(ES) č. 2130/2001Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2130/2001 ze dne 29. října 2001 o akcích na pomoc vykořeněným skupinám obyvatel v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky

Publikováno: Úř. věst. L 287, 31.10.2001 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 29. října 2001 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 3. listopadu 2001 Nabývá účinnosti: 3. listopadu 2001
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 1905/2006 Pozbývá platnosti: 28. prosince 2006
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2130/2001

ze dne 29. října 2001

o akcích na pomoc vykořeněným skupinám obyvatel v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 179 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V rámci své politiky vůči uprchlíkům přijala Organizace spojených národů Úmluvu o právním postavení uprchlíků uzavřenou v Ženevě dne 28. července 1951, Newyorský protokol ze dne 31. ledna 1967 a mnoho rezolucí v této oblasti a v oblastech lidských práv a humanitárního práva.

(2) Všeobecná deklarace lidských práv ze dne 10. prosince 1948, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech ze dne 16. prosince 1966, Úmluva o vyloučení všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979 a Úmluva o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 rovněž pojednávají o otázce uprchlíků.

(3) Evropský parlament přijal v této oblasti několik usnesení včetně usnesení ze dne 16. prosince 1983 o pomoci uprchlíkům v rozvojových zemích [3].

(4) Jak Evropský parlament, tak Rada vyzvaly Společenství k vyvíjení většího úsilí v této oblasti.

(5) Musí být vypracována integrovaná, důsledná a účinná strategie pro akce Společenství v oblasti humanitární pomoci, obnovy, pomoci vykořeněným skupinám obyvatel a rozvojové spolupráce s cílem provádět dlouhodobou rozvojovou politiku Evropského společenství.

(6) Je zejména nutné včlenit pomoc vykořeněným skupinám obyvatel do strategie rozvoje zemí a skupin obyvatel, jimž je pomoc určena. Akce Společenství musí proto usnadňovat posun od stadia neodkladné pomoci ke stadiu rozvoje podporou sociálního a hospodářského zapojení nebo opětného zapojení postižených lidí a případně odstraněním příčin ozbrojených střetů, podporou vytvoření nebo posilování demokratických struktur a úlohy obyvatelstva v rozvojovém procesu.

(7) Programy podpory pro vykořeněné skupiny obyvatel a demobilizované bývalé vojáky jsou nedílnou součástí celkové strategie obnovy pro rozvojové země Asie a Latinské Ameriky. Aby byly programy účinné, musí být pomoc koordinována na úrovni Společenství i s ostatními dárci, nevládními organizacemi a orgány OSN, zejména s Vysokým komisařem Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR). Komise musí převzít zodpovědnost jak za kontrolu, tak za zviditelnění finančních prostředků rozdělovaných prostřednictvím nevládních organizací a OSN. Komise má kromě toho politickou odpovědnost za způsoby, jak jsou finanční prostředky nevládními organizacemi a OSN utráceny.

(8) Účinnost a důslednost Společenství, vnitrostátních a mezinárodních preventivních a intervenčních mechanismů musí být zajišťovány, aby jednak předcházely vzniku konfliktů, jednak podporovaly všechny způsoby mírového řešení politických konfliktů a válek, jejichž důsledkem je vysídlení obyvatelstva.

(9) Specializované subjekty a agentury, jakož i nevládní organizace získaly v minulosti plněním akcí tohoto druhu značnou zkušenost v poskytování pomoci vykořeněným skupinám obyvatel.

(10) Je žádoucí, aby akce na pomoc vykořeněným skupinám obyvatel byly součástí přístupu, jehož cílem je vyústění fáze pomoci "pro přežití" do fáze, kdy se tito lidé stávají soběstačnými nebo méně závislými.

(11) Pro akce na poskytování pomoci musí být v této oblasti zaručeny účinné, pružné a pohotové postupy. Společenství by mělo též zajistit maximální průhlednost v poskytování pomoci a přísné kontroly použití přidělených částek.

(12) Do 31. prosince 2000 bylo právním základem pro akce Společenství v této oblasti nařízení Rady (ES) č. 443/97 ze dne 3. března 1997 o akcích na pomoc vykořeněným skupinám obyvatel v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky [4]. Zkušenosti nabyté při jeho používání se musí odrážet v tomto nařízení.

(13) Toto nařízení stanoví na celou dobu své platnosti finanční rámec, který je pro rozpočtový orgán hlavním referenčním rámcem pro roční rozpočtový proces ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a o zdokonalení ročního rozpočtového procesu [5].

(14) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6].

(15) Ochrana finančních zájmů Společenství a boj proti podvodům a protiprávnímu jednání tvoří nedílnou součást tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Účel, oblast působnosti a definice

Článek 1

Společenství provádí program podpory a pomoci vykořeněným skupinám obyvatel v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky. Program je zaměřen na vykořeněné skupiny obyvatel a na jiné osoby uvedené v článku 4, je příspěvkem k jejich potřebám, na které se nevztahuje humanitární pomoc, a provádí dlouhodobé činnosti, jejichž cílem je soběstačnost a začlenění nebo opětovné začlenění těchto osob. Tento program musí zejména pamatovat na základní potřeby těchto osob po dobu od zastavení neodkladné humanitární pomoci až do přijetí dlouhodobého řešení jako východiska z jejich situace.

Cíle programů pomoci zahrnují vytvoření demokratických struktur a podporu lidských práv.

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) "vykořeněnou skupinou obyvatel":

i) uprchlíci ve smyslu Úmluvy o právním postavení uprchlíků, uzavřené v Ženevě dne 28. července 1951 a Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967, nebo

ii) vysídlené osoby, které jsou v důsledku konfliktních situací nuceny hledat útočiště mimo oblast původu, avšak nepožívají právního postavení uprchlíků, nebo

iii) bývalí uprchlíci nebo vysídlené osoby, které se vrátily do své země nebo do oblasti původu;

b) "demobilizovanými bývalými vojáky" bývalí příslušníci ozbrojených sil, ať už pravidelné armády, nebo ozbrojených složek hnutí odporu, kteří souhlasili složit své zbraně a opětovně se začlenit do občanského života.

Článek 3

1. Společenství poskytuje svou finanční pomoc akcím, jejichž cílem je zejména:

a) soběstačnost a opětovné začlenění vykořeněných skupin obyvatel a demobilizovaných bývalých vojáků do sociální a hospodářské struktury; pomoc při jejich začlenění nebo opětovném začlenění musí mít za cíl podporu udržitelných procesů výroby a mohla by zahrnovat akce jako poskytování potravinové pomoci, vyvíjení soběstačnosti pomocí zemědělské produkce, chovu zemědělských zvířat a ryb, rozvíjení infrastruktury, zřizování úvěrových systémů, základního školství a odborného vzdělávání, jakož i zajišťování uspokojivé úrovně zdravotní péče a hygieny;

b) pomoc místním hostitelským společenstvím a oblastem, kde probíhá znovuosidlování, k podpoře přijímání a začlenění vykořeněných skupin obyvatel a demobilizovaných bývalých vojáků;

c) pomoc těmto skupinám obyvatel, aby se dobrovolně vrátily a usadily ve svých zemích původu nebo jiných zemích podle vlastní volby, pokud to podmínky dovolují;

d) popřípadě podpora všech opatření k předcházení konfliktům nebo k usmíření mezi stranami konfliktu;

e) pomoc osobám při znovunabytí jejich majetku nebo majetkových práv, jakož i pomoc při nápravě případů, kdy byly dotyčné osoby postiženy porušováním lidských práv.

2. Zvláštní pozornost se musí věnovat obzvláště zranitelným skupinám, například ženám a dětem.

3. Všechny dotyčné skupiny včetně místních hostitelských společenství se účastní vyhodnocování potřeb a provádění programů pomoci.

Článek 4

Konečnými příjemci akcí uvedených v čl. 3 odst. 1 jsou

a) vykořeněné skupiny obyvatel v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky a osoby z některé z těchto zemí dočasně usazené v jiné rozvojové zemi a v řádně odůvodněných výjimečných případech v jiné zemi;

b) demobilizovaní bývalí vojáci v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky a jejich rodinní příslušníci a případně jejich místní společenství;

c) obzvláště postižené místní obyvatelstvo hostitelských území, jehož sociální, hospodářské a správní zdroje přispívají k přijímání a pomoci vykořeněným skupinám obyvatel a demobilizovaným bývalým vojákům, jakož i na dlouhodobé projekty určené k dosažení soběstačnosti, začlenění a opětné začlenění takových osob.

Článek 5

Akce prováděné v rámci tohoto nařízení doplňují akce stanovené jinými nástroji Společenství upravujícími krátkodobou humanitární pomoc a dlouhodobou rozvojovou spolupráci.

Článek 6

1. V rámci akcí uvedených v článku 3 může podpora Společenství zahrnovat financování akcí na poskytování technické pomoci, vzdělávání a jiných služeb, dodávek, stavebních prací, studií (které musí být pokud možno svěřeny nebo musí zahrnovat spolupráci s poradci z hostitelské země nebo tam usazenými a zahrnovat univerzity a výzkumné ústavy), auditů a hodnotících a pozorovacích misí.

2. Financování Společenství může krýt investiční výdaje včetně nákupu nemovitostí, pokud jsou bezprostředně nutné k provedení akce a za předpokladu, že vlastnictví přejde na místní partnery příjemce nebo na konečné příjemce akce, jakmile akce skončí. Mohou též v řádně odůvodněných případech a při zvážení toho, že projekt musí, pokud možno, sledovat střednědobou životnost, krýt běžné výdaje (zahrnující správní výdaje, provozní náklady a náklady na údržbu), aby se dosáhlo maximálního využití investice uvedené v odstavci 1, jejíž používání dočasně představuje pro partnera zátěž.

KAPITOLA II

Způsoby provádění pomoci

Článek 7

1. Financování Společenství podle tohoto nařízení má formu grantů.

2. Pro každou akci spolupráce se usiluje o finanční příspěvek od partnerů. Tento příspěvek je požadován v rámci možností dotyčných partnerů a v závislosti na povaze akce. Ve zvláštních případech, kdy je partnerem nevládní organizace nebo organizace určitých společenství, může mít příspěvek věcnou povahu.

3. Je možné hledat možnosti spolufinancování u ostatních poskytovatelů prostředků, zejména u členských států.

Článek 8

1. Komise hodnotí, schvaluje a řídí akce uvedené v tomto nařízení na základě platných rozpočtových a ostatních postupů, zejména postupů uvedených v článcích 2, 116 a 118 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [7].

2. Všechny akce podporované Společenstvím se provádějí v souladu s cíli stanovenými v rozhodnutí Komise o financování.

Článek 9

Akce financované Společenstvím podle tohoto nařízení Komise provádí buď na žádost partnerů, nebo z vlastního podnětu.

Článek 10

1. Partnery přicházejícími v úvahu pro finanční podporu podle tohoto nařízení jsou regionální a mezinárodní organizace včetně agentur Organizace spojených národů, nevládní organizace, státní, oblastní a místní správy a agentury, organizace založené obcemi a veřejné nebo soukromé ústavy a podniky.

2. Podpora Společenství je přístupná partnerům, kteří mají své hlavní sídlo v členském státě nebo ve třetí zemi, která přijímá podporu Společenství podle tohoto nařízení, za předpokladu, že toto sídlo je skutečným ústředím řídícím činnosti vztahující se k jejich obchodním činnostem. Ve výjimečných případech se může toto sídlo nacházet v jiné třetí zemi.

Článek 11

Aniž je dotčen institucionální a politický rámec, ve kterém partneři vykonávají své činnosti, rozhodují o stanovení, zda partner může mít přístup k financování poskytovanému Společenstvím, tyto faktory:

a) jeho zkušenosti o oblasti pomoci vykořeněným skupinám obyvatel;

b) jeho schopnosti řízení správy a financí;

c) jeho technické a logistické možnosti pro plánovanou akci;

d) popřípadě výsledky dříve provedených akcí, zejména těch, které byly financovány Společenstvím;

e) jeho schopnost rozvíjet spolupráci s jinými činiteli z občanské společnosti v dotyčných třetích zemích;

f) jeho oddanost ochraně, zachovávání a podpoře lidských práv, demokratických zásad a humanitárního práva.

Článek 12

1. Pomoc se partnerům poskytuje pouze v případě, že se písemně zaváží dodržovat podmínky pro přidělování a provádění stanovené Komisí.

2. Pokud jsou akce předmětem finančních dohod mezi Společenstvím a zeměmi, které mají užitek z akcí financovaných podle tohoto nařízení, stanoví tyto dohody, že Společenství nehradí daně, cla ani jiné poplatky.

3. Všechny finanční dohody nebo smlouvy uzavřené na základě tohoto nařízení stanoví, že Komise, Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mohou podle potřeby provádět kontroly na místě v souladu s obvyklými postupy stanovenými Komisí na základě platných předpisů, zejména na základě ustanovení finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

4. Budou přijata nezbytná opatření pro zdůraznění, že při poskytování podpor podle tohoto nařízení jde o podpory Společenství.

Článek 13

1. Účast ve veřejných nabídkových řízeních a zadávání zakázek je za stejných podmínek otevřená všem fyzickým i právnickým osobám členských států a hostitelské země. Může být rozšířena na hospodářské subjekty v jiných rozvojových zemích a výjimečně i v jiných třetích zemích.

2. Dodávky musí pocházet z hostitelské země, jiných rozvojových zemí nebo členských států. Ve výjimečných případech mohou dodávky pocházet odjinud.

Článek 14

1. K dosažení cílů soudržnosti a doplňkovosti uvedených ve Smlouvě a s cílem zajistit co nejvyšší účinnost akcí stanovených v tomto nařízení jsou akce na místě operativním způsobem koordinovány a tvoří nedílnou součást strategie vůči dané zemi.

2. Komise může ve spolupráci s členskými státy vyvinout nezbytné úsilí k zabezpečení náležité koordinace s ostatními dotčenými poskytovateli prostředků, zejména s poskytovateli, kteří jsou součástí systému Organizace spojených národů, včetně Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky.

KAPITOLA III

Provádění akcí

Článek 15

1. Finanční rámec pro provádění tohoto nařízení pro období let 2001 až 2004 je stanoven na 200 milionů EUR.

2. Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

Článek 16

Rozhodnutí o akcích, jejichž financování podle tohoto nařízení přesahuje částku 4 milionů EUR na jednu akci, a všechny změny těchto akcí vedoucí k překročení nákladů o více než 20 % původně stanovené částky se přijímají postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 17

1. Komise je oprávněná schvalovat bez použití postupu uvedeného v čl. 18 odst. 2 všechny dodatečné závazky potřebné ke krytí očekávaného nebo skutečného zvýšení nákladů v souvislosti s akcemi, u kterých činí překročení původního závazku nebo dodatečná potřeba nejvýše 20 % původního závazku stanoveného rozhodnutím o financování.

2. Komise uvědomí výbor uvedený v čl. 18 odst. 1 stručně o rozhodnutích o financování, která zamýšlí přijmout u akcí, jejichž hodnota nedosahuje 4 milionů EUR. Tyto informace poskytne nejpozději jeden týden před přijetím rozhodnutí.

Článek 18

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 15 nařízení Rady (EHS) č. 443/92 [8].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

KAPITOLA IV

Podávání zpráv a závěrečná ustanovení

Článek 19

1. Ve výboru uvedeném v čl. 18 odst. 1 se koná jednou ročně rozprava na základě zprávy zástupce Komise o obecných zásadách pro akce, které mají být provedeny v příštích letech. Zásady mají pokud možno obsahovat měřitelné cíle a lhůty pro jednotlivé akce. Tyto zásady se vypracují po poradě s útvary na místě nebo na ústředí příslušnými pro plánování, provádění a hodnocení.

2. Ve své výroční zprávě o rozvojové politice Společenství předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě po každém rozpočtovém roce informace o akcích financovaných během daného roku a závěry Komise o provádění tohoto nařízení v průběhu předchozího rozpočtového roku. Shrnutí musí zejména podávat informace o silných a slabých stránkách akcí, subjektech, se kterými byly uzavřeny smlouvy, a výsledcích všech nezávislých hodnocení jednotlivých akcí.

3. Nejpozději jeden rok před koncem použitelnosti tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou celkovou hodnotící zprávu o provádění tohoto nařízení za účelem zjištění, zda bylo dosaženo jeho cílů, a aby se stanovily zásady vedoucí ke zlepšení účinnosti budoucích akcí. Zpráva musí účinnost akcí vyhodnotit na základě provedených auditů a nezávislých posudků.

Článek 20

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2004.

Prodloužení použitelnosti tohoto nařízení závisí na výsledcích nezávislého celkového hodnocení uvedeného v čl. 19 odst. 3 a na možnostech včlenění tohoto nařízení do jediného rámcového nařízení pro Asii a Latinskou Ameriku.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 29. října 2001.

Za Evropský parlament

předsedkyně

N. Fontaine

Za Radu

předseda

L. Michel

[1] Úř. věst. C 120 E, 24.4.2001, s. 163.

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 5. července 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. října 2001.

[3] Úř. věst. C 10, 16.1.1984, s. 278.

[4] Úř. věst. L 68, 8.3.1997, s. 1. Nařízení pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1880/2000 (Úř. věst. L 227, 7.9.2000, s. 1).

[5] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[7] Úř. věst. L 356, 31.12.1977, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES, ESUO, Euratom) č. 762/2001 (Úř. věst. L 111, 20.4.2001, s. 1).

[8] Úř. věst. L 52, 27.2.1992, s. 1.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU