2002/41/ESSměrnice Komise 2002/41/ES ze dne 17. května 2002, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/1/ES o maximální konstrukční rychlosti, maximálním točivém momentu a maximálním netto výkonu motoru dvoukolových a tříkolových motorových vozidel

Publikováno: Úř. věst. L 133, 18.5.2002 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 17. května 2002 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 7. června 2002 Nabývá účinnosti: 7. června 2002
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) č. 168/2013 Pozbývá platnosti: 1. ledna 2016
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Komise 2002/41/ES

ze dne 17. května 2002,

kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/1/ES o maximální konstrukční rychlosti, maximálním točivém momentu a maximálním netto výkonu motoru dvoukolových a tříkolových motorových vozidel

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 92/61/EHS ze dne 30. června 1992 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel [1], naposledy pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/7/ES [2], a zejména na článek 16 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/1/ES ze dne 2. února 1995 o maximální konstrukční rychlosti, maximálním točivém momentu a maximálním netto výkonu motoru dvoukolových a tříkolových motorových vozidel [3], a zejména na článek 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice 95/1/ES je jednou ze zvláštních směrnic týkajících se postupu schvalování typu Společenství zavedeného směrnicí Rady 92/61/EHS. Ustanovení směrnice 92/61/EHS týkající se systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků vozidel se proto vztahují i na směrnici 95/1/ES.

(2) Pro správné fungování celého systému schvalování typu je nezbytné upřesnit nebo doplnit některé požadavky směrnice 95/1/ES.

(3) K tomu účelu je potřeba stanovit hodnoty, které se vyplní do zkušebního protokolu pro zajištění důsledného uplatňování směrnice 95/1/ES u mopedů, motocyklů a tříkolek se zážehovými motory a u dvoukolových a tříkolových motorových vozidel se vznětovými motory.

(4) Směrnici 95/1/ES je proto třeba změnit.

(5) Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování technickému pokroku, zřízeného článkem 13 směrnice 70/156/EHS [4] naposledy pozměněné směrnicí Komise 2001/116/ES [5],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Přílohy směrnice 95/1/ES se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1. Od 1. července 2003 nesmějí členské státy z důvodů týkajících se maximální konstrukční rychlosti, maximálního točivého momentu a maximálního netto výkonu

- odmítnout udělit ES schválení typu pro typ dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla, nebo

- zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla,

pokud maximální konstrukční rychlost, maximální točivý moment a maximální netto výkon splňují požadavky směrnice 95/1/ES ve znění této směrnice.

2. Od 1. ledna 2004 členské státy odmítnou udělit ES schválení typu pro každý nový typ dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla z důvodů týkajících se maximální konstrukční rychlosti, maximálního točivého momentu a maximálního netto výkonu, pokud nejsou splněny požadavky směrnice 95/1/ES ve znění této směrnice.

Článek 3

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. června 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 17. května 2002.

Za Komisi

Erkki Liikanen

člen Komise

[1] Úř. věst. L 225, 10.8.1992, s. 72.

[2] Úř. věst. L 106, 3.5.2000, s. 1.

[3] Úř. věst. L 52, 8.3.1995, s. 1.

[4] Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.

[5] Úř. věst. L 18, 21.1.2002, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Přílohy směrnice 95/1/ES se mění takto:

1. Příloha I se mění takto:

a) v bodě 5 se druhý řádek nahrazuje tímto:

"Atmosférický tlak: (97 ± 10) kPa;"

b) v bodě 5 se pátý řádek nahrazuje tímto:

"Střední rychlost větru při měření 1 m nad zemí: < 3 m/s, přípustné nárazy < 5 m/s."

2. Příloha II se mění takto:

a) v dodatku 1 bodě 3.1.2 tabulce 1 se první věta poznámky 3 nahrazuje tímto:

"Chladič, ventilátor, plášť ventilátoru, vodní čerpadlo a termostat musí na zkušebním stavu zaujímat pokud možno stejné vzájemné polohy, jako kdyby byly na vozidle. Pokud mají chladič, ventilátor, kryt ventilátoru, vodní čerpadlo nebo termostat na zkušebním stavu polohy, které se odlišují od jejich vzájemné polohy na vozidle, musí se polohy na zkušebním stavu popsat a zaznamenat ve zkušebním protokolu."

;

b) v dodatku 1 se bod 4.1 nahrazuje tímto:

"4.1 Definice faktorů α1 a α2

Faktory α1 a α2 jsou faktory, kterými se násobí zjištěný točivý moment a výkon, aby mohl být stanoven točivý moment a výkon motoru s uvážením účinnosti převodů (faktor α2) užitých při zkouškách a aby se točivý moment a výkon uvedly do stavu za referenčních atmosférických podmínek stanovených v bodu 4.2.1 (faktor α1).

Korekční rovnice pro výkon má tvar:

P

= α

· α

· P

kde:

Po = korigovaný výkon (tj. výkon za referenčních atmosférických podmínek na konci klikového hřídele)

α1 = korekční faktor na referenční atmosférické podmínky

α2 = korekční faktor na účinnost převodů

;P = měřený výkon (zjištěný výkon)"

c) v dodatku 1 se bod 4.3 nahrazuje tímto:

"4.3 Stanovení korekčních faktorů

4.3.1 Stanovení faktoru α2

- Je-li je místem měření výstup klikového hřídele, je tento faktor roven 1.

- Není-li místem měření výstup klikového hřídele, vypočítá se tento faktor pomocí vztahu:

+++++ TIFF +++++

kde nt je účinnost převodu mezi klikovým hřídelem a bodem měření.

nt = n

·n

· · · · ·n

j

Účinnost nj každé konstrukční části převodu udává následující tabulka:

Typ | Účinnost |

| |

Ozubené soukolí | přímé ozubení | 0,98 |

šikmé ozubení | 0,97 |

kuželové ozubení | 0,96 |

Řetěz | válečkový | 0,95 |

nehlučný | 0,98 |

Řemen | ozubený | 0,95 |

klínový | 0,94 |

Hydraulická spojka nebo měnič | hydraulická spojka [1] | 0,92 |

měnič momentu [1] | 0,92 |

4.3.2 Stanovení faktoru α 1 [2]

4.3.2.1 Stanovení fyzikálních veličin T, Ps pro korekční faktor α1

T = absolutní teplota uzavřeného vzduchu

Ps = suchý atmosférický tlak v kilopascalech (kPa), tj. celkový barometrický tlak minus tlak vodní páry

4.3.2.2 Faktor α1

Korekční faktor α1 se vypočítá z tohoto vztahu:

+++++ TIFF +++++

Tento vztah se využije pouze v případě, že platí:

0,93 ≤ α

≤ 1,07

Jsou-li tyto mezní hodnoty překročeny, musí se vyčíslená korekční hodnota stanovit a spolu s podmínkami zkoušky (teplota a tlak) přesně uvést ve zkušebním protokolu."

;

d) v dodatku 1 se zrušují body 4.4 a 4.5;

e) v dodatku 1 bodě 6.1 se hodnota "1,5 %" nahrazuje hodnotou "3 %";

f) v dodatku 2 bodě 3.1.2 tabulce 1 se první věta poznámky 3 nahrazuje tímto:

"Chladič, ventilátor, plášť ventilátoru, vodní čerpadlo a termostat musí na zkušebním stavu zaujímat pokud možno stejné vzájemné polohy, jako kdyby byly na vozidle. Pokud mají chladič, ventilátor, plášť ventilátoru, vodní čerpadlo nebo termostat na zkušebním stavu polohy, které se odlišují od jejich vzájemné polohy na vozidle, musí se polohy na zkušebním stavu popsat a zaznamenat ve zkušebním protokolu."

;

g) v dodatku 2 se bod 4.1 nahrazuje tímto:

"4.1 Definice faktorů α1 a α2

Faktory α1 a α2 jsou faktory, kterými se násobí zjištěný točivý moment a výkon, aby mohl být stanoven točivý moment a výkon motoru s uvážením účinnosti převodů (faktor α2) užitých při zkouškách a proto, aby se točivý moment a výkon uvedly do stavu za referenčních atmosférických podmínek stanovených v bodu 4.2.1 (faktor α1).

Korekční rovnice pro výkon má tvar:

P

= α

· α

· P

kde:

Po = korigovaný výkon (tj. výkon za referenčních atmosférických podmínek na konci klikového hřídele)

α1 = korekční faktor na referenční atmosférické podmínky

α2 = korekční faktor na účinnost převodů

;P = měřený výkon (zjištěný výkon)"

h) v dodatku 3 bodě 3.1.3 tabulce 1 se první věta poznámky 5 nahrazuje tímto:

"Chladič, ventilátor, plášť ventilátoru, vodní čerpadlo a termostat musí na zkušebním stavu zaujímat pokud možno stejné vzájemné polohy, jako kdyby byly na vozidle. Pokud mají chladič, ventilátor, kryt ventilátoru, vodní čerpadlo nebo termostat na zkušebním stavu polohy, které se odlišují od jejich vzájemné polohy na vozidle, musí se polohy na zkušebním stavu popsat a zaznamenat ve zkušebním protokolu."

;

i) v dodatku 3 se bod 4.1 nahrazuje tímto:

"4.1 Definice faktorů αd a α2

Faktory αd a α2 jsou faktory, kterými se násobí zjištěný točivý moment a výkon, aby mohl být stanoven točivý moment a výkon motoru s uvážením účinnosti převodů (faktor α2) užitých při zkouškách a aby se točivý moment a výkon uvedly do stavu za referenčních atmosférických podmínek stanovených v bodu 4.2.1 (faktor αd).

Korekční rovnice pro výkon má tvar:

P

= α

· α

· P

kde:

Po = korigovaný výkon (tj. výkon za referenčních atmosférických podmínek na konci klikového hřídele)

αd = korekční faktor na referenční atmosférické podmínky

α2 = korekční faktor na účinnost převodů

;P = měřený výkon (zjištěný výkon)"

j) v dodatku 3 bodě 4.4 se nadpis nahrazuje tímto:

"4.4 Stanovení korekčního faktoru αd (1)"

.

[1] "Pokud není blokováno

[2] Zkoušky mohou probíhat ve zkušebnách s řízenou teplotou, kde lze atmosférické podmínky nastavit.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU