(ES) č. 92/2002Nařízení Rady (ES) č. 92/2002 ze dne 17. ledna 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu močoviny pocházející z Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Libye, Litvy, Rumunska a Ukrajiny a o konečném výběru uloženého prozatímního antidumpingového cla

Nařízení Rady (ES) č. 92/2002

ze dne 17. ledna 2002

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu močoviny pocházející z Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Libye, Litvy, Rumunska a Ukrajiny a o konečném výběru uloženého prozatímního antidumpingového cla

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh, který předložila Komise po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(1) Komise nařízením (ES) č. 1497/2001 [2] (dále jen "prozatímní nařízení") uložila prozatímní antidumpingové clo na dovozy močoviny kódů KN 31021010 a 31021090 pocházející z Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Libye, Litvy, Rumunska a Ukrajiny.

(2) Ve stejném nařízení bylo rozhodnuto zastavit řízení o dovozech močoviny pocházející z Egypta a Polska.

B. NÁSLEDNÉ ŘÍZENÍ

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(3) Po zveřejnění základních skutečností a důvodů, na jejichž základě bylo rozhodnuto uložit prozatímní opatření na dovozy močoviny z Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Libye, Litvy, Rumunska a Ukrajiny, předložilo několik dotčených stran své písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, bylo umožněno ústní slyšení.

(4) Komise nadále hledala a ověřovala všechny informace, které považovala za nutné pro svá konečná zjištění.

(5) Byly provedeny další ověřovací návštěvy v prostorách těchto subjektů:

Výrobci ve Společenství

- Fertiberia, Madrid

- Hydro Agri France, Paris.

Spotřebitelé ve Společenství

- Libera Associazione Agricoltori Cremonesi, Cremona.

(6) Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě Rada hodlá doporučit uvalení konečných antidumpingových cel a konečný výběr částek zajištěných formou prozatímních cel. Stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohly uvést prohlášení následně po tomto zveřejnění.

(7) Ústní a písemné připomínky, které strany předložily, byly zváženy a ve vhodných případech byla prozatímní zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

C. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(8) Protože nejsou žádné připomínky, potvrzuje se definice dotyčného výrobku a obdobného výrobku dle bodů odůvodnění 9 až 12 prozatímního nařízení.

D. DUMPING

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

1. Země s tržním hospodářstvím

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

Obvyklá hodnota

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(9) Vyvážející výrobce v Libyi prohlásil, že 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení nepopisuje přesně úroveň poskytované spolupráce. Tvrdil, že Komise si byla vědoma toho, že z důvodu utajení nebude předloženo úplné účetnictví společnosti zahrnující všechny aktivity skupiny, a mlčky tuto skutečnost akceptovala. Dále výrobce prohlásil, že v souladu s libyjskými účetními předpisy není nutné zveřejňovat auditované účty a proto v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení Komise neměla z těchto důvodů účetnictví společnosti zamítnout.

(10) Pokud jde o úroveň spolupráce, Komise nikdy nenaznačila, že akceptovala odmítnutí společnosti předložit základní účetní doklady. Naopak opakovaně informovala vyvážejícího vývozce o možném uplatnění článku 18 základního nařízení včetně využití nejlepších známých údajů, z důvodu nedostatečné úrovně spolupráce. Společnost přesto stála na svém a neposkytla důležité údaje nezbytné zejména pro porovnání tuzemských tržeb a výrobních nákladů dotyčného výrobku. Za těchto okolností a za účelem určení obvyklé hodnoty pro dotyčnou společnost neměly orgány Společenství jinou možnost než využít známé údaje, a zejména údaje uvedené ve stížnosti, v souladu s článkem 18 základního nařízení. Vzhledem k výše uvedenému není správné vyvozovat, jak učinila společnost, že nezveřejnění auditovaných účetních záznamů bylo důvodem využití známých údajů při určování obvyklé hodnoty.

(11) To rovněž potvrzuje skutečnost, že vykázané údaje byly použity ve všech případech, kdy je bylo možné přiměřeně ověřit a porovnat s interním účetnictvím společnosti, zejména při stanovování vývozní ceny libyjského vyvážejícího výrobce (viz 67. až 72. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(12) Stejný vyvážející výrobce tvrdil, že jeho obvyklá hodnota by měla být stanovena na základě skutečné tuzemské prodejní ceny nebo alternativně konstruována na základě vlastních účetních údajů společnosti, spíše než na základě údajů, které předložilo výrobní odvětví Společenství ve stížnosti. Argumentovalo, že pro tento účel byly poskytnuty veškeré nutné důkazy a informace týkající se výroby a prodeje močoviny na libyjském domácím trhu.

(13) Společnost soustavně nepředkládala základní odpovědi na dotazník a uspokojivě nevysvětlila rozpory a rozdíly, které byly zjištěny během ověřovací návštěvy, přestože na ně Komise výslovně poukázala v písemných sděleních o nedostatcích i v prohlášení na místě. Proto nebylo možné stanovit úplnost a správnost vykázaných domácích prodejů ani předložených výrobních nákladů. V důsledku toho se ohledně předložení důkazů a údajů o výrobě a prodeji močoviny na libyjském domácím trhu potvrzují zjištění 64. a 65. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(14) Jak uvádí 66. bod odůvodnění prozatímního nařízení, protože nejsou k dispozici jiné spolehlivé údaje, bylo nutné stanovit obvyklou hodnotu pro vyvážejícího výrobce v Libyi na základě údajů, které byly předloženy ve stížnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(15) Stejný vyvážející výrobce tvrdil, že ziskové rozpětí použité ve stížnosti pro konstrukci obvyklé hodnoty bylo v každém případě nadhodnoceno. Ve prospěch svého tvrzení argumentoval tím, že zisková rozpětí v oboru obchodu s močovinou jsou tradičně nízké.

(16) Na základě zjištění o dalších spolupracujících vyvážejících výrobcích v tomto řízení považovala Komise za vhodné přezkoumat úroveň ziskového rozpětí použitého pro konstrukci obvyklé hodnoty vyvážejícího výrobce v Libyi.

(17) Jak bylo uvedeno v 22. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, průměrné ziskové rozpětí dosahované spolupracujícími vyvážejícími výrobci v současném šetření při prodeji dotyčného výrobku na jejich domácích trzích, v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, byla použita pro konstrukci obvyklé hodnoty těch vyvážejících výrobců, u nichž nebylo možné stanovit ziskové rozpětí v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení nebo jeho písmeny a) a b). S přihlédnutím k tomu, že nebylo možné nalézt žádný oprávněný důvod, který by odůvodnil uplatnění odlišného ziskového rozpětí na libyjského vyvážejícího výrobce, a vzhledem k tomu, že neexistují žádné vhodnější údaje, bylo rozhodnuto použít v konečné fázi pro libyjského výrobce při stanovení obvyklé hodnoty stejné ziskové rozpětí.

Obvyklá hodnota odvozená od prodeje na domácím trhu

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(18) Dva vyvážející výrobci v Rumunsku navrhli, že by obvyklá hodnota měla být stanovena měsíčně, vzhledem k inflaci v Rumunsku během období šetření. Tato metodologie byla použita v prozatímní fázi pro všechny vyvážející výrobce v Rumunsku.

(19) Po uvalení prozatímních antidumpingových cel byl však tento přístup znovu přezkoumán. Šetření ukázalo, že vlivy inflace nebyly takové, aby odůvodnily výpočet měsíčních obvyklých hodnot. Obvyklým postupem orgánů Společenství je stanovení průměrných obvyklých hodnot za období šetření, vyjma situací, jako je hyperinflace. Tyto podmínky však v případě Rumunska nebyly splněny.

(20) V důsledku toho bylo považováno za přiměřené stanovit obvyklou hodnotu v konečné fázi pro každého vyvážejícího výrobce v Rumunsku na základě průměrné ceny placené na domácím trhu během období šetření

Konstruovaná obvyklá hodnota

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(21) Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že pro určení ziskového rozpětí používaného při konstrukci obvyklých hodnot pro vyvážející výrobce v Bulharsku, Estonsku a Litvě by měla být použita minimální míra návratnosti použitého kapitálu "obvykle nutná pro udržení životaschopného obchodu s močovinou ve střednědobém výhledu". Bylo argumentováno, že zisková rozpětí ve výše uvedených zemích by obecně nebyly spolehlivá vzhledem k "převisům" systému netržního hospodářství v účetních postupech daných společností.

(22) Šetření neodhalilo žádné důkazy nebo informace, které by naznačovaly, že účetnictví daných společností nebylo spolehlivé a nemohlo by tedy být použito při určování ziskového rozpětí. Proto neměly orgány Společenství jinou možnost než stanovit obvyklé hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. Zisková rozpětí byla tudíž stanovena v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b) a c) základního nařízení, tj. na základě zisku dosaženého pro stejnou obecnou kategorii výrobků vyráběných a prodávaných daným vyvážejícím výrobcem na domácím trhu v případě Litvy; a v případě Bulharska a Estonska na jiném přiměřeném základě, tj. na základě váženého průměru ziskových rozpětí zjištěných u dalších spolupracujících vyvážejících výrobců v tomto řízení.

(23) Úroveň ziskového rozpětí, která byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení na základě váženého průměrů ziskových rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců se ziskovými domácími prodeji však byla znovu přezkoumána. Kromě ukončení řízení pro dovozy močoviny pocházející z Egypta byli vyvážející výrobci z Egypta vyloučeni z výpočtu průměrného ziskového rozpětí.

(24) Po připomínkách estonského vyvážejícího výrobce bylo ziskové rozpětí použité pro rekonstrukci jeho obvyklé hodnoty přehodnoceno. pPřezkumem prozatímních zjištění vyšlo najevo, že použité ziskové rozpětí – odvozené od prodeje jiných výrobků společnosti – bylo nutné revidovat, protože tyto výrobky nebylo možné považovat za součást stejné obecné kategorie jako dotčené výrobky (tj. hnojiva). Proto, vzhledem k nedostatku dostatečných běžných obchodních prodejů jiných estonských vývozců/výrobců dotčeného výrobku a/nebo jiných výrobků stejné obecné kategorie prodávané danou estonskou společností, byla v konečné fázi použita jiná přiměřená metoda podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. V tomto smyslu bylo ziskové rozpětí odvozeno od váženého průměru ziskových rozpětí dalších dotčených spolupracujících vyvážejících výrobců (pro bulharského vyvážejícího výrobce viz 22. bod odůvodnění výše).

(25) Litevský vyvážející výrobce argumentoval proti použití prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z dusičnanu amonného (AN) při konstrukci obvyklé hodnoty. Tvrdil, že močovina a dusičnan amonný jsou odlišná hnojiva, prodávaná na odlišných trzích a za odlišných soutěžních situací a s rozdíly ve výrobní technologii, tržní poptávce, prodejních cenách a nákladech.

(26) Protože v Litvě existuje pouze jediný výrobce močoviny a protože neexistují reprezentativní domácí prodeje, obsahuje čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení možnost určení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Močovina a AN jsou oba dusíkatá hnojiva a ačkoli existují určité rozdíly ve výrobní technologii, patří do stejné kategorie výrobků dle požadavků základního nařízení. Pro účely argumentace nejsou tržní a soutěžní situace odlišné (jeden výrobce, dovozní hospodářská soutěž). Ve světle výše uvedeného bylo rozhodnuto zachovat prozatímní určování.

Vývozní cena

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(27) Protože nejsou připomínky dotčených stran či jiná zjištění, která by mohla znehodnotit prozatímní zjištění, potvrzují se tímto prozatímně stanovené vývozní ceny daných vyvážejících výrobců.

Porovnání

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

Náklady na manipulaci a nakládku

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(28) Po připomínkách libyjského vyvážejícího výrobce ohledně kalkulace nákladů na manipulaci a nakládku při vývozu dotčeného výrobku do Společenství Komise přezkoumala své kalkulace a zjistila chybu ve výpočtu, která byla patřičným způsobem opravena.

2. Země s netržním hospodářstvím

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(29) Vyvážející výrobce z Běloruska protestoval proti tomu, že jej Komise údajně v řízení považovala za nespolupracující stranu. Společnost tvrdila, že Komisi poskytla veškeré požadované údaje a domnívala se, že důvodem přístupu ke společnosti jako k nespolupracujícímu subjektu bylo zbavit ji jejích práv spolupracující strany, a zejména příležitosti nabídnout závazek.

(30) V tomto vyšetřování vedlo to, že společnost neposkytla požadované informace pro stanovení ověřitelné vývozní ceny, k uplatnění pravidla stanoveného v článku 18 základního nařízení pro nespolupracující strany a v důsledku toho k částečnému využití "dostupných údajů", v tomto případě údajů o vývozu, které poskytl Eurostat.

(31) Nicméně je třeba oproti obviněním společnosti poznamenat, že částečné uplatnění článku 18 nezbavilo společnost žádného z jejích práv dotčené strany, a zejména práva obdržet informace, práva na slyšení a předložení písemných vyjádření, nahlédnutí do neutajovaných složek a příležitosti nabídnout závazek.

Statut tržního hospodářství ("STH")

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(32) Jak bylo uvedeno v 118. až 130. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení podaly tři společnosti na Ukrajině žádosti o uznání, že ve výrobě a prodeji obdobného dotčeného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství ("statut tržního hospodářství" neboli "STH"). Připomíná se, že dvě ukrajinské společnosti získaly STH. Jeden ukrajinský vyvážející výrobce, kterému byl STH odmítnut, nesouhlasil se zjištěními Komise o možném státním vlivu.

(33) Výrobní odvětví Společenství znovu tvrdilo, že společnosti na Ukrajině, které vyrábějí a prodávají dusíkatá hnojiva včetně močoviny, podléhají značným zásahům státu a proto by jim neměl být statut STH obecně přiznáván. Zejména argumentovaly tím, že ukrajinský trh hnojiv byl charakterizován existencí dohod o zpracování, barterových dohod a státními zásahy do nákladů na energie, elektřinu a dopravu, a že všechny tyto faktory byly neslučitelné se situací tržního hospodářství.

(34) Tyto argumenty vyvážejících výrobců a výrobního odvětví Společenství byly již zpracovány v 118. až 130. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Nicméně se doplňuje, že ohledně dohod o zpracování bylo konstatováno, že samy o sobě nejsou v rozporu s STH, protože nemusí být nutně považovány za typický rys státních zásahů. Pokud jde o státní zásahy do dopravních nákladů, byly vzaty v úvahu pomocí dopravních sazeb platných v analogické zemi. Ohledně nákladů na energie a elektřinu nebyly zjištěny žádné důkazy o tom, že by tyto náklady byly podstatným způsobem narušeny zásahem státu a že by ve větším rozsahu neodrážely tržní hodnotu. Kromě toho, v porovnání se zemním plynem nejsou náklady na energie u močoviny podstatným vstupem.

Individuální přístup

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(35) Výrobní odvětví Společenství namítalo proti rozhodnutí poskytnout individuální přístup jednomu z ukrajinských vyvážejících výrobců s tím, že podíl státu ve společnosti by umožňoval značné státní zásahy.

(36) Stěžující si výrobní odvětví Společenství však nepředložilo žádné nové informace či důkazy, které by naznačovaly, že údajné státní zásahy by umožňovaly obcházet uvalená opatření a proto musela být stížnost zamítnuta. V důsledku toho se potvrzují zjištění prozatímního nařízení (132. bod odůvodnění).

Prodeje v rámci dohod o zpracování

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(37) Jak bylo popsáno v 133. až 135. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, účastnily se dohod o zpracování tři ukrajinské společnosti. Připomíná se, že podle ukrajinského práva poskytovatel surovin zůstává vlastníkem hotového výrobku, společnost provádějící zpracování nezískává vlastnická práva ke zboží.

(38) Šetření ukázalo, že jedna ze společností, které byl udělen STH, nemohla být sama považována za vyvážejícího výrobce dotčeného výrobku. Tato společnost si vybudovala dlouhodobý obchodní vztah s jinou společností se sídlem ve třetí zemi. Podle tohoto vztahu druhá společnost byla skutečným jediným dodavatelem hlavní suroviny v rámci dohod o zpracování (a vlastníkem v průběhu výrobního procesu). Tato společnost se také aktivně účastnila vývozu a prodeje uvedeného výrobku. Tyto skutečnosti jasně naznačily, že vztah mezi těmito společnostmi přesahoval obvyklý vztah kupující – prodávající.

(39) Protože přidružený dodavatel plynu nespolupracoval, nebylo možné určit ani ověřit plné výrobní náklady ani zaplacenou nebo splatnou vývozní cenu. Je třeba také poznamenat, že ačkoli byly k dispozici určité informace o vývozních cenách pro prvního nezávislého kupujícího, nebylo možné tyto údaje ověřit a proto je nebylo možné použít pro stanovení dumpingového rozpětí. Bez spolupráce přidruženého dodavatele (a zákonného vlastníka suroviny i hotového výrobku) nebylo možné spolehlivě stanovit ani obvyklou hodnotu ani vývozní cenu dotyčné ukrajinské společnosti. Proto nebylo možné stanovit individuální dumpingové rozpětí pro tuto společnost.

(40) Další ukrajinská společnost, které nebyl poskytnut ani STH ani individuální přístup, uskutečnila všechen svůj vývoz v rámci dohod o zpracování. Protože dodavatel plynu nespolupracoval a nebyly k dispozici ověřitelné vývozní ceny pro prvního nezávislého kupujícího, byly ceny těchto transakcí stanoveny dle popisu v 66. bodu odůvodnění níže, za účelem stanovení dumpingového rozpětí pro celou zemi.

(41) Třetí společnost uskutečnila část svých domácích prodejů a vývozu v rámci dohod o zpracování. Podobně, protože chyběla spolupráce jejích dodavatelů a nebyly k dispozici ověřitelné vývozní ceny pro prvního nezávislého kupujícího, neměly orgány Společenství jinou možnost nežli nepřihlížet k prodejům uskutečněným v rámci těchto dohod o zpracování. Zbývající domácí prodeje byly přesto reprezentativní, jak stanoví 138. bod odůvodnění nařízení o prozatímním cle.

(42) Dvě další ukrajinské společnosti, které rovněž prodávaly v rámci dohod o zpracování a jejichž dodavatelé plynu rovněž odmítli spolupracovat, přesto argumentovaly, že předložené údaje o prodejích byly přesné a poskytovaly dostatečné důkazy pro to, aby byly tyto transakce vzaty v úvahu při určování obvyklé hodnoty nebo vývozní ceny.

(43) Během ověřovací návštěvy bylo zjištěno, že ani fakturované ceny ani platby za močovinu nebyly zahrnuty do účetních záznamů těchto společností. Protože chyběla jakákoli spolupráce dodavatelů plynu, v jejichž účetních záznamech by tyto údaje měly být obvykle zapsány, a chyběly jakékoli důkazy o skutečných platbách za tyto transakce, nebylo možné informace ověřit a proto je nebylo možné akceptovat.

Obvyklá hodnota

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

i) Analogická země

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(44) Tři ukrajinští vyvážející výrobci argumentovali, že jejich obvyklá hodnota by neměla být stanovena na základě domácích prodejů a nákladů analogické země, ale že měla být namísto toho použita obvyklá hodnota odvozená od domácích prodejů ukrajinského vyvážejícího výrobce, kterému byl udělen statut STH.

(45) V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení orgány Společenství důsledně určují obvyklou hodnotu na základě odstavců 1 až 6 článku 2 základního nařízení pouze pro ty výrobce, kteří mohou prokázat, že podnikají v souladu s podmínkami tržního hospodářství. Pro všechny ostatní výrobce ve stejné zemi se obvyklá hodnota určuje na základě čl. 2 odst. 7 písm. a), tj. na základě ceny nebo konstruované hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, nebo na jiném přiměřeném základě uvedeném v čl. 2 odst. 7 písm. a). Proto nejsou oprávněny žádné změny prozatímních zjištění.

(46) Běloruský vyvážející výrobce, tři ukrajinští vyvážející výrobci, vláda Běloruska a vláda Ukrajiny i sdružení dovozců vznesli námitku proti volbě USA jako analogické země a tvrdili, že vhodnější třetí zemí s tržním hospodářstvím je Litva.

(47) Tyto strany tvrdily, že USA nebyly vhodnou volbou z důvodu vysokých nákladů na plyn, které by mohly vést ke zkresleným cenám močoviny, odlišné úrovně hospodářského rozvoje v porovnání s Běloruskem a Ukrajinou a rozdílů ve velikosti trhu. Skutečnost, že spolupracoval pouze jeden výrobce v USA, byla rovněž hodnocena jako argument proti použití USA jako třetí země s tržním hospodářstvím. Dále bylo namítáno, že nejvhodnější analogickou zemí je Litva. Uvedené strany tvrdily, že objem močoviny vyrobené v Litvě byl reprezentativní v porovnání s objemem vývozu močoviny z Ukrajiny a Běloruska do Společenství během OŠ. Dále strany tvrdily, že Litva je otevřený trh s hospodářskou soutěží, kde neexistují dovozní cla, s podobným přístupem k zemnímu plynu a podobným výrobním procesem jako má Bělorusko a Ukrajina. Skutečnost, že v Litvě existoval pouze jeden výrobce močoviny, byla rovněž stranami považována za vedlejší, protože Litva a další země s jedním výrobcem příslušného výrobku již byly použity v předchozích šetřeních výrobků příslušejících ke stejné kategorii.

(48) Orgány Společenství podrobně přezkoumaly všechny výše uvedené argumenty a došly k následujícím závěrům:

(49) Zatímco na trhu USA působí více než deset výrobců močoviny v porovnání s nejméně pěti výrobci na Ukrajině, v Litvě existuje pouze jeden výrobce. Přestože v USA existují antidumpingová cla na dovozy močoviny ze zemí bývalého Sovětského svazu, uskutečnily se značné dovozy (více než 1 milion tun) močoviny z mnoha dalších třetích zemí. Ačkoli další šetření odhalilo, že v Litvě nejsou žádná dovozní cla na dovozy močoviny, zůstávají přesto tyto dovozy na velmi nízké úrovni. USA má rozsáhlý trh močoviny (více než 10 milionů tun ročně), zatímco litevský trh močoviny prakticky neexistuje. Proto byly prodeje močoviny během období šetření ("OŠ") na litevském trhu minimální a podle informací, které poskytl litevský výrobce, neprobíhaly v rámci běžného obchodování. Proto závěr zněl, že trh USA má vysokou úroveň hospodářské soutěže, narozdíl od litevského trhu. Konečně a narozdíl od Litvy jsou domácí prodeje v USA reprezentativní v porovnání s vývozem Běloruska a Ukrajiny do Společenství.

(50) To, že při tomto šetření spolupracoval pouze jeden výrobce z USA, nečiní výsledky tohoto šetření neplatnými. Ve skutečnosti ceny tohoto výrobce, které byly použity ke stanovení obvyklé hodnoty, podléhají výše uvedené hospodářské soutěži. Množství prodávaná tímto výrobcem samotným byla reprezentativní i při porovnání s celkovými množstvími vyváženými z Běloruska a Ukrajiny do Společenství.

(51) Ohledně podobnosti přístupu k zemnímu plynu, hlavní surovině při výrobě močoviny, byla rovněž provedena analýza dodávek výrobci močoviny. Bylo potvrzeno, že zatímco americkému výrobci dodával zemní plyn více než jeden dodavatel, jako v případě Ukrajiny, litevský výrobce měl pouze jediného dodavatele a žádné případné alternativní dodavatele. Kromě toho podobně jako v případě Ukrajiny je USA současně výrobcem i dovozcem zemního plynu, zatímco Litva nemá žádné vlastní zdroje zemního plynu.

(52) Komise rovněž porovnala výrobní procesy v USA a v Bělorusku a na Ukrajině a došla k závěru, že technologie užívaná americkým výrobcem byla nejméně tak efektivní jako technologie užívaná běloruskými a ukrajinskými výrobci.

(53) Rovněž bylo argumentováno, že Litva by měla být použita jako analogická země, protože je předmětem stejného šetření.

(54) Komise bere na vědomí, že čl. 2 odst. 7 základního nařízení stanoví, že ve vhodných případech by měla být použita země s tržním hospodářstvím, která je předmětem stejného šetření. Avšak z důvodů uvedených v 49. až 51. bodu odůvodnění nemohla být v tomto šetření Litva považována za vhodnou analogickou zemi.

(55) Jak již bylo uvedeno v 107. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, během OŠ došlo k úpravě vysokých nákladů na zemní plyn v USA. Vysoké náklady na zemní plyn byly výsledkem tržní situace zvláštní pro USA během OŠ. Tato úprava snížila náklady na zemní plyn na úroveň srovnatelnou s jednou z ostatních společností spolupracujících v tomto řízení.

(56) Výrobní odvětví Společenství podporovalo volbu USA jako analogické země. Prohlásilo však, že ceny plynu v USA zaznamenaly pouze mírný vzestup a proto neměly být činěny žádné úpravy v tomto směru. Jakkoli je pravda, že k nejvyššímu vzrůstu cen plynu došlo až ve druhé polovině roku 2000, tj. po OŠ, bylo zjištěno, že během druhé poloviny OŠ již došlo k nezvyklému a zvláštnímu růstu ceny zemního plynu. Proto byla provedená úprava shledána oprávněnou.

(57) Ze všech výše uvedených důvodů závěr zní, že USA jsou vhodnou analogickou zemí s tržním hospodářstvím a nebyly zvoleny nepřiměřeně. Obvyklá hodnota odvozená od domácích prodejů v USA uskutečněných v rámci obvyklého obchodování, která zahrnuje přiměřené a nikoli nadměrné ziskové rozpětí, je proto plně v souladu s požadavky čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

ii) Obvyklá hodnota pro společnosti s uděleným STH

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(58) Ukrajinská společnost, jejíž téměř všechny prodeje se uskutečnily v rámci dohod o zpracování, argumentovala, že jako základ pro stanovení její obvyklé hodnoty měly být použity její domácí prodeje. Jako alternativy společnost Komisi navrhla použití obvyklé hodnoty ukrajinského vyvážejícího výrobce, kterému byl udělen STH, nebo konstrukci základu obvyklé hodnoty na základě vlastních údajů společnosti.

(59) V důsledku toho, že přidružený dodavatel plynu nespolupracoval, bylo rozhodnuto, že tato ukrajinská společnost nemohla být sama kvalifikována jako vyvážející výrobce močoviny (viz podrobnosti v 38. a 39. bodu odůvodnění). V důsledku toho nebyla stanovena žádná obvyklá hodnota.

(60) Jak bylo oznámeno v 138. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním cle, bylo dále šetřeno, zda byly nutné úpravy dalších nákladových faktorů a zejména odpisů ukrajinského vyvážejícího výrobce, pro kterého byla obvyklá hodnota odvozena od jeho vlastních údajů.

(61) Porovnání nákladů na odpisy zahrnutých ve výrobních nákladech různých výrobních zařízení spolupracujícího výrobce v analogické zemi s odpisy ukrajinského výrobce ukázalo určité rozdíly. Tyto rozdíly však mohly být způsobeny více faktory a v žádném případě nemohly odůvodnit úpravu nákladů ukrajinského výrobce. Kromě toho, protože obvyklá hodnota pro tohoto ukrajinského výrobce byla odvozena od domácích prodejů, měla by jakákoli změna nákladů nejvýše zanedbatelný vliv. Proto nebyly provedeny žádné úpravy.

Vývozní cena

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(62) Dvě společnosti na Ukrajině, jejichž vývozy se uskutečnily na základě dohod o zpracování a proto byly vyloučeny z dumpingových výpočtů, navrhovaly, že jejich vývozní cena by měla být konstruována na základě transformačního poplatku účtovaného jejich vývozním zákazníkům, zvýšeného o náklady na plyn, které platí společnosti nebo jiný vyvážející výrobce na Ukrajině, a přiměřený zisk.

(63) Pro jednu ze společností, v důsledku toho, že přidružený dodavatel plynu nespolupracoval, byly její vývozní ceny neověřitelné, ale tato společnost nemohla být sama kvalifikována jako vyvážející výrobce močoviny (viz podrobnosti v 38 a 39. bodu odůvodnění). V důsledku toho pro ni nebyla stanovena žádné individuální dumpingové rozpětí.

(64) Ohledně druhé společnosti není navrhovaná metodologie v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Účelem tohoto článku není stanovit alternativní metody k určení vývozních cen v případech neposkytnuté spolupráce, ale vzít v úvahu podíl vývozu u dovozce ve Společenství spřízněného nebo přidruženého k vyvážejícímu výrobci. Konstrukce navrhovaná ukrajinskými společnostmi, narozdíl od čl. 2 odst. 9 základního nařízení, není založena na žádné prodejní ceně poskytované nezávislému subjektu. Namísto toho používá jako výchozí bod výrobní náklady (metodu používanou pro konstrukci obvyklých hodnot, nikoli vývozních cen). Proto byl požadavek zamítnut.

(65) Třetí ukrajinská společnost, která rovněž uskutečnila všechny své vývozní prodeje v rámci dohod o zpracování, argumentovala, že namísto nejnižších vývozních cen by měla být použita průměrná vývozní cena ostatních ukrajinských vyvážejících výrobců.

(66) Neexistoval však žádný důvod, pro by měla průměrná vývozní cena ostatních ukrajinských vyvážejících výrobců být přesnější. V případech odmítnuté spolupráce orgány Společenství obvykle používají vážený průměr vývozní ceny transakcí s nejnižšími vývozními cenami, které současně představují značné množství vývozních množství s ověřitelnými cenami.

Porovnání

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(67) Dvě ukrajinské společnosti a jedna běloruská společnost požadovaly, aby jim Komise poskytla základní informace, které by jim umožnily požadovat přirozené srovnatelné výhody.

(68) Protože v řízení spolupracovala pouze jedna americká společnost, nebylo možné zveřejnit žádné konkrétní důkazy o výrobních a prodejních údajích této společnosti, aniž by bylo porušeno pravidlo důvěrnosti. Ostatní základní údaje (geografická poloha, přístup k surovinám atd.) jsou veřejně známy. Orgány Společenství analyzovaly dostupné informace a ze své vlastní iniciativy provedly nutné úpravy. Připomíná se, že v USA byly během OŠ zjištěny nezvykle vysoké ceny zemního plynu a v důsledku toho snížila úprava nákladů na plyn pro spolupracující americkou společnost náklady na plyn na úroveň srovnatelnou s jednou z dalších společností spolupracujících ve stejném řízení.

(69) Tři ukrajinské společnosti a běloruská společnost nesouhlasily s tím, že Komise provedla pro vnitrostátní dopravu úpravu vývozní ceny, založenou na železničních tarifech v analogické zemi. Argumentovaly, že by měly být použity ukrajinské nebo alternativně litevské tarify.

(70) Železniční tarify na Ukrajině a v Bělorusku, zemích, které dosud nefungují podle podmínek tržního hospodářství, stanoví stát a proto je nelze považovat za tarify odrážející obvyklé tržní ceny. Podle dlouho zavedeného postupu orgány Společenství zakládají úpravy pro tento druh vnitrozemské dopravy pro země podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení na ověřených údajích z analogické země, pokud jsou k dispozici. Při udělování STH některým z ukrajinských společností bylo rovněž konkrétně uvedeno, že určité nákladové faktory by mohly být upraveny tak, aby byly v souladu s obvyklou tržní hodnotou. Proto není odůvodněna žádná změna prozatímních zjištění.

(71) Rovněž bylo žádáno, aby byly uplatněny nižší tarify, protože ukrajinští vyvážející výrobci užívají vlastní železniční vagóny pro velké zásilky, včetně vracení prázdných vagónů.

(72) Informace od výrobce v analogické zemi ukázaly, že úprava o použití vlastních vagónů byla odůvodněná. Proto byly výpočty příslušným způsobem upraveny.

(73) Ukrajinské a běloruské společnosti argumentovaly, že úprava o fyzické rozdíly mezi "granulovanou" močovinou prodávanou na domácím trhu analogické země a "perličkovou" močovinou vyváženou těmito zeměmi by měla být odvozena od cenových rozdílů na evropském trhu.

(74) Protože však je cílem určit obvyklou hodnotu perličkové močoviny na trhu analogické země, musí být úprava založena na cenovém rozdílu na stejném trhu. Provedená úprava byla proto odvozena od cenových rozdílů na trhu USA. Použití trhu Společenství se nejeví jako vhodné vzhledem k tomu, že cenový rozdíl na tomto trhu bude s největší pravděpodobností ovlivněn dumpingovými postupy. V důsledku toho byl požadavek zamítnut.

(75) Dvě ukrajinské společnosti a společnost v Bělorusku rovněž požadovaly úpravu obchodní úrovně, protože údajně prodávaly pouze obchodníkům.

(76) Vyvážející výrobci na Ukrajině a v Bělorusku vyváželi dotyčný výrobek obchodníkům. Spolupracující výrobce v analogické zemi prodával výrobek rovněž obchodníkům. Část domácích prodejů výrobce z analogické země byla určena pro výrobce směsí. Důkladná analýza funkcí a cen ukázala, že tento požadavek nebyl odůvodněný.

3. Dumpingové rozpětí pro vyšetřované společnosti

Uplatnění článku 18 základního nařízení

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(77) Následně po uvalení prozatímních cel Komise dále zkoumala, zda byly přesně vyčísleny dopravní náklady vykázané litevským vyvážejícím výrobcem, ale placené dovozci. Bylo zjištěno, že tyto náklady byly nadhodnocené v porovnání s údaji získanými od dovozců a s veřejně dostupnými cenami stanovenými pro stejné trasy. Částky dopravních nákladů byly příslušným způsobem přehodnoceny a byly použity skutečné náklady.

(78) Po připomínkách estonského vyvážejícího výrobce ohledně nevhodnosti úpravy hodnoty CIF nevykázaných prodejů pro vyjádření dumpingového rozpětí pro tyto prodeje, provedené v prozatímní fázi, Komise věc podrobněji analyzovala a rozhodla se přehodnotit použitou metodologii. Úprava provedená v prozatímní fázi byla zrušena. Protože však nebyly k dispozici spolehlivé informace poskytnuté společností, rozhodla se Komise založit svá zjištění na informacích, které poskytl Eurostat, protože představují nejspolehlivější dostupné údaje.

(79) Komise provedla prozatímní úpravu hodnoty CIF běloruského vyvážejícího výrobce, použité pro výpočet dumpingového rozpětí. Protože tato úprava byla provedena chybně, byla úprava zrušena.

Dumpingová rozpětí

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(80) Konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF na hranici Společenství jsou tyto:

Bělorusko

Všechny společnosti: | 63,7 % |

Bulharsko

— Chimco AD: | 90,3 % |

— Ostatní: | 90,3 % |

Chorvatsko

— Petrokemija d.d.: | 72,9 % |

— Ostatní: | 72,9 % |

Estonsko

— JSC Nitrofert: | 37,4 % |

— Ostatní: | 37,4 % |

Libye

— National Oil Corporation: | 48,8 % |

— Ostatní: | 48,8 % |

Litva

— Joint Stock Company Alchema, Jonava: | 10,0 % |

— Ostatní: | 10,0 % |

Rumunsko

— S.C. Amonil S.A. Slobozia | 20,1 % |

— Petrom S.A. Sucursala Doljchim Craiova, Craiova | 40,7 % |

— Sofert S.A., Bacau | 25,2 % |

— Ostatní: | 40,7 % |

Ukrajina

— Cherkassy Azot, Cherkassy | 21,1 % |

— Dnipro Azot, Dněprodzeržinsk | 66,3 % |

— Ostatní: | 82,1 % |

E. ŠKODA

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

1. Definice výrobního odvětví Společenství

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(81) Několik dotčených stran opakovalo svůj požadavek, aby ti výrobci ze Společenství, kteří kupují a dovážejí močovinu ze zemí zahrnutých do tohoto řízení, byli vyloučeni z definice výrobního odvětví Společenství.

(82) Jak uvádí 156. bod odůvodnění prozatímního nařízení, tyto nákupy byly z velké části malé co do objemu a měly pokrýt výpadky výroby v důsledku údržbových prací. Jedna společnost, která provedla větší nákupy, ve výši zhruba 20 % své vlastní výroby v OŠ, tak učinila, aby doplnila svůj sortiment výrobků. Šetření ukázalo, že tato společnost je především výrobce močoviny a nikoli dovozce a že nejsou žádné důvody pro její vyloučení z definice výrobního odvětví Společenství. V každém případě by takové vyloučení nemělo žádný podstatný vliv na zjištění stavu věci nebo úroveň uvalených cel.

(83) V souladu s tím se potvrzují zjištění v 157. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

2. Spotřeba Společenství

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(84) Protože neexistují žádné nové informace, potvrzují se zjištění týkající se potřeby Společenství uvedená v 158. a 159. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

3. Dovozy z uvedených zemí

Kumulativní hodnocení vlivu dotyčných dovozů

Zemědělci

(85) Bylo tvrzeno, že dovozy močoviny pocházející z Rumunska by neměly být kumulovány s dovozy z jiných zemí zahrnutých do tohoto řízení. Požadavek byl odůvodněn tím, že objemy dovozů a podíly na trhu se v uvedeném období vyvíjely odlišně.

(86) V bodu 162. bodu odůvodnění prozatímního nařízení bylo určeno, že:

- dovozy ze všech uvedených zemí byly podstatné a značně přesahovaly úrovně stanovené v čl. 5 odst. 7 základního nařízení,

- všechna zjištěná dumpingová rozpětí přesáhly minimální úrovně a všichni vyvážející výrobci prodávali za ceny nižší nežli ceny výrobního odvětví Společenství,

- ceny dovážené močoviny i močoviny vyráběné ve Společenství ve sledovaném období značně poklesly.

(87) Objem dovozů močoviny z Rumunska sledoval trend ceny močoviny na trhu Společenství tj. existoval zde určitý vztah mezi cenami a objemem dovozů z Rumunska v průběhu sledovaného období. V roce 1999, kdy byly ceny nejnižší, neexistoval téměř žádný dovoz z Rumunska. To je důkaz cenové průhlednosti trhu Společenství. Rovněž to ukazuje, že rumunští vývozci se stáhnou z trhu, pokud ceny klesnou příliš hluboko. Nicméně, s částečným zotavením cen mezi rokem 1999 a OŠ (164. bod odůvodnění prozatímního nařízení) rumunské dovozy značně vzrostly a podíl na trhu během OŠ dosáhl 2,3 %. Z uvedených zemí bylo Rumunsko čtvrtým největším vývozcem do Společenství během OŠ.

(88) Tento trend dovozů však nebyl zvláštní pouze pro Rumunsko. Dovozy z několika uvedených zemí rovněž sledovaly podobný vývoj klesajících dovozů mezi rokem 1996 a 1999, pak následoval velký návrat na trh Společenství během OŠ. K tomu došlo při celkovém růstu objemu dovozů z uvedených zemí v jednotlivých letech sledovaného období. K jediné změně došlo v podílu těchto dovozů mezi uvedenými zeměmi v souladu s cenami. To je dalším důkazem hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a není to důvodem pro dekumulaci dovozů z Rumunska nebo kterékoli jiné z uvedených zemí.

(89) Ze všech výše uvedených důvodů vyplývá, že kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna. Zjištění v 162. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

Objem, podíly na trhu a ceny uvedených dovozů

Zemědělci

(90) Z absence nových údajů o objemu a cenách dovozů z uvedených zemí se prozatímní zjištění potvrzují.

Podbízení

Zemědělci

(91) Pro prozatímní závěry bylo podbízení vypočteno porovnáním úrovně cen vývozců na hranice Společenství, z mola, clo vyplaceno (DEQ) s ověřenými cenami výrobců ze Společenství ze závodu. Porovnání bylo provedeno samostatně pro perličkovou, granulovanou, sypanou a pytlovanou močovinu.

(92) Mnoho stran, včetně několika vyvážejících výrobců, požadovalo, aby byly ceny výrobců ze Společenství pro účely porovnání cen stanoveny jako vážený průměr cen na úrovni výrobního odvětví Společenství a nikoli jako cena na úrovni jednotlivých výrobců. Tato metodologie údajně slouží k umělému navyšování rozpětí pomocí nulové úrovně výrobce ze Společenství.

(93) Nejprve je třeba poznamenat, že určení podbízení nebo porovnání cen jsou ukazatelem škody, který má dle čl. 3 odst. 3 základního nařízení prošetřit, "zda došlo ke značnému prodeji za nižší ceny formou dumpingových dovozů v porovnání s cenou stejného výrobku výrobního odvětví Společenství, nebo zda má vliv těchto dovozů jinak podstatným způsobem snižovat ceny".

(94) Je pravda, že ne všechny dovozy z uvedených zemí byly pod cenami každého výrobce ze Společenství. Značný objem vývozu však byl uskutečňován za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Je také nutno připomenout, že trh močoviny ve Společenství je jak vysoce průhledný, tak velmi citlivý na cenové změny.

(95) Po další analýze bylo zjištěno, že pro uvedené země se podle společností poměr dovozů uskutečněných za ceny nižší nežli ceny ve Společenství pohyboval od 0 % do 56 %, s celkovým průměrem za všechny dovozy ve výši 46 %. Úroveň umělého snížení cen dosáhla až 17 %. Pro tuto analýzu nebylo použito žádného nulování. Vzhledem k problémům se spoluprací vyvážejícího výrobce v Bělorusku (113. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a Estonsku (bod odůvodnění 58 prozatímního nařízení), nebylo možné pro tyto společnosti provést toto cenové porovnání. Neexistují však žádné důvody, které by naznačovaly, že jejich výsledky by byly jakkoli odlišné.

(96) Kromě toho je třeba přihlédnout k tomu, že výrobní odvětví Společenství zaznamenalo během OŠ ztráty (175. bod odůvodnění prozatímního nařízení), tj. ceny výrobního odvětví Společenství byly stlačeny dolů. I u jedné společnosti, která nenabízela výrobky za nižší ceny, byl přesto zjištěn prodej za snížené ceny.

(97) Je proto s konečnou platností zjištěno, že během OŠ došlo jak ke značnému cenovému podbízení ze strany vyvážejících výrobců z uvedených zemí, tak ke snížení cen na trhu Společenství.

(98) Mnoho stížností se týkalo výpočtů vyloučení škody. Ty jsou podrobně řešeny v 114. až 116. a v 121. až 123. bodu odůvodnění. Pokud však byly provedeny úpravy, potvrzuje se, že byly vzaty v úvahu i při posuzování cenového podbízení.

4. Situace výrobního odvětví Společenství

Zemědělci

(99) Po dalším ověření dvou výrobců ze Společenství se v absolutním vyjádření změnily některé ukazatele škody. Tyto změny však nepostačovaly k tomu, aby podstatně ovlivnily trendy ukazatelů škody ve sledovaném období nebo aby změnily prozatímní závěry. Na základě výše uvedeného se potvrzují prozatímní zjištění o podstatné škodě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

F. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

Zemědělci

(100) Mnoho dotčených stran opakovalo své tvrzení, že škoda, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nebyla způsobena dumpingovými dovozy, ale spíše nadměrnými dodávkami močoviny na světový trh. To souvisí s tvrzením některých stran, že škoda, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla výsledkem poklesu jeho vývozů, který pak ovlivnil jeho prodej na trhu Společenství.

(101) V tomto ohledu je třeba přihlédnout k tomu, že hodnocení situace výrobního odvětví Společenství bylo založeno na údajích týkajících se prodeje uvedeného výrobku na trhu Společenství. Proto jsou možné negativní vlivy snížených vývozů z výše uvedené analýzy škody vyloučeny.

(102) Kromě toho ve sledovaném období poklesl vývoz výrobního odvětví Společenství o 337000 tun, zatímco prodej na trhu Společenství vzrostl o 172000 tun. Proto, tváří v tvář složitým vývozním podmínkám, bylo výrobní odvětví Společenství schopno odklonit polovinu svých vývozů na trh Společenství.

(103) Současně vzrostla spotřeba Společenství o 1,25 milionů tun, dumpingové dovozy s nízkými cenami vzrostly o 867000 tun (163. bod odůvodnění prozatímního nařízení), a výrobní odvětví Společenství ztratilo 10,3 % z trhu Společenství (173. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Spíše než důvodem, je neschopnost výrobního odvětví Společenství využít rozšiřující se domácí trh při poklesu vývozu důkazem existence škody způsobené dumpingovými dovozy.

(104) Tudíž přebytek dodávek a ztráta vývozů mohly ve skutečnosti ovlivnit pouze výrobní odvětví Společenství (pokud jde o omezenou ztrátu úspor z objemu) z toho důvodu, že dumpingové dovozy mu bránily plně využít výhodu rozšiřování trhu Společenství. Proto závěr zní, že vliv poklesu vývozů ze strany výrobního odvětví Společenství a údajný přebytek dodávek, při samostatném šetření, nebyly dostatečné pro narušení příčinné souvislosti mezi vlivem dumpingových dovozů a podstatnou škodou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Závěry v 197. a 198. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

Zemědělci

1. Dovozci/obchodníci

Zemědělci

(105) Po zveřejnění prozatímního nařízení nedošly žádné připomínky od kteréhokoli ze spolupracujících dovozců. Jedno sdružení dovozců však trvalo na tom, že uvalení antidumpingových opatření směřovalo proti zájmu dovozců močoviny a že je pro ně důležitý rozkvět zemědělského odvětví.

(106) Jak bylo uvedeno v 206. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, potřeba dovozů bude trvat. I kdyby měla být cla uvalena v plné výši, vedlo by to ke zvýšení nákladů zemědělců v nejhorším případě o 0,6 %. Zatímco toto zvýšení může vést k určitým změnám ve způsobu, jakým zemědělci pořizují svou močovinu, neexistují důkazy zpochybňující závěry uvedené v 206. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

2. Spotřebitelé

Zemědělci

(107) Po zveřejnění prozatímního nařízení došly připomínky od organizací zemědělců v Rakousku, Itálii, Španělsku a Velké Británii. Žádná z těchto stran nenapadla prozatímní závěr, že cla by při nejhorším vedla ke zvýšení nákladů zemědělců o 0,6 %. Tyto organizace však vznášely námitky proti uvalení opatření a proti závěru, že cenová zvýšení by nebyla promítnuta v plné výši.

(108) Po ověření v zařízení zemědělského družstva se závěr o nákladových důsledcích navrhovaných opatření potvrzuje. Tvrzení, že dopad opatření nebude pocítěn v plné výši, je odvozeno od zkušeností s mnoha jinými antidumpingovými řízeními. Neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že by k tomu v tomto řízení došlo.

(109) Jakkoli je potvrzena obtížná situace zemědělců, není možné dojít k závěru, že dopad cel by byl takový, aby byla uvalená opatření v rozporu se zájmy Společenství.

Průmysloví spotřebitelé

(110) Nedošly žádné písemné připomínky přímo ze strany kteréhokoli ze spolupracujících průmyslových spotřebitelů močoviny. To naznačuje, že opatření by na tyto spotřebitele močoviny neměla tak významný dopad.

(111) Jeden průmyslový spotřebitel, který rovněž močovinu dováží a prodává, vznesl připomínky prostřednictvím sdružení dovozců. Tato společnost uvádí, že uvalení opatření by ji mohlo nutit k uzavření jejího závodu se ztrátou až 380 pracovních míst. Protože však tato připomínka nebyla vznesena přímo společností a není doložena žádnými důkazy, je tento požadavek zamítnut.

3. Závěr o zájmu Společenství

(112) Za absence nových informací o hlediscích zájmů Společenství se potvrzují závěry v 219. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

H. KONEČNÉ ANTIDUMPINGOVÉ OPATŘENÍ

1. Úroveň vyloučení škody

(113) Pro prozatímní určení byl prodej pod cenou vypočten pomocí porovnání úrovně cen vývozců na hranice Společenství, z mola, clo vyplaceno (DEQ) s ověřenými cílovými cenami výrobců ze Společenství ze závodu. Porovnání bylo provedeno podle společností samostatně pro perličkovou, granulovanou, sypanou a pytlovanou močovinu.

(114) Mnoho vyvážejících výrobců tvrdilo, že úprava provedená pro náklady na vykládku pro dosažení ceny DEQ nebyla dostačující. Rovněž tvrdili, že by měla být zahrnuta přirážka dovozců (zejména obchodníků) v souladu s ostatními nedávnými případy hnojiv.

(115) Další důkazy o skutečných nákladech na vykládku byly získány z několika zdrojů, včetně vyvážejících výrobců, výrobního odvětví Společenství a nezávislých dovozců. Na základě těchto informací byla úprava pro náklady na vykládku příslušným způsobem upravena.

(116) Otázka provedení úpravy pro přirážku dovozců byla v rámci tohoto konkrétního šetření zvážena. Bylo zjištěno, že vyvážející výrobci prodávali močovinu na trhu Společenství prostřednictvím mnoha cest včetně přímého prodeje konečnému spotřebiteli. Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že se ceny lišily podle použité cesty. Spíše bylo zjištěno, že obecně prodejní ceny nezávisely na druhu zákazníka. Nebyly shledány ani podstatné změny mezi prodejními cestami používanými výrobním odvětvím Společenství a cestami, které užívali vyvážející výrobci. Proto byla žádost o úpravu o přirážku dovozců zamítnuta.

(117) Mnoho stran včetně většiny vyvážejících výrobců tvrdilo, že ceny výrobců ze Společenství pro výpočet prodeje pod cenou by měly být váženým průměrem cen na úrovni výrobního odvětví Společenství a nikoli cenou na úrovni jednotlivého výrobce. Bylo tvrzeno, že tato metodologie sloužila k umělému zvýšení rozpětí pomocí vyloučení všech negativních prodejů pod cenou na úrovni výrobce ze Společenství. Kromě toho bylo tvrzeno, že odvozování antidumpingových cel od metodologie výpočtu, která vede k vynulování, porušuje nedávný předpis WTO [3].

(118) Je třeba si připomenout, že výpočet prodeje pod cenou má prošetřit skutečný rozsah škody, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství dumpingovými dovozy. Aby poskytovalo pravdivý obraz, mělo by každé cenové srovnání odrážet hospodářskou realitu. Šetření prokázalo, že hospodářská soutěž na trhu Společenství se odehrává mezi každým jednotlivým vyvážejícím výrobcem a každým jednotlivým výrobcem, který tvoří součást výrobního odvětví Společenství. V tomto ohledu se mimo jiné připomíná, že existuje značné cenové rozpětí a významné rozdíly v geografické poloze výrobců ve Společenství. Proto by měl být rozsah jakéhokoli škodlivého dumpingu způsobeného vyvážejícím výrobcem výrobního odvětví Společenství hodnocen podle skutečné situace na trhu a na základě konkrétních údajů ověřených pro každou společnost.

(119) Porovnání cen podle společností vede k přesnému ocenění plného dopadu, který pocítilo výrobní odvětví Společenství, a nezvyšuje uměle úroveň prodeje pod cenou v tomto případě. Proto je požadavek zamítnut.

(120) Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že některá močovina dovážená do Společenství byla ve skutečnosti "velká" perličková, která by měla být posuzována jako zvláštní druh močoviny. Dále výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že pro výpočet prodeje pod cenou by měl tento druh být porovnán s cenou "velké" perličkové močoviny vyráběné ve Společenství.

(121) Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství skutečně vyrábělo perličky o velkém průměru nebo "velké" perličky a že některé z uvedených zemí tyto perličky do Společenství vyvážely. Jediný rozdíl oproti standardním perličkám spočívá však ve větším průměru. Neexistují žádné důkazy o tom, že by výrobní náklady byly jakkoli vyšší nebo že by "velké" perličky byly během OŠ prodávány s přirážkou. Proto závěr zní, že neexistují důvody, proč by měly být "velké" perličky považovány za zvláštní druh výrobku.

(122) Někteří vyvážející výrobci opakovali svůj požadavek na úpravu o kvalitu jejich výrobku. Nebyly však poskytnuty žádné podpůrné důkazy. Na trhu nebyly ani zjištěny žádné problémy s rumunskou močovinou. Požadavek se proto zamítá.

(123) Je nutno připomenout, že pro výpočet vyhovující ceny v prozatímní fázi bylo použito ziskové rozpětí ve výši 8 % z nákladů a nikoli 8 % z obratu, jak uvádí 222. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Určité spolupracující strany argumentovaly, že ziskové rozpětí by mělo být omezeno na 5 %, jako v případě předešlých antidumpingových řízení týkajících se dusíkatých hnojiv, jakož i v řízení týkajícím se močoviny z Ruska [4]. Ze své strany výrobní odvětví Společenství znovu předložilo požadavek, podle kterého by bylo vhodnější ziskové rozpětí ve výši 15 % výnosu z použitého kapitálu (return on capital employed – ROCE).

(124) Potvrzuje se, že určení příslušného ziskového rozpětí v tomto řízení je založeno na hodnocení ziskového rozpětí, se kterým by Společenství mohlo přiměřeně počítat za obvyklých podmínek hospodářské soutěže, pokud by neexistovaly dumpingové dovozy. Proto je založeno na hodnocení faktů v daném případě a nikoli na hodnocení faktů v jiných řízeních týkajících se jiných výrobků a/nebo jiných období šetření.

(125) Z důvodů uvedených v 223. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se požadavek odvozování rentability od ROCE zamítá.

(126) Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že určení 8 % ziskového rozpětí není správné, se potvrzují závěry v 221. až 227. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(127) Informace získané a údaje ověřené po zveřejnění prozatímního nařízení, včetně ověřených informací od dvou dalších výrobců ze Společenství, byly ve vhodných případech do výpočtů rovněž zahrnuty.

2. Výše a podoba cel

(128) Ve světle výše uvedeného se má za to, že v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uvalena konečná antidumpingová cla na úrovni zjištěných škodlivých rozpětí nebo dumpingových rozpětí na dovozy močoviny pocházející z Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Libye, Litvy, Rumunska a Ukrajiny, podle toho, která rozpětí budou nižší.

(129) Pokud jde o reziduální clo, která má být uplatněno na nespolupracující vyvážející výrobce, bylo reziduální clo stanoveno na základě nejvyššího cla stanoveného pro spolupracující vývozce v každé zemi.

(130) Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že v zájmu slučitelnosti s předchozím řízením by cla měla mít podobu minimální dovozní ceny, jako v případě močoviny z Ruska.

(131) Jak je však uvedeno v 231. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, v zájmu zajištění účinnosti opatření a odrazení od cenové manipulace, která byla pozorována v některých předešlých řízeních týkajících se stejné obecné kategorie výrobků, tj. hnojiv, měla by mít konečná cla podobu určité částky za tunu. Proto se požadavek zamítá.

(132) Na základě výše uvedených skutečností jsou konečné sazby cel tyto:

Země | Společnost | Základ antidumpingového cla (%) | Konečné clo (EUR/t) |

Bělorusko | Jediné rozpětí pro celou zemi | 8,0 | 7,81 |

Bulharsko | Chimco AD | 24,2 | 21,43 |

Ostatní | 24,2 | 21,43 |

Chorvatsko | Petrokemija d.d. | 9,4 | 9,01 |

Ostatní | 9,4 | 9,01 |

Estonsko | JSC Nitrofert | 11,4 | 11,45 |

Ostatní | 11,4 | 11,45 |

Libye | National Oil Corporation | 12,5 | 11,55 |

Ostatní | 12,5 | 11,55 |

Litva | Joint Stock Company Achema | 10,0 | 10,05 |

Ostatní | 10,0 | 10,05 |

Rumunsko | S.C. Amonil S.A. Slobozia | 6,7 | 7,20 |

Petrom S.A. Sucursala Doljchim Craiova, Craiova | 5,7 | 6,18 |

Sofert S.A., Bacau | 7,6 | 8,01 |

Ostatní | 7,6 | 8,01 |

Ukrajina | Open Join Stock Company Cherkassy Azot, Cherkassy | 18,7 | 16,27 |

Join Stock Company Dnipro Azot, Dněprodzeržinsk | 9,2 | 8,85 |

Ostatní | 19,5 | 16,84 |

(133) Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě tohoto šetření. Proto odrážejí situaci zjištěnou během tohoto šetření u uvedených společností. Tyto sazby cla (oproti celostátně platným clům uvaleným na "všechny ostatní společnosti") lze proto uplatňovat výlučně na dovozy výrobku pocházejícího z dané země a vyráběného danými společnostmi a tudíž konkrétními uvedenými právními subjekty. Dovážený výrobek vyráběný kteroukoli jinou společností, která není výslovně uvedena ve výkonné části tohoto nařízení se svým jménem a adresou, včetně subjektů příbuzných subjektům výslovně uvedeným, nemůže využívat tyto sazby a podléhá sazbě cla platné pro "všechny ostatní společnosti".

(134) Jakýkoli požadavek na uplatnění těchto individuálních celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně jména subjektu nebo po založení nového výrobního nebo obchodního subjektu) by měl být ihned zaslán Komisi [5] se všemi příslušnými informacemi, zejména o jakékoli změně činnosti společnosti spojené s výrobou, domácím prodejem a vývozem souvisejícím např. s takovou změnou jména nebo změnou výrobních nebo obchodních subjektů. Komise ve vhodných případech po konzultaci s poradním výborem změní nařízení pomocí aktualizace seznamu společností požívajících individuálních sazeb cla.

3. Výběr prozatímních cel

(135) S přihlédnutím k zjištěnému rozsahu dumpingového rozpětí a ve světle škody způsobené výrobnímu odvětví Společenství je považováno za nutné, aby částky zajištěné formou prozatímního antidumpingového cla, uvaleného prozatímním nařízením, byly s konečnou platností vybrány konečnou sazbou cla. V případě, kdy konečná cla budou vyšší než prozatímní cla, budou s konečnou platností vybrány pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel.

4. Závazky

(136) Po uvalení prozatímních opatření vyvážející výrobci z Běloruska, Chorvatska, Libye, Rumunska a Ukrajiny nabídli cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Vyvážející výrobci v Estonsku a Litvě obnovili své nabídky závazků, již předložených v prozatímní fázi, ale zamítnutých z důvodů uvedených v 236. a 237. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(137) Připomíná se, že Komise již přijala závazek bulharského vyvážejícího výrobce v prozatímní fázi tohoto řízení (viz 236. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Jak je uvedeno v 128. bodu odůvodnění, začlenění nových údajů do konečného výpočtu škodlivého rozpětí mělo vliv na zjištěnou úroveň vyloučení škody. Minimální cena v závazku byla proto v souladu s tím přijata.

(138) Po zveřejnění prozatímního zjištění vzneslo stěžující si výrobní odvětví Společenství námitku proti rozhodnutí Komise přijmout závazek od bulharského vyvážejícího výrobce. V tomto ohledu bylo argumentováno tím, že daná společnost byla spojena – nebo měla blízké technické a průmyslové vztahy – s ostatními vývozci a/nebo výrobci dusíkatých hnojiv včetně močoviny se sídlem v Bulharsku, Bělorusku a na Ukrajině, což by znamenalo silný potenciál pro kompenzační dohody. Kromě toho výrobní odvětví Společenství vyjádřilo obavy o schopnost tohoto vyvážejícího výrobce dodržet povinnosti ze závazku vyplývající.

(139) V obecnějším rámci výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že závazky a tudíž minimální ceny budou nevhodným opatřením pro dusíkatá hnojiva včetně močoviny.

(140) Je třeba připomenout, že výrobní odvětví Společenství nemohlo doložit svá tvrzení ohledně vyvážejícího výrobce v Bulharsku dostatečnými důkazy. Kromě toho šetření Komise tato tvrzení nepotvrdilo a proto bylo nutné je zamítnout. Pokud jde o vhodnost závazku, je třeba vzít v úvahu, že takové hodnocení by se mělo především zaměřit na konkrétní situaci společnosti. Proto bylo zjištěno, že daná společnost vyrábí a vyváží jen močovinu a že je v tomto případě velmi pravděpodobné účinné sledování závazku.

(141) V každém případě při očekávaném porušení, při porušení nebo odstoupení od závazku lze uvalit antidumpingové clo podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení.

(142) Všechny ostatní obdržené nabídky závazků byly rovněž podrobně analyzovány. Z tohoto zkoumání vyplynuly dvě hlavní překážky přijatelnosti těchto nabídek závazků:

(143) Uvedení vyvážející výrobci v Litvě, Rumunsku, Chorvatsku, Ukrajině a Libyi jsou výrobci různých druhů hnojiv a/nebo jiných chemických výrobků a v minulosti trvale vyváželi tyto výrobky běžným zákazníkům (hlavně obchodníkům) ve Společenství. Tato praxe přináší vážné riziko křížové kompenzace, tzn. že ceny by mohly být formálně dodržovány, ale ceny za jiné výrobky by byly sníženy. Tím by bylo snadné obejít závazek dodržování minimální ceny močoviny a bylo by nanejvýš obtížné jej účinně sledovat.

(144) Kromě toho určití výrobci (z Estonska, Ukrajiny, Běloruska) tvrdili, že nemohou ovlivnit místo určení a/nebo prodejních podmínek svých vývozů močoviny nebo je dokonce neznají, zatímco z úředních statistik bylo zjevné, že výrobek byl v průběhu doby šetření vyvážen do Společenství ve velkých množstvích. Připomíná se, že pokud tyto společnosti neposkytly v tomto ohledu dostatečné údaje, neměla Komise jinou možnost nežli použít pro stanovení vývozních cen známé údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Kromě toho určití vývozci (Libye, Estonsko) během šetření celkově spolupracovali nedostatečně. Tyto skutečnosti byly považovány za nepřiměřeně zvyšující riziko přijmutí závazku a záruky řádného sledování jsou díky nim nedostatečné.

(145) Z výše uvedených důvodů závěr zní, že žádný ze závazků nabídnutých po zveřejnění konečných zjištění by neměl být přijat.

(146) Dotčené strany byly v tomto smyslu informovány a dotyčným vývozcům byly podrobně sděleny důvody, proč nelze přijmout nabízený závazek. Poradní výbor byl konzultován,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu močoviny, též ve vodném roztoku, kódů KN 31021010 a 31021090, pocházející z Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Libye, Litvy, Rumunska a Ukrajiny.

2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, jsou pro výrobek uvedený v odstavci 1 tyto:

Země původu | Výrobce | Konečné antidumpingové clo (EUR/t) | Doplňkový kód TARIC |

Bělorusko | Všechny společnosti | 7,81 | — |

Bulharsko | Všechny společnosti | 21,43 | A999 |

Chorvatsko | Všechny společnosti | 9,01 | — |

Estonsko | Všechny společnosti | 11,45 | — |

Libye | Všechny společnosti | 11,55 | — |

Litva | Všechny společnosti | 10,05 | — |

Rumunsko | S.C. Amonil S.A. Slobozia | 7,20 | A264 |

Petrom S.A. Sucursala Doljchim Craiova, Craiova | 6,18 | A265 |

Sofert S.A., Bacau | 8,01 | A266 |

Všechny ostatní společnosti | 8,01 | A999 |

Ukrajina | Open Join Stock Company Cherkassy Azot, Cherkassy | 16,27 | A268 |

Join Stock Company Dnipro Azot, Dněprodzeržinsk | 8,85 | A269 |

Ostatní | 16,84 | A999 |

3. V případech, kdy bylo zboží poškozeno před vstupem do volného oběhu, a proto se poměrným způsobem rozděluje cena skutečně zaplacená nebo splatná pro určení celní hodnoty podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 22. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [6], snižuje se částka antidumpingového cla vypočtená na základě odstavce 2 výše o procentní část odpovídající rozdělení ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

4. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

1. Dovozy se osvobozují od antidumpingových cel uvalených článkem 1 za předpokladu, že je vyrobí a přímo vyváží (tj. odesílá a fakturuje) prvnímu nezávislému zákazníkovi ve Společenství v postavení dovozce níže uvedená společnost, která nabídla závazek, jež Komise přijala, v případě, že tyto dovozy jsou v souladu s odstavcem 2.

Země | Společnost | Doplňkový kód TARIC |

Bulharsko | Chimco AD az Mezdra, 3037 Vratza | A272 |

2. a) Je-li předloženo prohlášení o propuštění do volného oběhu podle závazku, bude osvobození od cla podmíněno předložením platné obchodní faktury vystavené společností uvedenou v odstavci 1 celním úřadům členského státu.

b) Faktura pro dovoz v rámci závazku musí splňovat požadavky na tyto faktury uvedené v závazku, který přijala Komise, jejichž základní prvky jsou uvedeny v příloze.

c) Osvobození od cla je dále podmíněno tím, že na celnici bude předloženo zboží přesně odpovídající popisu na obchodní faktuře.

3. Dovozy doložené takovou fakturou v rámci závazku jsou deklarovány podle doplňkového kódu uvedeného v odstavci 1.

Článek 3

Částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla uloženého nařízením (ES) č. 1497/2001 se s konečnou platností vyberou ve výši konečně uložené celní sazby na dovoz močoviny, též ve vodném roztoku, kódů KN 31021010 a 31021090, pocházející z Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Libye, Litvy, Rumunska a Ukrajiny.

Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují. Pokud je sazba uloženého konečného cla vyšší než sazba prozatímního cla, vybere se pouze částka zajištěná ve výši prozatímního cla.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. ledna 2002.

Za Radu

Předseda

J. Piqué i Camps

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000, Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2.

[2] Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 4.

[3] Evropská společenství – antidumpingová cla na dovozy bavlněného ložního prádla z Indie – AB-2000-13 – zpráva odvolacího orgánu 1. 3. 2001.

[4] Nařízení rady (ES) č. 901/2001 ze dne 7. května 2001 o uložení konečného antidumpingového cla na dovozy močoviny pocházející z Ruska (Úř. věst. L 127, 9.5.2001, s. 11).

[5] Komise Evropských společenstvíGenerální ředitelství pro obchodTERV 00/13Rue de la Loi/Wetstraat 200B - 1049 Brusel

[6] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 993/2001 (Úř. věst. L 141, 28.5.2001, s. 1).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

V obchodní faktuře doprovázející prodej močoviny ze strany společnosti do Společenství, který podléhá závazku, by měly být uvedeny tyto prvky:

1. Nadpis "OBCHODNÍ FAKTURA DOPROVÁZEJÍCÍ ZBOŽÍ PODLÉHAJÍCÍ ZÁVAZKU"

2. Název společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1, která vystavila obchodní fakturu

3. Číslo obchodní faktury

4. Datum vystavení obchodní faktury

5. Doplňkový kód TARIC, podle kterého má být zboží uvedené na faktuře celně odbaveno na hranici Společenství

6. Přesný popis zboží zahrnující:

- kód výrobku (product code number – PCN)

- popis zboží odpovídající PCN (tj. "PCN 1 močovina sypaná", "PCN 2 močovina v pytlích")

- kód výrobku společnosti (company product code number – CPC) (pokud existuje)

- kód KN

- množství (v tunách).

7. Popis obchodních podmínek zahrnující:

- cenu za tunu

- platné platební podmínky

- platné dodací podmínky

- celkové slevy a rabaty.

8. Název společnosti vystupující jako dovozce, které společnost přímo fakturu vystavuje.

9. Jméno pracovníka společnosti, který vystavil fakturu se závazkem a podepsal prohlášení:

"Já, níže podepsaný, osvědčuji, že prodej zboží uvedeného na této faktuře pro přímý vývoz ze strany [název společnosti] do Evropského společenství probíhá v rozsahu a podle podmínek závazku, který nabídla [název společnosti] a který přijala Komise Evropských společenství formou [nařízení (ES) č. 1497/2001]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné."

--------------------------------------------------