1513/2002/ESRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002 – 2006)

Publikováno: Úř. věst. L 232, 29.8.2002 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 27. června 2002 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 27. června 2002 Nabývá účinnosti: 27. června 2002
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. prosince 2006
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES

ze dne 27. června 2002

o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002 – 2006)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 166 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souvislosti s plněním úkolů vymezených v článku 2 Smlouvy uvádí článek 163 Smlouvy, že Společenství by mělo mít za cíl posilovat vědecké a technologické základy průmyslu Společenství a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou v jiných politikách Společenství pokládány za nezbytné.

(2) V článku 164 Smlouvy je uveden přehled činností, které má Společenství provádět k dosažení těchto cílů a které doplňují činnosti členských států.

(3) Smlouva ukládá přijetí víceletého rámcového programu vymezujícího všechny činnosti Společenství v oblasti výzkumu, technického rozvoje a demonstrace (VTR). Tento rámcový program v plné míře respektuje zásadu subsidiarity popsanou v článku 5 Smlouvy.

(4) V souladu s článkem 165 Smlouvy mají Společenství a členské státy koordinovat své činnosti ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost vnitrostátních politik a politiky Společenství.

(5) Komise předložila v roce 2000 sdělení o vyhlídkách na vytvoření Evropského výzkumného prostoru a s tím souvisejících cílech, a sdělení o uskutečňování Evropského výzkumného prostoru s obecnými zásadami pro činnosti Evropské unie v oblasti výzkumu (2002-2006). V roce 2000 Komise předložila rovněž sdělení o inovacích v ekonomice založené na znalostech.

(6) Evropská rada na zasedáních v Lisabonu v březnu 2000, v Santa Marii de Feira v červnu 2000 a ve Stockholmu v březnu 2001 schválila závěry zaměřené na rychlé dosažení Evropského výzkumného a inovačního prostoru s ohledem na trvale udržitelný hospodářský růst, vyšší zaměstnanost a sociální soudržnost, čímž je v konečném důsledku sledován cíl umožnit Unii, aby se do roku 2010 stala na světě nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech.

Vycházejíce ze závazku uvedeného v článku 6 Smlouvy Evropská rada na zasedání v Göteborgu v červnu 2001 schválila strategii udržitelného rozvoje a přidala k lisabonské strategii třetí, environmentální rozměr.

Evropská rada na zasedání v Lisabonu podtrhla především význam iniciativy Komise "e-Europe", která se zaměřuje na uskutečnění informační společnosti pro všechny, a Evropská rada na zasedání ve Stockholmu zdůraznila také potřebu vyvinout zvláštní úsilí v oblasti nových technologií, zvláště biotechnologie.

(7) Vytvoření Evropského výzkumného prostoru podpořil rovněž Evropský parlament [5] [6], Rada [7] [8], Hospodářský a sociální výbor [9] a Výbor regionů [10].

(8) Komise předložila dne 19. října 2000 závěry externího hodnocení provádění a výsledků činností Společenství za posledních pět let před tímto hodnocením, jakož i své poznámky k této oblasti.

(9) Šestý rámcový program by měl vymezit strukturu výzkumu a technického rozvoje v Evropě, včetně členských států, přidružených kandidátských zemí i ostatních přidružených zemí, a významně přispět k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a inovacím.

(10) V souladu s čl. 166 odst. 1 Smlouvy je nutné stanovit vědecké a technologické cíle, jakož i příslušné priority spojené s plánovanými činnostmi, určit nejvyšší celkovou částku a podrobnosti finanční účasti Společenství na šestém rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z vymezených činností a naznačit hlavní rysy těchto činností, které budou prováděny v souladu s cílem ochrany finančních zájmů Společenství. Je důležité zajistit řádné finanční řízení šestého rámcového programu.

(11) Je vhodné zvláště zdůraznit potřeby malých a středních podniků a přihlížet přitom k Evropské chartě pro malé podniky, schválené Evropskou radou na zasedání v Santa Marii de Feira, jejíž zásady a osmý program postupu se soustředí na posílení technologické kapacity malých podniků a usnadnění přístupu ke špičkovému výzkumu a špičkovým technologiím.

(12) Šestý rámcový program zahrnující celé spektrum od základního po aplikovaný výzkum, by měl významně přispět k rozvoji prvotřídní úrovně vědy a techniky a ke koordinaci evropského výzkumu. Rámcový program by měl vyzdvihnout důležitost zapojení přidružených kandidátských zemí do výzkumné politiky Společenství a do Evropského výzkumného prostoru.

(13) Jako "cesty ke špičkovému výzkumu", které by usnadňovaly zapojení menších subjektů do výzkumu, včetně malých a středních podniků i subjektů z přidružených kandidátských zemí, do činností v rámci tohoto rámcového programu, mohou být rovněž použity specifické cílené projekty a koordinační akce.

(14) Mělo by být usnadněno zapojení nejvzdálenějších regionů do činností VTR Společenství prostřednictvím vhodných mechanismů přizpůsobených specifickým možnostem těchto regionů.

(15) S ohledem na zájem zajistit vzájemné výhody je důležitý mezinárodní a celosvětový rozměr evropských výzkumných činností. Šestý rámcový program je otevřen účasti zemí, které za tímto účelem uzavřely nezbytné smlouvy, a na úrovni projektů je rovněž na základě vzájemného prospěchu otevřen účasti subjektů ze třetích zemí a mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci. Zvláštní činnosti budou uskutečňovány na podporu účasti vědců a institucí z rozvojových zemí, zemí Středomoří včetně západního Balkánu, Ruska a nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu.

(16) Společné výzkumné středisko by mělo v rámci své zvláštní způsobilosti přispět k uskutečňování rámcového programu v případech, kdy může poskytnout nezávislou, na zákazníka orientovanou podporu při formulaci a provádění politik Společenství, včetně sledování, jak jsou tyto politiky prováděny.

(17) Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci šestého rámcového programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně těch, které jsou stanoveny v článku 6 Smlouvy o Evropské unii a v Listině základních práv Evropské unie.

(18) V návaznosti na sdělení Komise "Strategie pro mobilitu v rámci Evropského výzkumného prostoru" bude podporována mobilita výzkumných pracovníků jako jeden z předpokladů úspěšného vytvoření Evropského výzkumného prostoru.

(19) V návaznosti na sdělení Komise "Ženy a věda" a usnesení Rady ze dne 20. května 1999 [11] a ze dne 26. června 2001 [12] a usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2000 [13] k tomuto tématu se provádí akční plán s cílem posílit a zlepšit postavení a roli žen ve vědě a výzkumu, a je nutná další podpůrná akce.

(20) Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat pravidelně zprávy o stavu provádění šestého rámcového programu. Bylo by taktéž vhodné, aby Komise včas a před předložením návrhu sedmého rámcového programu provedla nezávislé hodnocení provedených činností, přičemž by přihlédla k přínosům šestého rámcového programu při vytváření Evropského výzkumného prostoru. Toto hodnocení by se mělo provádět v duchu otevřenosti vůči všem zúčastněným osobám.

(21) Provádění šestého rámcového programu může vést k účasti Společenství na programech prováděných několika členskými státy nebo k zakládání společných podniků či jiných projektů ve smyslu článků 169 až 171 Smlouvy.

(22) Byl konzultován Výbor pro vědecký a technický výzkum (CREST),

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

1. Na období let 2002 až 2006 se přijímá víceletý rámcový program pro činnosti Společenství v oblasti výzkumu, technického rozvoje a demonstrace (dále jen "šestý rámcový program").

2. Šestý rámcový program zahrnuje veškeré činnosti Společenství popsané v článku 164 Smlouvy.

3. Cílem šestého rámcového programu je přispět k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím.

4. Příloha I stanoví vědecké a technologické cíle a příslušné priority a naznačuje hlavní rysy těchto činností.

Článek 2

1. Maximální celková částka finanční účasti Společenství na celém šestém rámcovém programu činí 16270 milionů eur. Podíl na každou z činností je stanoven v příloze II.

2. Podrobnosti finanční účasti Společenství se řídí finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, doplněným přílohou III.

Článek 3

Veškeré výzkumné činnosti uskutečňované v rámci šestého rámcového programu musí být uskutečňovány v souladu se základními etickými zásadami.

Článek 4

V rámci zprávy, kterou Komise každý rok předkládá v souladu s článkem 173 Smlouvy, poskytne Komise podrobnou zprávu o pokroku při provádění šestého rámcového programu, a zejména o pokroku při uskutečňování cílů a priorit Komise popsaných v každé z kapitol přílohy I; v této zprávě musí být rovněž uvedeny informace o finančních stránkách a používání nástrojů.

Článek 5

Šestý rámcový program je prováděn prostřednictvím zvláštních programů. Tyto programy stanoví přesné cíle a podrobnosti jejich provádění.

Článek 6

1. Komise za pomoci nezávislých kvalifikovaných odborníků průběžně a systematicky sleduje provádění šestého rámcového programu a jeho zvláštních programů.

2. Před předložením návrhu na příští rámcový programu musí mít Komise k dispozici externí hodnocení provádění činností Společenství a jejich výsledků za posledních pět let před tímto hodnocením provedené nezávislými, vysoce kvalifikovanými odborníky.

Komise sdělí závěry tohoto hodnocení, spolu s vlastními připomínkami, Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

V Lucemburku dne 27. června 2002.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

M. Arias Cañete

[1] Úř. věst. C 180 E, 26.6.2001, s. 156 a Úř. věst. C 75 E, 26.3.2002, s. 132.

[2] Úř. věst. C 260, 17.9.2001, s. 3.

[3] Úř. věst. C 107, 3.5.2002, s. 111.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Společný postoj Rady ze dne 28. ledna 2002 (Úř. věst. C 113 E, 14.5.2002, s. 54) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. května 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 3. června 2002.

[5] Usnesení ze dne 18. května 2000 (Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 250).

[6] Usnesení ze dne 15. února 2001 (Úř. věst. C 276, 1.10.2002, s. 271).

[7] Usnesení ze dne 15. června 2000 (Úř. věst. C 205, 19.7.2000, s. 1).

[8] Usnesení ze dne 16. listopadu 2000 (Úř. věst. C 374, 28.12.2000, s. 1).

[9] Stanovisko ze dne 24. května 2000 (Úř. věst. C 204, 18.7.2000, s. 70).

[10] Stanovisko ze dne 12. dubna 2000 (Úř. věst. C 226, 8.8.2000, s. 18).

[11] Úř. věst. C 201, 16.7.1999, s. 1.

[12] Úř. věst. C 199, 14.7.2001, s. 1.

[13] Úř. věst. C 309, 27.10.2000, s. 57.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ CÍLE, HLAVNÍ RYSY ČINNOSTÍ A PRIORITY

ÚVOD A OBECNÝ PŘEHLED

Šestý rámcový program (dále jen "tento program") bude prováděn v zájmu dosažení cíle stanoveného v čl. 163 odst. 1 Smlouvy, tedy "posilovat vědecké a technologické základy průmyslu Společenství a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou v jiných kapitolách této smlouvy pokládány za nezbytné".

K dosažení tohoto cíle účinnějším způsobem a přispění k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím bude tento program strukturován do následujících tří kapitol, v rámci kterých budou prováděny čtyři činnosti vymezené v článku 164 Smlouvy:

- zaměření a integrace výzkumu Společenství,

- strukturování Evropského výzkumného prostoru,

- posilování základů Evropského výzkumného prostoru.

Činnosti uváděné v rámci těchto tří kapitol přispějí k integraci výzkumného úsilí a činností v celoevropském měřítku a přispějí rovněž ke strukturování různých rozměrů Evropského výzkumného prostoru. Bude zajištěna koordinace činností prováděných v rámci těchto kapitol.

Aby bylo možné podpořit rozvoj malých a středních podniků ve znalostní společnosti a využít hospodářského potenciálu malých a středních podniků v rozšířené a lépe integrované Evropské unii, bude podporována účast malých a středních podniků, včetně malých a nejmenších podniků, jakož i řemeslnických provozoven, ve všech oblastech a na využívání všech nástrojů popsaných v příloze III šestého rámcového programu, zejména ve spojitosti s činnostmi prováděnými v prioritních tematických oblastech v duchu "cesty ke špičkovému výzkumu". Bude zajištěn hladký přechod od postupů použitých v pátém rámcovém programu k postupům použitým v šestém rámcovém programu.

Bude zajištěna mezinárodní účast na provádění těchto činností. Účast je otevřena všem zemím, které mají se Společenstvím uzavřeny odpovídající dohody o přidružení. Jiné třetí země se mohou účastnit v tomto programu prostřednictvím dvoustranných dohod o spolupráci.

Výzkumní pracovníci a organizace ze třetích zemí se mohou také v jednotlivých případech podílet na jednotlivých projektech. Podrobné podmínky, za kterých se subjekty ze třetích zemí a mezinárodní organizace provádějící výzkumné činnosti mohou účastnit tohoto programu, včetně finančních podmínek, jsou popsány v rozhodnutí, které bude přijato v souladu s článkem 167 Smlouvy.

Účast na činnostech tohoto programu bude podněcována prostřednictvím zveřejňování nezbytných informací o obsahu těchto činností, jejich podmínkách a postupech, aby byly včas a plně k dispozici potenciálním účastníkům, včetně účastníkům z přidružených kandidátských zemí a ostatních přidružených zemí.

Během provádění tohoto programu a výzkumných činností z něj vyplývajících musí být respektovány základní etické zásady včetně požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat. Tyto zahrnují mimo jiné zásady uvedené v Listině základních práv Evropské unie, ochranu lidské důstojnosti a lidského života, ochranu osobních údajů a soukromí, jakož i ochranu životního prostředí v souladu s právem Společenství a případně s mezinárodními smlouvami, například Helsinskou deklarací, Úmluvou Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsanou v Oviedu dne 4. dubna 1997, jejím dodatkovým protokolem o zákazu klonování lidských bytostí podepsaným v Paříži dne 12. ledna 1998, Úmluvou OSN o právech dítěte, Všeobecnou deklarací o lidském genomu a lidských právech přijatou UNESCO a souvisejícími rezolucemi Světové zdravotnické organizace (WHO), Amsterodamským protokolem o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat a se stávajícími právními a správními předpisy a etickými pokyny platnými v zemích, v nichž bude výzkum prováděn.

1. ZAMĚŘENÍ A INTEGRACE VÝZKUMU SPOLEČENSTVÍ

Účelem činností prováděných v rámci této kapitoly, které budou představovat hlavní část úsilí vynaloženého v rámci tohoto programu, je integrovat výzkumné úsilí a činnosti v celoevropském měřítku. Tyto činnosti se zaměří v prvé řadě na sedm přesně vymezených prioritních tematických oblastí, přičemž další specifická opatření budou prováděna v širší oblasti vědeckého a technologického výzkumu.

Společné výzkumné středisko (SVS) poskytne v rámci své zvláštní způsobilosti nezávislou, na zákazníka orientovanou podporu při formulaci a provádění politik Společenství, včetně sledování, jak jsou tyto politiky prováděny.

1.1 Tematické priority

Sedm prioritních tematických oblastí je stanoveno takto:

1. vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví;

2. technologie informační společnosti;

3. nanotechnologie a nanovědy, multifunkční materiály založené na znalostech a nové výrobní procesy a zařízení;

4. letectví a kosmický výzkum;

5. kvalita a nezávadnost potravin;

6. udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy;

7. občané a vládnutí ve znalostní společnosti.

1.2. Specifické činnosti zahrnující širší oblast výzkumu

1.2.1 Podpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb

Činnosti podporující politiky Společenství a výzkum, které reagují na nové vědecké a technické potřeby.

1.2.2 Horizontální výzkumné činnosti s účastí malých a středních podniků

Účelem těchto specifických činností je pomoci evropským malým a středním podnikům v tradičních či nových oblastech rozšířit jejich technologické kapacity a rozvíjet jejich schopnost zapojit se do podnikání na evropské a mezinárodní úrovni.

1.2.3 Specifická opatření na podporu mezinárodní spolupráce

Za účelem podpory vnějších vztahů a rozvojové politiky Společenství budou přijata specifická opatření zaměřená na podporu mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu. Do této spolupráce se v zásadě zapojí následující tři skupiny třetích zemí:

a) rozvojové země,

b) země Středomoří včetně západního Balkánu,

c) Rusko a nové nezávislé státy.

1.3 Nejaderné činnosti Společného výzkumného střediska

Pro činnosti SVS byly vybrány dvě konkrétní oblasti výzkumu:

a) potraviny, chemické výrobky a zdraví,

b) životní prostředí a udržitelnost.

2. STRUKTUROVÁNÍ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU

Činnosti v rámci této kapitoly se týkají těchto oblastí:

2.1 Výzkum a inovace

V rámci této oblasti budou prováděny činnosti zaměřené na podporu technologických inovací, využití výsledků výzkumu, předávání znalostí a technologií a na podporu zakládání technologických podniků ve Společenství a ve všech jeho regionech, aby tyto činnosti doplnily činnosti vztahující se k inovacím popsaným v kapitole "Zaměření a integrace výzkumu Společenství".

2.2 Lidské zdroje a mobilita

Činnosti zaměřené na podporu rozvoje lidských zdrojů na světové úrovni ve všech regionech Společenství prostřednictvím podpory nadnárodní mobility pro účely odborné přípravy, rozvíjení odborné kvalifikace či předávání znalostí mezi různými sektory, podpory rozvoje dovedností a vědomostí špičkové úrovně a pomoci při zvyšování zájmu o Evropu ze strany nejlepších výzkumných pracovníků ze třetích zemí. Potenciál, který nabízejí všechny vrstvy obyvatelstva, především ženy, by měl být dále rozvíjen pomocí vhodných podpůrných opatření.

2.3 Výzkumné infrastruktury

Činnosti zaměřené na prosazování optimálního využití výzkumných infrastruktur včetně přístupu k nim a na podporu určování, plánování a v náležitě odůvodněných případech zakládání moderních výzkumných zařízení evropského zájmu.

2.4 Věda a společnost

Činnosti zaměřené na podporu harmonických vztahů mezi vědou a společností a na seznamování společnosti s inovačními snahami jako důsledku nových vztahů a informovaného dialogu mezi výzkumnými pracovníky, osobami působícími v průmyslové sféře, politiky a občany.

3. POSILOVÁNÍ ZÁKLADŮ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU

Činnosti soustředící se na zlepšení koordinace a na podporu soudržného rozvoje politik výzkumu a vývoje v Evropě. Tyto činnosti budou sloužit k získávání finanční podpory pro opatření, jako např. zahájení programů uskutečňovaných na vnitrostátní úrovni.

Níže je uveden podrobnější popis činností prováděných v rámci těchto tří kapitol.

1. ZAMĚŘENÍ A INTEGRACE VÝZKUMU SPOLEČENSTVÍ

Činnosti prováděné v rámci této kapitoly budou představovat hlavní část výzkumných snah vyvíjených v rámci tohoto programu a jejich cílem bude přispět k dosažení obecného cíle Smlouvy, kterým je posilovat vědecké a technologické základy průmyslu Společenství a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i posilovat všechny výzkumné činnosti, které jsou v jiných kapitolách Smlouvy pokládány za nezbytné. Aby bylo možné vytvořit evropskou přidanou hodnotu pomocí shromáždění kritického objemu zdrojů, zaměří se tento program na sedm přesně vymezených tematických prioritních oblastí, v nichž dojde k integraci výzkumného úsilí Společenství tím, že bude provedeno jeho sloučení a bude zvýšena jeho soudržnost v celoevropském měřítku.

Pomocí činností popsaných v rámci této kapitoly bude zvláštní pozornost zaměřena na technologické inovace a na počáteční rozvoj podniků využívajících inovačních postupů v oblastech zvláště důležitých pro evropskou konkurenceschopnost. Předběžný výzkum v oblasti špičkového výzkumu bude prováděn o otázkách, které úzce souvisejí s jedním nebo více prioritními tématy. Nezbytný důraz bude kladen také na otázky spojené s měřením a zkoušením. V případech, kdy to bude s ohledem na prováděnou činnost významné, budou řádně vzaty v úvahu zásada udržitelného rozvoje, socioekonomická, etické a širší kulturní hlediska plánovaných činností i rovnost pohlaví.

Pro doplnění snah vyvinutých v oblasti tematických priorit se specifické horizontální výzkumné činnosti zaměří na malé a střední podniky, na inovační proces a na mezinárodní spolupráci a budou rovněž reagovat na cíle politik Společenství i na budoucí a vyvstávající potřeby výzkumu.

1.1 Tematické priority

1.1.1 Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví [1]

Cíl

Cílem činností prováděných v této oblasti je pomáhat Evropě, prostřednictvím sjednoceného výzkumného úsilí, při využívání objevů a poznatků, jichž bylo dosaženo v dekódování genomu živých organismů, především v zájmu veřejného zdraví a v zájmu občanů a zvýšení konkurenceschopnosti evropského biotechnologického průmyslu. V oblasti využití bude důraz kladen na výzkum zaměřený na to dovést základní poznatky do fáze využití ("translační" přístup), aby se umožnil skutečný, trvalý a koordinovaný pokrok v medicíně na evropské úrovni a zlepšila kvalita života.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

"Postgenomický" výzkum vycházející z analýzy lidského genomu a genomů ostatních organismů vyvrcholí celou řadou využití v různých odvětvích souvisejících s lidským zdravím a zvláště rozvojem nových diagnostických nástrojů a nových metod léčení schopných pomoci v boji s nemocemi, které dosud nebylo možné zvládat, a bude představovat důležité potenciální trhy. Tento výzkum může mít vliv rovněž na výzkum v takových oblastech jako životní prostředí a zemědělství.

V oboru medicíny je cílem vývoj lepších strategií zaměřených na pacienta, které by byly zaměřeny na prevenci a léčení lidských chorob a na zdravý život a stárnutí. V této souvislosti bude pozornost věnována pokud možno rovněž dětským chorobám a odpovídající léčbě. Další významnou prioritou pro Evropu je mobilizace a koordinace úsilí v boji s rakovinou a se závažnými přenosnými chorobami souvisejícími s chudobou. Tento výzkum se proto zaměří na přenesení nových poznatků, získaných nejen z genomiky a jiných oblastí základního výzkumu, do využití, která zlepšují klinickou praxi a veřejné zdraví.

Aby bylo Unii umožněno zlepšovat své postavení v této oblasti a plně využívat druhotných výhod, které očekávané nové poznatky a objevy přinesou v hospodářské a sociální sféře, a zároveň přispívat k mezinárodnímu dialogu, je nezbytné výrazně zvýšit investice a sjednotit výzkumné činnosti prováděné v Evropě.

Plánované akce

Činnosti Společenství prováděné v této souvislosti se zaměří na tato hlediska.

A. Pokročilá genomika a její využití pro zdraví

a) Základní poznatky a základní nástroje funkcionální genomiky všech organismů:

i) exprese genů a proteomika,

ii) strukturální genomika,

iii) komparativní genomika a populační genetika,

iv) bioinformatika,

v) multidisciplinární přístupy funkcionální genomiky k základním biologickým procesům.

b) Využití poznatků a technologií v oblasti genomiky a biotechnologie pro zdraví:

i) technologické platformy pro vývoj v oblastech nových diagnostických, preventivních a terapeutických nástrojů (včetně farmakogenomických přístupů, výzkumu kmenových buněk a metod, které by nahradily pokusy se zvířaty).

B. Boj se závažnými chorobami

a) Genomické přístupy k lékařským poznatkům a technologiím zaměřené na využití, včetně využití genomiky zvířat a rostlin ve vhodných případech, hlavně v těchto oblastech [2]:

i) boj s diabetem, chorobami nervového systému (jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy nemoci a případně duševní poruchy), s kardiovaskulárními chorobami a vzácnými chorobami,

ii) boj s rezistencí vůči antibiotikům a jiným lékům,

iii) studium procesu vývoje člověka, mozku a procesu stárnutí.

b) Širší přístup, který se neomezí jen na genomiku a jiné oblasti základního výzkumu, bude uplatněn ve vztahu k:

i) rakovině se zaměřením na vývoj strategií zaměřených na pacienta. od prevence po diagnózu a léčbu, včetně těchto tří vzájemně propojených složek:

- vývoj nezbytných sítí a iniciativ sloužících ke koordinaci národních výzkumných činností,

- podpora klinického výzkumu zaměřeného na ověření nových a zlepšených postupů,

- podpora "translačního" výzkumu,

ii) boji se třemi infekčními chorobami souvisejícími s chudobou (AIDS, malárie a tuberkulóza), které představují priority z pohledu kontroly nemocí na úrovni Unie a v mezinárodním měřítku.

1.1.2 Technologie informační společnosti (TIS)

Cíl

Cílem činností prováděných v této oblasti je, v souladu se závěry zasedání Evropské rady v Lisabonu a s cíli iniciativy e-Europe, podpora rozvoje technologií souvisejících s technickým a programovým vybavením a s aplikacemi, které tvoří podstatu informační společnosti, v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a umožnění evropským občanům ze všech regionů Unie využívat v plné míře výhod, které přináší rozvoj znalostní společnosti. Soustředění se na budoucí generaci TIS umožní zpřístupnit aplikace a služby TIS každému jednotlivci a podpoří rozvoj další generace technologií, které budou ještě více respektovat potřeby a schopnosti uživatelů.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Na samém počátku 21. století mění informační a komunikační technologie převratným způsobem fungování hospodářství a společnosti a vytvářejí nové možnosti v oblasti výroby, obchodu a komunikace.

Toto odvětví se stalo s ročním obratem 2 biliony eur druhým nejdůležitějším hospodářským odvětvím Unie, které zaměstnává více než 2 miliony osob v Evropě, přičemž tento počet neustále roste.

Evropa má všechny předpoklady k tomu, aby vedla a formovala budoucí rozvoj nejen na poli technologií, ale také v rovině jejich vlivu na náš život a práci. Budoucí konkurenceschopnost všech evropských průmyslových odvětví a životní úroveň občanů Evropy do značné míry závisejí na úsilí vyvinutém v budoucnu v oblasti výzkumu TIS, který by zajistil příští generaci výrobků, postupů a služeb.

Průmyslové a obchodní úspěchy jako ty, jichž Evropa dosáhla v oblasti mobilních komunikací díky globálnímu systému mobilní komunikace (GSM), se nebudou opakovat, nebude-li vyvinuto soustředěné úsilí zaměřené na investování kritického objemu výzkumných prostředků v této oblasti a nedojde-li k integraci celoevropského veřejného a soukromého úsilí.

Má-li být dosaženo maximálního vlivu v rovině hospodářské a sociální, mělo by se úsilí soustředit na budoucí generaci technologií, která více integruje počítače, rozhraní a sítě do každodenního prostředí, a zpřístupní prostřednictvím jednoduchých a "přirozených" úkonů množství služeb a aplikací. Vize "inteligentního prostředí" (interaktivního inteligentního prostředí) staví uživatele, lidskou bytost, do středu budoucího vývoje znalostní společnosti.

Opatření Společenství se zaměří na technologické priority, které umožní tuto vizi uskutečnit. Jejich cílem bude přivést výzkumné pracovníky k práci na konkrétně zacílených iniciativách, jakou bude např. vývoj další generace mobilních komunikačních systémů, aby bylo možné dosahovat střednědobých a dlouhodobých cílů a zároveň reagovat na nové potřeby a požadavky trhů, jakož i veřejné politiky a občanů.

Plánované akce

Prováděné činnosti proto zahrnou tyto technologické priority:

Zapojení výzkumu do technických oblastí prioritního zájmu občanů a podniků

Dokončení prací na vývoji základních technologií, výzkum zaměřený na hledání řešení největších společenských a hospodářských výzev, s nimiž se potýká vznikající znalostní společnost, včetně důsledků vztahujících se na práci a pracovní prostředí, navázání na tyto práce a odpovídající zaměření na:

a) výzkum technologií pro klíčové výzvy, které představují v oblasti bezpečnosti "plně digitální" svět a potřebu zajistit práva a soukromí občanů;

b) systémy "inteligentního prostředí" umožňující přístup do informační společnosti každému bez ohledu na věk a stav (např. fyzické postižení nebo jiné individuální okolnosti) a interaktivní a inteligentní systémy v oblasti zdraví, mobility, bezpečnosti, volného času, cestovního ruchu, přístupu ke kulturnímu dědictví a jeho zachování či životního prostředí;

c) elektronický a mobilní obchod, jakož i technologie pro zajištění bezpečných transakcí a infrastruktur, nové pracovní nástroje a nové metody práce, technologie využívané ke vzdělávání (např. e-learning) a systémy pro podnikovou správu znalostí a vědomostí, pro integrované řízení podnikatelských činností a pro elektronickou správu přihlížející k potřebám uživatelů;

d) rozsáhlé distribuované systémy a platformy včetně systémů založených na informační databázi celosvětových zdrojů (GRID), které poskytují účinná řešení složitých problémů v oblastech, jako je životní prostředí, energie, zdraví, doprava a průmyslové návrhářství.

Komunikační a výpočetní infrastruktury

Spolehlivé mobilní, bezdrátové, optické a širokopásmové komunikační infrastruktury a výpočetní a softwarové technologie s širokými možnostmi použití, které mohou být uzpůsobeny tak, aby odpovídaly rostoucím potřebám aplikací a služeb. Práce se zaměří na:

a) nové generace bezdrátových a mobilních komunikačních systémů a sítí, satelitní komunikační systémy, plně optické technologie, na integraci a řízení komunikačních sítí včetně řešení pro interoperabilní sítě, na technologie umožňující rozšiřování kapacity nezbytné pro účely vývoje systémů, infrastruktur a služeb, zejména pro audiovizuální aplikace. Práce rovněž povede k vývoji internetu dalších generací;

b) architektury softwarových technologií, distribuovaných a vložených systémů podporujících vývoj multifunkčních a komplexních služeb, které vyžadují zapojení většího počtu subjektů, a řízení složitých a rozsáhlých systémů zajišťujících spolehlivost a stabilitu.

Součástky a mikrosystémy

Miniaturní a levné součástek z nových materiálů s rozšířenou funkčností, u kterých se práce bude soustředit na:

a) navrhování a výrobu nano-, mikro- a optoelektronických a fotonových součástek včetně součástek používaných k ukládání informací, a posune tak hranice miniaturizace a minimalizace nákladů i spotřebu energie mikroelektronických součástek a součástek mikrosystémů s přihlédnutím k dopadu systémů TIS na životní prostředí;

b) nanoelektroniku, mikrotechnologie, displeje a mikrosystémy a multidisciplinární výzkum nových materiálů a kvantových přístrojů, nové výpočetní modely a koncepty.

Správa informací a rozhraní

Výzkum nástrojů a rozhraní sloužících ke správě informací s cílem nezávisle na místu a čase co nejvíce usnadnit jejich propojení se službami založenými na znalostech a aplikacemi v souvislosti:

a) se systémy na shromažďování a správu znalostí založenými na kontextu a sémantice, včetně kognitivních systémů a nástrojů k vytváření, organizaci, řízení, obnovování, sdílení, ochraně a šíření digitálního obsahu;

b) s multisenzorickými rozhraními schopnými pochopit a interpretovat přirozené vyjadřování se lidských bytostí prostřednictvím řeči, gest a jiných smyslových projevů, virtuální prostředí i vícejazyčné a multikulturní systémy, bez nichž by nebylo možné vybudovat znalostní společnost celoevropského rozměru.

1.1.3 Nanotechnologie a nanovědy, multifunkční materiály založené na znalostech a nové výrobní procesy a zařízení

Cíl

Cílem činností prováděných v této oblasti je pomoci Evropě dosáhnout kritické míry kapacity potřebné k vývoji a využití nejmodernějších technologií pro účely výrobků, služeb a výrobních procesů založených na znalostech a používaných v budoucnosti, zejména ve snaze zajistit větší ekologickou účinnost a snížení objemu nebezpečných látek v životním prostředí.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

V současné době vyprodukuje zpracovatelský průmysl v Evropě ročně zboží a služby v hodnotě přibližně 4 biliony eur. Na světovém trhu s neustále sílící konkurencí musí udržovat a zvyšovat svou konkurenceschopnost, ale zároveň plnit požadavky udržitelného rozvoje. Je proto nezbytné vyvíjet značné úsilí v oblasti navrhování, vývoje a rozšiřování moderních technologií – nanotechnologií, multifunkčních materiálů založených na znalostech a nových výrobních procesů.

Výrazné investice vyžadují nanotechnologie, obory ležící na hranici kvantového inženýrství, vědy o materiálech a molekulární biologie a jedna z očekávaných opor příští průmyslové revoluce.

Evropa má značné znalosti a zkušenosti v některých odvětvích, jakými jsou nanovýroba a nanochemie, a v této oblasti musí své úsilí zvýšit a koordinovat.

V souvislosti s materiály je cílem vyvinout inteligentní materiály, které by podle očekávání přidaly značnou hodnotu při využití v odvětvích jako doprava, energie, elektronika a biomedicína a pro které existuje potenciální trh o objemu několika desítek miliard eur.

Vývoj pružnějších, integrovaných a čistých výrobních systémů bude rovněž vyžadovat nemalé úsilí v oblasti výzkumu týkajícího se využití nových technologií při výrobě a řízení.

Plánované akce

Nanotechnologie a nanovědy:

a) dlouhodobý interdisciplinární výzkum k pochopení jevů, zvládnutí procesů a k vývoji výzkumných nástrojů;

b) supramolekulární architektury a makromolekuly;

c) nanobiotechnologie;

d) nanotechniky k vytváření materiálů a součástek;

e) vývoj manipulačních a kontrolních zařízení a nástrojů;

f) aplikace v oblastech jako je zdraví, chemie, energie a životní prostředí.

Multifunkční materiály založené na znalostech:

a) rozvoj základních poznatků;

b) technologie související s výrobou a transformací včetně zpracování multifunkčních materiálů založených na znalostech a biomateriálů;

c) inženýrství na podporu.

Nové výrobní procesy a zařízení:

a) vývoj nových procesů a pružných a inteligentních výrobních systémů, do kterých by byly začleněny nejmodernější virtuální výrobní technologie včetně simulací, interaktivních systémů napomáhajících při rozhodování, vysoce přesného strojírenství a inovační robotiky;

b) výzkum systémů potřebný pro udržitelné nakládání s odpady a kontrola rizik ve výrobě včetně bioprocesů s cílem dosáhnout snížení spotřeby primárních zdrojů a omezení znečištění;

c) vývoj nových koncepcí k optimalizaci životního cyklu průmyslových systémů, výrobků a služeb.

1.1.4 Letectví a kosmický výzkum

Cíl

Činnosti prováděné v této oblasti mají dva cíle – posílit, prostřednictvím integrace výzkumného úsilí, vědecké a technologické základy evropského letectví a kosmického průmyslu a podporovat úsilí tohoto průmyslu stát se konkurenceschopnějším na mezinárodní úrovni a rovněž napomáhat využívání potenciálu evropského výzkumu v tomto odvětví se záměrem zvýšit bezpečnost a posílit ochranu životního prostředí.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Letecký a kosmický průmysl jsou dvě technologicky a hospodářsky oddělená odvětví, která jsou ovšem úzce spojena z pohledu průmyslových a politických vlivů a subjektů působících v této oblasti a která slouží jako příklad tradičně úspěšných evropských oborů a oblastí s ekonomickým a obchodním potenciálem.

Investice Spojených států do leteckého a kosmického průmyslu jsou však v závislosti na odvětví trojnásobné až šestinásobné.

V prostředí se stále rostoucí konkurencí bude celosvětově letecká doprava v nejbližších 15 letech požadovat přibližně 14000 nových letounů, což představuje trh v hodnotě 1 bilion eur. Úsilí zaměřenému na integraci průmyslových kapacit a vývojových činností, které přineslo úspěšné evropské výsledky v této oblasti, musí nyní odpovídat podobné úsilí zajišťující integraci výzkumných činností v tematických a věcných prioritách.

S přihlédnutím k tomuto cíli by se mělo úsilí evropského a vnitrostátního výzkumu i úsilí výzkumu soukromého sektoru soustředit na společnou vizi a strategický plán výzkumu.

Ve spojitosti s kosmickým výzkumem bude Společenství vycházet ze sdělení Komise "Evropa a vesmír – nová kapitola" a podpoří výzkumné činnosti zaměřené na využití vesmíru způsobem přínosným pro trh i společnost.

Plánované akce

Letectví

Výzkumné činnosti Společenství v oblasti letectví včetně systémů letecké dopravy budou zahrnovat výzkum a technický rozvoj nezbytné pro:

a) posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti civilních letadel, leteckých motorů a zařízení;

b) snížení dopadu letecké dopravy na životní prostředí prostřednictvím snížení spotřeby pohonných hmot, emisí CO2, NOX a dalších chemických látek a snížení obtěžování hlukem;

c) zlepšení bezpečnosti letadel v prostředí se značně rostoucím objemem letecké dopravy;

d) zvýšení kapacity a zlepšení bezpečnosti systému letecké dopravy na podporu uskutečnění iniciativy "jednotného evropského leteckého prostoru" (systémy řízení letecké dopravy).

Vesmír

Činnosti Společenství v oblasti kosmického výzkumu prováděné v úzké spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a s ostatními kosmickými agenturami, výzkumnými středisky a průmyslovými podniky se v zájmu posílení soudržnosti nejdůležitější investice v této oblasti zaměří na:

a) výzkum družicových informačních systémů a služeb důležitých pro projekt družicového navigačního systému Galileo;

b) výzkum družicových systémů důležitých pro platformu pro globální sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) s přihlédnutím k potřebám uživatelů;

c) špičkový výzkum potřebný k integraci kosmického a pozemního segmentu v oblasti komunikace.

1.1.5 Kvalita a nezávadnost potravin

Cíl

Cílem činností prováděných v této oblasti je pomoci při vytváření integrovaných vědeckých a technologických základů potřebných k vývoji ekologicky šetrného výrobního a distribučního řetězce bezpečnějších, zdravějších a rozmanitějších potravin, včetně mořských produktů, a zvládat rizika s potravinami spojená, při spoléhání se zejména na biotechnologické nástroje s přihlédnutím k výsledkům postgenomického výzkumu, jakož i zvládat zdravotní rizika související se změnami životního prostředí.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Současná potravinová krize, a zejména krize vyvolaná výskytem bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) dokazují složitost problémů spojených s bezpečností potravin i skutečnost, že ve většině případů mají tyto problémy mezinárodní a přeshraniční důsledky.

Sjednocení evropského vnitřního trhu pro zemědělství a potraviny přináší potřebu věnovat pozornost problémům vznikajícím v této oblasti, a tudíž provádět související výzkum na celoevropské úrovni. Právě výše popsané skutečnosti se staly důvodem pro zřízení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin [3].

Občané a spotřebitelé očekávají, že výzkum pomůže zajistit, aby potraviny a produkty nabízené na trhu byly vysoce kvalitní, zdravé a bezpečné pro požití. Za tímto účelem by měla být zdůrazněna role celého výrobního řetězce potravin, "ze zemědělského podniku až na stůl", případně včetně uplatnění botaniky a zoologie a biotechnologie v této oblasti. Přihlédnuto by mělo být rovněž k požadavkům spojeným s dobrými životními podmínkami zvířat a s jejich zdravím.

To vše vyžaduje dostupnost úplných, přesných a aktuálních vědeckých znalostí. V sázce je kromě veřejného zdraví také prosperita odvětví, které vykazuje roční obrat přibližně 600 miliard eur a zaměstnává na 2,6 milionů osob.

Vzhledem k tomu, že malé podniky představují velkou část potravinářského odvětví, bude úspěch uskutečněných činností záležet na přizpůsobení poznatků a procesů zvláštním vlastnostem těchto podniků.

Evropa musí být také schopna významně přispět k výzkumnému úsilí vztahujícímu se k těmto záležitostem, které se objevují po celém světě, a zapojit se rovněž do mezinárodní diskuse na tato témata, ve které musí vycházet z co nejpřesnějších a nejúplnějších znalostí.

Tytéž poznámky platí i ve vztahu k různým stránkám problémů spojených s vlivem faktorů životního prostředí na lidské zdraví (např. endokrinních narušitelů rovnováhy, karcinogenů), které jsou zdrojem stále rostoucích obav evropských občanů a které se často projevují v mezinárodním měřítku. Ze všech zmíněných důvodů, ale také v zájmu co nejlepšího využití výhod, které přináší spojení těch nejkvalitnějších dostupných zdrojů vědomostí, by měl být tento výzkum prováděn na evropské úrovni způsobem, jenž by zajistil odpovídající koordinaci vnitrostátních činností.

Plánované akce

Činnosti Společenství budou zahrnovat výzkum, případně včetně postgenomického výzkumu, vztahující se k různým hlediskům zvládání zdravotních rizik a k souvislostem mezi zdravím a potravinami:

a) bezpečnější a ekologičtější výroba a metody zpracování, zdravější, výživnější, funkční a rozmanité potraviny a krmivo pro zvířata, které jsou založeny na systémech jako integrovaná výroba, na zemědělství s nižšími vstupy včetně, ekologického zemědělství a na využití botaniky a zoologie a biotechnologií;

b) epidemiologie chorob souvisejících s potravinami a alergie, včetně vlivu složení stravy na zdraví dětí a metody používané při rozboru příčin alergií na potraviny;

c) dopad potravin na zdraví, např. nových výrobků, výrobků pocházejících z ekologického zemědělství, funkčních potravin, výrobků obsahujících geneticky modifikované organismy a výrobků vznikajících z nejnovějšího biotechnologického vývoje;

d) postupy "zpětného vysledování" v celém výrobním řetězci, např. u geneticky modifikovaných organismů, včetně těch postupů, které jsou založeny na nejnovějším biotechnologickém vývoji;

e) Metody analýzy, detekce a kontroly chemických kontaminantů a stávajících nebo vznikajících patogenních mikroorganismů (jako jsou viry, bakterie, kvasinky, plísně, parazity a noví činitelé typu prion, včetně vývoje diagnostických testů na BSE a klusavku ještě za života zvířete);

f) dopad krmiv pro zvířata na lidské zdraví, včetně výrobků obsahujících geneticky modifikované organismy a využití vedlejších produktů různého původu pro tato krmiva;

g) zdravotní rizika vyplývající ze životního prostředí a spojená s potravinovým řetězcem (chemická, biologická a fyzikální) a kombinovaná expozice povoleným látkám, včetně dopadu místních ekologických katastrof a znečištění na bezpečnost potravin, s důrazem kladeným na kumulativní rizika, přenosové cesty na člověka, dlouhodobé účinky a expozici malým dávkám, jakož i dopad na zvlášť citlivé skupiny, zejména děti.

1.1.6 Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy

Cíl

Cílem činností prováděných v této oblasti je posílit vědecké a technické kapacity potřebné v Evropě k tomu, aby bylo možno zajistit udržitelný rozvoj zdůrazněný na zasedání Evropské rady v Göteborgu a sjednotit své ekologické, hospodářské a sociální cíle, zejména s ohledem na obnovitelnou energii, dopravu a na udržitelné hospodaření s evropskou půdou a mořskými zdroji. Tyto činnosti by měly členským státům, přidruženým kandidátským zemím a ostatním přidruženým státům umožnit významně přispět k mezinárodnímu úsilí pochopit a zvládnout globální změny a zachovat rovnováhu ekosystémů.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Zavedení udržitelného rozvoje v celosvětovém měřítku vyžaduje především:

a) navržení, vývoj a rozšíření technologií a řešení, např. podpora změn v přístupu ke spotřebě energie (vedoucí k vybudování energeticky inteligentní Evropy) a nové přístupy související s mobilitou a umožňující zajistit zachování přírodních zdrojů a jejich racionálnější, účinnější a udržitelné využívání při současném snížení odpadů a emisí a omezit dopad hospodářské činnosti na životní prostředí. Mezi odvětví strategického významu v této souvislosti patří energie a doprava, zejména ty stránky těchto odvětví, které souvisejí s rozvojem měst a s regionálním rozvojem;

b) lepší pochopení ekosystémů a mechanismů a dopadů globálních změn (např. změny klimatu), včetně vlivu těchto mechanismů na pozemní a mořské zdroje, a vývoj souvisejících kapacit pro předvídání.

Pokud jde o technologie, je největší důraz kladen, jak již bylo zdůrazněno v zelené knize Komise nazvané "Směrem k evropské strategii pro bezpečnost zásobování energií" a v bílé knize Komise s názvem "Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout se", na dvě oblasti, energii a dopravu, které jsou odpovědné za více než 80 % celkových emisí skleníkových plynů a více než 90 % emisí CO2.

Kjótský protokol z roku 1997 k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 1992 požaduje, aby Evropská unie snížila v období let 2008 až 2012 své emise skleníkových plynů v porovnání s úrovní z roku 1990 o 8 %. Splnění tohoto požadavku bude vyžadovat rozvoj inovačních řešení týkajících se udržitelné energie a dopravy. Další významné závazky jsou obsaženy v mezinárodních nástrojích, jako je Úmluva Organizace spojených národů o biologické rozmanitosti z roku 1992, Úmluva Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe, z roku 1994 a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, z roku 1987, jakož i strategie Unie pro udržitelný rozvoj a šestý akční program pro životní prostředí.

Dosažení tohoto cíle v krátké době vyžaduje vyvinutí značného úsilí v oblasti využití technologií, které se v současné době nacházejí ve fázi vývoje. Zapojení Společenství je nutné v zájmu zajištění koordinace evropského příspěvku k celosvětovému úsilí.

Nad rámec tohoto cíle musí být pro účely dlouhodobého zavedení udržitelného rozvoje v příštích desetiletích zajištěna v této souvislosti dostupnost nejvhodnějších zdrojů energie a nosičů energie za ekonomicky atraktivních podmínek. To si vyžádá vytrvalé dlouhodobé úsilí v oblasti výzkumu.

Střednědobé a dlouhodobé výzkumné úsilí bude rovněž nezbytné k vyvinutí udržitelných evropských dopravních systémů a k zajištění pokroku ve vztahu ke globálním změnám a k ochraně biologické rozmanitosti a zachování ekosystémů, což by rovněž přispělo k udržitelnému využívání pozemních a mořských zdrojů. Pokud jde o globální změny, mají strategie pro integrované a udržitelné využívání zemědělských a lesních ekosystémů zvláštní význam pro zachování těchto ekosystémů a přispějí významně k udržitelnému rozvoji Evropy.

Plánované akce

Úsilí Společenství v oblasti VTR se soustředí na činnosti v těchto oblastech:

I. Udržitelné energetické systémy [4]

a) s krátkodobým a střednědobým dopadem, zejména v městském prostředí:

i) čistá energie, zejména obnovitelné zdroje energie a jejich zapojení do energetického systému, včetně skladování, distribuce a využití;

ii) úspory energie a energetická účinnost, včetně úspor dosažených pomocí využití obnovitelných surovin;

iii) alternativní motorová paliva;

b) se střednědobým a dlouhodobým dopadem:

i) palivové články, včetně jejich využití;

ii) nové technologie pro nosiče a přenos energie a skladování v celoevropském měřítku, zejména vodíkové technologie;

iii) nové a pokročilé koncepty technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energii s významným budoucím energetickým potenciálem, které vyžadují dlouhodobý výzkum;

iv) odstranění CO2 spojené s čistšími elektrárnami na fosilní paliva.

II. Udržitelná pozemní doprava [5]

a) Vývoj bezpečných a konkurenceschopných dopravních systémů a dopravních prostředků pro osobní i nákladní dopravu šetrnějších k životnímu prostředí a čistá městská doprava při racionálním využití vozidel v městských oblastech:

i) nové technologie a koncepty pro pozemní dopravu, včetně inovativních pohonných systémů a integrace palivových článků pro dopravní účely;

ii) pokročilé techniky při navrhování a výrobě vedoucí ke zvýšení kvality, bezpečnosti, recyklace, pohodlí a efektivnosti nákladů;

b) Zajištění větší efektivnosti a konkurenceschopnosti železniční a námořní dopravy, věnování pozornosti interoperabilitě různých druhů dopravy a zajištění inteligentní a bezpečné přepravy osob i nákladů:

i) nové posouzení a integrace různých druhů dopravy, zejména na úrovni měst a regionů, včetně nových systémů řízení mobility a dopravní logistiky, které by pomohly zefektivnit železniční a námořní dopravu (např. prostřednictvím podpory intermodality a interoperability),

ii) zvýšení bezpečnosti a předcházení dopravnímu zatížení (zejména v městských oblastech) pomocí integrace inovačních elektronických a softwarových řešení a prostřednictvím pokročilých družicových navigačních systémů a telematických řešení.

III. Globální změny a ekosystémy

Činnosti Společenství se přednostně zaměří na tato hlediska:

a) dopad a mechanismy emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší ze všech zdrojů, včetně zásobování energií, dopravy a zemědělství na klima, ubývání ozonové vrstvy a na zásobárny uhlíku (oceány, lesy a půda), zejména s cílem zlepšit předvídání a vyhodnotit možnosti zmírnění škodlivých vlivů;

b) koloběh vody, včetně hledisek spojených s půdou;

c) pochopení mořské a suchozemské biologické rozmanitosti, fungování mořských ekosystémů, ochrana genetických zdrojů, udržitelná hospodaření se suchozemskými a mořskými ekosystémy a vzájemné působení lidských činností a těchto ekosystémů;

d) mechanismy desertifikace a přírodních katastrof;

e) strategie pro udržitelné hospodaření s půdou, včetně integrovaného hospodaření v pobřežních oblastech (ICZM) a včetně integrovaných konceptů pro víceúčelové využití zemědělských a lesních zdrojů a integrované řetězce lesnictví a dřevo;

f) operativní předvídání a modelování, včetně systémů pro pozorování globálních klimatických změn.

Výzkum prováděný v rámci těchto priorit bude završen vývojem pokročilých metod pro hodnocení rizika a metod vyhodnocování kvality životního prostředí, včetně příslušného prenormativního výzkumu v oblasti měření a testování za tímto účelem.

1.1.7 Občané a vládnutí ve znalostní společnosti

Cíl

Cílem činností prováděných v této oblasti je koordinovanými snahami mobilizovat evropské výzkumné kapacity v oblasti ekonomických, politických, společenských a humanitních věd, v celé jejich hloubce a šířce, nezbytné k pochopení vzniku znalostní společnosti a nových forem vztahů mezi jejími občany na straně jedné a mezi jejími občany a institucemi na straně druhé a k řešení problémů spojených s těmito vztahy.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Na zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 vyhlásila Evropská unie ambiciózní cíl stát se "nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou, na znalostech založenou ekonomikou světa, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností".

V této souvislosti zdůraznila Evropská rada na zasedání v Lisabonu, že "lidské zdroje jsou největší silou Evropy", a připomněla potřebu toho, aby evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy byly "přizpůsobeny potřebám znalostní společnosti i nutnosti zvýšit míru zaměstnanosti a zlepšit kvalitu pracovních příležitostí".

Přechod Evropy ke znalostní společnosti a ekonomice a její udržitelný rozvoj přispívající ke zlepšování kvality života všech občanů bude snadnější, pokud bude způsob tohoto přechodu náležitě pochopen a jeho průběh správně řízen. To ovšem vyžaduje výrazné výzkumné úsilí zaměřené na problémy integrovaného a udržitelného hospodářského a společenského pokroku vycházejícího ze základních hodnot spravedlnosti a solidarity a kulturní rozmanitosti, které jsou charakteristické pro evropský model společnosti, jakož i na výzkum problémů týkajících se podnikání a zakládání, rozšiřování a dalšího vývoje malých podniků.

V tomto ohledu by výzkum v oblasti hospodářských, politických, společenských a humanitních věd měl pomoci především zajistit zvládání a využívání exponenciálně narůstajícího množství informací a znalostí a pochopení procesů, jež v této oblasti probíhají.

V Evropě je toto téma aktuální obzvláště ve spojení s budoucím rozšířením, s fungováním demokracie a s novými formami vládnutí i v rovině obecné. V sázce je vztah mezi občany a institucemi ve složitém politickém a rozhodovacím prostředí, které je charakterizováno rozhodnutími, jež jsou současně přijímána na úrovni státní, regionální a evropské, a stále výraznější úlohou občanské společnosti a jejích zástupců v politickém dialogu.

Takové otázky mají zcela jasný a skutečně evropský rozměr a jejich zhodnocení z globálního úhlu může při zohlednění historického vývoje a kulturního dědictví přinést mnoho užitečného.

Při výzkumech prováděných na vnitrostátní úrovni začíná být tento evropský rozměr teprve nyní brán v potaz a zdaleka mu není věnována taková pozornost, jakou by zasloužil.

Je zřejmé, že na tyto skutečnosti je potřeba se zaměřit v celoevropském měřítku. Opatření přijatá na úrovni Unie navíc umožní zajistit požadovaný stupeň metodologické provázanosti a zaručí, že výhod, jež přináší různorodost přístupů uplatňovaných v Evropě a celková evropská rozmanitost, bude využito v plném rozsahu.

Plánované akce

Činnosti Společenství se soustředí na tato témata:

znalostní společnost a sociální soudržnost:

a) výzkum odkazující na cíle stanovené Evropskou radou na zasedání v Lisabonu a na následných zasedáních Rady, zejména systematický rozbor nejvhodnějších způsobů lepšího získávání, předávání a využívání znalostí v Evropě;

b) možnosti a alternativy vývoje znalostní společnosti, které by napomáhaly při plnění cílů EU zdůrazněných na zasedáních Evropské rady v Lisabonu, Nice a ve Stockholmu, zejména pokud jde o zlepšování kvality života, politiky v oblasti sociálních záležitostí, zaměstnanosti a trhu práce, celoživotní vzdělávání a o posilování sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje, při řádném zvážení rozmanitosti sociálních modelů v Evropě a s přihlédnutím k k hlediskům souvisejícím se stárnutím populace;

c) rozmanitost dynamik přechodu a cest k vytváření znalostní společnosti na místní, státní a regionální úrovni,

občanství, demokracie a nové formy vládnutí, zejména v souvislosti s rostoucí integrací a globalizací a z hlediska historického vývoje a kulturního dědictví:

- důsledky evropské integrace a rozšíření Unie pro demokracii, koncepci legitimity a fungování institucí Unie prostřednictvím lepšího obeznámení se s politickými a sociálními institucemi v Evropě a s jejich historickým vývojem,

- výzkum nového rozdělení oblastí působnosti a odpovědnosti a nových forem vládnutí a vztahů mezi působností a odpovědností a novými formami vládnutí,

- otázky související s řešením konfliktů a nastolením míru a spravedlnosti, včetně zachovávání základních práv,

- vznik nových forem občanství a kulturní identity, formy a dopad integrace a kulturní rozmanitosti v Evropě, sociální a kulturní dialog mezi lidmi v Evropě a s ostatními světovými regiony.

Z hlediska operačního se činnosti Společenství soustředí na podporu:

a) nadnárodního výzkumu a srovnávacích studií a koordinovaného vývoje statistických, kvalitativních a kvantitativních ukazatelů;

b) interdisciplinárního výzkumu na podporu politik;

c) vytváření a využití výzkumných infrastruktur a databází údajů a znalostí v celoevropském měřítku.

1.2 Specifické činnosti zahrnující širší oblast výzkumu

1.2.1 Podpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb

Tyto činnosti zajistí účinné a pružné provádění výzkumu, které je důležité pro plnění základních cílů Společenství, tím, že bude podporována formulace a provádění politik Společenství a že budou zkoumány nové a vznikající vědecké problémy a příležitosti v případech, kdy tyto požadavky nemohou být splněny v rámci tematických priorit.

Společným znakem těchto činností je, že budou prováděny v rámci víceletého výhledu, který bezprostředně bere v úvahu potřeby a stanoviska hlavních zúčastněných (například tvůrců politik, skupin průmyslových uživatelů, špičkových výzkumných skupin atd.). V zásadě budou provedeny ve spojení s mechanismem přípravy ročních programů, pomocí nějž budou určeny specifické priority odpovídající zjištěným potřebám a výše uvedeným cílům.

A. Výzkum zaměřený na politiky

Cílem výzkumných činností v rámci této oblasti je reagovat na vědecké a technické potřeby politik Společenství a podporovat formulace a provádění politik Společenství s přihlédnutím k zájmům budoucích členů Společenství a přidružených zemí. Tyto činnosti mohou zahrnovat prenormativní výzkum a měření a testování, je-li to nutné pro potřeby politik Společenství.

Tyto činnosti vyžadují pružné definice vycházející z politik a specifická opatření a metody zákroků, které by doplnily tematické priority a jež by byly koordinovány v rámci celkového kontextu tohoto programu.

Tyto činnosti se tedy budou týkat témat souvisejících s tematickými prioritami, která ovšem nevyhovují vědeckému přístupu při určování jednotlivých významných námětů. Rovněž bude zajištěno vhodné rozdělení úkolů a součinnost mezi těmito činnostmi a přímými akcemi Společného výzkumného střediska vycházejícími z potřeb politik Společenství.

Oblasti, které mají být podpořeny, jsou:

a) společná zemědělská politika a společná politika rybolovu;

b) udržitelný rozvoj, zejména cíle politik Společenství související se životním prostředím (včetně cílů stanovených v šestém akčním programů pro životní prostředí), dopravou a energií;

c) ostatní politiky Společenství, a sice zdraví (zejména veřejné zdraví), regionální rozvoj, obchod, rozvojová pomoc, vnitřní trh a konkurenceschopnost, sociální politika a zaměstnanost, vzdělávání a odborné vzdělávání, kultura, rovnost pohlaví, ochrana spotřebitelů, vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva a vnější vztahy, včetně politik na podporu rozšíření a včetně nezbytných statistických metod a nástrojů;

d) cíle politik Společenství, které vyplývají z politických směrů stanovených Evropskou radou s ohledem například na hospodářskou politiku, informační společnosti, e-Europe a podnikání.

V rámci těchto oblastí jsou tyto výzkumné priority, které reagují na na počátku zjištěné potřeby v jednotlivých oblastech politik a které budou v průběhu provádění tohoto programu doplňovány:

1. Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji v Evropě

Výzkum v rámci této oblasti se soustředí zejména na:

a) modernizaci a udržitelnost zemědělství a lesnictví, včetně jejich multifunkční role s cílem zajistit udržitelný rozvoj a podporovat venkovské oblasti;

b) nástroje a metody hodnocení pro udržitelné zemědělské a lesnické hospodaření;

c) modernizaci a udržitelnost rybolovu, včetně produkčních systémů založených na akvakultuře;

d) nové výrobní metody šetrnější k životnímu prostředí ke zlepšení zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek;

e) hodnocení životního prostředí (půda, voda, vzduch, hluk, včetně účinků chemických látek);

f) hodnocení environmentálních technologií na podporu politických rozhodnutí, zejména s ohledem na účinné, ale levné technologie v rámci dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí.

2. Zajištění zdraví, bezpečnosti a příležitostí obyvatel Evropy

Výzkum v rámci této oblasti se soustředí zejména na:

a) zdravotní faktory a poskytování vysoce kvalitních a udržitelných služeb v oblasti zdravotní péče a důchodových systémů (zejména v souvislosti se stárnutím a demografickými změnami);

b) otázky veřejného zdraví, včetně epidemiologie přispívající k prevenci nemocí a možnostem léčby objevujících se vzácných a přenosných nemocí, alergií, postupy pro bezpečné dárcovství krve a orgánů, testovací metody bez pokusů na zvířatech;

c) dopad environmentálních faktorů na zdraví (včetně metod hodnocení rizik a snížení rizik přírodních katastrof pro člověka);

d) otázky týkající se kvality života zdravotně postižených osob (včetně rovného přístupu k občanské vybavenosti);

e) obeznámení se s migrací a toky uprchlíků;

f) obeznámení se s tendencemi v oblasti kriminality ve vztahu k veřejné bezpečnosti;

g) otázky související s civilní ochranou (včetně biobezpečnosti a ochrany před riziky vyplývajícími z teroristických útoků) a krizové řízení.

3. Podpora hospodářského potenciálu a soudržnosti větší a integrovanější Evropské unie

Výzkum v rámci této oblasti se soustředí zejména na:

a) podporu evropské integrace, udržitelného rozvoje, konkurenceschopnosti a obchodních politik (včetně lepších metod pro hodnocení hospodářského rozvoje a soudržnosti);

b) vývoj nástrojů, ukazatelů a operativních parametrů pro hodnocení výkonu (hospodářského, ekologického a sociálního) udržitelných dopravních a energetických systémů;

c) rozbor globální bezpečnosti a systémy ověřování pro dopravu a výzkum týkající se rizik nehod a bezpečnosti systémů mobility;

d) předvídání a vývoj inovačních politik pro střednědobou a dlouhodobou udržitelnost;

e) otázky informační společnosti (např. správa a ochrana digitálních aktiv a všeobecný přístup k informační společnosti);

f) ochranu kulturního dědictví a příslušné strategie pro jeho zachování;

g) lepší kvalitu, dostupnost a šíření evropských statistik.

B. Výzkum zaměřený na zkoumání nových a vznikajících vědeckých a technických problémů a příležitostí

Cílem výzkumných činností prováděných v této oblasti je pružně a rychle reagovat na neočekávaný vývoj většího významu, na nově vznikající vědecké a technické problémy a příležitosti, jakož i na potřeby, k jejichž uspokojování dosavadní znalosti nestačí, přesněji v oblastech přesahujících témata a v interdisciplinárních oblastech.

V této souvislosti budou provedeny tyto činnosti:

a) výzkum v nově vznikajících oblastech znalostí a v oblasti budoucích technologií, mimo oblasti tematických priorit či probíhající těmito oblastmi napříč, zejména v oblastech přesahujících jednotlivé disciplíny, který je vysoce inovační a zahrnuje tomu odpovídající vysoká (technická) rizika. Bude otevřen novým vědeckým snahám a projektům na pokraji dosavadních znalostí a dosud známých technologických postupů, které mají z dlouhodobého hlediska významný potenciál pro průmysl nebo společnost nebo pro vývoj evropských výzkumných kapacit;

b) výzkum s ohledem na rychlé hodnocení nových objevů nebo nově pozorovaných jevů, které mohou naznačovat vznikající rizika nebo vážné problémy pro evropskou společnost, a stanovení odpovídajících reakcí.

Při určování případných výzkumných témat v rámci této oblasti bude zvláštní pozornost věnována názorům výzkumných pracovníků a oblastem, kde je akce na evropské úrovni přiměřená s ohledem na potenciál pro rozvíjení strategických pozic na hranicích poznání a na nových trzích, nebo pro předvídání hlavních problémů, kterým evropská společnost bude čelit.

1.2.2 Horizontální výzkumné činnosti s účastí malých a středních podniků

Cílem těchto specifických činností, jejichž provádění podpoří evropskou konkurenceschopnost a inovační a podnikatelskou politiku, je pomáhat malým a středním podnikům v Evropě v tradičních i nových oblastech zvýšit jejich technické kapacity a rozvíjet jejich schopnost prosadit se na evropské i mezinárodní úrovni.

Informace a rady týkající se možností zapojení malých a středních podniků budou zajištěny prostřednictvím kontaktních míst zřízených Komisí a využitím sítě vnitrostátních kontaktních míst.

Kromě těchto specifických výzkumných činností zaměřených na malé a střední podniky bude podporováno zapojení těchto podniků do všech oblastí v rámci tohoto programu, zejména v souvislostí s činnostmi prováděnými v prioritních tematických oblastech.

Akce, které mohou být prováděny na celém poli vědy a techniky zahrnutém výzkumnou politikou Společenství, budou mít podobu:

a) Kooperativního výzkumu

Výzkumné činnosti prováděné aktivními účastníky VTR pro řadu malých a středních podniků ve vztahu k tématům společného zájmu. Tyto činnosti mohou být také uskutečňovány inovačními malými a středními podniky ve spolupráci s výzkumnými středisky a vysokými školami.

b) Kolektivního výzkumu

Výzkumné činnosti prováděné aktivními účastníky VTR pro průmyslová sdružení nebo seskupení podniků v celých průmyslových odvětvích, ve kterých malé a střední podniky v rámci Evropy vynikají, včetně šíření výsledků.

1.2.3 Specifická opatření na podporu mezinárodní spolupráce

Na podporu vnějších vztahů včetně rozvojové politiky Společenství budou provedena specifická opatření zaměřená na podporu mezinárodní výzkumné spolupráce. Kromě těchto specifických opatření bude v rámci tematických priorit umožněna také účast třetích zemí. Do výzkumu se zapojí tyto skupiny třetích zemí:

a) rozvojové země,

b) země Středomoří včetně západního Balkánu,

c) Rusko a nové nezávislé státy bývalého Sovětského svazu včetně, a to především, činností uskutečňovaných prostřednictvím Mezinárodní asociace na podporu spolupráce s vědci z nových nezávislých států (INTAS).

Priority výzkumu v této kategorii činností jsou definovány za základě zájmů a cílů partnerství mezi Společenstvím a skupinami zúčastněných zemí a podle jejich konkrétních hospodářských a sociálních potřeb.

V zájmu usnadnění účasti těchto zemí bude v rámci Komise vytvořeno jediné kontaktní místo pro poskytování informací o činnostech prováděných na poli mezinárodní spolupráce.

Tyto činnosti doplní mezinárodní výzkumnou spolupráci uskutečňovanou v rámci tematických prioritních oblastí.

1.3 Nejaderné činnosti Společného výzkumného střediska (SVS)

V souladu se svým posláním poskytovat vědeckou a technickou podporu politikám Společenství bude SVS zajišťovat nezávislou podporu při formulaci a provádění politik Společenství vycházející z potřeb zákazníka, včetně sledování provádění těchto politik, v oblastech spadajících do působnosti střediska.

SVS bude provádět své činnosti v úzké spolupráci a ve spojení s evropskými vědeckými kruhy, vnitrostátními výzkumnými zařízeními, s vysokými školami a podniky. Středisko má právo podílet se na všech výzkumných činnostech v rámci tohoto programu stejnou měrou a podle stejných pravidel jako subjekty zřízené v členských státech. Zvláštní pozornost bude věnována spolupráci s kandidátskými zeměmi.

Nejdůležitějším společným jmenovatelem činností SVS bude bezpečnost občanů z jejích různých hledisek, např. zdraví, životní prostředí a potírání podvodů.

V rámci této oblasti bude SVS provádět tyto činnosti:

1. činnosti, které budou prováděny v souladu s posláním SVS. Tyto činnosti budou zcela jednoznačně řízeny potřebami zákazníků. V této souvislosti bude existovat jistý stupeň pružnosti pro neočekávané potřeby výzkumu.

Výzkum se soustředí na dvě základní oblasti týkající se dvou tematických prioritních oblastí:

a) potraviny, chemické výrobky a zdraví, se zvláštní pozorností věnovanou:

bezpečnosti a kvalitě potravin, zejména potírání BSE, geneticky modifikovaným organismům, chemickým výrobkům, včetně ověřování alternativních testovacích metod bez pokusů na zvířatech, využití v biolékařství (přesněji vytvoření referenčního systému v této oblasti);

b) životní prostředí a udržitelnost, se zvláštní pozorností věnovanou:

klimatickým změnám (koloběh uhlíku, modelování, dopady) a technologiím pro udržitelný rozvoj (obnovitelné zdroje energie, nástroje pro integraci politik), zlepšení kvality ovzduší, ochraně životního prostředí v Evropě, rozvoji referenčních měření a sítí, technické podpoře cílů GMES.

2. Horizontální činnosti v oborech, ve kterých má SVS zvláštní pravomoci:

a) technologické vyhlídky: práce spojené s přípravou technických a hospodářských prognóz vycházející z činnosti evropských sítí;

b) referenční materiály a měření: Referenční úřad Společenství (BCR) a certifikované referenční materiály, ověřování a kvalifikace metod chemického a fyzikálního měření;

c) bezpečnost občanů a potírání podvodů: odhalování protipěchotních min, prevence přírodních a technických rizik, sítě na podporu počítačové bezpečnosti, technologie na potírání podvodů.

II. STRUKTUROVÁNÍ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU

2.1 Výzkum a inovace

Cíl

Cílem těchto činností je podpořit technologické inovace, využití výsledků výzkumu, přenos znalostí a technologií a zakládání technologických podniků ve Společenství a ve všech jeho regionech, včetně v neposlední řadě méně rozvinutých oblastí. Inovace je také jedním z nejdůležitějších prvků v tomto programu.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Relativně omezená schopnost Evropy převádět úspěšně výsledky výzkumné práce a vědecké a technologické objevy do průmyslové, hospodářské a obchodní praxe je jedním z jejích nejvýraznějších nedostatků. Akce na podporu podnikatelských inovací na evropské úrovni mohou pomoci pozvednout celkovou úroveň výkonnosti Evropy a rozšířit její kapacity v této oblasti tím, že podpoří podniky a inovátory v jejich snaze prosadit se v rámci Evropy i na mezinárodních trzích a že všem zúčastněným subjektům ve všech regionech Unie umožní těžit ze zkušeností a znalostí získaných v jiných regionech prostřednictvím iniciativ uskutečněných na této úrovni.

Plánované akce

Činnosti prováděné v rámci této oblasti doplní činnosti vztahující se k inovaci, které jsou zahrnuty v činnostech v rámci oblasti I.

Tyto činnosti zajistí všeobecnou podporu inovaci a doplní státní a regionální činnosti s cílem zvýšit soudržnost úsilí v této oblasti. Činnosti budou mít podobu podpory poskytované:

a) při sdružování do sítí zúčastněných subjektů a uživatelů v evropském inovačním systému a při provádění analýz a studií zaměřených na podporu výměny zkušeností a osvědčených postupů a na širší zapojení uživatelů do inovačního procesu;

b) při provádění akcí zaměřených na podporu spolupráce mezi regiony v oblasti inovací a na podporu při zakládání technologických podniků, jakož i při přípravě regionálních i nadregionálních strategií v této oblasti, včetně kandidátských zemí;

c) při provádění akcí zaměřených na testování nových nástrojů a nových přístupů v oblasti technologické inovace a zabývajících se především kritickými místy inovačního procesu;

d) při vytváření nebo konsolidaci informačních služeb, a zejména elektronických služeb, např. CORDIS a asistenčních služeb souvisejících s inovacemi (přenos technologií, ochrana duševního vlastnictví, přístup k rizikovému kapitálu), včetně činností inovačních kontaktních středisek;

e) při provádění činností v oblasti hospodářské a technické inteligence (analýzy technického rozvoje, aplikací a trhů a zpracování a šíření informací, které mohou pomoci výzkumným pracovníkům, podnikatelům, a zejména malým a středním podnikům i investorům při jejich rozhodování);

f) při provádění analýz a hodnocení inovačních činností prováděných v rámci výzkumných projektů Společenství a při využívání zkušeností a poznatků, jež je možné z inovačních politik získat.

Některé z těchto činností budou prováděny ve spojení s činnostmi prováděnými Evropskou investiční bankou (EIB) (zejména prostřednictvím Evropského investičního fondu (EIF)) v rámci její iniciativy "Inovace 2000" a v koordinaci s opatřeními přijatými prostřednictvím strukturálních fondů.

2.2 Lidské zdroje a mobilita

Cíl

Cílem činností prováděných v rámci této oblasti je podpořit rozvoj bohatých lidských zdrojů světové úrovně ve všech regionech Společenství podporou nadnárodní mobility pro účely odborné přípravy, rozvoje znalostí a zkušeností nebo předávání znalostí, zejména mezi různými odvětvími, podporou rozvoje excelence a poskytováním pomoci při budování Evropy přitažlivější pro výzkumné pracovníky ze třetích zemí. Cílem těchto činností by mělo být co nejlepší využití potenciálu, který nabízejí všechny skupiny obyvatelstva, zejména ženy a mladší výzkumní pracovníci, přičemž pro tyto účely by měla být přijímána vhodná opatření, jež by, mimo jiné, přispěla k vytváření synergií v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Podpora nadnárodní mobility je jednoduchým, zvláště účinným a silným nástrojem zvyšování evropské excelence jako celku, jakož i její rozšíření v různých regionech Unie. Mobilita vytváří možnosti pro výrazné zvyšování kvality odborné přípravy výzkumných pracovníků, podporuje oběh a náležité využívání znalostí a napomáhá vytvářet přitažlivá střediska excelence světové úrovně v celé Evropě. Akce prováděná v této oblasti (a v oboru lidských zdrojů obecně) na úrovni Unie, která vede k dosažení kritického množství, bude mít jistě výrazný dopad.

Pozornost bude věnována účasti žen ve všech akcích a vhodným opatření na podporu spravedlivější rovnováhy mezi muži a ženami ve výzkumu, osobním okolnostem, které souvisejí s mobilitou, zejména s ohledem na rodinu, vývoj kariéry a jazyky, rozvoji výzkumných činností v nejvíce znevýhodněných regionech Unie a přidružených zemí a potřebě větší a účinnější spolupráce mezi jednotlivými disciplínami výzkumu a mezi vysokými školami a průmyslem, včetně malých a středních podniků.

V návaznosti na nejvhodnější akce na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství bude pozornost věnována poskytování praktické pomoci zahraničním výzkumným pracovníkům v záležitostech jejich mobility (právní otázky, správní, rodinné či kulturní záležitosti).

Plánované akce

Tyto činnosti, jež budou prováděny v celé oblasti vědy a techniky, budou mít zejména podobu:

a) opatření na podporu vysokých škol, výzkumných středisek, podniků, včetně malých a středních podniků, a sítí, na podporu hostování výzkumných pracovníků z Evropy a ze třetích zemí, včetně odborné přípravy těch výzkumných pracovníků, kteří ještě nedokončili doktorandské studium. Tyto činnosti by mohly zahrnovat zřizování sítí dlouhodobé odborné přípravy a podporovat mobilitu mezi různými odvětvími;

b) individuálních opatření na podporu evropských výzkumných pracovníků pro účely zajištění jejich přemístění do jiné evropské země či do třetí země a špičkových výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří si přejí pracovat v Evropě. Tato podpora zajistí dostatečně dlouhou odbornou přípravu a zaměří se na výzkumné pracovníky s nejméně čtyřletou zkušeností v oblasti výzkumu i na potřeby zajištění odborné přípravy v oblasti řízení výzkumu;

c) finančních příspěvků na programy na státní a regionální úrovni na podporu mobility výzkumných pracovníků otevřené pro výzkumné pracovníky z ostatních evropských zemí;

d) podpory na vytvoření a rozvoj evropských výzkumných týmů, u kterých se předpokládá, že mají potenciál k dosažení vědecké špičkové úrovně, zejména ve špičkovém výzkumu nebo interdisciplinárních výzkumných činnostech, kde tato podpora může přidat hodnotu opatřením přijatým na vnitrostátní úrovni;

e) vědecké ceny za špičkové výkony dosažené výzkumným pracovníkem, který využíval finanční podporu Unie v oblasti mobility.

Budou vytvořeny mechanismy, které usnadní návrat výzkumného pracovníka do země či regionu, odkud pochází, a umožní jeho profesní znovuzačlenění.

Bude taktéž zajištěno vyvíjení úsilí zacíleného na dosažení vyrovnaného zastoupení obou pohlaví při provádění plánovaných akcí.

2.3 Výzkumné infrastruktury

Cíl

Cílem činností prováděných v rámci této oblasti je pomoci při vytváření sítě výzkumných infrastruktur na nejvyšší úrovni v Evropě a podporovat jejich co nejlepší využití v celoevropském měřítku.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Rozvoj evropského přístupu v oblasti výzkumných infrastruktur a provádění činností v této oblasti na úrovni Unie může významně přispět k posílení evropského výzkumného potenciálu a k jeho náležitému využívání zajištěním širšího přístupu k infrastrukturám existujícím v různých členských státech a prohloubením komplementarity stávajících zařízení, podporou rozvoje či vytváření infrastruktur, které by poskytovaly služby v celoevropském měřítku, a nabízením co nejlepších možností budování nových zařízení z hlediska Evropy a z hlediska regionálního a nadregionálního technického rozvoje.

Tyto činnosti budou prováděny v celé oblasti vědy a techniky i v rámci prioritních tematických oblastí.

Plánované akce

a) nadnárodní přístup k výzkumným infrastrukturám;

b) provádění integračních činností prostřednictvím celoevropských infrastruktur nebo konsorcií infrastruktur umožňujících zajistit poskytování služeb v celoevropském měřítku a pokud možno, nad rámec nadnárodního přístupu, také vytvoření a provozování sítí spolupráce, uskutečňování společných výzkumných projektů, které zvýší úroveň výkonnosti dotyčných infrastruktur;

c) vysokokapacitní a vysokorychlostní evropská komunikační infrastruktura (případně založená na architekturách typu GRID) navazující na úspěchy projektu Géant a služby elektronického publikování;

d) provádění studií proveditelnosti a přípravných prací pro vytváření nových infrastruktur celoevropského rozsahu s přihlédnutím k potřebám všech potenciálních uživatelů a při systematickém zkoumání možností získávání příspěvků na financování těchto infrastruktur např. z EIB nebo strukturálních fondů;

e) co nejlepší využití evropských infrastruktur poskytnutím omezené podpory pro vývoje omezeného počtu projektů nových infrastruktur v řádně odůvodněných případech, pokud by takováto podpora mohla mít rozhodující katalyzační efekt, pokud jde o evropskou přidanou hodnotu. Tato podpora může s přihlédnutím ke stanovisku členských států doplňovat příspěvky z EIB nebo strukturálních fondů na financování těchto infrastruktur.

2.4 Věda a společnost

Cíl

Cílem činností prováděných v rámci této oblasti je podpořit rozvoj harmonických vztahů mezi vědou a společností, posílit proces inovace v Evropě, jakož i přispět ke kritickému pohledu vědců i jejich způsobu reagování na společenské problémy, jako důsledku vytváření nových vztahů a informovaného dialogu mezi výzkumnými pracovníky, zástupci průmyslu, politiky a občany. Činnosti začleněné do této oblasti představují politicky orientované iniciativy týkající se vědy a společnosti, zatímco výzkumné činnosti v rámci tematických priorit, a zejména v rámci tematické priority číslo 7 se vztahují k výzkumu v širším slova smyslu souvisejícímu s občany a vládnutím.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Otázkám spojeným s vědou a společností musí být na evropské úrovni věnována větší pozornost vzhledem k jejich zřetelnému celoevropskému rozměru. Ten souvisí se skutečností, že velmi často jsou tyto otázky kladeny v celoevropském měřítku (jak dokládají např. problémy s bezpečností potravin), s nutností moci těžit z často vzájemně se doplňujících zkušeností a znalostí získaných v různých zemích a s potřebou zohlednit rozdílné názory na tyto otázky, v nichž se odráží evropská kulturní rozmanitost.

Plánované akce

Činnosti, které budou prováděny v celé oblasti vědy a techniky, se zaměří především na:

a) přiblížení výzkumu společnosti: věda a vládnutí; vědecká stanoviska; zapojení společnosti do výzkumu; předvídání;

b) odpovědné využití vědeckého a technického pokroku v souladu se základními etickými zásadami; hodnocení, zvládnutí a oznamování nejistoty a rizika; odborné znalosti a zkušenosti; analýza a podpora osvědčených postupů při uplatňování zásady předběžné opatrnosti v různých oblastech tvorby politik; evropský referenční systém; výzkum v oblasti etiky ve vztahu k vědě, technickému rozvoji a jejich využití;

c) posílení dialogu mezi vědou a společností: nové formy dialogu mezi příslušnými účastníky; znalosti občanů o vědě; podpora zvyšování povědomí; podpora zájmu mladých lidí o vědeckou kariéru; iniciativy zaměřené na podporu role a místa žen ve vědě a výzkumu na všech úrovních.

Budou mít podobu činností na podporu:

a) vytvoření sítí a strukturálních propojení mezi dotyčnými institucemi a činnostmi na státní, regionální a evropské úrovni, zejména pomocí technologií informační společnosti;

b) výměny zkušeností a osvědčených postupů;

c) provádění konkrétně zaměřených výzkumů;

d) rozsáhlých iniciativ pro zvyšování povědomí, např. pomocí udělování cen a soutěží;

e) vytváření databází údajů a informací a provádění studií, zejména statistických a metodických studií, na různá témata.

III. POSILOVÁNÍ ZÁKLADŮ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU

Cíl

Cílem činností prováděných v rámci této kapitoly je zlepšit koordinaci a podporovat soudržný rozvoj politik a činností v oblasti rozvoje a podpory inovací v Evropě.

Oprávněnost snah a evropská přidaná hodnota

Vytvoření Evropského výzkumného prostoru závisí v prvé řadě na zlepšení soudržnosti a koordinace výzkumných a inovačních činností a politik uskutečňovaných na státní, regionální a evropské úrovni. Akce Společenství mohou pomoci podpořit úsilí vyvinuté za tímto účelem a vytvořit bázi informací, znalostí a analýz, které jsou zásadní pro úspěšné dokončení tohoto projektu.

Plánované akce

A. Koordinační činnosti: při použití přístupu zdola nahoru (bottom-up) budou prováděny v celé oblasti vědy a techniky, například v oblasti:

a) zdraví: zdraví klíčových skupin obyvatelstva, závažné choroby a poruchy (např. rakovina, diabetes a nemoci související s diabetem, degenerativní choroby nervového systému, psychické poruchy, kardiovaskulární nemoci, hepatitida, alergie, poruchy zraku), vzácné choroby, alternativní nebo netradiční medicína a závažné choroby související s chudobou v rozvojových zemích; dotyčné činnosti budou prováděny například prostřednictvím koordinace výzkumných a srovnávacích studií, rozvojem evropských databází a interdisciplinárních sítí, výměnou klinické praxe a koordinace klinických pokusů;

b) biotechnologie: využití mimo oblast zdraví a potravin;

c) životní prostředí: městské prostředí (včetně udržitelného rozvoje měst a kulturního dědictví), mořské prostředí a hospodaření s půdou, seismická rizika;

d) energie: nové generace elektráren ("téměř nulové emise"), skladování energie, její přenos a distribuce.

Tyto činnosti budou spočívat v prohloubení koordinace výzkumných činností prováděných v Evropě na vnitrostátní i evropské úrovni s poskytnutím finanční podpory pro účely:

a) vzájemného otevření státních a regionálních programů;

b) budování sítí výzkumných činností prováděných na státní a regionální úrovni;

c) činnosti správy a koordinace v rámci evropské spolupráce v oblasti vědeckého a technologického výzkumu (COST);

d) činnosti správy a koordinace v oblasti vědeckého a technologického výzkumu prováděných v rámci ostatních evropských programů spolupráce, zejména Evropské vědecké nadace;

e) spolupráce a společných iniciativ specializovaných organizací evropské vědecké spolupráce, např. CERN, EMBL, ESO, ENO a ESA [6].

Tyto akce budou prováděny v obecném kontextu snah vyvíjených v zájmu optimalizace celkové výkonnosti evropské vědecké a technické spolupráce a zajištění komplementarity jejích jednotlivých složek, včetně systémů COST a Eureka.

B. Činnosti uskutečňované na podporu soudržného rozvoje politik v oblasti výzkumu a inovací v Evropě:

a) analýzy a studie; práce týkající se vědeckých a technických předvídání, statistik a ukazatelů;

b) zakládání a podpora práce specializovaných pracovních skupin a fór zabývajících se slaďováním postupů a zapojujících se do politického dialogu;

c) podpora práce při určení standardů politik v oblasti výzkumu a inovací na státní, regionální a evropské úrovni;

d) podpora mapování špičkových vědeckých a technických kapacit v Evropě;

e) podpora prací potřebných ke zlepšení právního a správního prostředí pro výzkum a inovace v Evropě.

[1] Základní znalosti v genomice (včetně lidí/zvířat/rostlin) spadají pod první prioritu spolu s aplikací na lidské zdraví. Aplikace na potraviny spadají pod pátou prioritu (např. ve vztahu k výživě/k lepší kvalitě potravin). Ostatní záležitosti týkající se věd o živé přírodě jsou popsány v rámci šesté priority nebo jsou případně uvedeny v bodě 1.2.1 (výzkum orientovaný na politickou linii) a v kapitole III.

[2] Další témata vztahující se ke zdraví viz také bod 1.2.1 "Podpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb" a kapitola III.

[3] Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

[4] Ostatní témata týkající se energie jsou popsána v bodu 1.2.1 ("Podpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb") a v kapitole III.

[5] Ostatní témata týkající se dopravy (jako bezpečnost dopravy, nástroje a ukazatele výkonnosti dopravních systémů a předvídání) jsou popsána v bodu 1.2.1 ("Podpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb").

[6] CERN: Evropská organizace pro jaderný výzkum, EMBL: Evropská laboratoř pro molekulární biologii, ESO: Evropská jižní observatoř, ENO: Evropská severní observatoř, ESA: Evropská kosmická agentura.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

MAXIMÁLNÍ CELKOVÁ ČÁSTKA, PODÍLY A PŘEDBĚŽNÉ ROZDĚLENÍ

Maximální celková finanční částka a přibližné podíly různých činností uvedených v článku 164 Smlouvy jsou následující:

(v milionech eur) |

První činnost | 13800 |

Druhá činnost | 600 |

Třetí činnost | 290 |

Čtvrtá činnost | 1580 |

Nejvyšší celková částka | 16270 |

Včetně částky do výše 200 milionů eur na další rozvoj Géant a GRID.

(v milionech eur) |

1. | Zaměření a integrace výzkumu Společenství | | | 13345 |

Tematické priority | | 11285 | |

Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví | 2255 | | |

= Pokročilá genomika a její využití pro zdraví | 1100 | | |

= Boj se závažnými chorobami | 1155 | | |

Technologie informační společnosti | 3625 | | |

Nanotechnologie a nanovědy, multifunkční materiály založené na znalostech a nové výrobní procesy a zařízení | 1300 | | |

Letectví a kosmický výzkum | 1075 | | |

Kvalita a nezávadnost potravin | 685 | | |

Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy | 2120 | | |

= Udržitelné energetické systémy | 810 | | |

= Udržitelné dopravní systémy | 610 | | |

= Globální změny a ekosystémy | 700 | | |

Občané a vládnutí ve znalostní společnosti | 225 | | |

Specifické činnosti pokrývající širší pole výzkumu | | 1300 | |

Podpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb | 555 | | |

Horizontální výzkumné činnosti za účasti malých a středních podniků | 430 | | |

Specifická opatření na podporu mezinárodní spolupráce | 315 | | |

Nejaderné činnosti Společného výzkumného střediska | | 760 | |

2. | Strukturování Evropského výzkumného prostoru | | | 2605 |

Výzkum a inovace | 290 | | |

Lidské zdroje | 1580 | | |

Výzkumné infrastruktury | 655 | | |

Věda a společnost | 80 | | |

3. | Posilování základů Evropského výzkumného prostoru | | | 320 |

Podpora koordinace činností | 270 | | |

Podpora soudržného rozvoje politik | 50 | | |

CELKEM | | 16270 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

NÁSTROJE A PRAVIDLA FINANČNÍ ÚČASTI SPOLEČENSTVÍ

Společenství přispěje finančně, v rámci zvláštních programů a s výhradou pravidel spoluúčasti, na činnosti výzkumu a technického rozvoje, včetně demonstrace tohoto programu.

Tyto činnosti, které budou zahrnovat opatření na podporu inovací, budou prováděny prostřednictvím široké škály nástrojů popsaných níže a uváděných jako "nepřímé akce VTR", na něž bude Společenství finančně přispívat. Kromě toho bude Společenství provádět činnosti svěřené Společnému výzkumnému středisku, které jsou dále uváděny jako "přímé akce".

1. NÁSTROJE

Úvod

Nástroj, kterým se provádí akce, musí odpovídat rozsahu a cílům příslušné výzkumné činnosti a musí případně přihlížet k názorům výzkumné komunity. Rozsah akce se tak může lišit ve vztahu k tématům a předmětům, jichž se týká, v závislosti na kritickém množství odborných znalostí nezbytných k získání evropské přidané hodnoty a k dosažení očekávaných výsledků. V některých případech to může být dosaženo slučováním činností zaměřených na rozdílné stránky téhož cíle.

Na všech nástrojích se případně budou podílet vysoké školy nebo vyšší vzdělávací zařízení podobné úrovně, výzkumné organizace a průmysl, včetně malých a středních podniků. Mohly by zahrnovat činnosti týkající se šíření, předávání a využívání znalostí, jakož i analýzy a hodnocení hospodářského a sociálního dopadu příslušných technologií a faktorů souvisejících s jejich úspěšným prováděním.

Výběr činností bude, s výjimkou řádně odůvodněných případů, zpravidla vycházet z otevřených výzev k podání návrhů a z přezkoumání nezávislými odbornými posudky. Veškeré výzkumné činnosti budou pravidelně prověřovány a toto prověřování bude spočívat zejména v kontrole míry úspěšnosti výzkumu. Bude podporována účast malých a středních podniků i seskupení malých a středních podniků a menších subjektů.

Pokud jde o výzkum v prioritních tematických oblastech (uvedených v kapitole I přílohy I):

- uznává se význam nových nástrojů (integrovaných projektů a sítí excelence) jako obecného prioritního prostředku k dosažení cílů kritického množství, zjednodušení řízení a evropské přidané hodnoty, kterou přinese výzkum Společenství ve vztahu k již uskutečněným opatřením na vnitrostátní úrovni, a integrace výzkumných kapacit. Velikost projektů však není vylučovacím kritériem a je zajištěn přístup k novým nástrojům pro malé a střední podniky a jiné malé subjekty,

- budou nové nástroje využívány od zahájení tohoto programu v každé tematické oblasti, a kde to bude považováno za vhodné, jako prioritní prostředek, přičemž budou i nadále používány specifické cílené výzkumné projekty a koordinační akce,

- v roce 2004 provedou nezávislí odborníci hodnocení účinnosti každého z těchto tří typů nástrojů při provádění tohoto programu.

Výzkumné činnosti v oblastech týkajících se "specifických činností zahrnujících širší oblast výzkumu" (v rámci kapitoly I) budou mít podobu specifických cílených výzkumných projektů a specifických výzkumných projektů pro malé a střední podniky. V některých řádně odůvodněných případech, pokud je možné sledovaných cílů lépe dosáhnout tímto způsobem, lze využít sítí excelence a integrovaných projektů.

Činnosti uvedené v rámci kapitoly II (Strukturování Evropského výzkumného prostoru) a v rámci kapitoly III (Posilování základů Evropského výzkumného prostoru) budou mít podobu specifických cílených výzkumných a inovačních projektů, integrovaných iniciativ týkajících se infrastruktur a akcí na podporu lidských zdrojů a mobility.

V rámci tohoto programu mohou být navíc využity specifické podpůrné akce, koordinační akce a účast Společenství na programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 169 Smlouvy.

1.1 Sítě excelence

Účelem sítí excelence je posílit a rozvíjet vědeckou a technickou špičkovou úroveň Společenství pomocí celoevropské integrace výzkumných kapacit, které v současné době existují nebo které vznikají na státní i regionální úrovni. Každá síť má také za cíl posunout poznání v určité oblasti shromážděním kritického množství odborných znalostí. Sítě budou povzbuzovat spolupráci mezi špičkovými kapacitami na vysokých školách, ve výzkumných střediscích, podnicích včetně malých a středních podniků, a vědeckých a technických organizacích. Dotyčné činnosti budou obecně zaměřeny spíše na dlouhodobé, multidisciplinární cíle než na předem definované výsledky ve smyslu výrobků, procesů nebo služeb.

Síť excelence se provede společným programem činností, kterého zapojují některé nebo případně všechny výzkumné kapacity a činnosti účastníků v příslušné oblasti za účelem dosažení kritického množství odborných znalostí a evropské přidané hodnoty. Společný program činností by se mohl zaměřit na vytvoření samostatného virtuálního špičkového výzkumného střediska, což by mohlo vést k rozvoji prostředků potřebných k dosažení trvalé integrace výzkumných kapacit.

Společný program činností bude nutně zahrnovat činnosti zaměřené na integraci i činnosti související se šířením poznatků špičkového výzkumu a výsledků mimo tuto síť.

S výhradou podmínek, které budou uvedeny ve zvláštních programech a v pravidlech účasti, budou mít sítě excelence značnou samostatnost v řízení, včetně případné možnosti upravit složení sítě a obsah společného programu činností.

1.2 Integrované projekty

Integrované projekty mají dát zvýšený podnět pro konkurenceschopnost Společenství nebo se zaměřit na hlavní společenské potřeby mobilizací kritického množství zdrojů a schopností v oblasti výzkumu a technického rozvoje. Každému integrovanému projektu by měly být přiřazeny jasně definované vědecké a technologické cíle a měl by směřovat k získání specifických výsledků použitelných například ve smyslu výrobků, procesů nebo služeb. V rámci těchto cílů mohou zahrnovat dlouhodobější nebo "rizikovější" výzkum.

Integrované projekty by měly zahrnovat soudržnou skupinu jednotlivých akcí, které se mohou lišit velikostí a strukturou podle úkolů, které mají být provedeny, přičemž každá se zabývá různými hledisky výzkumu nezbytného k dosažení společných celkových cílů a tvoří soudržný celek, jehož složky jsou prováděny v úzké koordinaci.

Mezi činnosti prováděné v rámci integrovaného projektu by měly patřit výzkum a případně technický rozvoj nebo demonstrace, činnosti spojené s řízením a využíváním poznatků s cílem podpořit inovace a veškeré další druhy činností přímo spjatých s cíli integrovaného projektu.

S výhradou podmínek, které budou uvedeny ve zvláštních programech a v pravidlech účasti, budou mít integrované projekty značnou samostatnost v řízení, včetně případné možnosti upravit vztahy se spolupracujícími subjekty a obsah projektu. Projekty budou prováděny na základě celkových finančních plánů, které budou přednostně zahrnovat významnou mobilizaci veřejných a soukromých finančních prostředků, včetně finančních prostředků a systémů spolupráce jako Eureka, EIB a EIF.

1.3 Specifické cílené výzkumné nebo inovační projekty

Specifické cílené výzkumné projekty se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti. Měly by být jasně zaměřené a mít jednu z níže uvedených forem, nebo jejich kombinaci:

a) projekty v oblasti výzkumu a technického rozvoje, jejichž cílem je získat nové poznatky buď k značnému zlepšení, nebo vývoji nových výrobků, procesů nebo služeb, nebo ke splnění jiných potřeb společnosti a politik Společenství;

b) demonstrační projekty, jejichž cílem je prokázat životaschopnost nových technologií, které nabízejí potenciální hospodářský prospěch, které však nemohou být obchodně využity přímo.

Účelem specifických cílených inovačních projektů je otestovat, ověřit a dále šířit nové inovační koncepce a metody na evropské úrovni.

1.4 Specifické výzkumné projekty pro malé a střední podniky

Specifické výzkumné projekty pro malé a střední podniky mohou mít následující podobu:

a) projekty kooperativního výzkumu uskutečňované ve prospěch řady malých a středních podniků k tématům společného zájmu;

b) projekty kolektivního výzkumu prováděné pro průmyslová sdružení nebo seskupení podniků v celých průmyslových odvětvích, ve kterých malé a střední podniky vynikají.

1.5 Akce na podporu a rozvoj lidských zdrojů a mobility

Akce na podporu a rozvoj lidských zdrojů a mobility se zaměří na odbornou přípravu, rozvíjení odborných poznatků nebo na předávání znalostí. V jejich rámci bude zajištěna podpora akcí prováděných fyzickými osobami, hostitelskými strukturami včetně sítí odborné přípravy a rovněž evropskými výzkumnými týmy.

1.6 Koordinační akce

Koordinační akce jsou určeny na propagaci a podporu koordinovaných iniciativ řady účastníků v oblasti výzkumu a inovací s cílem zlepšit integraci. Budou zahrnovat činnosti jako organizování konferencí, zasedání, provádění studií, výměny zaměstnanců, výměnu a šíření osvědčených postupů, vytváření informačních systémů a skupin odborníků a mohou případně zahrnovat podporu při definování, organizování a řízení společných iniciativ.

1.7 Specifické podpůrné akce

Specifické podpůrné akce budou doplňovat provádění tohoto programu a lze je využít pro pomoc při přípravě budoucích činností Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje, včetně sledování a hodnocení. Budou zahrnovat zejména konference, semináře, studie a analýzy, udělování vědeckých cen a pořádání soutěží na vysoké úrovni ve vědecké oblasti, pracovní skupiny a skupiny odborníků, operativní podporu a činnosti v oblasti šíření, informací a komunikace nebo případně kombinaci těchto činností. Mohou rovněž zahrnovat akce na podporu výzkumné infrastruktury spojené např. s nadnárodním přístupem nebo s přípravnými technickými pracemi (včetně studií proveditelnosti) a s rozvojem nové infrastruktury.

Specifické podpůrné akce budou prováděny také ke stimulování, podněcování a usnadnění zapojení malých a středních podniků, malých výzkumných týmů, nově vzniklých výzkumných středisek a výzkumných středisek v odlehlých oblastech a organizací z kandidátských zemí do činností v prioritních tematických oblastech, zejména prostřednictvím sítí excelence a integrovaných projektů. Provedení těchto akcí bude záviset na specifických informačních a pomocných strukturách, včetně sítě vnitrostátních kontaktních míst založených členskými státy a přidruženými zeměmi na místní, regionální a státní úrovni, a bude zaměřeno na zajištění hladkého přechodu od pátého k šestému rámcovému programu.

1.8 Integrované iniciativy týkající se infrastruktur

Integrované iniciativy týkající se infrastruktur by měly spojovat v jedné akci několik činností, které jsou podstatné pro posílení a rozvoj výzkumných infrastruktur, s cílem poskytovat služby na evropské úrovni. Za tímto účelem by měly spojovat činnosti v oblasti vytváření sítí s podpůrnou činností (například týkající se nadnárodního přístupu) nebo výzkumnými činnostmi nezbytnými ke zlepšení výkonnosti infrastruktury, avšak s vyloučením financování investic do nových infrastruktur, které lze financovat pouze v rámci specifických podpůrných akcí. Budou zahrnovat opatření k šíření poznatků k potenciálním uživatelům, včetně průmyslu, a zejména malých a středních podniků.

1.9 Účast Společenství na programech prováděných několika členskými státy (článek 169)

Podle článku 169 Smlouvy se bude tento nástroj vztahovat na jasně vymezené programy prováděné vládami, státními nebo regionálními orgány nebo výzkumnými organizacemi a může být využit ke všem činnostem v rámci tohoto programu [1]. Společné provádění těchto programů bude zahrnovat využití specifické struktury pro provádění. To může být zajištěno prostřednictvím harmonizovaných pracovních programů a společných, spojených nebo koordinovaných výzev k podání návrhů.

2. PODROBNOSTI FINANČNÍ ÚČASTI SPOLEČENSTVÍ [2]

Společenství použije finanční nástroje v souladu s rámcem Společenství pro státní pomoc poskytovanou výzkumu a vývoji, jakož i s mezinárodními pravidly platnými pro tuto oblast, zejména s Dohodou Světové obchodní organizace o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. V souladu s tímto mezinárodním rámcem musí mít Společenství možnost přizpůsobit rozsah a podobu finanční účasti na tomto programu na základě posouzení jednotlivých případů, zejména budou-li k dispozici finanční prostředky z ostatních zdrojů veřejného sektoru, včetně ostatních zdrojů financování Společenství, jako jsou EIB a EIF.

V případě účasti subjektů z méně rozvinutých regionů, kdy projekt obdržel maximální úroveň spolufinancování schválenou v tomto programu nebo celkový grant, může projekt obdržet dodatečný příspěvek ze strukturálních fondů podle nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech [3].

V případě účasti subjektů z kandidátských zemí je možno poskytnout za podobných podmínek dodatečný příspěvek z předvstupních finančních nástrojů.

V případě účasti organizací ze zemí Středozemí nebo rozvojových zemí je možno zvážit příspěvek z programu MEDA a z finančních nástrojů rozvojové pomoci Společenství.

Finanční účast Společenství bude poskytnuta v souladu se zásadou spolufinancování, s výjimkou financování studií, konferencí a veřejných nabídkových řízení.

O finanční účasti Společenství bude, s výjimkou řádně odůvodněných případů, rozhodnuto po zveřejnění výzvy k podání návrhů nebo po vyhlášení veřejného nabídkového řízení. Výběr projektů bude probíhat na základě nezávislého odborného posudku.

Komise bude provádět výzkumné činnosti způsobem, který zajistí ochranu finančních zájmů Společenství pomocí účinných kontrol a pomocí odrazujících a přiměřených sankcí v případech, kdy dojde k odhalení nesrovnalostí.

V rozhodnutích schvalujících zvláštní programy, kterými se provádí tento program, nesmějí být žádné odchylky od pravidel uvedených v následující tabulce.

Činnosti VTR a finanční příspěvek Společenství podle typu nástroje

Typ nástroje | Činnosti VTR | Příspěvek Společenství |

Sítě excelence | Prioritní tematické oblastiPodpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb | Grant na integraci – maximálně 25 % hodnoty kapacity a zdrojů navržených účastníky na integraci jako pevná částka na podporu společného programu činností |

Integrované projekty | Prioritní tematické oblastiPodpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb | Grant k rozpočtu v maximální výši: 50 % na výzkum35 % na demonstrace100 % na určité další činnosti jako odborná příprava výzkumných pracovníků a správa konsorcií |

Specifické cílené výzkumné nebo inovační projekty | Prioritní tematické oblastiPodpora politik a předvídání vědeckých a technických potřebSpecifické činnosti na podporu mezinárodní spoluprácePodpora interakce mezi výzkumem a inovacíRozvoj harmonických vztahů mezi vědou a společností | Grant k rozpočtu v maximální výši 50 % rozpočtu |

Účast na programech prováděných několika členskými státy (článek 169) | Veškeré činnosti v rámci šestého rámcového programu | Bude určen v následných rozhodnutích přijatých na základě článku 169 |

Specifické výzkumné projekty pro malé a střední podniky | Specifické výzkumné činnosti pro malé a střední podniky | Grant k rozpočtu v maximální výši 50 % rozpočtu |

Akce na podporu a rozvoj lidských zdrojů a mobility | Podpora lidských zdrojů a mobility | Grant k rozpočtu v maximální výši 100 % rozpočtu , případně v podobě paušální částky |

Koordinační činnosti | U veškerých činností v rámci šestého rámcového programu | Grant k rozpočtu v maximální výši 100 % rozpočtu |

Specifické podpůrné akce | U veškerých činností v rámci šestého rámcového programu | Grant k rozpočtu v maximální výši 100 % rozpočtu, případně v podobě paušální částky |

Integrované iniciativy týkající se infrastruktur | Podpora výzkumných infrastruktur | Grant k rozpočtu – maximálně ve výši 50 % až 100 % rozpočtu, v závislosti na druhu činnosti |

Přímé akce | Nejaderné činnosti Společného výzkumného střediska | 100 % |

[1] Je třeba připomenout, že vnitrostátní programy, které mají být prováděny společně podle článku 169 Smlouvy, podléhají postupem uvedeným v článku 251 Smlouvy rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

[2] Je třeba připomenout, že na základě článku 167 Smlouvy musí být pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a pro šíření výsledků výzkumu pro účely provádění rámcového programu schválena Evropským parlamentem a Radou postupem uvedeným v článku 251 Smlouvy. Tato pravidla se budou vztahovat, mimo jiné, na minimální počet účastníků, na účast subjektů z kandidátských a třetích zemí, na hlediska hodnocení a výběr VTR činností, řízení VTR činností, na otázky odpovědnosti a na práva duševního vlastnictví.

[3] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU