32002D0837Rozhodnutí Rady ze dne 30. září 2002, kterým se přijímá specifický program (Euratom) pro výzkum a odborné vzdělávání v oblasti jaderné energie (2002–2006)

Rozhodnutí Rady

ze dne 30. září 2002,

kterým se přijímá specifický program (Euratom) pro výzkum a odborné vzdělávání v oblasti jaderné energie (2002–2006)

(2002/837/Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 7 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozhodnutím č. 2002/668/Euratom [4] přijala Rada šestý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odborné vzdělávání v oblasti jaderné energie, který rovněž přispívá k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (2002–2006) (dále jen "rámcový program"), který bude proveden podle článku 7 Smlouvy o Euratomu prostřednictvím specifických výzkumných a vzdělávacích programů, které stanoví pravidla pro provádění, dobu trvání a prostředky považované za nezbytné.

(2) Na tento program by se měla uplatňovat prováděcí pravidla rámcového programu pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol (dále jen "pravidla pro účast").

(3) Správní náklady Komise na provedení tohoto programu odrážejí vysoké počty personálu zaměstnaného v laboratořích členských států a na projektu ITER.

(4) Až do skončení mezinárodních jednání o projektu ITER a do případného rozhodnutí o jeho společném provádění by se měla zachovávat vedoucí úloha Evropského společenství v oblasti výzkumu jaderné syntézy.

(5) Tento program je otevřen pro účast zemí, které pro tento účel uzavřely potřebné dohody, a s výjimkou výzkumu jaderné syntézy je na úrovni projektu a na základě vzájemné výhodnosti otevřen rovněž pro účast institucí třetích zemí a mezinárodních organizací, které vykonávají činnost v oblasti vědecké spolupráce.

(6) Při provádění tohoto programu by se měl klást důraz na podporování mobility a odborné vzdělávání výzkumných pracovníků a na inovace ve Společenství, jakož i na mezinárodní spolupráci s třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi. Zvláštní pozornost by se měla věnovat kandidátským zemím.

(7) Výzkumné činnosti prováděné v rámci tohoto programu musí respektovat základní etické zásady, včetně těch, které jsou stanoveny v článku 6 Smlouvy o Evropské unii a v Listině základních práv Evropské unie, a rovněž potřebu zohlednit přijetí těchto činností u veřejnosti.

(8) V návaznosti na sdělení Komise "Ženy a věda" a usnesení Rady ze dne 20. května 1999 [5] a ze dne 26. června 2000 [6] a usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2000 [7] k tomuto tématu se provádí akční plán s cílem posílit a zlepšit postavení a roli žen ve výzkumu a vývoji v Evropě, což by mělo zajistit respektování rovnosti příležitostí bez ohledu na pohlaví.

(9) Program by měl být prováděn pružným, účinným a průhledným způsobem, s přihlédnutím k významným potřebám zejména vědy, průmyslu, uživatelů a politických kruhů. Výzkumné činnosti prováděné v jeho rámci by měly být případně přizpůsobeny potřebám politiky Společenství a vědeckému a technickému rozvoji.

(10) Účast na činnostech tohoto programu by měla být podporována uveřejňováním potřebných informací o obsahu, podmínkách a postupech tak, aby informace byly včas a kompletní k dispozici potenciálním účastníkům, včetně účastníků pocházejících z kandidátských zemí a z ostatních přidružených zemí.

(11) Komise by měla přiměřeným způsobem zabezpečit nezávislé posuzování týkající se prováděných činností v oblastech, jichž se tento program týká. Takové posuzování by mělo být prováděné v duchu otevřenosti ve vztahu ke všem dotčeným činitelům.

(12) Byl konzultován Výbor pro vědu a techniku,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. V souladu s rámcovým programem se přijímá specifický program výzkumu a odborného vzdělávání v oblasti jaderné energie (dále jen "specifický program") pro období od 30. září 2002 do 31. prosince 2006.

2. Cíle a vědecké a technické priority specifického programu jsou uvedeny v příloze I.

Článek 2

V souladu s přílohou II k rámcovému programu činí částka považovaná za nezbytnou pro provedení specifického programu 940 milionů EUR, včetně maximálního podílu 16,5 % na správní výdaje Komise. Předběžné rozdělení této částky je uvedeno v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Všechny výzkumné činnosti prováděné v rámci specifického programu musí být prováděny v souladu se základními etickými zásadami.

Článek 4

1. Podrobná pravidla pro finanční účast Společenství na specifickém programu jsou uvedena v čl. 2 odst. 2 rámcového programu.

2. Specifický program bude proveden prostřednictvím nástrojů definovaných v příloze III.

3. Pro účast ve specifickém programu se použijí pravidla pro účast.

Článek 5

1. Komise vypracuje pracovní program pro provedení specifického programu, který podrobněji upraví cíle a vědecké a technické priority stanovené v příloze I, časový plán provádění a nástroje, které mají být použity.

2. Pracovní program vezme v úvahu související výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými státy a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby je aktualizován.

Článek 6

1. Komise zodpovídá za provádění specifického programu.

2. Pro účely provádění specifického programu je Komisi nápomocen Poradní výbor. Členové tohoto výboru se mohou měnit podle různých témat v agendě výboru. Pokud jde o aspekty související s jaderným štěpením, složení tohoto výboru a podrobná operativní pravidla a postupy, které se použijí, budou pravidla a postupy stanovené v rozhodnutí Rady 84/338/Euratom, ESUO, EHS ze dne 29. června 1984 o strukturách a postupech řízení a koordinace činností Společenství v oblasti výzkumu, rozvoje a demonstrací [8]. Pokud jde o aspekty související s jadernou syntézou, budou se řídit ustanoveními rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 1980 o Poradním výboru pro program jaderné syntézy.

Článek 7

1. Komise předkládá pravidelně zprávy o celkovém pokroku při provádění specifického programu v souladu s čl. 5 odst. 2 rámcového programu včetně informací o finančních aspektech.

2. Komise zajišťuje nezávislé monitorování a hodnocení uvedené v článcích 5 a 6 rámcového programu, které budou prováděny u činností prováděných v oblastech zahrnutých do specifického programu.

Článek 8

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 30. září 2002.

Za Radu

předseda

B. Bendtsen

[1] Úř. věst. C 181 E, 30.7.2002, s. 112.

[2] Stanovisko ze dne 13. června 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 221, 17.9.2002, s. 97.

[4] Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 34.

[5] Úř. věst. C 201, 16.7.1999, s. 1.

[6] Úř. věst. C 199, 14.7.2001, s. 1.

[7] Úř. věst. C 309, 27.10.2000, s. 57.

[8] Úř. věst. L 177, 4.7.1984, s. 25.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

VĚDECKÉ A TECHNICKÉ CÍLE A ZÁKLADNÍ SMĚRY ČINNOSTÍ

1. Úvod

Jako zdroj 35 % elektrické energie vyrobené v Evropské unii představuje jaderná energie aspekt dialogu o tom, jak bojovat proti klimatickým změnám a jak snižovat energetickou závislost Evropské unie. Je však nutno čelit důležitým výzvám. Řízená jaderná syntéza je jednou z dlouhodobějších možnosti pro dodávky energie, zejména pro centralizované dodávky elektrické energie při základním zatížení. Prioritou je přikročení k demonstraci vědecké a technologické proveditelnosti energie získané jadernou syntézou a vyhodnocení jejích udržitelných aspektů. V krátkodobém výhledu je nutno nalézt způsoby nakládání s jaderným odpadem, které jsou bezpečné i ekonomicky přijatelné, zejména zavádění technických řešení pro nakládání s odpady s dlouhým poločasem rozpadu. Inovační koncepce bezpečnějšího využívání jaderného štěpení by měly být také studovány jako potenciální příspěvek k naplnění energetických potřeb Evropy v příštích desetiletích. Náročné normy radiační ochrany ve Společenství musí být dodržovány pomocí cíleného a koordinovaného výzkumu, zejména v oblasti rizik spojených s působením radiační expozice nízké úrovně.

Spolupráce na evropské úrovni, včetně výměny vědců a společných výzkumných programů, je již v této oblasti dobře zavedená. Pokud jde o jaderný odpad, radiační ochranu a jiné činnosti, budou intenzivnější a prohloubí se na úrovni programů a projektů za účelem lepšího využití zdrojů (jak lidských zdrojů, tak i experimentálních zařízení) a podpory společného evropského stanoviska v oblasti klíčových problémů a výstupu v souladu s potřebami Evropského výzkumného prostoru. Budou navázány kontakty s národními programy a podpoří se síť styků s třetími zeměmi, zejména s USA, novými nezávislými zeměmi bývalého Sovětského svazu, Kanadou a Japonskem. V případě jaderné syntézy budou Společenství, členské státy a přidružené země pokračovat v rámci integrovaného programu v činnostech, které jsou předmětem rámcového programu Euratomu.

Bude zabezpečena koordinace s programem SVS o "jaderné bezpečnosti a zárukách".

2. Prioritní tématické oblasti

2.1 Výzkum energie z jaderné syntézy

Cíle

Energie z jaderné syntézy by v druhé polovině století mohla přispět k výrobě elektrické energie v pásmu základního zatížení bez emisí a ve velkém měřítku. Pokrok dosažený ve výzkumu energie z jaderné syntézy odůvodňuje vynakládání dalšího důrazného úsilí za účelem splnění dlouhodobého cíle elektrárny pracující na bázi jaderné syntézy. Teoretické práce a experimentální studie na existujících zařízeních na celém světě, zejména na JET, jsou základem pro vědeckou a technickou připravenost na výstavbu projektu další generace po JET s cílem demonstrování vědecké a technologické proveditelnosti výroby energie z jaderné syntézy. Celosvětová spolupráce při výzkumu energie z jaderné syntézy pokročila k podrobnějšímu inženýrskému designu takového zařízení programu "Next Step", ITER, s cílem rozšířeného spalování v indukčním provozu se zesílením zdroje Q>10, čímž je demonstrováno generování 400 MW zdroje energie z jaderné syntézy v průběhu přibližně 400 vteřin, což by mohlo umožnit studium plazmatu spalování v podmínkách srovnatelných s produkcí energie.

Úspěšné dokončení činností strojírenského projektování ITER umožňuje, v souladu s činnostmi Společenství v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy, orientovanými na reaktor, přijmout rozhodnutí o provádění programu "Next Step". V závislosti na kladném výsledku mezinárodních jednání o právních a institucionálních podmínkách založení právnické osoby ITER a jednaní o jeho společném provádění (výstavba, provoz, využívání a odstavení) by se mohlo v letech 2003 až 2004 přijmout zvláštní rozhodnutí tak, aby výstavba mohla skutečně začít v letech 2005 až 2006. Na období 2003 až 2006 je proto nutno se dívat jako na přechodné období, vyznačující se potřebou racionalizace evropských činností s ohledem na výraznou orientaci na program "Next Step".

Pokud a jakmile bude přijato rozhodnutí, provádění programu "Next Step" zmobilizuje významné lidské a finanční zdroje. Okamžitě po přijetí rozhodnutí o pokračování projektu budou vyžadovány změny v dosavadním úsilí evropských partnerů Euratomu v oblasti jaderné syntézy a organizační změny, zejména za účelem společné správy evropského příspěvku k ITER. Bude zabezpečeno pokračování smysluplného programu výzkumu a vývoje, včetně přechodu od nyní vykonávaných činností v rámci asociací [1] a JET k tomu, co by se stane "doprovodným programem" ve fyzice a technologii v oblasti jaderné syntézy, jakmile výstavba zařízení "Next Step"/ITER, pokud se o ní rozhodne, dosáhne po roce 2006 stabilního stadia.

Priority

i) Program asociací ve fyzice a technologii

Program asociací bude obsahovat:

- Výzkum a vývoj v oblasti fyziky jaderné syntézy a technologie plazmatu, se zaměřením na přípravu provozu ITER a na výzkum a vyhodnocování vztahů pro magnetické pole prstencovitého tvaru na ohraničení plazmatu, zejména s pokračováním výstavby Wendelsteinova "stelarátoru" 7-X a provozu stávajících zařízení v asociacích Euratomu.

- Strukturované činnosti výzkumu a vývoje v technologii jaderné syntézy, zejména výzkum v oblasti materiálů jaderné syntézy a účast na výzkumných a vývojových činnostech pro odstavení JET, které se předpokládá při ukončení jeho provozu.

- Zkoumání sociálně-ekonomických hledisek se zaměřením na vyhodnocení nákladů a společenské přijatelnosti energie z jaderné syntézy pomocí dodatků k dalším studiím o bezpečnostních a environmentálních aspektech; koordinace (v rámci pokračujících kontaktů) činností členských států v oblasti civilního výzkumu inerčního ohraničení plazmatu a potenciálních alternativních řešení; šíření výsledků a informací pro veřejnost; mobilita a odborné vzdělávání.

V příspěvku k programu asociací bude priorita dána multilaterálním opařením na zaměření činností na takové společné projekty, které přímo souvisí s provozem na JET a o jednu generaci vyšším zařízení/ITER, nebo odborné přípravě personálu. V závislosti na rozhodnutí o zavedení ITER a jeho načasování se upraví současná podpora Společenství činnostem asociací a zváží se postupné skončení využívání většího počtu zařízení. Budou zabezpečeny přiměřené prostředky na zachování vysoké evropské koordinace činností v oblasti jaderné syntézy, jež v průběhu času prokázaly svou užitečnost.

Rozsah doprovodného vnitrostátního programu v oblasti fyziky a technologie jaderné syntézy, který je požadován v asociacích a v evropském průmyslu za účelem plného využití výhod ITER, bude záviset a) na výši evropského podílu na ITER a b) na místě, kde bude postaven. To by mohlo s sebou přinést investice, jejichž cílem by bylo pokračování v experimentech v oblasti zařízení jaderné syntézy v Evropě po započetí provozu ITER a oživení přiměřeného programu technologického vývoje.

ii) Využívání zařízení JET

Zařízení JET se budou i nadále využívat v rámci "European Fusion Development Agreement" (EFDA) s výhledem na přípravu provozu ITER doplněním využívání v současnosti prováděných výkonových zlepšení. Používání zařízení ITER by mělo být plánováno posupně v souladu s časovým rozvrhem zavádění ITER a podle dostupnosti potřebných finančních zdrojů.

iii) "Next Step"/ITER

Návrh rámcového programu Euratomu (2002–2006) obsahuje pokračování činností souvisejících se programem "Next Step" s ohledem na účast na jeho výstavbě ve druhé polovině tohoto období. Protože však rozhodnutí, týkající se ITER, nezávisí pouze na institucích Evropské unie, ale i na jejích mezinárodních partnerech, navrhovaný program činností musí být otevřený ve vztahu k případnému umístění a rámcovým podmínkám "Next Step"/ITER, jakož i přesnému obsahu doprovodného vnitrostátního programu. Budou dokončeny studie zaměřené na přípravu potenciálních míst v Evropě.

Účast Evropské unie na ITER by měla obsahovat příspěvky k výrobě zařízení a přístrojů, které jsou v rámci lokality ITER nutné pro jeho využívání, jakož i náklady spojené s personálním obsazením a správou projektu po dobu výstavby a s jeho podporou. Rozsah a charakter této účasti bude záviset na výsledcích jednání s mezinárodními partnery Evropské unie a následně i na umístění ITER. Bude-li ITER umístěn v Evropě, příspěvek Evropské unie by měl zahrnovat i příspěvek na náklady Evropy jako hostitelské strany.

2.2 Nakládání s radioaktivním odpadem

Cíle

Neexistence všeobecně sdíleného přístupu k nakládání s odpady a jeho zpracování je jednou z hlavních překážek nepřetržitého budoucího využívání jaderné energie. To se týká zejména nakládání s odpady s dlouhým poločasem rozpadu a jejich ukládání v geologických depozitářích, jež bude vyžadováno bez ohledu na to, jaký způsob zpracování vyhořelého paliva a vysoce radioaktivního odpadu se zvolí. Samotný výzkum nemůže zajistit společenské přijímání, je však žádoucí prověřit za účelem vývoje a testování ukládacích technologií vhodné místa, podpořit základní vědecké poznatky související s bezpečností a metodami posouzení bezpečnosti, jakož i vypracovat rozhodovací procesy, které by byly vnímány zúčastněnými osobami jako průhledné a spravedlivé.

Taktéž je nezbytný výzkum technického a ekonomického potenciálu koncepcí výroby jaderné energie umožňujících lepší využití štěpného materiálu a produkujících méně odpadu, jakož i jeho dělení a transmutace v průmyslově využitelném rozsahu za účelem snížení nebezpečnosti odpadu v průmyslově využitelném rozsahu.

Priority výzkumu

i) Výzkum geologického ukládání

Cíle spočívají v založení správné technické základny pro demonstrování bezpečnosti ukládání vyhořelého paliva a radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu v geologických formacích a ve zdůraznění vývoje společného evropského stanoviska v hlavních otázkách týkajících se nakládání s odpady a jejich ukládání.

- zlepšení základních znalostí, rozvoj a testování technologií: výzkum se zaměří na klíčové fyzikální, chemické a biologické procesy; interakce mezi rozmanitými přírodními a umělými bariérami, jejich dlouhodobá stabilita a prostředky pro zavádění technologií ukládání v podzemních výzkumných laboratořích.

- Nové a vylepšené nástroje: výzkum se zaměří na modely účinnosti a posuzování bezpečnosti, metodiky demonstrování dlouhodobé bezpečnosti včetně analýz citlivosti a nejistoty a vypracování a vyhodnocení alternativních opatření v oblasti účinnosti a lepších organizačních postupů, jež přiměřeně reagují na obavy veřejnosti související s ukládáním odpadů.

ii) Dělení a transmutace a jiné koncepce produkce menšího množství odpadu při výrobě jaderné energie

Cíle spočívají ve stanovení praktických způsobů snížení množství odpadu nebo nebezpečí ukládání odpadu, pomocí jeho dělení a transmutace, jakož i přezkoumáním potenciálu koncepcí jaderné energetiky s ohledem na snížení produkce odpadu.

- Dělení a transmutace: výzkum se zaměří na základní posouzení celkové koncepce; demonstrování nejslibnějších způsobů dělení v malém měřítku; další vývoj technologií transmutace; vyhodnocení jejich využitelnosti v průmyslovém měřítku.

- Koncepce snížené produkce odpadu: výzkum se zaměří na využití potenciálu pro účinnější využití štěpných materiálů ve stávajících reaktorech a prověření jiných koncepcí snížené produkce odpadu při výrobě jaderné energie.

2.3 Radiační ochrana

Cíle

Záření se využívá ve velkém měřítku ve zdravotnictví a v průmyslu (včetně výroby jaderné energie) a jeho bezpečnost se zabezpečuje pomocí vhodné strategie radiační ochrany a jejím účinným uplatňováním. Výzkum Společenství podporuje evropskou strategii a přispěl k vysoké úrovni ochrany, dosažené v praxi. Tyto normy je nutno aktualizovat a v některých případech vylepšit, a v tomto procesu hraje klíčovou roli také výzkum. Hlavní cíl spočívá ve vyřešení nejistot rizika vyplývajícího z dlouhodobé expozice nízkým dávkám záření (tj. na úrovni, jaké je obvykle vystaveno obyvatelstvo a pracoviště), které zůstává kontroverzním vědeckým i politickým tématem a má významný vliv na použití záření jak ve zdravotnictví, tak i v průmyslu. Výzkum Společenství v jiných oblastech se zaměří na lepší využití úsilí členských států, zejména prostřednictvím jejich účinnější integrace spojením a zaměřením výzkumu tam, kde by se tento mohl buď doplňovat anebo zabezpečovat synergii s programy členských států.

Priority výzkumu

- Kvantifikace rizik spojených s nízkou a dlouhodobou expozicí: výzkum se zaměří na epidemiologické studie přiměřeně exponované populace a v oblasti výzkumu buněčné a molekulární biologie interakce mezi zářením a DNA, buňkami, tělesnými orgány a lidským tělem jako takovým.

- Expozice ve zdravotnictví a přírodní zdroje záření: zvýšení bezpečnosti a účinnosti využívání záření ve zdravotnictví; lepší chápání, posuzování a správa přírodních zdrojů, zejména materiálů se samovolně vznikající přírodní radioaktivitou.

- Ochrana životního prostředí a radioekologie: koncepční a metodický východisko pro ochranu životního prostředí; lepší posuzování a řízení účinku přírodních a umělých zdrojů záření na člověka a na životní prostředí.

- Řízení rizika a nouzových situací: lepší postupy zvládání rizika; účinnější a logičtější zvládání nouzových situací v Evropě, včetně regenerace kontaminovaných oblastí.

- Ochrana na pracovišti: zlepšené monitorování a řízení expozice na pracovištích v odpovídajících průmyslových odvětvích.

3. Jiné činností v oblasti jaderných technologií a bezpečnosti

Cíle

Cíle spočívají v podpoře strategie Evropské unie v oblastech veřejného zdraví, energetiky a životního prostředí za účelem zachování vysoké úrovně evropských kapacit v daných oblastech, nezahrnutých v předcházejících tématických prioritách, jakož i v příspěvku k vytvoření Evropského výzkumného prostoru.

Priority výzkumu

i) Inovační koncepce

Cíle spočívají ve vyhodnocení potenciálu inovačních koncepcí a vývoji zlepšených a bezpečnějších postupu v oblasti jaderné energie. Výzkum se zaměří na:

- vyhodnocení potenciálu inovačních koncepcí a vývoj zlepšených a bezpečnějších postupů při získávání a využívání jaderné energie, které byly označeny jako poskytující dlouhodobější prospěch, pokud jde o bezpečnost, dopad na životní prostředí, využívání zdrojů, zabraňování šíření jaderných materiálů a rozmanitost uplatnění.

ii) Vzdělávání a odborná příprava

Cíl spočívá v lepší integraci evropského vzdělávání a odborné přípravy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany tak, aby se překonal pokles počtu studentů i vzdělávacích institucí, čímž se zabezpečí potřebná způsobilost a zkušenosti v zájmu pokračujícího bezpečného využívání jaderné energie a dalšího využití záření v průmyslu a zdravotnictví. Podpora se zaměří na:

- vypracování koordinovanějšího přístupu k vzdělávání v oblasti jaderných věd a technologií v Evropě a jeho zavádění, včetně zvýšené integrace zdrojů a kapacit jednotlivých států.

Toto se doplní podporou stipendií, speciálních kursů odborné přípravy, školicích sítí, grantů pro mladé výzkumné pracovníky ze nových samostatných států bývalého Sovětského svazu a zemí střední a východní Evropy, jakož i přeshraničního přístupu k infrastruktuře. Pokud jde o infrastrukturu, bude podporován přeshraniční přístup k zařízením. Dalším krokem bude iniciování společné analýzy budoucích potřeb Evropské unie v oblasti lidských zdrojů a kvalifikace a experimentálních nástrojů v střednědobém výhledu.

iii) Bezpečnost stávajících jaderných zařízení

Cíl spočívá ve zlepšení bezpečnosti ve stávajících jaderných zařízení v členských státech a v kandidátských zemích během jejich zbývající doby životnosti v provozu a v následném odstavení, přičemž se využijí značné vědomosti a zkušenosti získané v mezinárodním měřítku v rámci experimentálního a teoretického výzkumu. Výzkum se zaměří na:

- řízení elektráren včetně účinku stárnutí zařízení a výkonnosti paliva; řízení závažných nehod, včetně vývoje vyspělých numerických simulačních kódů; začlenění Evropských kapacit a znalostí z praktických odstávek; vývoj vědeckého zázemí pro bezpečnost a vzorové postupy na evropské úrovni.

[1] Asociace se budou zakládat prostřednictvím tzv. smluv o přidružení mezi Společenstvím a institucemi členských států a států přidružených k rámcovému programu Euratomu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PŘEDBĚŽNÉ ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ

Druhy činností | Částka (v milionech EUR) |

| |

1. | Prioritní tématické oblasti výzkumu | 890 |

1.1. | Řízená jaderná syntéza [1] | 750 |

1.2. | Nakládání s radioaktivním odpadem | 90 |

1.3. | Radiační ochrana | 50 |

2. | Ostatní činnosti v oblasti jaderných technologií a bezpečnosti | 50 |

Celkem | 940 |

[1] Včetně částky nejvýše 200 milionů EUR pro ITER.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

PROSTŘEDKY NA PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

Pro účely provádění specifického programu a v souladu s rozhodnutím č. 2002/668/Euratom a s pravidly pro účast použije Komise různé nástroje.

Komise vyhodnotí návrhy podle hodnotících kritérií stanovených v uvedených rozhodnutích.

Nepřímé činnosti VTR zavedené v oblasti řízené jaderné syntézy a v rámci smluv, dohod nebo právnických osob, kterých je Společenství stranou nebo členem, budou v souladu s pravidly, které byly pro ně stanovené podle nařízení o pravidlech pro účast.

Při provádění programu může Komise požádat o technickou pomoc.

Nástroje pro provádění programu budou tyto:

1. Nástroje v oblasti energie z jaderné syntézy

V oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy podle bodu 1.1 přílohy I vyžaduje specifická povaha činností v této oblasti zavedení specifických opatření. Podniknuté projekty budou prováděny na základě postupů stanovených:

- v asociačních smlouvách,

- v "European Fusion Development Agreement" (EFDA),

- ve všech ostatních mnohostranných dohodách uzavřených mezi Společenstvím a přidruženými institucemi nebo právnickými osobami, které mohou být založeny poté, co příslušný poradní výbor zaujme stanovisko,

- v ostatních časově omezených smlouvách, zejména s institucemi členských států nebo států přidružených k rámcovému programu Euratomu,

- v mezinárodních dohodách, jejichž předmětem jsou projekty prováděné v rámci spolupráce s třetími zeměmi, jako např. ITER.

Činnosti v oblasti koordinace a podpory výzkumu energie z jaderné syntézy se mohou týkat studií na podporu těchto činností, na podporu informační výměny, využívání kapacit externí odborné expertízy, včetně kapacit nezávislého vyhodnocování činností, stipendií a programů odborné přípravy, publikování a jiných činností na podporu transferu technologií.

2. Nástroje v jiných oblastech

V oblasti prioritních tématických okruhů zabývajících se výzkumem nakládání s radioaktivním odpadem a radiační ochrany podle bodů 1.2 a 1.3 přílohy I, jakož i v jiných činnostech podle bodu 2, Společenství poskytne příspěvek ve smyslu pravidel pro účast:

- na sítě excelence, jejichž cílem je posílení a rozvoj vědecké a technologické excelence Společenství prostřednictvím integrace na evropské úrovni výzkumných kapacit v současnosti existujících nebo vznikajících jak na národní, tak na regionální úrovni,

- na integrované projekty, určené na zvýšenou podporu konkurenceschopnosti Společenství nebo reagující na hlavní potřeby společnosti mobilizováním kritického objemu zdrojů a kompetencí výzkumu a technologického rozvoje,

- na specificky zaměřené projekty výzkumu nebo odborné přípravy, určené na získání nových vědomostí buď za účelem výrazného zlepšení, nebo vývoje nových produktů, postupů nebo služeb, nebo plnění jiných potřeb společnosti a politiky Společenství, nebo na demonstrování uskutečnitelnosti nových technologií, nabízejících potenciální ekonomický přínos, jež však nemohou být zavedené do technické praxe přímo, nebo na usnadnění včasného rozšiřování nových vědomostí v evropském měřítku a na lepší integraci činností jednotlivých států,

- na opatření na podporu a rozvoj lidských zdrojů a mobility,

- na koordinační opatření určené na podporu koordinovaných iniciativ širokého spektra činností ve výzkumu a inovacích, zaměřené na zvýšení integrace,

- na specifické podpůrné činnosti, jako jsou opatření zaměřené na využití výsledků výzkumu a transferu vědomostí a opatření na podporu výzkumné infrastruktury, související např. s přeshraničním přístupem nebo přípravnými technickými činnostmi (včetně studií proveditelnosti),

- na integrovaná opatření týkající se infrastruktury, kombinující do jednoho opatření více činností významných pro posílení a vývoj výzkumné infrastruktury za účelem poskytování služeb na evropské úrovni.

Rozpočtové zásahy Společenství do nepřímých akcí jsou zaměřené na výzkumná střediska, university, podniky a národní nebo mezinárodní subjekty sídlící v členských státech a v evropských přidružených státech, provádějící výzkumné činnosti. Posledně jmenované subjekty mohou rovněž hrát roli zprostředkovatelů rozpočtových zásahů Společenství. Pokud se to ukáže jako potřebné pro dosažení cílů programu, mohou dostat výjimečně finanční podporu Společenství i instituce v nových nezávislých státech bývalého Sovětského svazu a mezinárodní organizace. Finanční příspěvek Společenství podle druhu nástroje je uveden v níže uvedené tabulce.

Činnosti VTR a finanční příspěvek Společenství podle druhu nástroje [2]

Druh nástroje | Příspěvek Společenství [1] [3] |

Sítě excelence | Integrační granty: nejvýše 25 % hodnoty kapacity a zdrojů navržených účastníky pro integraci formou paušální částky na podporu společného programu činností [4] |

Integrované projekty | Rozpočtové granty ve výši nejvýše: 50 % pro výzkum35 % pro demonstrace100 % pro některé jiné činnosti, jako je odborná příprava výzkumníků a správa konsorcií [6] [7] |

Specifické cílené projekty výzkumu nebo odborného vzdělávání | Rozpočtové granty ve výši nejvýše 50 % rozpočtu [5] [6] |

Opatření na podporu a rozvoj lidských zdrojů a mobility | Rozpočtové granty ve výši nejvýše 100 % rozpočtu v případě potřeby i ve formě paušální částky [5] |

Koordinační opatření | Rozpočtové granty ve výši nejvýše 100 % rozpočtu [5] |

Specifická podpůrná opatření | Rozpočtové granty ve výši nejvýše 100 % rozpočtu v případě potřeby i ve formě paušální částky [5] [8] |

Integrované iniciativy týkající se infrastruktury | Rozpočtové granty: podle druhu činnosti ve výši 50 % až 100 % rozpočtu [5] [6] [7] |

[1] Rozpočtem se v tomto sloupci rozumí finanční plán odhadující všechny zdroje a výdaje potřebné pro provádění opatření.

[2] Nepřímé akce VTR prováděné v oblasti jaderné syntézy a v rámci smluv, dohod, nebo právnických osob, kterých je Společenství stranou nebo členem, v souladu s pravidly, přijatými pro ně v podle pravidel pro účast.

[3] Podle obecné zásady nemůže finanční příspěvek Společenství pokrývat 100 % výdajů nepřímé akce, s výjimkou návrhů pokrývajících nákupní cenu stanovenou podmínkami platnými pro postupy výběrových řízení anebo nabývajících formu předem stanovené paušální částky určené Komisí.Finanční příspěvek Společenství však může být až ve výši 100 % výdajů na nepřímou akci, pokud taková nepřímá akce doplňuje činnosti, jinak zabezpečované účastníky. Ve specifických případech rovněž činí až 100 % rozpočtu potřebného na koordinaci činností financovaných samotnými účastníky.

[4] Tato sazba se různí podle jednotlivých oblastí.

[5] V závislosti na specifických podmínkách obdrží specifické právnické osoby, zejména státní instituce, financování až do výše 100 % rozpočtu jejich marginálních/dodatkových nákladů.

[6] Sazby podpory mohou být diferencované podle pravidel rámce Společenství pro veřejnou podporu výzkumu a vývoji v závislosti na tom, zda se opatření týkají výzkumu (nejvýše 50 %) nebo demonstrací (nejvýše 35 %) nebo jiných prováděných opatření, jako např. odborná příprava výzkumných pracovníků (nejvýše 100 %) nebo správa konsorcií (nejvýše 100 %).

[7] Činnosti integrovaných iniciativ týkající se infrastruktury musí zahrnovat jednu síťovou činnost (koordinační opatření: nejvýše 100 % rozpočtu) a alespoň jednu z dále uvedených činností: výzkumné činnosti (nejvýše 50 % rozpočtu) nebo specifické činnosti v oblasti služeb (specifická podpůrná opatření, např. přeshraniční přístup k infrastrukturám ve výzkumu: nejvýše 100 % rozpočtu).

[8] V případě opatření na podporu infrastruktury ve výzkumu související s přípravnými technickými pracemi (včetně studií proveditelnosti) a s rozvojem nové infrastruktury je účast Společenství omezena na nejvýše 50 %, případně 10 % rozpočtu.

--------------------------------------------------