(ES) č. 976/2002Nařízení Rady (ES) č. 976/2002 ze dne 4. června 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů (MKP) pocházejících z Indonésie a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů některých MKP pocházejících z Indie

Nařízení Rady (ES) č. 976/2002

ze dne 4. června 2002

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů (MKP) pocházejících z Indonésie a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů některých MKP pocházejících z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. ŘÍZENÍ

1. Předcházející řízení týkající se dovozů mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky a Malajsie

(1) V lednu 1997 uložila Rada svým nařízením (ES) č. 119/97 [2] konečné antidumpingové clo z dovozu mechanismů kroužkových pořadačů (dále jen "MKP") pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen "ČLR") a Malajsie.

(2) V září 2000, po zahájení přezkumu podle článku 12 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení"), změnila Rada svým nařízením (ES) č. 2100/2000 [3] konečná cla na dovozy MKP pocházejících z ČLR.

(3) V lednu 2002 zahájila Komise podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení přezkum antidumpingových opatření proti dovozům MKP pocházejících z ČLR [4]. Nebyl přijat žádný požadavek na přezkum opatření platných pro Malajsii, takže tato opatření pozbyla platnosti v lednu 2002.

2. Současné řízení

(4) Dne 18. května 2001 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropských společenství [5] oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů do Společenství určitých MKP pocházejících z Indie a Indonésie.

(5) Řízení bylo zahájeno v důsledku stížnosti, kterou dne 3. dubna 2001 podali ve Společenství tito výrobci: Koloman Handler AG (dále jen "Koloman"), Rakousko, a Krause Ringbuchtechnik GmbH & Co. KG (dále jen "Krause"), Německo (dále jen "stěžovatelé"), představující větší podíl, v tomto případě kolem 90 % výroby MKP ve Společenství. Ve stížnosti jsou uvedeny důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o z toho vzniklých značných škodách, což bylo posouzeno jako dostatečný důvod k zahájení řízení.

(6) Tentýž den bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství [6] oznámení o zahájení paralelního antisubvenčního řízení týkajícího se téhož výrobku pocházejícího z týchž zemí.

(7) Komise všem vyvážejícím výrobcům, vývozcům a dovozcům, o nichž jí bylo známo, že se jich to týká, zástupcům dotyčných vyvážejících zemí, stěžovatelům a všem známých výrobcům a uživatelům ve Společenství úředně oznámila zahájení řízení. Dotčeným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému předložení svých stanovisek a žádostí o vyslechnutí ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(8) Z každé z dotyčných zemí předložil jeden vyvážející výrobce písemně své stanovisko. Všechny strany, které o to ve výše uvedené lhůtě požádaly a uvedly pro to zvláštní důvody, dostaly příležitost k vyslechnutí.

(9) Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž jí bylo známo, že se jich to týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Komise obdržela odpovědi od jednoho z dvou výrobců ve Společenství, kteří podali stížnost, od jednoho vyvážejícího výrobce v Indii, jakož i od jeho přidruženého vývozce se sídlem mimo Společenství a od jednoho uživatele a dvou nezávislých vývozců ve Společenství. Komise hledala a ověřovala všechny informace, které považovala za potřebné pro určení dumpingu, škod a jejich příčin a zájmu Společenství. Byly provedeny ověřovací návštěvy v sídlech těchto společností:

a) výrobci ve Společenství

- Koloman Handler AG, Rakousko;

b) vyvážející výrobci v Indii

- ToCheungLee Stationery Mfg Co. Pvt. Ltd, Tiruvallore;

c) přidružení vývozci mimo Společenství v Hongkongu

- ToCheungLee (BVI) Limited/Word Wide Stationery Mfg Co. Ltd (nejvyšší holdingová společnost);

c) nezávislí dovozci

- Bensons International Systems Ltd, Spojené království;

- Bensons International Systems BV, Nizozemsko;

d) uživatel

- Esselte, Spojené království.

(10) Šetření dumpingu a škod pokrylo období od 1. dubna 2000 do 31. března 2001 (dále jen "období šetření" nebo "OŠ"). Pro účely analýzy trendů důležitých pro určení škody přezkoumala Komise údaje z období od 1. ledna 1998 do konce OŠ (dále jen "sledované období").

3. Prozatímní opatření

(11) Vzhledem k potřebě dalšího přezkumu některých aspektů škod, jejich příčin a zájmu Společenství, a zejména z hlediska stále pokračující restrukturalizace stěžovatelů, nebyla pro MKP pocházející z Indie a Indonésie stanovena žádná prozatímní antidumpingová opatření.

4. Další řízení

(12) Všechny strany byly informovány o rozhodnutí o nestanovení prozatímních opatření. Komise pokračovala v hledání a ověřování všech informací, které pokládala za potřebné pro konečné závěry. Zejména byla prováděna šetření na místě v sídlech uživatele MKP ve Společenství a dvou nezávislých dovozců ve Společenství.

(13) Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo doporučeno stanovení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohou po obdržení těchto informací zaujmout svá stanoviska. Ústní a písemné připomínky předložené těmito stranami byly zváženy a závěry případně příslušně změněny.

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(14) Dotyčným výrobkem jsou určité mechanismy kroužkových pořadačů (dále jen "dotyčný výrobek"). Ty jsou v současné době zařazeny pod kód KN ex83051000. Pákové mechanismy spadající pod tentýž kód nejsou předmětem tohoto šetření.

(15) MKP pozůstávají ze dvou pravoúhlých ocelových plechů nebo drátů s nejméně čtyřmi na nich připevněnými polokroužky, které drží pohromadě ocelová krytka. Mohou se otevírat buď roztažením polokroužků nebo malým ocelovým rozvíracím mechanismem připevněným na MKP. Polokroužky mohou být různého tvaru, nejobvyklejší jsou však kruhové, pravoúhlé nebo tvaru D.

(16) MKP se používají pro ukládání různých dokumentů nebo listin. Používají je, mimo jiné, výrobci kroužkových pořadačů a technických příruček, fotoalb a alb známek, katalogů a brožur.

(17) Během OŠ bylo prodáno ve Společenství několik set různých modelů MKP. Modely se lišily velikostí, tvarem a počtem kroužků, velikostí základní desky a systémem rozevírání kroužků (roztažením kroužků nebo stlačením rozvíracího mechanismu). Vzhledem k tomu, že není jasná hranice mezi modely MKP, a vzhledem k tomu, že všechny mají stejnou fyzikální a technickou vlastnost a že modely MKP mohou být v určitém rozsahu vzájemně zaměnitelné, Komise pro účely současného řízení stanovila, že všechny MKP představují jediný výrobek.

2. Obdobný výrobek

(18) Komise zjistila, že MKP vyráběné a prodávané na domácím trhu v Indii a výrobky vyvážené do Společenství z Indie mají stejnou fyzikální a technickou vlastnost a užití.

(19) Komise rovněž zjistila, že není žádný rozdíl v základní fyzikální a technické vlastnosti a užitím mezi MKP pocházejícími a dováženými do Společenství z Indie a MKP vyráběnými výrobním odvětvím Společenství a prodávanými na trhu Společenství.

(20) Vzhledem k tomu, že žádný z indonéských výrobců nebyl ochoten ke spolupráci, byla Komise odkázána na dosažitelná fakta v souladu s článkem 18 základního nařízení. V tomto ohledu a pro nedostatek jiných informací o této zemi považovala Komise za vhodné použít informace předložené stěžovatelem, podle nichž MKP vyráběné a prodávané v Indonésii nebo vyvážené do Společenství a MKP vyráběné žalujícími výrobci ve Společenství a prodávané na trhu Společenství jsou podobné.

(21) Došlo se proto k závěru, že MKP vyráběné výrobním odvětvím Společenství a prodávané na trhu Společenství a MKP pocházející z Indie a Indonésie a vyvážené do Společenství a MKP vyráběné a prodávané na domácím trhu v Indii a Indonésii jsou veskrze obdobnými výrobky v smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22) Během OŠ podléhal dotyčný výrobek smluvním clům ve výši 2,7 % v roce 2000 a 2,7 % v roce 2001. V rámci VCP požíval dotyčný výrobek dovážený z Indie a Indonésie výhody snížení ve výši 100 % smluvních cel vybíraných v letech 200 a 2001. Výsledkem bylo 0 % v roce 2000 a 0 % v roce 2001.

C. DUMPING

1. Indie

(23) Jedna společnost poslala vyplněný dotazník pro vyvážející výrobce. Jedna společnost mimo Společenství, spojená s tímto vyvážejícím výrobcem, rovněž vrátila vyplněný dotazník. Na základě dovozních údajů oznámených Eurostatem připadají na tohoto vývozce všechny vývozy z Indie do Společenství.

a) Běžná hodnota

(24) Za účelem určení běžné hodnoty bylo nejdříve zkoumáno, zda celkový objem prodeje MKP na domácím trhu jediného indického vyvážejícího výrobce je srovnatelný s celkovým objemem vývozu do Společenství. V souladu s čl. 22 odst. 2 základního nařízení nebyl prodej na domácím trhu považován za reprezentativní, protože celkový objem prodeje vyvážejícího výrobce na domácím trhu byl nižší než 5 % celkového objemu jeho vývozu do Společenství.

(25) Protože nebyl znám reprezentativní objem domácího prodeje nebo objem prodeje žádného jiného vyvážejícího výrobce na domácím trhu, ani objem ostatního prodeje v téže obecné skupině výrobků vyvážejícího výrobce, musela být běžná hodnota stanovena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů s přičtením přiměřené částky odbytových, všeobecných a správních nákladů (dále jen "OVS náklady") a ziskového rozpětí.

(26) Vlastní OVS náklady společnosti a její zisk související s prodejem dotyčného výrobku na domácím trhu byly připočteny k výrobním nákladům vyvážených modelů. V souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení byly OVS náklady uvedené vyvážejícím výrobcem upraveny tak, aby odrážely auditem zkontrolované účetní závěrky.

(27) Po sdělení základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení konečných opatření, spolupracující indický vyvážející výrobce tvrdil, že při neexistenci objemu reprezentativního prodeje na domácím trhu nemohou být jeho vlastní OVS náklady a ziskové rozpětí použity pro stanovení běžné hodnoty a že ziskové rozpětí není přiměřené ve srovnání se ziskovým rozpětím použitým pro výpočet prahové hodnoty pro odstranění škod při předcházejících šetřeních a s rozpětím skutečně dosaženým při vývozech.

(28) Pokud se týče OVS nákladů, nebyl argument předložený indickým vyvážejícím výrobcem podpořen žádným důkazem, že by vlastní OVS náklady společnosti byly podstatně odlišné, kdyby objem prodeje na domácím trhu byl vyšší než 5 % objemu vývozů. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(29) Pokud se týče ziskového rozpětí, byla situace přezkoumána s ohledem na nově získané údaje o indickém domácím trhu. Na základě těchto nových údajů bylo zjištěno, že přiměřené ziskové rozpětí nepřesahující ziskové rozpětí běžně dosahované ostatními vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné skupiny na domácím trhu země původu, Indie, by nepřesáhlo 5 %. Proto byl výpočet na tomto základě odpovídajícím způsobem změněn.

b) Vývozní cena

(30) Všechny vývozy do Společenství byly určeny nezávislým dovozcům ve Společenství a vývozní cena byla stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení s přihlédnutím k cenám skutečně zaplaceným nebo splatným.

c) Srovnání

(31) Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení stanovena dovolená odchylka ve formě úprav rozdílů ovlivňujících srovnatelnost ceny.

(32) Vývozy do Společenství byly realizovány přes spojenou společnost v Hongkongu. Tato společnost vykonávala funkce obchodníka, a proto byla s přihlédnutím k těmto svým funkcím upravena vývozní cena této společnosti v Hongkongu tak, že od vývozní ceny byla odečtena provize.

(33) Bylo-li to možné a odůvodněné, byly rovněž stanoveny povolené odchylky nákladů na dopravu, pojištění a úvěry.

d) Dumpingové rozpětí

(34) Podle ustanovení čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl vážený průměr běžné hodnoty každého modelu dotyčného výrobku vyváženého do Společenství srovnán s váženým průměrem vývozní ceny "ze závodu" stejného modelu.

(35) Srovnání ukázalo, že při vývozech MKP uskutečněných spolupracujícím vyvážejícím výrobcem během OŠ nedošlo k žádnému dumpingu. Konečné dumpingové rozpětí vyjádřené procentem z dovozní ceny na úrovni CIF na hranice Společenství před zaplacením cla je pro:

- ToCheungLee Stationery Mfg Co. Pvt. Ltd: 0,0 %.

(36) Protože veškeré indické vývozy dotyčného výrobku do Společenství uskutečnil spolupracující vyvážející výrobce, bylo rozhodnuto stanovit zbytkové dumpingové rozpětí pro tohoto spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve výši zjištěného dumpingového rozpětí, tj. 0,0 %.

2. Indonésie

(37) Jediný známý vyvážející výrobce v Indonésii a jeho spojený dovozce nevrátili vyplněný dotazník. V souladu s článkem 18 základního nařízení byla tato společnost řádně informována, že nebude-li spolupracovat, budou s ní spojená zjištění založena na skutečnostech, které jsou k dispozici. Společnost však přesto při šetření nespolupracovala. V souladu s čl. 16 odst. 1 základního nařízení nebyla v sídle vyvážejícího výrobce provedena žádná ověřovací návštěva.

a) Běžná hodnota a vývozní cena

(38) Při nedostatku jiných spolehlivých informací byly použity skutečnosti, které byly o této zemi k dispozici, a usoudilo se, že je vhodné založit stanovení na informacích poskytnutých v rámci stížnosti. V souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení byly tyto informace prověřeny, pokud to bylo možné, podle informací z jiných nezávislých zdrojů.

(39) V případě Indonésie byla zjištěna běžná cena pěti různých typů MKP na základě výrobních nákladů s připočtením přiměřené výše OVS nákladů a ziskového rozpětí.

(40) Vývozní cena byla zjištěna na základě ceny účtované prvnímu nezávislému kupci ve Společenství za každý z pěti typů. Na základě informací uvedených ve stížnosti byly provedeny úpravy OVS nákladů a ziskového rozpětí.

(41) Jediný známý vyvážející výrobce v Indonésii tvrdil, že běžná hodnota zjištěná na základě stížnosti není pro skutečnou běžnou hodnotu reprezentativní a kromě toho, že podle čl. 18 odst. 5 je Komise povinna ověřit informace uvedené v stížnosti z nezávislých zdrojů, včetně zveřejněných ceníků, úředních statistik nebo jiných nezávislých úředních informací.

(42) Jak je uvedeno výše, tento vyvážející výrobce neposkytl žádné údaje pro určení běžné hodnoty. Komise se maximálně snažila nalézt alternativní zdroje informací a znovu přezkoumat údaje ve stížnosti průzkumem přes internet, zadáním přezkumu údajů nezávislému dovozci a analýzou údajů z Eurostatu. Z tohoto hlediska obsahovala stížnost pět zvláštních modelů s různým rozsahem cen pro běžnou hodnotu a srovnávala tyto ceny s odpovídajícími vývozními cenami týchž modelů. Srovnání každé jednotlivé běžné hodnoty nebo prostého průměru běžné hodnoty ze stížnosti s váženým průměrem vývozní ceny poskytnutým Eurostatem by neposkytlo žádný smysluplný základ pro nález. V důsledku toho nebyly nalezeny žádné alternativního údaje o běžné hodnotě nebo vývozní ceně, které by byly posouzeny jako spolehlivější než údaje ve stížnosti.

b) Srovnání

(43) Za účelem spravedlivého srovnání byly podle možnosti provedeny úpravy nákladů spojených s dopravou a distribucí. Úpravy se rovněž zakládaly na informacích uvedených ve stížnosti, které byly ověřeny.

c) Dumpingové rozpětí

(44) Podle ustanovení čl. 2 odst. 11 základního nařízení byly běžné hodnoty každého zvažovaného typu dotyčného výrobku vyváženého do Společenství srovnány s vývozními cenami "ze závodu" každého srovnatelného typu.

(45) Toto srovnání prokázalo v případě Indonésie dumping. Dumpingové rozpětí vyjádřené procentem dovozní ceny CIF na hranice Společenství před výběrem cla se pro všechny indonéské vyvážející výrobce stanoví takto:

(46) všichni vývozci: 144,0 %.

D. ŠKODY

1. Předběžná poznámka

(47) Vzhledem k tomu, že při šetření spolupracoval pouze jeden indický vyvážející výrobce a že výrobní odvětví Společenství představuje pouze jedna společnost, byly zvláštní údaje týkající se těchto společností uvedeny formou indexů nebo přibližných hodnot, aby byla v souladu s článkem 19 základního nařízení zachována důvěrnost poskytnutých údajů.

2. Výroba ve Společenství

(48) Byl zjištěno, že kromě výroby obou výrobců ve Společenství, kteří podali stížnost, vyrábí se dotyčný výrobek rovněž v Itálii a Španělsku. Ačkoliv dotyčná italská společnost neposkytla Komisi úplné údaje, získané informace potvrdily, že během OŠ představoval podíl cca 10 % celkové výroby ve Společenství. V případě španělské společnosti, která neposkytla Komisi úplné údaje, bylo zjištěno, že v roce 2001 tato společnost vyrobila zanedbatelné množství dotyčného výrobku, přičemž větší část prodaného množství pocházela z dovozu z dotyčných zemí. Z toho byl proto učiněn závěr, že tato společnost by měla být pokládána spíše za dovozce než za výrobce.

(49) Bylo rovněž zjištěno, že jedna společnost se sídlem ve Spojeném království byla dříve zapojena ve výrobě určitého typu MKP. Tato společnost písemně potvrdila, že svou výrobu dotyčného výrobku před několika roky ukončila. Žádní jiní výrobci ve Společenství nejsou známi.

(50) Na základě výše uvedených skutečností představuje výroba stěžovatelů a dalšího výrobce ve Společenství se sídlem v Itálii celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

3. Definice výrobního odvětví Společenství

a) Výrobní odvětví Společenství

(51) Jeden ze dvou stěžovatelů (Krause) nevrátil vyplněný dotazník a byl považován za nespolupracujícího. Tento výrobce, ačkoliv stížnost podpořil, nebyl považován za součást výrobního odvětví Společenství. Pokud se týče druhého výrobce (Koloman), bylo zjištěno, že tato společnost nevyráběla během OŠ obdobný výrobek pouze ve Společenství, ale vyráběla jej částečně i v Maďarsku. Mimo výroby ve Společenství obchodoval Koloman s maďarskými výrobky ve Společenství a používal také součástí vyrobených v Maďarsku pro svou výrobu ve Společenství. Kromě toho byla část výroby spolupracujícího výrobce ve Společenství přemístěna na počátku roku 2000 formou převodu určitého strojního zařízení z Rakouska do Maďarska. Přes výše uvedené skutečnosti zůstalo jádro činnosti ve Společenství, tj. vedení, sklady, odbytová kancelář, výroba podstatné části sortimentu výrobku, jakož i významné technické a marketingové know-how/personální obsazení. Dovozy byly používány k doplňování vlastní výroby obdobného výrobku a neovlivňovaly proto statut fy Koloman jako výrobce ve Společenství. Šetření ukázalo, že výroba součástí v Maďarsku a jejich následného použití pro konečný výrobek, představuje pouze menší část výrobních nákladů konečného výrobku a tím i přidané hodnoty. V důsledku toho nemají tyto dovozy žádný vliv na statut výrobce jako výrobce ve Společenství.

(52) Šetření potvrdilo, že jediný spolupracující výrobce ve Společenství představoval více než 25 % výroby MKP ve Společenství a splnil tak podmínky čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Proto se usoudilo, že představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 téhož nařízení a bude dále nazýván "výrobním odvětvím Společenství".

b) Události po období šetření

(53) V listopadu 2001, tj. po ukončení OŠ, upadl spolupracující výrobce ve Společenství Koloman do konkursu a v důsledku likvidačního řízení byl převzat jednou rakouskou společností, jejíž mateřská společnost se sídlem ve Spojeném království získala také maďarskou dceřinou společnost firmy Koloman.

(54) Kupci potvrdili Komisi svou pokračující podporu stížnosti.

c) Spotřeba ve Společenství

(55) Zjevná spotřeba Společenství byla zjištěna na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, objemů prodeje ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství, uvedených ve stížnosti a řádně upravených ve vztahu k OŠ, informací poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem a na základě dovozních údajů od Eurostatu. V úvahu byla vzata také skutečnost, že pod kód KN 83051000 patří rovněž výrobky, které nejsou předmětem tohoto řízení. Vzhledem k neexistující spolupráci ze strany indonéských výrobců však byly v případě Indonésie použity nejlepší dosažitelné informace, tj. údaje od Eurostatu. Podle stížnosti jakožto nejlepšího dosažitelného důkazu byly všechny dovozy patřící pod výše uvedený kód KN považovány za dotyčný výrobek. Nespolupracující indonéský výrobce tvrdil, že objem jeho vývozů na trh Společenství byl o cca 15 % nižší, než použitý objem dovozu. Toto tvrzení však nemohlo být ověřeno a rozdíl byl takový, že nemohl být vysvětlen použitým převodním poměrem statistických údajů Eurostatu, které jsou uvedeny v tunách, na kusy. Na tomto základě se spotřeba ve Společenství v době mezi rokem 1998 a OŠ zvýšila o 5 %. Přesněji řečeno, zůstala mezi roky 1998 a 1999 stabilní a potom se stále zvyšovala až do konce OŠ, kdy dosáhla cca 348 miliónů kusů.

4. Dovozy z dotyčných zemí

(56) Je třeba připomenout, že řízení vůči Indii je ukončeno. Proto se analyzují pouze dovozy ze zbývající dotyčné země.

a) Objem dumpingových dovozů

(57) Přestože objem dovozu pocházejícího z Indonésie mezi roky 1998 a 2000 poklesl a poté se mezi rokem 2000 a OŠ lehce zvyšoval, je třeba poznamenat, že zatímco dovozy z dotyčných zemí začaly teprve v roce 1997, byly již v roce 1998 značné a v OŠ dosáhly výše 32 miliónů kusů.

b) Podíl dumpingových dovozů na trhu

(58) Zjištěný podíl indonéských dovozů na trhu dosáhl 8 % a 13 % a od roku 1998 poklesl přibližně o 2 %.

b) Ceny dumpingových dovozů

i) Vývoj ceny

(59) Vážený průměr dovozních cen dovozů pocházejících z Indonésie poklesl mezi rokem 1998 a OŠ o 5 %, tj. ze 105 ECU za tisíc kusů na 99 EUR za tisíc kusů. Pokles byl zaznamenán zejména mezi roky 1998 a 1999, kdy ceny klesly o 3 %, a mezi rokem 2000 a OŠ, kdy klesly o 2 %.

ii) Podbízení

(60) Vzhledem k neexistující spolupráci ze strany indonéského vývozce bylo provedeno srovnání údajů od Eurostatu řádně upravených pro cla a náklady po dovozu na stejné úrovni obchodu s cenami "ze závodu" výrobce.

(61) Na tomto základě bylo rozpětí podbízení přezkoumáno a podle potřeby změněno na základě informací poskytnutých během dodatečných ověřovacích návštěv. Bylo zjištěno, že dovozy z Indonésie podbízely ceny výrobního odvětví Společenství o 30 % až 40 %. Je třeba také poznamenat, že v důsledku toho, že činnost výrobní odvětví Společenství nebyla zisková, bylo navíc zabráněno zvyšování cen.

5. Situace výrobního odvětví Společenství

a) Výroba

(62) Výroba výrobního odvětví Společenství si zachovala v době mezi rokem 1998 a OŠ svůj klesající trend 25 %. Podstatný pokles nastal mezi roky 1998 a 1999 (–15 %). K dalšímu značnému poklesu došlo mezi roky 1999 a 2000 a následně zůstal objem výroby stabilní až do konce OŠ.

b) Kapacita a míra využití kapacity

(63) Výrobní kapacita sledovala tentýž trend jako výroba a poklesla v době mezi rokem 1998 a OŠ o 26 %.

(64) Na základě toho zůstala míra využití kapacity ve sledovaném období stabilní.

c) Stav zásob

(65) Stav zásob výrobního odvětví Společenství na konci roku poklesl v době mezi rokem 1998 a OŠ o 12 %.

d) Prodej ve Společenství

(66) Přes vzrůst spotřeby ve Společenství objem prodeje výrobního odvětví Společenství v době mezi rokem 1998 a OŠ podstatně poklesl, a to o 25 %. Pokles nastal v době mezi roky 1998 a 1999 (–10 %) a ještě výraznější pak v době od roku 1999 do roku 2000 (–15 %).

e) Podíl na trhu

(67) Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl o více než 4 procentní body, sledoval tak tentýž trend jako objem prodeje.

f) Ceny

(68) Průměrná čistá prodejní cena výrobního odvětví Společenství poklesla v době mezi rokem 1998 a OŠ o 4 %. Tento pokles byl zaznamenán zvláště mezi roky 1998 a 1999 (6 %), tj. v době, kdy dovozní ceny dotyčné země podstatně poklesly, jak je vysvětleno v bodě 59 odůvodnění.

g) Výnosnost

(69) Vážená průměrná výnosnost výrobního odvětví Společenství se v období mezi rokem 1998 a OŠ zhoršila o 10 procentních bodů a výrobní odvětví vykazovalo od roku 2000 ztrátu. V důsledku tohoto nepříznivého vývoje upadlo výrobní odvětví do konkurzu, jak je uvedeno v bodě 53 odůvodnění.

h) Peněžní tok a schopnost shromáždění kapitálu

(70) Vývoj peněžního toku zaznamenaný výrobním odvětvím Společenství v souvislosti s odbytem MKP je velmi podobný vývoji výnosnosti, protože v období mezi rokem 1998 a OŠ se výrazně zpomalil.

(71) Šetření ukázalo, že pro výrobní odvětví Společenství bylo v důsledku jeho finanční situace, a zejména při jeho snížené výnosnosti, v této době shromáždění kapitálu obtížnější.

i) Zaměstnanost, mzdy a produktivita

(72) Zaměstnanost v výrobním odvětví Společenství ve vztahu k výrobě MKP poklesla v období mezi rokem 1998 a OŠ o 30 %. Celkový objem vyplacených mezd sledoval podobný trend a klesl během téhož období o 27 %, což vedlo v období mezi rokem 1998 a OŠ ke zvýšení průměrné mzdy o 5 %. Produktivita práce výrobního odvětví, měřena jako objem výroby na zaměstnance, vzrostla v období mezi rokem 1998 a OŠ o 8 %.

j) Investice a návratnost investic

(73) Objem investic se v období mezi rokem 1998 a OŠ snížil o 39 %. Zvlášť značný pokles byl zaznamenán v době mezi roky 1999 a 2000. Šetření ukázalo, že větší část kapitálových výdajů se týkala přemístění nebo údržby stávajících zařízení.

(74) Návratnost investic vyjádřená poměrem mezi čistým ziskem výrobního odvětví Společenství a čistou účetní hodnotou jeho investic sledovala velmi těsně trend výnosnosti a v roce 2000 dosáhla záporné hodnoty.

k) Růst

(75) Zatímco se v období mezi rokem 1998 a OŠ spotřeba ve Společenství zvýšila o 5 %, poklesl objem prodeje výrobního odvětví Společenství o cca 25 % a objem dotyčných dovozů zůstal stále značný. Proto nebylo výrobní odvětví Společenství schopno využít lehkého zvýšení poptávky na trhu Společenství ve svůj prospěch.

l) Výše dumpingového rozpětí

(76) Pokud se týká účinku výše skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nelze tento účinek vzhledem k objemu a cenám dovozů z dotyčných zemí považovat za zanedbatelný.

m) Zotavení z účinku dřívějšího dumpingu

(77) Výrobní odvětví Společenství se stále ještě zotavuje z účinku dřívějších dumpingových dovozů MKP pocházejících z ČLR a Malajsie. Jak již bylo uvedeno výše, bylo nařízení (ES) č. 119/97, kterým se ukládala konečná opatření, pozměněno nařízením Rady (ES) č. 2100/2000 proto, aby byly vzaty v úvahu výsledky řízení o antiabsorpčním postupu vůči ČLR. Zatímco opatření vůči Malajsii pozbyla v lednu 2000 platnosti, byl znovu zahájen přezkum ve věci čínských vývozů MKP.

6. Přemístění části výroby

(78) Za účelem ověření, že příčinou zhoršení situace výrobního odvětví Společenství nebyla změna struktury výroby ve Společenství, bylo rovněž šetřeno, zda přemístění části výroby (převedením strojního zařízení z Rakouska do Maďarska) na počátku roku 2000, uvedené v bodě 51 odůvodnění, neovlivnilo situaci výrobního odvětví Společenství. Přitom se ukázalo, že zatímco klesající trend určitých ukazatelů škod se tímto přemístěním zhoršil (tj. výroba, výrobní kapacita a objem prodeje), trend využití kapacity a průměrných prodejních cen se zlepšil a vedl k omezení ztrát. Šetření například ukázalo, že přibližně 60 % poklesu výroby a 80 % snížení objemu prodeje lze připsat na vrub přemístění, zatímco bez přemístění výroby by pokles cen byl třikrát větší a výnosnost by byla o dalších 7 procentních bodů nižší. Z výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že zhoršení situace výrobního odvětví Společenství nebylo způsobeno změnou struktury výroby ve Společenství.

(79) Byl uplatňován názor, že výrobní odvětví Společenství již neprovozuje svou hlavní činnost ve Společenství, protože přemístění výroby do Maďarska vedlo k poklesu výroby o 60 % a ke snížení objemu prodeje MKP vyrobených ve Společenství o 80 %.

(80) Jak již bylo vysvětleno v bodě 78 odůvodnění, přemístění nezpůsobilo toto snížení výroby v výrobním odvětví Společenství, nýbrž vedlo jen ke snížení jeho výroby ve Společenství o 15 % a ke snížení objemu jeho prodeje ve Společenství o 20 %. Proto je závěr uvedený v bodě 51 odůvodnění, týkající se hlavní činnosti výrobního odvětví Společenství, potvrzen.

7. Závěr týkající se škod

(81) Bylo zjištěno (s přihlédnutím k přemístění části výroby, jak je uvedeno v bodě 78 odůvodnění), že situace výrobního odvětví Společenství se ve sledovaném období zhoršila.

(82) Ačkoliv antidumpingová opatření vůči dovozům pocházejícím z ČLR a Malajsie vedla po roce 1998 k podstatnému snížení dovozů pocházejících z těchto zemí, výrobní odvětví Společenství nemohlo mít z tohoto vývoje plný prospěch. Od roku 1998 většina ukazatelů škod, tj. výroba, objem prodeje, ceny, podíl na trhu, výnosnost, návratnost investic, finanční tok a zaměstnanost, zaznamenala negativní vývoj. Obzvláště pokles prodejních cen výrobního odvětví Společenství měl negativní vliv na jeho výnosnost.

(83) Navíc, zatímco objem prodeje výrobního odvětví v období mezi rokem 1998 a OŠ se snížil, dovozy pocházející z Indonésie byly značné. Šetření ukázalo, že během OŠ byly dovozy prováděny za ceny, které podbízely ceny výrobního odvětví Společenství o 30 až 40 %. Kromě toho bylo zabráněno zvýšení cen.

(84) Tak bylo zjištěno, že situace výrobního odvětví Společenství se zhoršila takovou měrou, že výsledkem šetření byl závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo značné škody.

(85) Je třeba připomenout, že po OŠ vedla špatná finanční situace výrobního odvětví Společenství k jeho úpadku.

E. PŘÍČINY ŠKOD

1. Úvod

(86) V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dovozy pocházející z Indonésie byly vzhledem k jejich objemu a vlivu na ceny MKP na trhu Společenství příčinou škod do té míry, že je možno je klasifikovat jako škody značné. Známé faktory jiné než dumpingové dovozy, které mohly ve stejné době způsobit výrobnímu odvětví Společenství škody, byly rovněž přezkoumány, aby se zajistilo, že případné škody způsobené jinými faktory nebudou přičítány dumpingovým dovozům z Indonésie.

2. Účinek dumpingových dovozů

(87) Objem dumpingových dovozů se snížil v období od roku 1998 do OŠ o 14 % a jejich podíl na trhu Společenství poklesl v tomtéž období o 2 procentní body. Zůstaly však značné a jejich podíl na trhu se v období mezi rokem 1998 a OŠ vždy pohyboval mezi 18 % a 13 %. Tyto dovozy také značně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl o více než 4 procentní body. V tomtéž období poklesly průměrné ceny Společenství o 4 %. Cenový propad cen byl ve skutečnosti dokonce vyšší, než je uvedeno v bodě 78 odůvodnění.

(88) Během téhož období, mezi rokem 1998 a OŠ, se situace výrobního odvětví Společenství zhoršila, jak ukazují snížení objemu prodeje a velikosti podílu na trhu, pokles ceny a podstatné zhoršení výnosnosti, která se změnila ve ztráty. Tak nemohlo mít výrobní odvětví Společenství z výše uvedených opatření uložených vůči ČLR a Malajsii, žádný významný prospěch.

(89) Indonéský vývozce tvrdil, že indonéské vývozy nemohly způsobit žádné škody, protože se v době mezi roky 1999 a 2000 snížily a jejich podíl na trhu byl jen minimální. Tatáž společnost uváděla, že dovozy z Indonésie nemohly mít na výrobní odvětví Společenství žádný skutečný dopad, protože výroba ve Společenství je pětkrát nebo šestkrát vyšší než objem indonéských dovozů.

(90) Je však třeba připomenout, že ačkoli se indonéské dovozy v době mezi roky 1998 a 2000 snížily, v období mezi rokem 1998 a OŠ opět slabě stouply, aniž dosáhly úrovně roku 1998. Navíc, jak již bylo vysvětleno v bodě 58 odůvodnění, držel se podíl indonéských dovozů na trhu mezi 8 % a 13 %, což je podstatně a jasně víc než uváděné minimum. Nakonec je ještě třeba také připomenout, že výrobní odvětví Společenství je jasně definováno v bodě 52 odůvodnění a že objem jeho výroby je mnohem nižší, než tvrdí indonéská společnost.

(91) Z toho proto lze vyvodit závěr, že dumpingové dovozy pocházející z Indonésie neutralizovaly účinky antidumpingových opatření přijatých v roce 1997 vůči ČLR a Malajsii a změněných pro ČLR v roce 2000 a že byly podstatnou příčinou negativního vývoje souhrnně popsaného v předcházejících odstavcích.

3. Účinek jiných faktorů

a) Dovozy z jiných třetích zemí

(92) Uvažovalo se, zda mohly ke škodám, které utrpělo výrobní odvětví Společenství, vést jiné faktory než dumpingové dovozy z Indonésie, a zejména, zda k této situaci mohly přispět dovozy z jiných zemí než z Indonésie.

(93) Objem dovozu z jiných třetích zemí se v období mezi rokem 1998 a OŠ zvýšil o 17 %, zatímco jejich podíl na trhu stoupl v tomtéž období pouze o 5 procentních bodů. Tento vzrůst je ve velké míře důsledkem zvýšení dovozů pocházejících z Indie, Maďarska a Thajska, zatímco se mezitím dovozy pocházející z ČLR a Malajsie značně snížily díky antidumpingovým opatřením uloženým v roce 1977.

(94) Průměrná cena za kus u dovozů ze třetích zemí se v období mezi rokem 1998 a OŠ snížila o 16 %. Během tohoto období poklesly ceny dovozů téměř ze všech třetích zemí s výjimkou cen dovozů z ČLR, které se díky účinku antidumpingových opatření značně zvýšily, ačkoli dosáhly téže úrovně jako maďarské ceny teprve v OŠ.

i) Indie

(95) Nejdříve se zkoumalo, zda ke škodám způsobeným výrobnímu odvětví Společenství mohly přispět dovozy z Indie. Přestože se dovozy z Indie v období mezi rokem 1998 a OŠ značně zvýšily, bylo zjištěno, že byly podbízeny dovozy z Indonésie, jejichž ceny byly v období mezi rokem 1998 a OŠ o 2 až 30 % nižší než ceny dovozů z Indie. Dále je třeba poznamenat, že v roce 1998, kdy dovozy z Indie začaly, byly ceny o více než 40 % vyšší než ceny srovnatelného množství MKP dovezených z Indonésie. Od té doby indické dovozní ceny stále klesaly, ale v období mezi rokem 1998 a OŠ byly stále ještě o 5 % vyšší než ceny indonéské. Z toho lze proto vyvodit závěr, že přestože dovozy z Indie rovněž nežádoucím způsobem ovlivnily situaci výrobního odvětví Společenství, byl negativní dopad dumpingových dovozů z Indonésie sám o sobě velmi podstatný. Ve skutečnosti byla Indonésie ve Společenství vlivným a důležitým účastníkem trhu. Objem jejího vývozu do Společenství byl nižší než objem indických dovozů, ale byl stále ještě podstatný. Indonéské dovozy podbízely ceny výrobního odvětví Společenství dokonce více než vývozy z Indie. Je třeba poznamenat, že výše uvedená analýza byla značně ztížena tím, že Indonésie nespolupracovala, takže z její strany nebyly poskytnuty žádné informace o typech výrobku a o segmentech trhu, kterých se dovozy z Indonésie týkaly.

ii) Čínská lidová republika

(96) Bylo rovněž zkoumáno, zda přijetí antidumpingových opatření uplatněných v roce 1997 vůči dovozům z ČLR mohlo vést nebo přispět ke škodám způsobeným výrobnímu odvětví Společenství. V této souvislosti je pozoruhodné, že ačkoliv přijetí cla na dovozy z ČLR neutralizovalo účinek opatření uplatněných v roce 1997 s ohledem na prodejní ceny, přesto tato opatření vedla už v roce 1998 k podstatnému snížení objemu dovozů z ČLR. Navíc je třeba poznamenat, že zatímco dovozy z Indonésie začaly teprve v roce 1997, jejich objem dosáhl do roku 1998 již téměř stejné úrovně jako dovozy z ČLR. Od té doby se dovozy z ČLR dramaticky snižovaly, zatímco indonéské dovozy klesaly mnohem menší měrou až do doby OŠ, kdy byly třikrát vyšší než dovozy z ČLR. Proto vzhledem k tomu, že objem dovozů z ČLR byl v období mezi rokem 1998 a OŠ daleko nižší než objem dovozů z Indonésie, byl učiněn závěr, že tyto dovozy nemají na výrobní odvětví Společenství ve srovnání s účinkem dumpingových dovozů z Indonésie žádný vážný vliv.

ii) Maďarsko

(97) Aby bylo možno určit, zda dovozy z Maďarska byly samy o sobě příčinou škod způsobených výrobnímu odvětví Společenství, byl proveden přezkum objemu dovozů a cen na trhu Společenství.

(98) Analýza týkající se maďarských dovozů v období mezi rokem 1998 a OŠ byla založena na údajích uvedených v dotazníku vyplněném a vráceném výrobcem ve Společenství, jehož závod v Maďarsku představuje jediného maďarského výrobce.

(99) Během sledovaného období se objem dovozů MKP pocházejících z Maďarska zvýšil. Ačkoliv se ceny, které výrobní odvětví Společenství účtovalo na trhu Společenství za své výrobky dovezené z Maďarska, ve sledovaném období snížily, patřily mezi cenami dovozů z jiných třetích zemí stále k nejvyšším a byly podbízeny dovozy z Indonésie.

(100) Maďarská výroba MKP výrobního odvětví Společenství byla analyzována a srovnána s rakouskou výrobou. Bylo zjištěno velmi malé překrytí mezi modely vyráběnými v Rakousku a Maďarsku.

(101) Vzhledem k malému procentu modelů vyráběných jak v Rakousku, tak i v Maďarsku se došlo k závěru, že maďarské výrobky doplňují výrobní sortiment výrobního odvětví Společenství a umožňují mu nabízet zákazníkům širší paletu modelů a že nemají na situaci výrobního odvětví Společenství žádný negativní vliv.

(102) Z výše uvedených skutečností vyplynul závěr, že dovozy z Maďarska nepřispěly nijak významně ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství.

iv) Thajsko

(103) Vzhledem k tomu, že (jak již je konstatováno v nařízení Rady (ES) č. 2100/2000) "určité zboží čínského původu bylo deklarováno u vnitrostátních celních orgánů jako pocházející z Thajska a tak se vyhnulo zaplacení antidumpingového cla" bylo rovněž považováno za patřičné vyhodnotit dopad dovozů odeslaných z Thajska.

(104) Dovozy z Thajska se během sledovaného období značně zvýšily, neboť v roce 1998 začaly dovozem cca jednoho miliónu kusů a v OŠ dosáhly již více než 23 miliónů kusů. Kromě toho bylo na základě údajů od Eurostatu zjištěno, že prodejní ceny byly u thajských dovozů nižší než ceny dovozů z Indonésie.

(105) Ačkoliv bylo zjištěno, že thajské ceny jsou cca o 20 % nižší než ceny indonéských dovozů, je třeba připomenout, že objem indonéských dovozů je o více než třetinu vyšší než objem dovozů Thajska. Ze skutečnosti, že objem dovozů z Thajska je stále ještě podstatně nižší než objem dovozů z Indonésie, vyplynul závěr, že tyto dovozy namohly mít ve srovnání s dumpingovými dovozy z Indonésie žádný významný účinek.

(106) Výsledky analýzy týkající se Thajska byly indonéským nespolupracujícím vývozcem zpochybněny. Tvrdil, že objem dovozů z Indonésie je srovnatelně nižší a že ceny jsou ve srovnání s dovozy z Thajska vyšší. V této souvislosti je třeba připomenout, že thajské ceny byly nižší než ceny dovozů z Indonésie a objem dovozů z Indonésie byl o více než 30 % vyšší než objem dovozů z Thajska. Tím je závěr uvedený v bodě 105 odůvodnění potvrzen.

b) Další faktory

(107) Bylo rovněž zkoumáno, zda ke škodám způsobeným výrobnímu odvětví Společenství mohly přispět i jiné faktory než výše uvedené.

(108) Spolupracující dovozci tvrdili, že obchod MKP je cenově neobyčejně citlivý a proto musí výrobci prodávat velká množství, aby byli konkurenceschopní. Tytéž strany také argumentovaly tím, že výrobní odvětví Společenství se zaměřuje pouze na trh Společenství místo na světový trh, který by mu umožnil nákladově účinnější činnost. V této souvislosti je třeba připomenout, že poměr prodeje výrobního odvětví Společenství uvnitř a mimo Společenství se v období mezi rokem 1998 a OŠ nijak významně nezměnil. Ačkoliv bylo výrobní odvětví Společenství silně zaměřeno na trh Společenství, objem jeho prodeje na vývoz mu v roce 1998, kdy dovozy z Indonésie byly značné, dovolil dosáhnou zisku.

(109) Jeden uživatel argumentoval tím, že škody byly způsobeny silnou konkurencí v výrobním odvětví kancelářských potřeb. Tato konkurence údajně vedla uživatele výrobku/obchodníky s výrobkem k nátlaku na výrobní odvětví Společenství, jehož výsledkem bylo cenové snížení. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že dumpingové dovozy musely cenový nátlak uživatelů ve Společenství značně zhoršit a výrobní odvětví Společenství tak poškodit.

(110) Kromě toho bylo zkoumáno, zda cenový pokles je výsledkem obvyklého obchodu MKP, neboť v období mezi rokem 1998 a OŠ se snížily ceny téměř všech dodavatelů.

(111) V této souvislosti je třeba připomenout, že všeobecný pokles cen by mohl být důsledkem trvalých nekalých praktik jednak ze strany ČLR a Malajsie a jednak ze strany Indonésie, které ovlivnily trh Společenství.

(112) Kromě toho je trh s MKP, jak se uvádí v bodě 108 odůvodnění, cenově neobyčejně citlivý. Ze zjištění, že ceny indonéských dovozů byly v období mezi rokem 1998 a OŠ dumpingové a nižší než průměrná kusová cena všech ostatních dovozů MKP, byl proto vyvozen závěr, že dovozy z Indonésie, jejichž podíl na trhu Společenství činil v období mezi rokem 1998 a OŠ 8 až 13 %, měly na ceny na tomto trhu depresivní vliv.

(113) Nakonec bylo zkoumáno, zda cenové chování firmy Krause, nespolupracujícího výrobce ve Společenství, nepřispělo ke vzniku škod způsobených výrobnímu odvětví Společenství. Dodatečný přezkum údajů o firmě Krause ukázal, že situace tohoto výrobce ve Společenství se ve sledovaném období rovněž zhoršila, zejména co se týče prodejní ceny a výnosnosti. Zdá se proto, že tento výrobce nijak nepřispěl ke škodám způsobeným výrobnímu odvětví Společenství a že byl dovozy z Indonésie stejně negativně postižen a přinucen ke snížení svých cen podobně jako výrobní odvětví Společenství.

(114) Ze všech výše vysvětlených důvodů byl vyvozen závěr, že propad cen na trhu Společenství nemůže být způsoben obvyklým vývojem obchodu, ale že je spíše důsledkem nekalých obchodních praktik Indonésie.

(115) Indonéské orgány tvrdily, že indonéské vývozy byly omezeny na dodávky pro italského výrobce kroužkových pořadačů na doplnění sortimentu jeho výrobků.

(116) Ukázalo se, že toto tvrzení je v rozporu s prohlášením nespolupracujícího indonéského vývozce, který argumentoval tím, že jediným trhem, na kterém má indonéský výrobce významnější podíl, je trh Spojeného království. Toto potvrdil i Eurostat.

(117) Posledně jmenovaný výrobce tvrdil, že tyto indonéské vývozy nemohly způsobit škody, protože jejich hlavním odbytištěm je Spojeného království, kde výrobní odvětví Společenství nevyvíjí žádnou významnější činnost. Nehledě na skutečnost, že toto tvrzení je v rozporu s prohlášením indonéských orgánů, je třeba připomenout, že analýza škod se vztahuje na celé Společenství a nikoliv pouze na některý region.

4. Závěr o příčině škod

(118) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že značné škody způsobené výrobnímu odvětví Společenství, které jsou charakterizovány negativním vývojem výroby, objemů prodeje, cen, podílu na trhu, výnosnosti, návratnosti investic, finančního toku a zaměstnanosti, patřičně upravené s přihlédnutím k přemístění části výroby do Maďarska, byly způsobeny dotyčnými dumpingovými dovozy. Kombinace dovozů z Indie, Thajska a ČLR, jakož i částečného přemístění výroby do Maďarska měla na situaci výrobního odvětví Společenství ve skutečnosti pouze omezený vliv.

(119) Indonéský nespolupracující vývozce také tvrdil, že závěr uvedený v bodě 118 odůvodnění je v rozporu se skutečností, že jsou dostatečné důkazy k zahájení přezkumu v souvislosti s termínem ukončení platnosti opatření vůči ČLR.

(120) V této souvislosti je třeba připomenout, že cílem přezkumu souvisejícího s blížícím se termínem ukončení platnosti opatření je analýza situace trhu Společenství z hlediska pravděpodobnosti pokračování nebo opakování dumpingu a škod, kdyby byla platná opatření odstraněna. Skutečnost, že zhoršení situace během tohoto období šetření bylo přičítáno Indonésii, nemá vliv na analýzu budoucího chování čínských vývozců na trhu Společenství a na jeho pravděpodobný dopad na situaci výrobního odvětví Společenství. Rovněž je třeba připomenout, že čínský podíl na trhu byl v posledních dvou letech sledovaného období na velmi nízké úrovni.

(121) Na základě analýzy, která vhodně rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od škodlivých účinků dumpingových dovozů, se tímto přijímá závěr, že tyto ostatní faktory nemohou jako takové nic změnit na skutečnosti, že značné škody musí být přičteny dumpingovým dovozům.

F. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Předběžná poznámka

(122) Bylo zkoumáno, zda existují závažné důvody, které by mohly vést k závěru, že přijetí opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Společenství. Za tímto účelem a v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení bylo na základě všech poskytnutých dokladů zkoumáno, jaký dopad by měla opatření na všechny strany, kterých se toto řízení týká, a také jaké důsledky by mělo nepřijetí takových opatření.

(123) Aby bylo možné určit pravděpodobný důsledek uložení nebo neuložení opatření, byly vyžádány informace ode všech dotčených stran. Byly rozeslány dotazníky oběma výrobcům ve Společenství, kteří podali stížnost, dvěma ostatním společnostem známým jako výrobci ve Společenství, devíti nezávislým dovozcům, 49 uživatelům a jednomu sdružení uživatelů. Vyplněný dotazník vrátil jeden ze stěžovatelů (Koloman), dva nezávislí dovozci, jakož i jeden uživatel spojený s těmito dovozci. Jiný uživatel sdělil své stanovisko, aniž vyplnil dotazník.

(124) Údaje z dotazníků a uvedené stanovisko byly základem analýzy zájmu Společenství.

2. Zájem výrobního odvětví Společenství

a) Předběžná poznámka

(125) V posledních pěti letech několik výrobců ve Společenství ukončilo výrobu MKP. Co se týče zbývajících společností, šetřením bylo zjištěno (viz bod 49 odůvodnění), že jedna společnost se sídlem ve Spojeném království rovněž před několika roky zastavila svou výrobu. V případě společnosti se sídlem v Itálii bylo zjištěno, že nepředstavuje žádný významnější podíl na výrobě MKP ve Společenství a podstatnou část prodávaného zboží dováží. Španělská společnost by měla být považována spíše za dovozce než za výrobce, protože vyrábí zanedbatelné množství dotyčného výrobku, zatímco více než 90 % prodávaného zboží dováží z Indonésie. Z toho lze proto učinit závěr, že jedinými zbývajícími výrobci s významnou výrobou MKP ve Společenství jsou oni dva stěžovatelé.

(126) Je třeba připomenout, že oba výrobci ve Společenství, kteří podali stížnost, byli již v minulosti těžce poškozeni dovozy MKP pocházejícími z ČLR a Malajsie, které vedly (jak je popsáno v nařízení (ES) č. 119/97) mimo jiné ke snížení zaměstnanosti v době mezi rokem 1992 a říjnem 1995 o 28 %. Jak je uvedeno v bodě 72 odůvodnění, došlo v období mezi rokem 1998 a OŠ k dalšímu snížení počtu zaměstnanců odvětví o 30 %.

(127) Vzhledem ke značným škodám, které výrobní odvětví Společenství utrpělo, byl učiněn závěr, že kdyby se výrobní odvětví z následků nekalých dumpingových praktik nezotavilo, pravděpodobně by výroba MKP ve Společenství úplně zanikla a jejich uživatelé by byli značnou měrou závislí na dovozech.

b) Finanční situace výrobního odvětví Společenství

(128) Finanční situace výrobního odvětví Společenství se ve sledovaném odvětví vyvíjela tak negativně, že po OŠ upadlo výrobní odvětví Společenství do konkurzu, jak je uvedeno v bodě 53 odůvodnění. Je třeba poznamenat, že ztrátová situace byla výsledkem dumpingových dovozů za nízké ceny. Skutečnost, že spolupracující výrobce ve Společenství byl převzat rakouskou společností, však nasvědčuje tomu, že výroba MKP ve Společenství je ve stadiu restrukturalizace a že je vyvíjeno značné úsilí zajistit životaschopnost tohoto výrobního odvětví a vrátit mu jeho výnosnost.

c) Možné důsledky uložení nebo neuložení opatření vůči výrobnímu odvětví Společenství

(129) Po uložení opatření by obnovení spravedlivých tržních podmínek umožnilo výrobnímu odvětví Společenství znovu získat podíl na trhu, lepším využitím kapacity snížit výrobní náklady na kus a zvýšit výnosnost. Kromě toho se očekává, že opatření budou mít pozitivní vliv na vývoj cen výrobního odvětví Společenství. Očekává se, že zvýšení výroby a prodeje na jedné straně a další snižování nákladů na kus na straně druhé ve spojení s přiměřeným zvýšením ceny umožní výrobnímu odvětví Společenství zlepšit jeho finanční situaci.

(130) Naproti tomu by v případě neuložení opatření výrobní odvětví Společenství muselo pravděpodobně dále snižovat své ceny, případně by nadále ztrácelo svůj podíl na trhu. V obou případech by se situace výrobního odvětví Společenství pravděpodobně zhoršila. Dalším pravděpodobným důsledkem by bylo úplné a konečné ukončení výroby.

(131) Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství nevyrábí pouze dotyčný výrobek, ale také jiné zboží představující cca třetinu jeho obratu, je velmi pravděpodobné, že uzavření výrobních linek na výrobu MKP by ovlivnilo životaschopnost celého podniku a vedlo by k uzavření všech výrobních linek s následným rozsáhlejším negativním dopadem na zaměstnanost a investice.

d) Možné přemístění výroby výrobního odvětví Společenství

(132) Bylo zkoumáno, zda by vzhledem k přemístění části výroby výrobního odvětví Společenství do třetí země nemohla být některá opatření proti zájmu Společenství. Byla proto současně zkoumána také možnost dalšího přemístění.

(133) Především je třeba připomenout, že toto přemístění, k němuž došlo v roce 2000 (viz bod 78 odůvodnění), umožnilo výrobnímu odvětví Společenství omezit jeho ztráty. Bylo to strategické rozhodnutí s cílem překazit vliv dumpingových praktik. Kromě toho je pravděpodobné, že toto přemístění mělo v důsledku zlepšení finanční situace výrobního odvětví nepřímý účinek ve formě zvýšení jeho atraktivnosti pro investora, který je v nedávné době převzal.

(134) Pokud se týče rizika jakéhokoliv dalšího přemístění, obdržela Komise uspokojující potvrzení, že takové přemístění výrobní odvětví Společenství nemá v úmyslu. Kromě toho není žádný důvod se domnívat, že takové přemístění je pravděpodobné, protože restrukturalizační snaha spojená s uložením antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnila znovu dosáhnout výnosnosti.

3. Zájem dovozců

(135) Někteří výrobci, kteří však MKP z Indonésie nenakupují, namítají, že změnou zdrojů dodávek by mohly vzniknout dodatečné náklady nebo přechodné problémy. Dovozci zejména zdůrazňovali, že kvůli antidumpingovým opatřením zavedeným v roce 1997 již byli nuceni změnit své dodavatelské zdroje.

(136) Je však třeba připomenout, že účelem antidumpingových opatření není donutit dovozce nebo uživatele ke změně jejich dodavatelských zdrojů, nýbrž obnovit korektní hospodářskou soutěž na trhu Společenství. Kromě toho tito dovozci uznali, že několik jiných třetích zemí by mohlo MKP snadno vyrábět a nepředpokládali žádné potíže v odběru ze zemí, vůči kterým nejsou antidumpingová opatření používána. Kromě toho mohou obchodovat také zbožím výrobců ve Společenství. Proto mohou být problémy způsobené možnou změnou dodavatelů pouze dočasné a je nepravděpodobné, že by mohly převážit pozitivní vliv antidumpingových opatření na výrobní odvětví Společenství.

4. Zájem uživatelů a spotřebitelů

a) Uživatelé

(137) Jak spolupracující nezávislí dovozci, tak i uživatelé (výrobci kroužkových pořadačů) tvrdili, že uložení antidumpingových opatření by mohlo mít vážný nepříznivý dopad na finanční situaci uživatelů.

(138) V této souvislosti bylo zkoumáno, jaký pravděpodobný dopad by mohla mít antidumpingová opatření vůči Indonésii na výrobní náklady uživatelů. Byl odhadnut dopad zamýšlených opatření vůči Indonésii na uživatele s jediným zdrojem dodávek z Indonésie (nejhorší scénář). Na tomto základě bylo usouzeno, že by došlo ke zvýšení výrobních nákladů o cca 4 %. Jak již bylo vysvětleno, je toto zcela hypotetický scénář, neboť nespolupracoval žádný uživatel, který odebíral dotyčný výrobek pouze z Indonésie.

(139) Na základě výše uvedených zjištění se došlo k závěru, že dopad antidumpingových cel na uživatele by byl zanedbatelný. Všeobecněji řečeno, vzhledem k neexistující spolupráci za strany ostatních uživatelů je pravděpodobné, že by antidumpingová cla měla na náklady ostatních uživatelů podobně zanedbatelný vliv.

(140) Spolupracující uživatel tvrdil, že podobně jako před třemi roky, kdy musel v důsledku uložení antidumpingových opatření vůči dovozům MKP pocházejících z ČLR a Malajsie přemístit část své výroby mimo Společenství a uzavřít tři své závody, mělo by uložení antidumpingových opatření vůči dovozům z Indonésie, které by zdražilo jednu z položek jeho výrobních nákladů, ten důsledek, že by byl nucen k dalšímu přeložení své výroby MKP mimo území Společenství, případně k uzavření příslušných závodů. To by mohlo mít dopad na celou jeho činnost, tj. také na výrobu ostatních výrobků, jejichž provozy by byly rovněž přemístěny, a bylo by to spojeno se značnou ztrátou pracovních míst ve Společenství.

(141) Všeobecně je třeba poukázat na to, že toto nebezpečí přemístění druhotného průmyslu v důsledku antidumpingových opatření je zmírněno tím, že část trhu s kroužkovými pořadači je zaměřena na živnostenské/výrobní spotřebitele a že zásadou je, aby uživatelé byli nablízku svým zákazníkům, měli pružnou výrobu připravenou uspokojit poptávku a aby dobře znali trh. Šetření ve skutečnosti ukázalo, že hlavními kritérii, která jsou pro zákazníky výrobců kroužkových pořadačů při výběru rozhodující, jsou cena, kvalita a servis, jakož i krátké dodací lhůty. Kromě toho, jak je vysvětleno v bodech 137 a 138 odůvodnění, bylo zjištěno, ze finanční dopad na druhotný průmysl je zanedbatelný. Nakonec také skutečnost, že při šetření plně spolupracoval pouze jeden výrobce pořadačů, potvrzuje závěr, že tato antidumpingová opatření nebudou mít na uživatele žádný rozhodující vliv.

(142) Kromě toho některé dotčené strany zdůrazňovaly, že k přemístění několika uživatelů v minulých letech došlo v důsledku vysokých výrobních nákladů ve Společenství. Tím se potvrzuje, že jakékoliv přemístění výroby by mělo být posuzováno v širší souvislosti a s přihlédnutím ke struktuře celkových nákladů, na nichž se antidumpingová opatření podílejí nezanedbatelnou měrou.

(143) Pokud se týče zvláštní situace spolupracujícího uživatele, šetření ukázalo, že ačkoliv tento uživatel přemístil v období mezi rokem 1998 a OŠ část své výroby mimo Společenství, tj. po zavedení antidumpingových opatření vůči ČLR a Malajsii, tento uživatel ve skutečnosti změnil po zavedení antidumpingových opatření vůči ČLR a Malajsii svůj zdroj dodávek a nakupoval MKP od spolupracujícího dovozce, který zase od roku 1998 začal dovážet z Indie místo z ČLR. Zdá se proto obtížné prokázat souvislost mezi přemístěním výroby kroužkových pořadačů tohoto uživatele mimo Společenství a stanovením antidumpingových cel na dovozy z ČLR a Malajsie. Kromě toho mají antidumpingová cla, jak je uvedeno již v bodě 139 odůvodnění, na výrobní náklady tohoto uživatele jen zanedbatelný dopad.

(144) Bylo zjištěno, že na výše uvedené přemístění by se mělo nahlížet spíše jako na důsledek expanzivní strategie tohoto uživatele, který v minulých letech získal několik společností. Tato strategie vedla nakonec ke konsolidaci a restrukturalizaci různých provozů skupiny podniků, z nichž některé byly uzavřeny. Na přemístění některých provozů mimo Společenství by mělo být nahlíženo jako na součást této strategie, která je zaměřena na posílení postavení tohoto uživatele na trhu Společenství a rozvoj jeho přítomnosti ve východní Evropě.

(145) Na výše uvedeném pozadí a vzhledem k zanedbatelnému vlivu, který pravděpodobně může výše stanovených cel na dotyčného uživatele mít, se zdá nepravděpodobné, že antidumpingová opatření vůči Indonésii budou mít jako taková za následek další přesun jeho výroby kroužkových pořadačů mimo Společenství.

(146) Pokud se týče uzavření provozů a nebezpečí dalšího uzavírání v souvislosti se zavedením antidumpingových opatření vůči Indonésii, bylo zjištěno, že spolupracující uživatel uzavřel v posledních třech letech tři své provozy v době platnosti opatření vůči ČLR a Malajsii. Vzhledem k zanedbatelnému vlivu, který by tato opatření měla na výrobní náklady a finanční situaci dotyčného uživatele (viz bod 144 odůvodnění), je nepravděpodobné, že by tato opatření vedla sama o sobě k uzavření oněch třech provozů a že by antidumpingová opatření zavedená vůči dovozům z Indonésie mohla být příčinou uzavření dalších provozů.

b) Spotřebitelé

(147) Je třeba poznamenat, že dotyčný výrobek se neprodává na úrovni maloobchodu a že se žádné sdružení spotřebitelů neozvalo ani se šetření neúčastnilo.

(148) Spolupracující uživatel rovněž tvrdil, že antidumpingová opatření zvýší cenu pro konečného zákazníka, tj. spotřebitele. Vzhledem k výše uvedenému vysvětlení týkajícímu se dopadu na výrobce kroužkových pořadačů však nebude pravděpodobně zvýšení ceny kroužkových pořadačů pro uživatele nijak významné.

(149) Kromě toho šetření ukázalo, že spolupracující uživatel prodává své výrobky hlavně distributorům. V nejhorším případě, kdyby se vzrůst nákladů, který by mohl uživatele postihnout, plně projevil i u konečného zákazníka, znamenal by zvýšení ceny maximálně o 4 %. Je však nepravděpodobné, že by k tomu došlo, protože obecná zkušenost ukazuje, že každý článek odbytového řetězce se snaží část zvýšení svých nákladů unést, aby si zachoval na svém trhu konkurenceschopnost.

(150) Na základě výše uvedených skutečností bylo usouzeno, že dopad na uživatele MKP a spotřebitele kroužkových pořadačů není důvodem k nezavedení antidumpingových opatření, protože je nepravděpodobné, že by případný negativní účinek převážil nad pozitivním účinkem antidumpingových opatření proti škodlivému dumpingu na výrobní odvětví Společenství.

c) Vliv na soutěž

(151) Rovněž bylo zkoumáno, zda by zavedení antidumpingových opatření vůči dovozům z Indonésie mohlo vést k situaci, kdy by výrobní odvětví Společenství mohlo požívat výhod svého dominantního postavení na trhu Společenství, zejména vzhledem k antidumpingovým opatřením zavedeným v roce 1997 vůči dovozům z ČLR a Malajsie a vzhledem k restrukturalizaci výrobního odvětví Společenství.

(152) Především je třeba připomenout, že během OŠ drželo výrobní odvětví Společenství svůj podíl na trhu jen ve výši mezi 10 a 15 %. Oba výrobci ve Společenství, kteří podali stížnost by během OŠ měli na trhu dohromady podíl mezi 32 a 37 %. I kdyby se do společného podílu obou stěžovatelů na trhu zahrnuly i dovozy firmy Koloman, pohyboval by se tento podíl na trhu Společenství v rozmezí 47 až 52 %. Mimoto je třeba také připomenout, že ačkoliv Komise zahájila přezkum opatření vůči ČLR, netýká se tento přezkum dovozů z Malajsie. Rovněž mohou být MKP dále dováženy z Indie. Proto se pokládá za velmi nepravděpodobné, že by zavedení antidumpingových opatření vůči Indonésii mohlo vést na trhu Společenství k negativnímu vlivu na soutěž v výrobním odvětví Společenství. Nakonec budiž připomenuto, že zavedení antidumpingových opatření vůči ČLR a Malajsii nevedlo z žádnému dominantnímu postavení výrobního odvětví Společenství, i když v té době neexistovaly žádné jiné zdroje dodávek než tyto dvě země.

(153) Na druhé straně je pravděpodobné, jak bylo vysvětleno již v bodě 130 odůvodnění, že bez opatření k odstranění vlivu dumpingových dovozů nebude výrobní odvětví Společenství již životaschopné a tedy zanikne. Jistě by nebylo v zájmu uživatelů, aby výrobní odvětví Společenství zastavilo výrobu dotyčného výrobku. Jednak jediný spolupracující uživatel nakupoval v období mezi rokem 1998 a OŠ 20 až 50 % MKP od výrobního odvětví Společenství a jednak by zastavením výroby MKP v výrobním odvětví Společenství byli uživatelé značně závislí na dovozech.

(154) V případě zavedení opatření existuje stále ještě několik alternativních zdrojů. MKP jsou nebo mohou být nakupovány od výrobního odvětví Společenství, od jiných výrobců ve Společenství, z Indie a Hongkongu. Kromě toho mohou být pravděpodobně opět zahájeny dovozy z Malajsie, protože opatření vůči této zemi pozbyla před časem platnost. Šetření navíc ukázalo, že zavedení antidumpingových opatření vůči dovozům z ČLR a Malajsie nezpůsobilo žádný nedostatek dotyčného výrobku. Nakonec je třeba připomenout zjištění, že opatření měla na uživatele jen zanedbatelný vliv a že dotyčný výrobek bude zcela pravděpodobně dovážen z Indonésie.

5. Závěr o zájmu Společenství

(155) Vzhledem k výše uvedeným důvodům se došlo k závěru, že neexistují žádné závažné důvody proti stanovení antidumpingových cel.

G. KONEČNÁ OPETŘENÍ

1. Výše náhrady škod

(156) Vzhledem k závěrům týkajícím se dumpingu, škod, příčin a zájmu Společenství, by měla být přijata opatření k zabránění dalších škod způsobených výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(157) V souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení Komise zkoumala, jaká výše náhrady by byla adekvátní k odstranění škod způsobených výrobnímu odvětví Společenství dumpingem. Přitom byl zastáván názor, že by výše ceny měla být vypočtena na základě výrobních nákladů výrobce s připočtením přiměřeného ziskového rozpětí.

(158) Bylo zjištěno, že s přihlédnutím k potřebě dlouhodobých investic a zvláště pak k ziskovému rozpětí, které by výrobní odvětví Společenství mohlo při neexistenci škodlivého dumpingu očekávat, lze za přiměřené minimum považovat ziskové rozpětí 5 %.

(159) Vzhledem k chybějící spolupráci bylo konstatováno, že výše náhrady škod by měla pokrýt rozdíl mezi vypočtenou cenou a cenami CIF upravenými tak, jak je to vysvětleno v bodě 60 odůvodnění.

(160) Zjištěná výše rozpětí škody pro dovozy z Indonésie je 42,30 %.

2. Konečná antidumpingová opatření

(161) Z předcházejících skutečností a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení byl vyvozen závěr, že konečná antidumpingová cla by měla být běžně stanovena ve výši rozpětí škod pro Indonésii.

(162) S ohledem na paralelní antisubvenční řízení probíhající v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2026/97 [7] (dále jen "základní antisubvenční nařízení") a čl. 14 odst. 1 základního nařízení, nesmějí být pro žádný výrobek stanovena současně jak antidumpingová, tak i vyrovnávací cla z důvodu řešení jedné a téže situace vzniklé následkem dumpingu a subvencí vývozu. Při současném šetření bylo zjištěno, že antidumpingová cla by měla být pro dovozy dotyčného výrobku pocházejícího z Indonésie stanovena a proto je třeba určit, zda a v jakém rozsahu z téže situace vznikla subvenční a dumpingová rozpětí.

(163) V paralelním antisubvenčním řízení byla pro dovozy z Indonésie v souladu s čl. 15 odst. 1 základního antisubvenčního řízení stanovena vyrovnávací cla odpovídající subvencím ve zjištěné výši 10 %. Některé ze šetřených subvencí v Indonésii přestavovaly subvence ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního antisubvenčního nařízení. Tyto subvence by mohly jako takové ovlivnit pouze vývozní cenu indonéského vyvážejícího výrobce, a vést tak ke zvýšení dumpingového rozpětí. Jinými slovy, zjištěné dumpingové rozpětí pro indonéské výrobce je částečně důsledkem existence subvencí vývozu. Za těchto okolností se nepokládá za vhodné, aby byla stanovena jak vyrovnávací, tak i antidumpingová cla v plném rozsahu zjištěných příslušných subvenčních a dumpingových rozpětí. Proto by výše kombinovaných cel neměla překročit hodnotu rozpětí škody. Vzhledem k tomu, že část rozpětí škody 42,3 % bude kryta stanovením vyrovnávacího cla ve výši 10 %, nemělo by antidumpingové clo být vyšší, než je zbývajících 32,3 % rozpětí škody.

Společnost | Rozpětí subvence vývozu | Celkové subvenční rozpětí | Rozpětí škody | Vyrovnávací clo | Antidumpingové clo | Celková celní sazba |

Indonésie: všechny společnosti | 5 % | 10 % | 42,3 % | 10 % | 32,3 % | 42,3 % |

(164) Byl uplatňován názor, že by mohlo být porušeno ustanovení čl. 14 odst. 1 základního nařízení, protože výrobek podléhá jak antidumpingovému, tak i vyrovnávacímu clu z důvodu řešení jedné a téže situace vzniklé následkem dumpingu a subvencí vývozu. Zde je však třeba připomenout, že cla byla upravena, jak je vysvětleno v bodech 162 a163 odůvodnění, v souladu čl. 14 odst. 1 základního nařízení. Tento argument byl proto odmítnut.

(165) Aby byla dodržena lhůta stanovená v čl. 6 odst. 9 základního nařízení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem svého vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů kódu KN ex83051000 (kódy TARIC 8305100010 a 8305100020) pocházejících z Indonésie. Pro účely tohoto nařízení pozůstávají mechanismy kroužkových pořadačů ze dvou ocelových plechů nebo drátů s nejméně čtyřmi na nich připevněnými polokroužky, které drží pohromadě ocelová krytka. Mohou se otevírat buď roztažením polokroužků nebo malým rozvíracím ocelovým rozvíracím mechanismem připevněným na mechanismu kroužkového pořadače.

2. Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, je pro výrobky pocházející z následující země tato:

Země | Konečné clo (%) |

Indonésie | 32,3 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

4. Řízení týkající se dovozů některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Indie se zastavuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 4. června 2002.

Za Radu

předseda

R. De Rato Y Figaredo

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

[2] Úř. věst. L 22, 24.1.1997, s. 1.

[3] Úř. věst. L 250, 5.10.2000, s. 1.

[4] Úř. věst. C 21, 24.1.2002, s. 25.

[5] Úř. věst. C 147, 18.5.2001, s. 2.

[6] Úř. věst. C 147, 18.5.2001, s. 4.

[7] Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1.

--------------------------------------------------