(ES) č. 314/2002NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 314/2002 ze dne 20. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim kvót v odvětví cukru

Publikováno: Úř. věst. L 50, 21.2.2002, s. 40-46 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. února 2002 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 22. února 2002 Nabývá účinnosti: 22. února 2002
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 952/2006 Pozbývá platnosti: 1. července 2006
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 314/2002

ze dne 20. února 2002,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim kvót v odvětví cukru

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru [1], a zejména na čl. 13 odst. 3, čl. 14 odst. 4, čl. 15 odst. 8, čl. 16 odst. 5, čl. 18 odst. 5 a čl. 41 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nedávné změny společné organizace trhu s cukrem na hospodářské roky 2001/2002 až 2005/2006, které byly zavedeny nařízením (ES) č. 1260/2001, vyžadují, aby byly provedeny určité změny prováděcích opatření týkajících se režimu kvót. Nařízení Komise (EHS) č. 1443/82 ze dne 8. června 1982, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim kvót v odvětví cukru [2], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 392/94 [3], které mimo jiné bylo již mnohokrát podstatně změněno, je třeba z důvodu srozumitelnosti přepracovat.

(2) Pro používání režimu kvót v odvětví cukru je třeba přesně definovat pojem produkce cukru, isoglukosy nebo inulinového sirupu určitého podniku, jakož i pojem vnitřní spotřeba Společenství. Za tímto účelem musí být za produkci určitého podniku považována celková množství bílého cukru, surového cukru, invertního cukru a sirupů, případně isoglukosy nebo inulinového sirupu, dotyčným podnikem skutečně vyrobená. Možnost, aby jeden podnik přenechal část své produkce jinému podniku, který nechá cukr vyrobit na zakázku na základě smlouvy, je nutné omezit na zvláštní případy. Tyto případy musí být taxativně stanoveny, aniž jsou dotčeny případy vyšší moci, s cílem zabránit tomu, aby měly na odvětví cukru finanční dopad.

(3) Má-li být používání režimu kvót ve Společenství vyvážené a účinné, je třeba určit metodu stanovení produkce sacharosových sirupů, isoglukosy a inulinového sirupu.

(4) Výroba isoglukosy je kompletně dokončena, jakmile glukosa nebo její polymery projdou procesem známým jako "isomerace". Z tohoto důvodu a s cílem vyhnout se svévolnému rozhodování o okamžiku stanovení produkce je nezbytné, aby se toto stanovení provedlo okamžitě po skončení procesu isomerace a před jakoukoliv operací související s oddělením složek glukosy a fruktosy nebo s mícháním. Má-li být tato kontrola co nejúčinnější, je třeba stanovit, že výrobci isoglukosy ve Společenství jsou povinni příslušným orgánům dotyčného členského státu nahlásit všechna zařízení používaná pro isomeraci.

(5) Inulinový sirup jako takový vzniká obvykle v okamžiku, kdy inulin nebo jeho oligofruktosy projdou procesem známým jako hydrolýza a první odpaření. Proto je třeba provést stanovení produkce okamžitě po ukončení procesu hydrolýzy a prvního odpaření a před jakoukoliv operací související s oddělením složek glukosy a fruktosy nebo s mícháním.

(6) Má-li se členským státům umožnit, aby správně a jednoznačně stanovily produkci inulinového sirupu, je třeba stanovit, zejména na základě získaných zkušeností, že při stanovení produkce je nutné vycházet z inulinového sirupu obsahujícího 80 % fruktosy a vyjádřit ekvivalent cukr/isoglukosa s použitím koeficientu 1,9.

(7) Dávky z výroby stanovené v článku 15 nařízení (ES) č. 1260/2001 mohou být stanoveny až po skončení hospodářského roku vzhledem ke skutečnosti, že závazky týkající se vývozu cukru se z velké části plní v druhé polovině hospodářského roku a že údaje sloužící ke stanovení dávek z výroby jsou k dispozici až v uvedeném okamžiku. Má-li být co nejdříve uplatněna finanční odpovědnost výrobců, je třeba stanovit, že v dostatečném předstihu před koncem hospodářského roku musí být uhrazeny zálohy na dávky vypočtené na základě odhadu. Jelikož výroba isoglukosy B se z velké části uskutečňuje obvykle až v posledních měsících hospodářského roku, je třeba použít pouze dávku ze základní výroby jako zálohu na výrobu isoglukosy uskutečněnou před 1. březnem dotyčného hospodářského roku. Ke stanovení příslušných částek dávek a jejich výběru nemůže dojít dříve, dokud nejsou známy co možná nejpřesnější údaje, zejména údaje o spotřebě.

(8) Je třeba stanovit pravidla pro úhradu příplatku k ceně cukrové řepy v případech, kdy dávky z výroby jsou nižší než maximální částky těchto dávek, a rovněž je třeba stanovit dodatečnou platbu, zejména s přihlédnutím k době mezi datem platby za cukrovou řepu a datem úhrady dávek z výroby.

(9) Je třeba stanovit lhůty nezbytné pro stanovení produkce a sdělování údajů týkajících se této produkce, s cílem umožnit řádné řízení režimu kvót, případně rovněž stanovit vhodná kontrolní opatření, která přijmou členské státy.

(10) V důsledku zrušení režimu náhrad nákladů na skladování v odvětví cukru od 1. července 2001 přestaly být k dispozici statistické údaje o zásobách a odbytu cukru ve Společenství. Vzhledem k důležitosti těchto statistických údajů pro správné řízení režimu kvót, zejména pro stanovení měsíční spotřeby cukru a odhadu dodávek, je třeba stanovit, že podniky vyrábějící a rafinující cukr ve Společenství musí nadále poskytovat členským státům měsíční údaje o zásobách a odbytu cukru.

(11) Jednou z charakteristik organizace odvětví cukru je skutečnost, že vztahy mezi výrobci cukru a pěstiteli cukrové řepy, zejména co se týká dodávek a plateb za cukrovou řepu, se obvykle řídí mezioborovými dohodami vypracovanými způsobem, který stanoví právní předpisy Společenství. Tyto mezioborové dohody mohou stanovit opatření, která vezmou v úvahu specifickou situaci v regionu, ve kterém se používají. Vzhledem k tomu, že výrobci mohou od pěstitelů cukrové řepy požadovat, aby se podíleli na úhradě doplňkové dávky, je třeba stanovit, že pravidla pro tuto společnou úhradu mohou být stanovena v mezioborových dohodách způsobem definovaným v čl. 16 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/2001.

(12) Podniky vyrábějící isoglukosu, na rozdíl od podniků, které vyrábějí cukr a jsou závislé na produkci cukrové řepy nebo cukrové třtiny, nejsou oprávněny využívat možnosti převádět produkci z jednoho hospodářského roku do následujícího roku.

(13) Isoglukosa se vyrábí neustále během celého hospodářského roku, aby bylo možné rychle a plynule reagovat na kolísání poptávky, která je nejvyšší na počátku a na konci každého hospodářského roku. Vyrobená isoglukosa se však obtížně skladuje v dostatečných množstvích, která by odpovídala poptávce v těchto špičkách, protože delší skladování ohrožuje nezbytnou sterilitu produktu. Za těchto podmínek musí podniky vyrábějící isoglukosu na konci hospodářského roku výrobu přerušit, aby nevyráběly isoglukosu C, která nemá na trhu Společenství odbyt. Tato situace je pro podniky vyrábějící isoglukosu nepříznivá a vyžaduje, aby v měsíčních stanoveních výroby isoglukosy byla stanovena určitá pružnost. Tuto pružnost je však třeba omezit tak, aby se v důsledku jejího automatického využívání nevytvářel skrytý systém převodů z jednoho roku do druhého a nedocházelo tudíž k nepřímému zvyšování produkčních kvót dotyčných podniků.

(14) Při fungování režimu kvót může docházet k určitým zpožděním ve výběru dávek z výroby. Mají-li být dávky vybírány plynule a včas, je třeba stanovit pravidla pro stanovení a výběr částek dávek z výroby.

(15) Vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Pro účely článků 13 až 18 nařízení (ES) č. 1260/2001 se "produkcí cukru" rozumí celkové množství vyjádřené jako bílý cukr:

a) bílého cukru;

b) surového cukru,

c) invertního cukru;

d) sirupů jedné z těchto kategorií (dále jen "sirupy"):

- sirupy ze sacharosy nebo z invertního cukru, které mají nejméně 70 % čistotu a jsou vyrobeny z cukrové řepy,

- sirupy ze sacharosy nebo z invertního cukru, které mají nejméně 75 % čistotu a jsou vyrobeny z cukrové třtiny.

2. Při výpočtu množství uvedeného v odstavci 1 se neberou v úvahu:

a) množství bílého cukru vyrobená ze surového cukru nebo sirupů, které nebyly vyrobeny v podniku, v němž byl bílý cukr vyroben;

b) množství bílého cukru vyrobená ze surového cukru, sirupů nebo cukerných smetků, které nebyly vyrobeny během hospodářského roku, v němž byl bílý cukr vyroben;

c) množství surového cukru vyrobená ze sirupů, které nebyly vyrobeny v podniku, v němž byl surový cukr vyroben;

d) množství surového cukru vyrobená ze sirupů, které nebyly vyrobeny během hospodářského roku, v němž byl surový cukr vyroben;

e) množství surového cukru zpracovaná na bílý cukr během dotyčného hospodářského roku v podniku, který tato množství vyrobil;

f) množství invertního cukru a sirupů zpracovaná na alkohol nebo rum;

g) množství sirupů zpracovaná na cukr nebo invertní cukr během dotyčného hospodářského roku v podniku, který tato množství vyrobil;

h) množství sirupů na polevy a sirupů určených k zpracování na "Rinse appelstroop";

i) množství cukru, invertního cukru a sirupů vyrobená v režimu aktivního zušlechťovacího styku;

j) množství invertního cukru vyrobená ze sirupů, které nebyly vyrobeny v podniku, který invertní cukr vyrobil;

k) množství invertního cukru vyrobená ze sirupů, které nebyly vyrobeny během hospodářského roku, v němž byl invertní cukr vyroben.

3. Produkce se vyjádří jako bílý cukr tímto způsobem:

a) v případě bílého cukru bez ohledu na rozdíly v jakosti;

b) v případě surového cukru na základě výtěžnosti stanovené podle přílohy I nařízení (ES) č. 1260/2001;

c) v případě invertního cukru vynásobením produkce koeficientem 1;

d) v případě sirupů považovaných za meziprodukty na základě extrahovatelné cukernatosti stanovené podle odstavce 5;

e) v případě sirupů, které nejsou považovány za meziprodukty, na základě cukernatosti vyjádřené jako sacharosa podle čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 2135/95 [4].

4. Cukerné smetky z předcházejícího hospodářského roku se vyjadřují jako bílý cukr na základě obsahu sacharosy.

5. Čistota sirupů se vypočítá vydělením celkové cukernatosti obsahem sušiny.

Extrahovatelná cukernatost se vypočítá tak, že od stupně polarizace dotyčného sirupu se odečte výsledek vynásobení koeficientu 1,70 rozdílem mezi obsahem sušiny a stupněm polarizace tohoto sirupu. Obsah sušiny se stanoví pomocí areometrické metody.

Extrahovatelná cukernatost se však může stanovit pro celý hospodářský rok na základě skutečné výtěžnosti sirupů.

Článek 2

1. Pro účely článků 13 až 18 nařízení (ES) č. 1260/2001 se "produkcí isoglukosy" rozumí celkové množství produktu získané z glukosy nebo jejích polymerů s obsahem nejméně 10 % hmotnostních fruktosy v sušině, bez ohledu na obsah fruktosy přesahující uvedený limit, vyjádřené jako sušina a stanovené podle odstavce 2.

2. Produkce isoglukosy se stanoví okamžitě po skončení procesu isomerace a před jakoukoliv operací související s oddělením složek glukosy a fruktosy nebo s vytvořením směsi, fyzikálním odměřením objemu samotného produktu a stanovením obsahu sušiny refraktometrickou metodou.

3. Každý výrobce isoglukosy musí bez prodlení nahlásit všechna zařízení, která používá pro isomeraci glukosy nebo jejích polymerů.

Toto prohlášení se předkládá členskému státu, na jehož území se dané zařízení nachází. Členský stát může po výrobci požadovat, aby v tomto ohledu poskytl všechny dodatečné informace.

Článek 3

1. Pro účely článků 13 až 18 nařízení (ES) č. 1260/2001 se "produkcí inulinového sirupu" rozumí množství produktu získané po hydrolýze inulinu nebo oligofruktos s obsahem nejméně 10 % hmotnostních fruktosy v sušině, ve volné formě nebo jako sacharosa, bez ohledu na obsah fruktosy přesahující uvedený limit, vyjádřené jako ekvivalent sušiny cukru/isoglukosy a stanovené pro každý podnik vyrábějící inulinový sirup podle odstavce 2.

2. Ke stanovení produkce inulinového sirupu se používají tyto operace:

a) fyzikální měření objemu samotného produktu ihned po opuštění prvního odpařovacího zařízení po každé hydrolýze a před jakoukoliv operací související s oddělením složek glukosy a fruktosy nebo s mícháním;

b) stanovení obsahu sušiny refraktometrickou metodou a měření hmotnostního obsahu fruktosy v sušině na základě denního reprezentativního odběru vzorků;

c) převedení obsahu fruktosy na 80 % hmotnostních v sušině vynásobením množství stanoveného v sušině koeficientem představujícím poměr mezi naměřeným obsahem fruktosy v uvedeném množství sirupu a 80 %;

d) vyjádření jako ekvivalent cukru/isoglukosy s použitím koeficientu 1,9.

Článek 4

1. Členské státy musí do 15. února každého roku stanovit předběžné údaje o výrobě cukru a inulinového sirupu pro běžný hospodářský rok a pro každý podnik nacházející se na jejich území.

Pro francouzské departementy Guadeloupe a Martinique se tato produkce stanoví do 15. května každého roku.

2. Do 15. dne každého měsíce sdělí každý podnik vyrábějící isoglukosu členskému státu, na jehož území se isoglukosa vyrábí, množství vyjádřená jako sušina skutečně vyrobená během předcházejícího kalendářního měsíce.

Na základě těchto sdělení členské státy stanoví pro každý měsíc, a nejpozději do 15. dne následujícího měsíce, produkci isoglukosy každého dotyčného podniku.

Ke stanovení produkce uvedené v předcházejícím pododstavci se neberou v úvahu množství isoglukosy vyrobená v rámci aktivního zušlechťovacího styku.

3. Odchylně od odst. 2 prvního a druhého pododstavce a na základě řádně odůvodněné, písemné žádosti podniku mohou příslušné orgány členského státu rozhodnout, že u daného podniku vyrábějícího isoglukosu dojde:

a) buď ke kumulaci produkce za měsíce květen a červen jednoho hospodářského roku se započtením do dotyčného hospodářského roku,

b) nebo ke kumulaci celé produkce nebo části produkce za měsíc červen jednoho hospodářského roku s produkcí za měsíc červenec následujícího hospodářského roku. V žádosti o kumulaci musí být uvedeno alespoň množství produkce za měsíc červen, které se má kumulovat s množstvím za měsíc červenec. Toto množství nesmí překročit 7 % součtu kvót A a B dotyčného podniku platných pro hospodářský rok, během kterého se žádost o kumulaci produkce podává. Takto kumulované množství se považuje za první produkci v rámci kvót dotyčného podniku.

Členský stát posoudí zdůvodnění žádosti s přihlédnutím k výrobní situaci daného podniku a poptávce na trhu, zejména s ohledem na kvóty a dávky z výroby. Daný podnik může v daném hospodářském roce použít pouze jeden z typů kumulace uvedených v prvním pododstavci.

Po schválení členským státem mu dotyčný podnik vyrábějící isoglukosu sdělí do následujícího 15. července v případě uvedeném v prvním pododstavci písmenu a) a do následujícího 15. srpna v případě uvedeném v prvním pododstavci písmenu b) množství vyjádřená jako sušina, skutečně vyrobená během dotyčného dvouměsíčního období, přičemž se případně vezme v úvahu množství, které má být kumulováno uvedené v prvním pododstavci písmenu b).

Na základě těchto sdělení členský stát stanoví kumulovanou produkci isoglukosy dotyčného podniku během uvedených dvou měsíců, která se má započíst do produkce příslušného hospodářského roku podle prvního pododstavce písm. a) nebo b). Členský stát sdělí tuto produkci Komisi.

Ustanovení prvního pododstavce písm. b) nelze použít pro poslední hospodářský rok uvedený v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/2001.

4. Do 15. září každého roku členské státy stanoví za předcházející hospodářský rok konečnou produkci cukru, isoglukosy a inulinového sirupu, které dosáhl každý podnik nacházející se na jejich území.

5. Pokud jsou po stanovení konečné produkce cukru uvedené v odstavci 4 zjištěny rozdíly, vezmou se tyto rozdíly v úvahu při stanovení konečné produkce za hospodářský rok, během nějž byly rozdíl zjištěny.

6. Do 25. dne každého měsíce každý podnik vyrábějící cukr sdělí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se výroba uskutečňuje, nebo orgánu dotyčného členského státu, který je oprávněn provádět intervenci na trhu s dotyčným produktem, s uvedením množství, která jsou či nejsou jeho vlastnictvím,

a) množství cukru vyjádřená jako bílý cukr, která jsou v jeho vlastních zařízeních uskladněná na konci předcházejícího kalendářního měsíce;

b) množství cukru vyjádřená jako bílý cukr, která byla expedována z jeho zařízení během přecházejícího kalendářního měsíce.

V tomto sdělení jsou příslušná množství rozepsána podle cukru vyrobeného v rámci kvóty A a B, cukru převedeného do následujícího roku podle článku 14 nařízení (ES) č. 1260/2001 a cukru C.

Orgán uvedený v prvním pododstavci může požádat o sdělení dodatečných údajů týkajících se zásob, kterými výrobce disponuje, a množství expedovaných z jeho zařízení.

7. Do 25. dne každého měsíce sdělí provozovatel rafinerie surového cukru příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se rafinace uskutečnila, nebo orgánu dotyčného členského státu, který je oprávněn provádět intervenci na trhu s dotyčným produktem, s uvedením množství, která jsou či nejsou jeho vlastnictvím,

a) množství cukru vyjádřená jako bílý cukr, která jsou v jeho vlastních zařízeních uskladněná na konci předcházejícího kalendářního měsíce;

b) množství cukru vyjádřená jako bílý cukr, která byla expedována z jeho zařízení během přecházejícího kalendářního měsíce.

Toto sdělení musí rozlišovat množství podléhající režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Orgán uvedený v prvním pododstavci může požádat o sdělení dodatečných údajů týkajících se zásob, kterými provozovatel rafinérie disponuje, a množství expedovaných z jeho zařízení.

Článek 5

1. Pro účely článků 13 až 18 nařízení (ES) č. 1260/2001 a s výhradou odstavců 2 až 5 tohoto článku se produkcí cukru nebo isoglukosy jednoho podniku rozumí množství cukru nebo isoglukosy tímto podnikem skutečně vyrobené.

2. Celkovou produkcí cukru jednoho podniku v daném hospodářském roce je produkce uvedená v odstavci 1, ke které se přičte množství cukru převedené do tohoto hospodářského roku a od které se odečte množství cukru převedené do následujícího hospodářského roku.

3. Množství cukru vyrobené na základě smlouvy podnikem vyrábějícím cukr (dále jen "zpracovatel") na zakázku jiného podniku vyrábějícího cukr (dále jen "objednatel"), je považováno za produkci objednatele, a to na základě písemné žádosti podané dotyčnému členskému státu a řádně podepsané oběma dotyčnými výrobci, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) celková produkce cukru zpracovatele je menší než jeho kvóta A;

b) celková produkce cukru zpracovatele je větší než jeho kvóta A, avšak menší než součet jeho kvóty A a jeho kvóty B, pod podmínkou, že celková produkce cukru objednatele je větší než jeho kvóta A;

c) celková produkce cukru zpracovatele a objednatele je větší než součet jejich kvót A a B.

4. Pokud se továrna objednatele a továrna zpracovatele nacházejí v jiných členských státech, žádost uvedená v odstavci 3 musí být podána oběma členským státům. V tomto případě dotyčné členské státy jednají při vyřizování žádosti ve shodě a přijímají nezbytná opatření, jejichž cílem je zkontrolovat, zda jsou dodržovány podmínky uvedené v odstavci 3.

5. Postupem podle čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 lze považovat množství cukru vyrobené zpracovatelem za produkci objednatele, pokud je z důvodu vyšší moci nezbytné, aby cukrová řepa, cukrová třtina nebo melasa byly zpracovány na cukr v jiném podniku než je podnik objednatele.

Článek 6

1. Do 1. dubna se pro běžný hospodářský rok provede:

a) odhad dávky ze základní výroby cukru a dávky B podle článku 15 nařízení (ES) č. 1260/2001;

b) postupem podle čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 stanovení jednotných částek určených podle článku 7 tohoto nařízení, které musí uhradit výrobce cukru, výrobce isoglukosy a výrobce inulinového sirupu jako zálohy na dávku.

2. Do 15. dubna běžného hospodářského roku členské státy stanoví zálohy, které má na daný hospodářský rok zaplatit každý podnik vyrábějící cukr, každý podnik vyrábějící isoglukosu a každý podnik vyrábějící inulinový sirup.

V případě francouzských departementů Guadeloupe a Martinique, jakož i v případě Španělska musí být tyto zálohy pro třtinový cukr stanoveny do 15. srpna běžného hospodářského roku.

Pokud jde o cukr a inulinový sirup, záloha k úhradě se stanoví tak, že:

a) u předběžné produkce cukru A, inulinového sirupu A, cukru B a inulinového sirupu B stanovené podle čl. 4 odst. 1 se použije jednotná částka stanovená jako záloha na dávku ze základní výroby;

b) u předběžné produkce cukru B a inulinového sirupu B stanovené podle čl. 4 odst. 1 se použije jednotná částka stanovená jako záloha na dávku B.

Pokud jde o isoglukosu, záloha k úhradě se stanoví pro běžný hospodářský rok tak, že u produkce vyrobené mezi 1. červencem a koncem následujícího února se použije jednotná částka stanovená jako záloha na dávku ze základní výroby isoglukosy.

3. Členské státy vyberou tyto zálohy do 1. června běžného hospodářského roku.

V případě francouzských departementů Guadeloupe a Martinique, jakož i v případě Španělska se tyto zálohy na třtinový cukr vybírají do 1. září běžného hospodářského roku.

4. Množství, které má být zjištěno podle čl. 15. odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1260/2001, se stanoví na základě součtu těchto množství:

a) množství cukru, isoglukosy a inulinového sirupu převzatá ve Společenství pro přímou spotřebu nebo pro spotřebu po zpracování ve spotřebitelských odvětvích;

b) množství denaturovaného cukru;

c) množství cukru, isoglukosy a inulinového sirupu dovezená ze třetích zemí ve formě zpracovaných produktů.

Od součtu uvedeného v prvním pododstavci se odečte součet množství cukru, isoglukosy a inulinového sirupu vyvezených do třetích zemí ve formě zpracovaných produktů a množství základních produktů vyjádřená jako bílý cukr, pro která byla vydána osvědčení pro produkční náhrady uvedená v čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/2001.

5. Za závazky týkající se vývozu v rámci běžného hospodářského roku se ve smyslu čl. 15 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1260/2001 považují:

a) všechna množství cukru, který má být vyvezen v nezměněném stavu s vývozními náhradami nebo dávkami stanovenými prostřednictvím nabídkových řízeních vyhlášených pro uvedený hospodářský rok;

b) všechna množství cukru, isoglukosy a inulinového sirupu, která mají být vyvezena v nezměněném stavu s vývozními náhradami nebo dávkami stanovenými pravidelně na základě vývozních licencí vydaných během uvedeného hospodářského roku;

c) veškerý předpokládaný vývoz cukru, isoglukosy a inulinového sirupu ve formě zpracovaných produktů s vývozními náhradami nebo dávkami stanovenými pro tento účel během uvedeného hospodářského roku, přičemž se dotyčná množství rozloží rovnoměrně na celý hospodářský rok.

Při výpočtu předpokládané průměrné ztráty uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1260/2001 je třeba také vzít v úvahu produkční náhrady pro množství základních produktů, vyjádřená jako bílý cukr, pro která byla vydána osvědčení pro produkční náhrady uvedená v čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení v průběhu dotyčného hospodářského roku.

Článek 7

1. Pokud u cukru a inulinového sirupu činí odhad dávky ze základní výroby nejméně 60 % maximální částky uvedené v čl. 15 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/2001, jednotná částka zálohy se rovná 50 % této maximální částky.

Pokud je odhad menší než 60 % uvedené maximální částky, jednotná částka zálohy se rovná 80 % uvedeného odhadu.

2. Odstavec 1 se rovněž použije ke stanovení jednotné částky zálohy na dávku B za cukr a inulinový sirup, přičemž se bere v úvahu dotyčná maximální částka uvedená v čl. 15 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 1260/2001.

3. Jednotná částka zálohy na dávku ze základní výroby isoglukosy činí 40 % jednotné částky dávky ze základní výroby odhadnuté pro cukr podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

Článek 8

1. Za předcházející hospodářský rok se do 15. října stanoví pro cukr, isoglukosu a inulinový sirup:

a) částky dávky ze základní výroby a dávky B;

b) popřípadě koeficient uvedený v čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001.

2. Pro každý podnik vyrábějící cukr, každý podnik vyrábějící isoglukosu a každý podnik vyrábějící inulinový sirup členské státy stanoví do 1. listopadu, za předcházející hospodářský rok a se započtením záloh vybraných podle článku 6 dosud neuhrané nedoplatky dávek.

Částky, které má doplatit podnik nebo členský stát uvedené v prvním pododstavci, musí být uhrazeny do 15. prosince následujícího po konečném termínu pro stanovení nedoplatků k úhradě.

3. Je-li přijat koeficient podle čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001, členské státy, v souladu s ustanoveními uvedeného odstavce, stanoví do 1. listopadu, za předcházející hospodářský rok a pro každý podnik vyrábějící cukr, každý podnik vyrábějící isoglukosu a každý podnik vyrábějící inulinový sirup doplňkovou dávku, kterou mají dotyční výrobci uhradit. Tato dávka se inkasuje současně se nedoplatkem dávek z výroby za uvedený hospodářský rok.

4. Pokud částka dávek, které měl uhradit výrobní podnik, nebyla správně stanovena, správná částka k úhradě nebo nedoplatek dávky musí být stanoveny ve lhůtě 30 dnů od data, kdy členský stát tuto situaci zjistil a je schopen vypočítat zákonem stanovenou částku k úhradě.

Členské státy vyberou částky uvedené v prvním pododstavci do 30 dnů od data, kdy byly tyto částky stanoveny.

Článek 9

1. Částky uvedené v čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001 se stanoví současně s částkami dávek uvedenými v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení a stejným postupem.

2. Pokud výrobce cukru zaplatil prodejci cukrové řepy nižší cenu, než je základní cena cukrové řepy, je výrobce povinen umožnit prodejci cukrové řepy, aby se i on podílel na výnosu z valorizace cukru v důsledku intervenční ceny, a to v míře odpovídající rozdílu mezi těmito dvěma cenami.

Při výpočtu částky odpovídající uvedenému podílu vezme výrobce v úvahu:

a) dobu mezi dny, kdy byla cukrová řepa zaplacena, a dny splatnosti stanovenými pro úhradu záloh a nedoplatků za dávky z výroby a za doplňkovou dávku;

b) úrokovou sazbu Evropské centrální banky pro hlavní refinanční operace ve lhůtách uvedených v písmenu a). Pro členský stát, který se neúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie, je referenční sazbou rovnocenná sazba stanovená jeho národní centrální bankou;

c) procentuální hodnoty uvedené v čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/2001;

d) výnos dotyčné cukrové řepy, aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/2001.

3. Výrobce cukru uhradí prodejci cukrové řepy částky uvedené v odstavci 1 a částku odpovídající podílu uvedenému v odstavci 2 do čtyř týdnů od data, kdy byly stanoveny dávky uvedené v čl. 8 odst. 1.

4. Mezioborová dohoda může stanovit odchylky od odstavců 2 a 3.

Článek 10

Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná pro zavedení kontroly, která je nutná pro stanovení výroby produktů uvedených v tomto nařízení.

Článek 11

Náhrada uvedená v čl. 16 odst. 3 druhém a třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1260/2001 může být použita, aniž jsou dotčena tato ustanovení, v souladu s pravidly definovanými v mezioborové dohodě.

Článek 12

Zrušuje se nařízení (EHS) č. 1443/82.

Článek 13

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. února 2002.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 158, 9.6.1982, s. 17.

[3] Úř. věst. L 53, 24.2.1994, s. 7.

[4] Úř. věst. L 214, 8.9.1995, s. 16.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU