32002D0630Rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2002, kterým se stanoví rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS)

Publikováno: Úř. věst. L 203, 1.8.2002 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 22. července 2002 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 1. srpna 2002 Nabývá účinnosti: 1. srpna 2002
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. prosince 2007
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Rozhodnutí Rady

ze dne 22. července 2002,

kterým se stanoví rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS)

(2002/630/SVV)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 30 odst. 1, článek 31 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 29 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že si Unie klade za cíl poskytovat svým občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a práva vysokou úroveň ochrany tím, že rozvíjí společný postup členských států v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, a tím, že předchází a rasismu a xenofobii a potírá je.

(2) Evropská rada na zasedání v Tampere v říjnu 1999 ve svých závěrech vyzývá k zesílení spolupráce při předcházení trestné činnosti, včetně trestné činnosti páchané prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií, a boji proti ní za účelem vytváření skutečného evropského prostoru práva. Význam spolupráce v této oblasti byl opětovně zdůrazněn v akčním plánu nazvaném "Předcházení organizované trestné činnosti a boj proti ní: Strategie Evropské unie pro počátek nového tisíciletí" [3].

(3) V článku 12 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení [4] jsou členské státy vyzývány ke spolupráci při účinnější ochraně zájmů obětí v trestním řízení.

(4) Je vhodné rozšířit evropský rozměr projektů na tři členské státy nebo dva členské státy a kandidátskou zemi za účelem podpory vytváření partnerství a výměny informací a správných vnitrostátních postupů.

(5) Radou založené programy Grotius II – Trestní právo [5], Stop II [6], Oisin II [7], Hippokrates [8] a Falcone [9] přispívají k posílení spolupráce policejních a soudních orgánů v členských státech a k vzájemnému porozumění jejich policejním, soudním, právním a správním systémům.

(6) Po schválení akčního plánu Evropské unie pro boj proti drogám (2000–2004) na zasedání Evropské rady ve Feiře v červnu 2000 jsou součástí tohoto rámcového programu i opatření v oblasti boje proti nezákonnému obchodu s drogami.

(7) Založení jednotného rámcového programu, které výslovně žádaly Evropský parlament a Rada při přijímání předchozích programů, povede k dalšímu zesílení spolupráce díky koordinovanému, mezioborovému přístupu, který předpokládá zapojení orgánů příslušných pro předcházení trestné činnosti a boji proti ní na úrovni Evropské unie. V této spolupráci musí být zachován vyvážený přístup k činnostem zaměřeným na vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(8) Je žádoucí zajistit kontinuitu činností podporovaných rámcovým programem tím, že budou koordinovány v jednom rámci, což povede ke zjednodušení postupů, zkvalitňování řídících postupů a úsporám z rozsahu. Kromě toho je třeba plně využít operativní výhody programu, zejména pro donucovací orgány, povzbuzovat spolupráci donucovacích orgánů členských států a zprostředkovat těmto orgánům lepší pochopení pracovních postupů jejich protějšků v ostatních členských státech a případných závazných omezení jejich činnosti.

(9) Výdaje na rámcový program by neměly překročit stávající limity rubriky 3 finančního výhledu.

(10) O ročních rozpočtových položkách na rámcový program by měl rozhodovat rozpočtový orgán v rámci rozpočtového procesu.

(11) Je třeba zpřístupnit rámcový program kandidátským zemím a umožnit jim stát se partnery a účastníky projektů financovaných programem. Popřípadě by mohla být předpokládána i účast jiných států v programu.

(12) Opatření potřebná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijímána v souladu s postupy jím stanovenými a za pomoci výboru.

(13) Ke zvýšení přidané hodnoty projektů prováděných v rámci tohoto rozhodnutí je nutné zajistit soudržnost a doplňkovost těchto projektů s jinými formami akcí Společenství.

(14) Je třeba zajistit pravidelné sledování a vyhodnocování rámcového programu, aby mohly být prováděné projekty hodnoceny vzhledem k jeho cílům a aby mohly být v případě potřeby změněny jeho priority.

(15) V tomto rozhodnutí je obsažena finanční referenční částka ve smyslu bodu 34 interinstitucionální dohody Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a zdokonalování rozpočtového procesu [10] na celou dobu trvání rámcového programu, aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou o založení Evropského společenství,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zavedení rámcového programu

1. Toto rozhodnutí zavádí rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen "program").

2. Program se zřizuje na dobu od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2007 a může být prodloužen.

Článek 2

Cíle programu

1. Program přispívá k obecnému cíli poskytovat občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a práva vysokou úroveň ochrany. V této souvislosti je cílem programu zejména:

a) rozvíjet, provádět a vyhodnocovat evropské politiky v této oblasti,

b) podporovat a posilovat tvorbu sítí, vzájemnou spolupráci v obecných otázkách společného zájmu členských států, výměnu a šíření informací, zkušeností a osvědčených postupů, místní a regionální spolupráci a zkvalitňovat a přizpůsobovat odborné vzdělávání a vědeckotechnický výzkum,

c) povzbuzovat členské státy, aby posilovaly spolupráci s kandidátskými zeměmi, jinými třetími zeměmi a příslušnými regionálními a mezinárodními organizacemi.

2. Program podporuje projekty v následujících oblastech spadajících pod hlavu VI Smlouvy o Evropské unii:

a) soudní spolupráce obecně a spolupráce v trestních věcech konkrétně, včetně odborného vzdělávání,

b) spolupráce donucovacích orgánů,

c) spolupráce donucovacích orgánů nebo jiných veřejných nebo soukromých organizací v členských státech zapojených do předcházení trestné činnosti (organizované i neorganizované) a boji proti ní,

d) spolupráce členských států při zajištění účinné ochrany zájmů obětí v trestním řízení.

Článek 3

Přístup k programu

1. Z programu jsou spolufinancovány projekty trvající nejdéle dva roky, které jsou předloženy veřejnými nebo soukromými institucemi či organizacemi, včetně profesních organizací, nevládních organizací, sdružení, organizací zastupujících obchodní a výzkumné instituce a instituce základního a dalšího vzdělávání; tyto projekty jsou zaměřeny na cílové skupiny stanovené v odstavci 3.

2. Ke spolufinancování jsou způsobilé projekty zaměřené na cíle uvedené v článku 2, které zahrnují partnery v nejméně třech členských státech nebo ve dvou členských státech a jedné kandidátské zemi. Kandidátské země se mohou na projektech podílet, aby se seznámily s acquis v této oblasti a lépe připravily na přistoupení. Poslouží-li to cílům projektu, mohou se na projektech podílet i jiné třetí země.

3. Program se zaměřuje na tyto cílové skupiny:

a) právní odborníci: soudci, státní zástupci, advokáti, soudní úředníci, vyšetřovatelé, soudní vykonavatelé, soudní znalci, soudní tlumočníci a další odborníci z oblasti soudnictví,

b) úředníci a zaměstnanci donucovacích orgánů: veřejné orgány členských států příslušné podle vnitrostátních předpisů pro předcházení a odhalování trestné činnosti a boj proti ní,

c) úředníci jiných vládních subjektů a představitelé sdružení, profesních organizací, výzkumu a obchodu zapojení do předcházení trestné činnosti (organizované i neorganizované) a boje proti ní,

d) představitelé služeb pomoci obětem trestných činů, včetně veřejných subjektů odpovědných za oblast přistěhovalectví a sociálních služeb.

4. V rámci cílů uvedených v článku 2 mohou být z programu také spolufinancovány:

a) zvláštní projekty předložené v souladu s odstavcem 1, které mají zvláštní význam z hlediska programových priorit nebo spolupráce s kandidátskými zeměmi,

b) doplňková opatření, jako jsou semináře, setkání expertů nebo jiné činnosti zaměřené na šíření výsledků programu.

5. V rámci cílů uvedených v článku 2 může být přímá finanční podpora z programu poskytnuta nevládním organizacím na jejich činnosti obsažené v jejich ročním pracovním programu, pokud organizace splňují tato kritéria:

a) jsou to neziskové organizace,

b) byly zřízeny v souladu s právem členského státu,

c) provozují činnost evropského rozměru, která zahrnuje zpravidla nejméně polovinu členských států,

d) k cílům jejich činnosti patří jeden nebo více cílů stanovených v článku 2.

Článek 4

Činnosti programu

Program zahrnuje tyto druhy projektů:

a) odborné vzdělávání,

b) vytvoření a zahájení programů výměn a stáží,

c) studium a výzkum,

d) šíření výsledků dosažených v rámci programu,

e) podpora spolupráce mezi donucovacími a soudními orgány členských států a ostatními veřejnými nebo soukromými organizacemi členských států zapojenými do předcházení trestné činnosti a boje proti ní, například formou pomoci při tvorbě sítí,

f) konference a semináře.

Článek 5

Financování programu

1. Finanční referenční částka pro provádění tohoto programu v období let 2003 až 2007 je 65 milionů EUR.

Roční rozpočtové položky povoluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

2. Spolufinancování projektu z prostředků programu vylučuje jakékoliv další financování z jiného programu čerpajícího prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

3. Na základě finančních rozhodnutí budou uzavřeny finanční smlouvy mezi Komisí a organizátory projektu. Finanční rozhodnutí a s nimi související smlouvy podléhají finanční kontrole Komise a účetní kontrole Účetního dvora.

4. Podíl finanční podpory ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nesmí přesáhnout 70 % celkových nákladů projektu.

5. Zvláštní projekty a doplňková opatření ve smyslu čl. 3 odst. 4 a činnosti uvedené v čl. 3 odst. 5 však mohou být financovány v rozsahu 100 %, přičemž musí být dodržena horní hranice 10 % celkové roční přidělené částky do programu na zvláštní projekty podle čl. 3 odst. 4 písm. a) a horní hranice 5 % celkové roční přidělené částky na doplňková opatření podle čl. 3 odst. 4 písm. b).

Článek 6

Provádění programu

1. Za řízení a provádění programu odpovídá Komise ve spolupráci s členskými státy.

2. Komise řídí program v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

3. K provádění programu Komise

a) sestavuje roční pracovní program obsahující jednotlivé cíle, tematické priority a popřípadě seznam zvláštních projektů a doplňkových opatření; program musí být vyvážený s ohledem na oblasti určené v čl. 2 odst. 2, přičemž na každou z oblastí uvedených v písmenech a), b) a c) uvedeného odstavce musí připadnout alespoň 15 % ročních prostředků;

b) hodnotí a vybírá předložené projekty a zajišťuje jejich řízení.

4. Předložené projekty se posuzují poradním postupem stanoveným v článku 8. Roční pracovní program, zvláštní projekty a doplňková opatření ve smyslu čl. 3 odst. 4, jakož i činnosti uvedené v čl. 3 odst. 5, se posuzují řídícím postupem stanoveným v článku 9.

5. Při hodnocení a výběru organizátory předložených projektů, které musí být slučitelné s příslušnými politikami, se Komise řídí těmito kritérii:

a) soulad s cíli programu,

b) evropský rozměr projektu a prostor pro účast kandidátských zemí,

c) slučitelnost s opatřeními, která jsou přijímána nebo plánována v rámci politických priorit Evropské unie v oblasti soudní spolupráce obecně a spolupráce v trestních věcech konkrétně,

d) míra, v jaké se projekty doplňují s jinými minulými, současnými či budoucími projekty spolupráce,

e) schopnost organizátora uskutečnit projekt,

f) kvalita projektu, pokud jde o jeho koncepci, organizaci, prezentaci a očekávané výsledky,

g) částka finanční podpory požadovaná z programu a její přiměřenost k očekávaným výsledkům,

h) dopad očekávaných výsledků na cíle programu.

Článek 7

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise (dále jen "výbor").

2. Výbor přijme na návrh předsedy svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu, který byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropských společenství.

3. Na informační schůzky po zasedání výboru může Komise přizvat zástupce kandidátských zemí.

Článek 8

Poradní postup

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, předloží zástupce Komise výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, případně hlasováním.

2. Stanovisko výboru je uvedeno do zápisu; každý členský stát má právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj.

3. Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru způsob, jakým vzala toto stanovisko na vědomí.

Článek 9

Řídící postup

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, předloží zástupce Komise výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda určit v závislosti na naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

2. Komise přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě může Komise nejvýše o tři měsíce ode dne tohoto sdělení odložit použitelnost opatření, o kterých rozhodla.

3. Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě stanovené v odstavci 2 přijmout jiné rozhodnutí.

Článek 10

Soudržnost a doplňkovost

Ve spolupráci s členskými státy zajišťuje Komise soudržnost a doplňkovost projektů s jinými politikami Společenství.

Článek 11

Sledování a hodnocení

Komise pravidelně sleduje program. Komise informuje Evropský parlament o přijatém pracovním programu a o seznamu spolufinancovaných projektů a předkládá Evropskému parlamentu a Radě

a) výroční zprávu o provádění programu. První zprávu předloží do 30. června 2004,

b) do 30. června 2005 předběžné hodnocení provádění programu,

c) do 30. září 2006 sdělení o pokračování programu, v případě potřeby doprovázené příslušným návrhem,

d) do 30. června 2008 závěrečné hodnocení celého programu.

Článek 12

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku.

V Bruselu dne 22. července 2002.

Za Radu

předseda

P. S. Møller

[1] Úř. věst. C 51 E, 26.2.2002, s. 345.

[2] Stanovisko ze dne 9. dubna 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 124, 3.5.2000, s. 1.

[4] Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 1.

[5] Úř. věst. L 186, 7.7.2001, s. 1 (Grotius II – Trestní právo).

[6] Úř. věst. L 186, 7.7.2001, s. 7 (Stop II).

[7] Úř. věst. L 186, 7.7.2001, s. 4 (Oisin II).

[8] Úř. věst. L 186, 7.7.2001, s. 11.

[9] Úř. věst. L 99, 31.3.1998, s. 8.

[10] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU