32001D0079Rozhodnutí Rady ze dne 22. ledna 2001 o zřízení Vojenského výboru Evropské unie

Rozhodnutí Rady

ze dne 22. ledna 2001

o zřízení Vojenského výboru Evropské unie

(2001/79/SZBP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 uvedené smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 207 uvedené smlouvy,

s odkazem na článek 25 Smlouvy o Evropské unii,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V rámci posilování společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména společné evropské bezpečnostní a obranné politiky stanovené v článku 17 Smlouvy o Evropské unii, dosáhla Evropská rada na svém zasedání v Nice ve dnech 7. až 11. prosince 2000 dohody o zřízení Vojenského výboru Evropské unie a vymezila jeho poslání a funkce, včetně poslání a funkce jeho předsedy.

(2) Podle obecných zásad Evropské rady by výbor měl být připraven k zahájení své činnosti,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Zřizuje se Vojenský výbor Evropské unie (VVEU) (dále jen "výbor"), složený z náčelníků generálních štábů členských zemí zastoupených jejich vojenskými zástupci.

Výbor se schází na úrovni náčelníků generálních štábů, kdykoli je to nutné.

Článek 2

Poslání a funkce výboru jsou definovány v příloze IV zprávy předsednictví schválené Evropskou radou na zasedání v Nice, která je obsažena v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 3

1. Předsedu výboru (dále jen "předseda") jmenuje Rada na doporučení výboru zasedajícího na úrovni náčelníků generálních štábů.

2. Funkční období předsedy činí tři roky, pokud Rada nerozhodne jinak. Jeho poslání a funkce jsou rovněž definovány ve výše uvedené příloze.

Článek 4

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 5

1. Aniž je dotčen čl. 3 odst. 1, použije se toto rozhodnutí ode dne jmenování prvního předsedy, nejpozději ode dne použitelnosti rozhodnutí o zřízení Vojenského štábu Evropské unie [1], a v zásadě před koncem června 2001.

2. Prozatímní vojenský orgán zřízený rozhodnutím 2000/144/SZBP [2] pokračuje v plnění svých úkolů až do dne, od kterého se použije toto rozhodnutí.

Článek 6

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku.

V Bruselu dne 22. ledna 2001.

Za Radu

předsedkyně

A. Lindh

[1] Rozhodnutí Rady 2001/80/SZBP (Úř. věst. L 27, 30.1.2001, s. 7).

[2] Rozhodnutí Rady 2000/144/SZBP ze dne 14. února 2000 o zřízení Prozatímního vojenského orgánu (Úř. věst. L 49, 22.2.2000, s. 2).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

VOJENSKÝ VÝBOR EVROPSKÉ UNIE (VVEU)

1. Úvod

Evropská rada na zasedání v Helsinkách rozhodla zřídit v rámci Rady nové stálé politické a vojenské orgány, které by umožnily EU v plném rozsahu úplně převzít odpovědnost za předcházení konfliktům a za úkoly řešení krizí definované ve Smlouvě o EU, takzvané petersberské úkoly.

Jak je stanoveno ve zprávě ze zasedání v Helsinskách, Vojenský výbor Evropské unie (VVEU), "zřízený v rámci Rady", se skládá z náčelníků generálních štábů zastoupených jejich vojenskými zástupci (Milreps). Vojenský výbor Evropské unie se schází na úrovni náčelníků generálních štábů, kdykoli je to nutné. Tento výbor zajišťuje poradenství ve vojenských otázkách a uděluje doporučení Politickému a bezpečnostnímu výboru (PBV), jakož i z vojenského hlediska řídí Vojenský štáb Evropské unie (VŠEU). Předseda Vojenského výboru Evropské unie se účastní zasedání Rady, pokud mají být přijata rozhodnutí týkající se obrany.

Vojenský výbor Evropské unie je nejvyšší vojenský orgán zřízený v rámci Rady.

Za tímto účelem se stanoví následující působnost Vojenského výboru Evropské unie:

2. Poslání

Vojenský výbor Evropské unie odpovídá za poskytování vojenského poradenství a doporučení Politickému a bezpečnostnímu výboru ohledně veškerých vojenských záležitostí v rámci EU. Zajišťuje vojenské řízení všech vojenských činností v rámci EU.

3. Funkce

Je zdrojem vojenského poradenství na základě dohody.

Je fórem pro vojenské konzultace a spolupráci mezi členskými státy EU v oblasti předcházení konfliktům a řešení krizí.

Poskytuje vojenské poradenství a uděluje doporučení Politickému a bezpečnostnímu výboru, buď na jeho žádost, nebo ze svého vlastního podnětu v souladu s obecnými zásadami předanými Politickým a bezpečnostním výborem, zejména s ohledem na:

- vývoj celkové koncepce řešení krizí z vojenského hlediska,

- vojenské aspekty politického řízení a strategického zaměření operací a situací řešení krizí,

- posouzení rizika potenciálních krizí,

- vojenský rozměr krizových situací a jejich důsledků, zejména jejich následného zvládnutí; za tímto účelem obdrží dokumenty ze Situačního střediska,

- vypracování, posouzení a přezkoumání cílů způsobilosti podle dohodnutých postupů,

- vojenské vztahy EU s evropskými členy NATO, kteří nejsou členy EU, ostatními kandidáty přistoupení k EU, jinými státy a jinými organizacemi včetně NATO,

- finanční odhad nákladů na operace a cvičení.

a) V situacích řešení krizí

Na žádost Politického a bezpečnostního výboru vydává iniciační směrnici pro generálního ředitele Vojenského štábu Evropské unie k vypracování a předložení strategických vojenských řešení.

Vyhodnocuje strategická vojenská řešení vytvořená Vojenským štábem Evropské unie a předá je Politickému a bezpečnostnímu výboru spolu se svým hodnocením a vojenskými doporučeními.

Na základě vojenského řešení zvoleného Radou schvaluje iniciační plánovací směrnici pro operačního velitele.

Na základě hodnocení Vojenského štábu Evropské unie poskytuje poradenství a doporučení Politickému a bezpečnostnímu výboru:

- ohledně koncepce operací (Conops) vypracované operačním velitelem,

- ohledně návrhu operačního plánu (OPLAN) vypracovaného operačním velitelem.

Poskytuje poradenství Politickému a bezpečnostnímu výboru ohledně možnosti ukončení operace.

b) Během operace

Vojenský výbor Evropské unie dohlíží na správné provádění vojenských operací pod velením operačního velitele.

Členové Vojenského výboru Evropské unie zasedají nebo jsou zastoupeni ve Výboru přispěvatelů.

4. Předseda Vojenského výboru Evropské unie

Vojenský výbor Evropské unie má stálého předsedu, jehož povinnosti jsou popsány níže.

Předsedou Vojenského výboru Evropské unie je čtyřhvězdičkový vlajkový důstojník, nejlépe bývalý náčelník generálního štábu členského státu EU.

Je volen náčelníky generálních štábů členských států podle schváleného postupu a jmenován Radou na doporučení Vojenského výboru Evropské unie zasedajícího na úrovni náčelníků generálních štábů.

Jeho funkční období činí tři roky, kromě výjimečných případů.

Jeho pravomoc je odvozena od Vojenského výboru Evropské unie, kterému je odpovědný. Předseda Vojenského výboru Evropské unie má mezinárodní působnost a podle potřeby zastupuje Vojenský výbor Evropské unie v Politickém a bezpečnostním výboru a Radě.

Jako předseda Vojenského výboru Evropské unie:

- předsedá schůzím Vojenského výboru Evropské unie na úrovni vojenských zástupců (Milreps) a náčelníků generálních štábů,

- je mluvčím Vojenského výboru Evropské unie a jako takový:

- se podle potřeby účastní činnosti Politického a bezpečnostního výboru, přičemž má právo přispívat do diskusí a účastnit se zasedání Rady při přijímání rozhodnutí, která se týkají obrany, a

- vykonává funkci vojenského poradce generálního tajemníka, vysokého představitele ve všech vojenských záležitostech, zejména zajišťování souladu se Strukturou řešení krizí EU,

- řídí práci Vojenského výboru Evropské unie nestranně a na základě dohody,

- jedná jménem Vojenského výboru Evropské unie při vydávání směrnic a poskytování poradenství generálnímu řediteli Vojenského štábu Evropské unie,

- jedná jako styčný důstojník s operačním velitelem během vojenských operací EU,

- udržuje spojení s předsednictvem při vývoji a provádění pracovního programu.

Předsedovi Vojenského výboru Evropské unie je nápomocen jeho osobní štáb a Vojenský štáb Evropské unie, zejména co se týče administrativní podpory v rámci generálního sekretariátu Rady.

V případě nepřítomnosti je předseda Vojenského výboru Evropské unie zastupován jednou z následujících osob:

- stálým místopředsedou Vojenského výboru Evropské unie, je-li rozhodnuto tuto funkci vytvořit a obsadit,

- zástupcem předsednictví nebo

- služebně nejstarším členem.

5. Různé

Vztahy, které mají být vytvořeny mezi Vojenským výborem Evropské unie a vojenskými orgány NATO, jsou definovány v dokumentu o trvalých ujednání mezi EU a NATO. Vztahy mezi Vojenským výborem Evropské unie a evropskými členy NATO, kteří nejsou členskými zeměmi EU, a ostatními státy, které jsou kandidáty přistoupení k EU, jsou vymezeny v dokumentu o vztazích EU s třetími zeměmi.

Vojenský výbor Evropské unie je podporován vojenskou pracovní skupinou (EUMCWG), Vojenským štábem Evropské unie a podle potřeby další odděleními a útvary.

--------------------------------------------------