(ES) č. 901/2001Nařízení Rady (ES) č. 901/2001 ze dne 7. května 2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu močoviny pocházející z Ruska

Nařízení Rady (ES) č. 901/2001

ze dne 7. května 2001

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu močoviny pocházející z Ruska

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského Společenství [1], a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Předcházející šetření

(1) V roce 1987 uvalila Komise prozatímní antidumpingové clo [2] na dovozy močoviny pocházející mj. z bývalého Sovětského svazu. Nařízením (EHS) č. 3339/87 [3] přijala Rada závazky v souvislosti s dovozy močoviny mj. z bývalého Sovětského svazu. Rozhodnutím Komise č. 89/143/EHS [4] byly tyto závazky potvrzeny. V březnu 1993 zahájila Komise přezkum rozhodnutí, kterým byly přijaty závazky na dovozy močoviny pocházející mj. z bývalého Sovětského svazu [5]. Výsledkem toho bylo nařízení Rady (ES) č. 477/95 [6] o uložení konečného antidumpingového cla na močovinu pocházející z Ruské federace (dále jen "Rusko"). Výše uloženého cla se rovnala rozdílu mezi minimální cenou 115 ECU za tunu a čistou cenou vyplacenou k hranici Společenství před proclením, pokud byla tato cena nižší.

2. Šetření týkající se jiných zemí

(2) V říjnu 2000 bylo zahájeno antidumpingové šetření, týkající se dovozů močoviny pocházejících z Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Egypta, Estonska, Litvy, Libye, Polska, Rumunska a Ukrajiny [7]. Toto šetření stále probíhá.

3. Nynější šetření

3.1 Žádost o přezkum

(3) V září 1999 zveřejnila Komise oznámení o očekávaném pozbytí platnosti [8] antidumpingových opatření na dovozy močoviny pocházející z Ruska. Komise následně obdržela žádost o přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 [9] (dále jen "základní nařízení"). Žádost předložila dne 3. prosince 1999 European Fertilizer Manufacturers Association (EFMA – Evropské sdružení výrobců hnojiv) jménem výrobců, představujících hlavní podíl výroby močoviny (dále jen "dotyčný výrobek") ve Společenství. Žádost byla odůvodněna tím, že ukončení platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek pokračující nebo opakovaný dumping a újmu průmyslu Společenství.

3.2 Oznámení o zahájení

(4) Po konzultaci s poradním výborem Komise konstatovala, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu a podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení v březnu 2000 [10] šetření zahájila.

3.3 Období šetření

(5) Doba na prošetření pokračujícího nebo opakovaného dumpingu a újmy zahrnovala období od 1. ledna 1999 do 31. prosince 1999 (dále jen "OŠ"). Zkoumání vývoje podstatného pro posouzení pokračující nebo opakované újmy ("zkoumané období") zahrnovalo období od 1. ledna 1996 do konce OŠ.

3.4 Strany dotčené šetřením

(6) Komise úředně oznámila zahájení přezkumu stěžujícím si výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům v Rusku, dovozcům, uživatelům, známým dotčeným sdružením a zástupcům dotčené vyvážející země. Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům, výrobcům ve Společenství, dovozcům, uživatelům a známým dotčeným sdružením a všem dalším, kteří se ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení přihlásily. Kromě toho byl vyrozuměn jediný výrobce ve Slovenské republice, který byl vzat jako vhodný zástupce ze srovnatelné země a kterému byl rovněž zaslán dotazník.

(7) Jedenáct výrobců ze Společenství, jeden ze srovnávací země, jeden dovozce, jedno sdružení uživatelů a jeden uživatel dotazníky zodpověděly. Pokud jde o vyvážející zemi, nedošla žádná odpověď.

3.5 Ověření získaných údajů

(8) Komise shromáždila a ověřila všechny údaje, které považovala pro účely zjištění pokračujícího nebo opakovaného dumpingu, újmy a zájmu Společenství za nezbytné. Komise také dala přímo dotčeným stranám možnost předložit svá písemná stanoviska a požádat o slyšení.

(9) Kontrolní návštěvy byly provedeny v závodech těchto podniků:

Výrobci ze Společenství:

Hydro Agri Brunsbüttel, Německo,

Hydro Agri Italia SpA, Itálie,

Irish Fertilizer Indutries Ltd., Irsko;

Výrobce ze srovnávací země:

Duslo, a.s., Šaľa, Slovensko;

Nezávislý dovozce:

Cargill BV, Amsterdam, Nizozemí;

Uživatelé/sdružení uživatelů:

Sadepan Chimica SRL, Viadana, Itálie,

Svenska Lantmännen, Stockholm, Švédsko.

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(10) Dotyčný výrobek v tomto řízení je shodný s výrobkem v předcházejícím šetření, tj. s močovinou. Vyrábí se především z amoniaku, který se zase získává ze zemního plynu. Může se vyskytovat v kapalném nebo tuhém stavu. Močovina v tuhém stavu může být použita v zemědělství nebo v průmyslu. Močovina pro účely zemědělství může být použita buď jako hnojivo, kterým se hnojí půda, nebo jako přísada do krmení. Močovina k průmyslovým účelům je surovinou při výrobě některých klihů a umělých hmot. Močovina jako kapalina může být použita jednak jako hnojivo a jednak k průmyslovým účelům. Všechny druhy močoviny mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti a pro účely nynějšího přezkumu je možné je považovat za jediný výrobek.

(11) Dotyčný výrobek má kódy KN 31021010 a 31021090.Jedno sdružení dovozců namítlo, že močovina dovážená pod kódem KN 31021090 by měla být z nynějšího přezkumu vyloučena, neboť tyto dovozy se již delší dobu nerealizují.

(12) Pokud jde o tuto námitku, je třeba poznamenat, že i když nebyly již dlouhou dobu realizovány žádné dovozy pod kódem KN 31021090, patří výrobek klasifikovatelný pod tímto kódem KN nepochybně do jedné kategorie výrobků tvořících "dotyčný výrobek" a navíc nelze vyloučit, že se tyto dovozy uskuteční v budoucnu.

2. Obdobný výrobek

(13) Šetření ukázalo, že výrobek vyrobený a prodávaný výrobci ze Společenství na trhu Společenství je ve všech ohledech shodný s močovinou vyrobenou v Rusku a vyváženou do Společenství. Je proto považován za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1. odst. 4 základního nařízení. Bylo rovněž zjištěno, že močovina vyvážená z Ruska do Společenství a močovina vyrobená a prodávaná na domácím trhu na Slovensku, které sloužilo jako srovnávací země, je stejná.

C. OPAKOVÁNÍ NEBO POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

(14) Podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by ukončení platnosti opatření vedlo k pokračování nebo opakování dumpingu.

(15) Během OŠ bylo z Ruska dovezeno 25 kilotun močoviny (v porovnání se 117 kilotunami dovezenými v předešlém OŠ (1992) a 271 kilotunami v roce 1986). To představuje podíl na trhu 0,4 %.

1. Pravděpodobnost pokračování dumpingu

1.1 Srovnávací země

(16) Běžná hodnota byla podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení stanovena na základě údajů získaných z třetí země s tržním hospodářstvím, kde se dotyčný výrobek vyrábí a prodává. V oznámení o zahájení řízení navrhla Komise za vhodnou srovnávací zemi Slovenskou republiku vzhledem ke skutečnosti, že byla jako srovnávací země použita i v předcházejícím šetření a že výrobní postupy a přístup k surovinám jsou ve Slovenské republice srovnatelné s poměry v Rusku.

(17) Jedno sdružení dovozců mělo vůči výběru Slovenské republiky za srovnávací zemi námitky z následujících důvodů: ve Slovenské republice se na rozdíl od Ruska nevyrábí zemní plyn. Jelikož plyn je základní surovinou pro výrobu močoviny, tvoří hlavní část nákladů na finální výrobek. Navíc bylo namítnuto, že Slovenská republika je zcela závislá na plynu z Ruska a platí za něj vysokou cenu. Použití Slovenské republiky jako srovnávací země by proto uměle zvýšilo běžnou hodnotu a to by mělo za následek uměle vysokou míru dumpingu.

(18) Sdružení dovozců dále uvedlo, že vzhledem k důležitosti plynu při výrobě močoviny, by měla být jako srovnávací země vybrána země, která plyn vyrábí. Sdružení dovozců navrhlo jako náhradní srovnávací země Norsko, Kanadu nebo Saudskou Arábii.

(19) Pokud jde o prvé tvrzení, je třeba podotknout, že ruské ceny plynu jsou na ruském trhu velmi nízké a nejsou určovány tržním mechanismem. Navíc nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, že by ceny plynu na slovenském trhu byly vyšší než ceny plynu v jiných tržních ekonomikách. Komise nenašla také žádný náznak, že by tomu tak bylo v OŠ při porovnávání cen plynu na Slovensku s cenami v jiných tržních ekonomikách. Nelze tedy přijmout námitku, že by výběr Slovenské republiky za srovnávací zemi vedl k umělému zvýšení běžné hodnoty. Pokud jde o druhý argument, zkoumala Komise, zda by byla některá z navržených zemí vhodnější. Je zřejmé, že Norsko by nebylo vhodnou volbou vzhledem k tomu, že močovinu nevyrábí. Saudská Arábie byla shledána nevhodným kandidátem, neboť legislativa této země počítá s uměle nízkými cenami surovin ve státním průmyslu, ve kterém se zemní plyn používá, a svým výrobcům hnojiv poskytuje investiční pobídky. Co se týká Kanady, nebyl nikdo z kanadských výrobců močoviny ochoten spolupracovat.

(20) Výběr Slovenské republiky za srovnávací zemi byl proto z následujících důvodů potvrzen: byla použita jako srovnávací země i v předchozím šetření; výrobní postupy a přístup k surovinám jsou ve Slovenské republice srovnatelné s Ruskem; ceny zemního plynu ve Slovenské republice byly konkurenční a nebyly vyšší než ceny plynu v jiných tržních ekonomikách; tato země v řízení dobře spolupracovala. Jediný slovenský výrobce se spoluprací při šetření souhlasil a bylo zjištěno, že prodej tohoto výrobce na domácím trhu byl reprezentativní v porovnání s objemem vývozů z Ruska do Společenství.

(21) Na tomto základě se dospělo k závěru, že výběr Slovenské republiky za srovnávací zemi za účelem stanovení běžné hodnoty dovozů močoviny pocházející z Ruska byl správný a přiměřený.

1.2 Běžná hodnota

(22) Nejprve bylo zkoumáno, zda byl tuzemský prodej realizovaný spolupracujícím slovenským výrobcem při porovnání s dovozy do Společenství, které byly předmětem šetření, reprezentativní. V této souvislosti považovala Komise za správné vyloučit prodeje přidruženým společnostem, neboť se nejednalo o prodej v běžném obchodním styku. Po vyloučení zmíněných prodejů bylo zjištěno, že přímé prodeje uskutečněné spolupracujícím slovenským výrobcem jsou dostatečně reprezentativní, neboť byly během OŠ, měřeno podle průměrného objemu evidovaných uskutečněných vývozů do Společenství, vyvážejícími výrobci v Rusku realizovány ve významném množství.

(23) Poté bylo zjištěno, že tyto přímé prodeje nepřidruženým zákazníkům mohou být při porovnání tuzemských cen a výrobních nákladů považovány za prodeje v běžném obchodním styku.

(24) Běžná hodnota byla proto zjištěna jako vážený průměr skutečných cen všech přímých prodejů nepřidruženým zákazníkům na slovenském trhu.

1.3 Vývozní cena

(25) Jelikož nespolupracoval žádný vyvážející výrobce, byla vývozní cena podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení stanovena na základě dostupných údajů. V tomto případě s použitím průměrné dovozní ceny uveřejněné v Eurostatu.

1.4 Srovnání

(26) Jelikož močovina je sypký výrobek, u něhož náklady na dopravu tvoří podstatnou část prodejní ceny, ukázalo se jako přiměřené, aby se srovnání provedlo na bázi ceny ze závodu. U rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny příslušné úpravy. Úprava běžné hodnoty byla provedena zejména u nákladů na balení, zatímco vývozní cena byla upravena podle přepravních nákladů účtovaných v Rusku a při dopravě z Ruska do Společenství, které byly získány na základě údajů obsažených ve stížnosti a jiných dostupných informací.

1.5 Dumpingové rozpětí

(27) Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí určeno srovnáním vážené průměrné běžné hodnoty v porovnávací zemi s váženou vývozní cenou za tunu podle údajů Eurostatu.

(28) Srovnání ukázalo značné dumpingové rozpětí (přes 35 %). Dumpingové rozpětí je tedy vyšší než v předchozím šetření (28,2 %).

1.6 Závěr

(29) V průběhu šetření nenasvědčovalo nic tomu, že pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, dumping by skončil nebo by se jeho rozpětí snížilo. Dospělo se tedy k závěru, že je pravděpodobné, že budou-li opatření odvolána, dovozy z Ruska budou nadále uskutečňovány za dumpingové ceny. Vzhledem k omezenému objemu vývozu během OŠ považovala Komise za vhodné přezkoumat, zda je pravděpodobný opakovaný výskyt dumpingu ve zvýšeném objemu vývozů, pokud by byla stávající opatření zrušena.

2. Pravděpodobnost opakování dumpingu

2.1 Analýza situace v dotčené zemi

(30) Jak je výše uvedeno, byly zjištěny dovozy do Společenství za dumpingové ceny. Objem dovozů během OŠ byl však nízký (0,4 % spotřeby ve Společenství). Bylo proto dále zkoumáno, zda by mohly i jiné okolnosti naznačit pravděpodobnost opakování dalších dumpingových dovozů, pokud by byla stávající opatření zrušena.

2.1.1 Výrobní kapacita a využití kapacit

(31) Při absenci spolupráce ruských vývozců založila Komise podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení svou analýzu na údajích získaných ze žádosti o přezkum a na údajích získaných z nezávislé zvláštní studie trhu předložené stěžovatelem v průběhu OŠ.

(32) Podle shora zmíněných zdrojů se ruská výrobní kapacita močoviny v současnosti odhaduje na cca 5300 kilotun ročně. Podle stejných zdrojů činí skutečná ruská výroba cca 3700 kilotun ročně. Ruští výrobci by tak byli schopni vyrobit dalších 1600 kilotun ročně, což představuje 26,5 % spotřeby ve Společenství v roce 1999.

2.1.2 Ruské vývozy do Brazílie, Mexika a Turecka

(33) Pokud jde o možnost zvýšení ruských prodejů na trzích třetích zemí, Komise zjistila, že vývozy ruské močoviny do třetích zemí již probíhají. Velké objemy vývozů byly v roce 1999 zaznamenány do Brazílie, Mexika a Turecka a nic nenasvědčuje tomu, že by se tuzemská spotřeba v těchto zemích v příštích letech nějak významně zvýšila. Tyto trhy nejsou tedy pravděpodobně schopné plně pojmout dodatečné množství močoviny, které jsou ruští výrobci kapacitně schopni vyrobit.

(34) Co se týče vývozních cen bylo zjištěno, že cena ruské močoviny prodávané na brazilském, mexickém a tureckém trhu je značně pod úrovní cen ruských dodávek do Společenství.

(35) Dovozy do Brazílie, Mexika a Turecka jsou tedy uskutečňovány za ceny, které jsou ještě ve větší míře dumpingové než ruské dovozy do Společenství.

(36) Vzhledem k blízkosti ruských výrobců k evropskému trhu a možnému vysokému rozpětí vývozních cen na něm je pravděpodobné, že pokud by byla opatření zrušena, pak by se alespoň část nynějších ruských vývozů do Brazílie, Mexika a Turecka přesunula do Společenství.

2.2 Závěr

(37) Velká nevyužitá výrobní kapacita v Rusku, značný objem ruských vývozů do Brazílie, Mexika a Turecka a nízká cenová úroveň těchto vývozů (dokonce nižší než ruské ceny vývozů do Společenství, které jsou již značnou měrou dumpingové a které jsou obecně nižší než ceny průmyslu Společenství) naznačují, že zrušení platnosti stávajících antidumpingových opatření vůči dovozům dotyčného výrobku z Ruska by vedlo k opakovanému výskytu značného objemu dumpingových vývozů na trh Společenství.

(38) Bez těchto opatření by objem ruských dovozů mohl snadno dosáhnout úrovně předchozího OŠ, tj. 117 kilotun nebo dokonce úrovně roku 1994, tj. 300 kilotun. Vzhledem k blízkosti Ruska k trhu Společenství je to ještě pravděpodobnější. Ruské vývozní ceny účtované v Brazílii, Mexiku a Turecku v OŠ mohou sloužit jako ukazatel cenové úrovně možných budoucích vývozů do Společenství. Opakovaný výskyt vysokého dumpingu ve značných objemech je proto pravděpodobný.

D. DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ VE SPOLEČENSTVÍ

(39) Šetření ukázalo, že během OŠ představovalo 11 dotčených výrobců ve Společenství více než 85 % výroby močoviny ve Společenství. Tvořily tedy ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení výrobní odvětví ve Společenství.

E. ANALÝZA SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

1. Spotřeba

(40) Skutečná spotřeba močoviny ve Společenství byla stanovena na základě objemu prodejů výrobního odvětví ve Společenství na trhu Společenství, objemu prodejů jiných výrobců ve Společenství a dovozů močoviny do Společenství z dotčených zemí a všech dalších třetích zemí. Výroba pro další zpracování nebyla při určení spotřeby ve Společenství zohledněna, neboť tato výroba se neprodává na volném trhu, nýbrž se dále zpracovává do různých konečných výrobků, jejichž jednu složku tvoří dotyčný výrobek. Průmysl Společenství nedováží nebo jinak nenakupuje močovinu pro další zpracování. Prodej močoviny vyrobené a použité na monopolním trhu proto nekonkuruje prodeji močoviny vyrobené a prodávané na volném trhu a nemůže být proto dumpingovými dovozy ovlivněn.

(41) Na tomto základě se spotřeba během zkoumaného období trvale zvýšila o 25,8 % z cca 4,8 milionů tun v roce 1996 na cca 6 milionů tun v OŠ.

2. Dovozy z dotčené země

2.1 Objem a podíl na trhu

(42) Je třeba uvést, že objem dovozů u Ruska byl v letech 1990 až 1994 stále značný, když dosáhl 300 kilotun v roce 1994. V této době byla v platnosti antidumpingová opatření ve formě závazků. Podle čísel Eurostatu došlo v období 1995–1996, po změně této formy opatření na clo v roce 1995, k prudkému poklesu dovozů. Důvodem poklesu byla změna formy opatření. Objemy dovozu zůstaly potom v letech 1996–1998 stabilní a znovu podstatně klesly v OŠ. Nelze vyloučit, že k tomuto poklesu přispělo i značné zvýšení exportů do Společenství z třetích zemí.

(43) Podíl dovozů z dotčené země na trhu Společenství se v roce 1996 snížil z 0,9 % na 0,4 % v OŠ.

2.2 Ceny

(44) Průměrné ceny CIF dotčených dovozů se podstatně zvýšily po zavedení antidumpingového cla, stanoveného na základě minimální dovozní ceny v roce 1995. Od roku 1998 ceny dovozů silně klesaly. Od roku 1997 a ještě markantněji od roku 1998 se však ruské ceny močoviny pohybovaly na nejvyšší hranici cen účtovaných ve Společenství vyvážejícími výrobci z třetích zemí, což částečně vysvětluje, proč dovozy z Ruska nemohly získat žádné podíly na trhu.

(45) Jedno sdružení dovozců namítlo, že Komise by měla pro účely cenového srovnání vzít v úvahu rozdíl v kvalitě mezi ruskou močovinou a močovinou vyrobenou v průmyslu Společenství. S tímto zřetelem zahrnují opatření, které jsou nyní v platnosti, kvalitativní rozdílovou opravu ve výši 10 %. Navíc rámec přezkumu při uplynutí platnosti opatření na rozdíl od rámce určitých mezidobých přezkumů nevyžaduje nové výpočty rozsahu újmy na bázi cenového srovnání.

3. Ekonomická situace výrobního odvětví Společenství

3.1 Výroba

(46) Celková výroba močoviny v výrobním odvětví Společenství určená k prodeji na trhu Společenství, tj. bez výroby pro další zpracování, která tvořila cca 25 % celkové výroby, stoupla mezi rokem 1996 a OŠ o 7,5 %. Ke značnému nárůstu došlo v letech 1996–1997, zatímco v mezidobí 1998 a OŠ se výroba mírně snižovala.

3.2 Kapacita a využití kapacit

(47) Využití kapacit bylo v roce 1996 a 1997 relativně stabilní a činilo 86 %. V roce 1998 kleslo na 84,7 % a v OŠ na 82,5 %.

(48) Amoniak používaný na výrobu močoviny lze však použít i na výrobu jiných hnojiv. Kapacitní využití při výrobě močoviny a jeho vývoj je tedy ovlivněn i vývojem u jiných hnojiv.

3.3 Prodej ve Společenství

(49) Celkový objem prodejů výrobního odvětví ve Společenství na trhu Společenství se zvýšil z cca 3,2 milionů tun v roce 1996 na cca 3,8 milionů tun v OŠ, což představuje zvýšení o 17 %. Nejvyšší nárůst prodeje byl zaznamenán v letech 1997–1998.

3.4 Zásoby

(50) Množství zásob se nepovažuje za přesvědčivý ukazatel újmy, a to s ohledem na sezónnost prodejů a na skutečnost, že močovina používaná pro další zpracování se skladuje společně s močovinou prodávanou na volném trhu a vzhledem k tomu, že močovinu si částečně skladují i sami výrobci a zemědělská družstva.

3.5 Podíl na trhu

(51) Na celkově expandujícím trhu se podíl výrobního odvětví Společenství i přes zvýšení objemů prodeje snížil z cca 67 % v roce 1996 na cca 63 % v OŠ, takže z rozšíření trhu neměl žádný užitek.

3.6 Ceny

(52) Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Společenství se od roku 1996 do OŠ v souladu všeobecným cenovým vývojem na trhu každoročně snižovala, až dosáhla mezi rokem 1996 a OŠ celkového poklesu o téměř 40 %. Faktory, které zřejmě tento vývoj ovlivnily, byly dovozy do Společenství z třetích zemí a dumping zjištěný v případě jiných hnojiv, např. dusičnanu amonného a roztoku močoviny a dusičnanu amonného, jež vedly k poklesu cen všech dusíkatých hnojiv. Navíc je třeba poznamenat, že v dubnu 1997 zakázala Čínská lidová republika dovoz močoviny. Čínský trh je zhruba čtyřikrát větší než trh Společenství a před tímto rozhodnutím byl zásoben hlavně dovozy. Zákaz dovozu měl proto dopad i na ceny močoviny ve Společenství, neboť mnohé třetí země dosud dodávaly velkou část svých vývozů do Čínské lidové republiky. Klesající ceny energií (zemní plyn je hlavní surovinou pro výrobu močoviny) mohly prodejní ceny rovněž ovlivnit.

3.7 Rentabilita a návratnost investic

(53) Rentabilita výrobního odvětví Společenství vyjádřená jako procento čisté prodejní hodnoty mezi rokem 1996 a OŠ neustále klesala. Tento trend je třeba vidět ve světle cenového vývoje, který měl mimochodem podobný průběh. Rentabilita byla v roce 1998 negativní a úroveň ztrát se v OŠ značně zvýšila.

(54) Návratnost investic kopírovala ve zkoumaném období klesající vývoj rentability. Tento negativní trend je díky spojenému účinku snižování rentability a zvyšování investic ještě markantnější.

3.8 Cash flow

(55) Cash flow vyrobený průmyslovým odvětvím Společenství byl v poměru k prodejům močoviny velmi podobný vývoji rentability.

3.9 Možnost zvýšení kapitálu

(56) Podniky vyrábějící močovinu jsou součástí velkých koncernů. Nebyly ohlášeny žádné potíže.

3.10 Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(57) Zaměstnanost klesla z 1638 pracovníků v roce 1996 na 1469 v OŠ, což představuje snížení o 10 %. Produktivita se během zkoumaného období stále zvyšovala. Pokud jde o mzdy, ty se v roce 1997 snížily, potom však kopírovaly vývoj produktivity.

3.11 Investice

(58) Průmysl Společenství realizoval mezi rokem 1996 a OŠ značné množství investic. Je třeba poznamenat, že částečně jsou zahrnuty i investice do předcházejících fází výroby, např. do závodů na výrobu amoniaku. Jednalo se zejména o přímé investice do závodů a strojního vybavení na výrobu močoviny a amoniaku.

4. Dovozy z třetích zemí

(59) Objem dovozů močoviny z jiných zemí než z Ruska se podle Eurostatu zvýšil mezi rokem 1996 a OŠ o cca 665 kilotun z 1187 kilotun na 1852 kilotun.

(60) Zdá se, že toto zvýšení bylo ovlivněno zákazem dovozu močoviny do Čínské lidové republiky, vyhlášeným v dubnu 1997, který vedl některé země k přesměrování svých vývozů na jiné země. Tyto třetí země zvýšily mezi rokem 1996 a ATS svůj podíl na trhu Společenství o 6 procentních bodů. Odpovídající průměrné dovozní ceny CIF se ve stejném období podle Eurostatu značně snížily.

5. Závěr

(61) Zatímco se spotřeba na trhu Společenství v roce 1996, tj. bezprostředně po zavedení cla v roce 1995, zvýšila, podíl Ruska na trhu již klesl na méně než 1 %. Průměrná cena těchto dovozů přihlášených k proclení se snížila a v OŠ byla pod úrovní minimální dovozní ceny 115 ECU/t. Ruské dovozy nebyly sto zvýšit své podíly na trhu, což bylo zapříčiněno rostoucí účastí třetích zemí na trhu Společenství, jejichž ceny byly od roku 1997 nižší než ruské ceny.

(62) Očekávané zlepšení situace v výrobním odvětví Společenství nenastalo v podstatě díky rostoucí účasti dodavatelů z třetích zemí na trhu. Zatímco objem výroby a prodeje se zvýšil, jiné ekonomické ukazatele, tj. využití kapacit, podíly na trhu, ceny, ziskovost, návratnost investic, cash flow a zaměstnanost se výrazně zhoršily. Prudký pokles prodejních cen v výrobním odvětví ve Společenství zvlášť negativně ovlivnil jeho ziskovost. Tuto situaci je třeba vidět ve světle zvýšeného výskytu dovozů z třetích zemí na trhu Společenství, které získaly po zavedení antidumpingových opatření výrazné podíly na trhu. Je třeba poznamenat, že v říjnu 2000 bylo zahájeno antidumpingové šetření týkající se dovozů močoviny pocházejících z celé řady třetích zemí (Bělorusko, Bulharsko, Chorvatsko, Egypt, Estonsko, Litva, Libye, Polsko, Rumunsko a Ukrajina). Výrobní odvětví Společenství je proto stále v těžké situaci.

F. PRAVDĚPODOBNOST OPAKOVÁNÍ ÚJMY

(63) Za účelem zjištění pravděpodobného dopadu na výrobní odvětví Společenství po ukončení platných opatření byly v souladu se závěry v bodech 37. a 38. odůvodnění posouzeny následující faktory.

(64) Existují jasné náznaky, že dovozy pocházející z Ruska budou nadále uskutečňovány za dumpingové ceny. Navíc je pravděpodobné, že objemy dovozů se značně zvýší, neboť ruští vyvážející výrobci mají ke zvýšení objemu výroby a exportu velké množství volných kapacit. Navíc se zdá, že domácí spotřeba v Rusku zůstane i nadále na relativně nízké úrovni.

(65) Vzhledem k cenové politice ruských vývozců na trzích třetích zemí, zvláště v Brazílii, Turecku a Mexiku, je pravděpodobné, že ruští vyvážející výrobci uplatní své agresivní chování, pokud jde o ceny, i ve Společenství, aby získali zpět své ztracené podíly na tomto trhu. Již v předešlých řízeních týkajících se hnojiv bylo konstatováno, že i malé objemy za nízké ceny mohou mít značně rušivý a škodlivý vliv na trh s tímto zbožím.

(66) Výrobní odvětví Společenství je stále v těžké situaci, pokud jde o jeho ziskovost, která se sice ihned po zavedení posuzovaných opatření zlepšila, avšak později se opět výrazně zhoršila. Vzhledem k choulostivé situaci výrobního odvětví Společenství by pravděpodobné objemy a ceny dovozů z Ruska, které by po ukončení platnosti opatření nastaly, znamenaly pro průmysl Společenství další riziko. Na průmysl Společenství by to proto mělo pravděpodobně hmotný dopad.

(67) Ze shora uvedených skutečností vyplývá, že pokud by byla platná opatření odvolána, je pravděpodobné, že by dovozy močoviny z Ruska znovu průmyslu Společenství způsobily újmu.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Úvod

(68) Podle článku 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by prodloužení současných platných antidumpingových opatření nebylo v rozporu ze zájmem Společenství jako celku. Přitom byly posuzovány různé zájmy všech dotčených stran, tj. zájmy průmyslu Společenství, dovozců a obchodníků, stejně jako uživatelů dotyčného výrobku. Za účelem určení pravděpodobného dopadu pokračujících opatření nebo ukončení jejich platnosti si Komise vyžádala údaje od všech shora uvedených stran.

(69) Je třeba připomenout, že v předcházejícím šetření bylo konstatováno, že zavedení opatření není v rozporu se zájmem Společenství. Navíc v případě tohoto šetření jde o přezkum, takže je analyzována situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti. Tento přezkum bral tedy v úvahu všechny nepřípustné negativní účinky na dotčené strany během období následujícího po zavedení těchto opatření.

(70) Komise zaslala dotazníky 44 dovozcům, jednomu sdružení dovozců, pěti sdružením uživatelů a jednomu uživateli dotyčného výrobku a obdržela odpovědi od jednoho dovozce, jednoho uživatele, jednoho sdružení uživatelů a od sdružení dovozců.

(71) Na tomto základě bylo zkoumáno, zda i přes závěry o dumpingu, o situaci ve výrobním odvětví ve Společenství a o pravděpodobném pokračování újmu způsobujícího dumpingu neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství zachovat tato opatření i nadále.

2. Výrobní odvětví ve Společenství

(72) Bylo zjištěno, že bez zachování platnosti antidumpingových opatření zavedených v minulém řízení by se pravděpodobně znovu objevil újmu způsobující dumping a že situace ve výrobním odvětví Společenství, která se během zkoumaného období zhoršila, by se i nadále zhoršovala.

(73) Výrobní odvětví ve Společenství prokázalo, že je z hlediska struktury životaschopné a že je schopno se měnícím se podmínkám na trhu přizpůsobit. To se ukázalo především zvyšováním zisku až do roku 1997 a investicemi do modernizace výroby. Úspěch těchto snah závisí ve velké míře na zachování korektní hospodářské soutěže na trhu Společenství. Zde je třeba poznamenat, že v říjnu 2000 bylo zahájeno antidumpingové šetření týkající se dovozů močoviny z Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Egypta, Estonska, Litvy, Libye, Polska, Rumunska a Ukrajiny. Na druhé straně snížení zaměstnanosti, ziskovosti a prodejních cen vedlo k tomu, že výrobní odvětví ve Společenství některé závody na výrobu dusíkatých hnojiv v poslední době uzavřelo.

3. Dovozci

(74) Ze 44 dovozců, kteří dotazník obdrželi, odpověděl pouze jeden. Ten byl zásadně proti prodloužení platnosti opatření. Vzhledem k tomu, jak málo důležitá močovina pro jeho obchod je, dospěla Komise k závěru, že zmíněného dovozce by se prodloužení platnosti opatření nijak vážně nedotklo.

(75) Vzhledem k nízkému stupni spolupráce, ke skutečnosti, že dovozci obecně obchodují s celou řadou hnojiv, nejenom s močovinou, a ke skutečnosti, že močovinu je možné v současnosti získat z mnoha jiných zdrojů, které nejsou předmětem antidumpingových opatření, byl učiněn závěr, že negativní dopad pokračujících opatření na dovozce by nebyl přesvědčivým důvodem proti prodloužení jejich platnosti.

4. Uživatelé

(76) Uživateli dotyčného výrobku jsou převážně zemědělci a podniky vyrábějící klih a umělé hmoty. Komise zaslala dotazníky několika sdružením uživatelů na evropské a národní úrovni. Jedno sdružení uživatelů představující 11 zemědělských družstev a jeden uživatel na dotazníky odpověděli. Oba byli v zásadě proti pokračování platnosti opatření. Žádný z nich však močovinu z Ruska během OŠ nepoužíval. Členové sdružení uživatelů nakupovali ve zkoumaném období velmi malé množství močoviny pocházející z jiných zdrojů. Uvedený samostatný uživatel neměl s nákupem močoviny z třetích zemí v době platnosti opatření žádné problémy.

(77) Je třeba poznamenat, že hnojiva tvoří pouze malou část celkových výrobních nákladů zemědělců, jak už bylo konstatováno v předešlém šetření. Vzhledem k tomu a vzhledem k nízkému stupni spolupráce dospěla Komise k závěru, že nyní platná opatření nemají nijak výrazný negativní dopad na uživatele močoviny. Zde je nutno uvést, že nikdo z uživatelů si nestěžoval, že by od doby zavedení současných opatření zaznamenali všeobecné zvýšení cen močoviny anebo pokles jejich ziskovosti. Vzhledem ke shora uvedeným faktům a k nízkému stupni spolupráce se dospělo k závěru, že negativní dopad pokračujících opatření na uživatele by nebyl přesvědčivým důvodem proti prodloužení jejich platnosti.

5. Závěr

(78) Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Společenství, neexistují proti prodloužení platnosti opatření žádné přesvědčivé důvody.

H. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(79) Všechny dotčené strany byly vyrozuměny o podstatných faktech a důvodech, na jejichž základě hodlala Komise doporučit zachování stávajícího antidumpingového cla na dovozy močoviny pocházející z Ruska. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které se k tomu mohly vyjádřit. Neobjevila se žádná stanoviska, která by mohla shora uvedené závěry změnit.

(80) Ze shora uvedeného vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by měla současná antidumpingová opatření na dovozy močoviny pocházející z Ruska zůstat v platnosti,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu močoviny kódů KN 31021010 a KN 31021090 pocházející z Ruska.

2. Výše konečného antidumpingového cla je rozdíl mezi minimální dovozní cenou 115 EUR za tunu a čistou vyplacenou cenou na hranice Společenství před proclením, a to ve všech případech, kdy je tato čistá cena nižší než minimální dovozní cena.

3. V případech, kdy bylo zboží před jeho propuštěním do volného oběhu způsobena újma a kdy byla proto jeho skutečně zaplacená nebo splatná cena pro účely stanovení celní hodnoty podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 [11] poměrným způsobem rozdělena, se uvedená minimální dovozní cena snižuje o procento odpovídající poměrné části skutečně zaplacené nebo splatné ceny. Splatné clo se potom rovná rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou čistou vyplacenou cenou na hranice Společenství před proclením.

4. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. května 2001.

Za Radu

předseda

B. Ringholm

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1 Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

[2] Úř. věst. L 121, 9.5.1987, s. 11.

[3] Úř. věst. L 317, 7.11.1987, s. 1.

[4] Úř. věst. L 52, 24.2.1989, s. 37

[5] Úř. věst. C 87, 27.3.1993, s. 7.

[6] Úř. věst. L 49, 4.3.1995, s. 1.

[7] Úř. věst. C 301, 21.10.2000, s. 2.

[8] Úř. věst. C 252, 3.9.1999, s. 2.

[9] Úř. věst. C 62, 4.3.2000, s. 19.

[10] Úř. věst. C 62, 4.3.2000, s. 19.

[11] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2787/2000 (Úř. věst. L 330, 27.12.2000, s. 1).

--------------------------------------------------