(ES) č. 2423/2001Nařízení Evropské centrální bankKomise (ES) č. 2423/2001 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2001/13)

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2423/2001

ze dne 22. listopadu 2001

o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí

(ECB/2001/13)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou [1], a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou [2], a zejména na čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2819/98 ze dne 1. prosince 1998 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/1998/16) [3] již bylo změněno nařízením (ES) č. 1921/2000 (ECB/2000/8) [4]. Vzhledem k novým zásadním změnám uvedeného nařízení je žádoucí přepracovat dotyčná ustanovení a spojit je do jediného textu tohoto nařízení.

(2) Evropský systém centrálních bank (dále jen "ESCB") vyžaduje ke splnění svých úkolů sestavení konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí. Jejím hlavním účelem je poskytnout Evropské centrální bance (dále jen "ECB") ucelený statistický obraz měnového vývoje v zúčastněných členských státech, na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Tyto statistiky obsahují stavové údaje o agregovaných finančních aktivech a pasivech, vysoce kvalitní tokové údaje týkající se úvěrů a zdokonalené tokové údaje o držbě cenných papírů.

(3) ECB vydává v souladu s ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen "Smlouva") a za podmínek stanovených ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen "statut") nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů ESCB vymezených ve statutu a v některých případech stanovených právními akty Rady na základě čl. 107 odst. 6 Smlouvy.

(4) Článek 5.1 statutu vyžaduje, aby ECB pro zajištění úkolů, kterými je pověřen ESCB, ve spolupráci s národními centrálními bankami shromažďovala nezbytné statistické informace buď od příslušných vnitrostátních orgánů, nebo přímo od hospodářských subjektů. Článek 5.2 statutu stanoví, že úkoly popsané v článku 5.1 provádějí v rámci svých možností národní centrální banky.

(5) Může být nezbytné a zároveň může snížit zpravodajskou zátěž, shromažďují-li národní centrální banky od skutečného souboru zpravodajských jednotek statistické informace nutné ke splnění statistických požadavků ECB jako součást širšího zpravodajského systému, který jednotlivé národní centrální banky vytvářejí v rámci vlastních pravomocí v souladu s právními přepisy Společenství, vnitrostátními právními předpisy nebo se zavedenou praxí a který slouží jiným statistickým účelům, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. Ke zprůhlednění je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že údaje jsou shromažďovány pro jiné statistické účely. Ve zvláštních případech se ECB může ke splnění svých požadavků spolehnout na statistické informace shromážděné pro jiné účely.

(6) Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci jejich referenčního souboru, a opravňuje ji, aby některé třídy zpravodajských jednotek plně nebo částečně zprostila statistické zpravodajské povinnosti. Čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení stanoví, že ECB může přijímat nařízení upravující podmínky, za kterých lze uplatnit právo ověřovat statistické informace nebo provádět jejich nucené shromažďování.

(7) Článek 5 nařízení (ES) č. 2531/98 opravňuje ECB přijímat taková nařízení nebo rozhodnutí, která umožňují osvobodit instituce od povinnosti vytváření minimálních rezerv, vymezit způsoby, jak lze vyloučit nebo odečíst závazky vůči jiné instituci od základu pro stanovení minimálních rezerv a stanovit rozdílné sazby minimálních rezerv pro určité kategorie závazků. Podle článku 6 zmíněného nařízení má ECB právo shromažďovat od institucí informace potřebné k uplatňování minimálních rezerv a právo ověřit si přesnost a kvalitu informací, které instituce poskytují jako doklad plnění povinnosti minimálních rezerv. Je žádoucí, aby se snížila celková zpravodajská zátěž, a proto aby byly použity statistické údaje týkající se měsíčních rozvah i pro pravidelný výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí podléhajících systému minimálních rezerv ESCB.

(8) Článek 4 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že členské státy si samy řídí organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracují s ESCB, aby zajistily plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu.

(9) Přestože nařízení přijatá ECB na základě článku 34.1 statutu neposkytují žádná práva ani neukládají žádné povinnosti nezúčastněným členským státům, vztahuje se článek 5 statutu na zúčastněné i nezúčastněné členské státy. Nařízení (ES) č. 2533/98 připomíná, že článek 5 statutu spolu s článkem 5 Smlouvy obsahuje povinnost navrhnout a přijmout na vnitrostátní úrovni veškeré kroky, které nezúčastněné členské státy považují za vhodné pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát zúčastněnými členskými státy.

(10) Aby bylo usnadněno řízení likvidity ECB a úvěrových institucí, měly by být požadavky na minimální rezervy potvrzeny nejpozději v první den udržovacího období; výjimečně může úvěrovým institucím nastat potřeba vykázat opravy základu pro stanovení minimálních rezerv nebo výše minimálních rezerv, které již byly potvrzeny; postupy pro potvrzení nebo uznání výše minimálních rezerv není nijak dotčena povinnost zpravodajských jednotek vždy vykazovat správné statistické údaje a opravovat případné nesprávné statistické údaje, které již vykázaly.

(11) Je nutno vymezit zvláštní postupy pro fúze a rozdělení týkající se úvěrových institucí, aby byly vyjasněny povinnosti těchto institucí, pokud jde o minimální rezervy; definice fúzí a rozdělení uvedené v tomto nařízení jsou založeny na definicích již existujících v sekundárních právních předpisech Společenství týkajících se akciových společností. Tyto definice byly upraveny pro účely tohoto nařízení; těmito postupy není dotčena možnost držení minimálních rezerv přes zprostředkovatele.

(12) Měnová statistika ECB je odvozena z rozvahové statistiky měnových finančních institucí shromažďované v souladu s nařízením (ES) č. 2819/98 (ECB/1998/16), které bylo připraveno během druhé etapy hospodářské a měnové unie, a byla tedy považována pouze za minimální soubor údajů požadovaných pro účely měnové politiky. Zmíněné nařízení se navíc týkalo pouze shromažďování stavových rozvahových údajů, nikoliv vykazování údajů o úpravách z přecenění potřebných pro sestavení tokové statistiky pro protipoložky širokého měnového agregátu M3, ze kterého se odvozují míry růstu. Vzhledem k omezenému charakteru těchto souborů údajů bylo nutné rozvahovou statistiku měnových finančních institucí zdokonalit.

(13) Je nezbytné rozšířit požadavky na měsíční výkazy tak, aby poskytovaly měsíční členění vkladových pasiv podle subsektorů a dále podle splatnosti/měny a měsíční členění úvěrů podle subsektorů/splatnosti a účelu, neboť tato členění jsou považována pro účely měnové politiky za zásadní. To zahrnuje i začlenění údajů, které byly dříve shromažďovány pouze čtvrtletně.

(14) Je nutné včas odvozovat stavovou a tokovou statistiku pro měnové agregáty a protipoložky. Z konsolidované rozvahy týkající se stavů se odvozuje toková statistika s využitím dalších statistických informací týkajících se změn směnného kursu, dalších změn hodnoty cenných papírů a odpisů/snížení hodnoty úvěrů a jiných úprav, jako je např. změna zatřídění.

(15) Uložením zpravodajské povinnosti statistickým zpravodajských jednotkám je nezbytné zajistit dostupnost vhodně harmonizovaných a vysoce kvalitních údajů o odpisech/sníženích hodnoty úvěrů. Je rovněž třeba shromažďovat údaje o změnách ocenění cenných papírů.

(16) Zvláštní rozvahová kategorie "papíry peněžního trhu" byla zrušena a spojena s kategorií "emitované dluhové cenné papíry" na straně pasiv. Nástroje přiřazené do této kategorie jsou vedeny jako "emitované dluhové cenné papíry" a zařazeny podle jejich původní doby splatnosti. Obdobné nové přeřazení proběhlo také na straně aktiv rozvahy měnových finančních institucí.

(17) Definice vkladů by měla zohlednit použití zůstatků, které tvoří předem zaplacené částky v kontextu elektronických peněz,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení mají výrazy "zpravodajské jednotky", "zúčastněný členský stát" a "rezident" stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98.

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří měnové finanční instituce, které jsou rezidenty na území zúčastněných členských států. Pro statistické účely zahrnují měnové finanční instituce rezidentské úvěrové instituce, jak jsou definovány v právních předpisech Společenství, a všechny ostatní rezidentské finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnových finančních institucí a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů.

2. Národní centrální banky mohou udělit výjimky malým měnovým finančním institucím za předpokladu, že měnové finanční instituce přispívající k měsíční konsolidované rozvaze představují alespoň 95 % celkové stavové rozvahy měnových finančních institucí v každém zúčastněném členském státě. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby mohly udělit nebo případně zrušit tuto výjimku s účinkem od počátku každého roku.

Článek 3

Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely

1. V souladu se zásadami třídění, stanovenými v části 1 oddíle I přílohy I, ECB vytváří a vede seznam měnových finančních institucí pro statistické účely při zohlednění požadavků na četnost a včasnost, které vyplývají z jeho použití v rámci systému minimálních rezerv ESCB. K vytváření a udržování seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely je příslušná Výkonná rada ECB.

2. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely a jeho aktualizace zpřístupní národní centrální banky a ECB dotčeným institucím vhodným způsobem, včetně elektronických prostředků, prostřednictvím internetu nebo,na žádost dotčených zpravodajských jednotek v tištěné podobě.

3. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely má pouze informativní povahu. Je-li však nejnovější dostupná verze seznamu podle odstavce 2 nesprávná, nesmí ECB uložit sankci žádnému subjektu, který řádně nesplnil zpravodajskou povinnost, neboť v dobré víře spoléhal na nesprávný seznam.

Článek 4

Statistická zpravodajská povinnost

1. Pro pravidelné sestavování konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí podle stavů a toků vykazují jednotky zařazené do skutečného souboru zpravodajských jednotek jednou měsíčně národní centrální bance členského státu, v němž jsou rezidenty, statistické informace vztahující se k jejich rozvaze sestavené ke konci měsíce a měsíčním úpravám toků týkajících se odpisů/snížení hodnoty úvěrů a změn ocenění držených cenných papírů během období vykazování. Čtvrtletně se vykazují další podrobnosti o určitých položkách rozvahy ve vztahu ke stavům.

2. Požadované statistické informace jsou uvedeny v příloze I k tomuto nařízení.

3. Požadované statistické informace jsou vykazovány v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou stanoveny v příloze IV tohoto nařízení.

4. Národní centrální banky určí a zavedou v souladu s národními zvláštnostmi postupy pro vykazování, které musí skutečný soubor zpravodajských jednotek dodržovat. Národní centrální banky zajistí, aby tyto postupy vykazování poskytovaly potřebné statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy podle čl. 4 odst. 3.

5. Účelem výjimek uvedených v čl. 2 odst. 2 je snížit statistickou zpravodajskou povinnost měnových finančních institucí takto:

- na úvěrové instituce, pro které výjimka platí, se vztahuje snížená statistická zpravodajská povinnost podle přílohy II tohoto nařízení,

- na malé měnové finanční instituce, které nejsou úvěrovými institucemi, se vztahuje snížená statistická zpravodajská povinnost podle přílohy III tohoto nařízení.

Malé měnové finanční instituce se mohou rozhodnout, že se na ně výjimka nevztahuje a že budou plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost.

6. Aniž je dotčena výjimka podle čl. 2 odst. 2, mohou národní centrální banky udělit výjimku fondům peněžního trhu pokud jde o vykazování úprav z přecenění tím, že je zbaví zpravodajské povinnosti v této oblasti.

7. Národní centrální banky mohou udělit výjimku pokud jde o četnost a včasnost vykazování změn ocenění cenných papírů a požadovat je čtvrtletně a ve stejném termínu jako údaje o stavech vykazovaných čtvrtletně, pokud jsou splněny následující požadavky:

- zpravodajské jednotky poskytnou národním centrálním bankám příslušné informace o provádění oceňování, včetně kvantitativních údajů o procentním složení držby těchto nástrojů, které podléhají různým metodám oceňování,

- dojde-li k podstatné změně ocenění, jsou národní centrální banky oprávněny požadovat, aby jim zpravodajské jednotky poskytly dodatečné údaje za měsíc, ve kterém k takové změně došlo.

8. V případě fúze, rozdělení nebo jiné reorganizace, která může ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám a včas před uskutečněním takové fúze, rozdělení nebo reorganizace, o postupu, který plánují použít, aby byla splněna statistická zpravodajská povinnost stanovená tímto nařízením.

Článek 5

Použití vykázaných statistických informací pro účely nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15)

1. Statistické informace vykázané úvěrovými institucemi podle tohoto nařízení využije každá úvěrová instituce k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv podle nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2818/98 ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/1998/15) [5], ve znění nařízení (ES) č. 1921/2000 (ECB/2000/8). Každá úvěrová instituce použije tyto informace zejména k ověření toho, zda plní své povinnosti týkající se držení minimálních rezerv v daném udržovacím období.

2. Aniž jsou dotčeny povinnosti zpravodajských jednotek stanovené v článku 4 a v příloze IV tohoto nařízení, mohou úvěrové instituce, na něž se vztahuje povinnost držení minimálních rezerv, vykázat opravy základu pro výpočet minimálních rezerv a výše minimálních rezerv podle postupů uvedených v článku 5 nařízení (ES)č. 2818/98 (ECB/1998/15).

3. Zvláštní a přechodná ustanovení pro uplatňování systému minimálních rezerv ESCB jsou stanovena v příloze II tohoto nařízení. Zvláštní ustanovení této přílohy mají přednost před ustanoveními nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15).

Článek 6

Ověřování a nucené shromažďování

Právo ověřit nebo vynuceně shromažďovat informace, které zpravodajské jednotky poskytují v souladu se statistickou zpravodajskou povinností stanovenou v tomto nařízení, vykonávají národní centrální banky, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Toto právo se vykonává zejména tehdy, jestliže některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 7

Přechodná ustanovení

Přechodná ustanovení pro použití částí tohoto nařízení jsou uvedena v příloze V tohoto nařízení.

Článek 8

Zrušení

1. Zrušuje se nařízení (ES) č. 2819/98 (ECB/1998/16).

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 9

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2002.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 22. listopadu 2001.

Za Radu guvernérů ECB

prezident

Willem F. Duisenberg

[1] Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

[2] Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 1.

[3] Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 7.

[4] Úř. věst. L 229, 9.9.2000, s. 34.

[5] Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA VYKAZOVÁNÍ STATISTICKÝCH ÚDAJŮ A ZÁSADY TŘÍDĚNÍ

ČÁST 1

Měnové finanční instituce a požadavky na vykazování statistických údajů

Úvod

Cílem je pravidelné sestavování správně členěné konsolidované rozvahy finančních zprostředkovatelů vytvářejících peníze pro zúčastněné členské státy, na něž se pohlíží jako na jediný hospodářský prostor, podle stavů a toků, založené na úplném a stejnorodém měnovém sektoru a souboru zpravodajských jednotek.

Statistický systém pro zúčastněné členské státy zahrnující konsolidovanou rozvahu sektoru měnových finančních institucí se proto skládá z těchto dvou hlavních prvků:

- seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely,

- stanovení statistických informací, které tyto měnové finanční instituce měsíčně a čtvrtletně vykazují.

Tyto statistické informace shromažďují národní centrální banky od měnových finančních institucí podle vnitrostátních postupů při dodržení harmonizovaných definic a třídění stanovených v této příloze.

I. Měnové finanční instituce

1. Evropská centrální banka (ECB) vytváří a pravidelně aktualizuje seznam měnových finančních institucí pro statistické účely v souladu s dále uvedenými zásadami třídění. Jedním z důležitých aspektů je finanční inovace, která je sama ovlivněna vývojem jednotného trhu a přechodem k hospodářské a měnové unii, což obojí ovlivňuje charakteristiky finančních nástrojů a podněcuje finanční instituce ke změně zaměření své činnosti. Postupy sledování a průběžného ověřování zajišťují, že seznam měnových finančních institucí zůstává pro statistické účely aktuální, přesný, maximálně stejnorodý a dostatečné stabilní. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely obsahuje údaj, zda se na instituce právně vztahuje systém minimálních rezerv Evropského systému centrálních bank (ESCB).

2. V důsledku toho se v souladu s definicí uvedenou v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení sektor měnových finančních institucí skládá kromě centrálních bank ze dvou větších skupin rezidentských finančních institucí. Jsou to úvěrové instituce, jak je vymezují právní předpisy Společenství ("podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti [1] a poskytování úvěrů na vlastní účet; nebo instituce elektronických peněz ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a obezřetnostním dohledu nad touto činností" (Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39)) [2], a ostatní měnové finanční instituce, tj. ostatní rezidentské finanční instituce, které splňují definici měnových finančních institucí bez ohledu na povahu své činnosti. Stupeň nahraditelnosti mezi nástroji vydávanými ostatními měnovými finančními institucemi a vklady u úvěrových institucí určuje jejich třídění, pokud v ostatních ohledech splňují definici měnových finančních institucí.

3. Je třeba poznamenat, že podle směrnice 2000/12/ES jsou některé subjekty z jejího použití částečně vyloučeny. Na tyto subjekty se vztahuje toto nařízení, pokud splňují definici měnových finančních institucí.

4. Nahraditelnost vkladů finančními nástroji vydávanými finančními zprostředkovateli jinými než úvěrovými institucemi je určena jejich likviditou, která v sobě spojuje rysy převoditelnosti, směnitelnosti, jistoty a snadné obchodovatelnosti, a případně i podmínkami emise.

5. Pro účely stanovení nahraditelnosti vkladů v předchozím odstavci:

- převoditelnost se vztahuje k možnosti mobilizovat peněžní prostředky vložené do finančního nástroje použitím platebních nástrojů jako jsou šeky, převodní příkazy, bezhotovostní platby nebo podobné prostředky,

- směnitelnost se vztahuje k možnosti a nákladům konverze finančních nástrojů na měnu nebo převoditelné vklady; ztrátu daňových výhod při těchto převodech lze považovat za určitý druh sankce, která snižuje stupeň likvidity,

- jistota znamená, že základní cena finančního nástroje v národní měně je známa přesně a předem,

- cenné papíry pravidelně kotované a obchodované na organizovaném trhu jsou považovány za obchodovatelné. Pro podíly v otevřených subjektech kolektivního investování neexistuje trh v běžném slova smyslu. Nicméně investoři znají denní kursy podílů a mohou vybírat peněžní prostředky v této ceně.

6. V případě subjektů kolektivního investování splňují fondy peněžního trhu dohodnuté podmínky likvidity, a řadí se tudíž do sektoru měnových finančních institucí. Fondy peněžního trhu jsou definovány jako subjekty kolektivního investování, jejichž podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně, nebo do bankovních vkladů, nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu. Kritéria použitá pro určování fondů peněžního trhu lze odvodit z veřejných prospektů, statutů fondů, zakládacích dokumentů, stanov nebo vnitřních řádů, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv, obchodních dokumentů nebo jakýchkoli jiných dokladů s podobným účelem, které se týkají subjektů kolektivního investování.

7. Pro účely definování fondů peněžního trhu v odstavci 6:

- subjekty kolektivního investování znamená subjekty, jejichž výhradním předmětem činnosti je kolektivní investování kapitálu získaného od veřejnosti a jejichž podílové jednotky jsou na žádost podílníků odkoupeny nebo vyplaceny přímo nebo nepřímo z aktiv těchto subjektů. Tyto subjekty mohou být zřizovány na základě zákona buď podle smluvního práva (jako podílové fondy spravované správcovskou společností), nebo podle svěřeneckého práva (jako "unit trusts") nebo podle práva společností (jako investiční společnosti),

- bankovní vklad znamená hotovostní vklad uložený u úvěrové instituce, splatný na požádání nebo s výpovědní lhůtou do tří měsíců nebo s dohodnutou splatností do dvou let, včetně částek vyplacených úvěrovým institucím za převod cenných papírů v rámci repo operací nebo půjček cenných papírů,

- velká podobnost vkladům, co se týče likvidity, znamená, že podílové jednotky subjektů kolektivního investování je v běžných tržních podmínkách možné na požádání držitele zpětně prodat, odkoupit nebo převést tak, aby likvidita podílových jednotek byla srovnatelná s likviditou vkladů,

- především znamená přinejmenším v objemu 85 % investičního portfolia,

- nástroje peněžního trhu znamenají takové třídy převoditelných dluhových nástrojů, se kterými se běžně obchoduje na peněžních trzích (například vkladové listy, obchodní cenné papíry, bankovní akcepty, pokladniční poukázky ústředních a místních orgánů), protože mají tyto vlastnosti:

i) likviditu v tom smyslu, že mohou být zpětně prodány, odkoupeny nebo prodány s omezenými náklady vzhledem k nízkým poplatkům, malému rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou a velmi krátkému zpoždění vypořádání; a

ii) hloubku trhu v tom smyslu, že jsou obchodovány na trhu, který je schopen absorbovat velký objem transakcí, přičemž takové obchody s velkými objemy mají omezený dopad na jejich cenu a

iii) jistotu hodnoty v tom smyslu, že jejich hodnotu lze přesně stanovit kdykoliv nebo přinejmenším jednou měsíčně a

iv) nízké úrokové riziko v tom smyslu, že mají zůstatkovou splatnost do jednoho roku včetně nebo pravidelnou valorizaci výnosů v závislosti na podmínkách peněžního trhu alespoň jednou za 12 měsíců a

v) nízké úvěrové riziko v tom smyslu, že nástroje jsou

- buď kótovány na burze cenných papírů nebo obchodovány na jiných regulovaných trzích, které fungují pravidelně, jsou uznávány a otevřeny veřejnosti,

- nebo vydávány podle předpisů, jejichž cílem je ochrana investorů a úspor,

- nebo vydávány

- ústředním, regionálním nebo místním orgánem, centrální bankou členského státu, Evropskou unií, ECB, Evropskou investiční bankou, třetím státem, nebo je-li tento stát federálním státem, některým členem federace nebo veřejnou mezinárodní institucí, ke které patří jeden nebo více členských států,

nebo

- zařízením podléhajícím obezřetnostnímu dohledu v souladu s kritérii stanovenými právními předpisy Společenství, nebo zařízením, které podléhá a odpovídá pravidlům obezřetného podnikání, jež příslušné orgány považují za přinejmenším stejně přísná jako pravidla stanovená právními předpisy Společenství, nebo jsou zaručeny takovým zařízením,

nebo

- podnikem, jehož cenné papíry byly kótovány na burze cenných papírů nebo jsou obchodovány na jiných regulovaných trzích fungujících pravidelně, které jsou uznávány a otevřeny veřejnosti.

8. V Evropském systému účtů (ESA 95) jsou finanční instituce klasifikované jako měnové finanční instituce rozděleny do dvou subsektorů, a to na centrální banky (S.121) [3] a ostatní měnové finanční instituce (S.122).

II. Pravidla účtování

Pravidla účtování používaná měnovými finančními institucemi při sestavování svých účtů jsou stanovena ve vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a jiných finančních institucí [4] a v ostatních platných mezinárodních standardech. Aniž jsou dotčeny postupy účtování a možnosti vzájemného započtení přetrvávající v členských státech, jsou veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely vykazována bez vzájemného započítávání (brutto způsobem).

III. Měsíční konsolidovaná rozvaha: stavy

Cíl

1. Cílem konsolidované rozvahy je měsíčně poskytovat stavové údaje o činnosti měnových finančních institucí. Údaje jsou poskytovány v dostatečně podrobném členění pro to, aby ECB získala komplexní statistický přehled o měnovém vývoji ve zúčastněných členských státech, na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor, a proto aby byla umožněna pružnost při výpočtu měnových agregátů a protipoložek za celý zmíněný prostor. Jednotlivé měsíční stavové údaje vykazované úvěrovými institucemi, které podléhají systému minimálních rezerv ESCB, se navíc využívají i k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv zmíněných úvěrových institucí v souladu s nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2818/98 ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/1998/15) [5], ve znění nařízení (ES) č. 1921/2000 (ECB/2000/8) [6]. Požadavky na měsíční vykazování týkající se stavů jsou uvedeny v tabulce 1. Údaje v polích ohraničených tenkou čarou [7] vykazují pouze úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv (bližší podrobnosti viz příloha II); toto vykazování je závazné s výjimkou vykazování vkladů s výpovědní lhůtou nad dva roky, které zůstává až do odvolání dobrovolné. Podrobnou definici nástrojů obsahuje část 3 této přílohy.

Požadavky

2. ECB sestavuje měnové agregáty pro území zúčastněných členských států jako zůstatky (stavy). Peněžní zásoba se skládá z bankovek a mincí v oběhu a jiných měnových pasiv (vkladů a dalších finančních nástrojů, které jsou prostředky velmi podobnými vkladům) měnových finančních institucí. Protipoložky peněžní zásoby představují všechny ostatní položky v rozvaze měnových finančních institucí. ECB sestavuje rovněž toky odvozené ze stavů a z jiných údajů včetně údajů vykázaných měnovými finančními institucemi (viz dále část V).

3. ECB požaduje, aby statistické údaje byly členěny podle kategorií nástrojů/splatnosti, měn a protistran. Jelikož pro aktiva a pasiva platí jiné požadavky, posuzují se obě strany rozvahy měnových finančních institucí odděleně. Tyto požadavky jsou uvedeny v tabulce A části 2 této přílohy.

i) Kategorie nástrojů a splatnosti

a) Pasiva

4. Sestavování měnových agregátů pro zúčastněné členské státy vyžaduje stanovení příslušných kategorií nástrojů. Těmi jsou emitované oběživo, vklady, emitované akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry, kapitál a rezervy a ostatní pasiva. Za účelem rozlišení měnových pasiv a pasiv jiné než měnové povahy se vklady dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo operace.

5. Členění podle původní lhůty splatnosti nahrazuje podrobné členění podle nástrojů tam, kde finanční nástroje nejsou mezi jednotlivými trhy plně srovnatelné. Hraniční body intervalů splatnosti (nebo výpovědních lhůt) jsou: u vkladů s dohodnutou splatností v jednom a dvou letech původní splatnosti a u vkladů s výpovědní lhůtou ve třech měsících a dvou letech výpovědní lhůty. Repo operace se nečlení podle splatnosti, neboť jde většinou o krátkodobé nástroje (obvykle méně než tři měsíce od vydání). Dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi se dělí do skupin podle splatnosti s hranicemi jeden a dva roky. Členění podle splatnosti se nevyžaduje u akcií/podílových jednotek emitovaných fondy peněžního trhu.

b) Aktiva

6. Aktiva držená měnovými finančními institucemi se dělí na hotovost, úvěry, cenné papíry jiné než akcie, akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu, akcie a ostatní majetkové účasti, stálá aktiva a ostatní aktiva. Členění podle původní splatnosti (s intervalem splatnosti jeden a pět let) se vyžaduje u úvěrů poskytovaných měnovými finančními institucemi rezidentům (jiným než měnovým finančním institucím a vládním institucím) zúčastněných členských států, členěným podle subsektorů a dále u úvěrů poskytovaných měnovými finančními institucemi domácnostem, členěných podle účelu. Členění podle splatnosti se vyžaduje rovněž u dluhových cenných papírů ostatních měnových finančních institucí, které se nacházejí v zúčastněných členských státech, držených měnovými finančními institucemi. Takto držená aktiva musí být členěna do intervalů splatnosti jeden a dva roky, aby bylo možno vzájemně započítat držbu takovýchto nástrojů mezi měnovými finančními institucemi při výpočtu měnových agregátů.

ii) Měny

7. ECB musí mít možnost definovat měnové agregáty tak, aby zahrnovaly zůstatky vyjádřené ve všech měnách celkem nebo pouze v eurech. Zůstatky v eurech se proto ve výkazech zjišťují odděleně u těch položek rozvahy, které mohou být použity při sestavování měnových agregátů.

iii) Protistrany

8. Sestavování měnových agregátů a protipoložek pro zúčastněné členské státy vyžaduje identifikaci protistran, které se nacházejí na území zúčastněných členských států a které tvoří sektor držby peněz. Protistrany nacházející se v tuzemsku a v jiných zúčastněných členských státech se identifikují odděleně a ve všech statistických klasifikacích se s nimi nakládá stejně. Protistrany, které se nacházejí mimo území zúčastněných členských států, nejsou v měsíčních výkazech členěny zeměpisně.

9. Protistrany nacházející se na území zúčastněných členských států se rozlišují podle svého tuzemského sektoru nebo podle klasifikace institucí v souladu se seznamem měnových finančních institucí pro statistické účely a podle pokynů pro statistickou klasifikaci klientů obsažených v příručce ECB "Money and Banking Statistics Sector Manual" ("Guidance for the statistical classification of customers"), která vychází ze zásad klasifikace co nejvíce odpovídajících ESA 95. Aby bylo možno rozlišit sektor držby peněz zúčastněných členských států, dělí se protistrany jiné než měnové finanční instituce na vládní instituce (S.13), přičemž ústřední vládní instituce (S.1311) se v celkových vkladových pasivech sledují odděleně, a na ostatní rezidenty. Aby bylo možné vypočítat měsíční sektorové členění měnových agregátů a úvěrových protipoložek, člení se sektor ostatních rezidentů dále na tyto subsektory: ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124), pojišťovny a penzijní fondy (S.125), nefinanční podniky (S.11) a domácnosti + neziskové organizace sloužící domácnostem (S.14 + S.15). Pokud jde o celkové vkladové závazky a kategorie vkladů "vklady s dohodnutou splatností nad dva roky", "vklady s výpovědní s lhůtou delší než dva roky" a "repo operace", uplatňuje se pro účely systému minimálních rezerv ESCB dodatečné dělení na úvěrové instituce, ostatní měnové finanční instituce a ústřední vládní orgány.

iv) Účel použití úvěrů

10. Úvěry poskytnuté domácnostem (včetně neziskových organizací sloužících domácnostem) se dělí podle typu úvěru (spotřebitelský úvěr; úvěrování koupě bytových nemovitostí; ostatní). Podrobná definice spotřebitelských úvěrů a úvěrů na koupi bytových nemovitostí je uvedena v části 3 této přílohy "Podrobný popis kategorií nástrojů měsíční konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí" pod kategorií 2: "Úvěry".

v) Křížové vztahy kategorií nástrojů a splatnosti u měn a protistran

11. Sestavování měnové statistiky pro zúčastněné členské státy a shromažďování údajů potřebných k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv uvěrových institucí, které podléhají systému minimálních rezerv ESCB, vyžaduje, aby byly v rozvaze zachyceny určité křížové vztahy mezi nástroji/splatností/měnami a protistranami a navíc další členění podle účelu použití u úvěrů poskytovaných domácnostem.

12. Nejpodrobnější údaje jsou požadovány u protistran, které jsou součástí sektoru držby peněz. Statistické informace o vkladových závazcích podle subsektorů a lhůt splatnosti tříděné dále podle měn jsou nezbytné pro důkladnější analýzu vývoje cizoměnových složek zahrnutých v M3. Měnová analýza těchto složek usnadňuje zvláště šetření týkající se stupně nahraditelnosti mezi cizoměnovými složkami a eurovou složkou M3. Členění pozic vůči jiným měnovým finančním institucím je provedeno pouze do té míry, do jaké je to nezbytné pro započtení zůstatků mezi měnovými finančními institucemi nebo pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv.

13. Pozice vůči zbytku světa se požaduje u "vkladů s dohodnutou splatností nad dva roky", "vkladů s výpovědní lhůtou delší než dva roky" a "repo operací" za účelem výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv podléhajícímu kladné sazbě rezerv a u vkladových pasiv za účelem sestavení vnějších protipoložek. Pro účely platební bilance a finančních účtů se vklady a úvěry vůči zbytku světa člení podle původní lhůty splatnosti do jednoho roku.

Lhůty

14. ECB obdrží agregovanou měsíční rozvahu zachycující pozici měnových finančních institucí v každém zúčastněném členském státě do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky rozhodnou, kdy potřebují získat údaje od zpravodajských jednotek, aby mohly dodržet tento termín s ohledem na lhůty požadované pro systém minimálních rezerv ESCB.

IV. Čtvrtletní rozvahová statistika (stavy)

Cíl

1. Některé údaje jsou potřebné pro další analýzu měnového vývoje nebo k dalším statistickým účelům, například pro finanční účty a platební bilanci. Cílem je tedy poskytnout pro tyto účely další podrobnosti o některých položkách rozvahy.

Požadavky

2. Čtvrtletní členění se požaduje pouze u klíčových položek agregované rozvahy. ECB může kromě toho povolit určitou pružnost při výpočtu agregátů, pokud lze na základě údajů vykazovaných na vyšší úrovni agregace dokázat, že uvedené údaje nejsou pravděpodobně významné.

a) Členění úvěrů poskytnutých jiným než měnovým finančním institucím zúčastněných členských států podle subsektorů a splatnosti

3. Aby bylo možno sledovat úplnou strukturu subsektorů a splatností celkového úvěrového financování (úvěry a cenné papíry) poskytnutého měnovými finančními institucemi sektoru držby peněz, musí být úvěry vládním institucím jiným než ústředním vládním institucím rozděleny čtvrtletně podle původní splatnosti s hranicemi 1 rok a 5 let, a to vždy společně s členěním podle subsektoru (národní vládní instituce (S.1312), místní vládní instituce (S.1313) a fondy sociálního zabezpečení (S.1314)). Společné členění podle subsektoru a lhůty splatnosti do jednoho roku a více než jeden rok se vyžaduje rovněž u držení cenných papírů jiných než akcií emitovaných jinými rezidenty než jsou měnové finanční instituce a vládní instituce. Členění akcií a ostatních majetkových účastí držených měnovými finančními institucemi podle subsektorů se vyžaduje vůči těmto subsektorům: ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124), pojišťovny a penzijní fondy (S.125) a nefinanční podniky (S.11).

4. Dále jsou požadovány celkové částky úvěrů měnových finančních institucí a cenných papírů jiných než akcií v držení měnových finančních institucí ve vztahu k centrálním vládním institucím (S.1311).

b) Členění vkladových závazků měnových finančních institucí vůči vládním institucím (jiným než ústředním) zúčastněných členských států podle subsektorů

5. Kategorie vkladových závazků vůči vládním institucím jiným než ústředním v zúčastněných členských státech se dělí na národní vládní instituce (S.1312), místní vládní instituce (S.1313) a fondy sociálního zabezpečení (S.1314).

c) Členění podle zemí

6. Členění protistran podle členského státu je potřebné k analýze dalšího měnového vývoje, pro účely přechodných požadavků a pro kontrolu kvality údajů. Za účelem získání kvalitnějších údajů o držení dluhových cenných papírů podle země jejich emise, které jsou obsahem měnových agregátů, se vyžaduje rozdělení podle splatnosti s hranicemi 1 a 2 roky.

d) Členění podle měny

7. Hlavní položky rozvahy se člení podle měn nezúčastněných členských států a hlavních mezinárodních měn (americký dolar, japonský jen a švýcarský frank). Toto členění se vyžaduje proto, aby bylo možné vypočíst statistiku toků pro měnové agregáty a protipoložky upravené podle změn kurzů, kdy jsou tyto agregáty definovány tak, aby zahrnovaly společně všechny měny. Pro účely platební bilance a finančních účtů se vyžaduje členění vkladových závazků a úvěrů vůči zbytku světa podle měny a podle jejich původní splatnosti s hranicí 1 rok.

e) Členění pozic protistran mimo území zúčastněných členských států podle sektorů (nezúčastněné členské státy a zbytek světa)

8. U pozic měnových finančních institucí vůči protistranám, které jsou rezidenty mimo území zúčastěných členských států, je třeba rozlišovat pozice vůči bankám (nebo měnovým finančním institucím v nezúčastněných členských státech) a nebankovním subjektům; pokud jde o nebankovní subjekty, je třeba rozlišovat mezi vládními institucemi a ostatními rezidenty. Tam, kde neplatí ESA 95, použije se třídění sektorů podle systému národních účtů SNA 93 (System of National Accounts).

Lhůty

9. Národní centrální banky předávají čtvrtletní statistiky ECB do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se vztahují. Národní centrální banky rozhodnou, kdy potřebují získat údaje od zpravodajských jednotek, aby dodržely stanovený termín.

V. Sestavování tokové statistiky

Cíl

1. K sestavení statistiky toků pro měnové agregáty a protipoložky je nutné včas odvozovat údaje o hodnotě transakcí ze stavů uvedených v konsolidované rozvaze, která poskytuje informace o zůstatcích aktiv a pasiv, a další statistické informace vztahující se k překlasifikování, změnám kurzu, jiným změnám ocenění a určitým dalším úpravám, jako jsou např. odpisy úvěrů.

Požadavky

2. Finanční transakce se stanoví jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ve dnech na konci měsíce, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečte účinek změn, které vzniknou v důsledku jiných pohybů než transakcí. Pro tyto účely požaduje ECB statistické informace o těchto vlivech vztahující se k mnoha položkám rozvahy měnových finančních institucí. Tyto informace mají podobu úprav, které zahrnují "překlasifikace a ostatní úpravy", úpravy plynoucí ze směnných kurzů a "přecenění a odpisy/snížení hodnoty úvěrů". Kromě toho ECB požaduje vysvětlivky k úpravám v rámci "překlasifikace a ostatních úprav".

3. Statistická zpravodajská povinnost skutečného souboru zpravodajských jednotek podle tohoto nařízení se týká výlučně "úprav z přecenění", kam patří odpisy/snížení hodnoty úvěrů i změny ocenění držených cenných papírů za příslušné vykazované období.

4. Zpravodajská povinnost platná pro zpravodajské jednotky zahrnuje "minimální požadavky" uvedené v tabulce 1A části 2 této přílohy. Tyto "minimální požadavky" se považují za minimum údajů potřebných pro stanovení a odhad úprav ve vztahu k úplnému souboru údajů požadovanému ECB. Národní centrální banky mohou shromažďovat i další údaje, které do "minimálních požadavků" nepatří. Tyto údaje se mohou vztahovat na členění uvedená v tabulce 1A jiná než "minimální požadavky".

5. Zpravodajská statistická povinnost zpravodajských jednotek nezahrnuje změny směnných kurzů a úpravy z překlasifikace. ECB vypočítá měsíční úpravy plynoucí ze směnných kurzů ze stavových údajů členěných podle jednotlivých měn, které zpravodajské jednotky vykáží. Tyto údaje se podle tabulky 4 v části 2 této přílohy vykazují čtvrtletně. Překlasifikace zmíněné v odstavci 1 jsou ze zpravodajské povinnosti rovněž vyloučeny, neboť tyto údaje si národní centrální banky zajišťují samy z různých informačních zdrojů, které již mají k dispozici.

Odpisy/snížení hodnoty úvěrů

6. Úpravy v důsledku odpisů/snížení hodnoty úvěrů se vykazují proto, aby byl z tokové statistiky vyloučen vliv změn hodnoty úvěrů vykázaných v rozvaze, které jsou způsobeny uplatněním odpisů/snížení hodnoty úvěrů. Měly by rovněž odrážet změny v opravných položkách k úvěrům v případě, že se národní centrální banka rozhodne vykazovat stavy očištěné o opravné položky. Tyto úpravy zahrnují rovněž odpisy/snížení hodnoty úvěrů zjištěné v době, kdy je úvěr prodán nebo převeden na třetí stranu, pokud je možné to zjistit.

i) Kategorie nástrojů a splatnosti

7. Odpisy/snížení hodnoty úvěrů se vztahují k položce aktiv "úvěry". V rámci "minimálních požadavků" se nepožaduje členění podle splatnosti. Národní centrální banky však mohou požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly dodatečné údaje členěné podle splatností obdobně jako pro měsíční stavové údaje.

ii) Měny

8. Členění "úprav z přecenění" podle měn (euro/jiná měna) u úvěrů není do "minimálních požadavků" zahrnuto. Národní centrální banky však mohou členění podle měn požadovat.

iii) Protistrany

9. "Minimální požadavky" zahrnují zvláštní rozlišení odpisů/snížení hodnoty úvěrů a změn opravných položek na úvěry, jsou-li úvěry vykazovány očištěné o opravné položky, podle zeměpisné polohy protistran. Protistrany sídlící v zúčastněných členských státech se kromě toho třídí podle svého institucionálního sektoru se zvláštními údaji pro měnové finanční instituce a "sektor ostatních rezidentů", přičemž tento sektor se dále člení podle subsektorů, tj. na ostatní finanční zprostředkovatele + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124), pojišťovny a penzijní fondy (S.125), nefinanční podniky (S.11) a domácnosti + neziskové organizace sloužící domácnostem (S.14 + S.15). Sektor domácností je navíc vykazován ještě v dalším členění podle účelu úvěru, tj. spotřebitelské úvěry, úvěrování koupě bytových nemovitostí a jiné (ostatní). U úvěrů poskytovaných zbytku světa se vykazují celkové částky bez dalšího členění.

iv) Lhůty

10. ECB obdrží agregované "úpravy z přecenění" týkající se odpisů/snížení hodnoty úvěrů poskytnutých zpravodajskými jednotkami v každém zúčastněném členském státě do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky rozhodnou, kdy potřebují získat údaje od zpravodajských jednotek, aby dodržely stanovený termín.

Změny ocenění cenných papírů

11. Úpravy v důsledku změn ocenění cenných papírů se vztahují k fluktuaci v oceňování cenných papírů, která vzniká z důvodu změny cen, za kterou se cenné papíry vedou v účetnictví nebo obchodují. Úprava zahrnuje změny hodnoty stavů v rozvahách sestavovaných ke konci období, které vznikají ze zisků/ztrát z držby cenných papírů. Tyto úpravy mohou také zahrnovat změny hodnoty vzniklé z transakcí s cennými papíry, tj. realizované zisky/ztráty.

i) Kategorie nástrojů a splatnosti

a) Pasiva

12. Vzhledem k pravidlům účtování, které se běžně k sestavování údajů o stavech používají, se předpokládá, že úpravy v důsledku "jiného přecenění" se týkají pouze kategorií nástrojů na straně aktiv, které mohou být takovým vývojem ovlivněny. Pro stranu pasiv rozvahy tedy nejsou stanoveny žádné minimální požadavky na vykazování.

b) Aktiva

13. Od měnových finančních institucí se shromažďují úpravy ze změn ocenění položek "cenné papíry jiné než akcie" a "akcie a ostatní majetkové účasti". "Minimální požadavky" se vztahují na "cenné papíry jiné než akcie" s původní splatností delší než dva roky. Národní centrální banky však mohou rozšířit minimální statistickou zpravodajskou povinnost a požadovat stejné členění podle měny a splatnosti jako pro měsíční stavové údaje. U položky "akcie a jiné majetkové účasti" se "minimální požadavky" vztahují na celkové částky podle sektorů a korespondují s požadavky na stavové údaje.

ii) Měny

14. Členění změn ocenění podle měn se v rámci "minimálních požadavků" nepožaduje. Národní centrální banky však mohou minimální požadavky rozšířit o členění podle měn (euro/jiná měna).

iii) Protistrany

15. Pokud jde o změny ocenění u položky "cenné papíry jiné než akcie", vztahují se "minimální požadavky" na sektorové členění tuzemských rezidentů a rezidentů ostatních zúčastněných členských států, tj. měnové finanční instituce, vládní instituce a ostatní rezidenti. Celkové částky úprav se vykazují u zbytku světa. Národní centrální banky mohou rozšířit minimální požadavky na stejné členění jako pro měsíční stavové údaje.

16. Pokud jde o změny ocenění u položky "akcie a ostatní majetkové účasti", vztahují se "minimální požadavky" na sektorové členění tuzemských rezidentů a rezidentů ostatních členských států, tj. měnové finanční instituce a ostatní rezidenti. U zbytku světa se vykazují celkové částky úprav. V tomto případě koresponduje soubor "minimálních požadavků" na vykazování údajů se souborem údajů, který vykazují národní centrální banky vůči ECB.

iv) Lhůty

17. ECB obdrží agregované úpravy z přecenění zahrnující změny ocenění cenných papírů podle údajů vykázaných zpravodajskými jednotkami v jednotlivých zúčastněných členských státech do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky rozhodnou, kdy potřebují získat údaje od zpravodajských jednotek, aby dodržely stanovený termín.

ČÁST 2

Požadovaná členění

Tabulka A

Přehled členění pro účely agregované rozvahy sektoru měnových finančních institucí

Kategorie nástrojů/splatnosti, protistrany a měny

(Členění "měsíčních údajů" jsou uvedena tučně a označena hvězdičkou)

KATEGORIE NÁSTROJŮ A SPLATNOSTI

Aktiva | Pasiva |

1.Pokladní hotovost *2.Úvěry *do 1 roku *od 1 roku do 5 let *nad 5 let *3.Cenné papíry jiné než akcie *do 1 roku *od 1 roku do 2 let *nad 2 roky *4.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu *5.Akcie a ostatní majetkové účasti *6.Stálá aktiva *7.Ostatní aktiva * | 8.Emitované oběživo9.Vklady *do 1 roku *nad 1 rok *9.1.Jednodenní vklady *9.2.Vklady s dohodnutou splatností *do 1 roku *od 1 roku do 2 let *nad 2 roky *9.3.Vklady s výpovědní lhůtou *do 3 měsíců *nad 3 měsíce *z toho nad 2 roky *9.4.Repo operace *10.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu*11.Emitované dluhové cenné papíry *do 1 roku *od 1 roku do 2 let *nad 2 roky *12.Kapitál a rezervy *13.Ostatní pasiva * |

PROTISTRANY

Aktiva | Pasiva |

A.Tuzemští rezidenti *Měnové finanční instituce *Jiné instituce než měnové finanční instituce *Vládní instituce *ústřední vládní institucenárodní vládní institucemístní vládní institucefondy sociálního zabezpečeníOstatní rezidenti *ostatní finanční zprostředkovatelé atd. (S.123 + S.124) *pojišťovny a penzijní fondy (S.125) *nefinanční podniky (S.11) *domácnosti atd. (S. 14 + S. 15) *B.Rezidenti ostatních zúčastněných členských států *Měnové finanční instituce *Jiné instituce než měnové finanční instituce *Vládní instituce *ústřední vládní institucenárodní vládní institucemístní vládní institucefondy sociálního zabezpečeníOstatní rezidenti *ostatní finanční zprostředkovatelé atd. (S.123 + S.124) *pojišťovny a penzijní fondy (S.125) *nefinanční podniky (S.11) *domácnosti atd. (S.14 + S.15) *C.Rezidenti ze zbytku světa *BankyNebankovní subjektyvládní instituceostatní rezidentiD.Nezařazeno | A.Tuzemští rezidenti *Měnové finanční instituce *z toho: úvěrové instituce *Jiné instituce než měnové finanční instituce *Vládní instituce *ústřední vládní instituce *národní vládní institucemístní vládní institucefondy sociálního zabezpečeníOstatní rezidenti *ostatní finanční zprostředkovatelé atd. (S.123 + S.124) *pojišťovny a penzijní fondy (S.125) *nefinanční podniky (S.11) *domácnosti atd. (S.14 + S.15) *B.Rezidenti ostatních zúčastněných členských států *Měnové finanční instituce *z toho: úvěrové instituce *Jiné instituce než měnové finanční instituce *Vládní instituce *ústřední vládní institucenárodní vládní institucemístní vládní institucefondy sociálního zabezpečeníOstatní rezidenti *ostatní finanční zprostředkovatelé atd. (S.123 + S.124) *pojišťovny a penzijní fondy (S.125) *nefinanční podniky (S.11) *domácnosti atd. (S.14 + S.15) *C.Rezidenti ze zbytku světa *BankyNebankovní subjektyvládní instituceostatní rezidentiD.Nezařazeno |

Měny

e | euro | |

x | cizí měny | Jiné měny než euro (tj. měny jiných členských států, USD, JPY, CHF, ostatní měny) |

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

ČÁST 3

Definice vztahující se ke konsolidované rozvaze předkládané Evropské centrální bance — kategorie nástrojů aktiv a pasiv

Obecné definice

Pro účely sestavování konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí v zúčastněných členských státech se soubor zpravodajských jednotek skládá z měnových finančních institucí, které jsou uvedeny v seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely a jsou rezidenty na území zúčastněných členských států [18]. Jsou to:

- instituce zapsané v rejstříku a nacházející se na daném území, včetně dceřiných společností mateřských společností nacházejících se mimo dané území,

- pobočky institucí, které mají správní ústředí mimo dané území.

Dceřiné společnosti jsou subjekty zapsané v rejstříku samostatně, v nichž drží jiný subjekt většinový podíl nebo všechny podíly, zatímco pobočky jsou subjekty nezapsané v rejstříku (nejsou právnickými osobami), které jsou zcela ve vlastnictví mateřské společnosti.

Měnové finanční instituce konsolidují pro statistické účely obchodní činnosti všech svých provozoven (sídla společnosti, resp. ústředí nebo poboček), které se nacházejí na území téže země. Pro statistické účely se nedovoluje konsolidace přes státní hranice.

Jsou-li mateřská společnost a její dceřiné společnosti měnovými finančními institucemi nacházejícími se na území stejné země, může mateřská společnost ve svých statistických výkazech konsolidovat obchodní činnost těchto dceřiných společností, přičemž však musí oddělit obchodní činnost úvěrových institucí od ostatních měnových finančních institucí pro účely systému minimálních rezerv ESCB.

Má-li některá instituce pobočky nacházející se na území ostatních zúčastněných členských států, má její sídlo nebo ústředí nacházející se v daném zúčastněném členském státě vůči všem těmto pobočkám stejnou pozici jako k rezidentům v ostatních zúčastněných členských státech. A opačně, pobočka nacházející se v daném zúčastněném členském státě má vůči sídlu, ústředí nebo jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se na území ostatních zúčastněných členských států stejnou pozici jako k rezidentům v ostatních zúčastněných členských státech.

Má-li některá instituce pobočky nacházející se mimo území zúčastněných členských států, má její sídlo nebo ústředí v daném zúčastněném členském státě vůči všem těmto pobočkám stejnou pozici jako k rezidentům ve zbytku světa. A opačně, pobočka nacházející se v daném zúčastněném členském státě má vůči sídlu, ústředí nebo vůči pobočkám stejné instituce nacházejícím se mimo území zúčastněných členských států stejnou pozici jako vůči rezidentům ze zbytku světa.

Instituce nacházející se v extrateritoriálních finančních střediscích se pro statistické účely považují za rezidenty na územích, ve kterých se tato střediska nacházejí.

Původní splatností (splatností stanovenou při emisi) se rozumí pevně stanovená životnost finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen (např. dluhové cenné papíry) nebo před kterou může být splacen pouze s určitou sankcí (např. některé druhy vkladů). Výpovědní lhůta je shodná s dobou mezi okamžikem, kdy držitel oznámí svůj záměr nástroj zpeněžit a dnem, kdy jej může převést na hotové peníze bez případné sankce. Finanční nástroje se dělí podle výpovědní lhůty pouze v případě, není-li stanovena dohodnutá splatnost.

Definice sektorů

Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 95. U klasifikace sektorů protistran jiných než měnových finančních institucí nacházejících se mimo vnitrostátní území, se lze řídit rovněž příručkou ECB "Money and Banking Statistics Sector Manual".

Bankovní instituce nacházející se mimo území členských států, se nazývají spíše "bankami" než měnovými finančními institucemi. Obdobně se termín "instituce jiné než měnové finanční instituce" vztahuje pouze na členské státy; v ostatních zemích se používá termín "nebankovní subjekty". Instituce jiné než měnové finanční instituce se skládají z těchto sektorů a subsektorů:

- vládní instituce: rezidentské jednotky, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním služeb, které jsou určeny pro individuální a kolektivní spotřebu, nebo znovurozdělením národního důchodu a bohatství (ESA 95, odstavce 2.68 až 2.70),

- centrální vládní instituce: správní resorty státu a jiné centrální orgány, jejichž pravomoc se obvykle vztahuje na celé ekonomické území, kromě správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.71),

- národní vládní instituce: oddělené institucionální jednotky vykonávající některé z funkcí vlády na úrovni nižší než centrální vládní instituce a vyšší než místní vládní instituce, kromě správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.72),

- místní vládní instituce: veřejná správa, jejíž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část ekonomického území, kromě místních orgánů fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.73),

- fondy sociálního zabezpečení: ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek (ESA 95, odstavec 2.74).

Mezi ostatní rezidenty, tj. instituce, které nejsou měnovými finančními institucemi ani vládními institucemi, patří:

- ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce: finanční společnosti a kvazispolečnosti (kromě pojišťoven a penzijních fondů), které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováváním, a to tím, že přijímají závazky v jiné formě, než je oběživo, vklady nebo vkladům velmi podobné prostředky od institucionálních jednotek jiných než měnových finančních institucí (ESA 95, odstavce 2.53 až 2.56). Patří sem rovněž pomocné finanční instituce zahrnující všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti zabývající se převážně pomocnými finančními činnostmi (ESA 95, odstavce 2.57 až 2.59),

- pojišťovny a penzijní fondy: finanční společnosti a kvazispolečnosti, které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik (ESA 95, odstavce 2.60 až 2.67),

- nefinanční podniky: společnosti a kvazispolečnosti, jejichž základní činností není finanční zprostředkování, nýbrž výroba tržního zboží a poskytování nefinančních služeb (ESA 95, odstavce 2.21 až 2.31),

- domácnosti: jednotlivci nebo skupiny jednotlivců jako koneční spotřebitelé a jako výrobci produkující zboží a nefinanční služby výhradně pro vlastní konečnou spotřebu, a jako výrobci produkující tržní výrobky, nefinanční a finanční služby za předpokladu, že se nepovažují za kvazispolečnosti. Zahrnuty jsou sem také neziskové organizace sloužící domácnostem, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním netržních služeb, jež jsou určeny pro určité skupiny domácností (ESA 95, odstavce 2.75 až 2.88).

Definice kategorií nástrojů

Definice kategorií aktiv a pasiv používaných v konsolidované rozvaze přihlížejí k povaze různých finančních systémů. V případech, kdy jednotlivé nástroje nejsou mezi finančními trhy plně srovnatelné, může náhradou za konzistenci v definování nástrojů posloužit analýza splatnosti.

Následující tabulky poskytují podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením [19] převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni.

Podrobný popis kategorií nástrojů konsolidované měsíční rozvahy sektoru měnových finančních institucí

KATEGORIE AKTIV

Kategorie | Popis hlavních znaků |

1. Pokladní hotovost | Držení bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb. |

2. Úvěry | Pro účely výkaznictví se jedná o finanční prostředky půjčené zpravodajskými jednotkami dlužníkům, které nejsou podloženy žádnými dokumenty nebo jsou podloženy jediným dokumentem (i když se stal obchodovatelným). Patří sem aktiva ve formě vkladů: úvěry poskytnuté domácnostem ve formě spotřebitelského úvěru (úvěry poskytnuté pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb), úvěrování koupě bytových nemovitostí (úvěr poskytnutý za účelem investování do bydlení, včetně stavby a úpravy bytových nemovitostí) a ostatní (úvěry poskytované na účely jako podnikání, konsolidace dluhu, vzdělání atd.). Úvěrování koupě bytových nemovitostí zahrnuje úvěry zajištěné nemovitostmi, které jsou použité na nákup bytových nemovitostí, a jiné úvěry, pokud jsou identifikovatelné, na nákup bytových nemovitostí poskytnuté na osobním základě nebo zajištěné jinými formami aktivvklady uložené u jiných měnových finančních institucífinanční pronájmy poskytnuté třetím stranámFinanční pronájmy jsou smlouvy, při kterých zákonný majitel zboží dlouhodobé spotřeby ("pronajímatel") půjčí tato aktiva třetí straně ("nájemci") na většinu či dokonce celou dobu jejich ekonomické životnosti proti splátkám, které kryjí cenu zboží plus připočtený úrok. Nájemce tak de facto získá veškeré výhody plynoucí z používání zboží, ale nese také veškeré náklady a rizika spojená s vlastnictvím. Pro statistické účely se finanční pronájmy považují za úvěry poskytnuté pronajímatelem nájemci (umožňující nájemci koupi zboží dlouhodobé spotřeby). Finanční pronájmy poskytnuté některou měnovou finanční institucí (v roli pronajímatele) musí být vykázány v rozvaze měnové finanční instituce pod položkou aktiv "úvěry". Aktiva (zboží dlouhodobé spotřeby) půjčená nájemci by neměla být v rozvaze měnových finančních institucí vykazována.klasifikované pohledávky z úvěrů, které dosud nebyly splaceny nebo odepsányKlasifikované pohledávky z úvěrů se považují za úvěry, které nejsou včas splacené nebo jsou jinak identifikované jako znehodnocené. Národní centrální banky určí, zda se mají klasifikované úvěry vykazovat jako brutto částky nebo očištěné o opravné položky.držení neobchodovatelných cenných papírůDržení cenných papírů jiných než akcií a ostatních. majetkových účastí, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích, viz také "obchodované úvěry"obchodované úvěryÚvěry, které se de facto stanou obchodovatelnými, musí být vykázány v položce aktiva "úvěry" za předpokladu, že jsou podložené jediným dokumentem a zpravidla jsou obchodované pouze příležitostně: podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrůNástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až po té, kdy byly uspokojeny všechny další pohledávky s vyšším statutem (tj. vklady/úvěry), což jim propůjčuje některé znaky "akcií a jiných majetkových účastí". Pro statistické účely se podřízený dluh vykazuje podle povahy finančního nástroje, buď jako "úvěry" nebo "cenné papíry jiné než akcie". Je-li držení všech forem podřízených dluhů v případě měnové finanční instituce pro statistické účely identifikováno jako jediná vykazovaná hodnota, je nutno ji vykázat pod položkou "cenné papíry jiné než akcie", protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrůpohledávky z reversních repo operacíProtipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry, které nakoupily zpravodajské jednotky — viz pasiva položka 9.4Následující položka se nevykazuje jako úvěr: úvěry poskytnuté na základě správy majetkuÚvěry poskytnuté na základě správy majetku ("svěřenecké úvěry"/"nezajištěné svěřenské úvěry") jsou úvěry poskytnuté jménem jedné strany (správce majetku) třetí straně (příjemci). Pro statistické účely se svěřenecké úvěry v rozvaze správce majetku nevykazují, zůstává-li riziko a prospěch spojený s vlastnictvím peněžních zdrojů na příjemci. Riziko a prospěch spojený s vlastnictvím zůstávají na příjemci pokud i) příjemce přebírá úvěrové riziko úvěru (tj. správce majetku je odpovědný pouze za administrativní správu úvěru); nebo ii) investice příjemce je zajištěna proti ztrátě pro případ, že by se správce majetku dostal do likvidace (tj. svěřenecký úvěr není částí aktiv správce majetku, který je v případě úpadku možno rozdělit) |

3. Cenné papíry jiné než akcie | Držení cenných papírů jiných než akcií nebo ostatních majetkových účastí, které jsou obchodovatelné a obvykle obchodované na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Tato kategorie zahrnuje: držení cenných papírů, které poskytují držiteli bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě vyplacených kupónů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydáníobchodovatelné úvěry, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích (viz také "obchodované úvěry" v kategorii 2)podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů (viz také "podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů" v kategorii 2)za účelem dodržení konzistence při zpracování operací typu repo obchodů zůstávají cenné papíry zapůjčené v rámci půjček a výpůjček cenných papírů v rozvaze původního majitele (a nesmí být převáděny do rozvahy dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace (a nejen pouhá možnost tak učinit) |

3a. Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností do jednoho roku včetně | držení obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností do jednoho roku včetněobchodovatelné úvěry s původní splatností do jednoho roku včetně, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které se obchodují na sekundárních trzíchpodřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně |

3b. Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně | držení obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetněobchodovatelné úvěry s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a obchodované na sekundárních trzíchpodřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatnostní od jednoho roku do dvou let včetně |

3c. Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností nad dva roky | držení obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností nad dva rokyobchodovatelné úvěry s původní splatností nad dva roky, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a obchodované na sekundárních trzíchpodřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností nad dva roky |

4. Akcie a podílové jednotky fondů peněžního trhu | Tato kategorie zahrnuje držení akcií/podílových jednotek emitovaných fondy peněžního trhu. Fondy peněžního trhu jsou subjekty kolektivního investování, jejichž akcie/ podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně, nebo do bankovních vkladů, nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu (viz také kategorie 5 a 10) |

5. Akcie a ostatní majetkové účasti | Držení cenných papírů představujících vlastnická práva ve společnostech nebo kvazispolečnostech. Tyto cenné papíry obecně opravňují držitele podílet se na zisku společností nebo kvazispolečností a na likvidačním zůstatku v případě likvidace. Patří sem také podíly v investičních nebo podílových fondech (jiné než akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu). |

6. Stálá aktiva | Pro účely statistického výkaznictví tato kategorie obsahuje nefinanční aktiva, hmotná a nehmotná, která jsou určena k opakovanému použití zpravodajskými jednotkami po dobu delší než jeden rok. Patří sem pozemky a budovy v držbě měnových finančních institucí, zařízení, počítačové vybavení a další infrastruktura. Stálá finanční aktiva se nevykazují zde, nýbrž podle typu nástroje jako "úvěry/cenné papíry jiné než akcie/akcie a jiné majetkové účasti" |

7. Ostatní aktiva | Na položku "ostatní aktiva" se pohlíží jako na zbytkovou položku rozvahy na straně aktiv a je definována jako "aktiva nezahrnutá jinde". Patří sem například: finanční derivátové pozice s brutto kladnými tržními hodnotamiPro statistické účely jsou zde zahrnuty finanční derivátové nástroje podléhající vykazování v rozvaze.brutto částky pohledávek na uspořádacích účtechPohledávky na uspořádacích účtech jsou položky aktiv vykazované v rozvaze měnové finanční instituce, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů (např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování)brutto částky pohledávek na přechodných účtechPohledávky na přechodných účtech přestavují prostředky (obvykle patřící klientům), které se právě převádějí mezi měnovými finančními institucemi. Patří sem šeky a jiné formy plateb, které byly zaslány k inkasu jiným měnovým finančním institucím.časově rozlišený naběhlý úrok z úvěrůČasově rozlišené naběhlé úroky z úvěrů jsou úroky splatné ke dni vykázání rozvahy, které ale mají být zaplaceny později (to je po dni vykázání rozvahy). Časově rozlišené naběhlé úroky z úvěrů se vykazují v hrubých částkách v kategorii "ostatní aktiva". Naběhlé úroky se vykazují odděleně od úvěru, ke kterému se vztahují; ten by měl být oceněn v nominální zůstatkové hodnotě ke dni vykázání.pohledávky z nevyplacených dividendčástky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností měnových finančních institucíaktivní protipoložka mincí vydaných státem (pouze rozvaha národních centrálních bank)z kategorie "ostatních aktiv" lze vyloučit finanční nástroje ve formě finančních aktiv (patřících do jiných položek rozvahy), určité finanční nástroje, které nemají formu finančních aktiv jako např. garance, záruky, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze) a nefinanční aktiva jako jsou pozemky a zboží (patřící do kategorie "stálých aktiv"). |

KATEGORIE PASIV

Kategorie | Popis hlavních znaků |

8. Emitované oběživo | Kategorie pasiv "emitované oběživo" je definována jako "bankovky a mince v oběhu, které se běžně používají k provádění plateb". Tato kategorie zahrnuje bankovky emitované ECB a národními centrálními bankami. Mince v oběhu nejsou závazky měnových finančních institucí v zúčastněných členských státech, nýbrž závazky ústřední vlády. Mince však jsou částí měnových agregátů a podle dohody je nutno je vykazovat v kategorii "emitované oběživo". Protipoložky k těmto pasivům se zařazují do kategorie "ostatní aktiva". |

9. Vklady | Částky, které zpravodajské jednotky dluží věřitelům, jiné než ty, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Pro účely statistického výkaznictví se tato kategorie dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo operace. "Vklady" zahrnují rovněž "úvěry" jako závazky měnových finančních institucí. Z hlediska pojmů představují úvěry částky přijaté měnovými finančními institucemi, které nejsou strukturovány ve formě "vkladů". ESA 95 rozlišuje "úvěry" a "vklady" podle strany přebírající iniciativu (je-li to dlužník, jde o úvěr, v případě iniciativy věřitele se jedná o vklad), ačkoliv v praxi je význam tohoto rozlišení různý v závislosti na vnitrostátní finanční struktuře. Ve výkazech se "úvěry" nevedou jako zvláštní kategorie na straně pasiv rozvahy. Místo toho se zůstatky považované za "úvěry" zařazují bez dalšího rozlišení pod položku "vklady", pokud je netvoří obchodovatelné nástroje. To je v souladu se shora uvedenou definicí "vkladů". Úvěry poskytnuté měnovým finančním institucím klasifikované jako "vklady" musí být dále členěny podle požadavků statistického vykazování (tj. podle sektorů, nástrojů, měn a splatnosti). Neobchodovatelné dluhové nástroje emitované zpravodajskými jednotkami je třeba obecně klasifikovat jako "vklady". Příslušné nástroje mohou být "neobchodovatelné" v tom smyslu, že existují určitá omezení při převodu právního vlastnictví nástroje, tzn. že nemohou být obchodovány na trhu, nebo ačkoliv jsou technicky obchodovatelné, nemohou být obchodovány z důvodu absence organizovaného trhu. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se později stanou obchodovatelnými a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány na "dluhové cenné papíry". Přijaté zálohy (marže) pro derivátové smlouvy by měly být klasifikovány jako "vklady", jestliže představují hotovostní záruku složenou u měnových finančních institucí a zůstávají ve vlastnictví vkladatele a po skončení platnosti smlouvy se mu vyplatí zpět. Na základě současné praxe na trhu se dále navrhuje, aby byly marže, které zpravodajské jednotky obdrží, klasifikovány jako "vklady" pouze v tom rozsahu, ve kterém má měnová finanční instituce prostředky volně použitelné na další úvěry. Musí-li být část marže, kterou měnová finanční instituce obdrží, zaslána jinému účastníkovi derivátového trhu (např. clearingové společnosti), měla by být v zásadě pouze ta část, která zůstává k dispozici měnové finanční instituci, klasifikována jako "vklady". Složitost současné praxe na trhu komplikuje určení takových marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má měnová finanční instituce k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako "ostatní pasiva" nebo jako "vklady" podle příslušné vnitrostátní praxe. "Účelově vázané zůstatky týkající se např. leasingových smluv" se klasifikují jako vklady pod položkou "vklady s dohodnutou splatností" nebo "vklady s výpovědní lhůtou" podle splatnosti/podmínek příslušné smlouvy. Prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku se ve statistické rozvaze měnové finanční instituce nevykazují (viz kategorie 2 "úvěry poskytnuté na základě správy majetku") |

9.1 Jednodenní vklady | Vklady, které jsou směnitelné na peníze nebo které jsou převoditelné na požádání šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do této kategorie patří zůstatky představující předem zaplacené částky související s elektronickými penězi, buď ve formě elektronických peněz "na bázi hardwaru" (např. předplacené karty), nebo "na bázi softwaru", vydávanými měnovými finančními institucemi. Nepatří sem nepřevoditelné vklady, které lze technicky na požádání vybrat, ale které podléhají výrazným sankcím: zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou převoditelné šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného omezení nebo sankcezůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou okamžitě směnitelné na peníze na požádání nebo do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byl vklad učiněn, bez výrazné sankce nebo omezení, které však nejsou převoditelnézůstatky (úročené nebo neúročené) představující předem zaplacené částky související s elektronickými penězi "na bázi hardwaru" nebo "na bázi softwaru" (např. předplacené karty)úvěry splatné do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byl úvěr poskytnut |

9.2 Vklady s dohodnutou splatností | Nepřevoditelné vklady, které nelze směnit na peníze před dohodnutým pevným termínem nebo které lze převést na peníze před tímto dohodnutým pevným termínem jen tehdy, je-li držitel postižen určitou sankcí. Tato kategorie zahrnuje rovněž administrativně regulované úsporné vklady, u kterých kritérium splatnosti není relevantní (zařazené do intervalu splatnosti "nad dva roky"). Finanční produkty s prolongační klauzulí musí být klasifikovány podle nejbližší doby splatnosti. Ačkoliv je možné vklady s dohodnutou splatností vyplatit po předchozím oznámení dříve nebo při zaplacení určitých sankcí na požádání, nejsou tyto znaky pro účely klasifikace považovány za relevantní. |

9.2a. Vklady s dohodnutou splatností do jednoho roku včetně | zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok (s výjimkou vkladů s původní splatností jeden den), které jsou nepřevoditelné a které nelze směnit na peníze před uplynutím této doby splatnostizůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky podle povahy do kategorie 9.3a nebo 9.3bzůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcímarže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu jednoho roku včetně, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpětúvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetněneobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetněpodřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně |

9.2b. Vklady s dohodnutou splatností od jednoho roku do dvou let včetně | zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné a nelze je směnit na peníze před uplynutím této splatnostizůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky podle povahy do kategorie 9.3a nebo 9.3bzůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcímarže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu od jednoho roku do dvou let, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpětúvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti od jednoho roku do dvou letneobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti od jednoho roku do dvou let včetněpodřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti od jednoho roku do dvou let včetně |

9.2c. Vklady s dohodnutou splatností nad dva roky | zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti delší než dva roky, které jsou nepřevoditelné a nelze je směnit na peníze před uplynutím této splatnostizůstatky uložené na pevný termín do splatnosti delší než dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky podle povahy do kategorie 9.3a nebo 9.3bzůstatky uložené na pevný termín do splatnosti delší než dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcízůstatky (bez ohledu na dobu splatnosti), jejichž úrokové sazby nebo jiné podmínky stanoví vnitrostátní právní předpisy a které jsou určeny ke zvláštním účelům (např. financování bydlení), jež nastanou po dvou letech (i když technicky jsou splatné na požádání)marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu delší než dva roky, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpětúvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti delší než dva rokyneobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti delší než dva rokypodřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti nad dva roky |

9.3 Vklady s výpovědní lhůtou | Nepřevoditelné vklady bez dohodnuté splatnosti, které nelze směnit na peníze bez předchozí výpovědi, a před uplynutím výpovědní lhůty není směna na hotovost možná nebo je možná pouze se sankcí. Patří sem vklady, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, avšak podléhaly by výrazné sankci a omezením podle vnitrostátních zvyklostí (řadí se do intervalu splatnosti "do tří měsíců včetně"), a investiční účty bez výpovědi nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr (řadí se do intervalu splatnosti "nad tři měsíce") |

9.3a. Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně | zůstatky uložené bez pevné splatnosti, které lze vybrat pouze po podání výpovědi, jejíž lhůta nepřesahuje tři měsíce; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankcinepřevoditelné úsporné vklady na viděnou a ostatní typy vkladů drobných střadatelů, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, podléhaly by však výrazné sankcizůstatky uložené na pevný termín do splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly vypovězeny pro předčasný výběr s lhůtou nepřesahující tři měsíce |

9.3b. Vklady s výpovědní lhůtou nad tři měsíce, z toho případně nad dva roky | zůstatky uložené bez pevné splatnosti, které lze vybrat pouze po podání výpovědi, jejíž lhůta přesahuje tři měsíce; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankciinvestiční účty bez výpovědní lhůty nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují opatření omezující výběrzůstatky uložené na pevný termín do splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly vypovězeny pro předčasný výběr s lhůtou přesahující tři měsíce |

9.4 Repo operace | Protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry/zlato prodané zpravodajskými jednotkami za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto (nebo obdobných) cenných papírů/zlata za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané zpravodajskými jednotkami výměnou za cenné papíry/zlato převedené na třetí osobu ("dočasného nabyvatele") se vykazují jako "repo operace" v těch případech, kdy existuje pevný závazek ke zpětnému odkupu a nejen pouze možnost tak učinit. To znamená, že během celé operace zůstávají předmětné cenné papíry/zlato ve skutečném (ekonomickém) vlastnictví zpravodajských jednotek. V tomto ohledu není převod právního vlastnictví pro posuzování repo operací rozhodujícím kritériem. V případě, kdy dočasný nabyvatel cenné papíry získané v rámci repo operace prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry/zlatem a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů/zlata. Následující tři varianty repo operací jsou strukturovány tak, aby splňovaly podmínky potřebné pro obdobné zacházení s nimi jako se zajištěnými úvěry. V těchto případech jsou tudíž částky získané zpravodajskými jednotkami (výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu) vykazované jako "repo operace": částky získané výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu formou repo operacečástky získané výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky dluhopisů (proti hotovostní záruce)částky získané výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu formou dohody o prodeji a zpětném nákupu (sale/buy-back) |

10. Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | Akcie nebo podílové jednotky emitované fondy peněžního trhu. Fondy peněžního trhu jsou subjekty kolektivního investování, jejichž akcie/ podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně, nebo do bankovních vkladů, nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu |

11. Emitované dluhové cenné papíry | Cenné papíry jiné než majetkové účasti emitované zpravodajskými jednotkami, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. Tato kategorie zahrnuje cenné papíry, které poskytují držiteli nepodmíněné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě vyplacených kupónů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo v určitém období počínaje dnem stanoveným v okamžiku vydání. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se postupně stanou obchodovatelnými, by měly být překlasifikovány na "dluhové cenné papíry" (viz také kategorie 9) Podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi je třeba pro účely měnové a bankovní statistiky vykazovat stejně jako ostatní závazky měnových finančních institucí. Podřízené dluhy vydané ve formě cenných papírů musí být tudíž klasifikovány jako "emitované dluhové cenné papíry", zatímco podřízené dluhy vydané měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů je třeba vykázat jako "vklady". Jsouli všechny podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi zahrnuty pro statistické účely pod jednu položku, je nutné ji vykázat jako "emitované dluhové cenné papíry", neboť podřízené dluhy se vyskytují převážně ve formě cenných papírů spíše než úvěrů. Podřízené dluhy by neměly být vykazovány v pasivech pod položkou "kapitál a rezervy". |

11a. Dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně | obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní splatností do jednoho roku včetněpodřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně |

11b. Dluhové cenné papíry s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně | obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetněpodřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně |

11c. Dluhové cenné papíry s původní splatností nad dva roky | obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní splatností nad dva rokypodřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností nad dva roky |

12. Kapitál a rezervy | Pro účely statistického výkaznictví obsahuje tato kategorie částky vznikající z emisí základního kapitálu zpravodajských jednotek akcionářům nebo jiným vlastníkům, které pro držitele představují vlastnická práva k měnové finanční instituci a obecně i právo podílet se na jejím zisku a na jejím likvidačním zůstatku. Patří sem rovněž prostředky z nerozdělených zisků nebo prostředky přesunuté zpravodajskými jednotkami do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků. Položka zahrnuje: základní kapitálnerozdělené zisky nebo prostředkyopravné položky a obecné rezervy na úvěry, cenné papíry nebo jiné typy aktiv (lze je vykazovat podle pravidel účetnictví) |

13. Ostatní pasiva | Položka "ostatní pasiva" je zbytková položka rozvahy na straně pasiv definovaná jako "pasiva jinde nezahrnutá". Tato položka může zahrnovat: finanční derivátové pozice s brutto zápornými tržními hodnotamiPro statistické účely jsou zde zahrnuty finanční derivátové nástroje podléhající vykazování v rozvaze.brutto částky závazků na uspořádacích účtechZávazky na uspořádacích účtech jsou zůstatky vykazované v rozvaze měnové finanční instituce, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů (např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování)brutto částky závazků na přechodných účtechZávazky na přechodných účtech přestavují prostředky (obvykle patřící klientům), které se právě převádějí mezi měnovými finančními institucemi. Patří sem bezhotovostní převody připisovaných částek, které byly inkasovány z účtů klientů a jiné položky, kde příslušné platby zpravodajské jednotky ještě neprovedly.časově rozlišený naběhlý úrok z vkladůČasově rozlišené naběhlé úroky z vkladů jsou úroky ke dni vykázání rozvahy, které ale mají být vyplaceny později (tj. po dni vykázání rozvahy). Podle obecné zásady časově rozlišeného účtování by měly být úroky z vkladů vykazovány v rozvaze podle toho, jak nabíhají (tj. jako přechodné položky časového rozlišení) a ne v okamžiku jejich skutečného splacení (tj. na bázi příjmů a výdajů ). Časově rozlišené naběhlé úroky z vkladů se vykazují v hrubých částkách v kategorii "ostatní pasiva". Naběhlé úroky se vykazují odděleně od vkladu, ke kterému se vztahují. Ten by měl být oceněn v nominální zůstatkové hodnotě ke dni jeho vykázání.závazky z nevyplacených dividendčástky závazků nesouvisejících s hlavní obchodní činností měnové finanční instituce (závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky apod.)rezervy představující závazky vůči třetím stranám (penze, dividendy apod.)zálohové platby pro derivátové smlouvyZálohové platby (marže) přijaté pro derivátové smlouvy by měly být normálně klasifikovány jako "vklady" (viz kategorie 9)Složitost současné praxe na trhu komplikuje určení takových marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má měnová finanční instituce k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako "ostatní pasiva" nebo jako "vklady" podle příslušné vnitrostátní praxe.čisté pozice vyplývající z půjček cenných papírů bez hotovostní zárukyčisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry nebo operací s devizamiZ kategorie "ostatních pasiv" lze vyloučit téměř všechny finanční nástroje ve formě finančních pasiv (patřících do jiných položek rozvahy); finanční nástroje, které nemají formu finančních pasiv jako např. garance, záruky, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze) a nefinanční pasiva jako jsou kapitálové položky na straně pasiv (patřící do kategorie "kapitál a rezervy"). |

[1] Včetně výnosů z prodeje bankovních dluhopisů veřejnosti.

[2] Článek 1 směrnice 2000/12/ES Evropského parlamentu a Rady z 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1), ve znění směrnice 2000/28/ES (Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 37) a v případném znění pozdějších předpisů.

[3] Tento a další odkazy jsou na sektory a subsektory v ESA 95.

[4] Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

[5] Úř. věst. 356, 30.12.1998, s. 1.

[6] Úř. věst. L 229, 9. 9. 2000. s. 34.

[7] Úvěrové instituce mohou vykazovat pozice vůči "měnovým finančním institucím jiným než úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky" namísto pozice vůči "měnovým finančním institucím" a "úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám", pokud tím nedojde k újmě na podrobnosti a nebudou dotčeny tučně vytištěné pozice.

[18] V tabulkách části 2 této přílohy musí být ECB klasifikována jako měnová finanční instituce, která je rezidentem v zemi, kde má ECB skutečně sídlo.

[19] Jinými slovy, tyto tabulky nejsou seznamem jednotlivých finančních nástrojů.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ O FÚZÍCH TÝKAJÍCÍCH SE ÚVĚROVÝCH INSTITUCÍ PRO ZAVEDENÍ SYSTÉMU MINIMÁLNÍCH REZERV

ČÁST 1

Zvláštní ustanovení

I. Úvěrové instituce s plnou vykazovací povinností

1. Aby byl správně vypočten základ pro stanovení minimálních rezerv, na nějž se použije pozitivní sazba, je nutné podrobné měsíční členění vkladů s dohodnutou splatností nad dva roky, vkladů s výpovědní lhůtou nad dva roky a závazků z repo operací úvěrových institucí vůči sektorům ("tuzemským" a "ostatních zúčastněných členských států") "měnové finanční instituce", "úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky" a "ústřední vládní instituce", a vůči "zbytku světa". Úvěrové instituce mohou rovněž vykazovat pozice vůči "měnovým finančním institucím jiným než úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám" místo vůči "měnovým finančním institucím" a "úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám", pokud nedojde k újmě na podrobnosti a pokud nebudou dotčeny tučně vytištěné pozice. V závislosti na vnitrostátních systémech shromažďování informací a aniž je dotčena plná shoda s definicemi a zásadami klasifikace pro rozvahu měnových finančních institucí stanovenými v tomto nařízení, mohou dále úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv vykazovat místo toho údaje nutné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv, s výjimkou údajů o obchodovatelných nástrojích, v souladu s přílohou I tabulkou 1 a poznámkou pod čarou 5 za předpokladu, že nebudou dotčeny tučně vytištěné pozice.

II. Statistické výkaznictví pro úvěrové instituce ve "zbytkové části"

2. Pro účely systému minimálních rezerv ESCB vykazují úvěrové instituce ve "zbytkové části" přinejmenším čtvrtletní údaje nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv v souladu s tabulkou v této příloze. Úvěrové instituce ve "zbytkové části" zajistí, aby výkaz podle této tabulky plně odpovídal definicím a klasifikacím použitým v tabulce 1. Údaje pro výpočet základu minimálních rezerv v institucích ve "zbytkové části" pro tři (měsíční) udržovací období rezerv vycházejí z údajů ke konci čtvrtletí, které shromažďují národní centrální banky ve lhůtě 28 pracovních dní následujících po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují.

III. Vykazování skupiny úvěrových institucí podléhajících systému minimálních rezerv ESCB na konsolidovaném základě

3. Po získání oprávnění od ECB mohou úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv podávat konsolidované statistické výkazy za skupinu úvěrových institucí s povinností minimálních rezerv v rámci území jednoho státu, pokud se všechny dotčené instituce vzdají výhod jakýchkoli paušálních odpočitatelných položek od povinnosti minimálních rezerv. Výhoda odpočtu paušální položky však zůstává v platnosti pro skupinu jako celek. Všechny dotčené instituce se v seznamu měnových finančních institucí vedeném ECB uvádějí jednotlivě.

4. Spadá-li skupina úvěrových institucí jako celek do "zbytkové části", vztahuje se na ni pouze povinnost zjednodušeného vykazování platná pro instituce ze "zbytkové části". Jinak se na ni jako na celek vztahuje statistické výkaznictví pro instituce s plnou vykazovací povinností.

IV. Sloupec "z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky"

5. Sloupec "z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky" neobsahuje závazky zpravodajských jednotek vůči institucím vyňatým ze systému minimálních rezerv ESCB, tj. institucím, které jsou vyňaty z důvodů jiných než proto, že v nich probíhají reorganizační opatření.

6. Seznam vyňatých institucí obsahuje pouze instituce, které jsou vyňaty z důvodů jiných než proto, že v nich probíhají reorganizační opatření. Instituce, které jsou dočasně osvobozeny od povinnosti minimálních rezerv z důvodů, že v nich probíhají reorganizační opatření, se považují za instituce s povinností minimálních rezerv, a proto závazky vůči těmto institucím spadají do sloupce "z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky". Do tohoto sloupce patří rovněž závazky vůči institucím, které nemají skutečnou povinnost držet rezervy u ESCB z důvodu uplatnění paušálních odpočitatelných položek.

ČÁST 2

Přechodná ustanovení

7. Vykazování informací o vkladech s výpovědní lhůtou delší než dva roky zůstává až do odvolání dobrovolné. Zpravodajské jednotky mohou splnit tento požadavek dobrovolným vykazováním, tj. mohou vykázat buď skutečné údaje (včetně nulových pozic) nebo vhodným symbolem vyznačit, že "údaj není k dispozici". Jakmile si instituce zvolí, že bude vykazovat skutečné údaje, nemůže již ve výkazu uvést, že "údaj není k dispozici".

ČÁST 3

Fúze týkající se úvěrových institucí

8. Pro účely této přílohy mají výrazy "fúze", "fúzující instituce" a "nabývající instituce" význam definovaný v nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2818/98 ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/1998/15) [1], ve znění nařízení (ES) č. 1921/2000 (ECB/2000/8) [2]

9. Pro udržovací období, během kterého se fúze uskutečňuje, se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte a musí být splněna v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15).

10. Pro následující udržovací období se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro výpočet minimálních rezerv a případně podle statistických údajů vykázaných podle pravidel stanovených v dodatku k této příloze. Jinak se použijí běžná pravidla pro vykazování statistických informací a pro výpočet povinných minimálních rezerv podle článku 3 nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15).

11. Dočasná odchylka od běžného postupu vykazování pro nabývající instituce

Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v předchozích bodech, může příslušná národní centrální banka povolit nabývající instituci, aby plnila svou statistickou zpravodajskou povinnost prostřednictvím dočasných postupů, například zvláštních formulářů pro jednotlivé fúzující instituce po několik období po uskutečnění fúze. Tato odchylka od běžného postupu vykazování musí být omezena na co nejkratší dobu a neměla by překročit šest měsíců od uskutečnění fúze. Touto odchylkou není dotčena povinnost nabývající instituce splnit svou zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení a případně její povinnost převzít zpravodajskou povinnost fúzujících institucí v souladu s touto přílohou.

+++++ TIFF +++++

[1] Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 1.

[2] Úř. věst. L 229, 9.9.2000, s. 34.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST PRO MALÉ MĚNOVÉ FINANČNÍ INSTITUCE, KTERÉ NEJSOU ÚVĚROVÝMI INSTITUCEMI

Národní centrální banky, které se rozhodnou osvobodit malé měnové finanční instituce, které nejsou úvěrovými institucemi od úplné zpravodajské povinnosti, by měly o tom dotčené instituce informovat, ale nadále požadovat zasílání údajů z rozvahy alespoň jednou ročně, aby bylo možné monitorovat rozsah vykazující "zbytkové části".

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ STANDARDY, KTERÉ JE SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK POVINEN DODRŽOVAT

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči ECB:

1. Minimální standardy pro přenos

a) Výkazy předkládané národním centrálním bankám musí být předány včas a ve lhůtách, které stanoví národní centrální banky;

b) forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené národními centrálními bankami;

c) zpravodajské jednotky musí určit kontaktní osobu(y);

d) musí být dodrženy technické parametry pro přenos dat do národních centrálních bank.

2. Minimální standardy pro přesnost

e) Statistické údaje musí být správné:

- všechny lineární vazby musí být splněny (např. rozvahy musí být vyrovnané, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty),

- údaje musí být mezi jednotlivými obdobími vykazování konzistentní;

f) zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o vývoji zachyceném dodanými údaji;

g) statistické údaje musí být úplné; chybějící údaje je nutno vyznačit, vysvětlit národním centrálním bankám a případně co nejdříve dodat;

h) statistické údaje nesmějí obsahovat časové a strukturní mezery;

i) zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry a počet desetinných míst, které pro technický přenos údajů stanoví národní centrální banky;

j) zpravodajské jednotky se musí řídit obecnými zásadami zaokrouhlování stanovenými národními centrálními bankami pro technický přenos dat.

3. Minimální standardy pro pojmovou shodu

k) Statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

l) v případě odchylek od těchto definic a klasifikací budou zpravodajské jednotky případně pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitými opatřeními a opatřeními obsaženými v tomto nařízení;

m) zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomy v dodaných údajích v porovnání s údaji za předchozí období.

4. Minimální standardy pro opravy

n) Je nutné se řídit metodami a postupy pro opravy stanovenými ECB a národními centrálními bankami. Opravy, které se od pravidelných oprav odchylují, je třeba doplnit vysvětlivkami.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ PRO POUŽÍVÁNÍ TOHOTO NAŘÍZENÍ

1. Podle tohoto nařízení budou poprvé vykazovány měsíční údaje za leden 2003.

2. Po přechodné období 12 měsíců je možné nově požadované statistické stavové údaje zasílat ECB ve lhůtě prodloužené o další měsíc od ukončení pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky mohou rozhodnout, kdy potřebují obdržet údaje od zpravodajských jednotek, aby mohly tuto lhůtu splnit.

3. Po přechodné období 12 měsíců je možné požadované údaje týkající se odpisů/snížení hodnoty úvěrů a změn ocenění cenných papírů zasílat ECB ve lhůtě prodloužené o další měsíc od ukončení pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky mohou rozhodnout, kdy potřebují obdržet údaje od zpravodajských jednotek, aby mohly tuto lhůtu splnit.

4. Pro měsíční členění úvěrů/vkladů vůči zbytku světa podle splatnosti a v případě dodatečného čtvrtletního členění těchto úvěrů/vkladů podle měn, jež jsou potřeba pro účely platební bilance, může každý členský stát stanovit harmonogram pro použití rozvahových statistik měnových finančních institucí pro účely platební bilance podle svých zvláštních potřeb.

5. Dalším přechodným hlediskem je postupné zavádění eura v dalších členských státech. Měnové finanční instituce vezmou toto hledisko do úvahy zachováváním schopnosti dalšího členění pozic vůči zemím u rezidentů nezúčastněných členských států. V zásadě bude nutné členit tyto zůstatky podle měn se zvláštním uvedením národní měny nezúčastněného členského státu, eura a jiných měn. Za účelem snížení možného zpravodajského zatížení je možné údaje vztahující se na období před tím, než byla známa změna složení zúčastněných členských států, s předchozím souhlasem ECB vykazovat s určitou pružností.

6. S ohledem na výměnu peněz prováděnou členským státem v souvislosti se zavedením eura se položky ve výkazech uvedené v národní měně zúčastněného členského státu zahrnou pod položky uváděné v eurech ode dne vstupu tohoto členského státu do měnové unie a před ukončením výměny dotčené měny na eura.

--------------------------------------------------