(ES) č. 472/2002Nařízení Komise (ES) č. 472/2002 ze dne 12. března 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 75, 16.3.2002, s. 18-20 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 12. března 2002 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 26. března 2002 Nabývá účinnosti: 5. dubna 2002
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 28. února 2007
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 472/2002

ze dne 12. března 2002,

kterým se mění nařízení (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách [1], a zejména čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Vědeckým výborem pro potraviny (VVP),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (EHS) č. 315/93 stanoví, že za účelem ochrany veřejného zdraví musí být stanoveny maximální limity kontaminujících látek v potravinách.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 [2], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 257/2002 [3], stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách použitelné od 5. dubna 2002.

(3) Některé členské státy přijaly nebo mají v úmyslu přijmout maximální limity aflatoxinů v koření a maximální limity ochratoxinu A v některých potravinách. Vzhledem k rozdílům mezi členskými státy a z nich vyplývajícího rizika narušení hospodářské soutěže jsou nezbytná opatření Společenství s cílem zajistit jednotnost trhu při zachování zásady proporcionality.

(4) Aflatoxiny, zejména aflatoxin B1, jsou genotoxické karcinogenní látky. U látek tohoto druhu neexistuje prahová hodnota, pod níž nejsou pozorovány zdraví škodlivé účinky, a nelze tedy stanovit přípustný denní příjem. Současné vědecké a technické poznatky ani zlepšení v technikách produkce a skladování nezabraňují vzniku těchto plísní a neumožňují tedy, aby byl zcela vyloučen výskyt aflatoxinů v koření. Měly by tedy být stanoveny co nejnižší rozumně dosažitelné limity.

(5) Výsledky koordinovaného kontrolního programu prováděného členskými státy v souladu s doporučením Komise 97/77/ES ze dne 8. ledna 1997 o koordinovaném programu pro úřední kontrolu potravin v roce 1997 [4] byly předloženy až poté, co byly stanoveny maximální limity aflatoxinů v jiných potravinách. Ukázaly, že několik druhů koření obsahuje vysoká množství aflatoxinů. Je tedy vhodné stanovit maximální limity pro druhy koření, které jsou používány ve velkém množství a u nichž často dochází ke kontaminaci.

(6) Maximální limity by měly být do 31. prosince 2003 přezkoumány a podle potřeby sníženy, a to s přihlédnutím k možnostem snížit kontaminaci koření aflatoxiny zlepšením výrobních, sklizňových a skladovacích postupů a s ohledem na vědecké a technické poznatky.

(7) Ochratoxin A je mykotoxin produkovaný několika plísněmi (rodu Penicillium a Aspergillus). Přirozeně se vyskytuje po celém světě v různých rostlinných produktech, jako jsou obiloviny, kávová zrna, kakaové boby a sušené ovoce. Byl prokázán například v obilných produktech, v kávě, víně, pivě, v koření a hroznovém moštu, ale také v produktech živočišného původu, zejména ve vepřových ledvinách. Výzkumy četnosti výskytu a množství ochratoxinu A v potravinách a v krvi člověka naznačují, že potraviny jsou často kontaminovány.

(8) Ochratoxin A je mykotoxin s karcinogenními, nefrotoxickými, teratogenními, imunotoxickými a pravděpodobně neurotoxickými vlastnostmi. Je spojován s nefropatií u člověka. Biologický poločas rozpadu ochratoxinu A u člověka může být dlouhý.

(9) Vědecký výbor pro potraviny dospěl ve svém stanovisku ze dne 17. září 1998 k názoru, že by bylo obezřetné co nejvíce snížit expozici ochratoxinu A, aby se expozice blížily dolní mezi rozsahu přijatelného denního příjmu odhadnutého jinými komisemi, který činí 1,2-14 ng na kg tělesné hmotnosti za den, například nižší než 5 ng na kg tělesné hmotnosti za den.

(10) Při současných vědeckých a technických poznatcích a přes zlepšení výrobních a skladovacích technik není možné vzniku těchto plísní zcela zabránit. V důsledku toho nelze ochratoxin A z potravin beze zbytku odstranit. Měly by tedy být stanoveny limity, které jsou rozumně dosažitelné.

(11) Hlavní příspěvek k příjmu ochratoxinu A z potravin pochází z obilovin a výrobků z obilovin. Pro zabránění kontaminaci v maximální možné míře a pro ochranu spotřebitele má největší význam prevence. Kromě toho je vhodné stanovit maximální limity pro obiloviny a výrobky z obilovin na rozumně dosažitelné úrovni za podmínky, že budou na všech stupních výrobního a obchodního řetězce uplatněna preventivní opatření s cílem zabránit kontaminaci.

(12) U sušených hroznů révy vinné (korintek, rozinek a sultánek) byla prokázána vysoká kontaminace. Sušené hrozny révy vinné jsou u lidí s vysokou spotřebou, zejména u dětí, významným potravinovým zdrojem ochratoxinu A. Zatímco je vhodné dočasně stanovit limit na úrovni, která je technologicky dosažitelná, je do budoucna nezbytné zlepšit postupy snižující kontaminaci.

(13) Výskyt ochratoxinu A byl často pozorován také v kávě, víně, pivě, hroznovém moštu, kakau a koření. Členské státy a zúčastněné strany (například profesní organizace) by měly provést výzkumy s cílem určit různé faktory podílející se na vzniku ochratoxinu A a stanovit preventivní opatření, která mají být přijata ke snížení výskytu ochratoxinu A v těchto potravinách. Do doby, než budou na základě principu "co nejnižší rozumně dosažitelné" ("ALARA") stanoveny maximální limity, mělo by být u těchto výrobků vynaloženo veškeré úsilí v oblasti výzkumu a preventivních opatření k maximálnímu snížení obsahu ochratoxinu A. Bez úsilí o snížení obsahu ochratoxinu A v některých produktech bude pro ochranu veřejného zdraví nezbytné stanovit maximální limity pro tyto produkty, aniž by byla posouzena jejich technologická dosažitelnost.

(14) Nařízení (ES) č. 466/2001 by proto mělo být změněno.

(15) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 466/2001 se mění takto:

1. V článku 4 se odstavec 2 mění takto:

a) návětí se nahrazuje tímto:"Pokud jde o aflatoxiny a ochratoxin A v produktech uvedených v bodech 2.1 a 2.2 přílohy I, je zakázáno:"

b) v písmenu b) se slova "a 2.1.3" nahrazují čárkou a slovy "2.1.3, 2.1.4, 2.2.1 a 2.2.2".

2. V článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:

"2. a. Komise přezkoumá nejpozději do 31. prosince 2003 maximální limity aflatoxinů uvedené v příloze I oddílu 2 bodu 2.1.4 a podle potřeby je sníží s cílem zohlednit pokrok ve vědeckých a technických poznatcích.

Komise nejpozději do 31. prosince 2003 přezkoumá ustanovení přílohy I oddílu 2 bodů 2.2.2 a 2.2.3 s ohledem na maximální limity ochratoxinu A v sušených hroznech révy vinné a dále s cílem zavést maximální limit ochratoxinu A pro zelenou a praženou kávu a kávové výrobky, pro víno, pivo, hroznový mošt, kakao a kakaové výrobky a pro koření, přičemž zohlední provedené výzkumy a preventivní opatření uplatněná ke snížení výskytu ochratoxinu A v těchto výrobcích.

Za tímto účelem členské státy a zúčastněné strany každoročně předloží Komisi výsledky provedených výzkumů a informují o pokroku při používání preventivních opatření pro snížení kontaminace ochratoxinem A."

3. Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost desátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 5. dubna 2002.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. března 2002.

Za Komisi

David Byrne

člen Komise

[1] Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.

[2] Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 1.

[3] Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 12.

[4] Úř. věst. L 22, 24.1.1997, s. 27.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Voddílu 2 (Mykotoxiny) přílohy I nařízení (ES) č. 466/2001se doplňují tyto položky:

"Produkt | Maximální limit (μg/kg) | Metoda odběru vzorků | Účinnostní charakteristiky metod analýzy | |

B1 | B1 + B2 + G1 + G2 | |

2.1.4 následující druhy koření: Capsicum spp. (sušené plody, celé nebo mleté, včetně chilli, mletého chilli, kayenského pepře a papriky)Piper spp. (plody, včetně bílého a černého pepře)Myristica fragrans (muškátový oříšek)Zingiber officinale (zázvor)Curcuma longa (kurkuma) | 5 | 10 | — | směrnice 98/53/ES | směrnice 98/53/ES |

- Capsicum spp. (sušené plody, celé nebo mleté, včetně chilli, mletého chilli, kayenského pepře a papriky)

- Piper spp. (plody, včetně bílého a černého pepře)

- Myristica fragrans (muškátový oříšek)

- Zingiber officinale (zázvor)

- Curcuma longa (kurkuma)

| 5 | 10 | — | směrnice 98/53/ES | směrnice 98/53/ES" |

"Produkt | Maximální limity (μg/kg nebo ppm) | Metoda odběru vzorků | Referenční metoda analýzy |

2.2OCHRATOXIN A

2.2.1obiloviny (včetně rýže a pohanky) a výrobky z obilovin

2.2.1.1nezpracovaná zrna obilovin (včetně neloupané rýže a pohanky) | 5 | směrnice Komise 2002/26/ES | směrnice 2002/26/ES |

2.2.1.2všechny výrobky z obilovin (včetně všech zpracovaných výrobků z obilovin a zrna obilovin určená k přímé lidské spotřebě) | 3 | směrnice 2002/26/ES | směrnice 2002/26/ES |

2.2.2sušené hrozny révy vinné (korintky, rozinky asultánky) | 10 | směrnice 2002/26/ES | směrnice 2002/26/ES |

2.2.3zelená káva a pražená káva a kávové výrobky, víno, pivo, hroznový mošt, kakao a kakaové výrobky a koření | —" | | |

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU