22 Půda ležící ladem, na kterou se vztahuje program podpory při vynětí půdy z produkce a která není hospodářsky využitá

I. Půda ležící ladem, na kterou se vztahuje program podpory za účelem povzbuzení vynětí půdy z produkcepodle nařízení Rady (EHS) č. 1251/1999 [4], nebo případně podle nejnovějších právních předpisů. Pokud existují podobné národní programy, pak se taková plocha rovněž zahrnuje do tohoto ukazatele. Plocha půdy, na kterou se vztahuje režim podpory při vynětí půdy z produkce po více než 5 let, se vykazuje v položkách H/1 a H/3.

II. Plochy orné půdy, na něž se vztahují režimy povolující nepotravinářskou produkci, která se zajišťuje smluvně, se zahrnují do položek D/1 až D/20, nebo D/23 až D/35.

E. ZELINÁŘSKÉ ZAHRADY

I. Půda určená pro pěstování produktů ke spotřebě držitele zemědělského podniku a jeho rodiny.

II. Zelinářské zahrady jsou zpravidla oddělené od ostatní zemědělské půdy a je možno je rozpoznat jako takové. Mimo zemědělský podnik se prodávají pouze příležitostné přebytky pocházející z této plochy. Všechny plochy, jejichž produkce je soustavně prodávána na trhu, patří do ostatních položek, i když je část jejich produkce spotřebována držitelem a jeho rodinou.

Plochy produkující krmivo pro hospodářská zvířata, se zahrnují do odpovídajících položek, i když se zvířata použijí pro spotřebu držitele a jeho rodiny.

Zelinářská zahrada se může skládat jak z orné půdy, tak z trvalých kultur.

Nezahrnují se:

- rekreační a podobné zahrady (parky a trávníky) (H/3),

- plochy půdy obhospodařované kolektivními zařízeními, např. výzkumnými institucemi, náboženskými obcemi, internáty, nápravnými zařízeními atd., pokud kolektivní zařízení obhospodařuje takovou plochu způsobem splňujícím ostatní kritéria zemědělského podniku. Takové plochy půdy se vykazují podle způsobu využití stejně jako plochy půdy zemědělského podniku.

F. TRVALÉ LOUKY A PASTVINY

I. Půda trvale sloužící (nejméně po dobu pěti let) k pěstování zelených pícnin na uměle vytvořených (umělým osevem) nebo přírodních plochách (přirozeným osevem), která není zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku.

II. Plochy mohou být využívány pro pasení hospodářských zvířat nebo sklízené na seno nebo na siláž.

F/1 Louky a pastviny kromě extenzivních pastvin

I. Stálé pastviny na půdách dobré nebo střední kvality. Tyto plochy je obvykle možné využívat jako intenzivní pastviny.

II. Nezahrnují se:

- extenzivní pastviny využívané příležitostně nebo stále (F/2),

- nevyužívané trvalé louky a pastviny (H/1).

F/2 Extenzivní pastviny

I. Stálé pastviny s nízkým výnosem, obvykle na půdě nízké kvality, např. na kopcovité půdě a ve vysokých nadmořských výškách, zpravidla nezlepšované hnojením, kultivací, opětným výsevem nebo meliorací.

Tyto plochy je možné obvykle využívat jako extenzivní pastviny a nejsou vhodné pro chov hospodářských zvířat o vysoké hustotě. Zpravidla se nesečou.

II. Mohou zahrnovat kamenitou půdu, vřesoviště, rašeliniště a "deer forests" ve Skotsku.

Neuvádějí se nevyužívané extenzivní pastviny (H/1).

G. TRVALÉ KULTURY

I. Kultury nepěstované systémem střídání plodin, s výjimkou trvalých pastvin, zabírající půdu a sklízené po delší období.

II. Tato kategorie zahrnuje školky (kromě nekomerčních školek lesních stromků pěstovaných v lese, které se zahrnují do lesní půdy) a rostliny využívané pro pletení nebo tkaní (košíkářská vrba, rákos, sítina atd.; G/6).

Nezahrnují se kultury pokládané za zeleninu nebo dekorativní rostliny nebo technické plodiny (např. chřest, růže, dekorativní keře pěstované pro květy nebo listy, jahody, chmel) se do této kategorie nezahrnují. Vykazují se v odpovídajících kategoriích orné půdy.

G/1 až G/6 Trvalé kultury ve volné krajině

G/1 Sady s ovocem a bobulovinami

I. Plochy půdy obsahující stromy, keře a trvalé bobuloviny jiné než jahody pro produkci ovoce. Sady mohou být husté s minimálními rozestupy mezi stromy nebo řídké s velkými rozestupy a nesmí obsahovat jiné plodiny.

II. Zahrnuje se také pěstování jedlých kaštanů.

Nezahrnují se citrusové sady (G/2), olivové háje (G/3) a vinice (G/4).

G/1 a) Čerstvé ovoce a bobuloviny mírného podnebního pásma

I. Sady s ovocem a bobulovinami tradičně pěstovanými v mírném podnebním pásmu za účelem produkce čerstvého ovoce a bobulovin.

G/1 b) Ovoce a bobuloviny subtropického podnebního pásma

I. Sady s ovocem a bobulovinami tradičně pěstovanými v subtropickém podnebním pásmu za účelem produkce čerstvého ovoce a bobulovin.

II. Za subtropické ovoce a bobuloviny se pokládají: anona (Anona spp.), ananas (Ananas spp.), avokádo (Persea spp.), banány (Musa spp.), opuncie (Opuntia spp.), liči (Litchi spp.), papája (Carica spp.), mango (Magnifera spp.), kvajáva (Psidium spp.), mučenka (Passiflora spp.).

G/1 c) Ořechy

II. Mohou to být např. ořech vlašský (Juglans regia L.), lískový ořech (Corylus avelanna L.), mandle (Prunus dulcis (Mill.) A.A. Webb.), kaštany jedlé (Castanea sativa Mill.).

G/2 Citrusové sady

I. Citrus spp.

G/3 Olivové háje

I. Olea europea L.

G/3 a) Obvykle produkující stolní olivy

I. Výsadba odrůd, které jsou obvykle pěstované pro produkci stolních oliv.

G/3 b) Obvykle produkující olivy pro produkci olivového oleje

I. Výsadba odrůd, které jsou obvykle pěstované pro produkci olivového oleje.

G/4 Vinice

I. Vitis vinifera L.

G/4 a) Vinice, jejichž produkce je obvykle určená pro produkci jakostního vína

I. Odrůdy vinných hroznů obvykle pěstované pro výrobu jakostních vín stanovených pěstitelských oblastí (jakostních vín s. o.), která vyhovují požadavkům nařízení (EHS) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem [5], nebo případně nejnovějším právním předpisům a jejich prováděcím ustanovením, jak je definují vnitrostátní právní předpisy.

G/4 b) Vinice, jejichž produkce je obvykle určená pro produkci jiných vín

I. Odrůdy vinných hroznů obvykle pěstované pro produkci vín jiných než jakostních vín s. o.

G/4 c) Vinice, jejichž produkcí jsou obvykle stolní hrozny

I. Odrůdy vinných hroznů obvykle pěstované pro produkci čerstvých vinných hroznů.

G/4 d) Vinice, jejichž produkcí jsou obvykle hrozinky

I. Odrůdy vinných hroznů obvykle pěstované pro produkci hrozinek.

G/5 Révové a ostatní školky

I. Plochy půdy s mladými dřevinami pěstovanými ve volné krajině za účelem pozdějšího přesazení:

a) révové školky a školky podnoží;

b) školky ovocných stromů;

c) školky okrasných rostlin;

d) lesní školky (s výjimkou lesních školek v lesích pro vlastní potřeby zemědělského podniku);

e) stromy a keře pro přesazení do zahrad, parků, podél silnic a na nábřežích (např. rostliny pro živé ploty, keře růží a jiné okrasné keře, okrasné jehličnany), ve všech případech včetně jejich semen a semenáčků.

II. Komerční lesní školky v lesích a mimo lesy se zahrnují do položky G/5, stejně jako nekomerční lesní školky umístěné mimo lesy a sloužící pro vlastní potřeby zemědělského podniku. Avšak školky (zpravidla malé), sloužící pro vlastní potřeby zemědělského podniku a umístěné v lesích, se zahrnují do zalesněných území (H/2).

Třídění v tabulkové formě:

Lesní školky |

| komerční | nekomerční (pro vlastní potřebu) |

v lese | G/5 | H/2 |

mimo les | G/5 | G/5 |

G/6 Ostatní trvalé kultury

I. Trvalé kultury pěstované ve volné krajině s výjimkou plodin uvedených v G/1 až G/5, zejména materiál na pletení košů nebo vyplétání proutěného nábytku (viz 02.01.42 v seznamu zemědělských produktů).

G/7 Trvalé kultury pěstované pod sklem

Viz D/15, D/17 pro definici skla.

H. OSTATNÍ PŮDA

"Ostatní půda" zahrnuje zemědělsky nevyužitou půdu (zemědělskou půdu, která se již neobdělává z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin) a půdu zabranou budovami, hospodářskými dvory, tratěmi a cestami, rybníky, lomy, neúrodnou půdou, skálami atd.

H/1 Zemědělsky nevyužitá půda (zemědělská půda, která se již neobdělává z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin)

I. Půda dříve zemědělsky využitá a během sledovaného období již neobdělávaná z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin, takže se nepředpokládá žádné zemědělské využití.

II. Tato půda by se mohla znovu obdělávat s použitím zdrojů, které má zemědělský podnik běžně k dispozici.

Nezahrnují se:

- zahrady pro rekreační a podobné účely (parky a trávníky) (H/3),

- půda ležící ladem (D/21 a D/22).

H/2 Zalesněná území

I. Plochy půdy pokryté stromy nebo lesními křovinami, včetně topolových porostů uvnitř nebo vně lesů a školek lesních stromů pěstovaných na zalesněných územích pro potřeby zemědělského podniku, jakož i lesních zařízení (lesních cest, skladů dřeva atd.).

II. V případě kombinace zemědělských plodin a zalesněných území se plocha půdy rozděluje poměrně podle využití půdy.

Větrolamy, ochranné lesní pláště, živé ploty atd. by se měly zahrnovat, pokud je vhodné je pokládat za zalesněná území.

Zahrnují se vánoční stromky a stromy a křoviny pěstované zejména pro výrobu energie bez ohledu na místo jejich pěstování.

Nezahrnují se:

- vlašské ořešáky a jedlé kaštany pěstované zejména pro plody (G/1), jiné sady se stromy nelesního typu (G) a košíkářské vrby (G/6),

- pozemky se samostatnými stromy, malé skupiny nebo stromořadí (H/3),

- parky (H/3), zahrady (parky a trávníky) (H/3), pastviny (F/1 a F/2) a nevyužité extenzivní pastviny (H/1),

- vřesoviště a rašeliniště (F/1 nebo H/1)

- komerční lesní školky a jiné školky mimo zalesněná území (G/5).

H/3 Jiná půda (půda zabraná budovami, zahradami pro rekreační a podobné účely, hospodářskými dvory, tratěmi a cestami, rybníky, lomy, neúrodnou půdou, skálami atd.)

I. Všechny části celkové plochy půdy patřící zemědělskému podniku, které netvoří ani zemědělsky využitou půdu, ani nevyužívanou půdu nebo ani zalesněné území.

II. Do této položky patří zejména:

1. plochy půdy nevyužívané přímo pro rostlinou výrobu, ale které jsou nezbytné pro fungování zemědělského podniku (např. pozemky zabrané budovami nebo cestami);

2. plochy nevhodné pro zemědělskou produkci, tj. které lze kultivovat jenom s pomocí nasazení extrémních prostředků, které zemědělský podnik obvykle nemá k dispozici (např. vřesoviště, bažiny atd.);

3. zahrady pro rekreační a podobné účely (parky a trávníky).

I. PĚSTOVÁNÍ KOMBINOVANÝCH KULTUR A VEDLEJŠÍCH NÁSLEDNÝCH PLODIN, HOUBY, ZAVLAŽOVÁNÍ, SKLADY PŘÍRODNÍCH HNOJIV, ORNÁ PŮDA VYJMUTÁ Z PRODUKCE A ŘÍZENÁ VÝŽIVA ROSTLIN

I/1 Vedlejší následné plodiny (kromě velkoprodukce zeleniny a plodin pěstovaných pod sklem)

I. Plodiny seté po hlavní plodině (nebo před ní) a sklízené během 12 měsíčního sledovaného období. Pokud se pěstuje více plodin po sobě, uvádí se plocha za každou vedlejší následnou (nebo předcházející) plodinu.

II. Plochy vedlejších následných plodin se nezapočítávají dvakrát, tj. do oddílů D až G se zahrnuje pouze plocha hlavní plodiny, a plocha vedlejší následné plodiny za zahrnuje pouze v položce I/1.

Nezahrnují se velkoprodukce zeleniny (D/14b)), plodiny pěstované pod sklem D/15, D/17) a zelinářské zahrady (E).

I/2 Houby

I. Houby pěstované v budovách, které byly speciálně postaveny nebo upraveny pro pěstování hub, jakož i v podzemních provozovnách, jeskyních a sklepech.

II. Při zjišťování se vykazuje skutečná plocha pěstování (záhony, pytle nebo podobné plochy), které jsou nebo budou využity alespoň jednou během 12 měsíčního sledovaného období.

Plocha se vykazuje jenom jednou i při opakovaném využití.

I/3 a) Celková zavlažovatelná plocha

I. Maximální plocha, kterou by bylo možné v sledovaném období zavlažovat zařízením a množstvím vody, které jsou v zemědělském podniku obvykle k dispozici.

II. Celková zavlažovatelná plocha se může lišit od součtu ploch vybavených zavlažovacím zařízením, protože zařízení může být mobilní a tudíž využitelné na několika polích v průběhu sklizňového roku; kapacitu může také omezovat množství vody, které je k dispozici nebo období, během něhož je možné zařízení přemísťovat.

I/3 b) Plocha zavlažovaných plodin

I. Plocha plodin, které byly skutečně zavlaženy alespoň jednou během 12 měsíců před datem zjišťování.

II. Nezahrnují se plodiny pěstované pod sklem a zelinářské zahrady, které se téměř vždy zavlažují.

Pěstuje-li se v průběhu sklizňového roku na poli více než jedna plodina, vykazuje se odpovídající plocha jenom jednou, a to pro hlavní plodinu, byla-li tato zavlažována, nebo pro nejdůležitější zavlažovanou vedlejší nebo následnou plodinu.

I/5 Kombinované plodiny

I. Současná kultivace jednoletých plodin (plodiny na orné půdě nebo louky a pastviny) a trvalých kultur a/nebo lesních kultur na jednom poli, a v širším slova smyslu také současná kultivace různých typů trvalých nebo jednoletých plodin na jednom poli.

II. Tento ukazatel se týká celkové plochy skutečně využívané pro kombinované kultury. Její členění na různé plodiny je uvedeno v oddílech D až I "Celková plocha".

I/7 Přírodní hnojiva živočišného původu (chlévský hnůj, močůvka a kejda)

I. Chlévský hnůj : výměty domácích hospodářských zvířat (s podestýlkou nebo bez ní), případně s malým množstvím moče.

Močůvka : moč domácích hospodářských zvířat, případně s malým množstvím výmětů a/nebo vody.

Kejda : hnůj v kapalné formě, tj. směs výmětů a moče domácích hospodářských zvířat, případně také vody a/nebo malého množství podestýlky.

I/7 a) Skladovací zařízení

I. V případě chlévského hnoje se skladovacím zařízením rozumí zastřešená nebo nezastřešená skladovací zařízení na nepropustném povrchu se zábranou pro odtékající kapalinu.

V případě močůvky nebo kejdy se skladovacím zařízením rozumí otevřená nebo krytá vodotěsná nádrž nebo utěsněný kalový rybník.

II. Nevykazuje se skladovací zařízení nepoužívané během 12 měsíčního zjišťovaného období.

I/7 b) Skladovací kapacita

I. Doba v měsících, po kterou může skladovací zařízení uchovávat hnojivo vzniklé v zemědělském podniku bez rizika úniku hnoje a bez občasného vyprazdňování.

I/8 Půda, na kterou se vztahuje program podpory při vynětí půdy z produkce:

a) půda ležící ladem, která není hospodářsky využitá (již vykázáno v položce D/22);

b) plocha půdy využité k produkci zemědělských surovin pro nepotravinářské účely (např. cukrovka, řepka, stromy, keře atd., včetně čočky, cizrny (Garbanzos) a vikve, které jsou již vykázány v položkách D a G);

c) plocha půdy přeměněné na trvalé louky a pastviny (již vykázáno v F/1 a F/2);

d) plocha bývalé zemědělské půdy přeměněné na lesní půdu nebo právě připravované pro zalesnění (již vykázáno v H/2);

e) ostatní plochy (již vykázáno v H/1 a H/3).

I. Plocha půdy, na kterou se vztahuje program finanční podpory při vynětí orné půdy z produkce podle nařízení (EHS) č. 1251/1999, nebo případně jiných právních předpisů Společenství a členských států.

II. Zahrnují se pouze ty plochy půdy, u kterých má zemědělský podnik právo na finanční podporu ve sledovaném roce zjišťování.

Zahrnují se také plochy způsobilé pro finanční podporu podle podobných režimů na základě starších právních předpisů.

I/9 a) Krycí plodiny v zimě

I. Plodiny seté výhradně s ohledem na jejich potenciální příspěvek ke snížení úniku živin z půdy do ovzduší, pozemních a podzemních vod během zimy nebo v jiných obdobích, kdy je půda bez porostu nebo je jinak náchylná ke ztrátám. Hospodářský zájem na těchto kulturách je nízký a hlavním cílem je ochrana půdy.

II. K úniku živin je zejména náchylná zemědělská půda bez porostu nebo půda pokrytá pouze zbytky rostlin. Tato okolnost byla vzata v úvahu jak zemědělci, tak legislativou/administrativou. Jedním z nejúčinnějších nástrojů pro snížení ztrát poškozujících jak životní prostředí, tak i hospodářství, je trvalé udržování pokrytí půdy porostem. V některých členských státech jsou požadavky na to, aby určitý procentní podíl orné půdy byl pokryt běžnými ozimými kulturami, jako je ozimá pšenice nebo krycí plodiny definované výše, obsaženy v právních předpisech nebo jsou součástí agroenvironmentálních opatření, které je možné zemědělci provádět.

Tyto plodiny nelze zaměňovat za běžné ozimé zelené plodiny, jako je např. ozimá pšenice, která má být sklizená, nebo travní porosty, avšak jsou to plodiny seté na podzim s jediným cílem snížit únik živin z půdy. Na jaře se obvykle zaorávají před setím další plodiny a nesklízejí se, ani se nespásají.

J. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA (ke dni zjišťování)

J/1 až J/19 Hospodářská zvířata

I. Počet užitkových hospodářských zvířat, která se v den zjišťování nacházejí v bezprostředním vlastnictví nebo držení zemědělského podniku. Tato zvířata nemusí být nutně majetkem držitele. Mohou se nacházet v zemědělském podniku (na pozemcích využívaných zemědělským podnikem nebo v jeho hospodářských budovách) nebo mimo zemědělský podnik (na obecních pastvinách nebo migrující stáda atd.).

II. Nezahrnují se domácí zvířata a ostatní zvířata která nejsou užitková zvířata nebo se nepoužívají pro výdělečnou činnost a která se používají jenom pro zájmovou činnost rodinných příslušníků držitele (kromě koní).

Zahrnují se hospodářská zvířata ustájená v zemědělském podniku, avšak patřící podniku nezemědělského charakteru (např. výrobně krmných směsí nebo jatkám).

Migrující stáda, která nepatří zemědělským podnikům využívajícím zemědělskou půdu, se pokládají za samostatné zemědělské podniky.

Nezahrnují se:

- zvířata v transitu (např. samice převážené k připuštění),

- hospodářská zvířata ustájená v jiném zemědělském podniku.

J/1 Koňovití

I. Domácí zvířata rodu Equus.

II. Včetně jezdeckých a závodních koní a koní využívaných pro zájmovou činnost rodinných příslušníků držitele.

J/2 až J/8 Skot

I. Domácí zvířata druhu Bos taurus a Bubalus bubalus.

II. Včetně jiných druhů buvolů.

J/2 Skot mladší než 1 rok, samci a samice

J/3 Býci nejméně 1 rok staří, mladší než 2 roky

J/4 Samice skotu nejméně 1 rok staré, mladší než 2 roky

II. Nezahrnují se samice skotu již otelené (J/7 a J/8).

J/5 Býci nejméně 2 roky staří

J/6 Jalovice nejméně dva roky staré

I. Samice skotu nejméně dva roky staré, dosud neotelené.

II. Zahrnují se sem samice skotu nejméně dva roky staré dosud neotelené, i když jsou v den zjišťování březí.

J/7 a J/8 Dojnice, ostatní krávy

I. Krávy: samice skotu, které již byly otelené (včetně mladších dvou let).

J/7 Dojnice

I. Krávy, které díky svému plemeni nebo konkrétním vlastnostem jsou chovány výlučně nebo hlavně pro produkci mléka pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mlékárenské výrobky. Zahrnují se také jatečné (vyřazené z produkce) dojnice (bez ohledu na to, zda byly mezi jejich poslední laktací a porážkou vykrmovány nebo ne).

J/8 Ostatní krávy

I. 1. Krávy, které díky svému plemeni nebo konkrétním vlastnostem jsou chovány výlučně nebo zejména pro produkci telat a jejichž mléko není určeno pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mlékárenské výrobky.

2. Tažné krávy.

II. Ostatní jatečné krávy (bez ohledu na to, zda byly před porážkou vykrmovány nebo ne).

J/9 Ovce (bez ohledu na stáří)

I. Domácí zvířata druhu Ovis.

J/9 a) Ovce: chovné samice

I. Ovce již obahněné.

II. Zahrnují se:

- bahnice a chovné jehničky

- jatečné bahnice

J/9 b) Ostatní ovce

I. Všechny ovce s výjimkou chovných samic.

J/10 Kozy (bez ohledu na stáří)

I. Domácí zvířata druhu Capra.

J/10 a) Kozy: chovné samice

I. Kozy již okozlené.

II. Zahrnují se:

- chovné kozy a kůzlata,

- jatečné chovné kozy.

J/10 b) Ostatní kozy

I. Všechny kozy s výjimkou chovných samic.

J/11 až J/13 Prasata

I. Domácí zvířata druhu Sus scrofa.

J/11 Selata o živé hmotnosti menší než 20 kg

J/12 Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg

I. Chovné samice prasat, bez ohledu na to, zda se oprasily, nebo ne.

II. Nezahrnují se jatečné prasnice.

J/13 Ostatní prasata

I. Prasata o živé hmotnosti nejméně 20 kg a menší než 50 kg, prasata na výkrm včetně jatečných kanců a jatečných prasnic o živé hmotnosti nejméně 50 kg (ať již vykrmované před porážkou, nebo ne) a plemenní kanci o živé hmotnosti nejméně 50 kg.

J/14 až J/16 Drůbež

J/14 Jatečná drůbež

I. Domácí zvířata druhu Gallus domesticus chovaná pro produkci masa.

II. Nezahrnují se kuřice, nosnice a jatečné nosnice.

J/15 Nosnice

I. Domácí zvířata druhu Gallus domesticus chovaná pro produkci vajec.

II. Zahrnují se rostoucí kuřice, které ještě nezačaly snášet a jatečné slepice. Zahrnují se všechny slepice, které již začaly snášet, bez ohledu na to, zda jsou jejich vejce určena pro spotřebu nebo jako násadová. Zahrnují se chovní kohouti pro krytí slepic.

J/16 Ostatní drůbež

I. Drůbež neuvedená v položkách J/14 nebo J/15.

J/16 a) Krocani

I. Domácí zvířata druhu Meleagris.

J/16 b) Kachny

I. Domácí zvířata druhu Anas.

II. Zahrnují se i kachny pěstované pro produkci "foie gras".

J/16 c) Husy

I. Domácí zvířata druhu Anser anser dom.

II. Zahrnují se i husy pěstované pro produkci "foie gras".

J/16 d) Ostatní drůbež j.n.

II. Mohou se vykazovat např. křepelky (Coturnix), bažanti (Phasianus), perličky (Numida meleagris dom), holubi (Comobinae), pštrosi (Struthio camelus).

Nezahrnují se zvířata chovaná pro lovecké účely a ne pro produkci masa.

J/17 Králíci: chovné samice

I. Chovné samice (druhu Oryctolagus) pro chov králíků na výkrm a již okocené.

J/18 Včely

I. Počet úlů s včelami (Apis mellifera) chovanými pro produkci medu.

II. Každé včelstvo (roj) se vykazuje jako jeden úl bez ohledu na charakter a typ včelího úlu.

J/19 Ostatní hospodářská zvířata j.n.

I. Všechna hospodářská zvířata využívaná pro produkci zemědělských produktů uvedených v příloze II oddílu A, kromě výrobků uvedených v příloze II oddílu B.

K. TRAKTORY, KULTIVÁTORY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Používání strojů

I. Stroje používané zemědělským podnikem během 12 měsíců před datem zjišťování.

Vlastněné zemědělským podnikem:

I. Motorová vozidla, stroje a zařízení, která jsou v den zjišťování výhradním majetkem zemědělského podniku.

II. Zahrnují se též motorová vozidla, stroje a zařízení, které byly dočasně půjčeny jinému zemědělskému podniku.

Používané několika zemědělskými podniky:

1. Vlastněné jiným zemědělským podnikem:

I. Motorová vozidla, stroje a zařízení, které jsou majetkem zemědělského podniku a používané zjišťovaným zemědělským podnikem (např. na základě ujednání o vzájemné pomoci nebo na základě pronájmu od strojního syndikátu).

2. Patřící družstvu:

I. Motorová vozidla, stroje a zařízení, které jsou majetkem družstevních organizací a používané zjišťovaným zemědělským podnikem.

3. Ve společném vlastnictví:

I. Motorová vozidla, stroje a zařízení ve společném vlastnictví dvou nebo více zemědělských podniků nebo patřící nějakému strojnímu družstvu.

Vlastněné podnikem poskytujícím služby:

I. Motorová vozidla, stroje a technická zařízení vlastněné podnikem poskytujícím služby.

II. Podniky poskytující služby jsou podniky, které poskytují zemědělským podnikům služby ve smluvním vztahu za pomoci motorových vozidel apod.. Může se jednat o hlavní nebo vedlejší činnost takového podniku (např. pro firmy, jejichž hlavní činností je prodej nebo opravy zemědělských strojů, obchodování se zemědělskými produkty nebo jejich zpracování, zemědělství nebo služby pro místní orgány, které se zabývají ochranou životního prostředí).

K/1 Čtyřkolové traktory, pásové traktory, nosiče nářadí

I. Všechny traktory s alespoň dvěma nápravami používané zemědělským podnikem a všechna ostatní motorová vozidla používaná jako zemědělské traktory. Tato položka též zahrnuje zvláštní vozidla jako např. "Jeepy", "Unimogy" atd., používaná jako zemědělské traktory.

Nezahrnují se však motorová vozidla používaná během 12 měsíců zjišťování výlučně v lesnictví, rybářství, při stavbě kanálů a silnic a při jiných výkopových pracích.

K/2 Kultivátory, rotační kypřiče a jiné plečkovací stroje, motorové žací stroje

I. Motorová vozidla používaná v zemědělství, zahradnictví a vinohradnictví, která mají jednu nápravu, nebo podobná vozidla bez nápravy.

II. Nezahrnují se sem stroje používané výhradně pro úpravu parků a trávníků.

K/3 Sklízecí kombajny

I. Stroje s vlastním pohonem, stroje tažené nebo nesené traktorem, určené pro sklizeň a mlácení obilovin (včetně rýže a kukuřice na zrno), luskovin a olejnatých semen, semen luskovin a trav atd.

II. Nezahrnují se stroje speciálně určené pro sklizeň hrachu.

K/9 Ostatní plně mechanizované sklízeče

I. Stroje jiné než sklízecí kombajny (K/3), s vlastním pohonem, tažené nebo nesené traktorem, pro nepřerušované sklízení cukrovky, brambor nebo pícnin.

II. Plodinu lze sklízet v jedné nebo více operacích (např. když se postupně za sebou použije několik strojů s různými funkcemi, pak se všechny tyto stroje započítávají jako stroj jediný).

K/10 Zavlažovací zařízení

I. Všechny druhy zařízení používané pro zavlažování bez ohledu na to, zda se plodiny zavlažují vodou rozstřikovanou nebo vedenou v kanálech nebo trubkami po povrchu pozemku.

II. Nezahrnují se zařízení používaná výhradně v zahradnictví nebo ve sklenících, avšak zahrnují se zařízení používaná pro pěstování polní zeleniny

K/10 a) Mobilní zavlažovací zařízení

I. Všechna zavlažovací zařízení, která lze v průběhu jednoho vegetačního období přemístit z jednoho pole na druhé.

K/10 b) Stálá zavlažovací zařízení

I. Všechna zavlažovací zařízení, která jsou stacionární nebo je nelze během vegetačního období přemísťovat.

L. ZEMĚDĚLSKÉ PRACOVNÍ SÍLY

Statistické informace o zemědělských pracovních silách se sbírají způsobem, který umožňuje sestavovat tabulky v případech, kdy se údaje (např. o věku nebo pracovní době) z různých kategorií zemědělských pracovních sil porovnávají navzájem a/nebo s nějakou jinou zjišťovanou charakteristiku.Znamená to, že každá osoba provádějící zemědělskou práci v zemědělském podniku se má zařazovat podle odpovídající kategorie.

Data se zjišťují za každou osobou jenom jednou, tj. když má osoba v zemědělském podniku více postavení, např. manžel/manželka držitele, který(á) je současně vedoucím, nesmí se údaje o této osobě započítávat dvakrát. Údaje se sbírají ve stejném pořadí jako je pořadí kategorií, tj. první je postavení držitele, potom vedoucího, potom manžela/manželky a potom rodinného příslušníka.

Předpokládá se, že společné zemědělské podniky (viz B/1 b) nemají pracovníky, kteří jsou rodinní příslušníci. Proto se údaje o společných zemědělských podnicích týkající se položek "manžel/manželka" (obvykle L/2) a "ostatní rodinní příslušníci" (obvykle L/3 a) a L/3 b)) přičítají k položce L/4.

V případě zemědělských podniků, kde je držitel právnickou osobou, se nevyplňují oddíly "držitel" (L/1), "manžel/manželka" (L/2) a "ostatní rodinní příslušníci" (L/3 a) a L/3 b)). Vedoucí se vykazuje v položce L/1 a) a pokládá se za pracovníka, který není rodinným příslušníkem. Jestliže manželka/manžel držitele nebo jeho rodinní příslušníci pracují pravidelně v zemědělském podniku, vykazují se v položce L/4, a pokud pracují nepravidelně, v položce L/5 a L/6.

L/1 až L/6 Zemědělské pracovní síly zemědělského podniku

I. Všechny osoby s ukončenou povinnou školní docházkou (které dosáhly věku ukončení povinné školní docházky), které vykonávaly zemědělskou práci v zjišťovaném zemědělském podniku během 12 měsíců před datem zjišťování.

Ve zjišťování se zahrnují, avšak nezapočítávají v položce "Zemědělské pracovní síly celkem":

- jediní vlastníci, kteří v zemědělském podniku nevykonávají zemědělskou práci,

- rodinní příslušníci jediného vlastníka, kteří v zemědělském podniku nevykonávají zemědělskou práci.

Nezahrnují se společníci společného zemědělského podniku, kteří se neúčastní zemědělských prací v zemědělském podniku.

Sledované období může být kratší než 12 měsíců, odpovídají-li poskytované informace dvanácti měsícům.

Do zemědělských pracovních sil se zahrnují všechny osoby důchodového věku, které nadále pracují v zemědělském podniku.

Věk ukončení povinné školní docházky v jednotlivých členských státech:

Belgie | 18 let |

Dánsko | 16let |

Německo | 15 nebo 16 let |

Řecko | 15 let |

Španělsko | 16 let |

Francie | 16 let |

Irsko | 15 let |

Itálie | 16 let |

Lucembursko | 15 let |

Nizozemsko | 16 let |

Rakousko | 15 let |

Portugalsko | 15 let |

Finsko | 16let |

Švédsko | 16 let |

Spojené království | 16 let |

Belgie, Německo a Nizozemko mají systém řádného povinného vzdělávání do určitého věku a částečného povinného vzdělávání (obvykle učební obory) další dva nebo tři roky. V Německu platí v každé spolkové zemi jiná pravidla.

Poznámka:

uvedené údaje o věku se nesmí vykládat striktně, protože některé členské státy neurčují věk ukončení povinné školní docházky, ale předepisují počet let vzdělávání, které osoba musí dodržet. Proto když někdo v neobvyklém věku začal, může také v neobvyklém věku skončit.

Pracovní síly pracující v zemědělském podniku, avšak zaměstnané třetí stranou nebo v rámci vzájemné pomoci (např. pracovní síly zemědělských dodavatelů nebo družstev) se nezahrnují.

L/1 až L/6 Zemědělská práce

I. Každá práce ve zjišťovaném zemědělském podniku, která přispívá k produkci produktů uvedených v příloze II a k udržování produkční kapacity u těchto produktů nebo k činnostem přímo odvozeným od těchto produkčních činností.

II. "Zemědělskými pracemi" se rozumí a mezi ně patří například tyto činnosti:

- organizace a řízení (nákup a prodej, účetnictví atd.),

- polní práce (orání, sušení sena, sklizňové práce atd.),

- chov zvířat (příprava a distribuce krmiv, dojení, péče o zvířata atd.),

- všechny práce vykonávané v zemědělském podniku pokud jde o skladování, zpracování a přípravu prodeje primárního zemědělského produktu (silážování, balení atd.),

- údržba budov, strojů, zařízení atd.,

- doprava ve vlastní režii, pokud je prováděná vlastními pracovními silami zemědělského podniku,

- všechny neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti. Jde o činnosti úzce spojené se zemědělskou produkcí, které nelze oddělit od hlavní zemědělské činnosti (např. produkce másla).

Do "zemědělských prací v zemědělském podniku" se nezahrnují:

- práce pro soukromou domácnost držitele/společníků nebo vedoucího(ch) a jejich rodin,

- všechny činnosti týkající se lesnictví, myslivosti, rybolovu nebo chovu ryb (prováděné mimo zemědělský podnik nebo v zemědělském podniku). Nevylučuje se však omezené množství takové práce vykonávané zemědělským pracovníkem, pokud není možné je změřit odděleně,

- oddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti (např. zpracování zemědělských produktů v zemědělském podniku),

- všechny nezemědělské činnosti,

- ostatní výdělečné činnosti (viz L/7 až L/9 "Vedlejší výdělečná činnost" a oddíl M/1) vykonávané držitelem nebo pracovníky.

L/1 až L/6 Doba odpracovaná v zemědělském podniku

I. Pracovní doba skutečně věnovaná zemědělské práci pro zemědělský podnik, kromě práce v domácnostech držitele nebo vedoucího.

II. "Plným úvazkem" se rozumí minimální počet hodin vyžadovaný vnitrostátními předpisy, kterými se řídí pracovní smlouvy. Pokud tyto neuvádějí počet hodin za rok, považuje se za minimální počet 1800 hodin (225 pracovních dnů po 8 hodinách denně).

L/1 a L/1 a) Držitel a vedoucí zemědělského podniku: definovaní v B/1 a B/2

II. Všechny požadované informace se zjišťují za každou fyzickou osobu v postavení držitele (L/1) nebo vedoucího (L/1 a)) zemědělského podniku. Je-li zemědělský podnik společným zemědělským podnikem, údaje se vykazují za osobu považovanou za držitele (vit B/1b)). Zjišťují se jenom údaje o fyzických osobách. To znamená, že když je držitel právnickou osobou, zjišťují se údaje jenom o vedoucím.

L/2 Manželka/manžel držitele

II. Údaje se zjišťují jenom o manželkách/manželích jediných vlastníků, včetně nepracujících v zemědělském podniku. Je-li manželka/manžel společníkem ve společném zemědělském podniku, vykazuje se v L/4. Je-li manželka/manžel vedoucím zemědělského podniku, vykazuje se v L/1 a).

L/3 Ostatní rodinní příslušníci držitele

I. Rodinní příslušníci držitele s výjimkou manželky/manžela, kteří vykonávají zemědělskou práci v zemědělském podniku, ale kteří nutně v zemědělském podniku nežijí.

II. "Rodinnými příslušníky držitele" se obecně rozumí manžel/manželka, předci a potomci v přímé linii (včetně příbuzných získaných sňatkem nebo adopcí) a bratři a sestry držitele nebo jeho manželky/manžela (viz B/2 a)). Nezáleží na tom, zda tyto osoby dostávají mzdu nebo zda pracují pravidelně nebo ne.

Rodinný příslušník držitele, který je vedoucím zemědělského podniku, se vykazuje v L/1 a), avšak pokud je společníkem ve společném zemědělském podniku, vykazuje se v L/4.

L/4 až L/6 Pracovníci, kteří nejsou rodinní příslušníci

I. Všechny osoby vykonávající zemědělskou práci a zemědělským podnikem placené, kromě držitele zemědělského podniku a jeho rodinných příslušníků.

II. Zahrnují se sem společníci ve společném zemědělském podniku kromě těch, kteří jsou považovaní za držitele (viz B/1 b)), a manželky/manželé a ostatní rodinní příslušníci společníků ve společném zemědělském podniku, kteří vykonávají zemědělské práce pro zemědělský podnik. Pokládají se za pracovníky, kteří nejsou rodinnými příslušníky, a není podstatné, zda takové osoby dostávají mzdu nebo ne.

L/4 Pravidelně zaměstnaní pracovníci, kteří nejsou rodinnými příslušníky

I. Pravidelně zaměstnaní pracovníci: osoby, které vykonávaly zemědělské práce v zjišťovaném zemědělském podniku každý týden během 12 měsíců před zjišťováním, bez ohledu na délku pracovního týdne.

Zahrnují se též pracovníci zaměstnaní pravidelně po část tohoto období, kteří však nemohli pracovat po celé období z těchto důvodů:

1. zvláštní podmínky produkce v zemědělském podniku;

2. nepřítomnost v důsledku dovolené, vojenské služby, nemoci, úrazu nebo smrti;

3. začátek nebo ukončení zaměstnání v zemědělském podniku;

4. úplné zastavení práce v zemědělském podniku, které způsobila nepředvídaná událost (povodeň, požár atd.).

II. Mezi zemědělskými podniky se zvláštními podmínkami produkce (bod 1 výše) patří např. zemědělské podniky specializující se na pěstování oliv nebo vinných hroznů nebo ovoce a polní zeleniny nebo na výkrm skotu pasením, které potřebují pracovní síly jenom po dobu několika měsíců.

Bod 3 výše také zahrnuje pracovníky, kteří během 12 měsíců před datem zjišťování přestali pracovat pro jeden zemědělský podnik a začali pracovat pro jiný zemědělský podnik

Krátkodobí sezónní pracovníci, jako jsou např. sběrači ovoce a zeleniny, se sem nezahrnují zde, ale v položkách L/5 a L/6, kde se uvádí počet odpracovaných dnů.

L/5 a L/6 Nepravidelně zaměstnaní pracovníci, kteří nejsou rodinnými příslušníky

I. "Nepravidelně zaměstnanými pracovníky" se rozumí pracovníci, kteří nepracovali v zemědělském podniku 12 měsíců před zjišťováním z jiného důvodu než je uvedeno v L/4.

L/5 a L/6 Počet pracovních dnů nepravidelně zaměstnaných pracovníků, kteří nejsou rodinní příslušníci

I. Běžná denní pracovní doba pracovní síly zaměstnané na plný pracovní úvazek v zemědělství, která dostává mzdu za jeden plný pracovní den. Dny dovolené nebo pracovní neschopnosti se nepočítají jako pracovní doba.

II. Plný pracovní den je běžný pracovní den řádně zaměstnané pracovní síly na plný úvazek. Pracovní doba pracovníků v nepravidelném zaměstnání se přepočítává na plné pracovní dny, pokud pracovní smlouva uvádí, že pracovní dny jsou delší nebo kratší ve srovnání s pracovními dny osob v pravidelném zaměstnání.

L/7 až L/9 Vedlejší výdělečná činnost

I. Každá činnost s výjimkou zemědělských činností definovaná v položce L, která se vykonává za odměnu (plat, mzdu nebo jinou formu odměny včetně naturální, podle druhu poskytované služby ).

II. Zahrnují se nezemědělské výdělečné činnosti prováděné v samotném zemědělském podniku (tábořiště, ubytování pro turisty atd.) nebo v jiném zemědělském podniku, jakož i činnost v podniku nezemědělského charakteru. Zahrnují se také zemědělské práce prováděné v jiném zemědělském podniku.

Nezahrnují se neoddělitelné nezemědělské vedlejší výdělečné činnosti v zemědělském podniku.

L/7: vykazují se údaje za držitele, kteří jsou také vedoucími.

L/8: údaje o manželkách/manželích se vykazují pouze za zemědělské podniky, v nichž je držitel jediným vlastníkem (i když se neúčastní zemědělských prací v zemědělském podniku)

L/9: zjišťují se údaje jenom o zemědělských podnicích, v nichž je držitel jediným vlastníkem.

Pokud je držitelem právnická osoba, nevykazují se žádné údaje o vedoucích.

Hlavní zaměstnání

I. Činnost, kterou respondent uvádí jako hlavní činnost.

II. Zpravidla jde o činnost, která zabírá více času než zemědělská činnost prováděná pro zjišťovaný zemědělský podnik Pokud respondent skutečně nepracuje v zemědělském podniku, považuje se za hlavní zaměstnání jakákoli výdělečná činnost uvedená výše.

Vedlejší zaměstnání

I. Všechny ostatní činnosti respondenta, který uvádí zemědělskou činnost zjišťovaného zemědělského podniku jako svou hlavní činnost

II. Zpravidla jde o činnost, která zabírá méně času než zemědělská činnost prováděná pro zjišťovaný zemědělský podnik

L/10 Přepočtené pracovní dny zemědělské práce nezahrnuté do L/1 až L/6, vykonané v zemědělském podniku osobami nezaměstnanými přímo zemědělským podnikem (např. zaměstnanci dodavatelů)

I. Všechny druhy zemědělských prací (viz poznámky k L/1 až L/6 "Zemědělská práce") vykonávané v zemědělském podniku pro zemědělský podnik osobami, které nejsou přímo zaměstnávány zemědělským podnikem, ale jsou to osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby zaměstnávané třetí stranou, např. dodavateli nebo družstvy. Počet odpracovaných hodin se musí přepočítat na ekvivalentní počet dnů nebo týdnů práce na plný úvazek.

II. Zahrnují se pracovní dny osob pracujících ve zjišťovaném zemědělském podniku v zastoupení jiné osoby nebo společnosti. Nezahrnuje se práce prováděná zemědělskými účtárnami a neplacená vzájemná výpomoc.

M. ROZVOJ VENKOVA

Zjišťují se informace o tom, zda držitel nebo manželka/manžel nebo jiní rodinní příslušníci nebo jeden nebo více společníků ve společném zemědělském podniku provádějí výdělečné činnosti, které neobsahují zemědělské práce definované v L/1 až L/6, ale které se přímo týkají zemědělského podniku a mají na zemědělský podnik hospodářský dopad.

Ve stejném zemědělském podniku lze provádět několik takových činností a ty by se měly všechny vykazovat.

Nezahrnují se neoddělitelné výdělečné činnosti v zemědělském podniku.

Nezahrnují se také lesnické činnosti.

M/1 Přímo se týkající zemědělského podniku

I. Činnosti, při kterých se využívají buď zdroje zemědělského podniku (pozemky, stavební objekty, stroje atd.), nebo produkty zemědělského podniku.

II. Využívají-li se jenom pracovníci, kteří nejsou rodinnými příslušníky a nevyužívají se žádné jiné zdroje zemědělského podniku, pokládají se tito pracovníci za osoby pracující pro dva různé subjekty, a tyto činnosti se tudíž nevykazují jako činnosti přímo se týkající zemědělského podniku.

Nezahrnují se činnosti, u kterých neexistuje žádný přímý vztah, např. obchod, v němž se neprodávají žádné vlastní produkty.

M/1 a) Cestovní ruch, ubytování a jiné činnosti ve volném čase

I. Všechny činnosti v cestovním ruchu, služby ubytování, exkurze v zemědělském podniku pro turisty a jiné skupiny, sportovní a rekreační činnosti atd., kde se využívají pozemky, budovy nebo jiné zdroje zemědělského podniku.

M/1 b) Rukodělná výroba

I. Všechny rukodělné výrobky vyrobené v zemědělském podniku držitelem nebo rodinnými příslušníky nebo pracovníky, kteří nejsou rodinnými příslušníky, pokud tyto osoby také vykonávají zemědělskou práci, bez ohledu na to, jak se výrobky prodávají.

M/1 c) Zpracování zemědělských produktů

I. Veškeré zpracování primárních zemědělských produktů na zpracovaný druhotný produkt zemědělského podniku bez ohledu na to, zda se suroviny produkují v zemědělském podniku nebo kupují zvenčí.

II. Tato položka zahrnuje mimo jiné zpracování masa, výrobu sýrů, výrobu vína atd.

Do této položky patří veškeré zpracování zemědělských produktů bez ohledu na to, zda se pokládá za součást zemědělství (např. produkce vína se v některých regionech považuje za část vinohradnického procesu, v jiných za proces jiný).

Prodej zemědělských produktů přímo spotřebitelům se zahrnuje s výjimkou případů, kdy v zemědělském podniku se neprovádí vůbec žádné zpracování produktu (např. mléko prodávané přímo sousedům se nezahrnuje, protože není třeba žádné zpracování). Produkce zemědělských produktů pro vlastní spotřebu nebo prodej možného přebytku takových produktů se nezahrnuje.

M/1 d) Zpracování dřeva (např. řezání dřeva atd.)

I. Zpracování surového dřeva v zemědělském podniku pro trh (pilařská činnost atd.).

II. Další zpracování, jako výroba nábytku ze zpracovaného dřeva, se zpravidla vykazuje v M/1 b).

M/1 e) Akvakultura

I. Produkce ryb, raků atd. chovaných v zemědělském podniku.

II. Činnosti zahrnující pouze rybolov se nevykazují.

M/1 f) Produkce energie z obnovitelných zdrojů (větrná energie, spalování slámy atd.)

I. Produkce energie z obnovitelných zdrojů pro trh, mimo jiné z větrných mlýnů nebo bioplynu, prodej zemědělských produktů, slámy nebo dřeva zařízením vyrábějícím energii atd.

II. Energie vyrobená z obnovitelných zdrojů pouze pro potřeby zemědělského podniku se sem nezahrnuje.

M/1 g) Smluvní práce (s využitím zařízení zemědělského podniku)

I. Smluvní práce, zpravidla s využitím zařízení zemědělského podniku, prováděné uvnitř nebo vně zemědělského sektoru, např. úklid sněhu, doprava, udržování krajiny, zemědělské a environmentální služby atd.

M/1 h) Ostatní

I. Ostatní výdělečné činnosti j.n., např. chov kožešinových zvířat.

N. ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY

N/1 Zdroj zavlažovací vody

I. Zdroj zavlažovací vody používané v zemědělském podniku, odkud pochází všechna voda nebo její největší objem.

II. Zemědělský podnik může používat jeden nebo více zdrojů vody na zavlažování v závislosti na počasí nebo na cenových podmínkách. Uvádí se zde údaje o zdroji, který se zpravidla používá během běžného nebo suchého roku. Pokud měl rok předcházející statistickému zjišťování abnormální dešťové a povětrnostní podmínky, údaje by se měly týkat jiného roku.

N/1 a) Podzemní voda

I. Vodní zdroje nacházející se v zemědělském podniku nebo blízko něj využívající vodu čerpanou z vyvrtaných nebo vykopaných studní nebo z volně tekoucích přírodních podzemních pramenů apod.

II. Tyto zdroje nemusí být pouze pro zavlažovací účely, ale mohou se také používat pro jiné účely v zemědělském podniku.

N/1 b) Povrchová voda v zemědělskémpodniku (rybníky nebo nádrže)

I. Malé přírodní rybníky nebo umělé nádrže, nacházející se úplně na území zemědělského podniku nebo používané pouze jedním zemědělským podnikem.

II. Původním zdrojem vody může být dešťová voda nebo podzemní voda zachytávaná v rezervoárech. Pokud se podzemní voda shromažďuje v nádrži pouze během zavlažovacího období, vykazuje se v N/1 a).

N/1 c) Povrchová voda mimo zemědělskýpodnik z jezer, řek nebo vodních toků

I. Povrchová sladká voda (jezera, řeky, ostatní vodní toky), nevytvořené uměle pro zavlažovací účely.

II. Umělé nádrže, kanály nebo řeky, i když nejsou vytvořené zvlášť pro zavlažovací účely, patří do N/1 d).

Malé nádrže (méně než 1000 m3), které jsou vytvořeny pouze pro správné fungování čerpadel na malých potocích, se zahrnují.

N/1 d) Voda mimo zemědělský podnik ze společných sítí dodávek vody

I. Zdroje vody pocházející mimo zemědělský podnik, jiné než uvedené v N/1 c), přístupné alespoň dvěma zemědělským podnikům. Zpravidla se za přístup k těmto zdrojům účtuje poplatek.

II. Dodávka vody může být veřejná nebo soukromá. Zdroj vody není podstatný. Voda přepravovaná na farmu v cisternách se zpravidla vykazuje, s výjimkou případu, kdy je zdrojem jednoznačně povrchová voda, jak je uvedeno v N/1 c).

N/1 e/i) Odsolená voda nebo poloslaná voda

I. Voda pocházející ze silně zasolených zdrojů, např. Atlantický oceán nebo Středozemní moře, kdy se před použitím upravuje za účelem snížení koncentrace soli (odsolování), nebo z poloslaných (nízký obsah soli) vodních zdrojů, jako např. Baltské moře a některé řeky, kdy je vodu možno použít přímo bez úpravy.

N/1 e/ii) Opakovaně používaná voda

I. Voda, která prošla čistírnou odpadních vod a uživateli se dodává jako recyklovaná voda.

N/2 Používané metody zavlažování

II. Metody zavlažování, které se používají pro plodiny pod sklem nebo vysokým krytem nebo v zelinářských zahradách, se zde neuvádějí.

N/2 a) Povrchová zavlažování (záplavy, žlábky)

I. Zavádění vody do půdy, přičemž se zaplavuje buď celá plocha, nebo se voda přivádí do vody malými žlábky mezi řadami plodin, přičemž se používá vlastní hmotnosti vody (přitažlivosti).

N/2 b) Zavlažování rozprašováním

I. Zavlažování rostlin rozprašováním vody po parcelách pod vysokým tlakem, jako deštěm.

N/2 c) Kapkové zavlažování

I. Zavlažování rostlin umístěním vody nízko k rostlinám kapku po kapce, nebo mikrorozprašovači, nebo vytvořením umělé mlhy.

N/3 Neobdělané hranice pole nebo částí polí, které jsou udržované zemědělcem pro environmentální účely a za něž dostává podporu Společenství

I. Neobdělané hranice pole nebo částí polí, které jsou udržované zemědělcem pro ochranu životního prostředí v rámci specifických agroenvironmentálních závazků schválených v národních nebo regionálních programových dokumentech o rozvoji zemědělské krajiny a za něž držitel zemědělskéhopodniku dostává platby podle nařízení (ES) č. 1257/1999. Velikost takových ploch jde nad rámec požadavků obvyklých dobrých zemědělských praktik nebo povinností stanovených odpovídajícími právními předpisy. Tyto plochy by se měly vykazovat v H/1 nebo I/8 v závislosti na pravidlech stanovených pro tyto závazky.

II. Uvedené programy podpory jsou běžně zaměřené na podporu biologické rozmanitosti na zemědělském podniku nebo na ochranu podzemních nebo povrchových vod. Vykazují se zde zejména plochy, které jsou vyjmuty ze zemědělské produkce po dlouhou dobu (nejméně 10 let) a plochy, na nichž se provádějí opatření pro ochranu biotopů.

Pravidla pro využívání a obdělávání takových ploch se liší v závislosti na národních nebo regionálních programech, ale mohou stanovit jejich využití pro velmi extenzivní pasení hospodářských zvířat nebo pro sečení trávy. Použití jakýchkoli pesticidů nebo umělých hnojiv se zpravidla nepovoluje.

Obvyklé zóny pro obracení strojů potřebných pro secí a jiné kultivační práce, jakož i poměrně úzké hranice polí, které jsou považovány za součást dobré zemědělské praxe, a jsou proto podmínkou pro obdržení podpory podle nařízení (ES) č. 1251/99, se považují za součást kultur pěstovaných na poli a proto se nevykazují.

[1] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[2] Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1.

[3] Úř. věst. L 75, 16.3.2001, s. 21.

[4] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1.

[5] Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA III

SEZNAM VÝJIMEK PŘIJATÝCH V SEZNAMU DEFINIC

a) Belgie

L/8 Údaje o jiných výdělečných činnostech se nevykazují za manželky/manžele držitelů, kteří/ré nepracují v zemědělském podniku.

b) Dánsko

J/15 V položce "Nosnice" se nezahrnují chovní kohouti pro nosnice.

c) Spolková republika Německo

G/6 Vánoční stromky a topolové sady nacházející se mimo les se zahrnují do položky "Ostatní trvalé kultury" (G/6), a jsou proto zahrnuty v zemědělsky využité půdě.

J/14 Položka "Jatečná drůbež" zahrnuje chovné kohouty pro nosnice; ti se nevykazují v položce "Nosnice" (J/15).

L/3 Ostatní rodinní příslušníci držitele, kteří vykonávají zemědělské práce v zemědělském podniku, ale na pozemcích zemědělského podniku nežijí, se pokládají za "pracovníky, kteří nejsou rodinnými příslušníky" (L/4 až L/6).

d) Španělsko

J/14 Položka "Jatečná drůbež" zahrnuje chovné kohouty pro nosnice; ti se nevykazují v položce "Nosnice" (J/15).

N/2 Zavlažovací metody zahrnují také metody používané ve sklenících a zelinářských zahradách.

e) Francie

J/14 Zahrnují se chovní kohouti pro jatečnou drůbež.

f) Irsko

J/9 a) Jatečné bahnice se nezahrnují.

g) Itálie

J/16 b) a c) Husy se vykazují v J/16 b).

h) Nizozemsko

D/23, D/24, D31 až D33 Tyto položky zahrnují také semena.

E Položka "Zelinářské zahrady" se zahrnuje do oddílu "Ostatní půda" (H).

J/15 V položce "Nosnice" se nezahrnují chovní kohouti pro nosnice.

L/3 Děti držitele, kteří vykonávají zemědělské práce v zemědělském podniku, se vždy pokládají za rodinné pracovníky. Ostatní rodinní příslušníci držitele, kteří vykonávají zemědělské práce v zemědělském podniku, ale na pozemcích zemědělského podniku nežijí, se však pokládají za "pracovníky, kteří nejsou rodinnými příslušníky" (L/4 až L/6).

i) Portugalsko

J/14 Zahrnují se chovní kohouti pro jatečnou drůbež.

j) Rakousko

L/3 Ostatní rodinní příslušníci držitele, kteří vykonávají zemědělské práce v zemědělském podniku, ale na pozemcích zemědělského podniku nežijí, se pokládají za "pracovníky, kteří nejsou rodinnými příslušníky" (L/4 až L/6).

k) Finsko

H/2 Nezahrnují se neproduktivní zalesněná území a plochy pokryté lesními křovinami.

l) Švédsko

H/2 Nezahrnují se neproduktivní zalesněná území a plochy pokryté lesními křovinami.

m) Spojené království

E Plocha položky "Zelinářské zahrady" se zahrnuje do oddílu "Ostatní půda" (H).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

"ITALIA

Region | Kódy NUTS | Okrsek | Kódy NUTS |

Piemonte | IT11 | Torino | IT111 |

Vercelli | IT112 |

Biella | IT113 |

Verbano-Cusio-Ossola | IT114 |

Novara | IT115 |

Cueno | IT116 |

Asti | IT117 |

Alessandria | IT118 |

Valle d'Aosta | IT12 | Aosta | IT12 |

Liguria | IT13 | Imperia | IT131 |

Savona | IT132 |

Genova | IT133 |

La Spezia | IT134 |

Lombardia | IT2 | Varese | IT201 |

Como | IT202 |

Lecco | IT203 |

Sondrio | IT204 |

Milano | IT205 |

Bergamo | IT206 |

Brescia | IT207 |

Pavia | IT208 |

Lodi | IT209 |

Cremona | IT20A |

Mantova | IT20B |

Bolzano-Bozen | IT311 | Bolzano-Bozen | IT311 |

Trento | IT312 | Trento | IT312 |

Veneto | IT32 | Verona | IT321 |

Vicenza | IT322 |

Belluno | IT323 |

Treviso | IT324 |

Venezia | IT325 |

Padova | IT326 |

Rovigo | IT327 |

Friuli-Venezia Giulia | IT33 | Pordenone | IT331 |

Udine | IT332 |

Gorizia | IT333 |

Trieste | IT334 |

Emilia Romagna | IT4 | Piacenza | IT401 |

Parma | IT402 |

Reggio nell'Emilia | IT403 |

Modena | IT404 |

Bologna | IT405 |

Ferrara | IT406 |

Ravenna | IT407 |

Forlì-Cesena | IT408 |

Rimini | IT409 |

Toscana | IT51 | Massa-Carrara | IT511 |

Lucca | IT512 |

Pistoia | IT513 |

Firenze | IT514 |

Prato | IT515 |

Livorno | IT516 |

Pisa | IT517 |

Arezzo | IT518 |

Siena | IT519 |

Grosseto | IT51A |

Umbria | IT52 | Perugia | IT521 |

Terni | IT522 |

Marche | IT53 | Pesaro e Urbino | IT531 |

Ancona | IT532 |

Macerata | IT533 |

Ascoli Piceno | IT534 |

Lazio | IT6 | Viterbo | IT601 |

Rieti | IT602 |

Roma | IT603 |

Latina | IT604 |

Frosinone | IT605 |

Abruzzi | IT71 | L'Aquila | IT711 |

Teramo | IT712 |

Pescara | IT713 |

Chieti | IT714 |

Molise | IT72 | Isernia | IT721 |

Campobasso | IT722 |

Campania | IT8 | Caserta | IT801 |

Benevento | IT802 |

Napoli | IT803 |

Avellino | IT804 |

Salerno | IT805 |

Puglia | IT91 | Foggia | IT911 |

Bari | IT912 |

Taranto | IT913 |

Brindisi | IT914 |

Lecce | IT915 |

Basilicata | IT92 | Potenza | IT921 |

Matera | IT922 |

Calabria | IT93 | Cosenza | IT931 |

Crotone | IT932 |

Catanzaro | IT933 |

Vibo Valentia | IT934 |

Reggio di Calabria | IT935 |

Sicilia | ITA | Trapani | ITA01 |

Palermo | ITA02 |

Messina | ITA03 |

Agrigento | ITA04 |

Caltanissetta | ITA05 |

Enna | ITA06 |

Catania | ITA07 |

Ragusa | ITA08 |

Siracusa | ITA09 |

Sardegna | ITB | Sassari | ITB01 |

Nuoro | ITB02 |

Oristano | ITB03 |

Cagliari | ITB04" |

--------------------------------------------------