2002/682/ES, EuratomRozhodnutí Rady ze dne 22. července 2002, kterým se přijímá jednací řád Rady

Rozhodnutí Rady

ze dne 22. července 2002,

kterým se přijímá jednací řád Rady

(2002/682/ES, Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 207 odst. 3 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 121 odst. 3 této smlouvy,

vzhledem k tomu, že jednací řád Rady se v souladu s čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Radou používá v oblastech, které upravují hlava V a hlava VI této smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Jednací řád Rady ze dne 5. června 2000 (2000/396/ES, ESUO, Euratom) [1] se nahrazuje tímto jednacím řádem, který vstupuje v platnost dnem 23. července 2002:"

Jednací Řád Rady

Článek 1

Oznámení a místo konání zasedání

1. Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise [2] Tento odstavec se shoduje s článkem 204 Smlouvy o ES..

2. Sedm měsíců před zahájením svého funkčního období oznámí předsednictví, po případném projednání s předchozím a následným předsednictvím, předpokládané termíny zasedání, která Rada uskuteční v rámci plnění svých legislativních úkolů nebo za účelem přijetí operativních rozhodnutí.

3. Rada má sídlo v Bruselu. Během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku [2].

Ve výjimečných a náležitě opodstatněných případech může Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně rozhodnout o jiném místě konání zasedání Rady.

Článek 2

Různá složení Rady, úloha Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy, plánování práce

1. Rada se schází v různých složeních podle předmětu jednání. Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy (dále jen "Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy") svolaná podle odst. 2 písm. a) stanoví seznam těchto složení, jenž je uveden v příloze I.

2. Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy se zabývá dvěma níže uvedenými hlavními oblastmi činnosti, kvůli nimž pořádá samostatná zasedání se samostatným pořadem, které se pokud možno konají v různých termínech. Uvedené oblasti jsou:

a) příprava na zasedání Evropské rady a následné hodnocení těchto zasedání, včetně nezbytné koordinace veškerých přípravných prací, celková koordinace politiky, institucionální a správní otázky, průřezová témata týkající se několika oblastí politiky Unie a všechna další témata, která jí byla svěřena Evropskou radou, s ohledem na předpisy pro činnost Hospodářské a měnové unie;

b) veškerá vnější opatření Unie, tj. společná zahraniční a bezpečnostní politika, evropská bezpečnostní a obranná politika, zahraniční obchod, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc.

3. Za účelem příprav zasedání Evropské rady vykonává Rada pro obecné záležitost a vnější vztahy svolaná podle odst. 2 písm. a) tyto činnosti:

a) vypracovává na základě návrhu předsednictví minimálně čtyři týdny před zasedáním Evropské rady komentovaný návrh pořadu jednání;

b) pořádá závěrečné přípravné jednání v předvečer zasedání Evropské rady a schvaluje pořad jednání.

Příspěvky dalších složení Rady k jednání Evropské rady se zasílají Radě pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolané podle odst. 2 písm. a) alespoň dva týdny před zahájením zasedání Evropské rady.

S výjimkou naléhavých a nepředvídatelných důvodů, vázaných kupříkladu na současnou mezinárodní situaci, se nekonají zasedání jiných složení Rady nebo přípravného výboru Rady v období mezi závěrečným přípravným jednáním podle písmene b) a zasedáním Evropské rady.

4. Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolaná podle odst. 2 písm. a) doporučuje Evropské radě k přijetí víceletý strategický program na následující tři roky, založený na společném návrhu vypracovaném příslušnými předsednictvími po projednání s Komisí.

5. Na základě uvedeného víceletého strategického programu a po příslušném projednání obě předsednictví, která budou vykonávat funkci v následujícím roce, předloží společně návrh ročního operativního programu činnosti Rady pro příslušný rok. Tento návrh programu se předkládá Radě pro obecné záležitosti a vnější vztahy každý rok v prosinci. Návrh mimo jiné zohledňuje i výsledky dialogu o politických prioritách na daný rok vedeného z podnětu Komise. Obě dotyčná předsednictví dokončí tento program na základě projednání Radou pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolanou podle odst. 2 písm. a).

6. Nastupující předsednictví sestavuje orientační pořady jednání Rady na období příštích šesti měsíců, uvádějící plánované legislativní práce a operativní rozhodnutí. Uvedené orientační pořady jednání se sestavují nejpozději jeden týden před zahájením funkčního období předsednictví na základě ročního operativního programu a po projednání s Komisí. V nezbytných případech lze kromě předem naplánovaných zasedání předpokládat i mimořádná zasedání.

Obdobné orientační pořady jednání Rady plánované na šestiměsíční období, následující po období uvedeném v prvním pododstavci, sestaví příslušné předsednictví po projednání s Komisí a s nastupujícím předsednictvím nejpozději jeden týden před zahájením svého funkčního období.

Ukáže-li se v průběhu šestiměsíčního období, že některé ze zasedání plánovaných na toto období nemá již nadále své opodstatnění, předsednictví jej nesvolá.

[3]

Pořad jednání

1. Předseda sestavuje předběžný pořad každého jednání Rady se zřetelem na její roční program. Pořad jednání je zasílán ostatním členům Rady a Komisi alespoň 14 dní před zahájením jednání.

2. Předběžný pořad jednání obsahuje body a s nimi související dokumenty, o jejichž zahrnutí byl generální sekretariát požádán členem Rady nebo Komisí alespoň 16 dnů před zahájením tohoto zasedání. V předběžném pořadu jednání jsou hvězdičkou označeny body, k nimž může být předsednictvím, členem Rady nebo Komisí požadováno hlasování. Uvedené označení se provede, jakmile jsou splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

3. Body týkající se přijetí právního aktu nebo společného postoje k legislativnímu návrhu nebo návrhu opatření přijímanému na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii nebudou uvedeny v předběžném pořadu jednání jako bod k usnesení, dokud neuplyne šestitýdenní lhůta stanovená v bodě 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

Rada může jednomyslně rozhodnout o neuplatnění šestitýdenní lhůty, podléhá-li zařazení bodu výjimce z důvodu naléhavosti stanovené v bodě 3 uvedeného Protokolu.

4. Do předběžného pořadu jednání mohou být zařazeny pouze body, k nimž byla členům Rady a Komisi zaslána dokumentace nejpozději k datu odeslání tohoto pořadu jednání.

5. Generální sekretariát doručí členům Rady a Komisi žádosti o zařazení záležitostí do pořadu jednání a dokumenty, u nichž nebyly respektovány shora uvedené lhůty.

Pokud Výbor stálých zástupců nedokončil posuzování legislativních bodů ve smyslu článku 7 do konce týdne předcházejícího týdnu před konáním jednání Rady, předsednictví vyškrtne tyto body, aniž je dotčen odstavec 2, z předběžného pořadu jednání, nevyžadují-li naléhavé důvody jinak.

6. Předběžný pořad jednání se rozděluje na část A a část B. Body, které může Rada schválit bez rozpravy, se zařazují do části A, což ale nevylučuje možnost, aby kterýkoli člen Rady vyjádřil nebo Komise vyjádřila k uvedeným bodům stanovisko a dal nebo dala jej uvést do zápisu.

7. Pořad jednání schvaluje Rada na začátku každého zasedání. Zařazení dalšího bodu, který není obsažen v předběžném pořadu jednání, vyžaduje jednomyslnost v Radě. Takto zařazené body se předkládají k hlasování, pokud byly splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

8. Bod uvedený v části A však bude z pořadu jednání stažen, nerozhodne-li Rada jinak, pokud by postoj k tomuto bodu mohl vést k dalšímu jednání o tomto bodu nebo pokud tak požaduje člen Rady nebo pokud tak požaduje Komise.

9. Každá žádost o zařazení dalšího bodu mezi "Jiné záležitosti" se doloží vysvětlujícím dokumentem.

Článek 4

Zastoupení nepřítomného člena Rady

Na základě ustanovení článku 11 o přenesení hlasovacích práv je člen Rady, který se nemůže jednání účastnit, oprávněn sjednat si zastoupení.

Článek 5

Zasedání

1. Zasedání Rady jsou neveřejná, vyjma případů uvedených v článku 8.

2. Komise je zvána k účasti na zasedáních Rady. Totéž platí pro Evropskou centrální banku v případech, kdy uplatňuje své právo podávat návrhy. Rada však může rozhodnout, že bude jednat bez přítomnosti Komise nebo Evropské centrální banky.

3. Asistující úředníci mohou doprovázet členy Rady nebo Komisi. Jména a funkce těchto úředníků se oznamují předem generálnímu sekretariátu. Rada je oprávněna stanovit pro každou delegaci maximální počet osob včetně členů Rady přítomných ve stejné chvíli v zasedací místnosti Rady.

4. Ke vstupu na jednání Rady je nutné předložit průkaz vydaný generálním sekretariátem.

Článek 6

Úřední tajemství a předkládání dokumentů v soudním řízení

1. Aniž jsou dotčena ustanovení článků 8 a 9 a ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům, vztahuje se na jednání Rady povinnost zachovávat úřední tajemství vyjma případů, kdy Rada rozhodne jinak.

2. Pro účely soudního řízení mohou Rada nebo Výbor stálých zástupců schválit předložení opisu nebo výňatku z dokumentů Rady, jejichž zpřístupnění v souladu s ustanoveními o přístupu veřejnosti k dokumentům nebylo dosud povoleno.

Článek 7

Případy, ve kterých Rada jedná jako normotvůrce

Rada jedná jako normotvůrce ve smyslu čl. 207 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES, když schvaluje právní předpisy, které jsou závazné ve členských státech nebo pro členské státy, ve formě nařízení, směrnic, rámcových rozhodnutí nebo rozhodnutí a usnesení na základě příslušných ustanovení Smluv, s výjimkou rozhodovacích postupů vedoucích k přijetí vnitřních opatření, správních aktů nebo rozpočtových opatření, aktů, které se týkají interinstitucionálních nebo mezinárodních vztahů, nebo nezávazných aktů (např. závěrů, doporučení nebo usnesení).

Jsou-li Radě předkládány legislativní návrhy nebo podněty, zdrží se Rada přijímání aktů, které nejsou stanoveny Smlouvami, např. usnesení nebo deklarací, které nejsou uvedeny v článku 9.

Článek 8

Veřejná zasedání Rady a veřejné rozpravy

1. Zasedání Rady o právních aktech, schvalovaných v souladu se spolurozhodovacím postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o ES, jsou veřejnosti přístupná v této míře:

a) Předkládání nejvýznamnějších legislativních návrhů Komisí a následná rozprava v Radě jsou veřejné. Soupis uvedených návrhů schvaluje na začátku každého šestiměsíčního období na doporučení předsednictví a po konzultaci s Komisí Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy na svém zasedání svolaném podle čl. 2 odst. 2 písm. a);

[4].

V uvedených případech jsou jednání Rady veřejná prostřednictvím audiovizuálnímu přenosu zasedání Rady, zejména do prostor náslechového sálu. Výsledek hlasování se oznamuje vizuálními prostředky.

Generální sekretariát informuje v co největším časovém předstihu veřejnost o datu a přibližném čase konání uvedených audiovizuálních přenosů a přijímá veškerá praktická opatření k zajištění řádného provádění tohoto odstavce.

2. Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy vede každoročně na svém zasedání svolaném podle čl. 2 odst. 2 písm. a) rozpravu o ročním operativním programu Rady z hlediska veřejného zájmu, případně o ročním pracovním programu Komise. Tato každoroční politická rozprava se veřejně přenáší audiovizuálními prostředky.

3. Na základě usnesení přijatého kvalifikovanou většinou Rady nebo Výboru stálých zástupců uspořádá Rada alespoň jednu veřejnou rozpravu o významných nových legislativních návrzích, které nejsou uvedeny v odstavci 1.

Rada nebo Výbor stálých zástupců mají právo kvalifikovanou většinou rozhodovat v konkrétním případě o konání dalších veřejných rozprav k významným otázkám, které se týkají zájmů Unie.

Témata rozpravy nebo konkrétní předmět rozpravy jsou navrhovány předsednictvím, kterýkoli členem Rady nebo Komisí.

Uvedené rozpravy jsou veřejně přenášeny audiovizuálními prostředky.

Článek 9

Zveřejnění výsledků hlasování, odůvodnění hlasování a zápisů z jednání

1. S výjimkou případů, kdy Rada jedná veřejně podle čl. 8 odst. 1, tj. jedná jako normotvůrce ve smyslu článku 7, zveřejňují se výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady, a rovněž tak prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se schválení legislativních aktů.

Stejné pravidlo platí pro:

a) výsledky hlasování a odůvodnění hlasování, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se schválení společného postoje podle článku 251 nebo 252 Smlouvy o ES;

b) výsledky hlasování členů Rady nebo jejich zástupců v dohodovacím výboru, svolávaném podle článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, a odůvodnění hlasování, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se jednání dohodovacího výboru;

c) výsledky hlasování a odůvodnění hlasování, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se vypracování úmluvy na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii.

2. Výsledky hlasování se zveřejňují také v případě:

a) kdy se Rada usnáší na základě hlavy V Smlouvy o Evropské unii jednomyslným usnesením Rady nebo Výboru stálých zástupců z podnětu jednoho z jejich členů;

b) kdy Rada zaujímá společný postoj ve smyslu hlavy VI Smlouvy o Evropské unii jednomyslným usnesením Rady nebo Výboru stálých zástupců z podnětu jednoho z jejich členů;

c) v dalších případech podle usnesení Rady nebo Výboru stálých zástupců, přijatého z podnětu jednoho z jejich členů.

V případech, kdy jsou výsledky hlasování v Radě zveřejňovány v souladu s písmeny a) až c), se rovněž na žádost příslušných členů Rady zveřejní odůvodnění učiněné při hlasování, a to v souladu s tímto jednacím řádem a při zachování právní jistoty a zájmů Rady.

Prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body tohoto zápisu týkající se schválení přijetí aktů uvedených v písmenech a) až c) se zveřejní usnesením Rady nebo Výboru stálých zástupců přijatým z podnětu jednoho z jejich členů.

3. Výsledky hlasování se nezveřejňují v případě projednávání vedoucího k předběžnému hlasování nebo ke schválení přípravných aktů.

Článek 10

Přístup veřejnosti k dokumentům Rady

Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady jsou uvedena v příloze II.

Článek 11

Hlasovací mechanismy a usnášeníschopnost

1. Rada hlasuje z podnětu svého předsedy.

Předseda je dále povinen zahájit hlasování z podnětu člena Rady nebo Komise za předpokladu, že tak rozhodne většina členů Rady.

2. Členové Rady odevzdávají své hlasy podle pořadí členských států stanoveného v článku 203 Smlouvy o ES, počínaje členem, který podle uvedeného pořadí následuje za členem zastávajícím funkci předsedy.

3. Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů [5].

4. Pro hlasování Rady je nezbytné, aby byla hlasování přítomna většina členů Rady, kteří jsou na základě Smluv k hlasování oprávněni. Před odevzdáním hlasů ověří předseda za pomoci generálního sekretariátu, zda je Rada usnášeníschopná.

[6]

Písemný postup

1. Právní akty Rady k naléhavým záležitostem se mohou schvalovat písemným hlasováním, rozhodne-li Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně o použití tohoto postupu. Za zvláštních okolností může použití tohoto postupu navrhnout rovněž předseda; v takovém případě se písemné hlasování provede, vyjádří-li s tímto postupem všichni členové Rady svůj souhlas.

2. Souhlas Komise s písemným postupem se vyžaduje tehdy, má-li písemné hlasování rozhodnout o záležitosti, kterou Radě předložila Komise.

3. Generální sekretariát vypracuje každý měsíc souhrnný přehled právních aktů schválených v písemném postupu.

[7].

5. Generální sekretariát stanoví ukončení písemného postupu.

Článek 13

Zápis

1. Z každého jednání Rady se pořizuje zápis, který je po schválení podepisován generálním tajemníkem, vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (dále jen "generální tajemník") nebo náměstkem generálního tajemníka, kteří jsou oprávněni delegovat své právo podpisu na generální ředitele generálního sekretariátu.

Obecně platí, že ke každému bodu pořadu jednání se v zápise uvádějí:

- dokumenty předložené Radě,

- usnesení přijatá Radou nebo závěry, k nimž Rada dospěla,

- prohlášení Rady a prohlášení, o jejichž uvedení požádal člen Rady nebo o jejichž uvedení požádala Komise.

2. Návrh zápisu vypracuje generální sekretariát do 15 dnů a předloží jej Radě nebo Výboru stálých zástupců ke schválení.

3. Před uvedeným schválením je každý člen Rady oprávněn nebo Komise oprávněna požadovat, aby byly do zápisu zapracovány podrobnější údaje k jakémukoli bodu pořadu jednání. Uvedené žádosti se podávají ve Výboru stálých zástupců.

Článek 14

Jednání a usnesení na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnou právní úpravou pro používání jazyků

1. Nerozhodne-li Rada z důvodu naléhavosti jednomyslně jinak, vede svá jednání a přijímá usnesení pouze na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnou právní úpravou pro používání jazyků.

2. Každý člen Rady je oprávněn vznést námitku proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích podle odstavce 1, které určí.

Článek 15

Podepisování právních aktů

Znění právních aktů schválených Radou a aktů společně přijatých Evropským parlamentem a Radou podepisuje při přijetí úřadující předseda a generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka. Generální tajemník a náměstek generálního tajemníka jsou oprávněni delegovat právo podpisu na generální ředitele generálního sekretariátu.

[8]

Chybějící oprávnění k účasti na hlasování

Pro účely použití tohoto jednacího řádu budou náležitě zohledněny v souladu s přílohou III případy, kdy podle Smluv nemá jeden nebo několik členů Rady právo účastnit se hlasování.

Článek 17

Zveřejnění právních aktů v Úředním věstníku

1. V Úředním věstníku zveřejňuje generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka:

a) právní akty uvedené v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES;

b) právní akty uvedené v čl. 163 odst. 1 Smlouvy o Euratomu;

c) společné postoje přijaté Radou v souladu s postupy uvedenými v článcích 251 a 252 Smlouvy o ES a jejich odůvodnění;

d) rámcová rozhodnutí a rozhodnutí uvedená v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

e) úmluvy vypracované Radou na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

V Úředním věstníku bude uveden vstup v platnost uvedených úmluv;

f) úmluvy podepsané mezi členskými státy na základě článku 293 Smlouvy o ES.

V Úředním věstníku bude uveden vstup v platnost uvedených úmluv;

g) mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím.

V Úředním věstníku bude uveden vstup v platnost uvedených dohod;

h) mezinárodní dohody uzavřené na základě článku 24 Smlouvy o Evropské unii, pokud Rada nerozhodne jinak na základě článků 4 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise . [9]

V Úředním věstníku bude uveden vstup v platnost uvedených dohod.

2. Pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak, zveřejní generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka v Úředním věstníku:

a) podněty předložené Radě členským státem na základě čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES;

b) podněty předložené Radě členským státem na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

c) společné postoje uvedené v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

d) směrnice, které nespadají pod čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES, rozhodnutí, která nespadají pod čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES, doporučení a stanoviska.

3. Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou jednomyslně, případ od případu, zda má generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka zveřejnit v Úředním věstníku společné strategie, společné akce a společné postoje uvedené v článku 12 Smlouvy o Evropské unii;

4. Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou, případ od případu a se zřetelem k možnému zveřejnění základního právního aktu, zda má generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka v Úředním věstníku zveřejnit:

a) opatření, kterými se provádějí společné akce uvedené v článku 12 Smlouvy o Evropské unii;

b) společné akce, společné postoje nebo jiná usnesení přijatá na základě společné strategie v souladu s ustanovením první odrážky čl. 23 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

c) všechna opatření, kterými se provádějí rozhodnutí uvedená v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, a všechna opatření, kterými se provádějí úmluvy vypracované Radou na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

d) další právní akty Rady, kupříkladu rozhodnutí sui generis nebo usnesení.

5. Zřizuje-li se dohodou uzavíranou mezi Společenstvím a jedním nebo několika státy nebo mezinárodními organizacemi orgán s rozhodovací pravomocí, Rada při uzavření takové dohody rozhodne, zda rozhodnutí přijímaná uvedeným orgánem budou zveřejňována v Úředním věstníku.

Článek 18

Oznamování právních aktů

1. Směrnice, které nejsou uvedeny v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES, a rozhodnutí, která nejsou uvedena v čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES, oznamuje adresátům generální tajemník, náměstek generálního tajemníka nebo generální ředitel jednající z jejich pověření.

2. Nejsou-li zveřejněny v Úředním věstníku, oznamuje následující právní akty adresátům generální tajemník, náměstek generálního tajemníka nebo generální ředitel jednající z jejich pověření:

a) doporučení;

b) společné strategie, společné akce a společné postoje uvedené v článku 12 Smlouvy o Evropské unii;

c) společné postoje uvedené v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

d) opatření, kterými se provádějí právní akty schválené na základě článků 12 a 34 Smlouvy o Evropské unii.

3. Generální tajemník, náměstek generálního tajemníka nebo generální ředitel jednající z jejich pověření zašlou vládám členských států a Komisi ověřené opisy směrnic Rady, které nespadají pod čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES, a rozhodnutí a doporučení Rady.

Článek 19 [10]

Výbor stálých zástupců, výbory a pracovní skupiny

[11] zajišťuje soulad politik a opatření Unie a dohlíží nad dodržováním níže uvedených zásad a pravidel:

a) zásad legality, subsidiarity, přiměřenosti a odůvodňování právních aktů;

b) předpisů o oprávněních orgánů a institucí Unie;

c) rozpočtových ustanovení;

d) pravidel postupů, transparentnosti a kvalitní přípravy návrhu.

2. Všechny body pořadu jednání Rady předem projednává Výbor stálých zástupců, nerozhodne-li tento výbor jinak. Výbor stálých zástupců usiluje o dosažení dohody na své úrovni, aby mohl Radě předložit dotčený text k přijetí. Zajišťuje, že jsou dokumenty předkládány Radě v náležité formě, a případně navrhuje obecné zásady, alternativy nebo doporučovaná řešení. V naléhavých případech rozhodne Rada jednomyslně o vyřízení záležitosti bez předchozího projednání.

3. Výbory nebo pracovní skupiny se zřizují schválením nebo se souhlasem Výboru stálých zástupců s cílem provést některé předem vymezené přípravné práce nebo studie.

Generální sekretariát aktualizuje a zveřejňuje seznam přípravných orgánů. Pouze výbory a pracovní skupiny uvedené v tomto seznamu se mohou scházet jako přípravné orgány Rady.

4. Výboru stálých zástupců předsedá v závislosti na bodech programu jednání stálý zástupce nebo zástupce stálého zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady. Nerozhodne-li Rada jinak, předsedá dalším výborům stanoveným ve Smlouvách rovněž delegát tohoto členského státu. Totéž platí i pro výbory a pracovní skupiny uvedené v odstavci 3, nerozhodne-li Výbor stálých zástupců jinak.

5. Co se týče přípravy zasedání složení Rady, které se scházejí každých šest měsíců, předsedá výborům, vyjma Výboru stálých zástupců, a pracovním skupinám, konaným v průběhu předchozích šesti měsíců, delegát toho členského státu, který je na řadě, aby předsedal uvedeným zasedáním Rady.

6. Má-li být spis v podstatě projednán během stanovené šestiměsíční lhůty, může delegát členského státu, vykonávajícího předsednictví v tomto šestiměsíčním období, předsedat během předchozích šesti měsíců výborům a pracovním skupinám, vyjma Výboru stálých zástupců, při projednávání uvedeného spisu. Praktické provádění tohoto pododstavce je předmětem dohody mezi oběma příslušnými předsednickými státy.

Ve zvláštním případě projednávání rozpočtu Společenství na určitý finanční rok předsedá přípravným orgánům Rady, vyjma Výboru stálých zástupců, zabývajícím se přípravou bodů programu jednání Rady k posouzení rozpočtu, delegát členského státu, který bude vykonávat předsednictví Rady během druhého pololetí roku, jenž danému finančnímu roku předchází. Totéž platí, se souhlasem druhého předsednického státu, i pro předsednictví Rady při projednávání uvedených rozpočtových bodů. Příslušné předsednické státy projednají praktická opatření.

[12]

a) rozhodnutí o svolání zasedání Rady jinde, než v Bruselu nebo Lucemburku (čl. 1 odst. 3);

b) schválení předložení opisu nebo výňatku z dokumentu Rady pro účely soudního řízení (čl. 6 odst. 2);

c) usnesení o uspořádání veřejné rozpravy v Radě (čl. 8 odst. 3);

d) usnesení o zveřejnění výsledků hlasování v případech uvedených v čl. 9 odst. 2 a 3;

e) rozhodnutí o použití písemného postupu (čl. 12 odst. 1);

f) schválení nebo doplnění zápisu z jednání Rady (čl. 13 odst. 2 a 3);

g) rozhodnutí o zveřejnění, případně nezveřejnění textu nebo právního aktu v Úředním věstníku (čl. 17 odst. 2, 3 a 4);

h) rozhodnutí o konzultaci s orgánem nebo institucí;

i) rozhodnutí stanovící nebo prodlužující lhůtu ke konzultaci s orgánem nebo institucí;

j) rozhodnutí o prodloužení lhůt stanovených v čl. 251 odst. 7 Smlouvy o ES;

k) schválení znění dopisu zasílaného orgánu nebo instituci.

Článek 20

Předsednictví a řádný průběh jednání

1. Předsednictví odpovídá za uplatňování tohoto jednacího řádu a za řádný průběh jednání. Pokud Rada nerozhodne jinak, může předsednictví přijímat veškerá opatření vhodná k zajištění nejlepšího využití vymezeného času zasedání, a zejména pak:

a) omezit u každé delegace počet účastníků přítomných v zasedacím sále při projednávání určitého bodu a rozhodnout o otevření náslechového sálu;

b) stanovit pořadí projednávaných bodů a délku jejich projednávání;

c) členit čas určený k projednání určitého bodu, zvláště omezením délky příspěvků jednotlivých účastníků a stanovením pořadí jejich vystoupení;

d) požádat delegace o předložení písemných návrhů na změny projednávaného textu, případně se stručným výkladem, před stanoveným datem;

e) požádat delegace, které zaujímají stejné nebo podobné stanovisko k určitému bodu, textu nebo části textu, aby si zvolily jednu z nich, která vyjádří jejich společné stanovisko na zasedání nebo písemně před začátkem zasedání.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 19 odst. 4 až 6 a oprávnění a celková politická odpovědnost předsednictví, je předsednictví nápomocen zástupce toho členského státu, který v příštím období převezme předsednictví. Na žádost předsednictví a na základě jeho pokynů jej posledně jmenovaný podle potřeby vystřídá, zprostí jej, je-li to nezbytné, některých úkolů a zajistí kontinuitu práce Rady.

[14]

Zprávy výborů a pracovních skupin

Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto jednacího řádu předsednictví organizuje zasedání jednotlivých výborů a pracovních skupin tak, aby jejich zprávy byly k dispozici před zasedáními Výboru stálých zástupců, na nichž budou tyto zprávy projednány.

Nevyžadují-li naléhavé důvody jinak, odloží předsednictví na následující zasedání Výboru stálých zástupců projednání všech legislativních bodů pořadu ve smyslu článku 7, jejichž projednávání nebylo v příslušném výboru nebo pracovní skupině ukončeno nejméně pět pracovních dnů před zasedáním Výboru stálých zástupců.

Článek 22

[15]

V rámci pomoci Radě při plnění úkolu zajištění kvalitní přípravy právních aktů, které Rada přijímá, má právní služba, podle interinstitucionální dohody ze dne 22. prosince 1998, za úkol včas prověřit kvalitu návrhů právních aktů a předložit Radě a jejím orgánům redakční úpravy.

V rámci celého legislativního procesu věnují všichni, kteří v rámci činnosti Rady předkládají texty, zvláštní pozornost kvalitě přípravy návrhů.

Článek 23

Generální tajemník a generální sekretariát

1. Radě je nápomocen generální sekretariát řízený generálním tajemníkem, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za chod generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje jednomyslným usnesením Rada.

2. Rada rozhoduje o organizační struktuře generálního sekretariátu. [16]

Na základě své pravomoci činí generální tajemník a náměstek generálního tajemníka veškerá nezbytná opatření k zajištění plynulého chodu generálního sekretariátu.

3. Generální sekretariát se úzce a nepřetržitě podílí na organizaci, koordinaci a zajištění souladu práce Rady a na plnění jejího ročního programu. V rámci své odpovědnosti a pod vedením předsednictví jí napomáhá při hledání řešení.

V souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii je generální tajemník Radě a předsednictví nápomocen při řešení otázek společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně koordinace činnosti zvláštních zástupců.

Generální tajemník může v případě potřeby požádat předsednictví o svolání výboru nebo pracovní skupiny, zvláště v souvislosti s otázkami společné zahraniční a bezpečnostní politiky, nebo o zařazení bodu na pořad jednání výboru nebo pracovní skupiny.

4. Generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka předloží včas Radě návrh výdajů Rady, aby tak zajistil dodržení lhůt stanovených finančními předpisy.

5. Generální tajemník, kterému je nápomocen náměstek generálního tajemníka, plně odpovídá za správu položek uvedených v oddílu II, Rada, a přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného hospodaření s těmito prostředky. Vynakládá příslušné prostředky v souladu s ustanoveními finančního nařízení platného pro souhrnný rozpočet Evropských společenství.

Článek 24

Bezpečnost

Pravidla bezpečnosti schvaluje Rada kvalifikovanou většinou.

Článek 25

Povinnosti depozitáře dohod a úmluv

V případě, že je generální tajemník Rady jmenován depozitářem dohody uzavřené na základě článku 24 Smlouvy o Evropské unii nebo dohody uzavřené Společenstvím a jedním nebo několika státy nebo mezinárodními organizacemi, úmluvy uzavřené mezi členskými státy nebo úmluvy vypracované na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii, ukládají se ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny k uvedeným dohodám nebo úmluvám v sídle Rady.

V uvedených případech vykonává generální tajemník povinnosti depozitáře a rovněž zajišťuje vyhlášení dat vstupu v platnost uvedených dohod nebo úmluv v Úředním věstníku.

Článek 26

Zastupování před Evropským parlamentem

Rada může být před Evropským parlamentem nebo jeho výbory zastupována předsednictvím nebo s jeho souhlasem příštím předsednictvím nebo generálním tajemníkem. Rada může být také před uvedenými výbory zastupována náměstkem generálního tajemníka nebo vyššími úředníky generálního sekretariátu, jednajícími z pověření předsednictví.

Rada může rovněž předkládat svá stanoviska Evropskému parlamentu písemně.

Článek 27

Ustanovení upravující formu právních aktů

Ustanovení upravující formu právních aktů jsou uvedena v příloze IV.

Článek 28

Korespondence určená Radě

Korespondence určená Radě se zasílá k rukám předsedy adresu sídla Rady:

Rada Evropské unie

Rue de la Loi 175

B-1048 Brusel

PŘÍLOHA I

SEZNAM SLOŽENÍ RADY

1. Obecné záležitosti a vnější vztahy [1].

2. Hospodářské a finanční věci [2].

3. Spravedlnost a vnitřní věci [3].

4. Zaměstnanost, sociální politika, ochrana zdraví a spotřebitelů.

5. Hospodářská soutěž (vnitřní trh, průmysl a výzkum) [4].

6. Doprava, telekomunikace a energetika.

7. Zemědělství a rybolov.

8. Životní prostředí.

9. Vzdělání, mládež a kultura [5].

Každý členský stát rozhoduje o způsobu svého zastoupení v Radě v souladu s článkem 203 Smlouvy o ES.

[6].

V případě Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy je každá vláda zastoupena na jednotlivých zasedáních tohoto složení ministrem nebo státním tajemníkem dle vlastního výběru.

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘÍSTUPU VEŘEJNOSTI K DOKUMENTŮM RADY

Článek 1

Rozsah

Každá fyzická nebo právnická osoba má přístup k dokumentům Rady na základě zásad, podmínek a omezení stanovených nařízením (ES) č. 1049/2001 a zvláštních ustanovení stanovených v této příloze.

Článek 2

Projednání týkající se dokumentů třetích osob

1. Pro účely použití čl. 4 odst. 5 a čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001, a pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odstavců 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že uvedený dokument nesmí být zpřístupněn, je věc projednána s příslušnou třetí osobou, jestliže:

a) se jedná o citlivý dokument podle definice uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001;

b) dokument pochází z členského státu a

- byl předložen Radě před 3. prosincem 2001 nebo

- příslušný členský stát požádal, aby nebyl zpřístupněn bez jeho předchozího souhlasu.

2. Ve všech ostatních případech, obdrží-li Rada žádost o přístup k dokumentu třetí osoby, jehož je držitelem, je žádost pro účel použití čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 projednána generálním sekretariátem s příslušnou třetí osobou, pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odstavců 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že uvedený dokument bude či nebude zpřístupněn.

3. Projednání s třetí osobou probíhá písemnou formou (včetně e-mailu) a je jí poskytnuta přiměřená lhůta k vyjádření při zohlednění lhůty stanovené v článku 7 nařízení (ES) č. 1049/2001. V případech uvedených v odstavci 1 se požaduje písemné stanovisko třetí osoby.

4. Nevztahují-li se na dokument ustanovení odst. 1 písm. a) nebo písm. b) a není-li generální sekretariát vzhledem k odmítavému stanovisku třetí osoby přesvědčen o použitelnosti čl. 4 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 1049/2001, bude se záležitostí zabývat Rada.

Jestliže Rada zvažuje zpřístupnění dokumentu, musí být třetí osoba neprodleně písemně informována o záměru Rady zpřístupnit dokument po uplynutí lhůty alespoň 10 pracovních dnů. Třetí osoba musí být zároveň upozorněna na článek 243 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Článek 3

Žádosti o projednání od jiných orgánů nebo od členských států

Žádosti o projednání zpřístupnění dokumentu Rady zasílají jiné orgány nebo členské státy Radě na e-mailovou adresu [email protected] faxem na číslo: + 32(0)22 85 63 61.

Generální sekretariát okamžitě vydá z pověření Rady své stanovisko se zřetelem na požadovanou lhůtu, v jejímž rámci musí příslušný orgán nebo členský stát učinit rozhodnutí, nejpozději však do pěti pracovních dnů.

Článek 4

Dokumenty pocházející z členských států

Žádost členského státu podávaná na základě čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001 se předkládá v písemné formě generálnímu sekretariátu.

Článek 5

Postoupení žádostí členských států

Postoupí-li členský stát žádost Radě, vyřizuje se uvedená žádost v souladu s články 7 a 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 a příslušnými ustanoveními této přílohy. V případě úplného nebo částečného zamítnutí přístupu je žadateli oznámeno, že případná opakovaná žádost musí být adresována přímo Radě.

Článek 6

Adresa pro zasílání žádostí

Žádosti o přístup k dokumentu se zasílají písemně k rukám generálního tajemníka Rady, vysokého představitele na adresu rue de la Loi/Wetstraat 175, B-1048 Brusel, e-mailovou adresu [email protected] faxem na číslo: + 32(0)22 85 63 61.

Článek 7

Vyřizování původních žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, vyřizuje každou žádost o přístup k dokumentu Rady generální sekretariát.

Článek 8

Vyřizování opakovaných žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, rozhoduje o každé opakované žádosti Rada.

Článek 9

Poplatky

Poplatky za vyhotovení a zasílání opisů dokumentů Rady stanoví generální tajemník.

Článek 10

Veřejně přístupný rejstřík dokumentů Rady

1. Za poskytování přístupu veřejnosti k rejstříku dokumentů Rady je odpovědný generální sekretariát.

2. Kromě odkazů na dokumenty bude v rejstříku vyznačeno, které dokumenty vypracované po 1. červenci 2000 již byly zpřístupněny. S výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů [1] a článku 16 nařízení (ES) č. 1049/2001 bude jejich obsah zpřístupněn na Internetu.

Článek 11

Dokumenty přímo přístupné veřejnosti

1. Tento článek se vztahuje na všechny dokumenty Rady, pokud nejsou citlivé, a aniž je dotčena možnost podání písemné žádosti v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2. Pro účely tohoto článku se:

- "oběhem" rozumí rozeslání konečného znění dokumentu členům Rady, jejich zástupcům nebo delegátům;

- "legislativním dokumentem" rozumí každý dokument týkající se projednání a přijetí legislativního aktu ve smyslu článku 7 jednacího řádu Rady.

3. Generální sekretariát umožní veřejnosti ihned po uvedení do oběhu přístup k:

a) dokumentům, jejichž původcem není Rada ani členský stát, které byly zpřístupněny původcem nebo s jeho souhlasem;

b) předběžnému pořadu jednání Rady v jednotlivých složeních;

c) každému textu, který Rada přijala a hodlá zveřejnit v Úředním věstníku.

4. Za předpokladu, že se na ně jednoznačně nevztahuje žádná z výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, je generální sekretariát oprávněn zpřístupnit veřejnosti ihned po uvedení do oběhu také:

a) předběžný pořad jednání výborů a pracovních skupin;

b) další dokumenty, např. informační poznámky, zprávy, průběžné zprávy a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v jednom z jejích přípravných orgánů, které neodrážejí jednotlivé postoje delegací, vyjma stanovisek a příspěvků právní služby.

5. Kromě dokumentů uvedených v odstavcích 3 a 4 zpřístupní generální sekretariát veřejnosti ihned po uvedení do oběhu:

a) průvodní poznámky a opisů dopisů týkající se legislativních aktů, které Radě adresovaly jiné orgány nebo instituce Evropské unie nebo, s výhradou čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001, členský stát;

b) poznámky předložené Výboru stálých zástupců nebo Radě ke schválení (poznámky k bodům I/A a A) a návrhy legislativních aktů, jichž se uvedené poznámky týkají;

c) usnesení přijatá Radou v průběhu řízení uvedeného v článku 251 Smlouvy o ES a společné dokumenty schválené dohodovacím výborem.

6. Po přijetí jednoho z rozhodnutí podle odst. 5 písm. c) nebo po konečném přijetí příslušného právního aktu zpřístupní generální sekretariát veřejnosti veškeré legislativní dokumenty související s uvedeným právním aktem, které byly vypracovány dříve než dané rozhodnutí a na něž se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2 a odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1049/2001. Mezi uvedené dokumenty se řadí informační poznámky, zprávy, průběžné zprávy a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v jednom z jejích přípravných orgánů (výstupy z projednávání), vyjma stanovisek a příspěvků právní služby.

Na žádost členského státu se dokumenty, na něž se nevztahuje první pododstavec a které odrážejí individuální postoj delegace uvedeného členského státu v Radě, nezpřístupňují veřejnosti na základě těchto ustanovení.

PŘÍLOHA III

1. Při uplatnění následujících ustanovení tohoto jednacího řádu v případě rozhodnutí, o nichž není jeden nebo více členů Rady nebo Výboru stálých zástupců oprávněno na základě Smluv hlasovat, se nebere na hlasování uvedených členů zřetel:

a) čl. 1 odst. 3 druhý pododstavec (konání zasedání v jiném místě, než v Bruselu či Lucemburku);

b) čl. 3 odst. 7 (zařazení bodu, který není obsažen v předběžném pořadu, na pořad jednání);

c) čl. 3 odst. 8 (ponechání bodu z části A na pořadu jednání jakožto bod v části B, neboť jinak by musel být z pořadu jednání stažen);

d) čl. 5 odst. 2 pouze pokud jde o přítomnost Evropské centrální banky (jednání bez přítomnosti Evropské centrální banky);

e) čl. 9 odst. 2 první pododstavec písm. b) a c), druhý a třetí pododstavec (zveřejňování výsledků hlasování, odůvodnění hlasování, prohlášení v zápisu z jednání Rady a bodů uvedeného zápisu týkající se přijetí společného postoje na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii; zveřejňování výsledků hlasování, odůvodnění hlasování, prohlášení v zápisu z jednání Rady a bodů uvedeného zápisu týkající se případů, jež nejsou uvedeny v odstavci 2;

f) čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec (zahájení hlasování);

g) čl. 12 odst. 1 (užití písemného postupu);

[1];

i) čl. 17 odst. 2 písm. a) a b) (nezveřejnění podnětu předloženého členským státem na základě čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES nebo čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii v Úředním věstníku);

j) čl. 17 odst. 2 písm. c) a d) (nezveřejnění společného postoje, přijatého na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii, nebo některých směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek v Úředním věstníku);

k) čl. 17 odst. 4 písm. c) (zveřejnění všech opatření, kterými se provádějí rozhodnutí nebo úmluvy uvedené v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, v Úředním věstníku);

l) čl. 17 odst. 5 (zveřejnění nebo nezveřejnění rozhodnutí přijatých orgánem zřízeným na základě mezinárodní dohody v Úředním věstníku);

2. Člen Rady nebo Výboru stálých zástupců není oprávněn uplatnit následující ustanovení tohoto jednacího řádu v souvislosti s usneseními, o nichž není tento člen na základě Smluv oprávněn hlasovat:

a) čl. 3 odst. 8 (možnost člena Rady požádat o stažení bodu A z pořadu jednání);

b) čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec (možnost člena Rady požadovat zahájení hlasování);

c) čl. 11 odst. 3 (možnost člena Rady hlasovat na základě zmocnění jiným členem);

d) čl. 14 odst. 2 (možnost, aby kterýkoli člen Rady vyjádřil námitky proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích, které určí).

PŘÍLOHA IV

USTANOVENÍ O FORMĚ PRÁVNÍCH AKTŮ

A. Forma nařízení

1. Nařízení přijímaná společně Evropským parlamentem a Radou a nařízení Rady obsahují:

a) v názvu označení "nařízení", po němž následuje pořadové číslo, datum přijetí a označení předmětu;

b) slova "Evropského parlamentu a Rady Evropské unie", případně "Rady Evropské unie";

c) odkaz na ustanovení, na jejichž základě se nařízení přijímá, jemuž předcházejí slova "s ohledem na";

d) odkaz na předložené návrhy, získaná stanoviska a uskutečněné konzultace;

e) odůvodnění nařízení, jemuž předcházejí slova "vzhledem k těmto důvodům:"; jednotlivé body odůvodnění jsou číslovány;

f) slova "přijaly toto nařízení", případně "přijala toto nařízení", po nichž následují ustanovení nařízení.

2. Nařízení jsou členěna na články, které jsou případně sdružovány v kapitoly a oddíly.

3. V posledním článku nařízení je stanoveno datum vstupu v platnost, pokud uvedené datum předchází dvacátému dni po vyhlášení nebo po něm následuje.

4. Za posledním článkem nařízení se uvádějí:

a) i) slova "toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech",

nebo

[1];

b) slova "V …dne …", po nichž následuje datum přijetí nařízení, a

c) v případě:

i) společného přijetí nařízení Evropským parlamentem a Radou formulace:

"Za Evropský parlament

předseda,

Za Radu

předseda"

po níž následuje jméno předsedy Evropského parlamentu a předsedy Rady úřadujícího v době přijetí nařízení;

ii) nařízení Rady formulace:

"Za Radu

předseda",

po níž následuje jméno předsedy Rady úřadujícího v době přijetí nařízení.

B. Forma směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek (Smlouva o ES)

1. Směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou a směrnice a rozhodnutí Rady obsahují v názvu označení "směrnice" nebo "rozhodnutí".

2. Doporučení a stanoviska vydávané Radou obsahují v názvu označení "doporučení" nebo "stanovisko".

3. Ustanovení týkající se nařízení uvedená v písmenu A se obdobně použijí pro směrnice a rozhodnutí, nestanoví-li Smlouva o ES jinak.

C. Forma společných strategií Evropské rady, společných akcí a společných postojů uvedených v článku 12 Smlouvy o Evropské unii

Společné strategie, společné akce a společné postoje ve smyslu článku 12 Smlouvy o Evropské unii nesou jeden z následujících odpovídajících nadpisů:

a) "Společná strategie Evropské rady", pořadové číslo (rok/číslo/SZBP), datum přijetí a předmět;

b) "Společná akce Rady", pořadové číslo (rok/číslo/SZBP), datum přijetí a předmět;

c) "Společný postoj Rady", pořadové číslo (rok/číslo/SZBP), datum přijetí a předmět;

D. Forma společných postojů, rámcových rozhodnutí, rozhodnutí a úmluv uvedených v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii

Společné postoje, rámcová rozhodnutí, rozhodnutí a úmluvy ve smyslu čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii nesou jeden z následujících odpovídajících nadpisů:

a) "Společný postoj Rady", pořadové číslo (rok/číslo/SVV), datum přijetí a předmět;

b) "Rámcové rozhodnutí Rady", pořadové číslo (rok/číslo/SVV), datum přijetí a předmět;

c) "Rozhodnutí Rady", pořadové číslo (rok/číslo/SVV), datum přijetí a předmět;

d) "Úmluva vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii" a předmět.

"

V Bruselu dne 22. července 2002.

Za Radu

předseda

P. S. Møller

[1] Úř. věst. L 149, 23.6.2000, s. 21. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2001/216/ES (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 30) a rozhodnutí 2001/840/ES (Úř. věst. L 313, 30.11.2001, s. 40).

[2] Tento odstavec se shoduje s písmenem b) jediného článku Protokolu o umístění sídel orgánů a některých subjektů a útvarů Evropských společenství a Europolu (Evropského policejního úřadu), který tvoří přílohu Smluv.

[3] K článkům 1 a 3 "Aniž je dotčen čl. 22 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že v případech vyžadujících rychlé rozhodnutí může být ve velmi krátké lhůtě svoláno mimořádné zasedání, Rada si je vědoma požadavku na rychlé a efektivní řešení otázek společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Opatření uvedená v článku 3 nebrání splnění uvedeného požadavku."

[4] K čl. 8 odst. 1 písm. b)"Čl. 8 odst. 1 písm. b) bude proveden následujícím způsobem: Předsednictvo vyznačí v předběžném pořadu jednání slovy "veřejné jednání" ty body, o nichž bude Rada na konci jednání hlasovat.Toto praktické opatření nemá žádný vliv na pravidlo uvedené v čl. 11 odst. 1 jednacího řádu Rady."

[5] Tento odstavec se shoduje s článkem 206 Smlouvy o ES.

[6] k článku 12 "Rada souhlasí, že zváží, zda je vhodné do tohoto jednacího řádu začlenit možnost užití zjednodušeného písemného řízení, jedná-li Rada na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii."

[7] k čl. 12 odst. 4 "Rada připomíná, že síť COREU musí být užívána v souladu se závěry Rady ze dne 12. června 1995 o metodách práce Rady."

[8] k článku 16 a příloze III "Rada souhlasí, aby se ustanovení článku 16 a přílohy III vztahovala na právní akty, pro jejichž přijetí nejsou někteří členové Rady na základě Smluv oprávněni hlasovat. Uvedená ustanovení se však netýkají použití článku 7 Smlouvy o Evropské unii.Při prvním použití článků 43 a 44 Smlouvy o Evropské unii Rada zváží, s ohledem na zkušenosti získané v jiných oblastech, nezbytné úpravy článku 16 a přílohy III tohoto jednacího řádu."

[9] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[10] Tato ustanovení se nedotýkají úlohy Hospodářského a finančního výboru stanovené článkem 114 Smlouvy o ES a stávajících rozhodnutí Rady (Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 109, a Úř. věst. L 5, 1.1.1999, s. 71).

[11] k čl. 19 odst. 1 "Výbor stálých zástupců zajistí soulad zásad uvedených v odstavci 1 a jejich dodržování, zvláště u záležitostí, jejichž samostatná příprava probíhá v jiných orgánech."

[12] k čl. 19 odst. 7 "Zastává-li člen Rady názor, že návrh procedurálního rozhodnutí předložený Výboru stálých zástupců k přijetí v souladu s čl. 19 odst. 7 vyvolává otázku o podstatě obsahu, postoupí se návrh rozhodnutí Radě."

[13] Tato ustanovení se nedotýkají úlohy Hospodářského a finančního výboru stanovené v čl. 114 Smlouvy o ES a stávajících rozhodnutí Rady o této úloze (Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 109, a Úř. věst. L 5, 1.1.1999, s. 71).

[14] k článku 21 "Zprávy pracovních skupin a veškeré další dokumenty sloužící jako podklad pro jednání Výboru stálých zástupců musejí být zasílány delegacím včas, aby je mohly řádně prostudovat."

[15] k článku 22 "Členové Rady vyjadřují připomínky k návrhům na úřední kodifikaci legislativních textů do třiceti dnů po rozeslání příslušných návrhů generálním sekretariátem.Členové Rady zajistí, aby ta ustanovení návrhu na nové přeformulování legislativních textů, která byla převzata z předchozího právního aktu bez podstatné změny, byla projednána v souladu se zásadami projednávání kodifikačních návrhů."

[16] Odstavec 1 a odst. 2 první pododstavec se shodují s čl. 207 odst. 2 Smlouvy o ES.

[1] Včetně evropské bezpečnostní a obranné politiky a rozvojové spolupráce.

[2] Včetně rozpočtu.

[3] Včetně civilní ochrany.

[4] Včetně cestovního ruchu.

[5] Včetně audiovizuální oblasti.

[6] k příloze I druhému pododstavci "Předsednictví uspořádá pořady jednání Rady spojením spolu souvisejících bodů pořadu, aby usnadnil účast příslušných vnitrostátních zástupců, zejména musí-li se určité složení Rady zabývat jasně odlišitelnými soubory témat."

[1] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[1] k příloze III bodě 1 písm. h)"Rada potvrzuje, že i nadále platí současná praxe, podle níž se dokumenty sloužící jako podklad pro jednání vypracovávají ve všech jazycích."

[1] k příloze IV oddílu A bodu 4 písm. a) podbodu ii)"Rada připomíná, že v případech stanovených Smlouvami, kdy právní akt není použitelný pro všechny členské státy nebo ve všech členských státech, je nezbytné jednoznačně vymezit územní platnost aktu v odůvodnění a v obsahu příslušného právního aktu."

--------------------------------------------------