(ES) č. 1897/2000NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1897/2000 ze dne 7. září 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství, s ohledem na pracovní definici nezaměstnanosti

Nařízení Komise (ES) č. 1897/2000

ze dne 7. září 2000,

kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství s ohledem na pracovní definici nezaměstnanosti

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 577/98 ze dne 9. března 1998 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství [1], a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení ES č. 577/98 je třeba vypracovat definice proměnných a seznam zásad pro formulaci otázek týkajících se pracovní situace.

(2) Pro dosažení mezinárodní srovnatelnosti statistik pracovních sil je nutné, aby členské státy a orgány Společenství měřily zaměstnanost a nezaměstnanost podle definicí zaměstnanosti a nezaměstnanosti stanovených Mezinárodní organizací práce (MOP).

(3) Komise potřebuje srovnatelné ukazatele ke sledování a hodnocení pokroku, kterého bylo dosaženo v důsledku zavedení hlavních zásad zaměstnanosti [2].

(4) Proto je potřebná společná definice nezaměstnanosti pro všechny členské státy a jednotnější úprava dotazníků ke zjišťování pracovních sil.

(5) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy, zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom [3],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Definice nezaměstnanosti je stanovena v příloze I tohoto nařízení.

2. Zásady pro formulaci otázek týkajících se pracovní situace jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

1. Otázky týkající se pracovní situace pro účely výběrového šetření pracovních sil ve Společenství jsou v souladu se zásadami uvedenými v příloze II tohoto nařízení a umožňují měření nezaměstnanosti definované v příloze I.

2. Použitelnost odstavce 1 se však odkládá na dobu potřebnou k přizpůsobení výběrového šetření pracovních sil. V tom případě členské státy při předávání výsledků výběrového šetření pracovních sil ve Společenství do Eurostatu jasně uvedou odchylky od definice a zásad uvedených v odstavci 1.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. září 2000.

Za Komisi

Pedro Solbes Mira

člen Komise

[1] Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3.

[2] Úř. věst. C 69, 12.3.1999, s. 2.

[3] Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Zjišťování pracovních sil: definice nezaměstnanosti

1. V souladu s normami MOP přijatými na 13. a 14. mezinárodní konferenci statistiků práce (ICLS) pro účely výběrového šetření pracovních sil ve Společenství se nezaměstnanými rozumí osoby ve věku od 15 do 74 let, které

a) byly během referenčního týdne bez práce, tj. nebyly zaměstnány ani nevykonávaly samostatnou výdělečnou činnost (po dobu nejméně jedné hodiny);

b) jsou v daném okamžiku připraveny pracovat, tj. nastoupit do zaměstnání nebo zahájit samostatnou výdělečnou činnost ve lhůtě dvou týdnů po sledovaném týdnu;

c) aktivně hledají práci, tj. během posledních čtyř týdnů (včetně sledovaného týdne) učinily specifické kroky za účelem nalezení zaměstnání nebo zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo nalezly práci, ale začnou pracovat později, ve lhůtě nejvýše tří měsíců.

Pro účely bodu 1 písm. c) se specifickými kroky rozumí:

- navázání kontaktu s úřadem práce za účelem nalezení práce bez ohledu na to, která strana dala ke kontaktu podnět (nové zařazení do evidence u úřadu práce z administrativních důvodů není aktivním krokem),

- navázání kontaktu se soukromou agenturou (agentura pro dočasnou práci, podnik specializující se na nábor pracovníků atd.) za účelem nalezení práce,

- zaslání žádosti o zaměstnání přímo zaměstnavateli,

- dotazování se u přátel, příbuzných, v odborech atd. za účelem nalezení práce,

- podávání inzerátů nebo odpovídání na inzeráty,

- sledování nabídek zaměstnání,

- účast na náborových testech, zkouškách nebo pohovorech,

- hledání pozemků, pracovních prostor nebo vybavení,

- žádosti o povolení, licenci nebo finanční prostředky.

2. Vzdělávání a odborná příprava jsou považovány za způsoby zvyšování schopnosti profesního zařazení, ale nikoli za způsoby hledání zaměstnání. Osoby bez práce absolvující vzdělávání nebo odbornou přípravu se považují za nezaměstnané osoby pouze tehdy, jsou-li "v daném okamžiku připraveny pracovat" a zároveň "hledají práci" v souladu s bodem 1 písm. b) a c).

3. Osoby propuštěné ze zaměstnání se považují za nezaměstnané, nepobírají-li alespoň podstatnou část mzdy nebo platu ("podstatnou" částí se rozumí ≥ 50 %) od zaměstnavatele a pokud jsou "v daném okamžiku připraveny pracovat" a "hledají práci". Osoby propuštěné ze zaměstnání jsou v podobném postavení jako zaměstnanci mající neplacené volno z podnětu zaměstnavatele, včetně případů volna financovaného z veřejných prostředků nebo fondů (16. mezinárodní konference statistiků práce). V tom případě jsou osoby dočasně propuštěné ze zaměstnání označované jako zaměstnané, pokud je dohodnuto datum jejich návratu do zaměstnání a pokud toto datum spadá do období tří měsíců.

4. Mimo sezónu sezónní pracovníci nemají formální vazbu na zaměstnání vykonávané v obvyklé sezóně, jelikož již nepobírají plat ani mzdu od svého zaměstnavatele, i když mají záruku, že se mohou vrátit na své pracovní místo. Pokud mimo sezónu nepracují, jsou považováni za nezaměstnané osoby pouze za předpokladu, že jsou "v daném okamžiku připraveni pracovat" a "hledají práci" v souladu s definicemi v bodě 1 písm. b) a c).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Zjišťování pracovních sil: zásady pro formulaci otázek týkajících se pracovní situace

1. Otázky týkající se pracovní situace podle definice MOP (zaměstnaný, nezaměstnaný nebo neaktivní) jsou obecně první otázky v individuálním dotazníku. Bezprostředně následují za otázkami týkajícími se demografické charakteristiky členů domácnosti. Rozhodně jim nemají předcházet otázky týkající se hlavní nebo obvyklé činnosti (student, práce v domácnosti, důchodce atd.) nebo o administrativním zařazení do evidence u úřadu práce za účelem získání podpory v nezaměstnanosti, pokud by to bylo na újmu odpovědi na otázky týkající se pracovní situace podle MOP.

V případě následného dotazování v dalších vlnách a pokud je pracovní situace osoby jakožto osoby zaměstnané nebo neaktivní zjevně trvalá či stálá, lze jejich pracovní situaci rychle ověřit odkazem na jejich situaci v předcházející vlně.

2. Otázky týkající se zaměstnání musí být alespoň dvě: jedna se ptá, zda osoba nyní pracuje, a druhá, zda osoba má zaměstnání, i když je dočasně v práci nepřítomná (dovolená). Otázka, zda osoba pracuje, musí předcházet otázce, zda má osoba zaměstnání, aby protiklad mezi oběma otázkami přispěl k úplnému zjištění dočasně nepřítomných.

Zjištění osob dočasně propuštěných ze zaměstnání (neplacené volno nařízené zaměstnavatelem) a jejich klasifikace jako zaměstnané osoby (nebo nezaměstnané osoby) závisí na dvou podmínkách formální vazby s pracovním místem: na zajištění návratu do zaměstnání a na krátkém trvání (≤ 3 měsíce) přerušení pracovního poměru. Obě podmínky jsou určeny otázkou, která následuje po otázce týkající se jejich dočasné nepřítomnosti nebo důvodu, proč tyto osoby nehledaly práci v uplynulých čtyřech týdnech nebo kategoriemi odpovědí na tyto otázky.

3. Otázky týkající se zaměstnání a jeho hledání musí obsahovat kritérium pro určování osob vykonávajících jen drobnou činnost v rozsahu několika či pouze jedné hodiny.

4. Otázky týkající se zaměstnání musí obsahovat kritérium pro zjištění pomáhajících rodinných příslušníků. Lze je zjistit také samostatnou otázkou na skutečnost, zda jsou v práci.

5. Otázky týkající se zaměstnání musí jasně uvádět, že hospodářskou činností se podle kritérií MOP rozumí pouze práce za odměnu nebo za účelem zisku.

6. Sledované období zaměstnání musí být jasně stanoveno. Otázka týkající se zaměstnání se zpravidla vztahuje k poslednímu týdnu, tedy od pondělí do neděle, s uvedením přesného data. Sledovaná období pro hledání zaměstnání a připravenost pracovat musí být jasně stanovena. Obě otázky týkající se hledání zaměstnání a způsobu hledání se váží k posledním čtyřem týdnům včetně sledovaného týdne a otázka týkající se připravenosti pracovat se týká období dvou týdnů následujících po sledovaném týdnu.

7. Všem osobám, které byly dotazovány ohledně zaměstnání a které byly označeny za nezaměstnané osoby, jsou kladeny otázky na téma hledání zaměstnání. Těmto otázkám nepředchází žádná filtrační otázka. V případě navazujícího dotazníku v pozdějších vlnách a v případě, že je pracovní situace nezaměstnané nebo neaktivní osoby zřejmě trvalá nebo stálá, lze pracovní situaci rychle ověřit odkazem na situaci v předchozí vlně.

8. Otázka týkající se hledání zaměstnání se musí vztahovat k jakémukoli úsilí, byť nepravidelnému, které odpovídající vyvíjí, aby našel zaměstnání nebo zahájil samostatnou výdělečnou činnost. Text otázky nesmí vyvolávat dojem, že za dostačující podmínku je u hledání zaměstnání považováno pouze nepřetržité hledání po celé referenční období.

9. Otázka týkající se způsobů hledání zaměstnání musí pokrývat aktivní a pasivní způsoby hledání. Níže uvedené způsoby jsou považovány za aktivní:

- navázání kontaktu s úřadem práce za účelem nalezení práce,

- navázání kontaktu se soukromou agenturou za účelem nalezení práce,

- zaslání žádosti o zaměstnání přímo zaměstnavateli,

- dotazování se u přátel, příbuzných, v odborech atd. za účelem nalezení práce,

- podávání inzerátů nebo odpovídání na inzeráty,

- sledování nabídek zaměstnání,

- účast na náborových testech, zkouškách nebo pohovorech,

- hledání pozemku, pracovních prostor nebo vybavení,

- žádosti o povolení, licenci nebo finanční prostředky.

10. "Navázání kontaktu s úřadem práce za účelem nalezení práce" je vzájemné. K navázání kontaktu může dojít z podnětu evidované nezaměstnané osoby nebo úřadu práce. Tento kontakt musí být zahrnut jako první (kategorie odpovědí) v otázce sledující způsoby hledání zaměstnání. Liší se od administrativního znovu zařazení do evidence u úřadu práce za účelem získání podpory v nezaměstnanosti (pokud zařazení do evidence nepředcházela krátká doba zaměstnanosti nebo neaktivita). Také je třeba jej odlišit od podpory poskytované úřadem práce za účelem zlepšení schopnosti profesního zařazení evidovaných nezaměstnaných osob. Toto "navázání kontaktu s úřadem práce za účelem nalezení práce" jakožto aktivní krok zahrnuje pouze:

- "zařazení odpovídajícího poprvé do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a v jeho dokumentech" (po období zaměstnání nebo nečinnosti),

- "získání informací o možných nabídkách volných pracovních míst" nebo

- "nabídka volného pracovního místa úřadem práce," kterou může žadatel přijmout nebo odmítnout.

11. Způsoby hledání zaměstnání se vyjmenovávají tak dlouho, dokud se neuvedou alespoň tři aktivní způsoby.

12. Osoby, které jsou v současné době bez práce, ale nehledají už zaměstnání, neboť už našly zaměstnání, které začíná později (ve lhůtě nejvýše tří měsíců), musí být zařazeny do samostatné kategorie.

--------------------------------------------------