(ES) č. 2313/2000Nařízení Rady (ES) č. 2313/2000 ze dne 17. října 2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých barevných televizních obrazovek pocházejících z Indie a Korejské republiky do Společenství a o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů z Litvy, Malajsie a Čínské lidové republiky

Nařízení Rady (ES) č. 2313/2000

ze dne 17. října 2000

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých barevných televizních obrazovek pocházejících z Indie a Korejské republiky do Společenství a o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů z Litvy, Malajsie a Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Prozatímní opatření

(1) Nařízením Komise (ES) č. 837/2000 [2], (dále jen "prozatímní nařízení") byla uložena prozatímní antidumpingová cla na dovoz barevných televizních obrazovek s úhlopříčkou (tj. s aktivní částí obrazovky měřené v přímé linii) nejméně 33 cm, avšak nejvýše 38 cm, s poměrem šířka/výška menším než 1,5 mm a roztečí (tj. rozestupem mezi dvěma čarami stejné barvy ve středu obrazovky) nejméně 0,4 mm, pocházejících z Indie, Malajsie, Čínské lidové republiky (dále jen "Čína") a Korejské republiky (dále jen "Korea"), kódu KN ex85401111 (kód TARIC 8540111194), do Společenství.

(2) Vzhledem k tomu, že dumpingové rozpětí zjištěné v případě Litvy bylo pod prahovou hodnotou 2 %, kterou stanovuje čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení"), nebyla vůči této zemi přijata žádná prozatímní opatření.

2. Následný postup

(3) Po zavedení prozatímních antidumpingových cel strany obdržely informace o skutečnostech a zřetelích, na kterých je prozatímní nařízení založeno. Některé strany předložily písemné připomínky. Všechny strany, které o to požádaly, dostaly možnost, aby je Komise vyslechla. Strany byly informovány o všech zásadních skutečnostech a zřetelích, na jejichž základě vznikl úmysl doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečné vybrání částek – ve výši tohoto cla – zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly vznést proti sděleným informacím námitky.

(4) Ústní a písemné připomínky předložené zainteresovanými stranami byly zváženy a tam, kde to bylo vhodné, bylo k nim v rámci konečných zjištění přihlédnuto.

(5) Komise pokračovala ve vyhledávání všech informací, které považovala pro účel konečných zjištění za nutné.

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(6) Jelikož jediná připomínka přijatá pod toto záhlaví po oznámení prozatímních zjištění se týkala výrobku vyráběného čínským vyvážejícím výrobcem a jelikož se považuje za vhodné zastavit řízení vůči této zemi (viz 85. bod odůvodnění), obsah a závěry 7. až 10. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

C. DUMPING

1. Litva

1.1 Běžná hodnota

(7) Strana předkládající stížnost tvrdí, že náklady na amortizaci a výzkum a vývoj, které vykazuje jediný litevský vyvážející výrobce, jsou příliš nízké. Tato strana však nepodložila své tvrzení žádnými důkazy. Vykázané náklady byly nicméně přezkoumány a neukázalo se, že by jejich výše byla nižší, než bylo udáno. Proto byl důvod uvedený stranou předkládající stížnost zamítnut a zjištění stanovená v 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tedy potvrzují.

1.2 Vývozní cena a srovnání

(8) Pod těmito záhlavími nebyly vzneseny žádné připomínky. Zjištění stanovená v 36. a 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

1.3 Dumpingové rozpětí

(9) Dumpingové rozpětí (1,3 %) stanovené v 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje jako minimální.

2. Malajsie

2.1 Běžná hodnota a vývozní cena

(10) Jelikož nebyly předloženy žádné nové informace, zjištění stanovená v 11. a 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

2.2 Srovnání

(11) Jeden ze dvou vyvážejících malajských výrobců požadoval, aby byla s ohledem na poprodejní náklady provedena úprava běžné hodnoty. Tento požadavek byl prošetřen a bylo uznáno za vhodné úpravu v tomto smyslu povolit. Mimoto bylo uznáno, že – pokud jde o srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou jednoho vyvážejícího výrobce – je vhodnější používat stejnou metodu (tj. měsíční průměrné směnné kurzy), které bylo již dříve užito v prozatímní etapě pro druhého vyvážejícího výrobce.

(12) S výjimkou toho, co bylo uvedeno výše, potvrzují se zjištění stanovená ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.3 Dumpingové rozpětí

(13) V důsledku změn zmíněných v 11. bodě odůvodnění byla s konečnou platností stanovena následující dumpingová rozpětí:

- Samsung Electron Devices (M) SDN.BHD: 0,7 %,

- Chungwha Picture Tubes (M) SDN.BHD: 4,5 %.

(14) Pokud jde o dovoz pocházející z Malajsie, je třeba poznamenat, že dva výše uvedení vyvážející výrobci představují celkový vývoz pocházející z této země. Pro posouzení toho, zda je dumpingové rozpětí v národním měřítku minimální, byl stanoven národní vážený průměr dumpingového rozpětí. Bylo zjištěno, že na základě srovnání hmotnosti vývozu Samsumg s hmotností vývozu Chunghwa je toto rozpětí minimální. Vzhledem k minimálnímu národnímu dumpingovému rozpětí, nízkému dumpingovému rozpětí v případě výrobce Chunghwa a celkovému malému vlivu dovozu z Malajsie byl vyvozen závěr, že šetření má být zastaveno bez přijetí ochranných opatření ohledně dovozu pocházejícího z Malajsie, v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

3. Čína

(15) Po prošetření připomínek vznesených zainteresovanými stranami se potvrdilo, že dumping v případě Číny je značný. Avšak vzhledem k závěrům obsaženým v 35. bodě odůvodnění, které se týkají minimálního objemu dovozu z Číny, a vzhledem k zastavení řízení vůči Číně (viz 85. bod odůvodnění) se nepovažovalo za nutné stanovit existenci dumpingu.

4. Indie

(16) Připomíná se, že žádný indický vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval a zjištění tedy bylo nutné provést na základě dostupných údajů.

4.1 Běžná hodnota

(17) Pod toto záhlaví nebyly přijaty žádné připomínky. Výpočet běžné hodnoty byl revidován tak, aby odpovídal změnám uvedeným v 11. bodě odůvodnění.

4.2 Vývozní cena a srovnání

(18) Pod tato záhlaví nebyly přijaty žádné připomínky. Zjištění stanovená v 18. a 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

4.3 Dumpingové rozpětí

(19) V důsledku změn běžné hodnoty zmíněných v 17. bodě odůvodnění bylo s konečnou platností stanoveno následující dumpingové rozpětí:

- všechny společnosti: 20,5 %.

5. Korea

(20) Připomíná se, že žádný korejský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval a zjištění tedy bylo nutné provést na základě dostupných údajů.

5.1 Běžná hodnota

(21) Pod toto záhlaví nebyly přijaty žádné připomínky. Výpočet běžné hodnoty byl revidován tak, aby odpovídal změnám uvedeným v 11. bodě odůvodnění.

5.2 Vývozní cena a srovnání

(22) Pod tato záhlaví nebyly přijaty žádné připomínky. Zjištění stanovená v 23. a 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tedy potvrzují.

5.3 Dumpingové rozpětí

(23) V důsledku změn běžné hodnoty uvedených v 21. bodě odůvodnění bylo s konečnou platností stanoveno následující dumpingové rozpětí:

- všechny společnosti: 19,7 %.

D. DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(24) Jelikož nebyly přijaty žádné připomínky týkající se výrobního odvětví Společenství, závěry stanovené v 39. a 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

E. ÚJMA

1. Spotřeba barevných obrazovek ve Společenství

(25) Po zavedení prozatímních opatření musely být údaje o spotřebě stanovené v prozatímním nařízení pozměněny tak, aby se zajistilo zejména to, že v nich budou zahrnuty údaje dostupné pro společnosti sídlící ve Společenství a se vztahem k vyvážejícím výrobcům v dotyčných zemích. Nová zjištění potvrdila pokles spotřeby barevných obrazovek ve Společenství (viz 45. bod odůvodnění prozatímního nařízení), a to v následujícím smyslu:

Tabulka 1: Spotřeba barevných obrazovek ve Společenství

Pramen:

Údaje poskytnuté výrobním odvětvím Společenství a provozovateli ze Společenství spjatými s vyvážejícími výrobci; Eurostat.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | období šetření |

Jednotky | 6717805 | 5882421 | 4992089 | 4954292 | 4704257 |

Index 1995 = 100 | 100 | 88 | 74 | 74 | 70 |

Index 1997 = 100 | | | 100 | 99 | 94 |

(26) Trh Společenství zaznamenal během sledovaného období celkový pokles o 30 % svého objemu. Je třeba poznamenat, že hlavní pokles nastal v období let 1995 až 1997 (–26 %). Avšak, jak je rovněž zřejmé z výše uvedené tabulky, od roku 1997 se spotřeba ve Společenství ustálila. Spotřeba v letech 1997 a 1998 setrvala na stejné úrovni a v období šetření mírně poklesla o 5 %.

(27) Připomíná se, že zodpovědnost za hlavní pokles spotřeby ve Společenství je možné přičítat té skutečnosti, že v první polovině sledovaného období byla část výroby čtrnáctipalcových barevných televizorů (dále jen "BTV") vyráběných ve Společenství přemístěna do některých zemí střední a východní Evropy (ZSVE) (viz 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Následky tohoto procesu přemístění výroby jsou předmětem níže uvedeného 63. až 65. bodu odůvodnění.

2. Dovoz barevných obrazovek z dotyčných zemí do Společenství

2.1 Litva a Malajsie: minimální dumpingové rozpětí

(28) Šetření potvrdilo, že dumpingové rozpětí zjištěné v případě Litvy je minimální. Navíc, jak se vysvětluje ve 14. bodě odůvodnění, bylo shledáno, že vážený průměr dumpingového rozpětí zjištěný v případě Malajsie byl v konečné etapě pod úrovní minimální prahové hodnoty.

2.2 Čína: zanedbatelný dovoz

(29) Jeden výrobce sídlící v Číně tvrdil, že je jediným výrobcem v zemi a že během období šetření prodal na vývoz do Společenství zanedbatelný objem barevných obrazovek. Navíc tvrdil, že nepoměr mezi jeho objemem tržeb za vývoz do Společenství a dovozními statistikami Eurostatu je zapříčiněn skutečností, že kód KN používaný pro barevné obrazovky v těchto statistikách zahrnuje také jiné barevné obrazovky, s rozměrem úhlopříčky větším a menším než 14 palců, tj. takové obrazovky, na které se toto opatření nevztahuje. V této souvislosti poukazoval také na to, že výrobní odvětví Společenství má společný podnik se společností, která sídlí v Číně, a že také toto by snad mohlo vysvětlovat výše zmíněný nepoměr.

(30) Tento výrobce rovněž tvrdil, že jeho současný objem tržeb za vývoz do Společenství je pod minimální prahovou hodnotou, přičemž toto své tvrzení opodstatňoval tím, že úroveň spotřeby zjištěná Komisí v prozatímní etapě (viz 41. až 44. bod odůvodnění prozatímního nařízení) byla značně nepřesná, a požadoval, aby šetření týkající se Číny bylo zastaveno.

(31) Za účelem prošetření výše uvedených tvrzení Komise přezkoumala čínské vývozní statistiky, vyžádala si informace od delegace Evropské unie v Číně a prošetřila údaje předložené výrobním odvětvím Společenství.

(32) Podle čínských statistik byl objem vývozu do Společenství dokonce ještě vyšší než objem udaný ve statistikách Eurostatu. To se však vysvětlilo skutečností, že příslušné statistiky zahrnovaly různé typy barevných obrazovek včetně těch, kterých se toto opatření netýká.

(33) Výrobní odvětví Společenství poskytlo informace o společném podniku, který má s Čínou. Na jejich základě bylo shledáno, že společný podnik nevyrábí výrobky spadající pod dotyčný kód KN, nýbrž jiné zobrazovací komponenty. Pokud jde o nesrovnalosti mezi dovozními statistikami Eurostatu a dovozními čísly, které udal čínský vyvážející výrobce, je třeba poznamenat, že – jak bylo uvedeno výše – dostupné údaje nevylučují, že byly z Číny do Společenství vyváženy barevné obrazovky lišící se od dotyčného výrobku.

(34) Mimoto šetření nezjistilo žádného jiného vyvážejícího výrobce dotyčného výrobku, než je ona výše zmíněná společnost.

(35) Na základě těchto důvodů a s přihlédnutím ke skutečnosti, že a) objem dovozu z Číny se během uvažovaného období výrazně snížil (83 %), b) že kód KN pro výrobek, jehož se opatření týká, zahrnuje rovněž výrobky, kterými se toto šetření nezabývá, a že tedy dovozní statistiky Eurostatu nemusejí přesně odrážet dovoz dotyčných výrobků z Číny, c) že objem dovozu udaný čínským vyvážejícím výrobcem v jeho odpovědi na dotazník byl pod úrovní minimální prahové hodnoty stanovené v čl. 5 odst. 7 základního nařízení a d) že neexistuje žádná informace svědčící o tom, že by čínský vyvážející výrobce nebyl jediným čínským výrobcem, který prodává dotyčný výrobek na vývoz do Společenství, bylo uznáno za vhodné považovat podíl čínského dovozu na trhu za nižší, než je minimální prahová hodnota.

2.3 Indie a Korea

(36) Vzhledem k závěrům dosaženým v 28. bodě odůvodnění ohledně Litvy a Malajsie a v 35. bodě ohledně Číny byly tudíž ve zbývajícím odhadu újmy analyzovány pouze dovozy ze dvou zbývajících zemí, totiž z Indie a Koreje, a jsou dále označovány jako dovozy z "dotyčných zemí".

2.4 Kumulativní odhad dovozu z dotyčných zemí

2.4.1 Objem dovozu

(37) Objem dovozu pocházejícího z dotyčných zemí se vyvíjel následovně.

Tabulka 2: Objem dovozu z dotyčných zemí do Společenství

Pramen:

Eurostat.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | Období šetření |

Celkem jednotek | 806188 | 318471 | 126559 | 483361 | 494254 |

Index 1995 = 100 | 100 | 40 | 16 | 60 | 61 |

Index 1997 = 100 | | | 100 | 382 | 391 |

(38) Objem dovozu z dotyčných zemí se během sledovaného období snížil celkově o 39 %. Výše uvedená tabulka ukazuje, že zatímco v letech 1995 až 1997 dumpingový dovoz poklesl (–84 %), od roku 1997 až do období šetření opět významně narůstal (+291 %).

2.4.2 Podíl dovozu na trhu

(39) S ohledem na přezkoumané údaje o spotřebě se tržní podíl, který zaujímal dumpingový dovoz z dotyčných zemí na trhu Společenství, vyvíjel tak, jak je znázorněno níže:

Tabulka 3: Podíl dovozu z dotyčných zemí na trhu Společenství

Pramen:

Odpovědi z dotazníku výrobního odvětví Společenství a Eurostat.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | Období šetření |

| 12,0 % | 5,4 % | 2,5 % | 9,8 % | 10,5 % |

Index 1995 = 100 | 100 | 45 | 21 | 81 | 88 |

Index 1997 = 100 | | | 100 | 385 | 414 |

(40) Tabulka ukazuje, že zatímco v průběhu let 1995 až 1997 podíl dovozu na trhu o 9,5 procentních bodů poklesl, od roku 1997 až do období šetření se o 8 procentních bodů zvýšil.

2.4.3 Průměrná dovozní cena

(41) Připomíná se, že podle závěrů dosažených v 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení průměrná dovozní cena barevných obrazovek pocházejících z Indie, Malajsie, Číny a Koreje již vykazovala klesající trend (–11 % ve sledovaném období a –19 % v období od roku 1997 do období šetření). Po vyloučení Malajsie a Číny se cenový vývoj projevil ještě výrazněji:

Tabulka 4: Průměrné dovozní ceny z dotyčných zemí ve Společenství

Pramen:

Eurostat.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | Období šetření |

ECU/jednotka | 39,36 | 42,15 | 45,27 | 34,85 | 31,85 |

Index 1995 = 100 | 100 | 107 | 115 | 89 | 81 |

Index 1997 = 100 | | | 100 | 77 | 70 |

Od roku 1995 až do období šetření prodejní ceny, které si dotyční vyvážející výrobci účtovali na trhu Společenství, poklesly o 19 %. Trend poklesu je ještě prudší při pohledu na vývoj mezi rokem 1997 a obdobím šetření, kdy průměrná dovozní cena klesla o 30 %. K této situaci došlo zároveň s nárůstem objemu dovozu o 291 %.

Mimoto mezi rokem 1997 a obdobím šetření průměrná dovozní cena poklesla mnohem více (–30 %), než průměrná cena v rámci výrobního odvětví Společenství (–19 %).

2.5 Cenové podtržení

(42) Protože výše uvedená analýza dotyčného dovozu nemá žádný vliv na cenové podtržení, závěry 59. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se, pokud jde o Indii a Koreu, potvrzují. Výsledky srovnání ukázaly, že průměrné rozpětí cenového podtržení, vyjádřené procentem z průměrných prodejních cen výrobního odvětví Společenství, je 14,7 % pro Indii a 10,8 % pro Koreu.

2.6 Závěr

(43) Na základě uvedených skutečností a důvodů bylo shledáno, že objem dumpingového dovozu pocházejícího z dotyčných zemí se vyvíjel ve dvou etapách. Mezi rokem 1995 a 1997 dovoz významně poklesl. Během doby období od roku 1997 až po období šetření se však oživil a vzrostl o 291 %. Pokud jde o podíl dovozu na trhu, byl zjištěn podobný trend. Podíl dovozu z dotyčných zemí na trhu poklesl v období od roku 1995 do roku 1997 o 9,5 procentních bodů, ale zvýšil se o 8 procentních bodů za dobu od roku 1997 do období šetření. Podobně dovozní ceny, které do roku 1997 vzrostly o 15 %, následně poklesly o 30 %.

3. Ekonomická situace výrobního odvětví Společenství

(44) Nebyly přijaty žádné připomínky ohledně prozatímní analýzy újmy, která naznačuje, že většina ekonomických ukazatelů vztahujících se k výrobnímu odvětví Společenství zaznamenala trend významného poklesu (60. až 69. bod a 72. až 79. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Zjištění o situaci výrobního odvětví Společenství jsou však zejména vzhledem ke změně spotřeby ve Společenství podrobněji popsána níže.

Je třeba poznamenat, že trend poklesu ekonomických ukazatelů vztahujících se k výrobnímu odvětví Společenství byl obzvláště výrazný v období od roku 1997 do období šetření.

Jak bylo uvedeno v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství je zastoupeno pouze jedním výrobcem, byly údaje vztahují se k výrobnímu odvětví Společenství označeny indexy, aby tak byl v souladu s článkem 19 základního nařízení zachován důvěrný charakter předložených údajů. Je rovněž třeba poznamenat, že ukazatele, které jsou výslovně uvedeny formou seznamu v čl. 3 odst. 5 základního nařízení, byly přezkoumány. Ukazatele, které se ukázaly jako relevantní, jsou stanoveny níže.

3.1 Výroba

(45) Připomíná se, že výroba barevných obrazovek výrobním odvětvím Společenství vzrostla během sledovaného období o 9 % (viz 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Je třeba také poukázat na to, že v době, kdy byla výroba barevných obrazovek přemístěna do některých ZSVE, výrobní odvětví Společenství zachovalo svou výrobu obrazovek ve Společenství.

3.2 Objem tržeb, průměrné prodejní ceny a ziskovost ve Společenství

(46) Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství ztratilo v průběhu sledovaného období 55 % objemu tržeb a 26 % během období od roku 1997 do období šetření (viz 66. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Souběžně s tím poklesla spotřeba v rámci uvedených období o 30 % a 6 %. Zdůrazňuje se, že hlavní pokles spotřeby spadá do období mezi lety 1995 až 1997 (–26 %), tedy do doby, kdy byla část výroby BTV ve Společenství částečně přesunuta do ZSVE, zatímco spotřeba zůstala od roku 1997 do období šetření celkově stálá. V důsledku toho byl pokles tržeb výrobního odvětví Společenství mnohem větší než pokles spotřeby.

(47) Jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ukázalo, že ceny účtované výrobním odvětvím Společenství nezávislým klientům poklesly během sledovaného období o 21 %, ale že hlavní pokles nastal mezi rokem 1997 a obdobím šetření (–19 %), protože ceny v období 1995 až 1997 byly stabilní. Takto se hlavní pokles cen výrobního odvětví Společenství projevil v době, kdy byla spotřeba relativně stálá (pokles o 6 % v období od roku 1997 do období šetření), zatímco ceny výrobního odvětví Společenství byly stabilní v době, když spotřeba významně poklesla (–26 % v období let 1995 až 1997).

(48) Mimoto byla ziskovost výrobního odvětví Společenství záporná. Jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, během sledovaného období došlo ke ztrátě přibližně čtyř procentních bodů zisku.

3.3. Podíl na trhu ve Společenství

(49) Na základě přezkoumaných údajů o spotřebě se podíl na trhu, jejž zaujímá výrobní odvětví Společenství, vyvíjel následovně.

Tabulka 5: Podíl na trhu, který zaujímá výrobní odvětví Společenství

Pramen:

Odpověď na dotazník výrobního odvětví Společenství a Eurostat.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | Období šetření |

Index 1995 = 100 | 100 | 107 | 83 | 64 | 65 |

Index 1997 = 100 | | | 100 | 77 | 78 |

(50) Výrobní odvětví Společenství ztratilo během sledovaného období 15,5 procentních bodů podílu na trhu, namísto šesti procentních bodů zjištěných v prozatímní etapě (viz 71. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Hlavní pokles podílu na trhu (–7,9 procentních bodů) se projevil v období od roku 1997 až do období šetření, kdy dumpingový dovoz zaznamenal prudký vzestup (+291 %) a získal významný podíl na trhu (+8 procentních bodů).

4. Závěr o újmě

(51) Připomíná se, že během sledovaného období prodejní ceny výrobního odvětví Společenství poklesly o 21 %, ziskovost byla záporná (ztráta okolo čtyř procentních bodů zisku), objem tržeb poklesl o 55 % (viz 81. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a ztráta podílu na trhu byla 15,5 procentních bodů. Průměrná cena dumpingového dovozu, která byla během sledovaného období setrvale nižší než průměrná cena ve výrobním odvětví Společenství, byla přibližně o 12 % nižší než průměrná cena ve výrobním odvětví Společenství během období šetření.

(52) Objem dumpingového dovozu výrazně poklesl v období let 1995 až 1997. Poté významně vzrostl o 291 % v období od roku 1997 do období šetření. Tento vzestup proběhl ve stejnou dobu jako pokles spotřeby o 6 % mezi rokem 1997 a obdobím šetření. S ohledem na průměrnou dovozní cenu je třeba poznamenat, že v období mezi lety 1995 až 1997 došlo k jejímu vzrůstu o 15 %, zatímco mezi rokem 1997 a obdobím šetření průměrné dovozní ceny poklesly o 30 %.

(53) Podrobnější šetření potvrdilo, že ekonomická situace výrobního odvětví Společenství se zhoršila zejména v období mezi rokem 1997 a obdobím šetření, kdy došlo k prudkému nárůstu dumpingového dovozu, a během kteréžto doby výroba výrobního odvětví Společenství poklesla o 15 % (viz 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení), jeho prodejní ceny o 19 % a stejně tak se výrazně snížila i ziskovost, zaměstnanost poklesla o 13 %.

(54) Ve světle toho, co bylo uvedeno, a zejména pak toho, co bylo řečeno o poklesu prodejních cen a ziskovosti, se potvrzuje závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo značnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

F. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1. Úvod

(55) V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení, bylo zkoumáno, zda byly závažné újmy, které utrpělo výrobní odvětví Společenství, způsobeny dumpingovým dovozem z dotyčných zemí.

(56) Vedle dumpingového dovozu byl rovněž posuzován účinek dalších známých faktorů, aby se zajistilo, že újmy způsobené těmito dalšími faktory nebudou nesprávně přisuzovány dumpingovému dovozu z dotyčných zemí.

2. Účinek dumpingového dovozu

(57) Po vyloučení Malajsie a Číny bylo shledáno, že v období mezi rokem 1997 až do období šetření objem dumpingového dovozu značně vzrostl (+291 %). Jeho podíl na trhu vzrostl o 8 procentních bodů. K opětnému oživení dovozu došlo v době, kdy spotřeba byla stálá. Ve stejné době došlo k poklesu tržeb výrobního odvětví Společenství (–26 %) a jeho podílu na trhu (–7,9 procentních bodů).

(58) Ceny účtované dotyčnými zeměmi na trhu Společenství poklesly během sledovaného období o 19 %. K nejvýraznějšímu poklesu došlo mezi rokem 1997 a obdobím šetření (–30 %). Ceny výrobního odvětví společenství poklesly během sledovaného období o 21 %, přičemž k hlavnímu poklesu došlo v období od roku 1997 do období šetření (–19 %). Cenové podtržení zjištěné během období šetření dosahovalo v průměru asi 12 %. To vedlo ke snížení ziskovosti výrobního odvětví Společenství, které se projevilo ztrátou dosahující až 4 % obratu.

(59) Na základě toho, co bylo uvedeno výše, zde existuje, zejména od roku 1997, zřejmá časová shoda mezi zhoršením situace výrobního odvětví Společenství a prudkým nárůstem dumpingového dovozu za nízké ceny z dotyčných zemí. V situaci, kdy se výrobní odvětví Společenství vskutku muselo vyrovnávat s vysokým objemem dumpingového dovozu pocházejícího z dotyčných zemí, ztratilo objem tržeb a podíl na trhu a nemělo takto jinou možnost, než se přizpůsobit poklesu cen způsobenému dumpingovým dovozem.

(60) Výše uvedené skutečnosti a závěry dokazují, že dumpingový dovoz za nízké ceny měl významný negativní dopad na ekonomickou situaci výrobního odvětví Společenství, zejména pak na podíl na trhu, objem tržeb, prodejní ceny a ziskovost, a způsobil značné újmy.

3. Vývoj spotřeby

(61) Byl vznesen argument, že újmy výrobního odvětví Společenství byly způsobeny hlavně dramatickým poklesem spotřeby v důsledku všeobecného oslabení trhu. Šetření skutečně prokázalo, že spotřeba během sledovaného období poklesla. Trh Společenství se z hlediska objemu zmenšil během sledovaného období o 30 % a od roku 1997 do období šetření o 6 %.

(62) Podrobnější šetření však ukázalo, že újmy, které utrpělo výrobní odvětví Společenství, nejsou výsledkem všeobecného oslabení trhu. Bylo shledáno, že to, co se jevilo jako všeobecné oslabení trhu, byl výsledek přemístění výroby BTV do některých ZSVE (viz 63. až 65. bod odůvodnění). Jelikož se spotřeba BTV, druhotného výrobku obsahujícího barevnou obrazovku, ve Společenství během sledovaného období dokonce ještě zvýšila (viz 66. a 67. bod odůvodnění), neměl by být takový vývoj spotřeby spojován s poklesem cen. Konečně je třeba poznamenat, že většina ekonomických ukazatelů vztahujících se k výrobnímu odvětví Společenství začala vykazovat silně klesající trend v období, kdy se spotřeba ustálila (viz 69. a 71. bod odůvodnění), tj. od roku 1997.

3.1 Účinky přemístění

(63) Podle dostupných informací došlo v první části sledovaného období k procesu přemístění výroby BTV do některých ZSVE. Následkem tohoto přemístění bylo snížení počtu barevných obrazovek spotřebovaných ve Společenství a zvýšení počtu obrazovek vyvezených pro potřebu těchto nových výrobních míst.

(64) Z toho je možno vyvodit, že pokles spotřeby barevných obrazovek ve Společenství ve skutečnosti neznamenal obecné snížení poptávky po výrobku s negativním účinkem na prodejní ceny, nýbrž jen posun v geografickém rozmístění jeho spotřebitelů. Zatímco přemístění výrobců BTV do ZSVE může být do velké míry vysvětlením poklesu spotřeby barevných obrazovek ve Společenství, jeho účinkem není obecné snížení poptávky po výrobku.

(65) Proto byl vyvozen závěr, že pokles prodejních cen, který byl pozorován během šetření na trhu Společenství, a to zejména od roku 1997, a zhoršení ekonomické situace výrobního odvětví Společenství nelze vysvětlit na základě obecného oslabení na celkovém trhu s dotyčným výrobkem.

3.2 Spotřeba BTV ve Společenství

(66) S ohledem na výše uvedené a pro celkový přehled a porozumění poklesu spotřeby barevných obrazovek ve Společenství během sledovaného období bylo prošetřeno, jak se spotřeba BTV vyvíjela během období od roku 1995 do roku 1998. Jelikož jsou barevné obrazovky používány při výrobě BTV, analýza spotřeby BTV ve Společenství doplňuje analýzu trhu s barevnými obrazovkami ve Společenství.

Tabulka 6: Spotřeba BTV ve Společenství

Pramen:

Údaje z průzkumu trhu s BTV a Eurostat.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | Období šetření |

Jednotky | 8292391 | 8070930 | 8342555 | 9276425 | Není k dispozici |

Index | 100 | 97 | 101 | 111 |

(67) Tabulka jasně ukazuje, že poptávka po BTV ve Společenství vzrostla během sledovaného období a zejména pak mezi lety 1997 a 1998.

(68) Z výše uvedeného plyne závěr, že negativní vývoj ve spotřebě barevných obrazovek ve Společenství není výsledkem všeobecného oslabení poptávky po BTV, protože poptávka vzrostla od roku 1995 do roku 1998 přibližně o 11 %. Přemístění tedy nemůže zakrývat skutečnost, že poptávka po BTV ve Společenství stále rostla, což dosvědčuje, že dotyčný výrobek není zastaralý.

3.3 Vývoj spotřeby od roku 1997

(69) Jak zachycuje tabulka 1 a jak se vysvětluje ve 26. bodě odůvodnění, nejvýraznější pokles spotřeby obrazovek ve Společenství nastal v období let 1995 až 1997 (–26 %). Poté však byl pozorován poměrně stálý trend spotřeby.

(70) Podrobnější analýza odhalila, že ceny výrobního odvětví Společenství byly stabilní v době, kdy spotřeba značně poklesla (–26 % v období let 1995 až 1997) a že hlavní pokles cen výrobního odvětví Společenství nastal v době, kdy byla spotřeba relativně stálá (pokles o 6 % v období od roku 1997 až do období šetření). A dále, že ekonomická situace Společenství se obzvláště zhoršila v období od roku 1997 do období šetření, kdy nastal prudký nárůst dumpingového dovozu (+291 % dovozního objemu a 8 procentních bodů podílu na trhu) a tržby výrobního odvětví Společenství poklesly o 26 % a došlo ke ztrátě 7,9 procentních bodů jeho podílu na trhu. V tomto období poklesla průměrná jednotková cena barevných obrazovek prodaných výrobním odvětvím Společenství nezávislým klientům o 19 %, výroba o 15 % a ziskovost přibližně o 4 procentní body. Na závěr je třeba poznamenat, že náklady výrobního odvětví Společenství na výrobu se během období klesajících tržeb nezvýšily. Mezi rokem 1997 a obdobím šetření došlo naopak ke snížení nákladů na výrobu o více než 10 %.

(71) Byl tedy vyvozen závěr, že vývoj spotřeby barevných obrazovek ve Společenství nemůže vysvětlovat zhoršení ekonomické situace výrobního odvětví Společenství a výrazný nárůst objemu dovozu a podílu dovezených barevných obrazovek z dotyčných zemí na trhu, a to zejména v období od roku 1997 do období šetření.

4. Dovoz do Společenství z jiných třetích zemí

(72) Celkový souhrn v níže uvedené tabulce zahrnuje dovoz ze všech zemí s výjimkou Indie a Koreje.

Tabulka 7: Dovoz z jiných třetích zemí

Pramen:

Eurostat.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | Období šetření |

Litva | 438051 | 549112 | 357202 | 408607 | 373510 |

Malajsie | 742235 | 500531 | 271838 | 525015 | 544397 |

Singapur | 678752 | 814216 | 984267 | 729387 | 480032 |

Jiné | 1096695 | 802426 | 997232 | 676018 | 467133 |

Jiné třetí země úhrnem | 2955733 | 2666285 | 2610539 | 2339027 | 1865072 |

Index 1995 = 100 | 100 | 90 | 88 | 79 | 63 |

Index 1997 = 100 | | | 100 | 90 | 71 |

Během období šetření patřila mezi největší dovozce z této skupiny do Společenství Litva, Malajsie a Singapur. Jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění, dovoz z Číny byl pod minimální prahovou hodnotou.

(73) Celkový objem dovozu z jiných třetích zemí se během sledovaného období snížil o 37 %, zatímco spotřeba poklesla o 30 %. V období od roku 1997 do období šetření tyto dovozy poklesly o 29 %, zatímco spotřeba poklesla o pouhých 6 %.

(73) Šetření ukázalo, že během období šetření ceny účtované většinou provozovatelů z jiných třetích zemí na trhu Společenství byly vyšší než ceny účtované na trhu Společenství dotyčnými zeměmi. Vývoj těchto cen byl podle Eurostatu následující:

Tabulka 8: Dovozní ceny

Pramen:

Eurostat.

(ECU/jednotka) |

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | Období šetření |

Litva | 34,97 | 36,96 | 38,88 | 35,40 | 27,36 |

Malajsie | 44,59 | 41,68 | 45,65 | 43,92 | 35,53 |

Singapur | 43,61 | 41,18 | 42,63 | 41,78 | 40,35 |

Průměrné dovozní ceny | 41,46 | 42,32 | 42,98 | 39,94 | 37,54 |

Index 1995 = 100 | 100 | 102 | 104 | 96 | 91 |

Index 1997 = 100 | | | 100 | 93 | 87 |

(75) Tabulka 8 ukazuje, že dovozní ceny Singapuru byly během období šetření nad úrovní cen výrobního odvětví Společenství a že ceny barevných obrazovek se mezi jednotlivými třetími zeměmi významně lišily. Dovozní ceny Malajsie byly srovnatelné s těmi, které účtovalo výrobní odvětví Společenství, ale ceny účtované vyvážejícími výrobci v Litvě byly nižší. Na základě toho nelze zcela vyloučit, že dovoz z některých třetích zemí měl negativní dopad na ekonomickou situaci Společenství.

5. Závěr týkající se příčinné souvislosti

(76) V závěru nelze vyloučit, že k újmám, které výrobní odvětví Společenství utrpělo, možná přispěly kromě dumpingového dovozu z dotyčných zemí také jiné faktory, zejména pak dovoz z Litvy. Tyto faktory však nejsou takového rázu, aby narušily příčinnou souvislost mezi zjištěnými újmami a účinky dotyčného dumpingového dovozu, zejména s ohledem na jeho podíl na trhu.

(77) Svědčí o tom jasně podstatné negativní události vývoje ekonomické situace výrobního odvětví Společenství zvláště od roku 1997 do období šetření. V této době došlo k prudkému nárůstu dovozu z dotyčných zemí (+291 %) a objem tržeb výrobního odvětví Společenství poklesl o 26 %. V tomto období ztratilo výrobní odvětví Společenství 7,9 procentních bodů svého podílu na trhu (dotyčné země získaly 8 procentních bodů), jeho průměrná cena poklesla o 19 %, výroba o 15 % a ziskovost asi o 4 procentní body. Během období šetření bylo navíc zjištěno významné cenové podtržení.

(78) Chování vyvážejících výrobců z dotyčných zemí mělo významné negativní důsledky pro situaci výrobního odvětví Společenství. Potvrdilo se tedy, že tento dovoz, je-li chápán odděleně od všeho ostatního, způsobil výrobnímu odvětví Společenství závažné újmy.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Zájem výrobního odvětví Společenství

(79) Je třeba poznamenat, že navzdory výše zmíněnému přemístění výroby BTV je výroba barevných obrazovek ve Společenství stále významná. Vzrůstající poptávka po BTV poukazuje dokonce k té skutečnosti, že dotyčný výrobek není zastaralý. Je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Společenství je životaschopné, jak o tom svědčí jeho postupy racionalizace. Výrobní odvětví Společenství se v rámci úspěšného pokusu o snížení nákladů na výrobu a posílení konkurenceschopnosti na trhu v posledních letech racionalizovalo a zlepšilo svou produktivitu. Panuje názor, že bez antidumpingových opatření budou ceny výrobního odvětví Společenství dále klesat, což by mohlo přivodit ukončení výroby barevných obrazovek ve Společenství, a tak vést ke snížení zaměstnanosti ve Společenství.

2. Dopad na dovozce a spotřebitele

(80) Protože po zveřejnění prozatímního nařízení nebyly přijaty žádné připomínky, které by se týkaly jakýchkoli potenciálních nevýhod, jež by antidumpingová opatření mohla přinášet pro činnost dovozců a spotřebitelů, potvrzují se závěry 108. až 110. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

3. Závěr

(81) Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že neexistují žádné závažné důvody proti zavedení antidumpingových opatření ohledně dovozu dotyčného výrobku z Indie a Koreje.

H. KONEČNÁ OPATŘENÍ

(82) Vzhledem k závěrům přijatým ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství se má za to, že mají být zavedena konečná antidumpingová opatření, aby se tak předešlo dalším újmám, které by výrobnímu odvětví Společenství způsobil dumpingový dovoz z Indie a Koreje.

1. Výše odstranění újmy

(83) Výše odstranění újmy byla propočtena s použitím stejné metody, jako je ta, která je objasněna v 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Byla stanovena výše cen nepůsobící újmy, která pokryje náklady výrobního odvětví Společenství na výrobu a umožní v nepřítomnosti dumpingového dovozu z dotyčných zemí dosáhnout rozumného zisku.

2. Forma a výše konečného cla

(84) V souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, jelikož rozpětí újmy bylo vyšší než dumpingové rozpětí zjištěné v případě všech dotyčných vyvážejících výrobců, konečné clo má být stanoveno ve výši posledně jmenovaného rozpětí.

3. Zastavení řízení

(85) Vzhledem k zjištěním o dovozech pocházejících z Litvy, Malajsie (minimální dumpingové rozpětí) a Číny (minimální podíl na trhu) by mělo být zastaveno řízení týkající se těchto zemí.

I. VYBRÁNÍ A UVOLNĚNÍ PROZATÍMNÍHO CLA

(86) Vzhledem k velikosti dumpingového rozpětí zjištěného u vyvážejících výrobců v Indii a Koreji a s ohledem na závažnost škod způsobených výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nutné, aby částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla dle nařízení (ES) č. 837/2000 byly s konečnou platností vybrány v rozsahu částky uložených konečných cel.

(87) Vzhledem k zastavení řízení týkajícího se dovozů z Malajsie a Číny by měly být uvolněny částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla za dovozy z těchto zemích dle nařízení (ES) č. 837/2000,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu barevných televizních obrazovek s úhlopříčkou (tj. s aktivní částí obrazovky měřené v přímé linii) nejméně 33 cm, avšak nejvýše 38 cm, s poměrem šířka/výška menším než 1,5 mm a roztečí (tj. rozestupem mezi dvěma čarami stejné barvy ve středu obrazovky) nejméně 0,4 mm, pocházejících z Indie a Korejské republiky, kódu KN ex85401111 (kód TARIC 8540111194).

2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, jsou tyto:

Země | Výše cla (%) |

Indie | 20,5 |

Korejská republika | 19,7 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Řízení týkající se dovozu barevných televizních obrazovek uvedených v čl. 1 odst. 1, pocházejících z Litvy, Malajsie a Čínské lidové republiky se zastavuje.

Článek 3

1. Částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla z dovozu z Indie a Korejské republiky podle nařízení (ES) č. 837/2000 se s konečnou platností vyberou ve výši konečně uložené celní sazby. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují.

2. Částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla z dovozu z Malajsie a Čínské lidové republiky podle nařízení (ES) č. 837/2000 se uvolňují.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 17. října 2000.

Za Radu

předseda

L. Fabius

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 905/98 (Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18).

[2] Nařízení Komise (ES) č. 837/2000 ze dne 19. dubna 2000 o uložení antidumpingového cla na dovoz některých barevných televizních obrazovek pocházejících z Indie, Malajsie, Čínské lidové republiky a Korejské republiky (Úř. věst. L 102, 27.4.2000, s. 15).

--------------------------------------------------