(ES) č. 44/2001Oprava nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věc ( Úř. věst. L 12 ze dne 16.1.2001 ) (Zvláštní vydání v českém jazyce, kapitola 19, svazek 4, s. 42)

Publikováno: Úř. věst. L 269, 10.10.2008, s. 14-15 Druh předpisu: Oprava
Přijato: 10. října 2008 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 10. října 2008 Nabývá účinnosti: 10. října 2008
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Oprava nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

( Úřední věstník Evropské unie L 12 ze dne 16. ledna 2001 )

(Zvláštní vydání v českém jazyce, kapitola 19, svazek 4, s. 42)

1)

Strana 44, čl. 1 odst. 2 písm. a):

místo:

„a)

věci osobního stavu, způsobilosti fyzické osoby k právům a právním úkonům, majetkové vztahy mezi manželi a dědění, včetně dědění ze závěti;“,

má být:

„a)

věci osobního stavu, způsobilosti fyzické osoby k právům a právním úkonům, majetková práva plynoucí z manželských vztahů a dědění, včetně dědění ze závěti;“.

2)

Strana 45, čl. 5 bod 1 písm. b) druhá odrážka:

místo:

„—

v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány,“,

má být:

„—

v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty,“.

3)

Strana 45, čl. 5 bod 7 závěrečná část věty:

místo:

„toto ustanovení se použije pouze tehdy, pokud je potvrzeno, že žalovaný má práva k nákladu nebo zboží nebo tato práva měl v době poskytnutí pomoci nebo záchrany.“,

má být:

„toto ustanovení se použije pouze tehdy, pokud je tvrzeno, že žalovaný má práva k nákladu nebo zboží nebo tato práva měl v době poskytnutí pomoci nebo záchrany.“.

4)

Strana 49, čl. 23 odst. 1 první věta:

místo:

„Dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy tohoto členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu.“,

má být:

„Dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu.“.

5)

Strana 49, článek 24:

místo:

„Není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, stane se příslušným, jestliže se žalovaný dostaví k jednání k tomuto soudu. To neplatí, pokud se žalovaný dostaví proto, aby namítal nepříslušnost soudu, nebo je-li jiný soud podle článku 22 výlučně příslušný.“,

má být:

„Není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, stane se příslušným, jestliže se žalovaný řízení před tímto soudem účastní. To neplatí, pokud se žalovaný účastní proto, aby namítal nepříslušnost soudu, nebo je-li jiný soud podle článku 22 výlučně příslušný.“.

6)

Strana 50, čl. 26 odst. 1:

místo:

„1.   Pokud se žalovaný, který má bydliště na území jednoho členského státu a je žalován před soudem jiného členského státu, k tomuto soudu nedostaví, prohlásí soud bez návrhu, že není příslušný, nevyplývá-li jeho příslušnost z tohoto nařízení.“,

má být:

„1.   Pokud se žalovaný, který má bydliště na území jednoho členského státu a je žalován před soudem jiného členského státu, řízení před tímto soudem neúčastní, prohlásí soud bez návrhu, že není příslušný, nevyplývá-li jeho příslušnost z tohoto nařízení.“.

7)

Strana 51, čl. 35 odst. 1:

místo:

„1.   Rozhodnutí se rovněž neuzná, byly-li porušeny oddíly 3, 4 a 6 kapitoly II nebo jedná-li se o případ uvedený v článku 72.“,

má být:

„1.   Rozhodnutí se rovněž neuzná, pokud je v rozporu s oddílem 3, 4 nebo 6 kapitoly II nebo jedná-li se o případ uvedený v článku 72.“.

8)

Strana 52, čl. 41 první věta:

místo:

„Rozhodnutí je vykonatelné …“,

má být:

„Rozhodnutí se prohlásí za vykonatelné …“.

9)

Strana 53, čl. 47 odst. 2:

místo:

„2.   Prohlášení vykonatelnosti s sebou nese možnost přijmout ochranná opatření“,

má být:

„2.   Prohlášení vykonatelnosti s sebou nese možnost přijmout zajišťovací opatření“.

10)

Strana 53, článek 52:

místo:

„V řízení o vydání prohlášení vykonatelnosti nemůže být ve státě, kde se podává návrh na výkon, vybírán žádný poplatek stanovený podle hodnoty předmětu sporu.“,

má být:

„V řízení o prohlášení vykonatelnosti nemůže být ve státě, kde se podává návrh na výkon, vybírán žádný poplatek stanovený podle hodnoty předmětu sporu.“.

11)

Strana 54, čl. 57 odst. 1 první věta:

místo:

„Veřejné listiny, které byly vypracovány …“,

má být:

„Veřejné listiny, které byly vyhotoveny …“.

12)

Strana 54, čl. 57 odst. 4 druhá věta:

místo:

„Příslušný orgán členského státu, ve kterém byla veřejná listina vypracována, …“,

má být:

„Příslušný orgán členského státu, ve kterém byla veřejná listina vyhotovena, …“.

13)

Strana 54, čl. 58 druhá věta:

místo:

„Soud nebo příslušný orgán členského státu, ve kterém byl soudní smír schválen, vydá na návrh kterékoli zúčastněné strany osvědčení s použitím standardního formuláře uvedeného v příloze V tohoto nařízení.“,

má být:

„Soud nebo příslušný orgán členského státu, ve kterém byl soudní smír schválen, vydá na návrh kterékoli dotčené strany osvědčení s použitím standardního formuláře uvedeného v příloze V tohoto nařízení.“.

14)

Strana 54, článek 61:

místo:

„Aniž jsou dotčena výhodnější ustanovení vnitrostátních právních předpisů, může být osoba s bydlištěm na území členského státu, proti které je vedeno trestní řízení za úmyslný trestný čin u soudů jiného členského státu, jehož není státním příslušníkem, obhajována k tomu způsobilými zástupci i v případě, že se k soudu nedostaví osobně. Soud vedoucí řízení však může její osobní účast nařídit; v případě, že se tato osoba nedostaví, nemusí být rozhodnutí vydané v občanskoprávním řízení, v němž dotyčná osoba nemohla zajistit svou obhajobu, uznáno ani vykonáno v jiných členských státech.“,

má být:

„Aniž jsou dotčena výhodnější ustanovení vnitrostátních právních předpisů, může být osoba s bydlištěm na území členského státu, proti které je vedeno trestní řízení za nedbalostní trestný čin u soudů jiného členského státu, jehož není státním příslušníkem, obhajována k tomu způsobilými zástupci i v případě, že se k soudu nedostaví osobně. Soud vedoucí řízení však může její osobní účast nařídit; v případě, že se tato osoba nedostaví, nemusí být rozhodnutí vydané ve věci občanskoprávního nároku, pokud si dotyčná osoba nemohla zajistit obhajobu, uznáno ani vykonáno v jiných členských státech.“.

15)

Strana 55, čl. 66 odst. 1:

místo:

„1.   Toto nařízení se vztahuje pouze na řízení zahájená a veřejné listiny vypracované po vstupu tohoto nařízení v platnost.“,

má být:

„1.   Toto nařízení se vztahuje pouze na řízení zahájená a veřejné listiny vyhotovené po vstupu tohoto nařízení v platnost.“.

16)

Strana 63, příloha V závěrečná formule:

místo:

„Rozhodnutí/soudní smír* vykonatelné(ý) v členském státě původu (články 38 a 58 nařízení) proti:“,

má být:

„Rozhodnutí/soudní smír* je vykonatelné(ý) v členském státě původu (články 38 a 58 nařízení) proti:“.

17)

Strana 64, příloha VI bod 4.2.1:

místo:

„4.2.1

kdy byla vydána“,

má být:

„4.2.1

kdy byla vyhotovena“.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU