2001/13/ESSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2001/13/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/13/ES

ze dne 26. února 2001,

kterou se mění směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4], s přihlédnutím ke společnému návrhu schválenému dne 22. listopadu 2000 dohodovacím výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství [5] stanoví v mezinárodní železniční dopravě určitá přístupová práva pro železniční podniky a pro mezinárodní seskupení železničních podniků.

(2) K zabezpečení spolehlivých a přiměřených služeb je nezbytný společný systém vydávání licencí, jenž zajistí, aby všechny železniční podniky vždy splňovaly určité požadavky v souvislosti s bezúhonností a finanční i odbornou způsobilostí, a to v zájmu ochrany zákazníků a třetích osob a nabízely služby s vysokým standardem bezpečnosti.

(3) Aby bylo zajištěno, že se práva přístupu k železniční infrastruktuře uplatňují v celém Společenství jednotně a bez diskriminace, zavedla směrnice Rady 95/18/ES [6] licenci pro železniční podniky poskytující služby uvedené v článku 10 směrnice 91/440/EHS. Tato licence je povinná pro provozování těchto služeb a platná v celém Společenství.

(4) Jelikož některé členské státy rozšířily přístupová práva nad rámec směrnice 91/440/EHS, jeví se jako nezbytné rozšířením zásad pro vydávání licencí stanovených ve směrnici 95/18/ES na všechny společnosti v tomto odvětví zajistit všem železničním podnikům, které mohou provozovat činnost na tomto trhu, nestranné, průhledné a nediskriminační podmínky.

(5) V zájmu lepšího plnění informačních povinností by členské státy a Komise měly zajistit lepší informovanost všech členských států a Komise. Podle obvyklé praxe a logického výkladu směrnice 95/18/ES by informace poskytované členskými státy a Komisí měly také zahrnovat informace o vydaných licencích.

(6) Je žádoucí zajistit, aby železniční podniky držící licenci a provozující mezinárodní přepravu zboží dodržovaly použitelné celní a daňové předpisy, zejména předpisy týkající se celního tranzitu.

(7) V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy, nelze cílů této směrnice, zejména stanovení všeobecných zásad pro vydávání licencí železničním podnikům a vzájemné uznávání těchto licencí v celém Společenství, plně dosáhnout na úrovni členských států, vzhledem ke zjevně mezinárodní povaze vydávání těchto licencí, a může jich proto být vzhledem k jejich mezinárodním dopadům lépe dosaženo na úrovni Společenství. Tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(8) Směrnice 95/18/ES by proto měla být změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 95/18/ES se mění takto:

1. Článek 1 se nahrazuje tímto:

"Článek 1

1. Tato směrnice se vztahuje na kritéria uplatňovaná členskými státy při vydávání, prodlužování nebo změnách licencí pro železniční podniky, které jsou nebo budou usazeny ve Společenství.

2. Členské státy mohou vyloučit z oblasti působnosti této směrnice:

a) podniky provozující pouze osobní železniční dopravu v rámci místní a regionální samostatné železniční dopravní cesty;

b) železniční podniky provozující pouze městskou nebo příměstskou osobní železniční dopravu;

c) železniční podniky, jejichž činnost je omezena na provozování regionální železniční nákladní dopravy, na niž se nevztahují ustanovení směrnice 91/440/EHS;

d) podniky provozující pouze nákladní dopravu v rámci železniční dopravní cesty v soukromém vlastnictví, která je určena pouze pro používání vlastníkem dopravní cesty pro jeho vlastní nákladní dopravu.

3. Tato směrnice se nevztahuje na podniky, jejichž činnost se omezuje na provozování kyvadlové dopravy při přepravě silničních vozidel tunelem pod Lamanšským průlivem."

2. V článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

"železničním podnikem". rozumí jakýkoli soukromý nebo veřejný podnik, jehož hlavní činností je železniční přeprava zboží nebo cestujících, přičemž daný podnik musí zajišťovat trakci; jsou zde zahrnuty i podniky, které provozují pouze trakci;".

3. Článek 3 se nahrazuje tímto:

"Článek 3

Každý členský stát určí subjekt příslušný pro vydávání licencí a výkon povinností stanovených touto směrnicí. Licence vydává subjekt, který sám neprovozuje železniční dopravu a je nezávislý na subjektech nebo podnicích, které tuto dopravu provozují."

4. V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

"5. Licence platí na celém území Společenství."

5. V článku 6 se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto:

"— nebyly odsouzeny za závažné nebo opakované neplnění sociálních a pracovněprávních povinností, včetně povinností plynoucích z právních předpisů o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a povinností plynoucích z celních předpisů, v případě společnosti žádající o povolení provozovat přeshraniční přepravu zboží podléhajícího celním režimům,".

6. V článku 11 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

"8. Pokud orgán vydávající licenci vydá, pozastaví, odebere nebo změní licenci, daný členský stát o tom ihned uvědomí Komisi. Komise neprodleně uvědomí ostatní členské státy.".

7. Články 12 a 13 se nahrazují tímto:

"Článek 12

1. Kromě požadavků stanovených v této směrnici musí železniční podnik rovněž dodržovat vnitrostátní právní předpisy, které jsou slučitelné s právními předpisy Společenství a jsou uplatňovány nediskriminujícím způsobem, zejména:

a) zvláštní technické a provozní požadavky na železniční služby;

b) bezpečnostní požadavky na zaměstnance, vozový park a vnitřní organizaci podniku;

c) předpisy o zdravotních, bezpečnostních a sociálních podmínkách a o právech pracovníků a zákazníků;

d) požadavky vztahující se na všechny podniky v daném odvětví železniční dopravy určené k tomu, aby jednaly ve prospěch nebo na ochranu cestujících a zákazníků.

2. Železniční podnik se může kdykoli obrátit na Komisi s námitkou neslučitelnosti požadavků vnitrostátních právních předpisů s právními předpisy Společenství a také s pochybností, zda jsou tyto požadavky uplatňovány nediskriminujícím způsobem. Pokud má Komise za to, že tato směrnice nebyla dodržena, vydá stanovisko týkající se správného výkladu této směrnice, aniž tím je dotčen článek 226 Smlouvy.

Článek 13

Železniční podniky musí dodržovat dohody použitelné v mezinárodní železniční dopravě platné v členských státech, ve kterých provozují činnost. Rovněž musí dodržovat příslušné celní a daňové předpisy."

Článek 2

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 15. března 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 26. února 2001.

Za Evropský parlament

předsedkyně

N. Fontaine

Za Radu

předseda

A. Lindh

[1] Úř. věst. C 321, 20.10.1998, s. 8 a Úř. věst. C 116 E, 26.4.2000, s. 38.

[2] Úř. věst. C 209, 22.7.1999, s. 22.

[3] Úř. věst. C 57, 29.2.2000, s. 40.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. března 1999 (Úř. věst. C 175, 21.6.1999, s. 119) potvrzené dne 16. září 1999 (Úř. věst. C 54, 25.2.2000, s. 56), společný postoj Rady ze dne 28. března 2000 (Úř. věst. C 178, 27.6.2000, s. 23) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 5. července 2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. února 2001 a rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2000.

[5] Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/12/ES (Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 1).

[6] Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 70.

--------------------------------------------------