2001/89/ESSMĚRNICE RADY 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 316, 1.12.2001, s. 5-35 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 23. října 2001 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 1. prosince 2001 Nabývá účinnosti: 1. prosince 2001
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2016/429 Pozbývá platnosti: 21. dubna 2021
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady 2001/89/ES

ze dne 23. října 2001

o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) směrnice Rady 80/217/EHS ze dne 22. ledna 1980, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení klasického moru prasat [5], byla opakovaně a podstatně změněna; že by nyní, když má být znovu pozměněna, z důvodu jasnosti a účelnosti měla být kodifikována do jediného znění;

(2) jelikož jsou živá zvířata uvedena v příloze I Smlouvy, je jedním z úkolů Společenství ve veterinární oblasti zlepšovat zdravotní stav prasat, a tím podporovat obchod s prasaty a výrobky z vepřového masa pro zajištění rozvoje tohoto sektoru;

(3) v případě vypuknutí klasického moru prasat je nezbytné zavést na úrovni Společenství opatření pro tlumení k dosažení eradikace této nákazy, aby se zajistil rozvoj odvětví chovu prasat a aby se přispělo k ochraně zdraví zvířat v rámci Společenství;

(4) vzplanutí klasického moru prasat může nabýt epizootických rozměrů a vyvolat úmrtnost a poruchy takového rozsahu, který ohrožuje především ziskovost chovu prasat jako celku;

(5) ihned po vzniku podezření na výskyt nákazy je třeba přijmout opatření, aby bylo možno okamžitě a účinně zakročit, jakmile je výskyt nákazy potvrzen, a to včetně depopulace zamořeného hospodářství;

(6) dojde-li k propuknutí nákazy, je rovněž nezbytné zabránit jakémukoli jejímu dalšímu šíření důslednou kontrolou přemísťování zvířat a užívání předmětů, které by mohly být kontaminovány, čištěním a dezinfikováním zamořených prostor, vymezením pásem dozoru a ochranných pásem kolem ohniska nákazy, a v případě nutnosti očkování;

(7) v případě nákazy se očkovaná prasata jevící se jako zdravá mohou stát nositeli viru nákazy a dále ji šířit. Očkování lze proto povolit jen v mimořádných případech;

(8) v souladu se stanoviskem Vědeckého výboru se markerové očkovací látky schopné vyvolat ochrannou imunitu odlišitelnou vhodnými laboratorními testy od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně se vyskytujícím virem, mohou stát užitečným doplňkovým nástrojem tlumení klasického moru prasat v oblastech s velkou hustotou chovu prasat, čímž se zabrání rozsáhlému porážení zvířat. Proto je vhodné poté, co budou překonána jejich zbývající omezení, vytvořit v rámci Společenství pro tyto rozlišující testy schvalovací postup a zmocnit členské státy k zavádění markerových očkovacích látek v mimořádných situacích;

(9) v případě nákazy divokých prasat je třeba použít speciálních eradikačních opatření;

(10) je třeba zavést ustanovení, jež zaručí užívání harmonizovaných postupů a metod diagnostiky klasického moru prasat, včetně ustavení referenční laboratoře Společenství, a také referenčních laboratoří v členských státech;

(11) je zapotřebí zavést ustanovení k zajištění nezbytné připravenosti k účinnému řešení mimořádných situací v souvislosti s jedním či více ohnisky klasického moru prasat, především zpracováním plánů k jejich tlumení a zřizováním řídících center a odborných skupin;

(12) některá z opatření ve Společenství dosud přijatých pro případ vzplanutí klasického moru prasat v souladu se směrnicí 80/217/EHS je třeba změnit tak, aby zohledňovala vědecký pokrok, vývoj nových diagnostických prostředků a očkovacích látek a zkušenosti získané v důsledku ohnisek klasického moru prasat, jež se v nedávné době vyskytla v zemích Společenství;

(13) zkušenosti ukazují, že krmení prasat kuchyňskými odpady může vytvářet určité riziko šíření viru klasického moru prasat v důsledku nedostatečné účinnosti kontrolních opatření zaměřených na zpracování těchto odpadů. Než budou dořešena opatření Společenství upravující zpracování těchto odpadů, je vhodné od nynějška zakázat jejich používání jako krmiva pro prasata. Dále by měl zůstat v platnosti příkaz likvidace kuchyňských odpadů pocházejících z mezinárodních dopravních prostředků z důvodu jejich mimořádné rizikovosti;

(14) pro zajištění návaznosti koordinace diagnostické práce, prováděné pod vedením příslušných národních laboratoří, je třeba potvrdit "Institut für Virologie der Tierärztlichen Hochschule, Hannover" určený rozhodnutím Rady 81/859/EHS [6] jako referenční laboratoř Společenství, a z důvodů právní jistoty by uvedené rozhodnutí mělo být zrušeno;

(15) je třeba zavést opatření, které by prostřednictvím rychlých postupů umožňovalo pozměnit tuto směrnici a její přílohy s ohledem na vývoj vědeckých a technických znalostí;

(16) je třeba přijmout opatření nezbytná k provádění této směrnice v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [7];

(17) tato směrnice nemá vliv na povinnosti členských států, pokud jde o termíny provedení směrnic uvedených v části B přílohy VII,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíle

Tato směrnice zavádí minimální opatření Společenství pro tlumení klasického moru prasat.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice platí následující definice:

a) "prasetem" se rozumí jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně divokých prasat;

b) "divokým prasetem" se rozumí prase, které není drženo ani chováno v hospodářství;

c) "hospodářstvím" se rozumí jakýkoli zemědělský či jiný objekt na území členského státu, v němž jsou trvale či dočasně chována či držena prasata. Tato definice nezahrnuje jatka, dopravní prostředky a ohrazené prostory, v nichž jsou držena divoká prasata a mohou zde být lovena; tyto ohrazené prostory musí mít takovou velikost a členění, jež vylučují použití opatření stanovených v čl. 5 odst. 1;

d) "diagnostickou příručkou" se rozumí diagnostická příručka pro klasický mor prasat, na kterou odkazuje čl. 17 odst. 3;

e) "prasetem podezřelým z nákazy klasickým morem prasat" se rozumí jakékoli prase – živé nebo mrtvé tělo nebo jatečně upravené tělo – s takovými klinickými příznaky nebo postmortálními změnami či reakcemi při laboratorních testech provedených v souladu s diagnostickou příručkou, jež vyvolávají podezření na možný výskyt klasického moru prasat;

f) "případem klasického moru prasat" nebo "prasetem nakaženým klasickým morem prasat" se rozumí jakékoli prase – živé nebo mrtvé tělo nebo jatečně upravené tělo prasete, u něhož:

- byly klinické příznaky nebo postmortální změny klasického moru prasat úředně potvrzeny, nebo

- byl výskyt této nákazy úředně potvrzen na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s diagnostickou příručkou;

g) "ohniskem nákazy klasického moru prasat" se rozumí hospodářství, v němž byl zjištěn jeden či více případů klasického moru prasat;

h) "primárním ohniskem" se rozumí ohnisko nákazy ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 22. prosince 1982 o hlášení nákaz zvířat ve Společenství [8];

i) "zamořenou oblastí" se rozumí oblast ve členském státě, v níž po potvrzení jednoho či více případů klasického moru prasat u divokých prasat platí eradikační opatření podle článku 15 nebo 16;

j) "primárním případem klasického moru prasat u divokých prasat" se rozumí jakýkoli případ klasického moru prasat zjištěný u divokých prasat žijících v oblasti, kde nejsou v platnosti žádná opatření podle článku 15 nebo 16;

k) "metapopulací divokých prasat" se rozumí jakákoli skupina či subpopulace divokých prasat s omezenými kontakty s jinými skupinami či subpopulacemi;

l) "vnímavou populací divokých prasat" se rozumí část populace volně žijících prasat, u kterých se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru prasat;

m) "vlastníkem" se rozumí kterákoli osoba či osoby, fyzické či právnické, které vlastní prasata nebo jsou pověřeny jejich chovem, bez ohledu na to, zda tak činí za finanční odměnu či nikoli;

n) "příslušným orgánem" se rozumí příslušný orgán ve smyslu čl. 2 odst. 6 směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu [9];

o) "úředním veterinárním lékařem" se rozumí veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem členského státu;

p) "zpracováním" se rozumí jeden ze způsobů ošetření rizikového materiálu definovaného v článku 3 směrnice Rady 90/667/EHS [10], který se používá způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického moru prasat;

q) "kuchyňskými odpady" se rozumějí jakékoli odpady potravin určených pro lidskou spotřebu z restaurací, stravovacích zařízení či kuchyní, včetně průmyslových kuchyní a domácností zemědělců či osob chovajících prasata;

r) "markerovou očkovací látkou" se rozumí očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních testů prováděných v souladu s diagnostickou příručkou odlišitelná od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně se vyskytujícím typem viru;

s) "utracením" se rozumí utracení prasat ve smyslu čl. 2 odst. 6 směrnice Rady 93/119/EHS ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo utrácení [11],

t) "porážkou" se rozumí porážka prasat ve smyslu čl. 2 odst. 7 směrnice 93/119/EHS;

u) "oblastí s vysokou hustotou výskytu prasat" se rozumí jakákoli zeměpisná oblast o poloměru 10 km kolem hospodářství, v níž se nacházejí prasata podezřelá z nákazy či s prokázanou nákazou klasickým morem prasat, kde výskyt prasat přesahuje hustotu 800 prasat na km2; dotyčnéhospodářství se musí nacházet buď v oblasti definované v čl. 2 odst. 2 písm. p) směrnice Rady 64/432/EHS [12], kde hustota prasat chovaných v hospodářstvích přesahuje 300 prasat na km2, anebo ve vzdálenosti menší než 20 km2 od takové oblasti;

v) "kontaktním hospodářstvím" se rozumí objekt, kam klasický mor prasat mohl být zavlečen, ať v důsledku umístění daného hospodářství, pohybu osob, prasat nebo vozidel nebo jakýmkoli jiným způsobem.

Článek 3

Oznamování klasického moru prasat

1. Členské státy zajistí, aby výskyt a podezření na výskyt klasického moru prasat podléhaly okamžité oznamovací povinnosti příslušnému orgánu.

2. Aniž jsou dotčena stávající ustanovení Společenství o oznamování ohnisek nákazy zvířat, členský stát, na jehož území byl klasický mor prasat potvrzen, je povinen:

a) oznámit nákazu a poskytnout Komisi a dalším členským státům v souladu s přílohou I informace ohledně:

- ohnisek nákazy klasickým morem prasat potvrzených v hospodářstvích,

- případů klasického moru prasat potvrzených na jatkách nebo v dopravních prostředcích,

- primárních případů klasického moru prasat potvrzených u divokých prasat,

- výsledků epizootologického šetření provedeného v souladu s článkem 8;

b) poskytnout Komisi a dalším členským státům informace o dalších případech potvrzené nákazy u divokých prasat v oblasti zamořené klasickým morem prasat v souladu s čl. 16 odst. 3 písm. a) a čl. 16 odst. 4.

3. Ustanovení přílohy I lze doplnit či novelizovat postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 4

Opatření v případě podezření na výskyt klasického moru prasat v hospodářství

1. V případě, že se v hospodářství nachází jedno či více prasat podezřelých z nákazy virem klasického moru prasat, zajistí členské státy, aby příslušný orgán neprodleně zahájil úřední postup šetření, který potvrdí či vyloučí výskyt uvedené nákazy v souladu s postupy popsanými v diagnostické příručce.

Při návštěvě úředního veterinárního lékaře v daném hospodářství se rovněž provede kontrola evidence a identifikačních značek prasat, na něž odkazují články 4 a 5 směrnice Rady 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a evidování zvířat [13].

2. Dojde-li příslušný orgán k závěru, že podezření na výskyt klasického moru prasat v hospodářství nelze vyloučit, nařídí nad uvedeným hospodářstvím úřední dozor, a zejména nařídí:

a) sečtení všech prasat různých kategorií na daném hospodářství, provedení soupisu počtu prasat v každé kategorii, sestavení seznamu počtu kusů již nemocných, uhynulých či podezřelých z nakažení; tento seznam musí být průběžně aktualizován, aby obsahoval počet narozených a uhynulých prasat v průběhu období podezření z nákazy; údaje v tomto seznamu musí být na požádání předloženy a při každé návštěvě je lze kontrolovat;

b) aby všechna prasata v hospodářství byla držena ve svých místech ustájení nebo v jiných prostorách, kde je lze udržet v izolaci;

c) že žádná prasata nesmí do hospodářství vstupovat ani je opouštět. Příslušný orgán může v případě nutnosti rozšířit zákaz opouštění hospodářství i na jiné druhy zvířat a požadovat použití příslušných opatření k odstranění hlodavců či hmyzu;

d) že bez povolení příslušného orgánu se nesmějí z hospodářství odvážetmrtvá těla;

e) že bez povolení příslušného orgánu se nesmí z hospodářství přepravovat maso, výrobky z vepřového masa, sperma, vajíčka a embrya prasat, krmivo pro zvířata, nástroje, materiály a odpady, u nichž je pravděpodobnost přenosu klasického moru prasat; z hospodářství nesmí být odváženo maso, výrobky z vepřového masa, sperma, vajíčka a embrya pro účely obchodu uvnitř Společenství;

f) že pohyb osob vstupujících do hospodářství nebo je opouštějících podléhá písemnému povolení příslušného orgánu;

g) že pohyb vozidel do hospodářství přijíždějících či z něj odjíždějících podléhá písemnému povolení příslušného orgánu;

h) používání vhodných dezinfekčních prostředků při vstupu a odchodu do/z budov, kde jsou ustájena prasata, a stejně tak v celém hospodářství; kterákoli osoba vstupující do hospodářství s chovem prasat či z něj odcházející se musí podrobit přiměřeným hygienickým opatřením nutným pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat. Dále nařídí provedení důkladné dezinfekce veškerých dopravních prostředků před opuštěním hospodářství;

i) provedení epizootologického šetření v souladu s článkem 8.

3. Tam, kde to epizootologická situace vyžaduje, a zejména je-li hospodářství s podezřelými prasaty umístěno v oblasti vysokého hustoty výskytu prasat, může příslušný orgán přikročit k těmto opatřením:

a) může v hospodářství, na něž odkazuje odstavec 2 tohoto článku, použít opatření stanovená v čl. 5 odst. 1; příslušný orgán však může, pokud usoudí, že to podmínky dovolují, použití těchto opatření omezit pouze na prasata podezřelá z nákazy či infikovaná virem klasického moru prasat a tu část hospodářství, v níž byla držena, pod podmínkou, že jsou tato prasata ustájena, chována a krmena zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. V každém případě musí být u utracených prasat odebráno dostatečné množství vzorků, aby bylo možno výskyt viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit;

b) kolem hospodářství, na něž odkazuje odstavec 2, může vymezit dočasné ochranné pásmo; na hospodářství s chovem prasat v uvedeném pásmu se použijí některá nebo veškerá opatření uvedená v odstavcích 1 či 2.

4. Opatření stanovená v odstavci 2 se neruší, dokud není podezření na klasický mor prasat úředně vyloučeno.

Článek 5

Opatření v případě potvrzení výskytu klasického moru prasat u prasat chovaných v hospodářství

1. V případě úředního potvrzení výskytu klasického moru prasat v určitém hospodářství zajistí členské státy, aby vedle opatření uvedených v čl. 4 odst. 2 nařídil příslušný orgán toto:

a) všechna prasata v hospodářství musí být neprodleně utracena pod úředním dozorem a to takovým způsobem, jenž vyloučí riziko šíření viru klasického moru prasat během přepravy či utracení;

b) v souladu s diagnostickou příručkou je třeba u utracených prasat odebrat dostatečný počet vzorků, aby bylo možno zjistit, jakým způsobem byl virus klasického moru prasat do hospodářství zavlečen, a dobu, po kterou mohl v hospodářství přetrvávat před oznámením nákazy;

c) mrtvá těla uhynulých nebo utracených prasat musí být zpracována pod úředním dozorem;

d) maso prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a zavedením úředních opatření je s využitím veškerých možností vysledováno a zpracováno pod úředním dozorem;

e) sperma, vajíčka a embrya prasat přepravených z hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a zavedením úředních opatření jsou vysledována a zničena pod úředním dozorem takovým způsobem, aby se zamezilo riziku šíření viru klasického moru prasat;

f) veškeré látky a odpady, které by mohly být kontaminovány, jako je krmivo, musí být ošetřeny způsobem, jenž zajistí zničení viru klasického moru prasat; veškeré materiály pro jedno použití, jež by mohly být kontaminovány, zejména pak látky používané při porážení, je třeba zlikvidovat způsobem zajišťujícím zničení viru; tato pravidla se použije v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře;

g) po odstranění prasat se budovy sloužící k jejich ustájení, vozidla sloužící k přepravě prasat nebo jejich mrtvých těl a vybavení, stelivo, hnůj a kejda, u nichž existuje pravděpodobnost kontaminace, čistí a dezinfikují, nebo se s nimi naloží v souladu s článkem 12;

h) v případě primárního ohniska nákazy se izolát viru klasického moru prasat podrobí laboratornímu postupu stanovenému v diagnostické příručce, aby byl určen jeho genetický typ;

i) v souladu s článkem 8 se provede epizootologické šetření.

2. V případech, kdy bylo ohnisko potvrzeno v laboratoři, zoologické zahradě, rezervaci zvěře nebo na ohrazeném území, na němž jsou prasata držena pro výzkumné účely či účely související s uchováním druhu nebo uchováním vzácných plemen, může dotyčný členský stát rozhodnout o odchylce od odst. 1 písm. a) a e) za předpokladu, že to neohrozí základní zájmy Společenství.

Takové rozhodnutí neprodleně oznámí Komisi.

Komise ve všech případech neprodleně posoudí situaci s dotyčným členským státem a při nejbližší možné příležitosti ve Stálém veterinárním výboru. V případě nutnosti se přijímají opatření k prevenci šíření nákazy postupem podle v čl. 27 odst. 2, který může zahrnovat nouzové očkování postupem podle článku 19.

Článek 6

Opatření v případě potvrzení výskytu klasického moru prasat v hospodářstvích sestávajících z různých produkčních jednotek

1. V případě potvrzení výskytu klasického moru prasat v hospodářstvích sestávajících z dvou nebo více samostatných produkčních jednotek a z důvodu, aby mohl být dokončen výkrm prasat, může se příslušný orgán rozhodnout odchýlit od ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. a), pokud jde o zdravé produkční jednotky prasat v zamořeném hospodářství, za předpokladu, že úřední veterinární lékař potvrdil, že prostorové uspořádání a velikost těchto produkčních jednotek, vzdálenost mezi nimi a činnosti v nich prováděné jsou takové povahy, že tyto produkční jednotky umožňují důsledné oddělení prostorů pro ustájení, ošetřování a krmení, a virus se tudíž nemůže šířit z jedné produkční jednotky do druhé.

2. Pokud je využito odchylky uvedené v odstavci 1, stanoví členské státy prováděcí pravidla jejího používání z hlediska možného poskytnutí veterinárních záruk.

3. Členské státy, které této odchylky využijí, o této skutečnosti neprodleně uvědomí Komisi. Komise ve všech případech neprodleně posoudí situaci s dotyčným členským státem a při nejbližší možné příležitosti ve Stálém veterinárním výboru. V případě nutnosti se přijímají opatření k prevenci šíření nákazy postupem podle čl. 27 odst. 2.

Článek 7

Opatření v kontaktních hospodářstvích

1. Hospodářství se považují za kontaktní hospodářství, pokud úřední veterinární lékař shledá či na základě epizootologického šetření provedeného v souladu s článkem 8 usoudí, že do nich mohl být zavlečen klasický mor prasat buď z jiných hospodářství do hospodářství, na něž odkazuje článek 4 nebo 5, nebo z hospodářství, na něž odkazuje článek 4 nebo 5, do jiných hospodářství.

Ustanovení článku 4 se v takových hospodářstvích použijí, dokud není podezření na klasický mor prasat úředně vyloučeno.

2. Příslušný orgán použije opatření stanovená v čl. 5 odst. 1 v kontaktních hospodářstvích uvedených v odstavci 1 tohoto článku, bude-li to epizootologická situace vyžadovat.

V souladu s diagnostickou příručkou se od utracených prasat odebere dostatečný počet vzorků, aby bylo možno potvrdit či vyloučit výskyt viru klasického moru prasat v těchto hospodářstvích.

3. Hlavní kritéria a rizikové faktory, které jsou rozhodující při zvažování použití opatření stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. a) v kontaktních hospodářstvích, jsou stanovena v příloze V. Uvedená kritéria a rizikové faktory lze postupem podle čl. 26 odst. 2 následně pozměnit či doplnit s ohledem na vědecký vývoj a nabyté zkušenosti.

Článek 8

Epizootologické šetření

Členské státy zajistí, aby epizootologické šetření v případě podezření nebo vypuknutí klasického moru prasat bylo prováděno na základě dotazníků připravených v rámci pohotovostních plánů uvedených v článku 22.

Uvedené šetření se zaměří přinejmenším na tyto faktory:

a) dobu, po kterou mohl být v hospodářství přítomen virus klasického moru prasat předtím, než byla nákaza ohlášena nebo než vzniklo podezření z nákazy;

b) možný původ klasického moru prasat v hospodářství a určení dalších hospodářství, ve kterých mohla být prasata nakažena či kontaminována ze stejného zdroje;

c) pohyb osob, vozidel, prasat, mrtvých těl, spermatu, masa či jakéhokoli materiálu, jímž se může virus přenášet mezi dotyčnými hospodářstvími.

Pokud výsledky šetření naznačí, že se klasický mor prasat mohl šířit z hospodářství či do hospodářství umístěných v jiných členských státech, jsou o tom Komise a dotyčné členské státy neprodleně informovány.

Článek 9

Vymezení ochranného pásma a pásma dozoru

1. Ihned po úředním potvrzení výskytu klasického moru prasat u prasat v určitém hospodářství vymezí příslušný orgán ochranné pásmo v okruhu alespoň 3 kilometrů kolem ohniska nákazy, které bude zahrnuto také v pásmu dozoru v okruhu minimálně 10 kilometrů.

V každém z obou pásem budou použita opatření uvedená v článcích 10 a 11.

2. Při vymezení pásem musí příslušný orgán vzít v úvahu:

a) výsledky epizootologického šetření provedeného v souladu s článkem 8;

b) zeměpisnou situaci, a zejména přírodní či umělé hranice;

c) umístění a okolí hospodářství;

d) obvyklý režim přemísťování prasat a obchodu s nimi a dostupnost jatek;

e) dostupnost vybavení a pracovníků schopných kontrolovat veškerá přemísťování prasat v rámci pásem, zejména musí-li být prasata určená k utracení přemístěna z hospodářství původu.

3. Pokud do pásma spadají části území několika členských států, spolupracují při vymezení pásma příslušné orgány dotyčných členských států.

4. Příslušný orgán provede veškerá nutná opatření, včetně rozmístění výrazného značení, výstražných upozornění a zapojení médií, jako jsou tisk a televize, k zajištění úplné informovanosti všech osob uvnitř ochranného pásma a pásma dozoru o omezujících platných opatřeních podle článků 10 a 11, a provede takové kroky, které považuje za vhodné pro zajištění správného použití dotyčných opatření.

Článek 10

Opatření ve vymezeném ochranném pásmu

1. Členské státy zajistí v ochranném pásmu používání těchto opatření:

a) co nejdříve se provede soupis všech hospodářství; po vymezení ochranného pásma tato hospodářství nejpozději do sedmi dnů navštíví úřední veterinární lékař, který provede klinické vyšetření prasat, kontrolu evidence a identifikačních značek prasat, na něž odkazují články 4 a 5 směrnice 92/102/EHS;

b) přemísťování a přeprava prasat po veřejných i soukromých silnicích, vyjma nutných případů přepravy po užitkových komunikacích uvnitř hospodářství, jsou zakázány, pokud je příslušný orgán nepovolí pro umožnění přemístění, na něž odkazuje písmeno f). Tento zákaz nemusí být použit pro přemísťování prasat po silnici či železnici, pokud proběhne bez vykládání a zastávek. Nadto může být postupem podle čl. 27 odst. 2 přiznána odchylka pro porážku prasat pocházejících z území vně ochranného pásma, během jejich přemístění na okamžitou porážku na jatka umístěná v uvedeném pásmu;

c) nákladní vozy, další vozidla a vybavení sloužící k přepravě prasat či jiných zvířat a materiálu, který by mohl být kontaminován, (např.mrtvá těla, krmivo, hnůj, kejda, atd.) se vyčistí, dezinfikují a podrobí ošetření v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v článku 12. Žádné nákladní či jiné vozidlo, jež bylo pro přepravu prasat použito, nesmí opustit pásmo, aniž bylo předtím vyčištěno a dezinfikováno, a poté je zkontroloval a odjezd povolil příslušný orgán;

d) žádné jiné domácí zvíře nesmí do hospodářství vstoupit nebo je opustit bez povolení příslušného orgánu;

e) všechna uhynulá či nemocná prasata v hospodářství musí být neprodleně nahlášena příslušnému orgánu, který zajistí provedení patřičných šetření v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce;

f) prasata nesmějí být přemístěna z hospodářství, kde jsou chována, po dobu minimálně 30 dnů od ukončení předběžného čistění a dezinfekce zamořených hospodářství. Po uplynutí 30 dnů, s výhradou podmínek stanovených v odstavci 3, může příslušný orgán povolit přemístění prasat z dotyčného hospodářství k přímému převozu na:

- jatka určená příslušným orgánem, pokud možno uvnitř ochranného pásma či pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,

- zpracovatelský závod nebo vhodné místo, kde jsou prasata ihned utracena a jejich mrtvých těl zpracovány pod úředním dozorem, nebo

- za mimořádných okolností do jiného objektu v ochranném pásmu. Členské státy využívající tohoto ustanovení o tom musí neprodleně informovat Komisi prostřednictvím Stálého veterinárního výboru;

g) sperma, vajíčka a embrya prasat nesmějí opustit hospodářství umístěná uvnitř ochranného pásma;

h) kterákoli osoba vstupující do hospodářství s chovem prasat nebo je opouštějící je povinna dodržovat příslušná hygienická opatření nutná ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat.

2. Tam, kde jsou zákazy stanovené v odstavci 1 dodržovány po dobu delší 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy, a v důsledku toho vznikají problémy narušující dobré životní podmínky zvířat nebo vznikají jiné problémy v chovu prasat, může příslušný orgán při dodržení podmínek stanovených v čl. 10 odst. 3 na opodstatněnou žádost vlastníka povolit přemístění prasat z hospodářství uvnitř ochranného pásma přímo:

a) na jatka určená příslušným orgánem, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem okamžité porážky;

b) do zpracovatelského závodu nebo na vhodné místo, kde jsou prasata ihned utracena a jejich mrtvých těl zpracována pod úředním dozorem; nebo

c) za mimořádných okolností do jiného objektu uvnitř ochranného pásma. Členské státy využívající tohoto ustanovení o tom musí neprodleně informovat Komisi prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

3. V případě odkazu na tento odstavec může příslušný orgán povolit přemístění prasat z uvedeného hospodářství při splnění těchto podmínek:

a) úřední veterinární lékař provedl klinické vyšetření prasat v hospodářství, především těch, která mají být přemístěna, včetně změření tělesné teploty u jejich poměrného počtu a kontroly evidence a identifikačních značek prasat uvedených v článcích 4 a 5 směrnice 92/102/EHS;

b) výše popsané kontroly a vyšetření neprokázaly žádnou známku klasického moru prasat a prokázaly shodu s ustanoveními směrnice 92/102/EHS;

c) prasata jsou převážena ve vozidlech zaplombovaných příslušným orgánem;

d) vozidlo a vybavení, jež byly při přemístění prasat použity, jsou po jeho ukončení neprodleně vyčištěny a dezinfikovány v souladu s článkem 12;

e) mají-li být prasata poražena či utracena, je nutno od nich odebrat dostatečný počet vzorků v souladu s diagnostickou příručkou, aby bylo možno potvrdit či vyloučit výskyt viru klasického moru prasat;

f) mají-li být prasata převezena na jatka:

- orgán příslušný pro jatka musí být informován o záměru poslat do nich prasata a uvědomí o jejich příjezdu orgán příslušný pro odeslání,

- po příjezdu na jatka musí být tato prasata držena a poražena odděleně od ostatních prasat,

- při prohlídce ante mortem a post mortem na určených jatkách sleduje příslušný orgán všechny příznaky vztahující se k výskytu viru klasického moru prasat,

- čerstvé maso dotyčných prasat je buď zpracováno nebo označeno zvláštní značkou uvedenou v článku 5a směrnice Rady 72/461/EHS [14] a následně ošetřeno v souladu s pravidly stanovenými v čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 80/215/EHS [15]. Uvedené ošetření se provádí v provozovně určené příslušným orgánem. Maso je zasláno do dotyčné provozovny pod podmínkou, že je zásilka před odjezdem zaplombována a zůstane zaplombována po celou dobu přepravy.

4. Opatření v ochranném pásmu se používají alespoň, než:

a) se provede vyčistění a dezinfekce v zamořených hospodářstvích;

b) se prasata ve všech hospodářstvích klinicky a laboratorně vyšetří v souladu s diagnostickou příručkou, aby byl odhalen případný výskyt viru klasického moru prasat.

Vyšetření uvedené v písmenu b) se neprovádí před uplynutím 30 dnů po dokončení předběžného čistění a dezinfekce v zamořených hospodářstvích.

Článek 11

Opatření ve vymezeném pásmu dozoru

1. Členské státy zajistí uplatnění následujících opatření v pásmu dozoru:

a) provedení soupisu všech hospodářství s chovem prasat;

b) přemísťování a přeprava prasat po veřejných i soukromých silnicích, vyjma nutných případů přepravy po užitkových komunikacích uvnitř hospodářství, jsou zakázány, pokud ji nepovolí příslušný orgán. Tento zákaz nemusí být použit pro přemísťování prasat po silnici či železnici, pokud proběhne bez vykládání a zastávek, a pro porážku prasat pocházejících z území vně ochranného pásma během přemístění na okamžitou porážku na jatka, která se nacházejí v uvedeném pásmu;

c) nákladní vozy, další vozidla a vybavení sloužící k přepravě prasat či jiných zvířat a materiálu, který by mohl být kontaminován, (např. mrtvých těl, krmivo, hnůj, kejda, atd.) jsou vyčištěny, dezinfikovány a ošetřeny v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v článku 12. Žádné nákladní či jiné vozidlo, jež bylo pro přepravu prasat použito, nesmí opustit pásmo, aniž bylo předtím vyčištěno a dezinfikováno;

d) žádné jiné domácí zvíře nesmí do hospodářství vstoupit nebo je opustit během prvních 7 dnů po vymezení pásma bez povolení příslušného orgánu;

e) všechna uhynulá či nemocná prasata v hospodářství musí být neprodleně nahlášena příslušnému orgánu, který zajistí provedení patřičných šetření v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce;

f) prasata nesmějí být přemístěna z hospodářství, kde jsou chována, po dobu minimálně 21 dnů po ukončení předběžného čistění a dezinfekce zamořených hospodářství. Při dodržení podmínek stanovených v článku 10 odst. 3 může příslušný orgán po 21 dnech povolit přemístění prasat z dotyčného hospodářství k přímému převozu:

- na jatka určená příslušným orgánem, pokud možno uvnitř ochranného pásma či pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,

- do zpracovatelského závodu nebo na vhodné místo, kde jsou prasata ihned utracena a jejich mrtvých těl zpracovány pod úředním dozorem, nebo

- za mimořádných okolností do jiného objektu v ochranném pásmu či v pásmu dozoru. Členské státy využívající tohoto ustanovení o tom musí neprodleně informovat Komisi prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

Pokud však mají být prasata převezena na jatka na žádost členského státu doplněnou příslušným odůvodněním a v souladu s postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2, je možno přiznat odchylku od ustanovení uvedených v čl. 10 odst. 3 písm. e) a f) čtvrté odrážce, zejména s ohledem na označení masa těchto prasat, jeho další použití a na místo určení ošetřených produktů;

g) sperma, vajíčka a embrya prasat neopustí hospodářství uvnitř pásma dozoru;

h) každá osoba vstupující do hospodářství s chovem prasat nebo je opouštějící je povinna dodržovat příslušná hygienická opatření nutná pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat.

2. Tam, kde jsou zákazy stanovené v odstavci 1 dodržovány po dobu delší 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy, a v důsledku toho vznikají problémy související se spokojenou existencí zvířat nebo vznikají jiné problémy v chovu prasat, může příslušný orgán při dodržení podmínek stanovených v čl. 10 odst. 3 na opodstatněnou žádost vlastníka povolit přemístění prasat z hospodářství v rámci pásma dozoru přímo:

a) na jatka určená příslušným orgánem, nejlépe uvnitř pásma dozoru, za účelem okamžité porážky;

b) do zpracovatelského závodu nebo na vhodné místo, kde jsou prasata ihned utracena a mrtvá těla zpracována pod úředním dozorem, nebo

c) za mimořádných okolností do jiného objektu v ochranném pásmu či pásmu dozoru. Členské státy využívající tohoto ustanovení o tom musí neprodleně informovat Komisi prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

3. Opatření v pásmu dozoru se používají alespoň, než:

a) se provede vyčistění a dezinfekce v zamořených hospodářstvích;

b) se prasata ve všech hospodářstvích klinicky a laboratorně vyšetří v souladu s diagnostickou příručkou tak, aby byl odhalen případný výskyt viru klasického moru prasat.

Vyšetření uvedené v písmenu b) se neprovádí před uplynutím 20 dnů po dokončení předběžného čistění a dezinfekce v zamořených hospodářstvích.

Článek 12

Čištění a dezinfekce

1. Členské státy zajistí, aby:

a) používané dezinfekční prostředky a jejich koncentrace byly úředně schváleny příslušným orgánem;

b) čistící a dezinfekční postupy byly prováděny pod úředním dozorem v souladu:

- s pokyny úředního veterinárního lékaře, a

- s postupem čištění a dezinfekce zamořeného hospodářství stanoveným v příloze II.

2. Zásady a postupy čistění a dezinfekce stanovené v příloze II lze v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2 následně pozměňovat a doplňovat s ohledem na vědecký vývoj a nabyté zkušenosti.

Článek 13

Repopulace hospodářství s chovem prasat v důsledku vypuknutí nákazy

1. V hospodářství uvedeném v článku 5 přichází nový zástav v úvahu nejdříve za 30 dnů po dokončení procesu čištění a dezinfekce v souladu s článkem 12.

2. Při novém zástavu prasat se bere v úvahu typ chovu v dotyčném hospodářství, přičemž je nutno se řídit těmito postupy:

a) u hospodářství s chovem prasat ve venkovním prostředí se nový zástav prasat zahájí ověřovacími prasaty, u kterých při vyšetření nebyla prokázána přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat, nebo která pocházejí z hospodářství, jež nepodléhají v souvislosti s klasickým morem prasat žádným omezením. Ověřovací prasata se v souladu s požadavky příslušného orgánu rozmístí v celém prostoru zamořeného hospodářství a po 40 dnech pobytu se od nich v souladu s diagnostickou příručkou odebírají vzorky k vyšetření na přítomnost protilátek.

Pokud se u žádného z těchto prasat nevyvinuly protilátky proti viru klasického moru prasat, je možno přikročit k plné repopulaci. Z hospodářství nesmějí být žádná prasata přemístěna předtím, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření;

b) u všech ostatních forem chovu se nový zástav v chovu prasat provádí buď v souladu s opatřeními stanovenými v písmenu a), nebo se provádí úplná repopulace, a to při dodržení těchto podmínek:

- všechna prasata se naskladní do 20 dnů a musí pocházet z hospodářství nepodléhajících žádným omezením v souvislosti s klasickým morem prasat,

- prasata v repopulovaném stádě se podrobí sérologickému vyšetření v souladu s diagnostickou příručkou. Odběr vzorků pro toto vyšetření proběhne nejdříve za 40 dnů po přísunu posledních prasat,

- žádné prase nesmí opustit hospodářství předtím, než budou negativní výsledky sérologického vyšetření k dispozici.

3. Uplyne-li však více než šest měsíců od ukončení čistících a dezinfekčních postupů v hospodářství, příslušný orgán může s ohledem na epizootologickou situaci povolit odchylku od ustanovení popsaných v odstavci 2 výše.

Článek 14

Opatření v případě podezření na výskyt a potvrzení výskytu klasického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích

1. V případě podezření na výskyt klasického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích členské státy zajistí, aby příslušný orgán neprodleně uvedl do chodu úřední prostředky šetření k potvrzení či vyloučení výskytu dotyčné nákazy v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce.

2. V případě zjištění klasického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích příslušný orgán zajistí, aby:

a) všechna vnímavá zvířata na jatkách či v dopravních prostředcích byla neprodleně utracena;

b) mrtvá těla, vnitřnosti a živočišný odpad, které by mohly být infikovány a kontaminovány, byly pod úředním dozorem zpracovány;

c) vyčistění a dezinfekce budov a vybavení včetně vozidel byla provedena pod dozorem úředního veterinárního lékaře v souladu s článkem 12;

d) epizootologické šetření bylo provedeno přiměřeně dle ustanovení článku 8;

e) izolace viru klasického moru prasat proběhla podle laboratorních postupů stanovených v diagnostické příručce s cílem definovat genetický typ viru;

f) se opatření uvedená v článku 7 uplatnila v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata nebo mrtvá těla, a v ostatních kontaktních hospodářstvích. Pokud epizootologické šetření neukáže jiným směrem, budou v hospodářství původu nakažených prasat či jejich mrtvých těl použita opatření stanovená v čl. 5 odst. 1;

g) na porážku či k přepravě nebyla žádná další zvířata přivedena po dobu minimálně 24 hodin po ukončení čistících a dezinfekčních postupů provedených v souladu s článkem 12.

Článek 15

Opatření v případě podezření na výskyt a potvrzení výskytu klasického moru u divokých prasat

1. Neprodleně poté, co příslušný orgán členského státu získá informace, že divoká prasata jsou podezřelá z nákazy, provede veškerá příslušná opatření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu nákazy, informuje majitele či chovatele prasat a myslivce a provede vyšetření všech divokých prasat, jež byla zastřelena či nalezena uhynulá, včetně laboratorních testů.

2. Ihned po potvrzení primárního případu klasického moru prasat u divokých prasat přistoupí příslušný orgán členského státu za účelem omezení šíření nákazy neprodleně k těmto krokům:

a) zřídí odbornou skupinu, v níž budou zastoupeni veterinární lékaři, myslivci, biologové se zaměřením na volně žijící zvěř a epizootologové. Tato odborná skupina spolupracuje s příslušným orgánem při těchto činnostech:

- zkoumání epizootologické situace a vymezení zamořeného pásma v souladu s ustanoveními uvedenými v čl. 16 odst. 3 písm. b),

- stanovení vhodných opatření, jež mají být uplatněna v zamořené oblasti k opatřením podle písmen b) a c); tato opatření mohou zahrnovat pozastavení lovu a zákaz krmení divokých prasat,

- vypracování eradikačního plánu, který bude v souladu s článkem 16 předložen Komisi,

- provedení kontrol k ověření účinnosti opatření přijatých k eradikaci klasického moru prasat v zamořené oblasti;

b) neprodleně zavede úřední dozor v hospodářstvích s chovem prasat v určené zamořené oblasti, a zejména nařídí tato opatření:

- provede se úřední soupis všech kategorií prasat ve všech hospodářstvích; majitel uvedený soupis průběžně aktualizuje. Informace obsažené v soupisu se předloží na požádání a při každé prohlídce je lze kontrolovat. V případě hospodářství s venkovním chovem prasat však může být první soupis proveden na základě odhadu,

- všechna prasata v hospodářství jsou držena ve svých místech ustájení nebo na jiných místech, kde mohou být trvale oddělena od divokých prasat. Divoká prasata nesmějí mít přístup k žádnému materiálu, který se následně může dostat do styku s prasaty v hospodářství,

- do hospodářství nevstoupí ani je neopustí žádná prasata, pokud to po zvážení epizootologické situace nepovolí příslušný orgán,

- u vchodů a východů budov pro ustájení prasat i celého hospodářství se použijí vhodné dezinfekční prostředky,

- všechny osoby, které přijdou do styku s divokými prasaty, se podrobí příslušným hygienickým opatřením pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, která mohou zahrnovat dočasný zákaz vstupu na hospodářství s chovem prasat pro osoby, jež přišly do styku s divokými prasaty,

- u všech uhynulých či nemocných prasat v hospodářství s příznaky klasického moru prasat se provede test na výskyt klasického moru prasat,

- žádná z částí kteréhokoli divokého prasete, ať bylo zastřeleno nebo nalezeno uhynulé, a stejně tak jakýkoli materiál či vybavení, jež by mohly být kontaminovány virem klasického moru prasat, nesmějí být přemístěny do hospodářství s chovem prasat,

- prasata, jejich sperma, embrya či vajíčka nesmějí být přemístěna ze zamořené oblasti za účelem obchodu uvnitř Společenství;

c) nařídí, aby všechna divoká prasata zastřelená či nalezená uhynulá ve vymezené zamořené oblasti byla prohlédnuta úředním veterinárním lékařem a vyšetřena na klasický mor prasat v souladu s diagnostickou příručkou. Mrtvá těla všech zvířat s pozitivním výsledkem testu se zpracují pod úředním dozorem. V případě negativních výsledků vyšetření na klasický mor prasat uplatní členské státy opatření stanovená v čl. 11 odst. 2 směrnice Rady 92/45/EHS [16]. Části zvířat, jež nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracují pod úředním dozorem;

d) zajistí, aby byl izolát viru klasického moru prasat vyšetřen podle laboratorního postupu stanoveného v diagnostické příručce k určení genetického typu viru.

3. Pokud se případ klasického moru prasat u divokých prasat vyskytl v oblasti členského státu v blízkosti území jiného členského státu, dotyčné členské státy spolupracují při zavádění opatření k tlumení nákazy.

Článek 16

Plány eradikace klasického moru prasat v populaci divokých prasat

1. Aniž jsou dotčena opatření stanovená v článku 15, předloží členské státy Komisi do 90 dnů od potvrzení primárního případu klasického moru prasat u divokých prasat písemný plán opatření přijatých k eradikaci této nákazy v oblasti vymezené jako zamořená, a opatření uplatňovaných v hospodářstvích v dotyčné oblasti.

Komise plán posoudí a rozhodne, zda umožňuje dosažení žádaných cílů. Plán se schvaluje, v případě nutnosti pozměněný, v souladu s postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2.

Plán lze následně pozměňovat či doplňovat tak, aby zohlednil vývoj dotyčné situace.

Pokud se tyto dodatky týkají změny vymezení zamořené oblasti, členské státy zajistí neprodlené informování Komise a dalších členských států o těchto dodatcích.

Pokud se dodatky týkají jiných ustanovení plánu, členské státy předloží pozměněný plán Komisi k posouzení a možnému schválení postupem podle čl. 27 odst. 2.

2. Po schválení opatření stanovených v plánu a uvedených v odstavci 1 nahradí dotyčná opatření počáteční opatření stanovená v článku 15, a sice k datu stanovenému při schválení.

3. Plán uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto informace:

a) výsledky epizootologických šetření a kontrol prováděných v souladu s článkem 15 a zeměpisným rozšířením nákazy;

b) zamořenou oblast vymezenou na území dotyčného členského státu. Při vymezování zamořené oblasti příslušný orgán bere ohled na:

- výsledky provedeného epizootologického šetření a zeměpisné rozšíření nákazy,

- populaci divokých prasat v oblasti,

- existenci zásadních přírodních či umělých překážek pohybu divokých prasat;

c) jak je organizována těsná spolupráce mezi biology, myslivci, mysliveckými organizacemi, službami ochrany divoké zvěře a veterinárními službami (zdraví zvířat a veřejnosti);

d) provádění informační kampaně působící na myslivce, aby si v plném rozsahu uvědomili, jaká opatření musí přijmout v rámci plánu eradikace;

e) zvláštní úsilí, jež si vyžádá určení počtu a lokalizace metapopulací divokých prasat uvnitř a v okolí zamořené oblasti;

f) přibližný počet metapopulací divokých prasat a jejich velikost uvnitř a v okolí zamořené oblasti;

g) zvláštní úsilí, jež si vyžádá určení rozsahu nákazy v populaci divokých prasat, zahrnující vyšetření divokých prasat zastřelených myslivci nebo nalezených mrtvých těl a laboratorní vyšetření a epizootologická šetření podle věkových kategorií;

h) přijatá opatření omezující šíření nákazy v důsledku pohybu divokých prasat a/nebo styku mezi metapopulacemi divokých prasat; tato opatření mohou zahrnovat i zákaz lovu;

i) opatření přijatá k omezení populace vnímavých divokých prasat, a zejména jejich mláďat;

j) požadavky, jež musí myslivci dodržovat, aby se zamezilo veškerému šíření nákazy;

k) metoda odstranění nalezených uhynulých či zastřelených divokých prasat, jejímž základem je:

- zpracování pod úředním dozorem, nebo

- prohlídka úředním veterinárním lékařem a laboratorní zkoušky stanovené v diagnostické příručce. Mrtvá těla všech nalezených zvířat s pozitivním výsledkem šetření se zpracují pod úředním dozorem. V případech negativního výsledku testu na klasický mor prasat členské státy zavedou opatření stanovená v čl. 11 odst. 2 směrnice Rady 92/45/EHS. Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracují pod úředním dozorem;

l) epizootologické šetření prováděné u každého zastřeleného či uhynulého divokého prasete. Součástí šetření je vyplnění dotazníku, který udává tyto informace:

- zeměpisnou oblast, v níž bylo zvíře nalezeno,

- datum nalezení zastřeleného či uhynulého zvířete,

- osobu, jež zvíře zastřelila či nalezla uhynulé,

- věk a pohlaví prasete,

- u zastřeleného kusu: příznaky zjištěné před zastřelením,

- při nálezu uhynulého prasete: stav mrtvého těla,

- laboratorní nálezy;

m) programy dozoru a preventivní opatření použitelná v hospodářstvích uvnitř vymezené zamořené oblasti, a je-li nutno i v jejím okolí, včetně přepravy a přemísťování zvířat uvnitř, dovnitř a ven z dotyčné oblasti; tato opatření musí zahrnovat přinejmenším zákaz přemísťování prasat, jejich spermatu, embryí a vajíček ven z zamořené oblasti za účelem obchodu uvnitř Společenství;

n) další kritéria stanovená pro zrušení opatření k eradikaci nákazy ve vymezené oblasti a opatření zavedená na hospodářstvích v dotyčné oblasti;

o) orgán pověřený koordinací a dozorem nad útvary příslušnými pro provádění plánu;

p) vytvoření systému, který skupině jmenovaných odborníků umožní v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. a) pravidelně posuzovat výsledky plánu eradikace;

q) opatření ke sledování nákazy, jež se uplatňují po uplynutí období alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu klasického moru prasat u divokých prasat ve vymezené zamořené oblasti; tato opatření ke sledování zůstanou v platnosti po dobu minimálně 12 měsíců a zahrnují opatření již zavedená v souladu s písmeny g), k) a l).

4. Komisi a dalším členským státům se každých 6 měsíců předkládá zpráva o epizootologické situaci ve vymezené oblasti a o výsledcích dotyčného eradikačního plánu.

Podrobnější pravidla ohledně informací, jež musí členské státy v této věci poskytovat, mohou být přijata postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 17

Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti

1. Členské státy zajistí, aby:

a) se diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní zkoušky k odhalení výskytu klasického moru prasat prováděly v souladu s diagnostickou příručkou;

b) národní laboratoř byla příslušná za koordinaci norem a diagnostických metod v každém členském státě v souladu s ustanoveními přílohy III.

2. Národní laboratoře uvedené v odst. 1 písm. b) spolupracují s referenční laboratoří Společenství, jak stanoví příloha IV. Aniž jsou dotčena ustanovení rozhodnutí 90/424/EHS, a zejména jeho článku 28, použijí se pravomoci a povinnosti této laboratoře, jak jsou uvedeny v dotyčné příloze.

3. K zajištění jednotných postupů v diagnostice klasického moru prasat bude do dvou měsíců ode dne, kdy tato směrnice vstoupí v platnost, a v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2 schválena diagnostická příručka pro klasický mor prasat, která stanoví minimálně tyto podmínky:

a) minimální požadavky na biologickou bezpečnost a jakostní normy, které musí dodržovat laboratoře diagnostikující klasický mor prasat, a také požadavky a normy pro přepravu vzorků;

b) kritéria a postupy, které je nutno dodržovat při provádění klinických šetření či vyšetření post mortem k potvrzení či vyloučení výskytu klasického moru prasat;

c) kritéria a postupy, jimiž se řídí odběr vzorků u živých prasat nebo jejich mrtvých těl za účelem potvrzení či vyloučení klasického moru prasat laboratorním vyšetřením, včetně metod odběru vzorků pro sérologická či virologická vyšetřování prováděná v rámci používání opatření stanovených touto směrnicí;

d) laboratorní testy pro diagnostiku klasického moru prasat, včetně:

- testů diferenciální diagnózy mezi virem klasického moru prasat a dalšími pestiviry,

- v případě jejich vhodnosti a dostupnosti pak testů k odlišení struktury protilátek vyvolaných markerovou očkovací látkou od struktury protilátek vyvolaných volně se vyskytujícím virem klasického moru prasat,

- vyhodnocovacích kritérií výsledků laboratorních testů;

e) laboratorní postupy genetické typizace izolátů viru klasického moru prasat.

4. K zaručení přiměřených podmínek biologické bezpečnosti pro ochranu zdraví zvířat musí manipulace s virem klasického moru prasat, jeho genomem a antigeny a očkovacími látkami pro výzkum, diagnózu nebo výrobu či používání těchto látek probíhat výhradně na místech, v organizacích či laboratořích schválených k tomu účelu příslušným orgánem.

Seznam schválených míst, organizací či laboratoří bude Komisi předán do 1. ledna 2003 a poté průběžně aktualizován.

5. Ustanovení příloh III a IV a diagnostickou příručku lze doplňovat či pozměňovat v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.

Článek 18

Použití, výroba a prodej očkovacích látek proti klasickému moru prasat

1. Členské státy zajistí:

a) zákaz používání očkovacích látek proti klasickému moru prasat;

b) aby úkony manipulace, výroby, skladování, dodávky, distribuce a prodeje očkovacích látek proti klasickému moru prasat na území Společenství probíhaly pod úředním dozorem.

2. Je-li to nezbytné, je možno přijmout pravidla týkající se produkce, balení, distribuce a stavu zásob očkovacích látek proti klasickému moru prasat ve Společenství v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.

Článek 19

Nouzové očkování v hospodářstvích s chovem prasat

1. Bez ohledu na čl. 18 odst. 1 písm. a), poté, co byl klasický mor prasat potvrzen v hospodářstvích s chovem prasat a dostupné epizootologické údaje nasvědčují nebezpečí jeho šíření, lze v dotyčných hospodářstvích zavést nouzové očkování v souladu s postupy a ustanoveními popsanými v odstavcích 2 až 9 tohoto článku.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 5 odst. 2, stanoví příloha VI hlavní kritéria a rizikové faktory, jež se zvažují vzhledem k používání nouzového očkování. Tato kritéria a rizikové faktory mohou být v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2 následně pozměněny či doplněny s ohledem na vědecký vývoj a nabyté zkušenosti.

3. V případě, že členský stát zamýšlí zavést očkování, předloží Komisi plán nouzového očkování, který obsahuje minimálně informace o:

a) nákazové situaci, která vedla k žádosti o nouzové očkování;

b) rozsahu zeměpisné oblasti, v níž má být nouzové očkování provedeno, a počtu hospodářství s chovem prasat v dotyčné oblasti;

c) kategoriích prasat a přibližném počtu prasat, která mají být očkována;

d) očkovací látce, která má být použita;

e) době trvání očkovací kampaně;

f) identifikaci a evidenci očkovaných zvířat;

g) opatřeních ohledně přemísťování prasat a jejich produktů;

h) kritériích, jež jsou určující pro rozhodnutí, zda se očkování nebo opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 použijí v kontaktních hospodářstvích;

i) dalších záležitostech týkajících se mimořádné situace, včetně klinických a laboratorních vyšetření, jež se provádějí u vzorků odebraných v hospodářstvích, kde bylo provedeno očkování, a v ostatních hospodářstvích umístěných v pásmu očkování, zejména má-li být použita markerová očkovací látka.

Komise plán ve spolupráci s dotyčným členským státem neprodleně posoudí. Postupem podle čl. 27 odst. 2 může být nouzový očkovací plán schválen, nebo mohou být před jeho schválením požadovány změny a dodatky.

Postupem podle čl. 27 odst. 2 může být plán nouzového očkování s ohledem na vývoj situace následně pozměněn či doplněn.

4. Aniž jsou dotčeny články 10 a 11, zajistí každý členský stát provádějící nouzové očkování v průběhu očkovacího období tyto podmínky:

a) očkovací pásmo neopustí žádná živá prasata, vyjma přepravy na jatka určená příslušným orgánem a umístěná uvnitř očkovacího pásma nebo v její blízkosti k okamžité porážce nebo do kafilérie či na vhodné místo, kde jsou neprodleně utracena a jejich mrtvá těla zpracována pod úředním dozorem;

b) všechno čerstvé vepřové maso prasat očkovaných během nouzového očkování se buďto zpracuje nebo označí, a bude s ním naloženo v souladu s ustanoveními uvedenými v čl. 10 odst. 3 písm. f) čtvrté odrážce;

c) sperma, vajíčka a embrya odebraná prasatům, která mají být očkována, v období 30 dnů před očkováním se dohledají a pod úředním dozorem zničí.

5. Ustanovení obsažená v odstavci 4 platí po dobu alespoň 6 měsíců po ukončení postupů očkování v dotyčné oblasti.

6. V souladu s postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2 a před skončením šestiměsíčního období uvedeného v odstavci 5 se zavádějí opatření zakazující:

a) převoz séropozitivních prasat z hospodářství jejich chovu vyjma přepravy na okamžitou porážku;

b) odběr spermatu, embryí či vajíček od séropozitivních prasat;

c) odvoz selat séropozitivních prasnic z hospodářství původu, vyjma přepravy:

- na jatka k neprodlené porážce,

- do hospodářství určeného příslušným orgánem, z něhož mají být odeslána přímo na jatka,

- do jiného hospodářství po obdržení negativního výsledku sérologického testu na protilátky proti viru klasického moru prasat.

7. Odchylně od odstavce 3 může být rozhodnuto o zavedení nouzového očkování členským státem za předpokladu, že tím nejsou ohroženy zájmy Společenství a jsou splněny tyto podmínky:

a) je nutno navrhnout osnovu plánu nouzového očkování v souladu s článkem 22. Zvláštní plán a rozhodnutí přistoupit k nouzovému očkování musí být Komisi oznámeny před zahájením postupů očkování;

b) kromě informací uvedených v odstavci 3 musí plán stanovit, že všechna prasata v hospodářstvích, kde má být očkovací látka použita, budou v souladu s odst. 4 písm. a) poražena nebo utracena co nejdříve po dokončení postupů očkování a že čerstvé maso těchto prasat bude zpracováno či označeno a ošetřeno v souladu s ustanoveními uvedenými v čl. 10 odst. 3 písm. f) čtvrté odrážce.

Po přijetí tohoto rozhodnutí je plán očkování neprodleně posouzen ve Stálém veterinárním výboru. V souladu s postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 může být plán schválen, nebo mohou být před jeho schválením požadovány změny a dodatky.

8. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 5 a 6 mohou být opatření stanovená v odstavci 4 zrušena po splnění těchto podmínek:

a) všechna prasata v hospodářstvích, kde bylo očkování použito, byla poražena či utracena v souladu s odst. 4 písm. a) a čerstvé maso těchto prasat bylo zpracováno či označeno a ošetřeno v souladu s ustanoveními čl. 10 odst. 3 písm. f) čtvrté odrážky;

b) všechna hospodářství, v nichž byla očkovaná prasata chována, byla vyčištěna a dezinfikována v souladu s článkem 12.

V místech, kde jsou opatření stanovená odstavcem 4 zrušena, členské státy rovněž zajistí, aby:

a) nový zástav prasat ve výše uvedených hospodářstvích nebyl proveden dříve než po 10 dnech od ukončení postupů čistění a dezinfekce a poté, co byla všechna prasata v hospodářstvích, v nichž byla očkovací látka použita, poražena či utracena;

b) po novém zástavu v chovu projdou prasata na všech hospodářstvích klinickým a laboratorním šetřením, jak je stanoveno v diagnostické příručce, za účelem odhalení možného výskytu viru klasického moru prasat. V případě nového zástavu prasat do hospodářství, v nichž byla očkovací látka použita, budou tato vyšetření provedena nejdříve po uplynutí 40 dnů od nového zástavu prasat a během této doby nebude povolen převoz prasat z hospodářství.

9. V případech, kdy byla během očkovací kampaně použita markerová očkovací látka, je možno v souladu s postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2 povolit odchylky od ustanovení uvedených v odstavcích 4, 5 a 6, zejména v souvislosti s označováním masa očkovaných prasat a jeho následným použitím a. s. místem určení ošetřených produktů. Uvedené povolení podléhá těmto podmínkám:

a) před zahájením očkovacích postupů byl schválen plán očkování v souladu s odstavcem 3,

b) dotyčný členský stát podal Komisi zvláštní žádost doplněnou komplexní zprávou o provádění očkovací kampaně, jejích výsledcích a celkové epizootologické situaci, a

c) byla provedena kontrola provádění očkovací kampaně na místě v souladu s postupy stanovenými v článku 21.

Přijetí odchylek od ustanovení odstavců 4, 5 a 6 se zakládá na míře rizika šíření viru klasického moru prasat při přemísťování očkovaných prasat, jejich potomstva či jejich produktů a obchodováním s nimi.

Článek 20

Nouzové očkování divokých prasat

1. Bez ohledu na čl. 18 odst. 1 písm. a) je možno zavést nouzové očkování divokých prasat v souladu s postupy a ustanoveními odstavců 2 a 3, pokud je klasický mor prasat potvrzen u divokých prasat a dostupné epizootologické údaje svědčí o hrozbě jeho šíření.

2. V případě, že členský stát zamýšlí zavést očkování, předloží Komisi plán nouzového očkování, který obsahuje informace o:

a) nákazové situaci, jež vedla k žádosti o nouzové očkování;

b) rozsahu zeměpisného území, v němž má být nouzové očkování provedeno. Toto území je v každém případě součástí zamořené oblasti vymezené v souladu s čl. 16 odst. 3 písm. b);

c) typu očkovací látky, jež má být použita, a postupu očkování;

d) zvláštním úsilí, jež bude třeba vynaložit na očkování mláďat;

e) předpokládané době trvání očkovací kampaně;

f) přibližném počtu divokých prasat, která mají být očkována;

g) opatřeních přijatých k zamezení vysoké "fluktuace" populace divokých prasat;

h) opatřeních přijatých k zamezení veškerého šíření očkovacího viru na prasata chovaná v hospodářstvích, pokud jsou případně nutná;

i) předpokládaných výsledcích očkovací kampaně a parametrech, jež budou zvažovány při ověřování její účinnosti;

j) orgánu pověřeném dozorem a koordinací útvarů zodpovědných za provádění plánu;

k) systému zavedeném s cílem umožnit skupině odborníků jmenovaných v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. a) pravidelné posuzování výsledků očkovací kampaně;

l) ostatních záležitostech vztahujících se k dotyčné mimořádné situaci.

Komise plán neprodleně posoudí ve spolupráci s dotyčným členským státem, zejména se zřetelem k zajištění jeho slučitelnosti s opatřeními používanými v souladu s eradikačním plánem uvedeným v čl. 16 odst. 1.

Nachází-li se pásmo očkování v blízkosti území jiného členského státu, kde jsou rovněž v platnosti opatření k eradikaci klasického moru prasat u divokých prasat, je rovněž nutno zajistit soulad mezi očkovacím plánem a opatřeními, jež jsou zavedena v dotyčném dalším členském státě.

Postupem podle čl. 27 odst. 2 může být plán nouzového očkování schválen, nebo mohou být před jeho schválením vyžádány změny a dodatky.

Výše popsaným postupem může být plán nouzového očkování následně pozměněn či doplněn tak, aby odrážel vývoj situace.

3. Dotyčný členský stát podává Komisi a ostatním členským státům každých 6 měsíců zprávu o výsledcích očkovací kampaně, společně se zprávou uvedenou v čl. 16 odst. 4.

Článek 21

Kontroly Společenství

Znalci Společenství mohou provádět kontroly na místě ve spolupráci s příslušnými orgány členských států, pokud to je nezbytné k zajištění jednotného používání této směrnice. Členský stát, na jehož území jsou kontroly prováděny, zajistí znalcům veškerou pomoc nezbytnou k provedení jejich úkolů. Komise příslušný orgán informuje o výsledcích provedených kontrol.

Prováděcí pravidla tohoto článku, zejména pak ta, která určují postupy spolupráce s vnitrostátními orgány, se stanoví postupem podle v čl. 26 odst. 2.

Článek 22

Pohotovostní plány

1. Každý členský stát vypracuje pohotovostní plán, který přesně stanoví vnitrostátní opatření, jež se zavádějí v případě vypuknutí klasického moru prasat.

Uvedený plán umožní přístup k zařízením, vybavením, pracovníkům a všem dalším materiálům nutným k rychlé a účinné eradikaci ohniska. Plán obsahuje přesné určení následujících požadavků a údajů:

a) požadavky na očkovací látku, kterou každý z dotyčných členských států pokládá za potřebnou v případě nouzového očkování;

b) oblasti v každém členském státě, v nichž se nachází oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, aby bylo možno zajistit vyšší úroveň pozornosti a připravenosti vzhledem k možnosti nákazy v dotyčných oblastech.

2. Při vypracování pohotovostního plánu se použijí kritéria a požadavky stanovené v příloze VII.

V souladu s postupem zmíněným v čl. 26 odst. 2 mohou být tato kritéria a požadavky pozměněny či doplněny s ohledem na specifický charakter klasického moru prasat a pokrok dosažený ve vývoji opatření k tlumení nákazy.

3. Komise tyto plány posoudí za účelem zjištění, zda umožňují dosažení žádoucího cíle, a navrhne dotyčnému členskému státu veškeré nutné změny, zejména se zřetelem na zajištění jejich souladu s plány ostatních členských států.

Plány se po případném provedení nezbytných změn schvalují postupem podle čl. 26 odst. 2.

Plány mohou být následně pozměněny či doplněny postupem podle čl. 26 odst. 2 tak, aby byl zohledněn vývoj situace. V každém případě vždy jednou za pět let každý členský stát provede aktualizaci plánu a předloží jej Komisi ke schválení postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 23

Centra tlumení nákazy a odborné skupiny

1. Členské státy zajistí, aby v případě vzniku ohnisek klasického moru prasat bylo neprodleně zřízeno vnitrostátní, plně funkční centrum tlumení nákazy.

2. Vnitrostátní centrum tlumení nákazy řídí a sleduje postupy místních center tlumení nákazy uvedených v odstavci 3. Zodpovídá mimo jiné za tyto kroky:

a) určení nezbytných opatření k tlumení;

b) zajištění pohotového a účinného zavedení výše uvedených opatření místními centry tlumení nákazy;

c) rozmístění pracovníků a dalších zdrojů do místních center tlumení nákazy;

d) poskytování informací Komisi, ostatním členským státům, vnitrostátním veterinárním organizacím, vnitrostátním orgánům a zemědělským a obchodním orgánům;

e) v případě potřeby, organizaci nouzového očkování a vymezení pásem očkování;

f) zajištění spolupráce s diagnostickými laboratořemi;

g) zajištění spolupráce s tiskem a médii;

h) zajištění spolupráce s policejními orgány k zajištění zvláštních právních opatření.

3. Členské státy zajistí, aby v případě vzniku ohnisek klasického moru prasat byla neprodleně zřízena místní, plně funkční centra tlumení nákazy.

4. Některé funkce vnitrostátního centra tlumení nákazy však mohou být postoupeny místnímu centru tlumení nákazy, zasahujícímu na správní úrovni, jak stanoví čl. 2 odst. 2 písm. p) směrnice 64/432/EHS, nebo na vyšší úrovni pod podmínkou, že to neohrozí cíle vnitrostátního centra tlumení nákazy.

5. Členské státy vytvoří stálou operativní skupinu odborníků za účelem udržování úrovně odborných znalostí a poskytnutí pomoci příslušnému orgánu zajistit připravenost na zvládání nákazy.

V případě vypuknutí nákazy odborná skupina pomáhá příslušnému orgánu minimálně v těchto úkonech:

a) epizootologické šetření;

b) odběr vzorků, vyšetření a interpretace výsledků laboratorních vyšetření;

c) zavedení opatření k tlumení nákazy.

6. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní a místní centra tlumení nákazy a skupina odborníků měly k dispozici pracovníky, zařízení a vybavení včetně komunikačních systémů dle potřeby a jasnou a účinnou strukturu řízení k zajištění rychlého provádění opatření k tlumení nákazy uvedených v této směrnici.

Pravidla vztahující se na pracovníky, zařízení, vybavení a strukturu řízení vnitrostátních a místních center tlumení nákazy a skupinách odborníků se stanovují v pohotovostních plánech uvedených v článku 22.

7. Další kritéria a požadavky ohledně funkce a povinností vnitrostátních a místních center tlumení nákazy a odborných skupin lze stanovit v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.

Článek 24

Použití kuchyňských odpadů

1. Členské státy zajistí, aby:

a) bylo zakázáno krmit prasata kuchyňskými odpady;

b) kuchyňské odpady z mezinárodních dopravních prostředků, jako jsou lodě, pozemní vozidla a letadla, byl shromažďován a likvidován pod úředním dozorem;

c) informace o používání ustanovení bodů a) a b) a příslušných kontrolách prováděných členskými státy byly Komisi předány každý rok počínaje rokem 2003 nejpozději do 31. října. Komise tyto informace předloží Stálému veterinárnímu výboru zřízenému rozhodnutím Rady 68/361/EHS [17].

2. Pravidla používání kontrolních opatření a informace, které mají členské státy v této souvislosti poskytnout, zejména pokud jde o ustanovení odst. 1 písm. c), mohou být stanovena postupem podle čl. 26 odst. 2.

3. Ustanovení uvedená v odstavcích 1 a 2 se použijí do data zavedení právních předpisů Společenství v oblasti využívání kuchyňských odpadů ke krmení prasat v rámci opatření týkajících se vedlejších živočišných výrobků, jež nejsou určeny pro lidskou spotřebu ani k výživě zvířat.

Článek 25

Postupy pozměňování této směrnice a jejích příloh a přijímání dalších prováděcích pravidel ktéto směrnici

1. Tuto směrnici může v případě potřeby pozměnit Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise, aby směrnice brala ohled na pokrok v oblasti vědy a techniky.

2. Přílohy této směrnice se však pozměňují v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.

3. Jakékoli prováděcí předpisy nezbytné pro provádění této směrnice lze přijmout v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.

Článek 26

Běžný regulativní postup

1. Komisi je nápomocen Stálý veterinární výbor zřízený rozhodnutím 68/361/EHS.

2. V případech, kdy je odkazováno na tento odstavec, se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Délka období uvedeného v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanovena na dobu tří měsíců.

Článek 27

Urychlený regulativní postup

1. Komisi je nápomocen Stálý veterinární výbor zřízený rozhodnutím 68/361/EHS.

2. V případech, kdy je odkazováno na tento odstavec, se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Délka období uvedeného v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanovena na 15 dnů.

Článek 28

Zrušovací ustanovení

1. Směrnice 80/217/EHS ve znění aktů uvedených v příloze VII části A se zrušuje ode dne 1. července 2002, s výhradou přechodných ustanovení uvedených v článku 29, aniž je tím dotčena povinnost členských států týkající se termínů provedení dotyčných směrnic uvedených v příloze VII části B.

Odkazy na zrušenou směrnici 80/217/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici a čtou se v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze VIII.

2. Rozhodnutí 81/859/EHS se zrušuje.

Článek 29

Přechodná ustanovení

1. Odchylně od čl. 28 odst. 1 prvního pododstavce se nadále použijí přílohy I a IV směrnice 80/217/EHS pro účely této směrnice až do doby, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí schvalující diagnostickou příručku uvedenou v čl. 17 odst. 3 této směrnice.

2. Plány eradikace klasického moru prasat u divokých prasat schválené v souladu s článkem 6a směrnice 80/217/EHS a platné k datu vstupu této směrnice v platnost se pro účely této směrnice použijí i nadále.

Do dne 1. října 2002 však členské státy předloží Komisi změny v těchto plánech, které zohlední ustanovení čl. 16 odst. 3.

Tyto plány, pozměněné dle potřeby, se schvalují postupem podle čl. 27 odst. 2.

3. Pohotovostní plány tlumení klasického moru prasat schválené v souladu s článkem 14b směrnice 80/217/EHS a platné k datu vstupu této směrnice v platnost se pro účely této směrnice použijí i nadále.

Členské státy však do 1. ledna 2003 předloží Komisi změny v těchto plánech, které zohlední ustanovení článku 22.

Tyto plány, pozměněné dle potřeby, se schvalují postupem podle čl. 26 odst. 2.

4. Do zahájení používání této směrnice lze v souladu s čl. 26 odst. 2 přijímat další přechodná ustanovení pro tlumení klasického moru prasat.

Článek 30

Provedení do vnitrostátního práva a používání

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. října 2002. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Budou tyto předpisy používat ode dne1. listopadu 2002.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 31

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 32

Určení směrnice

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 23. října 2001.

Za Radu

předsedkyně

A. Neyts-Uyttebroeck

[1] Úř. věst. C 29 E, 30.1.2001, s. 199.

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. června 2001 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 123, 25.4.2001, s. 69.

[4] Úř. věst. C 148, 18.5.2001, s. 21.

[5] Úř. věst. L 47, 21.2.1980, s. 11. Směrnice naposledy pozměněna aktem o přistoupení z roku 1994.

[6] Úř. věst. L 319, 7.11.1981, s. 20. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 87/65/EHS (Úř. věst. L 34, 5.2.1987, s. 54).

[7] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[8] Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2000/556/ES (Úř. věst. L 235, 19.9.2000, s. 27).

[9] Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněna směrnicí 92/118/EHS (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 49).

[10] Směrnice Rady 90/667/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o veterinárních pravidlech pro zneškodňování a zpracování živočišného odpadu, jeho uvádění na trh a pro ochranu před patogenními původci v krmivech živočišného původu, též z ryb, a o změně směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 363, 27.12.1990, s. 51). Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[11] Úř. věst. L 340, 31.12.1993, s. 21.

[12] Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Úř. věst. L 121, 29.7.1964, s. 1977/64). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2001/298/ES (Úř. věst. L 102, 12.4.2001, s. 63).

[13] Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 32. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

[14] Směrnice Rady 72/461/EHS ze dne 12. prosince 1972 o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství (Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 24). Směrnice naposledy pozměněna aktem o přistoupení z roku 1994.

[15] Směrnice Rady 80/215/EHS ze dne 22. ledna 1980 o veterinárních otázkách obchodu s masnými výrobky uvnitř Společenství (Úř. věst. L 47, 21.2.1980, s. 4). Směrnice naposledy pozměněna aktem o přistoupení z roku 1994.

[16] Směrnice Rady 92/45/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických a veterinárních otázkách lovu zvěře a uvádění zvěřiny na trh (Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 35). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/79/EH (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 31).

[17] Úř. věst. L 255, 18.10.1968, s. 23.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Oznámení nákazy a dalších epizootologických informací poskytovaných členskými státy v případě potvrzení klasického moru prasat

1. Do 24 hodin od potvrzení každého primárního ohniska, primárního případu u divokých prasat či případu na jatkách nebo v dopravním prostředku musí dotyčný členský stát prostřednictvím oznamovacího systému nákazy u zvířat a v souladu s článkem 5 směrnice Rady 82/894/EHS oznámit tyto údaje:

a) datum odeslání;

b) čas odeslání;

c) název členského státu;

d) název nákazy;

e) počet ohnisek či případů;

f) datum, kdy vzniklo podezření na klasický mor prasat;

g) datum potvrzení podezření;

h) metody použité pro potvrzení nákazy;

i) zda byl výskyt nákazy potvrzen u divokých prasat či prasat chovaných v hospodářství, u prasat na jatkách či v dopravním prostředku;

j) zeměpisné určení místa, kde bylo ohnisko nebo případ klasického moru prasat potvrzeny;

k) provedená opatření k tlumení nákazy.

2. V případě primárních ohnisek nebo případů na jatkách či v dopravních prostředcích musí dotyčné členské státy vedle údajů uvedených v bodě 1 poskytnout také tyto informace:

a) počet podezřelých prasat v ohnisku, na jatkách či v dopravních prostředcích;

b) počet uhynulých prasat z každé kategorie v hospodářství, na jatkách či dopravních prostředcích;

c) u každé kategorie uvést počet nemocných prasat a počet prasat, u nichž byl klasický mor prasat potvrzen;

d) počet prasat utracených v ohnisku, na jatkách nebo v dopravních prostředcích;

e) počet zpracovaných mrtvých těl;

f) v případě ohniska uvést jeho vzdálenost od nejbližšího hospodářství s chovem prasat;

g) byl-li klasický mor prasat zjištěn na jatkách nebo v dopravních prostředcích, uvést umístění jednoho či více hospodářství původu nakažených prasat nebo mrtvých těl.

3. V případě sekundárních ohnisek musí být informace stanovené v bodech 1 a 2 předány v rámci časové lhůty stanovené v článku 4 směrnice Rady 82/894/EHS.

4. Dotyčné členské státy zajistí, aby po předání informací v souvislosti s jakýmkoli ohniskem nebo případem klasického moru prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích v souladu s body 1, 2 a 3 co nejdříve následovala písemná zpráva Komisi a ostatním členským státům, která přinejmenším obsahuje:

a) datum utracení prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích a zpracování mrtvých těl;

b) výsledky laboratorního vyšetření vzorků odebraných při utracení prasat;

c) v případech použití odchylky stanovené čl. 6 odst. 1 počet utracených a zpracovaných prasat a počet prasat, která budou poražena později, a časovou lhůtu stanovenou pro jejich porážku;

d) jakékoli informace související s možným původem nákazy či původem nákazy, pokud byl zjištěn;

e) v případě primárního ohniska nebo případu klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích, genetický typ viru odpovědného za vznik ohniska nebo případu;

f) pokud byla prasata utracena v kontaktních hospodářstvích nebo hospodářstvích podezřelých z nákazy virem klasického moru prasat, budou poskytnuty informace o:

- datu utracení a počtu prasat z každé kategorie utracených v každém hospodářství,

- epizootologické souvislosti mezi ohniskem nebo případem klasického moru prasat a každým kontaktním hospodářstvím, nebo důvody, jež vyvolaly podezření na klasický mor prasat v každém podezřelém hospodářství,

- výsledky laboratorních vyšetření vzorků odebraných prasatům v hospodářstvích a když byla utracena.

V případech, kdy prasata v kontaktních hospodářstvích nebyla utracena, je nutno o důvodech takového rozhodnutí podat zprávu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Zásady a postupy čištění a dezinfekce

1. Obecné zásady a postupy:

a) postupy čištění a dezinfekce a v případě nutnosti opatření k likvidaci hlodavců a hmyzu jsou prováděny pod úředním dozorem a v souladu s pokyny vydanými úředním veterinárním lékařem;

b) použité dezinfekční prostředky a jejich koncentrace jsou úředně schváleny příslušným orgánem, aby se zajistilo zničení viru klasického moru prasat;

c) působení dezinfekčních prostředků je nutno před použitím zkontrolovat, protože účinnost některých dezinfekčních prostředků se při dlouhém skladování snižuje;

d) výběr dezinfekčních prostředků a postupů dezinfekce se provádí s ohledem na povahu objektu, vozidel a předmětů, které mají být ošetřeny;

e) podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí zajišťovat, aby jejich účinnost nebyla narušena. Zejména musí být dodrženy technické parametry stanovené výrobcem, jako je tlak, minimální teplota a nutná doba kontaktu;

f) bez ohledu na použitý dezinfekční prostředek platí tato všeobecná pravidla:

- úplné nasáknutí podestýlky a hnoje a stejně tak výkalů dezinfekčním prostředkem,

- umytí a vyčištění zemní plochy, podlah, ramp a stěn pečlivým vykartáčováním a vydrhnutím, když bylo předtím odstraněno nebo rozebráno vybavení či instalace tam, kde je to možné, aby se předešlo oslabení účinku čistících a dezinfekčních procesů,

- poté se provede další aplikace dezinfekčního prostředku po minimální kontaktní dobu, jaká se uvádí v doporučení výrobce,

- voda použitá k čištění se musí odstranit způsobem, který zamezí jakémukoli riziku šíření viru, a v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře;

g) tam, kde se umývání provádí tekutinami aplikovanými pod tlakem, je nutno předejít opětovné kontaminaci již dříve vyčištěných částí;

h) je nutno umýt, dezinfikovat či likvidovat vybavení, instalace, předměty či oddíly, u nichž je pravděpodobná kontaminace;

i) po provedení dezinfekčních postupů je nutno zamezit nové kontaminaci;

j) čisticí a dezinfekční úkony požadované v rámci této směrnice musí být dokumentovány v registru hospodářství nebo vozidel a v případech, kde je nutné úřední schválení, musí být schváleny hlavním úředním veterinářem.

2. Zvláštní ustanovení ohledně čištění a dezinfekce zamořených hospodářství:

a) předběžné čištění a dezinfekce:

- v průběhu utracování zvířat je třeba dodržovat veškerá nezbytná opatření, jež zamezí či minimalizují šíření viru klasického moru prasat. Mezi ně spadá mimo jiné instalace dočasného dezinfekčního vybavení, zajištění ochranného oděvu, sprch, dekontaminace použitého vybavení, nástrojů a zařízení a přerušení dodávky proudu pro ventilaci,

- mrtvá těla utracených zvířat se musí pokropit dezinfekčním prostředkem,

- pokud musí být mrtvá těla odvezena z hospodářství ke zpracování, musí být k přepravě použito uzavřených a nepropustných kontejnerů,

- ihned po odvezení mrtvých těl ke zpracování musí být části hospodářství, v nichž byla dotyčná prasata ustájena, a veškeré další části ostatních budov, výběhů, atd. zamořených během utrácení, porážky nebo prohlídky post mortem, ošetřeny dezinfekčními postřiky, které jsou schváleny k použití v souladu s článkem 12,

- všechny tkáně nebo krev, které případně unikly v průběhu porážení nebo při prohlídce post mortem, a hrubé nečistoty z budov, výběhů, nářadí, atd., musí být pečlivě shromážděny a zpracovány spolu s mrtvými těly,

- použitý dezinfekční prostředek musí na ošetřených plochách zůstat po dobu nejméně 24 hodin;

b) závěrečné čištění a dezinfekce:

- hnůj a použitá podestýlka musí být odstraněny a ošetřeny v souladu s bodem 3 písm. a),

- mastnota a nečistota musí být odstraněny ze všech povrchů pomocí odmašťovacího přípravku a omytím vodou,

- po omytí studenou vodou se provede další postřik dezinfekčním prostředkem,

- po sedmi dnech musí být prostory ošetřeny odmašťovacím přípravkem, opláchnuty vodou, pokropeny dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnuty vodou.

3. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy:

a) hnůj a použitá podestýlka musí být nahromaděny k samozahřátí, pokropeny dezinfekčním prostředkem a ponechány po dobu nejméně 42 dnů, nebo zlikvidovány spálením či zakopáním;

b) kejda musí být normálně skladována po dobu nejméně 42 dnů od data, kdy byl naposledy přidán infikovaný materiál, pokud příslušné orgány nepovolí zkrácenou dobu skladování u kejdy, která byla účinně ošetřena v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře k zajištění zničení viru.

4. Odchylně od bodů 1 a 2 však může příslušný orgán pro hospodářství s venkovním chovem stanovit zvláštní postupy čištění a dezinfekce se zřetelem na typ hospodářství a klimatické podmínky.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Seznam národních laboratoří pro klasický mor prasat a jejich povinnosti

1. Následující seznam uvádí přehled národních laboratoří pro klasický mor prasat:

Belgie

Centre d’etude et de recherche vétérinaires et agrochimiques, 1180 Bruxelles

Dánsko

Statens Veterinære Institut for Virusforskning, Lindholm, 4771 Kalvehave

Německo

Bundesforschungsanstalt für Viruskrankheiten der Tiere, 17498 Insel Riems

Řecko

Veterinary Institute of Infectious and Parasitic Diseases, 15310 Ag. Paraskevi

Španělsko

Centro de Investigación en Sanidad Animal, 28130 Valdeolmos (Madrid)

Francie

AFSSA-Ploufragan, Zoopole des Côtes d’Armor, 22440 Ploufragan

Irsko

Veterinary Research Laboratory, Abbotstown, Castleknock, Dublin 15

Itálie

Istituto Zooprofilattico Sperimentale dell‘Umbria e delle Marche, 06100 Perugia

Lucembursko

Laboratoire de Médicine Vétérinare de l’Etat, 1020 Luxembourg

Nizozemsko

Instituut voor Veehouderij en Diergezondheid (ID-Lelystad), 8200 AB Lelystad

Rakousko

Bundesanstalt für Vet. Med. Untersuchungen in Modling, Robert Koch-Gasse 17, 2340 Modling

Portugalsko

Laboratório Nacional de Investigação Veterinária, 1500 Lisboa

Finsko

Eläinlääkintä-ja elintarviketutkimuslaitos, 00231 Helsinki/Anstalten för veterinärmedicin och livsmedel, 00231 Helsingfors

Švédsko

Statens veterinärmedicinska anstalt, 75189 Uppsala

Spojené království

Veterinary Laboratories Agency, New Haw, Weybridge, Surrey KT15 3NB

2. Národní laboratoře pro klasický mor prasat jsou pověřené prováděním laboratorních testů ke zjištění výskytu klasického moru prasat a identifikaci genetického typu izolátů viru v každém členském státě v souladu s diagnostickou příručkou. K dosažení tohoto cíle mohou uzavřít zvláštní dohody s referenční laboratoří Společenství nebo s jinými národními laboratořemi.

3. Národní laboratoř pro klasický mor prasat v každém členském státě je příslušná pro koordinaci norem a diagnostických metod v každé diagnostické laboratoři pro klasický mor prasat v rámci dotyčného členského státu. K dosažení tohoto:

a) mohou jednotlivým laboratořím poskytovat diagnostická činidla;

b) mají kontrolovat jakost všech diagnostických činidel v daném členském státě používaných;

c) mají pravidelně zajišťovat komparativní testy;

d) mají uchovávat izoláty viru klasického moru prasat z případů a ohnisek potvrzených v příslušném členském státě.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

Referenční laboratoř Společenství pro klasický mor prasat

1. Název referenční laboratoře Společenství pro klasický mor prasat je: Institut für Virologie, der Tierärztlichen Hochschule Hannover, Bünteweg 17, D-30559 Hannover.

2. Referenční laboratoř Společenství pro klasický mor prasat má tyto funkce a povinnosti:

a) po konzultaci s Komisí koordinovat metody používané v členských státech k diagnostice klasického moru prasat, zejména formou:

- uchovávání a dodávání buněčných kultur pro použití v diagnostice,

- typizace, uchovávání a dodávání kmenů viru klasického moru prasat pro sérologické testy a přípravu antisér,

- dodávání standardizovaných sér, konjugovaných sér a dalších referenčních reagencií národním laboratořím za účelem standardizace testů a reagencí používaných v členských státech,

- vytváření a uchovávání sbírky viru klasického moru prasat,

- organizování pravidelných srovnávacích testů diagnostických postupů na úrovni Společenství,

- shromažďování a porovnávání údajů a informací o používaných metodách diagnostiky a o výsledcích provedených testů,

- charakterizace izolátů viru nejmodernějšími dostupnými metodami umožňujícími lepší pochopení epizootologie klasického moru prasat,

- stálého přehledu o vývoji v oblasti dozoru, epizootologie a prevence klasického moru prasat ve světě,

- zajištění expertizy viru vyvolávajícího klasický mor prasat a dalších souvisejících virů pro umožnění rychlé diferenciální diagnózy,

- získávání důkladných znalostí o přípravě a použití přípravků veterinární imunologie používaných při eradikaci a tlumení klasického moru prasat;

b) provádět nutná opatření pro školení a doškolování odborníků v laboratorní diagnostice se zřetelem na harmonizaci diagnostických metod;

c) mít vyškolený personál, který je k dispozici pro mimořádné situace vyskytující se ve Společenství;

d) provádět výzkumnou činnost a při každé možné příležitosti koordinovat výzkumnou činnost zaměřenou na účinnější tlumení klasického moru prasat.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o utracení prasat v kontaktních hospodářstvích

Kritéria | Rozhodnutí |

pro utracení | proti utracení |

Klinické příznaky svědčící o klasickém moru prasat v kontaktních hospodářstvích | ano | ne |

Přemístění prasat z ohniska nákazy do kontaktních hospodářství po pravděpodobné době zavlečení viru do zamořeného hospodářství | ano | ne |

Umístění kontaktních hospodářství v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat | ano | ne |

Pravděpodobné šíření z ohniska nákazy před použitím eradikačních opatření | velká pravděpodobnost/není známo | omezená |

Umístění kontaktních hospodářství ve vzdálenosti do 500 m od ohniska nákazy | ano | ne |

Blízkost kontaktních hospodářství více než jednomu ohnisku | ano | ne |

Počet prasat v ohnisku a/nebo kontaktním hospodářství | vysoký | nízký |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o provedení nouzového očkování v hospodářstvích s chovem prasat

Kritéria | Rozhodnutí |

pro očkování | proti očkování |

Počet/křivka incidence ohnisek nákazy v předchozích 10-20 dnech | vysoký/rychle stoupající | nízký/rostoucí mírně či pomalu |

Umístění hospodářství, v nichž by mohlo být provedeno očkování, v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat | ano | ne |

Pravděpodobnost dalších ohnisek v oblasti v příštích dvou měsících či delším období | vysoká | nízká |

Nedostatek zpracovatelské kapacity | ano | ne |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

Kritéria a požadavky na pohotovostní plány

Členské státy zajistí, aby pohotovostní plány splňovaly minimálně následující kritéria a požadavky:

a) musí obsahovat ustanovení k zajištění pravomocí nutných k provádění pohotovostních plánů a umožňující rychlé a účinné provedení eradikační kampaně;

b) musí obsahovat ustanovení k zajištění přístupu k fondům pro mimořádné situace, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům za účelem finančního krytí všech aspektů boje proti rychle se šířící nákaze klasickým morem prasat;

c) musí být ustavena řídící struktura, která zajistí, aby rozhodovací postup v případě nákazy zvířat byl rychlý a účinný. Je-li to nutné, musí být tato řídící struktura podřízena pravomoci ústředního pravomocného útvaru zodpovídajícího za řízení všech strategií boje proti nákaze zvířat. Ředitel veterinárních služeb musí být členem tohoto útvaru a zprostředkovat spolupráci mezi ústředním rozhodovacím útvarem a vnitrostátním centrem pro tlumení nákazy stanoveným v článku 23;

d) je nutno zabezpečit, aby byl k dispozici dostatek prostředků pro zajištění rychlé a účinné kampaně, včetně personálu laboratoře, vybavení a infrastruktury;

e) musí být vydána instruktážní příručka, která musí obsahovat úplný a podrobný prováděcí popis všech postupů, pokynů a opatření, jež budou v případě vypuknutí klasického moru prasat zavedeny;

f) v případě nutnosti musí být k dispozici podrobné plány nouzového očkování;

g) pracovníci se musí pravidelně účastnit:

i) školení v oblasti klinických příznaků, epizootologického šetření a boje s klasickým morem prasat;

ii) poplachového nácviku organizovaného nejméně dvakrát ročně;

iii) nácviku komunikačních technik ke zvládnutí organizace informačních kampaní o probíhající nákaze zvířat zaměřených na místní orgány, zemědělce a veterináře.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

Část A

Směrnice 80/217/EHS a její následné pozměňující akty

(Uvedené v článku 28)

Směrnice 80/1101/EHS | |

Směrnice 80/1274/EHS | pouze článek 2 |

Směrnice 81/476/EHS | týká se pouze odkazů v článcích 1 a 2 směrnice 80/217/EHS |

Směrnice 84/645/EHS | |

Směrnice 85/586/EHS | týká se pouze odkazů v článku 5 směrnice 80/21/EHS |

Směrnice 87/486/EHS | |

Směrnice 91/685/EHS | |

Rozhodnutí 93/384/EHS | |

Směrnice | Termíny provedení |

80/217/EHS | 1. červenec 1981 |

80/1101/EHS | |

80/1274/EHS | 1. červenec 1981 |

81/476/EHS | |

84/645/EHS | 31. březen 1985 |

85/586/EHS | 1. leden 1986 |

87/486/EHS | 31. prosinec 1987 |

91/685/EHS | 1. červenec 1992 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

Srovnávací tabulka

Tato směrnice | Směrnice 80/217/EHS |

Článek 1 | Článek 1 |

čl. 2 písm. a), b), e), f), m), n), o) a q) | čl. 2 písm. a), e), g), h), i), j), k) a m) |

čl. 2 písm. c), d), g), h), i), j), k), l), p), r), s), t), u), v) a w) | – |

čl. 3 odst. 1 | Článek 3 |

čl. 3 odst. 2 a 3 | Článek 12 |

čl. 4 odst. 1 a 2 | čl. 4 odst. 1 |

čl. 4 odst. 3 | – |

čl. 4 odst. 4 | čl. 4 odst. 2 |

čl. 5 odst.1 písm. a), c), d), f), g) a i) | čl. 5 odst. 1, vyjma sedmé odrážky |

čl. 5 odst. 1 písm. b), e), h) a odst. 2 | – |

Článek 6 | Článek 6 |

čl. 7 odst. 1 a 2 první pododstavec | čl. 5 odst. 2, čl. 10 odst. 1 |

čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec a odst. 3 | – |

čl. 8 první pododstavec a druhý pododstavec písm. b) | – |

čl. 8, vyjma výše uvedeného pododstavce a bodu | Článek 7 |

čl. 9 odst. 1 první pododstavec | čl. 9 odst.1 |

čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec | – |

čl. 9 odst. 2, 3 a 4 | čl. 9 odst. 2, 3 a 10 |

čl. 10 odst. 1 písm. g) a h), (2) a (3) | čl. 9 odst. 4 |

čl. 10 odst. 1 písm. g) a h) | – |

čl. 10 odst. 4 | čl. 9 odst. 5 |

čl. 11 odst. 1 a 2 | čl. 9 odst. 6 |

čl. 11 odst. 3 | čl. 9 odst. 7 |

čl. 12 odst. 1 | čl. 12 |

čl. 12 odst. 2 | – |

čl. 13, vyjma odst. 1 písm. b) | čl. 5 odst. 1 sedmá odrážka |

čl. 13 odst. 2 písm. b) | – |

Článek 14 | – |

čl. 15 odst. 1 | čl. 6a odst. 1 |

Článek 15 odst. 2 písm. a)a b) pátá a osmá odrážka | – |

čl. 15 odst. 2 písm. b), vyjma páté a osmé odrážky | čl. 6a odst. 2 |

čl. 15 odst. 2 písm. c) | čl. 6a odst. 2a |

čl. 15 odst. 2 písm. d) a odst. 3 | – |

čl. 16 odst. 1, vyjma čtvrtý pododstavec, a odst. 2 | čl. 6a odst. 3 a 4 |

čl. 16 odst. 3 písm. b), c), g), j), k), l)a n) | čl. 6a odst. 5 |

čl. 16 odst. 1 čtvrtý pododstavec, odst. 3 písm. a), d), e), f), h), i), m), o), p), q), a odst. 4 | – |

čl. 17 odst. 1 a 2 | Článek 11 |

čl. 17 odst. 3, 4 a 5 | – |

Článek 18 | čl. 14 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 5 |

čl. 19 odst. 1, 3, vyjma písm. h) a i), odst. 4, vyjma písm. c), odst. 5 a 6, vyjma písm. b) | čl. 14 odst. 2, 3 a 4 |

čl. 19 odst. 2, 3 písm. h) a i), odst. 4 písm. c), odst. 6 písm. b), odst. 7, 8 a 9 | – |

Článek 20 | – |

Článek 21 | Článek 14a |

čl. 22 odst. 1, 2 a 3 | Článek 14b odst. 1, 2, 4 |

Článek 23 | – |

Článek 24 | – |

Článek 26 | Článek 16 |

Článek 27 | Článek 16a |

Článek 28 | – |

Článek 29 | – |

Článek 30 | – |

Článek 31 | – |

Článek 32 | Článek 20 |

příloha I | – |

příloha II bod 1, 2 první a druhá odrážka a bod 3 písm. b) | – |

příloha II bod 2, vyjma první a druhé odrážky a bodu 3 písm. b) | příloha V |

příloha III body 1 a 3 | příloha II |

příloha III bod 2 | – |

příloha IV | příloha IV |

příloha V | – |

příloha VI | – |

příloha VII | – |

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU