(ES) č. 977/2002Nařízení Rady (ES) č. 977/2002 ze dne 4. června 2002 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovozy některých mechanismů kroužkových pořadačů (MKPMKP) pocházejících z Indonésie a o zastavení antisubvenčního řízení ohledně dovozů některých MKPMKP pocházejících z Indie

Nařízení Rady (ES) č. 977/2002

ze dne 4. června 2002

o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovozy některých mechanismů kroužkových pořadačů (MKPMKP) pocházejících z Indonésie a o zastavení antisubvenčního řízení ohledně dovozů některých MKPMKP pocházejících z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 15 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. ŘÍZENÍ

1. Stávající šetření

(1) Komise dne 18. května 2001 prostřednictvím oznámení (dále jen "oznámení o zahájení") zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství [2] oznámila zahájení antisubvenčního řízení ohledně dovozů určitých mechanismů kroužkových pořadačů (dále jen "MKPMKP"), jež pocházejí z Indie a Indonésie, do Společenství a zahájila šetření.

(2) Řízení bylo zahájeno kvůli stížnosti podané dne 3. dubna 2001 těmito výrobci Společenství: Koloman Handler AG ("Koloman"), Rakousko, a Krause Ringbuchtechnik GmBH & Co. KG ("Krause"), Německo, ("žalobci"), kteří představují převážný podíl, v tomto případě asi 90 %, výroby MKPMKP ve Společenství. Stížnost obsahovala důkaz o subvencování uvedeného výrobku a o materiální újmě, která z něj vyplývá, což bylo shledáno dostatečným k tomu, aby se zahájilo řízení.

(3) Zahájení paralelního antidumpingového řízení týkajícího se dovozů téhož výrobku pocházejícího ze stejných zemí bylo oznámeno prostřednictvím oznámení v Úředním věstníku Evropských společenství [3] v tentýž den.

(4) Komise před zahájením řízení a v souladu s čl. 10 odst. 9 nařízení (ES) č. 2026/97 (dále jen "základní nařízení") oznámila vládám Indie a Indonésie, že obdržela řádně zdokumentovanou stížnost, v níž se uvádí, že dovozy subvencovaných MKPMKP pocházejících z Indie a Indonésie způsobují materiální újmu výrobnímu odvětví Společenství. Obě vlády byly přizvány ke konzultacím za účelem vyjasnění situace ohledně obsahu stížnosti a dosažení vzájemně dohodnutého řešení. Konzultace s oběma vládami se konaly v Bruselu. Z připomínek těchto vlád byl vypracován řádný záznam týkající se obvinění obsažených ve stížnosti ohledně dovozů subvencovaných výrobků a materiální újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, přičemž několik údajných schémat nebylo následně zahrnuto do šetření.

(5) Komise oficiálně radila výrobcům Společenství, vyvážejícím výrobcům, dovozcům a uživatelům, o nichž se ví, že se jich to týká, představitelům vyvážejících zemí a navrhovateli zahájení řízení. Dotyčné strany měly příležitost, aby oznámily svá stanoviska písemně a aby požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(6) Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž se ví, že se jich to týká, a všem společnostem, které o sobě daly vědět ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení. Komise dostala odpověď od indické vlády, jednoho výrobce Společenství, jednoho vyvážejícího výrobce v Indii, jakož i od vývozce, který je s ním ve spojení a sídlí vně Společenství, a od dvou dovozců ve Společenství a od jednoho uživatele ve spojení s dovozci.

Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné k tomu, aby rozhodla o subvencování, újmě, příčinných souvislostech a zájmu Společenství. Ověřovací návštěvy se uskutečnily na půdě indické vlády a v těchto společnostech:

a) Výrobci Společenství

- Koloman Handler AG, Rakousko

b) Vyvážející výrobci v Indii

- ToCheungLee Stationery Mfg Co. Pvt. Ltd, Tiruvallore

c) Vývozci ve spojení se sídlem vně Společenství v Hongkongu

- ToCheungLee (BVI) Limited/World Wide Stationery Mfg. Co. Ltd. (hlavní holdingová společnost)

d) Dovozci, kteří nejsou ve spojení

- Bensons International Systems Ltd, Spojené království

- Bensons International Systems Ltd, Nizozemsko

e) Uživatel

- Esselte, Spojené království.

(7) Šetření ohledně subvencování a újmy se týkalo období od 1. dubna 2000 do 31. března 2001 ("období šetření" nebo "OŠ"). Komise pro účely trendů v analýze, které se vztahují k ohodnocení újmy, přezkoumala údaje vztahující se k období od 1. ledna 1998 do konce OŠ ("zvažované období").

2. Prozatímní opatření

(8) S ohledem na potřebu dále přezkoumat některá hlediska újmy, příčinné souvislosti a zájmy Společenství, zejména vzhledem k probíhající restrukturalizaci žalobců, nebyla na MKPMKP pocházející z Indie a Indonésie uvalena žádná vyrovnávací opatření.

3. Následné řízení

(9) Všechny strany byly informovány o rozhodnutí neuvalovat prozatímní opatření. Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které byly považovány za nezbytné pro konečné zjištění. Zejména byla provedena další šetření na místě uživatele MKPMKP ve Společenství a u dvou dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení.

(10) Všechny strany byly informovány o základních faktech a předpokladech, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit, aby byla uvalena konečná vyrovnávací cla. Stranám se také poskytla doba, během níž mohly po jejich zveřejnění učinit oficiální prohlášení. Byly posouzeny ústní a písemné připomínky předložené stranami a v případě potřeby se podle toho zjištění upravila.

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(11) Dotyčným výrobkem jsou určité mechanismy kroužkových pořadačů ("dotyčný výrobek"). Ty se v současné době zařazují pod kód KN ex83051000. Mechanismy s pákou spadající pod tentýž kód KN se nezahrnují do působnosti tohoto šetření.

(12) MKPMKP se skládají ze dvou obdélníkových ocelových tabulí nebo drátů s alespoň čtyřmi půlkroužky z ocelového drátu k nim připevněnými, které drží pohromadě ocelovou vazbou. Lze je otevírat buď zatáhnutím za půlkroužky nebo pomocí malého západkového mechanismu, který je k MKPMKP připevněn. Kroužky mohou mír různé tvary, nejpopulárnější jsou kulaté, obdélníkové a ve tvaru písmene D.

(13) MKPMKP se používají k zařazování různých druhů dokumentů nebo papírů. Používají je mimo jiné výrobci kroužkových pořadačů, programových vybavení a technických manuálů, fotoalb a alb na známky, katalogů a brožur.

(14) Během OŠ se ve Společenství prodalo několik stovek různých modelů MKPMKP. Modely se lišily ve velikosti, tvaru a počtu kroužků, velikosti spodní tabule a v systému otevírání kroužků (otevření zatáhnutím nebo otevírací západkou). V situaci, kdy neexistuje jasná dělící čára v řadě MKPMKP a vzhledem k tomu, že všechny mají stejnou základní fyzickou a technickou vlastnost a že modely MKPMKP se mohou v rámci určitých řad navzájem nahrazovat, Komise stanovila, že všechny MKP tvoří za účelem stávajícího šetření jeden jednotný výrobek.

2. Obdobný výrobek

(15) Komise zjistila, že MKP vyrobené a prodané na domácím trhu v Indii a MKP vyvezené do Společenství z Indie měly stejnou základní fyzickou a technickou vlastnost a použití.

(16) Komise dále zjistila, že mezi MKP pocházejícími z Indie dovezenými do Společenství a MKP vyrobenými výrobním odvětvím Společenství a prodanými na trhu Společenství neexistoval rozdíl v základní fyzické a technické vlastnosti a použitích.

(17) Komise s ohledem na nedostatek spolupráce ze strany všech indonéských výrobců spoléhala na fakta, která měla k dispozici v souladu s článkem 28 základního nařízení. Komise se v tomto ohledu a za neexistence jakýchkoli dalších informací dostupných o dané zemi domnívala, že je vhodné využít informací předložených ve stížnosti, podle níž jsou MKP vyráběné a prodávané v Indonésii nebo vyvážené do Společenství a MKP vyráběné žalujícími výrobci Společenství a prodávané na trhu Společenství obdobné.

(18) Komise tudíž došla k závěru, že MKP vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, MKP pocházející z Indie a Indonésie vyvážené do Společenství a MKP vyráběné a prodávané na domácím trhu v Indii a Indonésii jsou všechno obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

(19) Dotyčný výrobek podléhal během OŠ smluvnímu clu 2,7 % v roce 2000 a 2001. V rámci režimu GSP měl však dotyčný výrobek prospěch ze snížení, které dosahovalo 100 % smluvního cla splatného v roce 2000 a 2001. Následkem toho činilo v roce 2000 uplatněné clo 0 % a v roce 2001 také 0 %.

C. SUBVENCE

1. Indie

a) Úvod

(20) Komise na základě informací obsažených ve stížnosti a na základě odpovědí v dotazníku Komise prošetřila tyto systémy, které se údajně týkají poskytování vývozních subvencí:

- volné vývozní zóny/jednotky orientované na vývoz (EPZ/EOU)

- systém "duty entitlement passbook" (DEPB)

- systém "export promotion capital goods" (EPCG)

- systém osvobození od daně ze zisku (ITE).

(21) První tři systémy jsou založeny na Aktu o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (v platnosti od 7. srpna 1992). Akt o zahraničním obchodu opravňuje vládu Indie, aby vydávala oznámení ohledně vývozní a dovozní politiky. Ta jsou shrnuta v dokumentech o "vývozní a dovozní politice", které se vydávají každých pět let a ročně se aktualizují. Dokument, který se vztahuje k období šetření tohoto případu, se týká politiky z let 1997 až 2002.

(22) Poslední systém, systém osvobození od daně ze zisku, je založen na Aktu o osvobození od daně ze zisku z roku 1961, který se každoročně pozměňuje Aktem o financování.

(23) Na dotazník pro vyvážející výrobce odpověděla jedna společnost. Na tento dotazník také odpověděla společnost se sídlem vně Společenství ve spojení s tímto vyvážejícím výrobcem. Na základě údajů Eurostatu o dovozech byl vyvážející výrobce v Indii zodpovědný za všechny indické vývozy do Společenství.

b) Volné vývozní zóny (EPZ)/jednotky orientované na vývoz (EOU)

i) Právní základ

(24) Systém volných vývozních zón (dále jen "EPZ")/jednotek orientovaných na vývoz (dále jen "EOU"), který byl zaveden v roce 1965, je nástrojem v rámci vývozní a dovozní politiky, který zahrnuje podněty spojené s vývozem. Tento systém byl během OŠ regulován celním oznámením č. 53/97, 133/94 a 126/94. Podrobnosti o systému jsou obsaženy v kapitole 9 vývozních a dovozních politik z let 1997/2002, jakož i v příslušné příručce postupů.

ii) Způsobilost

(25) Závazek společností vyvážet svou celkovou výrobu zboží může být v zásadě stanoven na základě systému EPZ/EOU. Jakmile se tento status udělí, tyto společnosti mohou využít určitých výhod. V Indii existuje sedm identifikovaných EPZ. EUO mohou sídlit kdekoli v Indii. Jedná se o svázané jednotky pod dohledem celních úřadů v souladu s oddílem 65 celního zákona. Ačkoli EOU/EPZ jsou obecně zavázány k vývozu celkové výroby, vláda Indie povoluje těmto jednotkám, aby prodávaly část své výroby na domácím trhu za určitých podmínek. Spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci byl udělen status EOU.

iii) Praktické provádění

(26) Společnosti, které žádají o status EOU nebo o zřízení EPZ, tak musí činit u příslušných orgánů. Žádost musí zahrnovat podrobnosti ohledně období následujících pěti let ohledně mimo jiné plánovaných výrobních množství, navrhovanou hodnotu vývozů, požadavky na dovozy a domácí požadavky. Jestliže orgány přijmou žádost společnosti, požadavky a podmínky připojené k přijetí budou sděleny společnosti. Společnosti v zónách EPZ a jednotkách EOU se mohou zabývat výrobou kteréhokoli výrobku. Dohoda je platná na pětileté období a lze ji obnovit na další období.

(27) Jednotky EPZ/EOU mají nárok na tyto výhody:

i) osvobození od dovozních cel na všechny druhy zboží (včetně dlouhodobých aktiv, surovin a pomocných materiálů) potřebných pro zhotovení, výrobu, zpracování nebo v jejich souvislosti za předpokladu, že se nejedná o zakázané položky na negativním seznamu dovážených výrobků ("negative list of imports");

ii) osvobození od spotřební daně na zboží získané z domácích zdrojů;

iii) osvobození od daně, u níž je daň ze zisku běžně splatná v souladu s oddílem 10A nebo 10B aktu o dani ze zisku, na desetileté období;

iv) náhrada centrální daně z obratu na zboží získané v místě;

v) 100 % vlastnictví zahraničního vlastního kapitálu;

vi) možnost prodávat část výroby na domácím trhu.

(28) Dovozce by měl na zvláštním formuláři vést řádný záznam o všech dotyčných dovozech a o spotřebě a využití veškerých dovážených materiálů a učiněných vývozech. Tyto záznamy by se měly pravidelně, pokud se tak žádá, předkládat komisaři pro rozvoj.

(29) Dovozce také musí zajistit minimální čistý zisk v zahraniční měně, počítaný jakožto procento vývozů a vývozní výkonnosti, jak se stanoví v plánu. Celkové operace EOU/EPZ se mají provádět v celních prostorách.

iv) Závěr pro EPZ/EOU

(30) EOU systém se ve stávajícím řízení používal k dovozům dlouhodobých aktiv, surovin a pomocných materiálů, jakož i k dodávání zboží na domácí trh. Komise proto přezkoumala pouze napadnutelnost těchto výsad.

(31) Systém EOU/EPZ v tomto ohledu zahrnuje poskytování subvencí, neboť podstatou výsad poskytovaných v rámci tohoto systému jsou finanční příspěvky vlády Indie, protože vládní příjmy, které by se měly jinak zaplatit, by ušly a výhoda připadla příjemci.

(32) Přerušení vybírání daní z dlouhodobých aktiv má stejný účinek jako osvobození, protože pokud jsou vývozní požadavky splněny, je pouze na volnosti jednání společnosti, zda a kdy uvolní dlouhodobá aktiva.

(33) Tato subvence právně závisí na vývozní výkonnosti ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení vzhledem k tomu, že ji nelze získat bez toho, aby společnost přijala povinnost vyvézt, a je tudíž považována za zvláštní a napadnutelnou.

v) Výpočet výše subvence

Zastavení dovozního cla na nákupy dlouhodobých aktiv:

(34) Indický vyvážející výrobce používal systém EOU, aby dosáhl zastavení dovozních cel, které by obvykle byly splatné na dlouhodobá aktiva.

(35) Prospěch společnosti se vypočítal na základě částky nezaplaceného cla, které by se mělo zaplatit za dovážená dlouhodobá aktiva tak, že se tato částka rozdělí na období sedmi let, vyjadřující dobu snížení hodnoty dlouhodobých aktiv dovezených společností, které se považuje za období, jež ukazuje na snížení hodnoty takových aktiv v dotyčném výrobním odvětví. Takto vypočítaná částka, která se vztahuje k době šetření, se upravila připočítáním úroku během doby šetření, aby se stanovila úplná subvence příjemce v rámci tohoto systému. S ohledem na podstatu tohoto systému, který je ekvivalentem jednorázového grantu, se obchodní úroková sazba během období šetření v Indii, tj. 10 %, považovala za přiměřenou. Tato částka se během období šetření rozdělila mezi celkové vývozy.

(36) Společnost na tomto základě obdržela v rámci tohoto systému subvence ve výši 2,42 %.

Osvobození od cla na dovozy surovin a pomocných materiálů:

(37) Indický vyvážející výrobce používal systém EOU, aby tak dosáhl osvobození od cla na dovozy surovin a pomocných materiálů.

(38) Během ověřovací návštěvy došlo k ověření podstaty a množství těchto dovážených materiálů. Společnost byla u všech surovin dovážených během OŠ schopna prokázat jasné spojení s množstvími vyvážených konečných výrobků a bylo možno stanovit, že nedošlo k žádným dovozům, které by přesahovaly dovážená množství výstupů skutečně použitých u vyvážených výrobků.

(39) Tyto dovozy tudíž spadají pod výjimku z položky (I) ilustrativního seznamu vývozních subvencí, obsaženého v příloze I základního nařízení, vzhledem k tomu, že veškeré zboží, které bylo dovezeno osvobozené od cla, se stalo součástí vyvezeného výrobku a nedošlo k žádným nadměrným úlevám z dovozního cla.

Osvobození od spotřební daně na zboží získané z domácích zdrojů:

(40) Indický vyvážející výrobce používal systém EOU, aby tak dosáhl osvobození od spotřební daně na zboží získané z domácích zdrojů.

(41) Spotřební daň zaplacená za nákupy jednotkou, která není EOU (tj. kteroukoli společností operující bez jakéhokoli zvláštního statutu), se však považuje za návratné clo (podle CENVAT/MODVAT) a využívá se k zaplacení spotřební daně na domácí prodej. Osvobozením od spotřební daně na nákupy prostřednictvím jednotky EOU tak pro vládu Indie nejsou žádné dodatečné zisky ušlé. Následkem toho nevyplývá pro EOU žádná dodatečná výsada.

Vrácení centrální daně z prodeje zaplacené na zboží získané v místě:

(42) Indický vyvážející výrobce použil systém EUO, aby dosáhl vrácení centrální daně z obratu zaplacené za zboží získané v místě. Toto vrácení zahrnuje poskytování subvencí, neboť vládní zisky, které by se měly jinak zaplatit, jsou ušlé a výsada se uděluje příjemci.

(43) Výsada se vypočítala na základě částky centrální daně z obratu splatitelné u nákupů v místě během období šetření. V tomto ohledu je možné stanovit, že indický vyvážející výrobce si zjednal prakticky všechny své místní nákupy ve státě, na jehož území sídlí (Tamil Nadu), a že centrální daň z obratu se používá pouze u vnitrostátních transakcí. Výše centrální daně z obratu splacená této společnosti byla tudíž omezena na 0,01 %.

c) Systém osvobození od daně ze zisku (ITE)

i) Právní základ

(44) Systém osvobození od daně ze zisku je založen na Aktu o dani ze zisku z roku 1961, kterým se stanoví základ pro vybírání daní, jakož i různé výjimky/odpočty, které je možno nárokovat. Mezi výjimky, které lze nárokovat, jsou výjimky uvedené v oddílech 10A, 10B a 80HHC aktu, ve kterých se stanoví případy osvobození od daně ze zisku u zisků plynoucích z vývozního prodeje.

ii) Způsobilost

(45) Na osvobození podle oddílu 10A mohou uplatňovat nárok firmy sídlící ve volných obchodních zónách, na osvobození podle oddílu 10B mohou uplatňovat nárok jednotky orientované na vývoz a na osvobození podle oddílu 10A mohou uplatňovat nárok všechny firmy, které vyvážejí zboží.

iii) Praktické provádění

(46) Nárok na uplatnění odpočtů z vývozních zisků se předkládá společně s obvyklým ročním prohlášením o dani ze zisku.

iv) Závěr pro ITE

(47) Vláda Indie uděluje v rámci systému ITE finanční příspěvek společnosti tím, že se vzdává vládního příjmu ve formě přímých daní, které by se jinak měly zaplatit. Tento finanční příspěvek poskytuje výsadu příjemci tím, že omezuje jeho povinnost ohledně daně ze zisku.

(48) Tento systém osvobození od daně ze zisku právně závisí na vývozní výkonnosti ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení vzhledem k tomu, že od zdanitelného zisku lze odečíst pouze zisky vzniklé prostřednictvím vývozních činností, a ta je tudíž považována za zvláštní a napadnutelnou.

v) Výpočet výše subvence

(49) Indický vyvážející výrobce, který je EOU, měl nárok na osvobození od daně ze zisku podle oddílu 10B Aktu o dani ze zisku a během 0Š uplatňoval nárok na odpočet. Subvence byla vypočítána použitím teoretické sazby daně, která by se uplatnila u zisků, kdyby k žádnému odpočtu nedošlo.

(50) Společnost takto na základě tohoto systému obdržela subvence ve výši 0,15 %.

d) Jiné systémy subvencování

(51) Šetřením se stanovilo, že vyvážející výrobce nepoužil žádného jiného vyšetřovaného systému. Není tudíž nutné hodnotit jejich napadnutelnost.

e) Výše napadnutelných subvencí

(52) Výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení vyjádřená podle hodnoty u vyšetřovaného vývozce činí 2,5 %. Tato sazba je pod minimální úrovní a za těchto okolností se rozpětí subvence pro Indii musí považovat za zanedbatelné.

2. Indonésie

a) Úvod

(53) Kromě konzultací uvedených v bodě odůvodnění 4 se služby Komise rozhodly omezit šetření na dva systémy (BKPM a Cakung EPZ). Vládě Indonésie byl tudíž zaslán dotazník s žádostí o příslušné údaje. Vláda Indonésie však neposkytla na dotazník žádnou odpověď. K žádné ověřovací návštěvě vlády Indonésie tudíž nedošlo. Jediný známý vyvážející výrobce v Indonésii na dotazník neodpověděl, a to i přes prodloužení konečného termínu pro dodání odpovědi. S ohledem na výše uvedenou neochotu spolupracovat byla tato společnost řádně informována, že konečná zjištění pro Indonésii budou založena na faktech dostupných podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení, s důsledky v souladu s čl. 28 odst. 6 základního nařízení, přičemž výsledek může být pro Indonésii méně příznivější, než kdyby spolupracovala. V souladu s čl. 26 odst. 1 základního nařízení nedošlo k žádné ověřovací návštěvě na půdě tohoto vyvážejícího výrobce.

(54) Následkem toho se v souladu s článkem 28 základního nařízení musí subvencování a vývozní cena určit na základně faktů, které jsou k dispozici. Komise považovala za vhodné založit své zjištění na informacích předložených ve stížnosti, jakož i na informacích, které byly k dispozici z předchozího antisubvenčního řízení, které se týkalo Indonésie [4]. V souladu s čl. 28 odst. 5 se tyto informace srovnávaly s údaji z nezávislých zdrojů, pokud to bylo možné.

b) Systémy BKPM

(55) Ze stížnosti se zdá, že tento vyvážející výrobce využil výsad, které dala k dispozici Rada koordinující investice ("Investment Coordinating Board") (BKPM), což je vládní agentura, která řídí plánování a podporu investic.

(56) Předchozí šetření uvedené výše ukázalo, že BKPM může schvalovat jak zahraniční (PMA), tak domácí (PMDN) investice. Společnostem, které jsou schválené jako společnosti PMA nebo PMDN, se povolí osvobození nebo úleva z dovozního cla a dávek na dovoz dlouhodobých aktiv, zejména strojního zařízení, zařízení, náhradních částí a pomocného zařízení, a na dovoz surovin.

(57) Systémy BKPM jsou subvencí vzhledem k tomu, že finanční příspěvek vlády Indonésie ve formě nezaplacených cel uděluje přímou výsadu příjemci.

(58) Systémy se nekvalifikují jako systémy navracení cla v souladu s ustanoveními příloh I až III základního nařízení vzhledem k tomu, že dlouhodobá aktiva se nespotřebovávají ve výrobním procesu a neexistuje u nich závazek vyvézt konečný výrobek obsahující suroviny.

(59) Systémy BKPM právně nezávisejí na vývozní výkonnosti nebo na přednosti použití domácího zboží před dováženým zbožím.

(60) Kritéria způsobilosti stanoví BKPM a zdá se, že se často aktualizují. Systémy BKPM výslovně omezují přístup k subvenci některým podnikům, které neoperují v určitých odvětvích. Poskytující orgány mohou užít volnosti rozhodování během schvalovacího procesu, přičemž způsobilost není automatická.

(61) Systémy BKPM nejsou tudíž v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) základního nařízení, který stanoví, že poskytující orgán musí mít objektivní kritéria, která jsou neutrální a neupřednostňují určité podniky nad jinými a která jsou v podstatě ekonomická a při používání horizontální. Tyto programy se z tohoto důvodu považují za zvláštní podle čl. 3 odst. 2 písm. a) základního nařízení vzhledem k tomu, že výslovně omezují přístup k subvencím některým podnikům. Fakt, že vyvážející výrobce a indonéská vláda nespolupracovali, znemožnil přesné určení toho, do jaké míry tento výrobce sám využil tohoto systému.

c) Indonéské celní zóny – Cakung EPZ

(62) Adresa nespolupracujícího vyvážejícího výrobce naznačuje, že jeho zařízení jsou umístěna ve volné zóně vývozu Cakung, což je oblast vymezená jako "celní zóna Nusantara". Společnost tuto informaci potvrdila. Společnosti sídlící v takové zóně mají nárok na určité výhody, které běžně nejsou k dispozici pro společnosti sídlící mimo tyto zóny, zejména osvobození od dovozního cla na zboží, které se má použít při výrobě vyvážených konečných výrobků.

(63) Vyvážející výrobce tím, že se rozhodl nespolupracovat, neposkytl žádný důkaz o nevyužití výsad, které byly v rámci této zóny k dispozici. Rada je kvůli tomu, aby neodměňovala neochotu spolupracovat, a s ohledem na fakt, že bylo stanoveno, že vyvážející výrobce skutečně sídlí v EPZ, oprávněna předpokládat, že takových výsad bylo využito.

(64) V souladu s poznatky z předchozích šetření je systém navrácení cla fungující v rámci takových zón finančním příspěvkem vlády vzhledem k tomu, že vládní příjmy, které by se měly jinak zaplatit, jsou ušlé a výsada se uděluje příjemci.

(65) Takový systém navracení cla je podstatou subvence, která právně závisí na vývozní výkonnosti ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení vzhledem k tomu, že ji nelze získat bez toho, aby společnost přijala závazek vyvážet, a je tudíž považována za zvláštní a napadnutelnou.

(66) Fakt, že vyvážející výrobce nespolupracoval, znemožnil určení toho, zda by dovozy v rámci tohoto systému měly nárok na jakoukoli výjimku, jak je uvedeno v přílohách základního nařízení vzhledem k tomu, že nebylo možno stanovit, že dovážené zboží je skutečně součástí vyváženého výrobku a že nedošlo k žádným nadměrným úlevám.

d) Závěr ohledně subvencí

(67) Na základě faktů dostupných v souladu s článkem 28 základního nařízení existuje důkaz o existenci vyrovnávacích subvencí, které má nespolupracující výrobce k dispozici a dále existuje důvodné podezření, že takové subvence byly využity. Za účelem opatření se v souladu s předchozím šetřením předpokládá, že jedna část (50 %) jsou domácí subvence a podstatou druhé části (50 %) jsou vývozní subvence, protože pouze jeden ze dvou systémů, EPZ, byl považován za vývozní subvenci.

(68) Má se za to, že neochota spolupracovat vyplývá z toho, že tento výrobce použil a ke svému prospěchu využil vyrovnávacích subvencí v míře, která přesahuje minimální úroveň pro Indonésii. Konečné rozpětí subvence vyjádřené jako procento dovozní ceny cif na nezaplacené clo na hranicích Společenství, které se používá u všech indonéských vyvážejících výrobců, je kvůli tomu, aby se neodměňovala neochota spolupracovat, a s ohledem na informace obsažené ve stížnosti, jakož i s ohledem na zjištění z předchozího šetření, takovéto:

všichni vývozci: 10,0 %

D. ÚJMA

1. Úvodní poznámka

(69) S ohledem na fakt, že při šetření spolupracoval pouze indický vyvážející výrobce a že výrobní odvětví Společenství zahrnuje pouze jednu Společnost, se zvláštní údaje vložily do rejstříku, popřípadě se uvedly ve formě řady tak, aby se zachovala důvěrnost údajů předložených v souladu s článkem 29 základního nařízení.

2. Výroba Společenství

(70) Bylo stanoveno, že kromě výroby dvou žalujících výrobců Společenství výroba probíhá také v Itálii a ve Španělsku. Ačkoli dotyčná italská společnost Komisi nedodala úplné údaje, obdržené informace potvrdily, že během OŠ představovala podíl okolo 10 % celkové výroby Společenství. Pokud jde o španělskou společnost, která Komisi nedodala úplné údaje, bylo zjištěno, že v roce 2001 vyrobila zanedbatelné objemy dotyčného výrobku, zatímco dovezla větší část svého prodeje z jedné z dotyčných zemí. Došlo se k závěru, že by se proto měla raději považovat za dovozce než za výrobce.

(71) Dále bylo zjištěno, že společnost sídlící ve Spojeném království byla dříve zapojena do výroby určitého typu MKP. Tato společnost písemně potvrdila, že před několika lety ukončila výrobu dotyčného výrobku. Žádní další výrobci nejsou ve Společenství známí.

(72) Na základě výše uvedeného tvoří výroba žalujících a ostatních výrobců Společenství, kteří sídlí v Itálii, celkovou výrobu Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

3. Definice výrobního odvětví Společenství

a) Výrobní odvětví Společenství

(73) Jeden ze dvou žalujících výrobců neodpověděl na dotazník (Krause) a je považován za nespolupracujícího. Tento výrobce, přestože podporoval stížnost, se tudíž nepovažuje za součást výrobního odvětví Společenství. Co se týče druhého výrobce (Koloman), bylo zjištěno, že tato společnost nejenom vyráběla obdobný výrobek ve Společenství během OŠ, ale také vyráběla jeho části v Maďarsku. Koloman kromě své výroby ve Společenství obchodoval s maďarskými výrobky ve Společenství a také používal části vyrobené v Maďarsku ke své výrobě ve Společenství. Mimoto část výroby spolupracujícího výrobce Společenství přesídlila na začátku roku 2000 převedením určitého strojního zařízení z Rakouska do Maďarska. Přes výše uvedené však jádro činnosti této společnosti zůstalo ve Společenství, tj. sídlo podniku, sklady, prodejny, výroba značného množství výrobní řady, jakož i důležité technické a tržní know-how. Dovezené zboží doplnilo výrobní řadu obdobného výrobku a neovlivnilo tudíž statut Kolomana, jakožto výrobce Společenství. Pokud jde o výrobu částí v Maďarsku a jejich následné zapojení do finálního výrobku, šetření stanovilo, že tyto zapojené části představovaly pouze malý podíl na nákladech výroby finálních výrobků a tudíž se jednalo o přidanou hodnotu. Následkem toho není status výrobce jakožto výrobce Společenství těmito dovozy nepříznivě ovlivněn.

(74) Šetření potvrdilo, že jediný spolupracující výrobce Společenství představoval více než 25 % výroby MKP Společenství a tím splňoval požadavky čl. 10 odst. 8 základního nařízení. Mělo se tudíž za to, že tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 téhož nařízení a bude se na něj dále odkazovat jako na "výrobní odvětví Společenství".

b) Události, které se staly po období šetření

(75) V listopadu roku 2001, tj. po konci OŠ, přešel spolupracují výrobce Společenství Koloman do konkursního správcovství v důsledku likvidace a převzala jej rakouská společnost, jejíž mateřská společnost sídlící ve Spojeném království nabyla maďarskou dceřinou společnost Koloman.

(76) Nabyvatelé potvrdili Komisi svou trvající podporu stížnosti.

c) Spotřeba Společenství

(77) Zřejmá spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, prodeje ostatních výrobců Společenství na trhu Společenství, jak je uvedeno ve stížnosti, řádně upravených, pokud jde o OŠ, a na základě informací poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem a údajů o dovozech Eurostatu. Byl brán ohled na fakt, že kód KN 83051000 také zahrnuje výrobky, které nejsou zahrnuty do působnosti tohoto řízení. Co se však týče Indonésie a s ohledem na nedostatek spolupráce indonéských vývozců, byla použita ta nejlepší fakta, která byla k dispozici, tj. údaje Eurostatu. V tomto ohledu a na základě stížnosti, jakožto nejlepšího dostupného důkazu, jsou všechny dovozy v rámci uvedeného kódu KN považovány za dotyčný výrobek. Nespolupracující indonéský výrobce prohlásil, že jeho vývozy na trh Společenství byly o asi 15 % menší než použité objemy dovozu. Toto tvrzení však nebylo možno ověřit, přičemž rozdíl byl takový, že jej mohl vysvětlit poměr použitý k převádění statistických údajů Eurostatu, které jsou v tunách, na jednotky. Spotřeba Společenství se na základě této skutečnosti zvýšila o 5 % mezi rokem 1998 a OŠ. Podrobněji řečeno, zůstala relativně stálá mezi rokem 1998 a 1999 a pak se rovnoměrně zvyšovala až do konce OŠ, kdy činila asi 348 miliónů jednotek.

4. Dovozy z dotyčné země

(78) Připomíná se, že řízení s Indií skončilo. Analyzují se tudíž pouze dovozy z Indonésie, a to jako dovozy z dotyčné zbývající země.

a) Objem subvencovaných dovozů

(79) I kdyby objem dovozů pocházejících z Indonésie klesal mezi rokem 1998 a 2000 a poté se mírně zvýšil mezi rokem 2000 a OŠ, mělo by se zaznamenat, že zatímco dovozy z dotyčné země byly zahájeny teprve v roce 1997, v roce 1998 byly již značné a v OŠ dosáhly úrovně 32 miliónů kusů.

b) Podíl subvencovaných dovozů na trhu

(80) Bylo zjištěno, že podíly na trhu, které zaujímají indonéské dovozy, činily mezi 8 a 13 %, přičemž klesly o asi dva procentní body od roku 1998.

c) Ceny subvencovaných dovozů

i) Vývoj cen

(81) Vážené průměrné dovozní ceny dovozů pocházejících z Indonésie se snížily o –5 % mezi rokem 1998 a OŠ, tj. ze 105 ECU na tisíc jednotek na 99 EUR na tisíc jednotek. Pokles byl zaznamenán zejména mezi rokem 1998 a 1999, kdy ceny poklesly o 3 %, a mezi rokem 2000 a OŠ, kdy poklesly o 2 %.

ii) Prodej za nižší ceny než u konkurence

(82) S ohledem na nedostatek spolupráce ze strany indonéských vývozců se porovnání cen provedlo na základě údajů Eurostatu, které se řádně upravily pro cla a ceny po dovozu a na stejné úrovni obchodu se srovnaly s cenami ze závodů výrobců Společenství.

(83) V tomto ohledu se přezkoumal a v případě potřeby pozměnil prodej za nižší ceny než u konkurence, a to na základě informací poskytnutých během dodatečných ověřovacích návštěv. Zjistilo se, že ceny dovozů z Indonésie jsou nižší než ceny výrobního odvětví Společenství pohybující se mezi 30 a 40 %. Mělo by se také zaznamenat, že se jednalo o stlačení cen vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství nebylo ziskové.

5. Situace výrobního odvětví Společenství

a) Výroba

(84) Výroba výrobního odvětví Společenství časem sledovala klesající trend, přičemž se snížila o 25 % mezi rokem 1998 a OŠ. Ke značnému poklesu došlo mezi rokem 1998 a 1999 (–15 %). Další značný pokles nastal také mezi rokem 1999 a 2000 a objem výroby následně zůstal stejný až do konce OŠ.

b) Kapacita a míry využití kapacity

(85) Výrobní kapacita kopírovala stejný trend jako výroba a snížila se o 26 % mezi rokem 1998 a OŠ.

(86) Míra využití kapacity na základě této skutečnosti zůstala během zvažovaného období stálá.

c) Zásoby

(87) Poslední zásoby výrobního odvětví Společenství se snížily o 12 % mezi rokem 1998 a OŠ.

d) Prodej ve Společenství

(88) Přes zvýšení spotřeby ve Společenství objem prodeje výrobního odvětví Společenství mezi rokem 1998 a OŠ značně poklesl, a to o 25 %. Snížení nastalo mezi rokem 1998 a 1999 (–10 %) a mezi rokem 1999 a 2000 došlo dokonce ještě k výraznějšímu poklesu (–15 %).

e) Podíl na trhu

(89) Podíl na trhu výrobního odvětví Společenství se snížil o více než čtyři procentní body mezi rokem 1998 a OŠ, čímž kopíroval stejný trend jako prodaný objem.

f) Ceny

(90) Průměrná čistá prodejní cena výrobního odvětví Společenství se snížila o 4 % mezi rokem 1998 a OŠ. Takový pokles byl zaznamenán zejména mezi rokem 1998 a 1999 (–6 %), tj. když dovozní ceny dotyčné země značně poklesly, jak je vysvětleno v bodu 81 odůvodnění.

g) Ziskovost

(91) Vážená průměrná ziskovost výrobního odvětví Společenství se zhoršila o 10 procentních bodů mezi rokem 1998 a OŠ a v roce 2000 se stala ztrátovou. Následkem tohoto nepříznivého vývoje a, jak je uvedeno v bodu 75 odůvodnění, výrobní odvětví Společenství muselo přejít do konkursního správcovství.

h) Hotovostní tok a schopnost nashromáždit kapitál

(92) Vývoj příjmů nashromážděných výrobním odvětvím Společenství v souvislosti s prodeji MKP je velmi podobný vývoji ziskovosti, tj. značný pokles mezi rokem 1998 a OŠ.

(93) Šetření stanovilo, že se schopnost výrobního odvětví Společenství nashromáždit v tuto chvíli kapitál stala obtížnější kvůli finanční situaci, a zejména kvůli zhoršené ziskovosti.

i) Zaměstnanost, mzdy a produktivita

(94) Zaměstnanost výrobního odvětví Společenství vztahující se k výrobě MKP se mezi rokem 1998 a OŠ snížila o 30 %. Souhrnná částka mezd celkově kopírovala podobný trend v tom, že poklesla o 27 % během stejného období a vedla tak ke zvýšení průměrné mzdy o 5 % mezi rokem 1998 a OŠ. Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Společenství, měřeno jako objem výroby na zaměstnanou osobu, se mezi rokem 1998 a OŠ zvýšila o 8 %.

j) Investice a návratnost investic

(95) Úroveň investic klesla o 39 % mezi rokem 1998 a OŠ. Pokles byl zaznamenán zejména mezi rokem 1999 a 2000. Šetření ukázalo, že většina těchto investičních výdajů se vztahovala k nahrazení nebo zachování stávajících zařízení.

(96) Návratnost investic vyjádřená jako vztah mezi čistými zisky výrobního odvětví Společenství a čistou účetní hodnotou jeho investic následovala velmi těsně trend ziskovosti a v roce 2000 se stala negativní.

k) Růst

(97) Zatímco se spotřeba Společenství mezi rokem 1998 a OŠ zvýšila o 5 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se snížil o asi 25 %, přičemž objem dotyčných dovozů zůstal značný. Výrobní odvětví Společenství tudíž nemohlo mít prospěch z mírného zvýšení poptávky na trhu Společenství.

6. Přemístění části výroby

(98) Za účelem ověření toho, zda zhoršení situace výrobního odvětví Společenství nebylo způsobeno změnou ve způsobu výroby Společenství, se dále prověřilo, zda přemístění části výroby uvedené v bodu 73 odůvodnění (prostřednictvím přemístění strojního zařízení z Rakouska do Maďarska), které se uskutečnilo na začátku roku 2000, mělo vliv na situaci výrobního odvětví Společenství. Došlo k tomu, že zatímco klesající trend některých indikátorů újmy se tímto přemístěním zhoršil (tj. výroba, výrobní kapacita a objem prodeje), trend využití kapacity a trend průměrných prodejních cen se zlepšil, což vedlo k omezení ztrát. Bylo například stanoveno, že okolo 60 % poklesu ve výrobě a okolo 80 % poklesu v objemu prodeje bylo spojeno s přemístěním, zatímco v případě, že by k tomuto přemístění nedošlo, by pokles cen byl třikrát vyšší a ziskovost by ztratila sedm dodatečných procentních bodů. S ohledem na výše uvedené se došlo k závěru, že zhoršení situace výrobního odvětví Společenství nebylo způsobeno změnou ve způsobu výroby Společenství.

(99) Argumentovalo se tím, že základní činnost výrobního odvětví Společenství se již déle nenachází ve Společenství vzhledem k tomu, že přemístění do Maďarska mělo údajně za následek 60 % pokles ve výrobě Společenství a 80 % pokles v prodejích Společenství.

(100) Jak již bylo zdůvodněno v bodu 98 odůvodnění, přemístění nemělo za následek takový pokles ve výrobě výrobního odvětví Společenství, ale jen 15 % pokles jeho výroby Společenství a 20 % pokles jeho prodejů Společenství. Závěr uvedený v bodu 73 odůvodnění ohledně základní činnosti výrobního odvětví Společenství se potvrzuje.

7. Závěr ohledně újmy

(101) Odkazem na zvažované období bylo zjištěno, že došlo ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství (po zohlednění přemístění uvedeného v bodu 98 odůvodnění).

(102) Zatímco antidumpingová opatření na dovozy MKP pocházejících z Čínské lidové republiky ("ČLR") a Malajsie vedla ke značnému snížení dovozů pocházejících z těchto zemí po roce 1998, výrobní odvětví Společenství nemohlo mít plný prospěch z tohoto vývoje. Od roku 1998 se většina indikátorů újmy, tj. výroba, objemy prodeje, ceny, podíl na trhu, ziskovost, návratnost investic, příjem a zaměstnanost, vyvíjela negativně. Zejména pokles cen ve výrobním odvětví Společenství měl negativní vliv na jeho ziskovost.

(103) Mimoto, zatímco se prodej výrobního odvětví Společenství snížil mezi rokem 1998 a OŠ, dovozy pocházející z Indonésie byly značné. Šetření ukázalo, že během OŠ se indonéské dovozy prováděly za nižší ceny než ceny výrobního odvětví Společenství, a to mezi 30 a 40 %. Kromě toho došlo ke stlačení cen.

(104) Zjistilo se, že situace výrobního odvětví Společenství se zhoršila do té míry, že se došlo k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo materiální újmu.

(105) Připomíná se, že špatná finanční situace po OŠ vedla výrobní odvětví Společenství k tomu, aby přešlo do konkursního správcovství.

E. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1. Úvod

(106) V souladu s čl. 8 odst. 6 a 7 základního nařízení se přezkoumalo, zda dovozy pocházející z Indonésie s ohledem na jejich objem a vliv na ceny MKP na trhu Společenství způsobují újmu výrobnímu odvětví Společenství v takové míře, která umožňuje, aby byla klasifikována jako materiální. Byly přezkoumány také jiné známé faktory než subvencované dovozy, které by mohly zároveň poškozovat výrobní odvětví Společenství, za účelem zajištění toho, aby se možná újma způsobená těmito jinými faktory nepřipisovala subvencovaným dovozům z Indonésie.

2. Účinek subvencovaných dovozů

(107) Objem subvencovaných dovozů se snížil o 14 % mezi rokem 1998 a OŠ a během téhož období i odpovídající podíl na trhu Společenství o dva procentní body. Zůstaly však značné a vždy si udržely podíl na trhu, který se pohyboval mezi 8 a 13 % mezi rokem 1998 a OŠ. Tyto dovozy se také do značné míry prodávaly za nižší cenu, než byly ceny výrobního odvětví Společenství. Podíl na trhu výrobního odvětví Společenství se snížil o více než čtyři procentní body. Zároveň šly dolů průměrné ceny Společenství, a to o 4 %. Pokles cen byl ve skutečnosti dokonce ještě větší, jak je uvedeno v bodu 98 odůvodnění.

(108) Situace výrobního odvětví Společenství se během stejného období – mezi rokem 1998 a OŠ – zhoršila, o čemž svědčí snížení objemu prodeje a podílu na trhu, snížení cen a podstatné zhoršení ziskovosti, které vyústilo ve ztráty. Výrobní odvětví Společenství tak nemohlo nijak podstatně těžit z uvalení výše uvedených opatření proti ČLR a Malajsii.

(109) Indonéský vývozce namítal, že indonéské vývozy nemohly způsobit újmu vzhledem k tomu, že se snížily mezi rokem 1999 a 2000 a měly minimální podíl na trhu. Stejná společnost tvrdila, že dovozy z Indonésie nemohly mít žádný reálný dopad na výrobní odvětví Společenství vzhledem k tomu, že výroba Společenství byla pětkrát až šestkrát vyšší než objem indonéských dovozů.

(110) Připomíná se však, že ačkoli se indonéské dovozy snížily mezi rokem 1998 a 2000, mírně se zvýšily mezi rokem 2000 a OŠ bez toho, aby dosáhly úrovně z roku 1998. Kromě toho, jak je již vysvětleno v bodu 80 odůvodnění, indonéské dovozy mezi rokem 1998 a OŠ zaujímaly podíl na trhu mezi 8 a 13 %, což je podstatný podíl a je jasně nad minimální úrovní. Nakonec se také připomíná, že výrobní odvětví Společenství je jasně definováno v bodu 74 odůvodnění a že jeho úroveň výroby je daleko pod úrovní, kterou uváděla indonéská společnost.

(111) Lze tudíž dojít k závěru, že subvencované dovozy pocházející z Indonésie těžce narušily účinky antidumpingových opatření přijatých v roce 1997 proti ČLR a Malajsii, které byly pozměněny v roce 2000, pokud jde o ČLR, a že byly skutečnou příčinou negativního vývoje, jak je shrnuto v předcházejících odstavcích.

3. Účinek jiných faktorů

a) Dovozy z ostatních třetích zemí

(112) Zvažovalo se, zda jiné faktory než subvencované dovozy z Indonésie mohly vést nebo přispět k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství, a zejména, zda k této situaci mohly přispět dovozy z jiných zemí než z Indonésie.

(113) Objem dovozu z jiných třetích zemí se zvýšil o 17 % mezi rokem 1998 a OŠ, zatímco jejich podíl na trhu se zvýšil o více než pět procentních bodů během stejného období. Toto zvýšení bylo do velké míry způsobeno zvýšením dovozů pocházejících z Indie, Maďarska a Thajska, zatímco mezitím dovozy z ČLR a Malajsie značně poklesly kvůli antidumpingovým opatřením uvaleným v roce 1997.

(114) Průměrná jednotková cena dovozů ze třetích zemí se snížila o 16 % mezi rokem 1998 a OŠ. Během tohoto období ceny dovozů z téměř všech třetích zemí poklesly s výjimkou cen z ČLR, které se kvůli účinku antidumpingových opatření značně zvýšily, ačkoli stejné úrovně jako maďarské ceny dosahovaly pouze v OŠ.

i) Indie

(115) Nejprve se přezkoumalo, zda dovozy pocházející z Indie mohly přispět k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství. Zjistilo se však, že ačkoli dovozy z Indie značně vzrostly mezi rokem 1998 a OŠ, prodávaly se za nižší ceny než dovozy z Indonésie, jejichž ceny byly podle zjištění o 2 až 30 % nižší než ceny indických dovozů mezi rokem 1998 a OŠ. Kromě tohoto by se mělo poznamenat, že po zahájení indických dovozů v roce 1998 byly jejich ceny podle zjištění o více než 40 % vyšší než ceny indonéských dovozů pro srovnatelný objem MKP. Od té doby se indické dovozní ceny rovnoměrně snižovaly, ale vždy převyšovaly indonéské ceny a podle zjištění byly stále o více než 5 % vyšší než indonéské ceny během OŠ. Dochází se tudíž k závěru, že, ačkoli měly indické dovozy negativní dopad na situaci výrobního odvětví Společenství, negativní dopad samotných subvencovaných dovozů z Indonésie byl přesto značný. Indonésie byla vlivným a důležitým účastníkem na trhu Společenství. Její objem dovozů do Společenství byl nižší než indických dovozů, ale i tak byl značný. Indonéské vývozy se prodávají za nižší ceny než ceny výrobního odvětví Společenství, a to dokonce ve větší míře než indické vývozy. Také bylo vzato na vědomí, že výše uvedená analýza byla vážně ztížena faktem, že Indonésie nespolupracovala, a tudíž nebyly k dispozici žádné informace, pokud jde o výrobní typy a segmenty na trhu, které představují vývozy z Indonésie.

ii) Čínská lidová republika

(116) Také se zvažovalo, zda k újmě utrpěné Společenstvím mohlo vést či přispělo tlumení antidumpingových opatření uvalených v roce 1997 na dovozy z ČLR. V tomto ohledu je pozoruhodné, že ačkoli tlumení cla na dovozy z ČLR poškodilo účinek opatření uvalených v roce 1997, pokud jde o prodejní ceny, tato opatření přesto vedla ke značnému snížení objemů dovážených z ČLR, a to již v roce 1998. Kromě toho by se mělo poznamenat, že zatímco dovozy z Indonésie začaly teprve v roce 1997, dosáhly již přibližně stejné úrovně dovozů jako dovozy z ČLR do roku 1998. Od té doby se dovozy z ČLR dramaticky snížily, zatímco indonéské dovozy se do OŠ snížily v daleko menší míře, kdy tyto indonéské dovozy byly stále více než třikrát větší než dovozy z ČLR. Dochází se tudíž k závěru, že s ohledem na to, že objemy dovozů z ČLR během OŠ byly daleko menší než objemy dovozů z Indonésie během OŠ, tyto dovozy neměly tak závažný dopad na výrobní odvětví Společenství v porovnání s účinkem subvencovaných dovozů z Indonésie.

iii) Maďarsko

(117) Za účelem určení toho, zda dovozy z Maďarska samotné způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství, byla přezkoumána úroveň dovozů a cen na trhu Společenství.

(118) Analýza ohledně maďarských dovozů mez rokem 1998 a OŠ byla založena na údajích poskytnutých v odpovědi na dotazník výrobcem Společenství, jehož závod v Maďarsku představuje jediného maďarského výrobce.

(119) Během zvažovaného období se dovozy MKP pocházející z Maďarska zvýšily v objemu. Pokud jde o jejich ceny účtované výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství za výrobky dovážené z Maďarska, zatímco se během zvažovaného období snížily, zůstaly nejvyšší mezi dovozními cenami z ostatních třetích zemí, přičemž se dovozy z Indonésie prodávaly za nižší ceny.

(120) Maďarská výroba MKP výrobního odvětví Společenství byla analyzována a porovnána s rakouskou výrobou. Zjistilo se, že modely vyráběné v Rakousku a v Maďarsku se překrývaly pouze ve velmi malé míře.

(121) S ohledem na toto malé procento modelů vyráběných v Rakousku a v Maďarsku se došlo k závěru, že maďarské výrobky doplňovaly výrobní řadu výrobního odvětví Společenství tak, aby mu umožnily nabízet širší výběr modelů zákazníkům, přičemž negativně neovlivňovaly situaci výrobního odvětví Společenství.

(122) Na základě výše uvedeného se došlo k závěru, že dovozy z Maďarska materiálně nepřispěly ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství.

iv) Thajsko

(123) S ohledem na to, že podle nařízení (ES) č. 2100/2000 [5]"bylo určité zboží čínského původu u státních celních orgánů prohlášeno za zboží thajského původu, čímž se vyhnulo zaplacení antidumpingových cel, která by obvykle byla splatná", se také považovalo za vhodné zhodnotit dopad dovozů odesílaných z Thajska.

(124) V tomto ohledu se dovozy z Thajska během zvažovaného období značně zvýšily, neboť v roce 1998 začínaly asi s jedním miliónem jednotek a zvýšily se na více než 23 miliónů jednotek v OŠ. Kromě toho se na základě údajů Eurostatu stanovilo, že prodejní ceny thajských dovozů byly obecně nižší než ceny indonéských dovozů.

(125) Ačkoli se zjistilo, že thajské ceny jsou asi o 20 % nižší než ceny indonéských dovozů, přesto se připomíná, že indonéské dovozy jsou o více než jednu třetinu větší než objemy dovozů z Thajska. Vzhledem k tomu, že objemy dovážené z Thajska jsou stále značně nižší než objemy dovážené z Indonésie, se tudíž došlo k závěru, že tyto dovozy nemohly mít významný dopad v porovnání s účinkem subvencovaných dovozů z Indonésie.

(126) Analýza ohledně Thajska byla zpochybněna indonéským vývozcem, který nespolupracoval. V tomto ohledu namítal, že úroveň dovozů z Indonésie je srovnatelně nižší a že ceny jsou při srovnání s thajskými dovozy vyšší. Připomíná se však, že ačkoli thajské ceny byly nižší než ceny dovozů z Indonésie, objemy dovážené z Indonésie byly o více než 30 % vyšší než dovozy z Thajska. Závěr vyvozený v bodu 125 odůvodnění se proto potvrzuje.

b) Další faktory

(127) Zkoumalo se také, zda k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství mohly přispět i jiné faktory nežli výše uvedené.

(128) Spolupracující dovozci tvrdili, že obchodování s MKP je nesmírně citlivé na ceny a že výrobci tudíž musí prodávat velké objemy, aby byli konkurenceschopní. Tytéž strany také namítaly, že výrobní odvětví Společenství spoléhá pouze na trh Společenství namísto světového trhu, který by mu umožnil být účinným vzhledem k vynaloženým nákladům. V této záležitosti se připomíná, že poměr prodeje výrobního odvětví Společenství uvnitř a vně Společenství se mezi rokem 1998 a OŠ významně nezměnil. I když se výrobní odvětví Společenství silně orientovalo na trh Společenství, jeho vývozní prodej umožnil výrobnímu odvětví Společenství, aby bylo v roce 1998 ziskové, tedy v době, kdy byly dovozy z Indonésie značné.

(129) Jeden uživatel namítal, že újma byla způsobena silnou hospodářskou soutěží ve výrobním odvětví kancelářských potřeb. Tato hospodářská soutěž údajně vedla uživatele/distributory dotyčného výrobku k tomu, aby vyvinuli cenový nátlak na výrobní odvětví Společenství vedoucí ke snížení cen. V tomto ohledu se zdůrazňuje, že subvencované dovozy musely značně zhoršit cenový nátlak vyvinutý uživateli ve Společenství, čímž způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(130) Kromě toho se přezkoumalo, zda je možné připisovat toto stlačení cen obvyklém průběhu obchodu s MKP vzhledem k tomu, že ceny z téměř všech zásobovacích zdrojů mezi rokem 1998 a OŠ klesly.

(131) V tomto ohledu se připomíná, že na obecné snížení cen by se mělo pohlížet s ohledem na pokračující nekalé praktiky, které ovlivnily trh Společenství, a to za prvé ze strany ČLR a Malajsie, za druhé ze strany Indonésie.

(132) Mimoto, jak se uvádí v bodu 128 odůvodnění, trh s MKP je nesmírně citlivý na ceny. S ohledem na zjištění, že ceny indonéských dovozů byly subvencovány a byly nižší než průměrné jednotkové ceny všech ostatních dovozů MKP mezi rokem 1998 a OŠ, se tudíž dochází k závěru, že dovozy z Indonésie, které zaujímaly podíl na trhu Společenství mezi 8 a 13 % během OŠ, měly na tento trh dopad spočívající ve stlačení cen.

(133) Nakonec se analyzovalo, zda by chování cen Krause, nespolupracujícího výrobce Společenství, mohlo přispět k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství. Dodatečný přezkum údajů, které odkazovaly na Krause, ukázalo, že tento výrobce Společenství byl sám poškozen zhoršením situace během zvažovaného období, zejména pokud jde o prodejní cenu a ziskovost. Zdá se tudíž, že nepřispěl k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství a že byl rovnocenně negativně ovlivněn dovozy z Indonésie, přičemž byl podobně jako výrobní odvětví Společenství donucen snížit ceny.

(134) Na základě všech důvodů vysvětlených výše se došlo k závěru, že na stlačení cen na trhu Společenství by se nemělo pohlížet jako na běžný vývoj obchodu, ale spíše jako na důsledek nekalých obchodních praktik Indonésie.

(135) Indonéské orgány tvrdily, že indonéští vývozci se omezovali na dodávání kroužkových pořadačů italskému výrobci, aby doplnili jeho řadu výrobků.

(136) Bylo však zjištěno, že toto tvrzení je v rozporu s prohlášením, které učinil nespolupracující indonéský vývozce, který namítal, že jediným trhem, na němž měl indonéský výrobce značný podíl, je Spojené království. To také potvrdil Eurostat.

(137) Tento výrobce uváděl, že tyto indonéské vývozy nemohly způsobit újmu, neboť jeho hlavím trhem je Spojené království, kde výrobní odvětví Společenství není nijak významně činné. Nicméně kromě faktu, že je tato domněnka v rozporu s výpovědí indonéských orgánů, se také připomíná, že analýza újmy se provedla na bázi Společenství a ne na regionální bázi.

4. Závěr ohledně příčinné souvislosti

(138) S ohledem na výše uvedené se dochází k závěru, že materiální újmu utrpěnou výrobním odvětvím Společenství, která je charakterizována negativním vývojem výroby, objemů prodeje, cen, podílu na trhu, ziskovosti, návratnosti investic, hotovostním tokem a zaměstnaností, řádně upraveným tak, aby zohledňoval přemístění do Maďarska, způsobily dotyčné subvencované dovozy. Společný účinek dovozů z Indie, Thajska a ČLR, jakož i částečné přemístění výroby Společenství, byl ve skutečnosti na situaci výrobního odvětví Společenství pouze omezený.

(139) Indonéský vývozce, který nespolupracoval, také tvrdil, že existuje rozpor mezi závěrem uvedeným v bodu 138 odůvodnění a faktem, že existují dostatečné důkazy k tomu, aby se zahájil přezkum po vypršení opatření proti ČLR.

(140) V tomto ohledu by se mělo připomenout, že cílem přezkumu po vypršení opatření proti ČLR je analyzovat situaci trhu Společenství v perspektivě pravděpodobnosti trvání nebo opětovného vzniku dumpingu nebo újmy, i kdyby se měla odvolat platná opatření. Fakt, že zhoršení výrobního odvětví Společenství bylo během období šetření připsáno Indonésii, následně neovlivňuje situaci výrobního odvětví Společenství. Dále se připomíná, že čínský podíl na trhu byl během posledních dvou let zvažovaného období na velmi nízké úrovni.

(141) S ohledem na tuto analýzu, která náležitě rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů o situaci výrobního odvětví Společenství od škodlivých vlivů subvencovaných dovozů, se tímto dochází k závěru, že tyto ostatní faktory jako takové nevyvracejí fakt, že zjištěná materiální újma se musí připisovat subvencovaným dovozům.

F. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Úvodní poznámka

(142) Bylo přezkoumáno, zda existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout opatření právě v tomto případě. Za tímto účelem a v souladu s čl. 31 odst. 1 základního nařízení se dopad možných opatření na všechny strany dotčené v tomto řízení a také důsledky neučinění žádných opatření posuzovaly na základě všech předložených důkazů.

(143) Za účelem zhodnocení pravděpodobného dopadu uvalení nebo neuvalení opatření se ode všech dotčených stran žádaly informace. Dotazníky se zaslaly dvěma žalujícím výrobcům Společenství, dvěma společnostem známým jako výrobci ve Společenství, devíti dovozcům, kteří nejsou ve spojení, 49 uživatelům a jednomu sdružení uživatelů. Jeden žalující výrobce Společenství (Koloman), dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, jakož i jeden uživatel, který je ve spojení s těmito dovozci, na dotazník odpověděli. Další uživatel dotazník odevzdal, aniž by jej vyplnil.

(144) Tyto odpovědi a tvrzení tvořily základ analýzy zájmu Společenství.

2. Zájem výrobního odvětví Společenství

a) Úvodní poznámka

(145) V posledních několika letech několik výrobců MKP ve Společenství zastavilo výrobu dotyčného výrobku. Co se týče zbylých společností, šetřením se zjistilo, že, jak je uvedeno v bodu 71 odůvodnění, společnost sídlící ve Spojeném království také před několika lety zastavila svou výrobu. Pokud jde o společnost sídlící v Itálii, bylo zjištěno, že nepředstavovala významnou část výroby MKP ve Společenství a dovážela podstatnou část prodaných MKP. Co se týče španělské společnosti, bylo zjištěno, že by se měla považovat za dovozce raději než za výrobce, neboť vyráběla zanedbatelné objemy dotyčného výrobku, zatímco více než 90 % prodaných MKP dovážela z Indonésie. Dochází se proto k závěru, že dva žalující jsou jedinými výrobci MKP ve Společenství se zbylou významnou výrobou.

(146) Mělo by se připomenout, že dva žalující výrobci Společenství byli těžce poškozeni již v minulosti, a to dovozy MKP pocházejícími z ČLR a Malajsie, což, jak je popsáno v nařízení (ES) č. 119/97 [6], mimo jiné vedlo ke 28 % snížení jejich pracovní síly mezi rokem 1992 a říjnem 1995. Jak je uvedeno v bodu 94 odůvodnění, k dalšímu 30 % snížení pracovní síly výrobního odvětví Společenství došlo mezi rokem 1998 a OŠ.

(147) S ohledem na materiální újmu utrpěnou výrobním odvětvím Společenství se dochází k závěru, že pokud by se výrobní odvětví Společenství nevzpamatovalo z nekalých praktik subvencování, je pravděpodobné, že výroba ve Společenství se zcela zastaví a uživatelé budou značně závislí na dovozech.

b) Finanční situace výrobního odvětví Společenství

(148) Finanční situace výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období vyvíjela tak negativně, že po OŠ přešlo výrobní odvětví Společenství do konkursního správcovství, jak je uvedeno v bodu 75 odůvodnění. Mělo by se poznamenat, že ztrátová situace výrobního odvětví Společenství vyplynula z obtížnosti konkurovat subvencovaným dovozům s nízkými cenami. Fakt, že podnik spolupracujícího výrobce Společenství přešel do jiných rukou, ukazuje, že výroba MKP ve Společenství je v procesu restrukturalizace a že se vyvíjí značné úsilí, aby toto odvětví zůstalo životaschopné a aby se stalo ziskovým.

c) Možné dopady uvalení/neuvalení opatření na výrobní odvětví Společenství

(149) Následkem uvalení opatření by znovunastolení korektních tržních podmínek umožnilo výrobnímu odvětví Společenství, aby obnovilo ztracený podíl na trhu a zvýšeným využitím kapacity by snížilo jednotkové náklady výroby a zvýšilo ziskovost. Závěrem se očekává, že zvýšení výroby a objemu prodeje na jedné straně a další snížení jednotkových nákladů na straně druhé, které se nakonec spojí s mírným zvýšením cen, umožní výrobnímu odvětví Společenství, aby napravilo svou finanční situaci.

(150) V opačném případě, pokud by vyrovnávací opatření nebyla uvalena, je pravděpodobné, že by výrobní odvětví Společenství muselo dále snižovat své ceny a/nebo pokračovat ve ztrácení podílu na trhu. V obou scénářích je pravděpodobné, že se finanční situace výrobního odvětví Společenství ještě zhorší. Pravděpodobný je další následek, a to, že by výroba Společenství v krátkém časovém období ustala úplně.

(151) Kromě toho vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství nevyrábí pouze dotyčný výrobek, ale také jiné výrobky, které představují okolo jedné třetiny jeho obratu, je velmi pravděpodobné, že uzavření výrobních linek vyrábějících MKP by ovlivnilo životaschopnost celé továrny a vedlo by k uzavření všech výrobních linek s následným negativním následkem pro zaměstnanost a ziskovost.

d) Možné přemístění výroby výrobního odvětví Společenství

(152) Zkoumalo se, zda by bylo možné považovat kterékoli opatření za opatření, jež není v zájmu Společenství, a to vzhledem k přemístění části výroby výrobního odvětví Společenství do třetí země. Možnost jakéhokoli dalšího přemístění se také prověřila.

(153) Zaprvé, jak je vysvětleno v bodu 98 odůvodnění, se připomíná, že přemístění, které se uskutečnilo v roce 2000, umožnilo výrobnímu odvětví Společenství, aby omezilo své ztráty. V tomto ohledu se jednalo o strategické rozhodnutí, které bylo učiněno za účelem zmaření následků praktik subvencování. Mimoto je pravděpodobné, že toto přesídlení tím, že zlepšilo finanční situaci výrobního odvětví Společenství, mělo nepřímý vliv na to, aby jej učinilo přitažlivějším pro nového investora, který je nedávno převzal.

(154) Pokud jde o riziko každého dodatečného přemístění, Komise obdržela uspokojivé potvrzení, že takové přemístění výrobní odvětví Společenství nepřepokládá. Kromě toho neexistuje důvod pro to, že by takové přestěhování bylo pravděpodobné, neboť snaha o restrukturalizaci společně s uvalením vyrovnávacího cla by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby bylo opět v ziskové situaci.

3. Zájem dovozců

(155) Někteří dovozci, kteří nicméně nenakupovali MKP z Indonésie, tvrdili, že přeměna zdrojů nabídky by sebou mohla nést dodatečné náklady nebo přechodné problémy. Konkrétněji, dovozci zdůraznili, že kvůli antidumpingovým opatřením uvaleným v roce 1997 byli již nuceni změnit své nákupní zdroje.

(156) Připomíná se však, že účelem vyrovnávacích opatření není donutit dovozce nebo uživatele k tomu, aby změnili své nákupní zdroje, ale obnovit korektní hospodářskou soutěž na trhu Společenství. Tito dovozci kromě toho také uznali, že mnoho jiných třetích zemí by mohlo lehce vyrábět MKP a nepředpokládají žádné potíže v odběru ze země, které se netýkají vyrovnávací opatření. Kromě toho by také mohli obchodovat s výrobky výrobců Společenství. Všechny problémy vyplývající z možné přeměny dodávek jsou však pravděpodobně dočasné, přičemž není pravděpodobné, že by nahradily pozitivní účinek vyrovnávacích opatření na výrobní odvětví Společenství v porovnání s poškozujícími subvencemi.

4. Zájem uživatelů a spotřebitelů

a) Uživatelé

(157) Jak spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, tak uživatelé (výrobci kroužkových pořadačů) tvrdili, že uvalení vyrovnávacích opatření bude mít značně nepříznivý dopad na finanční situaci uživatelů.

(158) V tomto ohledu se hodnotil pravděpodobný účinek vyrovnávacích opatření uvalených na Indonésii na náklady výroby uživatelů. V tomto ohledu se také učinil odhad toho, jaký bude dopad opatření navrhovaných proti Indonésii na uživatele, pro kterého jsou jediným nákupním zdrojem dovozy z Indonésie (horší scénář). Na základě této skutečnosti by se dopad opatření navrhovaných proti Indonésii hodnotil jako zvýšení nákladů výroby o asi 1,3 %. Jak již bylo vysvětleno, jedná se o zcela hypotetický scénář vzhledem k tomu, že žádný uživatel, který odebírá dotyčný výrobek výhradně z Indonésie, nespolupracoval.

(159) S ohledem na výše uvedené se došlo k závěru, že dopad vyrovnávacích cel na uživatele bude zanedbatelný. Obecněji, při nedostatku spolupráce ze strany ostatních uživatelů je pravděpodobné, že cenový dopad na všechny ostatní uživatele bude obdobně zanedbatelný.

(160) Spolupracující uživatel tvrdil, že by vyrovnávací opatření na dovozy pocházející z Indonésie tak mohla mít za následek další pohyb v jeho výrobě kroužkových pořadačů ve Společenství a/nebo uzavření příslušných závodů, jak se stalo v uplynulých třech letech, když musel přemístit část své výroby mimo Společenství a uzavřít tři závody následkem uvalení antidumpingových opatření na MKP pocházející z ČLR a Malajsie. To by hrozilo postižením celé jeho činnosti, tj. výroby jiných výrobků, jejich závody by byly také přemístěny, a to se značnými ztrátami pracovních míst ve Společenství.

(161) Obecně by se mělo poznamenat, že riziko přemístění druhotného průmyslu kvůli vyrovnávacím opatřením je zmírněno faktem, že část trhu s kroužkovými pořadači je obchod obchodně orientovaný a je nezbytné, aby uživatelé byli nablízku svým spotřebitelům, měli pružnou výrobu, která je připravena uspokojit poptávku a dobrou znalost trhu. Šetření ve skutečnosti ukázalo, že hlavním kritériem, které spotřebitelé výrobce kroužkových pořadačů berou v úvahu při své volbě, je cena, kvalita a servis, jakož i rychlé dodání. Kromě toho bylo zjištěno, jak již bylo vysvětleno v bodech 157 až 158 odůvodnění, že finanční dopad vyrovnávacích opatření na druhotný průmysl je zanedbatelný. Nakonec fakt, že pouze jeden výrobce kroužkových pořadačů při šetření plně spolupracoval, vede k potvrzení závěru, že vyrovnávací opatření nebudou mít na uživatele rozhodující dopad.

(162) Mimoto některé dotčené strany poukázaly na to, že v posledních letech došlo k přemístění několika uživatelů, a to kvůli vysokým nákladům výroby ve Společenství. To potvrzuje, že na každé přemístění by se mělo pohlížet v širším kontextu celkové struktury nákladů, v jejichž rámci, jak již bylo vysvětleno, představují vyrovnávací opatření zanedbatelnou část.

(163) Pokud jde o zvláštní situaci spolupracujícího výrobce, šetření ukázalo, že ačkoli tento uživatel přemístil mezi rokem 1998 a OŠ část své výroby vně Společenství, tj. po uvalení antidumpingových opatření proti ČLR a Malajsii, tento uživatel po uvalení antidumpingových opatření proti ČLR a Malajsii ve skutečnosti změnil nákupní zdroj, přičemž nakupoval MKP od spolupracujících dovozců, kteří na oplátku začali od roku 1998 dovážet z Indie na úkor ČLR. Zdá se tudíž obtížné určit souvislost mezi pohybem výroby kroužkových pořadačů uvedeného uživatele vně Společenství a uvalením antidumpingových cel na dovozy z ČLR a Malajsie. Vyrovnávací cla kromě toho, jak již bylo ukázáno v bodu 159 odůvodnění, mají na náklady uživatelů zanedbatelný dopad.

(164) Zjistilo se, že na přemístění popsané výše by se mělo raději pohlížet jako na důsledek vnějšně orientované strategie tohoto uživatele, který během posledních let získal několik společností. Tato strategie nakonec vedla ke konsolidaci a restrukturalizaci různých subjektů skupiny, z nichž některé byly uzavřeny. Na přemístění některých závodů vně Společenství by se mělo pohlížet jako na součást této strategie, která si klade za cíl posílit pozici uvedeného uživatele nad rámec trhu Společenství a rozvíjet svou přítomnost ve východní Evropě.

(165) Po výše uvedeném podrobném osvětlení a s ohledem na zanedbatelný dopad, který pravděpodobně bude mít výše uvalených cel na dotyčné uživatele, se zdá nepravděpodobné, že vyrovnávací opatření proti Indonésii by jako taková měla za následek další přesunutí výroby kroužkových pořadačů vně Společenství.

(166) Co se týče uzavření závodů a rizika dalšího uzavíraní spojeného s uvalením vyrovnávacích opatření proti Indonésii, zjistilo se, že spolupracující uživatel uzavřel tři závody v posledních třech letech, kdy platila opatření ohledně ČLR a Malajsie. S ohledem na zanedbatelný dopad, který by tato opatření měla na náklady výroby a na finanční situaci dotyčného uživatele, jak je vysvětleno v bodu 164 odůvodnění, je nepravděpodobné, že by samotná opatření ohledně ČLR a Malajsie vedla k uzavření těchto závodů a že by vyrovnávací opatření na dovozy z Indonésie způsobila uzavření ostatních závodů.

a) Spotřebitelé

(167) Mělo by se uvést, že dotyčný výrobek se neprodává na maloobchodní úrovni a že žádná asociace spotřebitelů o sobě nedala vědět a neúčastnila se tohoto šetření.

(168) Spolupracující uživatel také namítal, že vyrovnávací opatření by zvýšila cenu zaplacenou konečnému spotřebiteli kroužkových pořadačů, tj. spotřebitelům. S ohledem na výše uvedené vysvětlení ohledně dopadu na výrobce kroužkových pořadačů však pravděpodobně nebude jakékoli zvýšení konečné prodejní ceny pro spotřebitele kroužkových pořadačů významné.

(169) Šetření mimoto ukázalo, že spolupracující uživatel prodává své výrobky hlavně distributorům. V horším scénáři, pokud by zvýšení cen, kterým by mohli trpět uživatelé, plně přešlo na konečného spotřebitele, znamenalo by to zvýšení cen maximálně o 4 % pro konečného spotřebitele. To však pravděpodobně nenastane vzhledem k tomu, že obecná zkušenost ukazuje, že každý krok v distribučním řetězci pravděpodobně podpoří část zvýšení nákladů tak, aby výrobek zůstal na svém trhu konkurenceschopný.

(170) Na základě výše uvedeného se dopad na uživatele MKP a na spotřebitele kroužkových pořadačů nepovažuje za přesvědčivý důvod proti uvalení vyrovnávacích opatření, a to vzhledem k tomu, že možný negativní účinek pravděpodobně nevyrovná pozitivní účinek vyrovnávacích opatření na výrobní odvětví Společenství v porovnání s poškozujícími subvencemi.

c) Dopad na hospodářskou soutěž

(171) Také se přezkoumalo, zda by uvalení vyrovnávacích opatření na dovozy z Indonésie mohlo vést k situaci, kdy by výrobní odvětví Společenství mohlo mít prospěch z dominantního postavení na trhu Společenství, zejména s ohledem na antidumpingová opatření uvalená v roce 1997 na dovozy z ČLR a Malajsie a s ohledem na restrukturalizaci výrobního odvětví Společenství.

(172) Především se připomíná, že výrobní odvětví Společenství během OŠ zaujímalo podíl na trhu, který činil pouze 10 až 15 %. Dva žalující výrobci Společenství by společně během OŠ zaujímali podíl na trhu mezi 32 a 37 %. Dokonce i v případě zahrnutí dovozů Kolomana do podílu na trhu, který vlastnili oba žalující dohromady, by tento podíl na trhu dosahoval 47 až 52 % trhu Společenství v OŠ. Kromě toho se připomíná, že ačkoli Komise zahájila přezkum opatření proti ČLR, tento přezkum se netýká dovozů z Malajsie. MKP je také stále možno dovážet z Indie. Proto se má za velmi nepravděpodobné, že by uvalení vyrovnávacích opatření proti Indonésii vedlo k jakémukoli negativnímu účinku na hospodářskou soutěž výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Nakonec se připomíná, že uvalení antidumpingových opatření na dovozy z ČLR a Malajsie podobně nevedlo k žádnému druhu dominance pro výrobní odvětví Společenství, i když v té době kromě těchto dvou zemí neexistovaly žádné jiné nákupní zdroje.

(173) Na druhou stranu, jak již bylo vysvětleno v bodu 150 odůvodnění, je pravděpodobné, že bez opatření, jež by napravila účinky subvencovaných dovozů, nebude výroba Společenství v krátké době životaschopná a tudíž zanikne. Nebylo by jistě v zájmu uživatelů, aby výrobní odvětví Společenství přestalo s výrobou dotyčného výrobku. Na jedné straně jediný uživatel, který spolupracoval, nakupoval mezi rokem 1998 a OŠ 20 až 50 % svých MKP od výrobního odvětví Společenství. Na druhou stranu, pokud by výrobní odvětví Společenství definitivně ukončilo výrobu MKP, uživatelé by byli do značné míry závislí na dovozech.

(174) Pokud by byla uvalena opatření, stále by existovalo několik alternativních zdrojů dodávek. MKP se nakupují nebo je lze nakupovat od výrobního odvětví Společenství, jiných výrobců Společenství, Indie a Hongkongu. Kromě toho dovozy z Malajsie se pravděpodobně obnoví vzhledem k tomu, že opatření proti této zemi v nedávné době skončila. Šetření navíc ukázalo, že uvalení antidumpingových opatření na dovozy z ČLR a Malajsie nezpůsobilo žádný nedostatek dotyčného výrobku. Nakonec se připomíná, že dopad opatření na uživatele byl podle zjištění zanedbatelný a dotyčný výrobek se bude tudíž velmi pravděpodobně stále dovážet z Indonésie.

5. Závěr ohledně zájmu Společenství

(175) Vzhledem k výše uvedeným důvodům se dochází k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uvalení vyrovnávacích cel.

G. DEFINITIVNÍ OPATŘENÍ

I. Míra eliminace újmy

(176) S ohledem na závěry dosažené ohledně subvencování, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství by se měla uvalit konečná vyrovnávací opatření na úrovni, která postačuje k tomu, aby se odstranila újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství subvencovanými dovozy.

(177) Komise v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení přezkoumala, jaká úroveň cel by odpovídala tomu, aby se odstranila újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství subvencováním. Za tímto účelem se mělo za to, že by se měla vypočítat úroveň cen založená na nákladech výroby výrobců Společenství společně s přiměřeným ziskovým rozpětím.

(178) Zde bylo zjištěno, že ziskové rozpětí ve výši 5 % obratu by se mohlo považovat za přiměřené minimum beroucí v úvahu potřebu dlouhodobých investic a zejména částku, kterou by výrobní odvětví Společenství mohlo očekávat, že získá v případě neexistence poškozujícího subvencování.

(179) Při nedostatku spolupráce se mělo za to, že úroveň odstranění újmy by měla zahrnovat rozdíl mezi touto vypočítanou cenou a cenami cif upravenými tak, jak je vysvětleno v bodu 82 odůvodnění.

(180) Zjištěná úroveň odstranění újmy činila u dovozů z Indonésie 42,30 %.

2. Konečná vyrovnávací opatření

(181) S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení by sazba vyrovnávacího cla měla odpovídat rozpětí subvence, které je nižší než rozpětí újmy. Proto se použije tato sazba cla:

Indonésie (všechny společnosti): 10,0 %.

(182) Za účelem splnění konečného termínu stanoveného v čl. 11 odst. 9 základního nařízení by stávající nařízení mělo vstoupit v platnost dnem svého vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Na dovozy určitých mechanismů kroužkových pořadačů kódu KN ex83051000 (kódy TARIC 8305100010 a 8305100020) pocházejících z Indonésie se ukládá konečné vyrovnávací clo. Pro účely tohoto nařízení pozůstávají mechanizmy kroužkových pořadačů ze dvou ocelových plechů nebo drátů s nejméně čtyřmi na nich připevněnými polokroužky, které drží pohromadě ocelová krytka. Mohou se otevírat buď roztažením polokroužků nebo malým rozvíracím ocelovým rozvíracím mechanizmem připevněným na mechanizmu kroužkového pořadače.

2. U výrobků pocházejících z níže uvedené země se použije tato sazba konečného vyrovnávacího cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením:

Země | Konečné clo (%) |

Indonésie | 10,0 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

4. Řízení týkající se dovozů určitých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Indie se tímto ukončuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 4. června 2002.

Za Radu

předseda

R. De Rato Y Figaredo

[1] Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1.

[2] Úř. věst. C 147, 18.5.2001, s. 4.

[3] Úř. věst. C 147, 18.5.2001, s. 2.

[4] Nařízení Rady (ES) č. 978/2000 (Úř. věst. L 113, 12.5.2000, s. 1).

[5] Úř. věst. L 250, 5.10.2000, s. 1.

[6] Úř. věst. L 22, 24.1.1997, s.1.

--------------------------------------------------