(ES) č. 2011/2000Nařízení Rady (ES) č. 2011/2000 ze dne 18. září 2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kazivce pocházejícího z Čínské lidové republiky

Nařízení Rady (ES) č. 2011/2000

ze dne 18. září 2000

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kazivce pocházejícího z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9, čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Platná opatření

(1) v březnu 1994 byla uložena konečná antidumpingová opatření nařízením Rady (ES) č. 486/94 [2] ve formě variabilního cla spojeného s minimální cenou 113,50 ECU za tunu na dovozy kazivce pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen "ČLR"). Období původního šetření pokrývalo období od 1. ledna 1991 do 30. března 1992;

2. Zahájení přezkumu

(2) po zveřejnění oznámení o blížícím se pozbytí platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozů z ČLR [3] v prosinci 1998 obdržela Komise žádost o přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení");

(3) žádost byla podána sdružením Eurometaux (dále jen "žadatel"), které zastupuje výrobce Společenství představující více než 95 % veškeré výroby kazivce ve Společenství;

(4) žádost byla založena na předpokladu, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vyústilo v pokračování nebo opakování dumpingu a újmy výrobnímu odvětví Společenství. Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existuje dostatek důkazů pro zahájení přezkumu podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, a zahájila přezkum [4];

(5) zároveň Komise rozhodla zahájit přezkum ze své vlastní iniciativy podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení v rozsahu omezeném na podobu cla. Toto rozhodnutí bylo založeno na předpokladu, že účinnost opatření k odstranění újmy byla zřejmě narušena vzhledem k pokračujícímu snižování tržního podílu výrobního odvětví Společenství po zavedení opatření a že vývozní ceny čínského kazivce zřejmě zůstaly pod úrovní minimální ceny;

3. Šetření

(6) Komise oficiálně informovala o zahájení přezkumu žádající výrobce Společenství, vývozce a výrobce ve vyvážející zemi, dovozce a také jejich zastupitelská sdružení, kterých se problém týká, a rovněž zástupce vyvážející země. Komise zaslala dotazníky všem těmto stranám a také těm, kteří o sobě dali vědět ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Dále byl informován a obdržel dotazník výrobce v Jižní Africe, která byla vybrána jako obdobná země. Komise dala rovněž všem přímo zainteresovaným stranám možnost písemně zveřejnit jejich stanoviska a žádat slyšení;

(7) Všichni žádající výrobci Společenství na dotazník odpověděli. Devět čínských vývozců/obchodníků, z nichž všichni jsou členy Čínské obchodní komory dovozců a vývozců železa, nerostů a chemikálií ("CCCMC"), odpovědělo na dotazník pro vývozce/obchodníky. Dotazník pro vývozce/obchodníky vyplnil dále Cometals, New York, Spojené státy americké, nezávislý obchodník s čínským kazivcem, a CMC Trading AG, Zug, Švýcarsko;

(8) Komise vyhledala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti pokračování či opakování dumpingu a újmy a zhodnocení zájmu Společenství. Za účelem ověření byly navštíveny provozovny následujících společností:

(a) žádající výrobci Společenství:

- Minersa, Bilbao, Španělsko;

- Nuova Mineraria Silius, Cagliari, Itálie;

- Sachtleben Bergbau, Lennestadt, Německo;

- Sogerem, Albi, Francie.

(b) uživatelé ve Společenství:

- Ausimont SpA, Milan, Itálie;

- Bayer, Leverkusen, Německo;

- Fluorsid, Assemini, Itálie;

- ICI Chemicals, Runcorn, Spojené království;

(9) šetření o pokračování nebo opakování dumpingu pokrývalo období od 1. března 1998 do 28. února 1999, zejména měsíce březen a září 1998 a únor 1999 (dále jen "období šetření"). Hodnocení pokračování nebo opakování újmy pokrývalo období od 1. ledna 1993 až do 28. února 1999 (dále jen "hodnocené období");

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(10) dotyčný výrobek je kazivec kyselé i keramické povahy ve filtračním koláči nebo ve formě prášku s obsahem fluoridu vápenatého (CaF2) nejvýše 97 % hmotnostních, kódu KN ex25292100 (kód Taricu 2529210010), a také s obsahem fluoridu vápenatého (CaF2) více než 97 % hmotnostních, kódu KN ex25292200 (kód Taricu 2529220010) ("fluorit"). Aby mohl být kazivec vyroben, musí být vytěžena, rozdrcena a obroušena ruda. Výsledkem je kazivec s různým obsahem fluoridu vápenatého. Kazivec ve filtračním koláči a ve formě prášku se liší pouze v obsahu vlhkosti, avšak při používání je dokonale zaměnitelný. Kazivec se používá především jako surovina pro výrobu fluorovodíku. Tento výrobek je hojně využíván při výrobě fluorouhlovodíků, základních kyselin pro aerosoly, chladicích prostředků, umělé pěny; při výrobě fluoridu hlinitého používaného v hliníkovém odvětví a při výrobě fluorových preparátů jako jsou rozpouštědla. Jelikož mají všechny druhy kazivce identické nebo podobné fyzické a chemické vlastnosti a identické použití, jsou považovány za jeden a tentýž výrobek;

2. Obdobný výrobek

(11) jak bylo stanoveno v předchozím šetření a potvrzeno v tomto šetření, kazivec vyvážený do Společenství z ČLR, kazivec vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství a kazivec vyráběný a prodávaný na domácím trhu obdobné země jsou identické nebo mají velmi podobné základní fyzické a chemické vlastnosti a použití.

K tomuto závěru se došlo s přihlédnutím ke skutečnosti, že kazivec se těží a zpracovává obdobnými způsoby, přes rozdíly ve způsobu těžby, v obsahu CaF2 v ložisku a ve výrobní metodě, které se mohou celosvětově a také v rámci Společenství lišit od výrobce k výrobci. To potvrzuje skutečnost, že výrobci Společenství i čínští vývozci mají mnoho společných zákazníků;

(12) se zřetelem k výše uvedenému bude považován kazivec vyvážený do Společenství, kazivec prodávaný na domácím trhu v Jižní Africe a kazivec vyráběný a prodávaný na trhu Společenství za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení;

C. PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

(13) přes zavedení antidumpingových opatření výrazně vzrostla velikost dovozů kazivce z ČLR během období uplatňování opatření z 62935 tun v roce 1995 na 155200 tun v roce 1998, což pokrývá hlavní část období šetření definovaného v bodě odůvodnění 9. Bylo zhodnoceno, zda dumping pokračoval nebo zda by mohl pokračovat během období šetření;

1. Běžná hodnota

(a) Obdobná země

(14) běžná hodnota dovozů z ČLR byla v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení založena na údajích ze třetí země s tržním hospodářstvím. V původním šetření byla vybrána Jižní Afrika jako vhodná třetí země s tržním hospodářstvím. Proto se v oznámení o zahájení tohoto přezkumu počítalo s tím, že bude tato země zachována pro určení běžné hodnoty. Jeden spolupracující vývozce/obchodník a několik uživatelů kazivce ve Společenství byli toho názoru, že Jižní Afrika není vhodná na základě toho, že přístup k surovinám je v Jižní Africe obtížnější než v ČLR. Soudili zejména, že doly na kazivec v Jižní Africe nenabízejí tolik přirozených výhod jako doly v ČLR, v důsledku čehož jsou náklady na těžbu a zpracování v dolech Jižní Afriky vyšší než v dolech ČLR; tyto strany však netvrdily, že by se okolnosti předchozího šetření změnily. Tyto strany navrhly Mexiko a Keňu jako alternativní obdobné země, v nichž byly podle jejich názoru přirozené podmínky srovnatelné s podmínkami v ČLR;

(15) v tomto ohledu se Komise pokoušela spolupracovat se zeměmi, o nichž se vědělo, že se v nich vyrábí kazivec v dostatečném množství. Žádost o spolupráci byla určena zejména jednomu výrobci v Jižní Africe, jednomu výrobci v Maroku, čtyřem výrobcům v Mexiku a jednomu výrobci z Keni. Jen výrobce z Jižní Afriky však plně spolupracoval. Žádná z ostatních oslovených společností neodpověděla na dotazník ve lhůtě stanovené pro odpověď. Výrobce z Keni zaslal neúplnou odpověď po uběhnutí lhůty;

(16) vzhledem k tomu, že byla zajištěna spolupráce výrobce z Jižní Afriky a jelikož ostatní země byly považovány za méně vhodné jako obdobné země, byla tato země zachována jakožto obdobná země;

(17) v tomto ohledu by mělo být poznamenáno, že domácí prodej jihoafrického spolupracujícího výrobce byl reprezentativní (viz bod odůvodnění 20), zatímco výše uvedený výrobce z Keni nerealizoval žádný domácí prodej;

(18) těžební metodu, kvalitu a výrobní proces jihoafrického výrobce lze považovat za podobné těžební metodě, kvalitě a výrobnímu procesu čínských výrobců, jak bylo stanoveno v šetření, které vedlo k opatřením v rámci přezkumu. Údajný rozdíl v přístupu k surovinám v Jižní Africe a v ČLR byl řádně prozkoumán, stejně jako v původním šetření, při porovnávání vývozní ceny a běžné hodnoty (viz bod odůvodnění 26). Všechny strany byly řádně informovány o konečném výběru Jižní Afriky jako obdobné země;

(b) Určení běžné hodnoty

(19) běžná hodnota byla stanovena na základě údajů poskytnutých spolupracujícím jihoafrickým výrobcem. Jméno společnosti zde není odhaleno, protože jeho spolupráce mohla být zajištěna pouze za předpokladu, že Komise poskytne úplnou záruku důvěrného zacházení s její totožností;

(20) v souladu s článkem 2 základního nařízení bylo nejdříve zhodnoceno, zda byl domácí prodej dotyčného výrobku reprezentativní ve vztahu k čínským vývozům do Společenství. Bylo zjištěno, že domácí prodej jihoafrického spolupracujícího výrobce představoval poněkud méně než 5 % celkových dovozů do Společenství z ČLR během období šetření, zatímco během období uplatňování opatření obecně převyšoval 5 %. Za těchto okolností byla Komise toho názoru, že domácí prodej v Jižní Africe byl reprezentativní pro čínské vývozy do Společenství. Dále bylo stanoveno, že domácí prodej probíhal v rámci běžné obchodní činnosti, tj. za domácí ceny umožňující úhradu všech nákladů. Proto byla prodejní cena na domácím trhu použita jako základ pro výpočet běžné hodnoty;

2. Vývozní cena

(21) v souladu s článkem 17 základního nařízení a vzhledem k tomu, že počet čínských vývozců/obchodníků, kteří byli členy CCCMC a kteří chtěli spolupracovat, byl vysoký, bylo šetření omezeno na vzorek vývozních transakcí uzavřených devíti výše zmíněnými vývozci/obchodníky. Jejich vývozní transakce dohromady představují reprezentativní množství vývozů, tj. 70 % veškerých dovozů do Společenství dotyčného výrobku z ČLR v roce 1998, což je období, pro které byly v době výběru vzorku k dispozici údaje;

(22) jelikož čínští vývozci/obchodníci prodali své vývozy nespřízněným dovozcům ve Společenství, vývozní cena byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných za vývoz do Společenství;

(23) použité ceny CIF hranice Společenství byly založené na cenách uvedených spolupracujícím vývozcem/obchodníkem z USA Cometals a na cenách vypočtených z údajů předložených spolupracujícími čínskými vývozci/obchodníky. Vzhledem k tomu, že spolupracující čínští vývozci/obchodníci prodávali ve Společenství na základě cen FOB z ČLR, jejich hodnoty CIF byly určeny prostřednictvím započítání přiměřené částky na zaoceánskou přepravu a pojištění do těchto cen, jak bylo stanoveno na základě údajů předložených spolupracujícími uživateli ve Společenství;

3. Srovnání

(24) za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly vzaty do úvahy rozdíly ve faktorech, které prokazatelně ovlivňují ceny a cenovou srovnatelnost v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení;

(25) byly provedeny úpravy zohledňující rozdíly ve fyzikálních vlastnostech, dopravě, pojištění, manipulačních poplatcích a úvěrech;

(26) zvláštní úvahu si zaslouží dvě úpravy s ohledem na fyzikální vlastnosti:

- čínské vývozy kazivce na trh Společenství mají vlhkou formu, zatímco domácí prodej spolupracujícího jihoafrického výrobce na jihoafrickém trhu má suchou formu. Jako v předchozím šetření byla provedena úprava běžné hodnoty založená na rozumném odhadu rozdílu tržní hodnoty mezi kazivcem v suché a vlhké formě, tj. v nákladech na sušení včetně přiměřené částky na prodej, provoz a administrativu a zisku;

- šetření, které vedlo k zavedení opatření v rámci přezkumu, stanovilo, že ČLR má oproti Jižní Africe přirozené výhody z důvodů snadnějšího přístupu k surovinám, což má zase dopad na čistotu výrobku, a že v tomto ohledu existují v Jižní Africe některé náklady, které neexistují v ČLR. Proto za účelem vyrovnání tohoto rozdílu ovlivňujícího cenovou srovnatelnost byla v rámci původního šetření zajištěna úprava běžné hodnoty. Vzhledem k tomu, že dotyčná přirozená výhoda stále existovala, bylo pro účely současného přezkumu rozhodnuto provést stejnou úpravu běžné hodnoty, jako v původním šetření;

(27) spolupracující čínští vývozci/obchodníci požadovali úpravu zohledňující rozdíly mezi stupni obchodu na základě toho, že jihoafrický spolupracující výrobce prodává uživatelům a čínští vývozci/obchodníci prodávají dovozcům/obchodníkům. Po dalším prozkoumání problému se došlo k závěru, že existuje rozdíl mezi stupni obchodu, který ospravedlňoval úpravu. Jelikož spolupracující jihoafrický vývozce neprodává dvou různým uvažovaným stupňům obchodu, úprava byla odhadnuta podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) na 10 % jeho hrubé marže v souladu se zavedenou praxí institucí Společenství;

4. Dumpingové rozpětí

(28) srovnání váženého průměru vývozní ceny s váženým průměrem běžné hodnoty ukázalo pokračující dumping během období šetření, přičemž dumpingové rozpětí se rovnalo částce, o kterou běžná hodnota převyšovala vývozní cenu (vyjádřenou jako procento z dovozních cen CIF na hranici Společenství, clo neplaceno). Avšak zjištěné dumpingové rozpětí bylo nižší než dumpingové rozpětí stanovené v původním šetření. Mělo by být rovněž řečeno, že snížená úroveň dumpingu je v podstatě důsledkem vzrůstu vývozních cen, které odrážejí čínský systém vývozních licencí a podobu antidumpingového cla (tj. variabilního cla);

5. Závěr týkající se pravděpodobnosti pokračování dumpingu

(29) jelikož byl zjištěn dumping během období šetření, není žádný důvod domnívat se, že dumping nebude pokračovat, pokud budou v současné době platná antidumpingová opatření zrušena;

D. PRAVDĚPODOBNOST OPAKOVÁNÍ DUMPINGU

1. Předběžné poznámky

(30) potom, co bylo prokázáno pokračování dumpingu během období šetření, byla prozkoumána pravděpodobnost opakování dumpingu, pokud by se měla odstranit dotyčná opatření. Za tím účelem byly prozkoumány následující faktory: vývoj čínských vývozních cen od roku 1993 do období šetření, dopad systému vývozních licencí zavedeného čínskými orgány v roce 1994 a situace v ČLR týkající se výroby kazivce, výrobní kapacity a zásob;

2. Vývoj cen čínského vývozu do Společenství

(31) současně se zavedením antidumpingových opatření se postupně zvyšovaly vývozní ceny čínského kazivce, které se v průměru a na základě cen CIF hranice Společenství přiblížily minimální ceně 113,5 ECU za tunu (čisté váhy v suchém stavu). Ceny se konkrétně zvýšily z 86 ECU v roce 1993 na 111 ECU za tunu (čisté váhy v suchém stavu) v roce 1998. To zřejmě naznačuje, že minimální cena působila jako stimul pro zvýšení cen. Proto je pravděpodobné, že odstranění opatření by situaci obrátilo a přivodilo snížení vývozních cen;

3. Dopad čínského systému vývozních licencí

(32) čínská vláda zavedla v roce 1994 kontrolní systém složený z ročních vývozních kvót spojených s poplatky za vývozní licence, které pokrývaly množství nerostů včetně kazivce. Mělo by být uvedeno, že zavedení systému vývozních licencí se krylo s uvalením antidumpingových cel na kazivec a s působením antidumpingových cel uvalených na ostatní nerosty pokryté systémem. Prohlašovaným cílem byla stabilizace vyváženého množství kazivce a ostatních nerostů a také zabránění poklesu vývozních cen pod tlakem vnitřní soutěže. Ve skutečnosti měl systém dopad na zvýšení cen čínských vývozů do Společenství. Kvóta byla v roce 1998 zrušena a znovu zavedena v roce 1999, zatímco poplatek za vývozní licence zůstal od svého zavedení v platnosti. Vývozní licence jsou vydraženy a prodány nejvyšší nabídce nebo nabídce, která je vyšší než průměrná cena;

(33) systém vývozních licencí byl od svého zavedení několikrát pozměněn, včetně dočasného zrušení systému kvót v roce 1998. Proto by se čínská správa mohla rozhodnout změnit systém nebo ho úplně odstranit bez předchozího oznámení, pokud by se změnily převládající podmínky na mezinárodních trzích, nebo pokud by měla za to, že systém neplní své cíle. To by mohlo dále vést ke snížení vývozních cen, zejména pokud by byla v současnosti platná antidumpingová opatření zrušena;

(34) v každém případě s přihlédnutím ke skutečnosti, že orgány vyvážející země provozují výše popsaný systém nezávisle, neměl by mít tento systém žádný vliv na rozhodnutí institucí Společenství týkající se toho, zda obnovit antidumpingová opatření v rámci šetření provedeného podle čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 základního nařízení či nikoli;

4. Čínská výroba, výrobní kapacita a zásoby

(35) žádný čínský výrobce kazivce nenabídl spolupráci. Čínským orgánům a CCCMC bylo sděleno, že vzhledem k nedostatku úzké spolupráce budou považovány odpovědi poskytnuté různými čínskými stranami zapojenými do přezkumu za nedostatečné. Během uvedené lhůty nebyly poskytnuty žádné údaje. Komise byla proto nucena v souladu s článkem 18 základního nařízení dojít k závěrům týkající se výroby, výrobní kapacity a zásob čínského kazivce na základě dostupných informací. Použité údaje vyplývají z výzkumu trhu daného odvětví, z údajů poskytnutých předním světovým obchodníkem s dotyčným výrobkem a také z veřejných údajů, které daly k dispozici jiné antidumpingové orgány;

(36) v tomto ohledu bylo během šetření zjištěno zvýšení čínské výrobní kapacity kazivce a zvyšování zásob, které představuje riziko zvýšení čínských vývozů, což by mohlo vyvolat celosvětové snížení cen. Čínská výrobní kapacita kazivce kyselé povahy se vskutku zvýšila o 26 % mezi roky 1993 a 1998. Zvýšení kapacity vedlo rovněž k omezenému využití kapacity, které se u kazivce kyselé povahy odhadovalo na 59 % v roce 1998. Bylo zjištěno výrazné navýšení čínských zásob. To vede k situaci, která je obzvláště nestálá vzhledem k tomu, že čínská výroba kazivce kyselé povahy představuje přibližně 52 % světové výroby a čínské vývozy odpovídají 38 % světové výroby;

5. Závěr týkající se opakování dumpingu

(37) se zřetelem k tomu, že:

- bylo zjištěno, že vývozy kazivce do Společenství pocházející z ČLR byly během období šetření na úrovni dumpingových cen,

- vývoj čínských vývozních cen CIF je z velké části závislý na existenci antidumpingových opatření v rámci přezkumu a na systému vývozních licencí zavedeném a nezávisle řízeném vládou ČLR,

- vzhledem k možné přechodné povaze systému vývozních licencí nelze tento systém považovat za záruku, že budou současné vývozní ceny zachovány,

- čínští výrobci kazivce radikálně zvýšili svou výrobní kapacitu, nahromadili obrovské zásoby a v současné době mají velice nízké využití kapacity,

se došlo k závěru, že je pravděpodobné, že dumping bude pokračovat ve výrazně větším množství, pokud by byla platná opatření odstraněna;

E. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(38) šetření ukázalo, že spolupracující výrobci Společenství představují více než 95 % celkové výroby Společenství dotyčného výrobku během období šetření. Proto tvoří tito výrobci výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Dále budou uváděni jako výrobní odvětví Společenství;

F. ANALÝZA SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍ S KAZIVCEM

1. Spotřeba na trhu Společenství

(39) viditelná spotřeba byla založena na společné velikosti prodeje výrobního odvětví Společenství nespřízněným stranám na trhu Společenství, na údajích o velikosti celkových dovozů z ČLR uvedených v dotaznících pro vývozce/obchodníky, na dovozech z jiných třetích zemí oznámených Eurostatem a také na informacích od národních statistických úřadů Rakouska, Finska a Švédska, týkajících se dovozních informací do roku 1995;

(40) má se za to, že se prodej výrobců Společenství spřízněným stranám, které kazivec vnitřně přetvářejí, uskutečnil na závislém trhu, a proto byl vyloučen z hodnocení spotřeby Společenství a obecněji postavení výrobního odvětví Společenství. K tomuto závěru se došlo se zřetelem ke skutečnosti, že kazivec určený pro závislý trh nekonkuroval kazivci dostupnému ve Společenství a že prodej tohoto výrobku spřízněným stranám proběhl za transferové ceny;

(41) žadatel prohlašoval, že by některé dovozy pocházející z Namibie a Jižní Afriky neměly být zahrnuty do výpočtu spotřeby, protože tyto dovozy byly určeny uživatelům ve Společenství spřízněným s dotyčnými vývozci a byly proto uskutečněny na závislém trhu;

(42) bylo zjištěno, že obě země vyvážely dotyčný výrobek ke spřízněným i nespřízněným společnostem. Spřízněné strany ve Společenství navíc koupily dotyčný výrobek také od nespřízněných zdrojů. Vzhledem k tomu, že nebylo možné jasně oddělit tyto dva typy prodeje, došlo se k závěru, že do výpočtu spotřeby Společenství by měly být zahrnuty všechny dovozy;

(43) na tomto základě se spotřeba ve Společenství rozvíjela z přibližně 284300 tun v roce 1993, na 392700 tun v roce 1994, na 400900 tun v roce 1995, na 470700 tun v roce 1996, na 491800 tun v roce 1997 a na 496200 tun v roce 1998. Spotřeba kazivce ve Společenství se zvýšila o 75 % během uvažovaného období, obzvláště mezi roky 1993 a 1994 (+ 38 %) a mezi roky 1995 a 1996 (+ 17 %). Toto zvýšení spotřeby je spojeno s vývojem poptávky po hliníku a zvýšenou poptávkou po fluorouhlovodících (chladící prostředky), které mají zvláštní nároky na fluorit. Toto zvýšení lze také připsat rozvoji nových následných využití kazivce;

2. Dovozy z dotyčné země

(a) Velikost dovozu, podíl dovozů a tržní podíl dotyčných dovozů

(44) velikost dovozů kazivce pocházejícího z ČLR se výrazně zvýšila z přibližně 60400 tun v roce 1993 na 62900 tun v roce 1994, na 68500 tun v roce 1995, na 109300 tun v roce 1996, na 128800 tun v roce 1997 a na 155200 tun v roce 1998. Čínské dovozy kazivce do Společenství se neustále zvyšovaly během uvažovaného období o přibližně 157 % a rostly rychlejším tempem než spotřeba Společenství;

(45) podíl dovozů z ČLR na celkových dovozech kazivce do Společenství se pohyboval mezi 26,7 % a 50,6 %. Nejvyššího dovozního podílu bylo dosaženo během období šetření;

(46) podíl dovozů z ČLR na trhu Společenství se rozvíjel z 21,3 % v roce 1993 na 16 % v roce 1994, na 17,1 % v roce 1995, na 23,2 % v roce 1996, na 26,2 % v roce 1997 a na 31,3 % v roce 1998. To odpovídá celkovému zvýšení o 10 bodů během sledovaného období. Snížení tržního podílu v letech 1994 a 1995 lze vysvětlit zavedením antidumpingových opatření v březnu 1994 a čínským systémem vývozních licencí zavedeným v dubnu 1994;

(b) Cenový vývoj a chování cen dotyčných dovozů

(i) Cenový vývoj

(47) podle odpovědí na dotazník pro vývozce/obchodníky bylo zjištěno, že ceny čínského kazivce se zvýšily o 29 % mezi rokem 1993 a obdobím šetření a dosáhly úrovně vyjádřené v ceně CIF hranice Společenství nepatrně pod minimální cenou 113,5 euro za tunu. Zejména mezi roky 1993 a 1997 se ceny čínského kazivce neustále zvyšovaly z 86,06 ECU za tunu na 114,58 ECU za tunu. Pokles čínských cen mezi roky 1997 a 1998 se kryl s odstraněním čínských vývozních kvót, které vyvolalo všeobecný pokles čínských vývozních cen na všech vývozních trzích;

(ii) Chování cen

(48) za účelem zhodnocení chování cen čínských dovozů během období šetření bylo provedeno cenové srovnání na základě průměrných cen prodeje výrobního odvětví Společenství a průměrných cen prodeje spolupracujících čínských vývozců/obchodníků a obchodníků mimo ES nespřízněným dovozcům ve Společenství, upravených na stejný stupeň obchodu;

(49) čínské ceny byly během tohoto časového období nižší o rozpětí zhruba 12 % než ceny výrobního odvětví Společenství. Mělo by být uvedeno, že rozpětí podhodnocení dosahovalo v předchozím šetření 41 %;

1. Ekonomické postavení výrobního odvětví Společenství

(a) Výroba

(50) výroba výrobního odvětví Společenství se zvýšila o 32 % v průběhu sledovaného období z přibližně 276000 tun v roce 1993 na přibližně 363800 tun v roce 1998. Maximum přibližně 372300 tun bylo dosaženo v roce 1995;

(b) Výrobní kapacita

(51) výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství byla vypočítána na základě kapacity flotace, která představuje zúžení výroby kazivce. Ta klesla z 518000 tun v roce 1993 na 502000 v roce 1998, což představuje snížení o 3 % během sledovaného období;

(c) Využití kapacity

(52) využití kapacity výrobního odvětví Společenství se zvýšilo z 53 % v roce 1993 na 60 % v roce 1994, na 72 % v roce 1995, na 68 % v letech 1996 a 1997 a na 72 % v roce 1998. Nízké úrovně v letech 1993 a 1994 lze vysvětlit účinky dumpingových dovozů zjištěných v předchozím šetření. Antidumpingová opatření začala působit až po roce 1994, což umožnilo výrobnímu odvětví Společenství využívat kapacitu na vyšší úrovni;

(d) Velikost prodeje

(53) prodej výrobního odvětví Společenství se ve Společenství zvýšil z přibližně 120000 tun v roce 1993 na přibližně 189000 tun v roce 1998. Zvýšení prodeje bylo obzvláště patrné v roce 1995, kdy výrobní odvětví Společenství zvýšilo svůj prodej na 191600 tun snížením svých cen. To bylo učiněno z toho důvodu, aby si výrobní odvětví zachovalo svůj podíl na trhu Společenství;

(e) Tržní podíl

(54) podíl výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se snížil z 42,1 % v roce 1993 na 38,1 % v roce 1998, přičemž vrcholu dosáhl v roce 1995. Tržní podíl 47,8 % dosažený v roce 1995 odpovídá všeobecnému poklesu dovozů do Společenství v tomto roce, který byl výsledkem nízkých cen zavedených výrobním odvětvím Společenství na úkor jeho ziskovosti. Po roce 1995 se tržní podíl pravidelně snižoval a klesal o 4 procentní body ve srovnání s rokem 1993;

(f) Vývoj cen

(55) průměrná prodejní cena kazivce výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se mezi roky 1993 a 1995 snížila a všeobecně zvýšila mezi roky 1995 a 1998, přičemž vrcholu dosáhla v roce 1997. Nízká úroveň ceny v roce 1995 odpovídá výše nastíněné strategii výrobního odvětví Společenství: pokusit se udržet tržní podíl snižováním své cenové úrovně. Mezi roky 1995 a 1997 se cenová úroveň výrobního odvětví Společenství zvýšila, což se krylo se stabilním růstem čínských cen i poptávky po kazivci. Mezi roky 1997 a 1998 se ceny výrobního odvětví Společenství mírně snížily, což se krylo se snížením čínských dovozních cen;

(g) Ziskovost

(56) ziskovost výrobního odvětví Společenství vyjádřená v procentech z čistého prodeje stoupla z -11,8 % v roce 1993 na 0,9 % v roce 1998;

(h) Zaměstnanost

(57) zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství poklesla z 696 zaměstnanců v roce 1993 na 689 zaměstnanců v roce 1998;

(i) Zásoby

(58) zásoby výrobců Společenství se stabilně snižovaly z přibližně 50000 tun v roce 1993 na 28400 tun v roce 1998, což odpovídá poklesu o 43 %. Zásoby představovaly 18 % z výroby v roce 1993 a 8 % v roce 1998;

(j) Investice

(59) celkové investice výrobního odvětví Společenství týkající se kazivce se zvýšily přibližně z 2,2 mil. ECU v roce 1993 na 9,4 mil. ECU v roce 1998;

(k) Závěr

(60) po zavedení antidumpingových opatření v roce 1994 se postavení výrobního odvětví Společenství celkově zlepšilo. Pokračovaly snahy o racionalizaci výrobního procesu a byly uskutečněny nové investice. Avšak i když se postavení celkově zlepšilo, období, ve kterém působila opatření, neumožnilo výrobnímu odvětví Společenství plně se vzpamatovat z předchozích dopadů dumpingových dovozů, zejména pokud jde o ziskovost. Ziskovost výrobního odvětví Společenství skutečně zůstala mezi roky 1993 a 1997 záporná. Od roku 1997 se ziskovost výrobního odvětví Společenství zlepšovala, což se krylo s celkovým vyrovnáním cen jeho prodeje ve Společenství a zlepšením jeho produktivity. Výrobní odvětví Společenství je však jen těsně nad úrovní rentability a jeho finanční výsledky jasně zaostávají za tím, čeho by toto výrobní odvětví mohlo dosáhnout za obvyklých tržních podmínek;

(61) proto se došlo k závěru, že ačkoli se postavení výrobního odvětví Společenství zlepšilo po zavedení antidumpingových opatření, plně se nevzpamatoval a je stále v nejistém postavení;

4. Dopad dotyčných dovozů

(62) šetření ukázalo, že přes zavedení antidumpingových opatření v březnu 1994 se čínské vývozy na trh Společenství nadále zvyšovaly. Dovozy kazivce z ČLR se vskutku zvýšily o 157 % mezi roky 1993 a 1998 a jejich podíl na trhu Společenství se zvýšil z 21,3 % na 31,3 %. Ve stejném období se prodej výrobního odvětví Společenství zvýšil o 58 %, avšak výrobní odvětví Společenství přišlo o tržní podíl ve prospěch čínských dovozů. Jeho podíl na trhu Společenství se snížil z 41,2 % na 38,1 %;

(63) co se týče cen, ceny čínských dovozů se během uvažovaného období zvýšily o 29 %. Tento cenový vývoj je třeba posuzovat v souvislosti s antidumpingovými opatřeními z března 1994 a čínským systémem vývozních licencí zavedeným v roce 1994, který přispěl k celosvětovému zvýšení čínských cen. Zvýšení cen je významnější od roku 1996 a kryje se s vyrovnáním prodejních cen a omezením ztrát výrobního odvětví Společenství;

(64) v červenci 1998 zrušilo Ministerstvo zahraničního obchodu a hospodářské spolupráce (MZOHS) vývozní kvóty a zachovalo pouze licenční poplatky. S tím se krylo snížení čínských cen, zejména ve druhé polovině roku 1998 a v roce 1999, které ukázalo potenciál snižování cen čínského kazivce za předpokladu neexistence antidumpingových opatření;

5. Velikost a ceny dovozů z jiných třetích zemí

(65) velikost dovozů kazivce z jiných třetích zemí se zvýšila o 46 % během sledovaného období z přibližně 104100 tun v roce 1993 na 151700 tun v roce 1998. Tržní podíl výše uvedených zemí se však všeobecně snížil mezi roky 1993 a 1998 z 36,6 % na 30,6 %;

(66) co se týče cen těchto jiných vyvážejících zemí, je zaznamenáno, že se zvýšily o 20 % mezi roky 1993 a 1998. Avšak v průměru zůstaly s výjimkou Maroka nižší než čínské ceny. V případě Namibie a Jižní Afriky je třeba vidět skutečnost, že průměrné vývozní ceny jsou nižší než čínské ceny, v souvislosti se skutečností, že část vývozů do Společenství je určena spřízněným uživatelům ve Společenství, pravděpodobně za transferové ceny. Co se týče Keni a Mexika, jejich ceny kazivce zřejmě odrážejí vyšší procento nečistot, které tlačí na nižší ceny, protože pro uživatele představuje dodatečné náklady;

(67) na základě výše uvedeného se má za to, že dovozy kazivce z jiných třetích zemí měly omezený dopad na ekonomické postavení výrobního odvětví Společenství. Dále to naznačuje, že čínští vývozci dokázali výrazně zlepšit jejich postavení ve Společenství na úkor nejen výrobního odvětví Společenství, ale také jiných třetích zemí;

G. PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ ÚJMY

(68) za účelem zhodnocení pravděpodobného dopadu pozbytí účinnosti platných opatření byly prozkoumány následující faktory: postavení fluoritového odvětví v ČLR, chování čínských dovozů kazivce v jiných třetích zemích a pravděpodobné důsledky odstranění antidumpingových opatření pro postavení výrobního odvětví Společenství;

1. Analýza postavení fluoritového odvětví v ČLR

(a) Výroba, výrobní kapacita, zásoby

(69) žadatel tvrdil, že výroba a výrobní kapacita kazivce se v ČLR podstatně zvýšily během uvažovaného období a dosáhly úrovně výrazně nad roční světovou spotřebou. Dále tvrdil, že pokud budou opatření odstraněna, hrozí další zvyšování dumpingových čínských dovozů;

(70) čínští vývozci/obchodníci prohlašovali, že je velmi nepravděpodobné, že by se vývozy kazivce do Společenství zvýšily, pokud by byla opatření zrušena, vzhledem ke zvýšení domácí spotřeby a kontrole uvalené čínskými orgány na výrobu a výrobní kapacitu;

(71) několik uživatelů Společenství prohlašovalo, že současná úroveň výroby a výrobní kapacity v ČLR během období šetření nepředstavuje hrozbu výrobnímu odvětví Společenství vzhledem k tomu, že vnitřní spotřeba rostla, třetí země, které obvykle nenakupovaly od ČLR, jako např. Indie, začínaly čínský kazivec dovážet a očekávalo se, že čínský vývoz se zaměří na trh Spojených států amerických (dále jen USA) vzhledem k očekávané zvýšené poptávce na tomto trhu;

(72) podle dostupných údajů a v souladu se zněním bodu odůvodnění 36 by mělo být uvedeno, že čínská výroba a čínská výrobní kapacita se stabilně zvyšovaly během sledovaného období. Čínská výrobní kapacita se skutečně zvýšila z 1,9 miliónu tun v roce 1993 na 2,4 miliónu tun v roce 1998. Výroba se zvýšila z 0,8 miliónu tun na 1,4 miliónu tun mezi stejnými roky. Zároveň bylo využití kapacity nízké a odhadovalo se na 59 % v roce 1998. Čínská domácí spotřeba se odhadovala na přibližně 300000 tun za rok. Navíc se v průběhu stejného období výrazně zvýšily čínské zásoby;

(73) vzhledem k tak obrovské výrobní kapacitě a možnému zrušení čínského systému licencí existuje pravděpodobnost, že by na trh Společenství mohlo v případě neexistence antidumpingových opatření opět směřovat velké množství dumpingového čínského kazivce převyšující současnou velikost dovozů;

(b) Čínský systém vývozních licencí

(74) jak již bylo uvedeno v bodě odůvodnění 32, zavedly čínské orgány v dubnu 1994 systém vývozních licencí, který se skládal z roční vývozní kvóty spojené s poplatky za vývozní licence na čínské vývozy kazivce;

(75) během posledních let prodělal systém některé změny: vývozní kvóta byla zrušena v polovině roku 1998, takže od druhé poloviny roku 1998 zůstaly v platnosti pouze poplatky za vývozní licence. Začátkem roku 1999 čínské orgány kvótu znovu zavedly. V roce 1998 činil poplatek za licenci v průměru okolo 20,3 ECU za tunu. Z toho vyplývá, že pokud by se vyváželo na úrovni 113,5 ECU, skutečná vývozní cena bez poplatku za licenci by byla 93,2 ECU;

(76) žadatel prohlašoval, že čínský systém licencí by mohl být brzy odstraněn, což vyvolává obavy, že by se čínské vývozy kazivce do Společenství za nižší ceny mohly zvýšit, pokud by se umožnilo, aby antidumpingová opatření pozbyla účinnosti;

(77) čínští vývozci/obchodníci tvrdili, že systém licencí měl ochraňovat ložiska kazivce a zajišťovat stabilitu a spolehlivost trhu s kazivcem a že není žádný důvod předpokládat, že systém by měl být brzy odstraněn. Dále prohlásili, že systém licencí by nebyl zrušen, pokud by antidumpingová opatření dále nepůsobila;

(78) mělo se za to, že jakýkoli předpoklad o budoucím vývoji systému licencí je spíše spekulativní. Analýza čínského systému licencí však ukazuje, že byl od svého zavedení několikrát podstatně pozměněn, včetně potlačení vývozní kvóty v roce 1998. Značná výše čínských poplatků za licence navíc ukazuje potenciál čínských výrobců kazivce prodávat za velice nízké ceny. Dále nelze předpokládat, že by systém vývozních licencí navržený a spravovaný vládou třetí země za účelem zachování ložisek umožňoval dojít k závěru, zda bude škodlivý dumping pokračovat či nikoli;

(c) Vývoj cen čínských vývozů do Společenství

(79) antidumpingová opatření zřejmě vedla k postupnému zvyšování vývozních cen čínskými vývozci. Proto by mohlo odstranění opatření zvrátit situaci a přivodit snížení vývozních cen, jak ukazuje zkušenost z roku 1998 a značná výše čínských poplatků za vývozní licence;

(80) navíc bylo zjištěno několik případů v roce 1998, kdy uživatelé zakoupili čínský kazivec za cenu nižší než minimální cena a museli proto zaplatit antidumpingové clo;

2. Pravděpodobné důsledky odstranění antidumpingových opatření pro postavení výrobního odvětví Společenství

(81) v prvé řadě je třeba zmínit, že jeden z žádajících výrobců Společenství přestal po období šetření vyrábět fluorit, když přišel o svého největšího zákazníka ve prospěch čínské konkurence. Skutečnost, že se to odehrálo v době, kdy působila antidumpingová opatření, ukazuje možnost další újmy výrobnímu odvětví Společenství, pokud by byla antidumpingová opatření zrušena;

(82) za druhé šetření ukázalo, že ceny výrobního odvětví Společenství byly pod tlakem dotyčných dovozů dokonce i tehdy, když působila antidumpingová opatření. Očekává se, že ceny, které byly pozitivně ovlivněny antidumpingovými opatřeními, jak ukázalo šetření, by za předpokladu neexistence opatření začaly klesat a cenové podhodnocení by pokračovalo na vyšší úrovni. Potenciál snižování čínských cen odráží částky zaplacené formou poplatků za vývozní licence, které v průměru činily 20,3 ECU v roce 1998. V případě odvození této částky z vývozní ceny lze odhadnout rozpětí podhodnocení na 26,7 %. Očekává se, že takovéto cenové podhodnocení by mohlo způsobit vážné ztráty výrobního odvětví Společenství;

(83) za třetí se očekává, že při neexistenci antidumpingových opatření bude na trhu Společenství velké množství dumpingových dovozů kazivce za nízkou cenu. Výrobci Společenství pak pravděpodobně přijdou o další objem prodeje a tržní podíl ve prospěch čínských vývozců;

3. Závěr týkající se pravděpodobnosti pokračování újmy

(84) se zřetelem k tomu, že:

- čínští výrobci kazivce radikálně zvýšili svou výrobní kapacitu, vytvořili velké zásoby a měli velmi nízkou úroveň využití kapacity,

- vývoj čínských vývozních cen CIF byl výrazně ovlivněn platnými antidumpingovými opatřeními a existencí systému vývozních licencí zavedeného vládou ČLR. Tento systém nelze považovat za záruku, že budou vývozní ceny zachovány při neexistenci antidumpingových opatření,

- ceny, které by čínští vývozci při neexistenci antidumpingových opatření stanovili, jsou potencionálně velmi nízké, zejména pokud se vezme v úvahu výše zaplacených poplatků za vývozní licence, která naznačuje velkou pravděpodobnost pokračování podhodnocení,

- postavení výrobního odvětví Společenství je stále nejisté,

- skutečnost, že bylo zjištěno několik případů, kdy uživatelé Společenství zakoupili čínský kazivec za cenu nižší než minimální dovozní cena,

se došlo k závěru, že újma způsobená čínskými dumpingovými dovozy bude pravděpodobně pokračovat, pokud by byla platná antidumpingová opatření odstraněna, a postavení výrobního odvětví Společenství by se v takovém případě mohlo ještě dále zhoršit;

H. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(85) podle článku 21 základního nařízení bylo přezkoumáno, jestli je možné dojít k jasnému závěru, že zachování antidumpingových opatření by nebylo v zájmu Společenství. Určení zájmu Společenství bylo založeno na uznání všech různých relevantních zájmů jako celku, tj. zájmu výrobního odvětví Společenství, dovozců a také uživatelů dotyčného výrobku;

(86) mělo by být připomenuto, že přijetí antidumpingových opatření představovaných minimální cenou nebylo v rámci předchozího šetření považováno za protichůdné zájmu Společenství. Mělo by být uvedeno, že současné šetření je přezkum, který vyžaduje analýzu situace, kdy jsou antidumpingová opatření již zavedena. Načasování a povaha současného šetření proto umožňují zhodnotit jakýkoli negativní a nevhodný dopad antidumpingových opatření, která jsou předmětem přezkumu;

(87) za účelem zhodnocení pravděpodobného dopadu pokračování nebo nepokračování opatření si Komise vyžádala údaje formou dotazníků od všech zainteresovaných stran uvedených výše. Žádný dovozce na dotazník neodpověděl. Devět uživatelů na dotazníky odpovědělo;

1. Zájem výrobního odvětví Společenství

(88) šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství těžilo ze zavedených antidumpingových opatření. V posledních letech vyvinul značné úsilí ke zlepšení své produktivity prostřednictvím racionalizace. Produktivita výrobního odvětví Společenství se skutečně zvýšila o 33 % během sledovaného období a během stejného období byly neustále prováděny investice. Úroveň investic byla obzvláště vysoká v roce 1998, což dokazovalo, že výrobní odvětví je životaschopné a rozhodnuté dále fungovat;

(89) postavení výrobního odvětví Společenství však nadále zůstává problematické, zejména s ohledem na ziskovost. V této souvislosti může mít jakákoli změna obchodního prostředí dotyčného výrobku výrazně nepříznivý účinek na postavení fluoritového odvětví Společenství;

(90) s ohledem na výše uvedené se mělo za to, že pokud opatření nebudou pokračovat, postavení výrobního odvětví Společenství se pravděpodobně zhorší. Pokračování opatření by proto bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství;

2. Zájem dovozců

(91) žádný z nespřízněných dovozců na dotazníky neodpověděl. Nedostatek spolupráce by mohl být známkou toho, že antidumpingová opatření zavedená v březnu 1994 neměla na dovozce výrazně nepříznivý účinek. To lze podpořit skutečností, že dovozy z ČLR se během sledovaného období neustále zvyšovaly a dovozcům tím bylo umožněno nadále se z ČLR zásobovat;

(92) s ohledem na výše uvedené se proto došlo k závěru, že pokračování opatření by v budoucnu nevedlo ke zhoršení ekonomického postavení dovozců;

3. Zájem uživatelského odvětví

(a) Předběžné poznámky

(93) kazivec je základní surovinou pro velké množství zpracovaných výrobků s velmi vysokou přidanou hodnotou. První fází transformace kazivce je výroba fluorovodíku, který se dále užívá k výrobě fluorouhlovodíků (složka chladících prostředků, rozpouštědel a umělých pěn), fluoridu hlinitého (pro výrobu hliníku) a dalších chemických derivátů;

(b) Informace získané od spolupracujících stran

(94) v roce 1998 nakoupili spolupracující uživatelé veškeré dovozy kazivce z ČLR a okolo 80 % prodejů kazivce vyrobeného výrobním odvětvím Společenství;

(95) v roce 1998 měly tyto spolupracující společnosti obrat 26465 mil. ECU, z nichž se 682 mil. ECU (2,6 %) týkalo využití derivátů kazivce. Odvětví uživatelů kazivce se skládá z malých, středně velkých a velkých společností, které v roce 1998 výrazně investovaly. Vážený průměr ziskovosti v odvětví derivátů kazivce se zvýšil z 3,7 % v roce 1996 na 6,3 % v roce 1998;

(96) šetření ukázalo, že kazivec představuje okolo 30 % celkových nákladů výroby fluorovodíků a mezi 5 % až 20 % celkových nákladů výroby derivátů fluorovodíku;

(c) Argumenty vznesené uživateli

(i) Závislost na dovozech

(97) někteří uživatelé prohlašovali, že zachování opatření není v zájmu Společenství vzhledem k tomu, že uživatelé jsou závislí na dovozech s ohledem na omezenou výrobní kapacitu dostupnou ve Společenství. V této souvislosti tvrdili, že pokračování antidumpingových opatření by mohlo způsobit nedostatek zásob ve Společenství, zatímco poptávka po kazivci roste díky kombinaci technologického rozvoje a nových předpisů;

(98) výrobní odvětví Společenství nezpochybňovalo, že jsou dovozy ze třetích zemí nezbytné k pokrytí poptávky Společenství po kazivci. Prohlašoval, že cílem antidumpingových opatření není udržet dovozy mimo Společenství, ale zajistit, aby byly ceny těchto dovozů přiměřené;

(99) šetření ukázalo, že platná antidumpingová opatření nezabránila vstupu čínských dovozů na trh Společenství. Mezi roky 1994 a 1998 se dovozy z ČLR po zvýšení poptávky po kazivci skutečně zvýšily o 146 %. Zároveň se zvýšil prodej výrobního odvětví Společenství o 58 %;

(100) s ohledem na výše uvedené není pravděpodobné, že by zachování opatření bránilo uživatelům zásobovat se z ČLR, zatímco výrobnímu odvětví Společenství bude zachování bezpečnostní sítě napomáhat k plnému zotavení ze způsobené újmy. Z výše uvedeného vyplývá, že je rovněž nepravděpodobné, že by nastal nedostatek zásob, pokud by byla zachována antidumpingová opatření;

(ii) Konkurenční nevýhody

(101) někteří uživatelé prohlašovali, že antidumpingová opatření uvalená na čínský kazivec povedou k uměle vysokým cenám kazivce ve Společenství a vyústí v konkurenční nevýhodu uživatelů kazivce v porovnání s jejich konkurenty ve Společenství, kteří se nezásobují z ČLR, a také v porovnání s jejich mezinárodními konkurenty. To by způsobilo přesun výroby fluorovodíku do USA a do ČLR, kde by byl přístup ke kazivci méně nákladný, což by posléze způsobilo ztrátu pracovních míst a snížení investic a zisku v průmyslových odvětvích s vysokou přidanou hodnotou ve Společenství, která jsou životně důležitá pro budoucí konkurenceschopnost odvětví uživatelů kazivce ve Společenství;

(102) výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že během období uplatňování opatření zpracovatelský průmysl ve Společenství výrazně investoval, což protiřečilo argumentu o přesunu výroby;

(103) bylo zjištěno, že mezi roky 1996 a 1998 odvětví uživatelů kazivce ve Společenství výrazně investovalo. Dále bylo zjištěno, že ceny kazivce jsou v USA vyšší než ve Společenství. Během roku 1998 byly ceny čínských dovozů do USA skutečně o 7 % vyšší než ceny čínských dovozů na trh Společenství. Zisky uživatelů se v průměru zvýšily z 3,7 % v roce 1996 na 6,3 % v roce 1998, nehledě na platná antidumpingová opatření;

(104) co se ještě konkrétněji týče přesunu výroby fluorovodíku do ČLR, mělo by být poznamenáno, že fluorovodík je velmi nebezpečný výrobek, který není vhodný pro přepravu na dlouhé vzdálenosti. To v praxi znamená, že přesun výroby fluorovodíku do ČLR by znamenal přesun celého zpracovatelského odvětví do ČLR. Údaje poskytnuté spolupracujícími uživateli týkající se období, kdy byla platná antidumpingová opatření, zřejmě výše uvedenému odporují. Uživatelé skutečně výrazně investovali do výrobního řetězce ve Společenství během období uplatňování antidumpingových opatření. S ohledem na výše uvedené se přesun celého zpracovatelského odvětví do ČLR, pokud by bylo umožněno pokračování antidumpingových opatření, nezdá pravděpodobný;

(105) s ohledem na výše uvedené se neočekává, že by zachování antidumpingových opatření v jejich současné podobě způsobilo uživatelskému odvětví jakékoli konkurenční nevýhody;

(iii) Alternativní zdroje zásob

(106) mnoho velkých výrobců derivátů kazivce je nuceno spoléhat se na dovozy kazivce. Uživatelé prohlašovali, že kazivec nepocházející z ČLR, tj. keňský a mexický fluorit, obsahuje výrazné nečistoty, což vysvětluje, proč je hlavním spolehlivým zdrojem zásob ČLR. Proto by pokračování antidumpingových opatření na dovozy z ČLR omezovalo přístup uživatelů ke kvalitnímu kazivci;

(107) za prvé je třeba poznamenat, že přes rozdíly v čistotě se dovozy z jiných zemí po zvýšení poptávky zvýšily během období uplatňování antidumpingových opatření. Dovozy z Mexika se například zvýšily šestinásobně, zatímco dovozy z Keni se zvýšily o 57 %. Výše uvedené zřejmě naznačuje, že takový kazivec je pro některé následné využití vhodný;

(108) za druhé, podstatné zvýšení dovozů z ČLR naznačuje, že opatření uvalená v roce 1993 neměla za následek vyloučení čínských dovozů z trhu Společenství, ale vyústila ve zvýšení cen;

(109) proto se došlo k závěru, že není pravděpodobné, že by pokračování současných antidumpingových opatření omezilo přístup uživatelů ke kazivci jakékoli kvality;

4. Závěr týkající se zájmu Společenství

(110) po analýze různých relevantních zájmů bylo zjištěno, že pokračování antidumpingových opatření pravděpodobně vyústí v relativně stabilní cenu kazivce na trhu Společenství, která se během období uplatňování platných opatření nezdála mít žádný negativní vliv na ekonomické postavení uživatelů. Ponechání výrobního odvětví Společenství bez ochrany proti dumpingovým dovozům by navíc mohlo zhoršit jeho nejisté postavení a ohrozit jeho životaschopnost;

(111) s ohledem na výše uvedené se došlo k závěru, že nejsou žádné závažné důvody z pohledu zájmu Společenství proti zachování antidumpingových opatření v tomto případě;

I. PROZATÍMNÍ PŘEZKUM

(112) čínští vývozci/obchodníci tvrdili, že zahájení prozatímního přezkumu, rozsahem omezeného na podobu opatření, bylo protiprávní, protože nebyly předloženy žádné důkazy, které by ukazovaly na potřebu změnit podobu opatření. V této souvislosti tvrdili, že požadavek na přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení neobsahoval žádné údaje o neúčinnosti zavedených antidumpingových opatření;

(113) mělo by být uvedeno, že prozatímní přezkum omezený na podobu opatření byl zahájen z úřední moci Komisí. Zahájení bylo založeno na tom, že údaje obsažené v požadavku na přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení předložené žadatelem obsahovaly náznaky narušení účinnosti dotyčných opatření;

(114) šetření ukázalo, že ačkoli výrobní odvětví Společenství ztratilo tržní podíl během sledovaného období, antidumpingová opatření v jejich současné podobě umožnila výrobnímu odvětví Společenství zvýšit své ceny a tím zmírnit své ztráty, zejména během období mezi roky 1996 a 1998. Délka trvání opatření však neumožnila výrobnímu odvětví Společenství plně se vzpamatovat, zejména pokud jde o ziskovost. Co se týče účinnosti opatření, jeho současná podoba se proto zdá být vhodná k úplnému obnovení postavení výrobního odvětví Společenství a neměla by být dále měněna;

(115) konečně co se týče uživatelů, šetření ukázalo, že antidumpingová opatření v jejich současné podobě nijak výrazně neovlivnila ekonomické postavení uživatelů;

(116) došlo se proto k závěru, že antidumpingová opatření by měla být zachována v jejich současné podobě;

J. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(117) všem zainteresovaným stranám byly sděleny všechny důležité skutečnosti a úvahy, na jejichž základě mělo být doporučeno, aby byla existující opatření zachována. Byla jim poskytnuta lhůta na předložení stanovisek ke sděleným informacím. Stanoviska předložená po konečném sdělení informací byla náležitě vzata do úvahy;

(118) z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingové clo vypočtené na základě minimální ceny 113,50 ECU za tunu (čisté váhy v suchém stavu) na dovozy kazivce pocházejícího z Čínské lidové republiky zavedené nařízením (ES) č. 486/94 by mělo být zachováno, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu kazivce (kazivce) ve filtračním koláči nebo ve formě prášku, kódu KN ex25292100 (kód Taricu 2529210010) nebo ex25292200 (kód Taricu 2529220010), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2. Clo se rovná rozdílu mezi minimální cenou 113,50 EUR za tunu (čisté váhy v suchém stavu) a čistou cenou franko hranice Společenství před proclením.

3. V případech, kdy bylo zboží poškozeno před vpuštěním do volného oběhu a skutečně zaplacená nebo splatná cena je proto vypočtena poměrně za účelem určení celní hodnoty podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 [5], bude minimální dovozní cena stanovená výše snížena o procento, které odpovídá poměrnému dílu ze skutečně zaplacené nebo splatné ceny. Splatné clo se pak bude rovnat rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou čistou cenou franco hranice Společenství před celním odbavením.

4. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu, dne 18. září 2000.

Za Radu

předseda

H. Védrine

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 905/98 (Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18).

[2] Úř. věst. L 62, 5.3.1994, s. 1.

[3] Úř. věst. C 276, 4.9.1998, s. 2.

[4] Úř. věst. C 62, 4.3.1999, s. 3, ve znění Úř. věst. C 120, 1.5.1999, s. 23.

[5] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1662/1999 (Úř. věst. L 197, 20.7.1999, s. 25).

--------------------------------------------------