(ES) č. 588/2001NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 588/2001 ze dne 26. března 2001, kterým provádí nařízení Komise (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definici proměnných

Nařízení Komise (ES) č. 588/2001

ze dne 26. března 2001,

kterým provádí nařízení Komise (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definici proměnných

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách [1], a zejména na článek 3 a čl. 17 písm. c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (ES) č. 1165/98 vytvořilo společný rámec pro tvorbu konjunkturálních statistik Společenství.

(2) V souladu s čl. 17 písm. c) nařízení (ES) č. 1165/98 jsou nutná prováděcí opatření obsahující definici předávaných proměnných.

(3) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy, zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom [2],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice proměnných

Nařízení (ES) č. 1165/98 stanoví v příloze A písm. c) bodě 1, příloze B písm. c) bodě 1, příloze C písm. c) bodě 1 a příloze D písm. c) bodě 1 proměnné, které jsou předmětem konjunkturální statistiky. Definice těchto proměnných, jakož i cíle, charakteristiky a výpočty příslušných indexů jsou stanoveny v příloze.

Článek 2

Používání definic

Členské státy jsou povinny používat definice stanovené v příloze při sběru statistických údajů, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1165/98, nejpozději do jednoho roku po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zabezpečily, že statistické údaje, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1165/98, budou v souladu s definicemi uvedenými v příloze nejpozději od další změny základního roku předpokládané v článku 11 nařízení (ES) č. 1165/98.

Členské státy přijmou nezbytná opatření pro používání definic stanovených v příloze, aby zabezpečily, že se stávající statistické údaje, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1165/98, přepracují na základě odhadů nebo nových výpočtů tak, aby byly s definicemi v souladu.

Výsledky libovolné proměnné, které se neodchylují o více než 0,2 % od výsledků proměnné, která je v plném souladu s definicemi stanovenými v příloze, se pokládají za vyhovující definicím.

Článek 3

Informace o souladu s definicemi

Každý členský stát předá Komisi na její žádost všechny důležité informace o souladu statistických údajů v tomto členském státě s definicemi uvedenými v příloze.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. března 2001.

Za Komisi

Pedro Solbes Mira

člen Komise

[1] Úř. věst. L 162, 5.6.1998, s. 1.

[2] Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

DEFINICE CÍLŮ A CHARAKTERISTIKY PROMĚNNÝCH

Proměnná 110: Výroba

Cílem indexu výroby je měřit změny objemu produkce v krátkých a pravidelných intervalech. To poskytuje míru pro trend objemu přidané hodnoty v nákladech na výrobní činitele za dané sledované období [1].

Index výroby je teoretická míra, která musí být aproximována praktickými mírami.

Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele [2] se může vypočítat z obratu (bez DPH a dalších podobných odpočitatelných daní přímo spojených s obratem), plus aktivovaná produkce, plus další provozní výnosy, plus nebo minus změny zásob, minus nákupy zboží a služeb, minus ostatní daně z výrobků, které jsou spojené s obratem, ale nejsou odpočitatelné, minus cla a daně spojené s výrobou.

Příjmy a výdaje zařazené v účtech podniku jako finanční nebo mimořádné jsou z přidané hodnoty vyloučeny.

V přidané hodnotě v nákladech na výrobní činitele jsou zahrnuty subvence na výrobky a výrobu, zatímco všechny daně z výrobků a výroby jsou vyloučeny.

Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele se počítá jako "hrubá" a odpisy hodnoty (jako je amortizace) se neodečítají.

Poznámka:

nepřímé daně je možné rozdělit do tří skupin:

i) první skupina zahrnuje DPH a ostatní odpočitatelné daně přímo spojené s obratem, které jsou ale z obratu vyloučeny. Tyto daně jsou v různých fázích vybírány podniky a plně se přenášejí na konečného uživatele;

ii) druhá skupina se týká všech ostatních daní a cel spojených s výrobky, které: 1) jsou spojeny s obratem a nejsou odpočitatelné, nebo 2) jsou to daně z výrobků nespojené s obratem. Do této skupiny jsou zahrnuty dovozní daně a cla a daně spojené s výrobou, vývozem, prodejem, přepravou, pronájmem nebo dodáním zboží a služeb, nebo uložené v důsledku jejich použití pro vlastní spotřebu nebo tvorbu kapitálu;

iii) třetí skupina se týká daní a cel spojených s výrobou. Tyto daně jsou povinné nekompenzované platby v hotovosti nebo dávky v naturáliích, které ukládají vlády států nebo instituce Evropské unie za výrobu a dovoz zboží a služeb, zaměstnávání pracovních sil, vlastnictví nebo využívání půdy, budov nebo jiných aktiv použitých pro výrobu bez ohledu na množství nebo hodnotu vyprodukovaného nebo prodaného zboží či služeb.

Teoretický vzorec pro index výroby (Q) je objemový index Laspeyresova typu, tj.

+++++ TIFF +++++

Údaje nezbytné pro výpočet takového indexu však nejsou k dispozici každý měsíc. V praxi jsou vhodné náhradní veličiny pro prolongaci indexů:

- prolongace s hodnotami hrubé výroby (s použitím deflátoru),

- prolongace s objemy,

- prolongace s obratem (s použitím deflátoru),

- prolongace se vstupem práce,

- prolongace se vstupem surovin,

- prolongace se vstupem energie.

V závislosti na použité metodě aproximace by index výroby měl brát v úvahu:

- změny typu a kvality zboží a vstupních materiálů,

- změny zásob hotového zboží a nedokončené výroby při výrobě zboží a poskytování služeb,

- změny technických vztahů mezi vstupy a výstupy (technologie zpracování),

- služby, které se týkají dosažení přidané hodnoty, jako jsou montáže výrobních jednotek, instalace, opravy, plánování, konstrukční a návrhářské práce, vývoj počítačového programového vybavení.

Proměnná 115: Pozemní stavitelství

Proměnná 116: Inženýrské stavitelství

Cíle a charakteristiky indexů pro proměnnou 110 (výroba) se používají také pro indexy proměnných pro pozemní a inženýrské stavitelství.

Dělení výroby mezi pozemní a inženýrské stavitelství je založeno na klasifikaci typů stavby (CC). Tyto indexy mají ukazovat vývoj přidané hodnoty pro každou ze dvou hlavních sekcí stavebnictví, jmenovitě pro stavby budov a inženýrské stavby. Tyto indexy se určí přiřazením základních údajů (produkce po korekci pomocí deflátoru, odpracované hodiny, povolení) k produktům v CC a agregací indexů výroby v souladu s CC na úrovni sekce.

Proměnná 120: Obrat

Cílem indexu obratu je ukázat vývoj trhu se zbožím a službami.

Obrat [3] zahrnuje součty fakturované jednotkou zjišťování během sledovaného období, a toto odpovídá tržnímu prodeji zboží a služeb dodaných třetím stranám.

Obrat zahrnuje všechny cla a daně ze zboží nebo služeb fakturované jednotkou, bez DPH fakturované zákazníkovi a ostatních podobných odpočitatelných daní přímo spojených s obratem.

Obrat zahrnuje také všechny ostatní poplatky (doprava, balení atd.), které se přenesou na zákazníka, i když tyto poplatky jsou na faktuře uvedeny zvlášť.

Snížení cen, rabaty a slevy, stejně jako hodnota vrácených obalů se musí odečíst. Snížení cen, rabaty a prémie přiznané později zákazníkům, například na konci roku, se neberou v úvahu.

Příjmy zařazené v účetnictví podniku jako ostatní provozní výnosy, finanční příjmy a mimořádné příjmy jsou z obratu vyloučeny. Subvence přijaté od orgánů veřejné správy nebo institucí Evropské unie jsou také vyloučeny.

Podle této definice jsou zpravidla zahrnuty tyto položky:

- prodej vyrobeného zboží,

- prodej zboží vyrobeného subdodavateli,

- prodej zboží nakoupeného pro další prodej v nezměněném stavu,

- fakturované poskytnuté služby,

- prodej vedlejších výrobků,

- fakturované poplatky za balení a přepravu,

- odpracované hodiny fakturované třetím stranám — pouze za práci najatých pracovních sil,

- fakturované montáže, instalace a opravy,

- fakturované splátky (postupné splácení),

- fakturovaný vývoj počítačového programového vybavení a fakturované softwarové licence,

- prodej dodávek elektrické energie, plynu, tepla, páry a vody,

- prodej odpadových materiálů a šrotu.

Kromě nakládání s příjmy zařazenými v účetnictví podniku [4] jako ostatní provozní výnosy, finanční příjmy a mimořádné příjmy jsou obvykle vyloučeny tyto položky:

- provize,

- nájemné a poplatky za pronájem,

- poplatky za pronájem vlastních výrobních jednotek a strojů, jsou-li využívány třetími stranami,

- poplatky za pronájem bytových jednotek vlastněných podnikem,

- příjmy z licenčních poplatků,

- příjmy ze zařízení pro zaměstnance (například ze závodní kantýny)

- dodávky výrobků a služeb v rámci jednotky zjišťování,

- prodej vlastní půdy a základních prostředků,

- prodej nebo pronájem vlastního majetku,

- prodej akcií,

- příjmy z úroků a dividend,

- subvence,

- ostatní mimořádné příjmy.

Výše uvedené položky mohou být zahrnuty, pokud vytvářejí obrat v hlavní oblasti činnosti jednotky zjišťování.

Proměnná 121: Domácí obrat

Proměnná 122: Zahraniční obrat

Cíle a charakteristiky indexů pro proměnnou 120 (obrat) platí také pro indexy rozlišující mezi domácím a zahraničním obratem.

Indexy domácího a zahraničního obratu vyžadují rozdělení obratu podle prvního místa určení výrobku na základě změny vlastnictví (bez ohledu na to, zda došlo k odpovídajícímu fyzickému přechodu zboží přes hranice). Místo určení je určeno trvalým sídlem (pobytem) třetí strany, která zboží a služby koupila. Domácí trh je definován trvalým sídlem (pobytem) třetí strany na stejném státním území, jako má jednotka zjišťování.

Proměnná 123: Objem tržeb

Objem tržeb představuje hodnotu obratu ve stálých cenách a jako takový je kvantitativním indexem. Může se počítat jako obrat v současných cenách s použitím deflátoru tržeb nebo jako index množství odvozený přímo od množství prodaného zboží.

Údaje o objemu tržeb (proměnná 123) se mohou použít místo deflátoru tržeb (proměnná 330) v příloze C (Maloobchod a opravy) nařízení (ES) č. 1165/98.

Proměnná 130: Nové objednávky

Cílem indexu nových (přijatých) objednávek je ukázat vývoj poptávky po výrobcích a službách jako ukazatel budoucí produkce. Je také vhodné ukázat, zda poptávka pochází z domácího nebo zahraničního trhu.

Objednávka je definována jako hodnota smlouvy, který váže producenta a třetí stranu k poskytování zboží a služeb producentem. Objednávka je přijata, když podle úsudku producenta existuje dostatečný důkaz pro platnou dohodu.

Nové objednávky se vztahují na zboží a služby, které má poskytovat jednotka zjišťování, včetně zboží a služeb pocházejících od subdodavatelů.

Od hodnoty objednávek by se měly odpočíst tyto položky:

- DPH a další podobné odpočitatelné daně přímo spojené s obratem,

- snížení cen, rabaty a slevy, když jsou poskytnuty v okamžiku objednávky, stejně jako hodnota obalů, které mají být po dodání vráceny,

- subvence přijaté od orgánů veřejné správy nebo od institucí Evropské unie.

Objednávky z předchozích období, které byly během sledovaného období zrušeny, se nemají odečítat od nových přijatých objednávek, ani se kvůli těmto zrušením nemá revidovat index za předchozí období.

Nové objednávky zahrnují všechny cla a daně ze zboží nebo služeb fakturované jednotkou, bez DPH fakturované zákazníkovi a ostatních podobných odpočitatelných daní přímo spojených s obratem.

Hodnota nových objednávek také zahrnuje všechny ostatní poplatky (doprava, balení atd.) přenesené na zákazníka, i když jsou tyto poplatky na faktuře vypsány samostatně.

Proměnná 131: Nové domácí objednávky

Proměnná 132: Nové zahraniční objednávky

Cíle a charakteristiky indexů pro proměnnou 130 (nové objednávky) platí také pro indexy rozlišující mezi domácími a zahraničními novými objednávkami.

Indexy domácích a zahraničních nových objednávek vyžadují rozdělení nových přijatých objednávek podle původu objednávky na základě změny vlastnictví. Místo původu je určeno trvalým sídlem (pobytem) třetí strany, která učinila objednávku. Domácí trh je definován trvalým sídlem (pobytem) třetí strany na stejném hospodářském území (viz definice hospodářského území na konci této přílohy), jako má jednotka zjišťování.

Proměnná 135: Nové objednávky pro pozemní stavitelství

Proměnná 136: Nové objednávky pro inženýrské stavitelství

Cíle a charakteristiky indexů pro proměnnou 130 (nové objednávky) se používají také pro indexy proměnných příslušných novým objednávkám pro pozemní a inženýrské stavitelství.

Dělení nových přijatých objednávek na objednávky pro pozemní a inženýrské stavitelství je založeno na klasifikaci typů stavby (CC). Tyto indexy mají ukazovat budoucí možnosti výroby pro každou ze dvou hlavních sekcí stavebnictví, jmenovitě pro stavby budov a inženýrské stavby. Tyto indexy se určí přiřazením základních údajů o objednávkách produktů v CC a agregací indexů výroby v souladu s CC na úrovni sekce.

Proměnná 210: Počet pracujících osob

Cílem indexu počtu pracujících osob je ukázat vývoj zaměstnanosti v průmyslu, stavebnictví a ve službách.

Počet pracujících osob je definován jako celkový počet osob, které pracují v jednotce zjišťování (včetně pracujících majitelů, partnerů pracujících pravidelně v jednotce a neplacených rodinných příslušníků), i osob, které pracují mimo jednotku, ale patří k ní a jsou jí placeni (např. obchodní zástupci, zaměstnanci realizující dodávky, týmy provádějící opravy a údržbu). To zahrnuje osoby krátkodobě nepřítomné (např. osoby na nemocenské, na placené dovolené nebo uvolněné ze zvláštních důvodů) a také osoby stávkující, ale ne osoby, které jsou nepřítomny po dobu neurčitou. Zahrnuti jsou také zaměstnanci pracující na částečný úvazek, kteří jsou za takové považováni podle právních předpisů příslušné země a kteří jsou na výplatní listině, stejně jako sezónní pracovníci, učni a domáčtí pracovníci na výplatní listině.

Z počtu pracujících osob jsou vyloučeny pracovní síly dodané jednotce ostatními podniky, osoby provádějící v jednotce zjišťování opravy a údržbu v zastoupení jiných podniků a osoby účastnící se povinné základní vojenské služby.

Neplacenými rodinnými příslušníky jsou myšleny osoby, které žijí společně s majitelem jednotky a pravidelně pracují pro jednotku, ale nemají smlouvu o poskytování služeb ani nedostávají za vykonanou práci pevné finanční částky. Tato kategorie se omezuje na osoby, které nejsou zahrnuty na výplatní listině jiné jednotky jako její zaměstnanci v hlavním pracovním poměru.

Podle této definice jsou zahrnuty tyto skupiny:

- všichni placení zaměstnanci, včetně následujících kategorií, pokud jsou na výplatní listině:

- zaměstnanci pracující doma,

- učni/mistři odborného výcviku,

- placení majitelé a placení rodinní příslušníci,

- osoby dočasně uvolněné (mateřská dovolená, nemocenská, stávka, osoby dočasně vyřazené ze zaměstnání atd.) po dobu určitou,

- zaměstnanci pracující na částečný úvazek,

- dočasně zaměstnaní pracovníci,

- sezónní pracovníci,

- neplacené zaměstnané osoby:

- neplacení pracující majitelé,

- neplacení rodinní příslušníci [5].

Vyloučeny jsou tyto skupiny:

- pracovníci najatí agenturou (kromě činnosti, do které jsou takové pracovní agentury zařazeny),

- osoby uvolněné ze zaměstnání na dobu neurčitou (např. dlouhodobě nemocní, osoby účastnící se povinné základní vojenské nebo náhradní civilní služby),

- osoby provádějící opravy nebo údržbu v zastoupení jiných jednotek zjišťování a ostatní personál půjčený z jiných jednotek zjišťování,

- rodinní příslušníci zahrnutí na výplatní listině jiné jednotky jako její zaměstnanci v hlavním pracovním poměru.

Počet pracujících osob by se měl určovat jako reprezentativní číslo pro sledované období.

Proměnná 211: Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců se používá jako dočasná aproximace počtu pracujících osob.

Počet zaměstnanců je definován jako počet osob, které pracují pro zaměstnavatele a které mají smlouvu o pracovním poměru a přijímají odměnu za práci ve formě mezd, platů, honorářů, odměn, plateb za práci v úkolu nebo náhrad v naturáliích.

Vztah zaměstnavatele a zaměstnance existuje, když existuje dohoda, která může mít formální nebo neformální podobu, mezi podnikem a určitou osobou, kterou obě strany zpravidla uzavírají dobrovolně a podle níž zaměstnaná osoba pracuje pro podnik za odměnu v hotovosti nebo v naturáliích.

Pracovník je považován za zaměstnance jednotky pracujícího za mzdu nebo plat, jestliže přijímá od jednotky mzdu nebo plat bez ohledu na to, kde vykonává práci (uvnitř výrobní jednotky nebo mimo ni). Pracovník poslaný z agentury poskytující krátkodobá zaměstnání se považuje za zaměstnance této agentury a nikoliv za zaměstnance jednotky (zákazníka), ve které pracuje.

Podle této definice jsou zahrnuty tyto skupiny:

- placení pracující majitelé,

- studenti, kteří mají formální povinnosti, jimiž přispívají k výrobnímu procesu jednotky za náhradu a/nebo poskytované vzdělávání,

- zaměstnanci najmutí podle smlouvy navržené zvlášť na podporu náboru nezaměstnaných osob,

- domáčtí pracovníci, existuje-li výslovná dohoda, že pracovník bude dostávat odměnu za práci vykonávanou doma, a jsou-li tito pracovníci na výplatní listině.

Do počtu zaměstnanců jsou zahrnuti pracovníci pracující na částečný úvazek, sezónní pracovníci, osoby ve stávce nebo osoby krátkodobě uvolněné ze zaměstnání, ale jsou vyloučeny dlouhodobě uvolněné osoby.

Počet zaměstnanců nezahrnuje dobrovolné pracovníky.

Počet pracujících osob by se měl určovat jako reprezentativní číslo pro sledované období.

Proměnná 220: Odpracované hodiny

Cílem indexu odpracovaných hodin je ukázat vývoj objemu vykonané práce.

Celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci reprezentuje souhrnný počet hodin odpracovaných pro produkci jednotky zjišťování během sledovaného období.

Tato proměnná vylučuje hodiny, které jsou placené, ale nejsou skutečně odpracované, jako jsou každoroční dovolená, volné dny a nemocenská. Vylučuje také přestávky na jídlo a dobu dojíždění do zaměstnání a ze zaměstnání.

Zahrnuty jsou hodiny skutečně odpracované během normální pracovní doby; přesčasová práce; doba strávená na pracovišti například při přípravě práce a doba odpovídají krátkým přestávkám na odpočinek.

Není-li znám přesný počet skutečně odpracovaných hodin, může se odhadnout na základě teoretického počtu pracovních hodin a průměrné míry absencí (nemoc, mateřská dovolená atd.).

Podle této definice jsou zahrnuty tyto položky:

- celkový počet všech skutečně odpracovaných hodin:

- během řádné pracovní doby,

- přesčasová práce bez ohledu na to, zda byla zaplacena [6],

- během nocí, o nedělích nebo o svátcích,

- doba strávená při úkolech, jako je příprava práce, příprava, údržba a čištění nástrojů a strojů a psaní pracovních výkazů a zpráv,

- doba strávená na pracovišti, během níž se nevykonává žádná práce, například při poruchách stroje, při nehodách nebo při příležitostném nedostatku práce, ale zaplacená v souladu s pracovní smlouvou,

- krátké přestávky na odpočinek na pracovišti včetně přestávek na občerstvení (přestávka na kávu a čaj).

Vyloučeny jsou tyto položky:

- hodiny placené, ale neodpracované kvůli dovolené, nemoci, nehodám, stávkám, vysazení z práce, pauzám atd.,

- doba strávená jako přestávky na jídlo,

- doba dojíždění do zaměstnání a ze zaměstnání.

Proměnná 230: Hrubé mzdy a platy

Cílem indexu mezd a platů je aproximovat vývoj účtu mezd a platů.

Mzdy a platy jsou definovány jako celková náhrada, v hotovosti nebo v naturáliích, splatná všem osobám na výplatní listině (včetně domáckých pracovníků) za práci vykonanou během účetního období bez ohledu na to, zda se vyplácí na základě pracovní doby, za vyrobené množství nebo za práci v úkolu a zda se vyplácí pravidelně.

Hrubé mzdy a platy zahrnují hodnoty všech sociálních příspěvků, daní z příjmu atd. splatné zaměstnanci, i když jsou ve skutečnosti zadrženy zaměstnavatelem, který je jménem zaměstnance platí přímo do systému sociálního zabezpečení, správcům daně apod. Mzdy a platy nezahrnují sociální příspěvky splatné zaměstnavatelem.

Hrubé mzdy a platy zahrnují: všechny náhrady, prémie, odměny, třinácté platy, odměny při odchodu ze zaměstnání, příspěvky na ubytování, dopravu, životní náklady a rodinné přídavky, spropitné, provize, platby za přítomnost ve službě atd. přijaté zaměstnanci, stejně jako daně, příspěvky na sociální zabezpečení a další částky splatné zaměstnanci a zadržované jako zdroj placený zaměstnavatelem.

Výplaty pracovníkům najatým agenturou se do mezd a platů nezahrnují.

Podle této definice jsou zahrnuty tyto položky:

- všechny základní mzdy a platy splatné v pravidelných intervalech,

- příplatky za přesčasovou práci, noční směny, práci o víkendu atd.,

- všechny příspěvky, příplatky, odměny a prémie vyplácené zaměstnavatelem, jako jsou:

- příspěvky na životní náklady, na bydlení, za práci v určitém místě nebo za práci v zahraničí,

- příspěvky na stravování,

- příspěvky na dojíždění do zaměstnání a ze zaměstnání,

- příplatky za práci ve dnech pracovního volna, třináctý plat,

- uskutečněné výplaty na nevybranou část dovolené, na kterou měl pracovník nárok za odpracovaný rok,

- prémie za výkony, vyrobené množství nebo produktivitu,

- mimořádné příplatky za extrémní pracovní podmínky jako jsou prach, nečistota, extrémní teplota, kouř, ohrožení pracovníka atd.,

- skutečně vyplacené odstupné při výpovědích z důvodu nadbytečnosti,

- odměny za zlepšovací návrhy a patentové poplatky vyplácené pracující osobě,

- odměny pro ředitele a zaměstnance,

- rodinné přídavky placené zaměstnavatelem podle kolektivní smlouvy,

- provize,

- hodnota akcií zdarma rozdělených zaměstnancům,

- platby zaměstnavatele zaměstnancům v rámci pojistných a dalších obdobných systémů,

- daně, příspěvky a další částky splatné zaměstnanci a odpočtené zaměstnavateli,

- všechny dávky v naturáliích.

Vyloučeny jsou tyto položky:

- ze zákona vyplývající sociální příspěvky splatné zaměstnavatelem,

- sociální příspěvky splatné zaměstnavatelem na základě kolektivní smlouvy, smluvně dohodnuté nebo dobrovolně vyplácené příspěvky,

- uložené sociální příspěvky (sociální dávky placené přímo zaměstnavatelem),

- příspěvky vyplácené zaměstnancům na nákup nástrojů, vybavení a zvláštního oblečení, které potřebují pro svoji práci, nebo část jejich mezd a platů, která je podle pracovní smlouvy určena pro tyto účely,

- daně placené zaměstnavatelem za sumu vyplacených mezd a platů,

- náhrady placené zaměstnancům za cestovní výdaje, stěhování do jiného místa, jako odlučné, za výdaje na hotel a reprezentační výdaje, telefonní poplatky atd. vynaložené v průběhu plnění jejich pracovních povinností,

- výdaje na odbornou přípravu (náklady na vzdělávání), kromě mezd a platů učňů,

- mzdy a platy, které zaměstnavatel dále vyplácí v případě nemoci, pracovního úrazu, mateřské dovolené nebo zkrácení úvazku,

- ostatní výdaje na pracovní síly splatné zaměstnavatelem:

- náklady na nábor pracovníků,

- sociální výdaje jako je náhrada průběžných výdajů na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání bez ohledu na to, zda se provádí vlastními dopravními prostředky podniku nebo třetími stranami v zastoupení podniku, platby do odborářských fondů,

- akciové opce [7].

Pro hodnocení dávek v naturáliích platí toto pravidlo: dávky v naturáliích vyprodukovaných zaměstnavatelem by se měly promítnout do výrobních cen; dávky v naturáliích nakoupených zaměstnavatelem by se měly promítnout do tržních cen.

Proměnná 310: Výrobní ceny

Cílem indexu výrobních cen je měřit měsíční vývoj transakčních cen ekonomických činností.

Index domácích výrobních cen pro ekonomické činnosti měří vývoj průměrné ceny veškerého zboží (a návazných služeb) vznikajícího na základě této činnosti a prodaného na domácím trhu. Index zahraničních výrobních cen ukazuje vývoj průměrných cen (převedených do místní měny) veškerého zboží (a návazných služeb) vznikajícího na základě této činnosti a prodaného mimo domácí trh. V kombinaci ukazují tyto dva indexy vývoj průměrných cen veškerého zboží (a návazných služeb) vznikajícího za základě ekonomické činnosti.

Podstatné je, že se berou v úvahu všechny charakteristiky určující cenu výrobků včetně množství prodaných jednotek, poskytnuté přepravy, rabatů, podmínek služeb, záručních podmínek a místa určení. Specifikace musí být takové, aby v následném sledované období byla jednotka zjišťování schopna jednoznačně identifikovat výrobek a stanovit příslušnou cenu na jednotku.

Pro definici cen platí tato pravidla:

- příslušná cena je cena výrobku expedovaného ze závodu [8], která zahrnuje všechny cla a daně ze zboží a služeb fakturované jednotkou, ale vylučuje DPH, kterou jednotka fakturuje zákazníkovi, a podobné odpočitatelné daně přímo spojené s obratem,

- jsou-li zahrnuty náklady na přepravu, měly by být součástí specifikace výrobku,

- aby se ukázal skutečný vývoj pohybu ceny, měla by to být transakční cena a nikoliv cena podle ceníku,

- index výrobní ceny by měl brát v úvahu změny kvality výrobků,

- cena zaznamenaná v době t by se měla vztahovat k objednávkám zaregistrovaným během doby t (okamžik objednávky), nikoliv k okamžiku, kdy hotové výrobky opouštějí brány závodu,

- pro výrobní ceny pro zahraniční trh by se cena měla počítat jako cena na státní hranici (FOB, vyplaceně na palubu lodi).

Shromážděné údaje o ceně by se pokud možno měly vztahovat k určitému dni uprostřed sledovaného období. Nejsou-li údaje o ceně pro uvedený den k dispozici, cena může reprezentovat průměr za celé období.

Indexy výrobních cen ve stavebnictví se mohou použít jako aproximace pro proměnné stavebních nákladů. Měří vývoj pro obytné budovy kromě budov pro společné ubytování, neobytných budov, cen pozemků a honorářů pro architekty a dalších poplatků. Odrážejí ceny placené zákazníkem stavebního podniku. Neodrážejí tedy pouze změny nákladů na výrobní činitele stavby, ale také změny v produktivitě a v obchodním rozpětí. Kromě toho existují dočasné rozdíly mezi výrobní cenou a odpovídajícími výrobními náklady.

Proměnná 311: Domácí výrobní ceny

Proměnná 312: Zahraniční výrobní ceny

Cíle a charakteristiky indexů pro proměnnou 310 (Výrobní ceny) platí také pro indexy rozlišující mezi domácími a zahraničními výrobními cenami.

Indexy domácích a zahraničních cen vyžadují rozdělení výpočtu indexů výrobní ceny podle místa určení výrobku. Místo určení je určeno trvalým sídlem (pobytem) třetí strany, která objednala nebo koupila produkt. Domácí trh je definován trvalým sídlem (pobytem) třetí strany na stejném státním území, jako má jednotka zjišťování.

Proměnná 313: Index průměrné hodnoty

Index průměrné hodnoty se může použít jako aproximace pro zahraniční výrobní ceny.

Pro účely tohoto indexu se průměrné hodnoty vypočítají jako hodnota všech prodejů určitého produktu dělená prodaným množstvím — s použitím dat o zahraničním obchodu. S touto hodnotou se potom zachází jako s průměrnou cenou produktu a index je vypočten stejným způsobem jako tradiční indexy výrobní ceny.

Proměnná 320: Stavební náklady

Cílem indexu stavebních nákladů je ukázat vývoj nákladů vynaložených dodavatelem na realizaci stavebního procesu.

Index vícesložkových nákladů (materiálové náklady a mzdové náklady) ukazuje cenový vývoj výrobních činitelů používaných ve stavebnictví.

Index stavebních nákladů se vypočte takto:

+++++ TIFF +++++

Náklady, které tvoří složky stavebních nákladů, jsou také náklady na zařízení a vybavení, dopravu, energii a další náklady.

Honoráře architekta nejsou součástí stavebních nákladů.

Proměnná 321: Materiálové náklady

Index materiálových nákladů se obvykle počítá s použitím cen materiálu. Ceny materiálu by měly být založeny spíše na skutečných cenách než na cenách podle ceníku. Ceny by měly vycházet z určitého výběrového souboru výrobků a dodavatelů. Ceny jsou vyčísleny bez DPH.

Proměnná 322: Mzdové náklady

Index mzdových nákladů by měl pokrývat mzdy a platy a příspěvky na sociální zabezpečení pro všechny pracující osoby. Příspěvky na sociální zabezpečení zahrnují: i) ze zákona vyplývající sociální příspěvky splatné zaměstnavatelem, ii) sociální příspěvky splatné zaměstnavatelem na základě kolektivní smlouvy, smluvně dohodnuté nebo dobrovolně vyplácené příspěvky, iii) uložené sociální příspěvky (sociální dávky placené přímo zaměstnavatelem).

Proměnná 411: Stavební povolení: počet bytových jednotek

Cílem indexu "stavební povolení: počet bytových jednotek" je ukázat budoucí vývoj stavební činnosti pomocí počtu jednotek.

Stavební povolení je oprávnění k zahájení prací na stavebním projektu. Povolení samotné je poslední etapou v procesu plánování a schvalování orgány veřejné správy před zahájením stavebních prací.

Index založený na těchto povoleních by měl poskytnout dobrý ukazatel pracovního vytížení pro stavební odvětví v blízké budoucnosti, ačkoliv toto nemusí platit v případě, když se velká část povolení nevyužije, nebo když mezi povoleními a zahájením stavby uplyne dlouhá doba.

Indexy počtu povolení se počítají pro obytné budovy s jednou bytovou jednotkou a pro obytné budovy se dvěma a více bytovými jednotkami. Bytová jednotka je místnost nebo skupina místností a jejich příslušenství ve stálé budově nebo její strukturálně oddělené části, která podle způsobu jakým byla postavena, přestavena, přeměněna apod. je určena pro obývání soukromými osobami. Bytová jednotka by měla mít samostatný přístup na ulici (přímý nebo přes zahradu či pozemek) nebo do společného prostoru budovy (schodiště, chodba, ochoz apod.). Oddělené místnosti, které jsou nepochybně určeny k využití jako součást bytové jednotky, by se měly počítat jako součást bytové jednotky. Bytová jednotka tudíž může být tvořena samostatnými budovami v rámci stejné parcely za předpokladu, že jsou jasně určeny k obývání členy stejné soukromé domácnosti.

Proměnná 412: Stavební povolení: metry2 užitné plochy nebo jiná vhodná jednotka

Cílem indexu "stavební povolení: užitná plocha" je ukázat budoucí vývoj stavební činnosti pomocí objemu produkce.

Stavební povolení je oprávnění k zahájení prací na stavebním projektu. Jako takové je povolení poslední etapou v procesu plánování a schvalování orgány veřejné správy před zahájením stavebních prací.

Index založený na těchto povoleních by měl poskytnout dobrý ukazatel pracovního vytížení pro stavební odvětví v blízké budoucnosti, ačkoliv toto nemusí platit v případě, když se velká část povolení nevyužije, nebo když mezi povoleními a zahájením stavby uplyne dlouhá doba.

Tento index se vyčíslí jako čtvereční metry užitné plochy budov, pro které bylo vydáno povolení. Užitná plocha budovy [9] se měří uvnitř vnějších stěn, ale nezahrnuje:

- konstrukční plochy (např. plochy komponent, které vytyčují hranice stavby, podpěry, sloupy, sloupky, šachty, komíny),

- funkční plochy pro pomocné využití (např. plochy, kde jsou umístěny instalace topení a klimatizace nebo energetické generátory),

- průchozí prostory (např. plochy schodišť, výtahy, eskalátory).

Součástí celkové užitné plochy obytné budovy jsou plochy používané jako kuchyně, obývací pokoje, ložnice a místnosti s příslušenstvím, sklepy a společné prostory používané majiteli bytových jednotek.

Je možné použít další míry, pokud jsou jednoznačně a jednotně používány členským státem, jak to dovoluje příloha B písm. c) bod 1) k nařízení č. 1165/98.

Nařízení (ES) č. 1165/98 odkazuje za účelem vyžádání údajů o stavebních povoleních pro různé skupiny budov na klasifikaci typů stavby (CC). Skupina "ostatní budovy" nařízení (ES) č. 1165/98 zahrnuje tyto skupiny podle klasifikace CC:

- hotely a podobné budovy,

- budovy určené pro velkoobchod a maloobchod,

- budovy pro dopravu a komunikace,

- průmyslové budovy a sklady,

- budovy určené pro zábavu, vzdělávání; nemocnice nebo sociální ústavy,

- ostatní neobytné budovy.

Proměnná 330: Deflátor tržeb

Cílem deflátoru tržeb je přizpůsobit obrat dopadu cenových změn.

Deflátor tržeb v maloobchodě není deflátorem poskytovaných služeb, ale deflátorem prodaného zboží.

Ceny používané pro výpočet deflátoru pro určitou činnost jsou počítány jako indexy váženého průměru ceny příslušného zboží. Podstatné je, že se berou v úvahu všechny charakteristiky určující cenu, včetně množství prodaných jednotek, poskytované přepravy, rabatů, záručních podmínek a místa určení.

Specifikace musí být takové, aby v následném sledované období byla jednotka zjišťování schopna jednoznačně identifikovat zboží a stanovit příslušnou cenu na jednotku.

Aby se ukázal skutečný vývoj pohybu ceny, měla by to být transakční cena a nikoliv cena podle ceníku.

Shromážděné údaje o ceně by se pokud možno měly vztahovat k určitému dni v měsíci.

Definice hospodářského území

Hospodářské území zahrnuje tyto složky:

- zeměpisné území spravované národní vládou, ve kterém existuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu,

- všechna svobodná celní pásma včetně celních skladů a závodů pod celním dohledem,

- vnitrostátní vzdušný prostor, výsostné vody a kontinentální šelf pod mezinárodními vodami, nad nimiž země požívá výlučná práva,

- vnější územní enklávy, tj. zeměpisná území nacházející se ve zbytku světa a používaná na základě mezinárodních smluv nebo mezistátních dohod státními orgány země (velvyslanectví, konzuláty, vojenské základny, vědecké základny apod.),

- ložiska ropy, zemního plynu aj. v mezinárodních vodách mimo kontinentální šelf země provozované subjekty se sídlem nebo bydlištěm na území vymezeném výše.

Z hospodářského území jsou vyloučeny tyto složky:

- vnitřní územní enklávy (tj. části vlastního zeměpisného území používané na základě mezinárodních smluv nebo mezistátních dohod orgány vládních institucí jiných zemí, orgány Evropských společenství nebo mezinárodními organizacemi).

Tato definice se řídí Evropským systémem národních a regionálních účtů (ESA) z roku 1995 odstavci 2.05-2.06.

Rozdíl mezi domácími a zahraničními trhy je třeba pro účely konjunkturální statistiky interpretovat podle území členských států. Tato definice může být v budoucnosti přezkoumána kvůli zvláštnímu ohledu na evropskou a měnovou integraci společně s odpovídajícími nařízeními.

[1] Obecný význam termínu "index výroby" jako "vývoj přidané hodnoty" je v rozporu s definicí "výroby" v rámci národních účtů nebo strukturální statistiky podnikání, avšak je správným termínem tradičně používaným v této oblasti statistiky podnikání. Termín "index přidané hodnoty" se v praxi nikdy nepoužívá. Jelikož index sleduje vývoj výroby ve stálých cenách, někdy se používá termín "index objemu výroby". Termín index výroby se v tomto textu používá vždy jako kvantitativní index, tj. ve stálých cenách.

[2] Národní účty zavedly pojem "přidané hodnoty v základních cenách". Ta, ve srovnání s přidanou hodnotou v nákladech na výrobní činitele, zahrnuje daně spojené s výrobou, avšak vyloučeny jsou provozní subvence na výrobu. Přizpůsobení se národním účtům může přinést určité výhody, takže členské státy mohou použít pojem přidané hodnoty v základních cenách jako náhradu za přidanou hodnotu v nákladech na výrobní činitele.

[3] Výrazy "obrat", "tržby", "dodávky" a "zásilky" se často používají v kontextu konjunkturální statistiky jako synonyma.

[4] Jako vodítko toho, co má být zahrnuto a co vyloučeno, by se měla použít pravidla národních účtů.

[5] Neplacení rodinní příslušníci byli přidáni z principu, ačkoliv je obtížné získat přesná čísla.

[6] V různých členských státech je obtížné získat údaje o nezaplacené přesčasové práci, avšak tyto údaje se ze zásady zahrnují.

[7] Akciové opce byly vyloučeny hlavně z praktických důvodů spojených s obtížností harmonizované definice a sběru dat, ačkoliv se často považují za náhradu za práci spojenou s celkovým výkonem podniku.

[8] Nebo ekvivalent pro činnosti mimo oblast výroby zboží.

[9] Definice užitné plochy je spojena s klasifikací typů staveb, která sama odkazuje na "Statistical Standards and Studies, č. 40, OSN, New York 1987" a "Statistical Standards and Studies, č. 43, OSN, New York 1994".

--------------------------------------------------