(ES) č. 969/2000Nařízení Rady (ES) č. 969/2000 ze dne 8. května 2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu chloridu draselného pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny

Nařízení Rady (ES) č. 969/2000

ze dne 8. května 2000

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu chloridu draselného pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na články 9 a 11 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. PŘEDCHOZÍ ŠETŘENÍ

(1) Nařízením (EHS) č. 3068/92 [2] Rada uložila konečná antidumpingová cla z dovozu chloridu draselného (dále jen "potaš" nebo "dotyčný výrobek") pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny (dále jen "dotyčné země"). Cla se rovnala rozdílu mezi minimální cenou a cenou netto s dodáním na hranici Společenství před celním odbavením.

(2) Nařízením (ES) č. 643/94 [3] Rada pozměnila výše uvedená cla. Byla uložena kombinovaná opatření ve formě fixní částky za tunu potaše nebo částky odpovídající rozdílu mezi minimální stanovenou cenou a cenou netto s dodáním na hranici Společenství před celním odbavením, přičemž se ukládá vyšší z částek. Tento typ opatření byl shledán jako odůvodněný, protože původní cla se obcházela. Je tudíž třeba uvést, že přezkum provedený v roce 1994 se týkal dumpingu, újmy a zájmu Společenství.

(3) Nařízením (ES) č. 449/98 [4] Rada znovu změnila výše uvedená opatření. Tento přezkum byl zahájen v důsledku žádosti společnosti International Potash Company (IPC), vývozce ruské a běloruské potaše, která kromě jiného prohlašovala, že přistoupení Rakouska, Finska a Švédska způsobilo změnu okolností, na jejichž základě byla zavedena uplatňovaná opatření. Forma kombinovaných opatření byla zachována, avšak jejich úroveň byla upravena v souladu s nálezy šetření. Je třeba tudíž poznamenat, že přezkum uzavřený v roce 1998 se omezil na dumping a zájem Společenství.

2. SOUČASNÉ ŠETŘENÍ

(4) Po zveřejnění stanoviska o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření uplatňovaných na dovozy potaše pocházející z dotyčných zemí [5] Komise obdržela žádost o přezkum uvedených antidumpingových opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení").

(5) Žádost byla podána dne 23. prosince 1998 Evropským sdružením výrobců potaše (dále jen "žadatel") jménem výrobců, jejichž kumulovaná výroba potaše představuje přibližně 99 % celkové výroby Společenství tohoto výrobku, tj. hlavní podíl ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(6) Žádost byla založena na tvrzení, že ukončení opatření by vedlo k pokračování nebo znovuzavedení dumpingu a újmy. Žadatel dokonce tvrdil, že potaš pocházející z dotyčných zemí se stále prodávala za dumpingové ceny v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, režimu úlev, který nepodléhá antidumpingovým opatřením Společenství. Dodal, že s ohledem na rozsah dumpingu v minulosti a na skutečnost, že hlavní vývozci i nadále prodávali dotyčný výrobek za velmi nízké ceny v zemích sousedících se Společenstvím, je velmi pravděpodobné, že k dumpingu začne opět docházet v případě, že antidumpingová opatření budou zrušena. Tento argument byl posílen předloženými důkazy potvrzujícími, že domácí spotřeba dotyčných zemí drasticky poklesla, zatímco výroba silně vzrostla, čímž vývozcům vzniká přebytečné množství výrobku, u něhož hrozí prodej na trh Společenství za dumpingové ceny. A konečně žadatel tvrdil, že pravděpodobný dumping způsobí narušení cen a nevyhnutelně vznikne újma výrobnímu odvětví Společenství, jehož ziskovost zůstává stále nejistá.

(7) Na základě zvláštní formy antidumpingových cel uvalených na dovoz chloridu draselného z dotyčných zemí, tj. kombinace minimální ceny a fixního cla, Komise též rozhodla, že z vlastní iniciativy zahájí prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, omezený na formu opatření.

(8) Komise dospěla po konzultaci s poradním výborem k závěru, že existují dostatečné důkazy a zahájila přezkum týkající se ukončení opatření a prozatímní přezkum (omezený na formu cla) zveřejněním svého stanoviska (dále jen "stanovisko k zahájení") [6] podle čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

2.1 OBDOBÍ ŠETŘENÍ

(9) Šetření týkající se pokračování dumpingu nebo jeho obnovení zahrnovalo období od 1. ledna do 31. prosince 1998 (dále jen "OŠ" nebo "období šetření"). Prošetření pokračování nebo nový vznik újmy zahrnovalo období od 1. ledna 1994 do konce OŠ (dále jen "dané období"). Pro účely prošetření nového vzniku újmy byly vzaty v úvahu též výhledy pro roky 1999 a 2000.

2.2 STRANY DOTČENÉ ŠETŘENÍM

(10) Žádající výrobci Společenství, vývozci a výrobci z vyvážejících zemí, dovozci/uživatelé a jejich reprezentativní sdružení uznávaná jako zástupci vyvážejících zemí byli úředně informováni o zahájení přezkumu. Všem těmto stranám byly zaslány dotazníky, jakož i těm, kteří se přihlásili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Dále byli kontaktováni výrobci v Kanadě, zvolené za analogickou zemi, a obdrželi dotazníky. Strany přímo dotčené měly příležitost uvést svá stanoviska písemně a požádat o slyšení.

(11) Všichni žádající výrobci Společenství na dotazník odpověděli. Běloruští a ruští výrobci, jmenovitě Production Amalgamation "Belaruskali" (Soligorsk, oblast Minsk, Bělorusko), JSC "Silvinit" (Solikamsk, oblast Perm, Rusko) a JSC "Uralkali" (Berezniki, oblast Perm, Rusko), spolupracovali na vyšetřování prostřednictvím svého společného vývozce, IPC (Moskva, Rusko). Ferchimex (Antverpy, Belgie) a Bělarus (Vídeň, Rakousko), dovozci propojení s IPC, na dotazník odpověděli též. Žádný ukrajinský vyvážející výrobce spolupráci neposkytl.

(12) Sedm nezávislých dovozců odpovědělo na dotazník a uvedlo své stanovisko písemně. Dovozci potaše jsou ve většině případů také jeho uživateli. Žádný jiný uživatel než dovozci na dotazník neodpověděl.

(13) Byly vyhledány a ověřeny všechny informace považované za nezbytné pro určení, zda pravděpodobně bude dumping pokračovat nebo se znovu objeví a zda dojde k újmě, a pro zjištění toho, zda je v zájmu Společenství prodloužit opatření. Provádělo se šetření na místě u těchto společností:

a) žádající výrobci Společenství:

Cleveland Potash Limited, Saltburn, Spojené království,

Comercial de Potasas, SA [7], Madrid, Španělsko,

Kali und Salz GmbH, Kastel, Německo,

Société commerciale des potasses et de l'azote SA [8], Mulhouse, Francie, dále jen "SCPA";

b) výrobci v analogické zemi:

Agrium Inc., Calgary,

IMC Global Inc., Regina,

Potash Corporation of Saskatchewan (PCS), Saskatoon;

c) nezávislí dovozci Společenství:

Fertiberia SA, Madrid, Španělsko (též uživatel potaše).

3. DOTYČNÝ VÝROBEK A PODOBNÝ VÝROBEK

3.1 POPIS DOTYČNÉHO VÝROBKU

(14) Dotyčný výrobek je chlorid draselný (dále jen potaš, KCl), obecně se používá jako zemědělské hnojivo, přímo, ve směsi s jinými hnojivy nebo po zpracování v komplexním hnojivu nazývaném hnojivo NPK (dusík, fosfor, draslík). Obsah draslíku je proměnlivý a vyjadřuje se v procentu hmotnosti oxidu draselného (K2O) v sušině.

(15) Potaš se obecně uvádí na trh ve standardní formě/prášku (standardní potaš) nebo v jiné než standardní formě, která obsahuje též granulovanou formu (granulovaná potaš). Výrobek je obecně řazen do tří základních kategorií podle obsahu K2O, konkrétně:

- obsah draslíku nejvýše 40 % K2O – kód KN 31042010,

- obsah draslíku více než 40 % K2O, avšak nejvýše 62 % - kód KN 31042050,

- obsah draslíku více než 62 % K2O – kód KN 31042090.

(16) Protože platná antidumpingová opatření spočívají též na proměnlivé výši cla, přezkoumávané nařízení specifikovalo různé úrovně antidumpingových cel pro standardní potaš na jedné straně a ostatní formy potaše, včetně granulované potaše, na straně druhé.

(17) Je třeba připomenout, že při posledním přezkumu bylo zjištěno, že dovozy některých speciálních směsí s neobvykle vysokým obsahem potaše, které nepatří do výše uvedených kódů KN pro potaš, by se též měly považovat za dotyčné výrobky. Dospělo se totiž k závěru, že tyto směsi vykazovaly stejné fyzikální i chemické vlastnosti a měly stejné využití jako základní skupiny uvedené výše. Protože současné šetření neukázalo žádné skutečnosti naznačující, že stávající přístup by neměl pokračovat, a aby se zajistilo stejné uplatňování antidumpingových opatření a zabránilo se chybnému zařazování, považovalo se za nutné v tomto nařízení objasnit, že minimální obsah K2O hmotnostních v těchto směsích musí být minimálně 35 % hmotnostních v sušině a že tyto výrobky se řadí do skupiny potaše ve formě "jiné než standardní".

3.2 PODOBNÝ VÝROBEK

(18) Tak jako v předchozích šetřeních bylo stanoveno, že pokud neexistuje rozdíl mezi fyzikálními a chemickými vlastnostmi různých typů a jakostí potaše, potaš vyrobená v Kanadě, která byla vybrána jako srovnatelná země (viz kapitolu 4.2), a prodávaná na severoamerickém trhu je výrobek podobný výrobku vyváženému dotčenými zeměmi do Společenství, ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Dále, potaš vyvážená dotčenými zeměmi a potaš vyráběná výrobci Společenství jsou též podobnými výrobky.

(19) IPC požadovala vyloučení standardní potaše, jejíž obsah K2O je vyšší než 62 % a u níž tvrdí, že se používá pouze pro farmaceutické účely, že je prodávána za rozdílné ceny a je dodávána balená (na rozdíl od potaše používané jako hnojivo, které se dodává volně ložené). Daný výrobek však vykazuje stejné základní fyzikální vlastnosti a základní chemické složení jako dotyčný výrobek. Skutečnost, že chlorid draselný se obecně používá jako hnojivo, nevylučuje výrobky používané pro průmyslové nebo farmaceutické účely nebo výrobky balené jiným způsobem z oblasti působnosti definice podobného výrobku. Bylo tudíž rozhodnuto, že tento typ potaše je stejný výrobek jako ostatní typy potaše.

4. PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU NEBO JEHO NOVÉ PŘÍPADY

4.1 PŘEDBĚŽNÉ POZNÁMKY

(20) V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení je účelem tohoto typu přezkumu určit, zda ukončení opatření povede k pokračování nebo znovuobjevení škodlivého dumpingu.

(21) Proto se prošetřoval objem vyvážený do Společenství během OŠ. Objem dovozu z Ruska představoval 4,2 % spotřeby, avšak z velké části byl dovážen v režimu aktivního zušlechťovacího styku. V souladu s přetrvávající praxí institucí by tyto dovozy měly být brány v úvahu pro stanovení existence dumpingu, a objem ruského dovozu by se tudíž považoval za dostatečně reprezentativní obraz pro zjištění toho, zda v současné době dochází k dumpingu a zda by pokračoval v případě zrušení opatření. Objem dovozu z Běloruska je možné též považovat za reprezentativní, protože představuje 1,2 % spotřeby Společenství. Za těchto okolností nebylo nutné prošetřovat, zda k dumpingu u dovozu pocházejícího z těchto dvou zemí začne opět docházet v případě, že opatření budou zrušena. Jelikož Ukrajina nevyvážela během OŠ, šetření se tedy zaměřilo na to, zda by k dumpingu začalo docházet v případě, že opatření budou zrušena.

4.2 SROVNATELNÁ ZEMĚ

(22) Aby se stanovilo, zda dumping bude pokračovat nebo k němu začne znovu docházet, bylo třeba, aby se běžná hodnota zakládala na údajích získaných ve třetí zemi s odpovídajícím tržním hospodářstvím, v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení. V oznámení o zahájení byla navržena Kanada jako vhodná srovnatelná země.

(23) Žádná strana neměla námitky proti tomu, že za srovnatelnou zemi byla vybrána Kanada. IPC a Evropské sdružení dovozců hnojiv (EFIA) schválily tuto volbu za předpokladu, že pro určení běžné hodnoty se zvolí raději doly ležící v Saskatchewanu než doly v Novém Brunšviku. IPC též žádala, aby z určování běžné hodnoty byl vyloučen důl Patience Lake v Saskatchewanu.

(24) Obě strany tvrdily, že doly, jejichž vyloučení žádaly, se odlišovaly svou velikostí, geologickými podmínkami naleziště a metodami těžby a výroby od dolů v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině, které se velice podobají dolům v Saskatchewanu. Dále tvrdily, že důl v Novém Brunšviku leží mnohem blíže k zákazníkům, než nakládkové přístavy používané pro vývoz ruské a běloruské potaše, ačkoliv zejména náklady na dopravu jsou nesrovnatelné.

(25) Šetření potvrdilo, že Kanadu je vhodné použít jako srovnatelnou zemi, protože:

a) Kanada byla hlavním světovým výrobcem a vývozcem potaše, před Běloruskem, Ruskem a Ukrajinou;

b) severoamerický domácí trh pro dotyčný výrobek podléhal obvyklým podmínkám hospodářské soutěže;

c) výrobní postup a přístup k surovinám byl z velké míry podobný v Kanadě i v dotyčných zemích;

d) Kanada byla použita jako srovnatelná země i v předchozích šetřeních.

(26) Pokud jde o argumenty předložené IPC a EFIA týkající se vyloučení některých dolů, je možné učinit několik poznámek:

a) protože potaš je skutečně nerostnou surovinou a běžná hodnota se určuje na základě cen prakticky všech dolů působících na otevřeném a konkurenčním trhu Severní Ameriky, nemůže žádný rozdíl v těžebních podmínkách nebo jakékoliv jiné zmiňované skutečnosti významně ovlivnit běžnou hodnotu;

b) rozdíly ve vzdálenostech zdůrazňované IPC mezi dolem v Novém Brunšviku a vnitřními trhy v Kanadě a běloruskými a ruskými doly a jejich vývozními přístavy nejsou podstatné, neboť běžná hodnota a vývozní cena se porovnávají podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení na stejné úrovni, tj. na úrovni z dolu. A navíc dotyčný důl v Novém Brunšviku představuje pouze malý podíl prodejů braných v úvahu pro určení běžné hodnoty a případný dopad vzdáleností by se zmírnil objemem celkových prodejů braných v úvahu (viz 36. bod odůvodnění).

(27) Následně byly výpočty založeny na všech úplných odpovědích v dotazníku, které došly od všech tří kanadských společností. Tyto údaje týkající se dolů ležících v Novém Brunšviku a Saskatchewanu byly řádně ověřeny v místech sídel společností v Kanadě.

4.3 RUSKO A BĚLORUSKO

(28) Při posuzování, zda by pokračoval dumping z Ruska a Běloruska, pokud by byla zrušena opatření, je nutné ověřit, zda existoval dumping během OŠ a pokud ano, zda je možné, aby pokračoval.

4.3.1 Běžná hodnota

(29) Běžná hodnota byla vypočítána na základě údajů od všech spolupracujících kanadských společností. Z tohoto hlediska byly celkové prodeje potaše spolupracujících společností na kanadském trhu považovány za reprezentativní.

(30) A konečně se také prošetřovalo, zda tyto prodeje byly uskutečněny během řádných obchodních transakcí a stanovil se poměr ziskových prodejů dané kvality.

(31) Jelikož objem standardní potaše prodané za čistou prodejní cenu rovnající se výrobním nákladům nebo za cenu vyšší (rentabilní prodeje) představoval více než 80 % celkového objemu prodejů u této kvality a průměrná vážená cena byla vyšší než vážené průměrné výrobní náklady, běžná hodnota byla stanovena na základě skutečné ceny ruského výrobku na severoamerickém trhu, vypočítaném jako vážený průměr cen všech prodejů standardní potaše, ziskových i neziskových, které uskutečnila každá společnost během období šetření.

4.3.2 Vývozní cena

(32) IPC byla jediným vývozcem, který spolupracoval při šetření. Objemy vývozu uvedené IPC v hrubých rysech odpovídají údajům Eurostatu, doplněným způsobem popsaným v bodě 6.2.1. Dále, u Běloruska i u Ruska byly vývozní ceny vyhodnoceny na základě informací poskytnutých IPC.

(33) IPC uskutečnila část svých prodejů na trhu Společenství prostřednictvím dvou propojených dovozců (Ferchimex, sídlící v Belgii a Bělarus, sídlící v Rakousku) a část přímo nezávislým zákazníkům.

(34) Ve všech případech, kdy se vývoz potaše prodával nezávislým zákazníkům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, to znamená na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných. V případech, kdy se vývozy prodávaly propojené straně, vývozní cena byla vytvořena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, to znamená na základě ceny, za kterou byly dovezené výrobky dále poprvé prodány nezávislému kupujícímu. V takových případech se prováděly úpravy, aby se braly v úvahu všechny výdaje, nezbytné mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i zisk a aby se tak stanovila spolehlivá vývozní cena na úrovni hranice Společenství. Zisková marže 5 % uplatňovaná při předchozím šetření byla při nedostatku nových informací považována za rozumnou, s ohledem na funkce vykonávané propojenými dovozci.

(35) Během období šetření téměř všechno množství potaše vyvezené IPC do Společenství vstoupilo na trh Společenství v režimu aktivního zušlechťovacího styku a konkurovalo potaši vyrobené výrobním odvětvím Společenství.

4.3.3 Srovnání

(36) Jelikož potaš je výrobek volně ložený, jehož dopravní náklady představují velkou část prodejní ceny, a s ohledem na velkou vzdálenost mezi běloruskými a ruskými doly a nejbližším přístavem nebo hranicí, bylo rozhodnuto, že se provede srovnání na základě ceny z dolu, jako při předchozím šetření.

(37) Pro účely zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou se formou úprav braly v úvahu rozdíly ve srovnatelnosti cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

i) Úpravy běžné hodnoty

(38) IPC měla řadu poznámek týkajících se rozdílů v kvalitě a těžebních podmínkách mezi Běloruskem a Ruskem a Společenstvím a Kanadou. Nežádala však žádnou úpravu a žádný z těchto údajných rozdílů nebyl kvantifikován. Většina uvedených složek již byla navíc ošetřena při předchozím šetření, které dospělo k závěru, že jakákoliv úprava, která by měla brát v úvahu srovnatelné přírodní výhody, by byla nevýhodná pro běloruské a ruské doly. Z výše uvedených důvodů a proto, že se základní okolnosti od předcházejícího šetření významně nezměnily, nebylo nutné upravovat běžnou hodnotu s ohledem na fyzikální rozdíly nebo přírodní srovnatelné výhody. Úprava pro rozdíly v nákladech na úvěr byla udělena, pokud byla odůvodněna.

ii) Úprava vývozní ceny

(39) Vývozní cena byla upravena u nákladů na dopravu. Metoda použitá pro určení částky úpravy byla stejná jako metoda použitá při předchozím šetření, tj. náklady na dopravu v Kanadě byly použity pro dopravu na běloruském a ruském území, zatímco náklady na dopravu od hranice vyrábějící země k hranici Společenství byly určena v mezích možného podle nákladů, jejichž výši uvedla IPC.

(40) IPC tvrdila, že částky odpovídající nákladům na dopravu uvedené v odpovědi v dotazníku nebyly správně odečteny. Existoval jistý rozpor mezi dodacími podmínkami a náklady na dopravu, které uvedla IPC. Jelikož však IPC neposkytla žádný důkaz, bylo nemožné určit, které údaje a dodací podmínky nebo náklady na dopravu byly uvedené správně. V každém případě, i kdyby byl přijat nejpříznivější přístup pro IPC, nic by to nezměnilo na závěru o existenci dumpingu. Navíc je třeba připomenout, že v jakémkoliv přezkumu ukončení určitých opatření není nutné vypočítávat přesné dumpingové rozpětí.

(41) Úprava nákladů na úvěr byla též udělena na základě informací dodaných IPC.

4.3.4 Dumpingové rozpětí

(42) Bylo stanoveno dumpingové rozpětí pro Bělorusko, Rusko a Ukrajinu Průměrná vážená běžná hodnota byla porovnána s průměrnou váženou vývozní cenou do Společenství.

i) Bělorusko

(43) Vyjádřeno v procentu ceny "CIF na hranici Společenství", zjištěné dumpingové rozpětí u dovozů z Běloruska je i nadále vysoké, i když se mírně snížilo oproti rozpětí zjištěnému při předcházejícím šetření.

ii) Rusko

(44) Vyjádřeno v procentu ceny "CIF na hranici Společenství", zjištěné dumpingové rozpětí je zjevně vyšší než rozpětí zjištěné při předcházejícím šetření.

4.3.5 Závěr

(45) U dovozů z Běloruska a Ruska je možno učinit závěr, že zde i nadále dochází k významnému dumpingu. Nebyl nalezen žádný důvod k tvrzení, že v případě zrušení antidumpingových opatření dumping přestane.

4.4 UKRAJINA

(46) Stejně jako při předcházejícím šetření Ukrajina nespolupracovala. Údaje Eurostatu neříkají nic o dovozu z této země během období šetření, ačkoliv v předchozích letech k dovozu docházelo. Bylo tudíž nutné prošetřit, zda bude docházet k dumpingu v případě, že se zruší opatření. Žádný ukrajinský výrobce nespolupracoval. Proto se nálezy, v souladu s článkem 18 základního nařízení, zakládají na dostupných skutečnostech. V této souvislosti je třeba poznamenat, že podle dostupných údajů Ukrajina těží potaš v dolech, jejichž kapacita je mnohem menší než kapacita ruských a běloruských dolů. Pokud se však srovnává kapacita ukrajinských dolů se spotřebou Společenství, zůstává vývozní potenciál významný. Pokud jde o úroveň cen případného dovozu z Ukrajiny, je třeba poznamenat, že není nouze o dodávku potaše na trh Společenství. A tak nový subjekt, který hodlá vstoupit na trh Společenství, to může učinit pouze tehdy, pokud nabídne úroveň cen nižší než jsou ceny stávajících hospodářských subjektů, jinými slovy, pokud nabídne dumpingové ceny. Je třeba též poznamenat, že v minulosti dovozy z Ukrajiny probíhaly za cen srovnatelných s cenami potaše z Ruska a Běloruska.

4.4.1 Závěr

(47) S ohledem na výše řečené a protože nebyl prokázán opak, například nebyly dodány informace o využití kapacity, objemech a vývozních cenách do jiných třetích zemí, dospělo se k závěru, že existuje nebezpečí dumpingových dovozů z Ukrajiny, pokud se zruší opatření.

5. DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(48) Šetření potvrdilo, že žádající výrobci Společenství představují 99 % výroby potaše Společenství, a tudíž tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

6. ANALÝZA SITUACE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ A TRHU SPOLEČENSTVÍ S POTAŠÍ

(49) Především je třeba poznamenat, že údaje týkající se ziskovosti a investic během dotyčného období byly vypočítány na základě údajů, které sdělili tři výrobci Společenství: Cleveland Potash Limited, Comercial de Potasas, SA a Kali und Salz GmbH. Čtvrtý výrobce Společenství, SCPA, byl částečně vyloučen z důvodu zvláštní situace své důlní pobočky "Mines de potasse d'Alsace". Důl totiž bude do několika let uzavřen z důvodu vyčerpání zásob potaše a již neinvestuje. Účetní systém dolu byl tudíž zjednodušen a již není možné vypočítat výrobní náklady nebo ziskovost potaše způsobem umožňujícím přiřadit tyto údaje k údajům ostatních výrobců Společenství. Na základě dostupných informací však, pokud by se SCPA bral v úvahu, by ziskovost výrobního odvětví Společenství značně oslabila a investice by svědčily o tendenci k ještě markantnějšímu poklesu.

(50) Za druhé je třeba poznamenat, že během posledních let se prakticky všechny dovozy z dotyčných zemí uskutečnily v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Podle stávající praxe institucí Společenství se mělo za to, že tyto dovozy konkurují dotyčnému výrobku vyrobenému výrobním odvětvím Společenství, jelikož dovezený výrobek ve Společenství zpracovávají výrobci hnojiv, kteří nakupují ve výrobním odvětví Společenství část svých surovin vstupujících do výroby komplexních hnojiv, jež jsou dále určena k vývozu. Tyto dovozy se tudíž braly v úvahu při stanovování spotřeby Společenství, podílů trhu dotyčných zemí a při analýze cen potaše prodané dotčenými vývozci.

6.1 SPOTŘEBA NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

(51) Celková spotřeba potaše byla vypočítána na základě kombinace:

a) objemu prodeje vlastní výroby potaše výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství;

b) objemu prodeje nežádajících výrobců Společenství na trhu Společenství;

c) dovozu potaše z dotyčných zemí do Společenství;

d) dovozu potaše pocházející ze všech ostatních třetích zemí do Společenství.

(52) Na tomto základě se spotřeba snížila z přibližně

7460000

tun v roce 1994 na přibližně

7290000

tun během OŠ; tj. snížení přibližně o 2,3 %. Během dotyčného období se však úroveň spotřeby pohybovala způsobem uvedeným v této tabulce:

Zdroj:

Odpovědi z dotazníku Společenství, Eurostat, Národní statistický úřad ve Finsku, Dánsku a Belgii.

(v tisících tun) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Spotřeba Společenství | 7460 | 7340 | 7090 | 7600 | 7290 |

6.2 DOVOZY Z DOTYČNÝCH ZEMÍ

6.2.1 Objem dovozu

(53) Objem dovozu potaše pocházející z Ruska se snížil z 397000 tun v roce 1994 na 305000 tun během OŠ, což odpovídá snížení o 23 %. Objem dovozu pocházejícího z Běloruska se snížil ze 137000 tun v roce 1994 na 91000 tun během OŠ, což představuje snížení o 34 %. Ukrajina vyvážela pouze v letech 1994, 1995 a 1997 a její vývoz měl silně sestupnou tendenci. Celkový dovoz z dotyčných zemí se během zvažovaného období snížil přibližně o 32 %. Snížení však nebylo stálé: celkový dovoz z dotyčných zemí klesal až do roku 1996, kdy poklesl až na 132000 tun, potom však začal růst a dosáhl třikrát vyšší úrovně během OŠ.

(54) Šetření ukázalo, že objem dovozu, jak uváděla IPC, je vyšší než údaje Eurostatu, protože některé členské státy, které mají jenom jednoho velkého dovozce, nesdělily úplné údaje z důvodů důvěrné povahy. Od těchto členských států byly požadovány a obdrženy doplňující informace. Na jejich základě bylo zjištěno, že dovozy uvedené IPC se jen málo lišily od úplných údajů Eurostatu.

Zdroj:

Eurostat a Národní statistické úřady ve Finsku, Dánsku a Belgii.

(v tisících tun) |

Dovoz | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Rusko celkem | 397 | 175 | 122 | 190 | 305 |

Bělorusko celkem | 137 | 113 | 11 | 51 | 91 |

Ukrajina | 49 | 15 | 0 | 1 | 0 |

Celkem | 583 | 303 | 132 | 243 | 396 |

Objem dovezený v režimu aktivního zušlechťovacího styku a jeho procento na celkovém dovozu potaše Společenství pro každou zemi byl:

(v tisících tun) |

Dovoz | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 |

Rusko | 61 | 159 | 115 | 178 | 284 |

% dovozu | 15 | 91 | 94 | 93 | 93 |

Bělorusko | 34 | 52 | 11 | 51 | 91 |

% dovozu | 25 | 46 | 100 | 100 | 100 |

Ukrajina | 35 | 15 | 0 | 1 | 0 |

% dovozu | 72 | 100 | chybí | 100 | chybí |

Celkem | 131 | 226 | 126 | 230 | 375 |

% dovozu | 22 | 75 | 95 | 95 | 95 |

(55) Výše uvedené tabulky ilustrují vývoj během uvalení antidumpingových opatření. Zatímco podíl dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku představoval v roce 1994 pouze menší část dovozu, naopak během OŠ byl prakticky veškerý dovoz umístěn pod tento režim. Dovozy v režimu aktivního zušlechťovacího styku kontrolují celní orgány členských států podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství [9]. Stávající šetření nevyjevilo žádnou skutečnost, z níž by vyplývalo, že režim byl použit proto, aby se obešla opatření. Je třeba též poznamenat, že výrobky dovezené v tomto režimu nepodléhají antidumpingovým clům podle přezkumu, což vysvětluje zvýšené použití tohoto režimu ke konci dotyčného období.

6.2.2 Podíl trhu

(56) Podíl dovozu z dotyčných zemí na trhu Společenství se za dané období snížil o 2,4 procenta. Tento propad však nebyl trvalý. Podíl trhu se snížil ze 7,8 % v roce 1994, kdy dosáhl nejvyšší úrovně, na 1,9 % v roce 1996, tj. na nejnižší úroveň, pak pravidelně rostl a dosáhl 5,4 % v OŠ;

Zdroj:

Eurostat a Státní statistické úřady ve Finsku, Dánsku a Belgii.

Podíl trhu dotyčných dovozů v % | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Bělorusko | 1,8 | 1,5 | 0,2 | 0,7 | 1,2 |

Rusko | 5,3 | 2,4 | 1,7 | 2,5 | 4,2 |

Ukrajina | 0,7 | 0,2 | 0 | 0 | 0 |

Celkem | 7,8 | 4,1 | 1,9 | 3,2 | 5,4 |

6.2.3 Vývoj cen a cenová politika

6.2.3.1 Vývoj cen dotyčných dovozů

(57) Pokud jde o vývoj cen dovozů podléhajících šetření za dané období, byly stanoveny trendy za použití údajů Eurostatu, jak je popsáno v 54. bodě odůvodnění.

Průměrné prodejní ceny CIF z dotyčných zemí na trh Společenství se vyvíjely takto:

Zdroj:

Eurostat a Státní statistické úřady ve Finsku, Dánsku a Belgii.

(v ECU/tunu) |

Průměrné ceny CIF potaše o obsahu K2O vyšším než 40 %, avšak nejvýše 62 % | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Bělorusko | 67,5 | 86,5 | 88,3 | 94,1 | 100,1 |

Rusko | 83,1 | 71,7 | 74,4 | 79,4 | 85,8 |

Ukrajina | 83,6 | 89,9 | – | 88,0 | – |

Průměr | 79,2 | 76,8 | 75,7 | 83,3 | 90,8 |

Zdroj:

Eurostat a Státní statistické úřady ve Finsku, Dánsku a Belgii.

(v ECU/tunu) |

Průměrné ceny CIF potaše o obsahu K2O vyšším než 62 % | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Rusko | – | 89,9 | 93,8 | 96,7 | 101,5 |

(58) Průměrné zvýšení ceny potaše o obsahu K2O vyšším než 40 %, avšak nejvýše 62 % z dotyčných zemí se zvýšil o 14,6 % během zvažovaného období. Zatímco běloruské ceny silně vzrostly a překročily cenu potaše pocházející z Ruska, ruské ceny zůstaly relativně nízké. Žádná potaš pocházející z Ukrajiny se nedovezla během OŠ.

(59) Pouze Rusko vyváželo potaš o obsahu K2O vyšším než 62 %. Průměrná cena se zvýšila o 12,9 % a vzrostla z 89,9 ECU za tunu v roce 1995 na 101,5 ECU za tunu v OŠ.

6.2.3.2 Cenová politika

(60) Antidumpingová cla jsou platná již tři roky. Během tohoto období byl velmi malý poměr dovozů pocházejících z dotyčných zemí propuštěn do volného oběhu. Většina dovozů byla umístěna do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Zástupci IPC tvrdili, že museli nabízet svůj výrobek za nižší ceny než výrobní odvětví Společenství vinou samotné povahy režimu aktivního zušlechťovacího styku. Tento argument se prošetřil, avšak nebyl podepřen žádným důkazem.

(61) Při šetření cenové politiky byl vypočítáván průměr cen uváděných vývozci pro každý prodej nezávislým zákazníkům a každý další prodej propojeným dovozcem u každé ze dvou hlavních jakostí potaše podle jejího původu: Běloruska a Ruska. Tyto ceny byly čisté fakturované ceny, clo neplaceno, a rovnají se dodacím cenám z důvodu blízkosti zákazníků k dodacím přístavům. Byly porovnány s váženým průměrem cen fakturovaných všemi výrobci Společenství na úrovni Společenství pro obě zvažované kvality potaše.

(62) Tak bylo stanoveno, že ceny IPC byly v průměru o 10 % nižší než ceny výrobní odvětví Společenství. Přesněji, ceny potaše ruského původu byly nižší přibližně o 20 % a běloruského původu o 5 %.

6.3 HOSPODÁŘSKÁ SITUACE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍSPOLEČENSTVÍ

(63) Je třeba poznamenat, že výhledy výrobního odvětví Společenství pro rok 1999 a 2000 se zakládaly na předpokladu, že opatření zůstanou zachována.

6.3.1 Výroba

(64) Výroba potaše ve Společenství se snižovala v průběhu zvažovaného období s výjimkou roku 1996, kdy mírně vzrostla. Výroba se snížila z přibližně 7779000 tun v roce 1996 na přibližně 7026000 tun z těchto důvodů: 1) postupné vyčerpávání francouzského dolu; 2) uzavření některých nerentabilních dolů v Německu a ve Španělsku; a 3) geologické anomálie v dole jednoho z výrobců Společenství v roce 1997 a během OŠ. V letech 1999 a 2000 výrobní odvětví Společenství předpokládá zvýšení výroby, která by v roce 2000 měla dosáhnout úrovně roku 1997.

Údaje o výrobě potaše ve Společenství byly:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(v tisících tun) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Výroba | 7779 | 7428 | 7541 | 7368 | 7026 |

6.3.2 Výrobní kapacita

(65) Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství se snížila z přibližně 10000000 tun v roce 1994 na 9300000 tun během OŠ. Pouze v roce 1996 došlo k mírnému zvýšení výrobní kapacity ve srovnání s předchozím rokem. V letech 1999 a 2000 by mělo výrobní odvětví Společenství ještě snížit svou kapacitu na úroveň přibližně 8500000 tun v roce 2000 z důvodu postupného vyčerpání zásob ve francouzském dolu.

Údaje o celkové výrobní kapacitě potaše byly:

Zdroj:

Odpověď výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(v tisících tun) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Kapacita | 9996 | 9414 | 9472 | 9403 | 9293 |

6.3.3 Využití kapacity

(66) Využití kapacity výrobního odvětví Společenství se zvyšovalo od roku 1994 do roku 1996 a snížilo se v roce 1997, především proto, že francouzský výrobce již nebyl schopen vyrábět potaš na maximum své kapacity v důsledku vyčerpání minerálních zdrojů. V letech 1999 a 2000 by se však měla zlepšit míra využití kapacity výrobního odvětví Společenství a měla by dosáhnout 86 % v roce 2000 v důsledku ztráty kapacity ve Francii.

Využití kapacity výrobního odvětví Společenství se u potaše vyvíjelo takto:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(%) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Využití kapacity | 77,8 | 78,9 | 79,6 | 78,4 | 75,6 |

6.3.4 Objem prodeje

Objem vlastního prodeje výrobního odvětví Společenství nezávislým zákazníkům poklesl z přibližně 5530000 tun v roce 1994 na přibližně 5260000 tun během OŠ. Objem prodeje výrazně vzrostl v letech 1996 a 1997, avšak znovu poklesl během OŠ. Do konce roku 2000 však by Společenství chtělo, aby objem prodeje dosáhl úrovně roku 1997. Objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se vyvíjel takto:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(v tisících tun) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Objem prodejů výrobního odvětví Společenství | 5530 | 5452 | 5415 | 5750 | 5261 |

6.3.5 Podíl trhu

(67) Podíl trhu výrobního odvětví Společenství poklesl ze 74,1 % v roce 1994 na 72,2 % v OŠ, což představuje pokles asi o 2 procenta. Během tohoto období podíl na trhu vzrostl v roce 1996, potom opět klesl na úroveň OŠ.

Podíl trhu výrobního odvětví Společenství se vyvíjel takto:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník, Eurostat a státní statistické úřady ve Finsku, Dánsku a Belgii.

(%) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Podíl trhu výrobního odvětví Společenství | 74,1 | 74,3 | 76,4 | 75,6 | 72,2 |

6.3.6 Vývoj cen

(68) Šetření ukázalo, že průměrná prodejní cena výrobců Společenství za standardní nejprodávanější kvalitu potaše (obsah K2O vyšší než 40 %, avšak nejvýše 62 %) se zvýšila z 90,1 ECU/tunu v roce 1994 na 104,2 ECU/tunu v OŠ. Tato částka činí zvýšení o 15,6 %. Ceny potaše s obsahem K2O vyšším než 62 % se však snížily ze 137,7 ECU/tunu v roce 1994 na 122,0 ECU/tunu v OŠ. To představuje snížení o 11,4 %. Snížení cen se shoduje s velkým zvýšením objemu této kvality prodávané výrobním odvětvím Společenství během dotyčného období. Velké objednávky umožnily slevy z rozsahu, a tak se zákazníci těšili z nižších průměrných cen.

(69) Jestliže prodejní ceny standardní potaše s obsahem K2O vyšším než 40 %, avšak nejvýše 62 % měly zvyšující se trend od roku 1994 do OŠ, pak dočasně poklesly v roce 1997 a pak vzrostly o 7,9 % v OŠ. Podle odhadů výrobního odvětví Společenství pro roky 1999 a 2000 by měl zůstat zachován pozitivní trend prodejních cen potaše s obsahem K2O vyšším než 40 %, avšak nejvýše 62 % a ceny potaše s obsahem K2O vyšším než 62 % by měly mírně poklesnout.

Vážená průměrná cena výrobního odvětví Společenství pro potaš na trhu Společenství se vyvíjela takto:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(v ECU/tunu) |

Průměrná prodejní cena | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Standardní potaš s obsahem K2O vyšším než 40 %, avšak nejvýše 62 % | 90,1 | 96,8 | 101,6 | 96,6 | 104,2 |

Standardní potaš s obsahem K2O převyšujícím 62 % | 137,7 | 138,7 | 134,8 | 123,2 | 122,0 |

6.3.7 Ziskovost

(70) Pro účely analýzy ziskovosti výrobního odvětví Společenství a podle zavedené praxe se braly v úvahu zisky z prodeje některých vedlejších produktů výroby potaše. Je též třeba připomenout, že francouzský výrobce, SCPA, byl vyloučen z výpočtu rentability výrobního odvětví Společenství z důvodů vysvětlených v 49. bodu odůvodnění.

(71) Ziskovost výrobního odvětví Společenství, vyjádřená jako procento čistých prodejů, se zvýšila během zvažovaného období z průměrné vážené ztráty 1,0 % v roce 1994 k zisku 3,3 % v OŠ. Je třeba poznamenat, že ziskovost byla stálá, s výjimkou roku 1997, kdy byly zisky téměř nulové. Během roku 1999 a 2000 by měl zisk výrobního odvětví Společenství zůstat nižší, než se považuje za obvyklé pro vysoce rizikovou těžební činnost, jako je těžba potaše. Ziskovost výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství s potuší se vyvíjela takto:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(%) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Ziskovost | -1,0 | -0,5 | 1,5 | 0,1 | 3,3 |

6.3.8 Zaměstnanost

(72) Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství poklesla z

8460

pracovních míst v roce 1994 na

6936

pracovních míst během OŠ, což představuje snížení o 18,0 %. Počet pracovních míst by se měl ještě snížit v roce 1999 a 2000 z důvodu blížícího se uzavření francouzského dolu. Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství se vyvíjela takto:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Zaměstnanci pracující ve výrobě potaše | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Počet zaměstnanců | 8460 | 7919 | 7296 | 7213 | 6936 |

6.3.9 Zásoby

(73) Hodnota zásob výrobců potaše ze Společenství na konci účetního období se snížila z 560000 tun v roce 1994 na 469000 tun v OŠ, což představuje snížení přibližně o 16 %. Hodnota zásob na konci účetního období se stabilně zvyšovala v letech 1994 až 1996, avšak značně poklesla v roce 1997 a znovu mírně vzrostla během OŠ.

Hodnota zásob ve výrobním odvětví Společenství na konci účetního období se vyvíjela takto:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(v tisících tun) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Hodnota zásob na konci účetního období | 560 | 614 | 903 | 415 | 469 |

6.3.10 Investice

(74) Celkové investice výrobního odvětví Společenství se snížily přibližně z 87,7 miliónů v roce 1994 na přibližně 52,9 miliónu ECU v OŠ, což představuje snížení přibližně 40 %. V letech 1994 a 1995 se investice zvýšily v důsledku modernizace dolů velkého výrobce Společenství. V roce 1999 a 2000 výrobní odvětví Společenství počítá s tím, že se opět začne investovat a výhledová úroveň investic v roce 2000 by měla být vyšší než čísla z roku 1996. Je též třeba připomenout, že francouzský výrobce, SCPA, byl vyloučen z hodnocení investic výrobního odvětví Společenství z důvodů vysvětlených v 49. bodu odůvodnění. Investice výrobního odvětví Společenství se vyvíjely takto:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(v tisících ECU) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Investice | 87722 | 113809 | 84201 | 63908 | 52882 |

6.4 OBJEM DOVOZU A DOVOZNÍ CENY Z JINÝCH TŘETÍCH ZEMÍ

(75) Objem dovozu potaše z jiných třetích zemí se zvýšil během zvažovaného období z přibližně

1348000

tun v roce 1994 na přibližně

1566000

tun v OŠ. To představuje zvýšení přibližně o 16,2 %. Velká část zvýšení připadá na dovoz z Izraele.

Zdroj:

Eurostat.

(v tisících tun) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Dovozy z jiných třetích zemí | 1348 | 1552 | 1495 | 1555 | 1566 |

(76) Podíl trhu dovozů pocházejících z jiných třetích zemí vzrostl ze 17,9 % v roce 1994 na 21,0 % v roce 1995 a od té doby zůstává relativně stabilní a představoval 21,4 % na konci OŠ.

(77) Průměrné prodejní ceny dovozů ostatních třetích zemí se braly v úvahu pro stanovení cenového vývoje během dotyčného období. Podle Eurostatu se průměrná prodejní cena těchto dovozů pravidelně zvyšovala z 96,5 ECU/tunu v roce 1994 na 120,5 ECU/tunu v roce 1997. Cena pak klesla na 112,3 ECU/tunu v OŠ. To odpovídá zvýšení o 16,4 % ve zvažovaném období.

Ceny se vyvíjely takto:

Zdroj:

Eurostat.

(v ECU/tunu) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí | 96,5 | 101,8 | 104,3 | 120,5 | 112,3 |

6.5 VÝVOZNÍ ČINNOST VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(78) S ohledem na skutečnost, že výroba definovaná v bodě 6.3.1. je určena jak pro vnitřní prodej, tak i pro prodej mimo Společenství, vývozy potaše výrobního odvětví Společenství do třetích zemí byly analyzovány také. Tato analýza ukázala, že vývozy činily 2314000 tun v roce 1994 oproti 1658000 tunám během OŠ. Tyto vývozy měly klesající tendenci, s výjimkou roku 1997, kdy se zvýšily oproti předchozímu roku. Během celého zvažovaného období se vývoz snížil o 28,3 %. V roce 1999 a 2000 by mělo výrobní odvětví Společenství vyvážet o něco méně než během OŠ. Tento klesající trend je pravděpodobně způsoben tím, že, jak je vysvětleno dále v bodě 7.3, dotyčné země značně zvýšily své úsilí navázat obchodní činnost v jiných třetích zemích než ve Společenství po vstupu v platnost antidumpingových opatření uvalených na dovoz potaše ve Společenství. Výrobní odvětví Společenství muselo čelit tvrdé cenové konkurenci a nebylo schopno umístit na trhy třetích zemí stejné množství potaše jako dříve.

Vývoz se během zvažovaného období vyvíjel takto:

Zdroj:

Odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(v tisících tun) |

| 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Objemy vývozu výrobního odvětví Společenství | 2314 | 1815 | 1671 | 1947 | 1658 |

6.6 ZÁVĚR

(79) Vývoj různých hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Společenství byl během zvažovaného období smíšený. Po uvalení kombinovaných opatření (fixní clo a minimální cena) v roce 1994 se situace výrobního odvětví Společenství zlepšila. Některé hospodářské faktory, jako průměrné prodejní ceny za tunu nejprodávanější kvality, objem zásob a ziskovost se vyvíjely pozitivně.

(80) Za prvé průměrné prodejní ceny standardní potaše s obsahem K2O vyšším než 40 %, avšak nejvýše 62 % se zvýšily během zvažovaného období o 15,6 %. Za druhé se objem zásob snižuje již od roku 1996, což je ukazatel zlepšení poptávky na trhu. Za třetí, po dvou letech ztrát výrobní odvětví Společenství od roku 1996 znovu prodávalo se ziskem. Je jasné, že toto zlepšení bylo způsobeno zvýšením prodejních cen, jež bylo umožněno zavedením efektivnějších antidumpingových opatření v roce 1994.

(81) Analýza však též ukazuje, že všechny hospodářské ukazatele se nevyvíjely tak dobře a že některé měly zejména od roku 1996 klesající tendenci. Konkrétně jde o objem výroby, kapacitu, využití kapacity, podíl trhu, objem prodeje, zaměstnanost a investice, které se nevyvíjely příznivě.

(82) Objem prodeje výrobního odvětví Společenství se snížil během zvažovaného období o 4,9 %. Objem jeho výroby se snížil o 9,7 % a kapacita o 7,0 %, což způsobilo pokles využití kapacity o 2,2 procentní body. Dále, investice výrobního odvětví Společenství propadly o 39,7 % a ve stejnou dobu se snížil počet pracovních sil o 18,0 %.

(83) Jak bylo uvedeno výše, spotřeba potaše Společenství se snížila přibližně o 2,3 % a nejnižší úrovně přitom dosáhla v roce 1996. Výrobní odvětví Společenství ztratilo 1,9 % trhu Společenství; dotyčné země ztratily 2,4 %, zatímco jiné třetí země, zejména Izrael, získaly 3,4 %. Od roku 1996 však výrobní odvětví Společenství přišlo o více než 4 % podílu trhu, dotyčným zemím podíl vzrostl o 3,5 %, zatímco podíl ostatních třetích zemí zůstal prakticky nezměněný. Z toho je možné učinit závěr, že dovoz z jiných třetích zemí neměl významný dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství od roku 1996 do konce OŠ.

(84) Průměrné ceny výrobního odvětví Společenství a dotyčných zemí vzrostly stejnou měrou (vyjma ceny standardní potaše s obsahem K2O vyšším než 62 %), jak je patrné 57. a 69. bodu odůvodnění. Stejně tak je tomu u cen jiných třetích zemí. Ceny dotyčných zemí však zůstaly nižší, především ruské ceny, což mělo negativní vliv na objem prodejů, podíl trhu a ziskovost výrobního odvětví Společenství, i přes omezené dovozy pocházející z těchto tří zemí.

(85) Konečně, byl prošetřován dopad snížení vývozu. Vývozy, které představovaly 24 % všeho prodeje výrobního odvětví Společenství během OŠ, se snížily o 28,3 % za zvažované období z důvodu silné hospodářské soutěže na trzích třetích zemí. Ačkoliv tato situace může zčásti vysvětlovat negativní vývoj výroby výrobního odvětví Společenství, nestačí k úplnému vysvětlení tohoto záporného trendu.

Závěrem, šetření objasnilo, že i když se situace výrobního odvětví Společenství poněkud zlepšila, mnohé hospodářské faktory se nevyvíjely tak příznivě a výrobní odvětví Společenství zůstává i nadále citlivé na případné objevení se škodlivého dumpingu v případě, že budou zrušena opatření.

7. PRAVDĚPODOBNOST OPĚTOVNÉHO PŘÍPADU ÚJMY

7.1 DOMÁCÍ TRH V DOTYČNÝCH ZEMÍCH

(86) Dotyčné země vlastní nezměrné zásoby potaše. Domácí spotřeba potaše v Bělorusku a Rusku se však v první polovině devadesátých let propadla a zůstala na nízké úrovni i během zvažovaného období. Domácí prodeje v těchto dvou zemích se zvýšily přibližně o 6 % během OŠ ve srovnání s rokem 1994. Stále však představují méně než čtvrtinu jejich výroby potaše. Není žádný důvod se domnívat, že poptávka na domácím trhu na Ukrajině se vyvíjela odlišně.

7.2 VÝVOZY V REŽIMU AKTIVNÍHO ZUŠLECHŤOVACÍHO STYKU

(87) Byla provedena analýza prodejních cen dovozů v režimu aktivního zušlechťovacího styku, aby se posoudila cena, za kterou by bylo možno dovážet v případě, že by byla zrušena antidumpingová opatření. Jak vyplývá z 62. bodu odůvodnění, ceny IPC ve Společenství uváděné téměř výhradně jako ceny dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku podtrhávají prodejní ceny výrobního odvětví Společenství v průměru o značně více než 10 %.

7.3 VÝVOZ DOTYČNÝCH ZEMÍ DO JINÝCH TŘETÍCH ZEMÍ

(88) Vývoj vývozu dotyčných zemí do Společenství a podíl trhu Společenství, který na ně připadá, je popsán v bodě 6.2.

(89) Vývoj objemu vývozu Běloruska a Ruska na velké trhy jiné než Společenství byl též analyzován na základě odpovědí IPC na dotazník a jejich poznámek. Ukrajinská výroba se neprodávala prostřednictvím IPC a není k dispozici žádný údaj o vývozních prodejích Ukrajiny do jiných třetích zemí, protože ukrajinští vývozci při šetření nespolupracovali. Během OŠ byla hlavním vývozním trhem Běloruska a Ruska Čína, jejíž dovozy vzrostly přibližně během zvažovaného období o 87 %. Druhým největším trhem byla Brazílie, která během OŠ dovezla přibližně 34 x víc potaše pocházející z Běloruska a Ruska než v roce 1994. Spojené státy americké a Norsko zaujímaly třetí a čtvrté místo, objem dovozu do těchto zemí pozoruhodně vzrostl, jak vyplývá z níže uvedené tabulky. Japonsko a ostatní malé trhy jako celek snížily během zvažovaného období své dovozy pocházející z obou dotyčných zemí.

(90) Norsko, ve kterém je velká poptávka, avšak žádný výrobce potaše, dovezlo z Běloruska a Ruska jen malé množství v roce 1994. Poté, co Společenství uvalilo efektivní kombinovaná antidumpingová opatření na dovoz potaše pocházející z dotyčných zemí, se běloruské a ruské vývozy znovu přeorientovaly na Norsko, takže Bělorusko a Rusko mělo 71,3 % [10] podíl trhu během OŠ a objem prodeje do této země překročil jejich celkový prodej do Společenství od roku 1995 [11].

(91) Níže uvedená tabulka uvádí, z důvodů důvěrnosti ve formě indexů, vývoj vývozu Běloruska a Ruska na trhy jiné než Společenství během zvažovaného období.

Zdroj:

Odpovědi IPC na dotazník

(index) |

Vývozy dotyčných zemí na jiné trhy než Společenství | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Čína | 100 | 167 | 127 | 183 | 187 |

Brazílie | 100 | 414 | 2535 | 4062 | 3438 |

Spojené státy | 100 | 104 | 103 | 157 | 157 |

Norsko | 100 | 3833 | 5750 | 5383 | 4933 |

Japonsko | 100 | 94 | 78 | 79 | 84 |

Ostatní | 100 | 74 | 74 | 90 | 96 |

Celkem | 100 | 130 | 137 | 188 | 186 |

(92) Aby bylo možné posoudit význam těchto vývozů, je třeba poznamenat, že vývozy dotyčných zemí do Společenství během OŠ přibližně odpovídají jejich vývozu do Norska. Dále, celkový vývoz dotyčných zemí na trhy třetích zemí jiné než Společenství přibližně odpovídají celkovému prodeji výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství.

(93) Cenové srovnání všech typů potaše na základě dodávky ukazuje, že prodejní ceny pro Norsko, Brazílii a Japonsko během OŠ byly vyšší než ceny pro Společenství. Úroveň cen v Číně byla v dřívějších letech nižší, avšak během OŠ dosáhla úrovně cen Společenství. Vývozní ceny do Spojených států amerických zůstávaly během zvažovaného období systematicky nižší než vývozní ceny do Společenství.

7.4 VÝROBA, KAPACITA, VYUŽITÍ KAPACITY, ZÁSOBY A INVESTICE

(94) O výše uvedených ukazatelích byly získány informace od dvou spolupracujících společností v Rusku a jedné v Bělorusku. Protože žádná ukrajinská společnost nespolupracovala, nebyly o této zemi dostupné ani žádné informace, s výjimkou kapacity (277000 tun ročně) zveřejněnou v poslední zprávě Mezinárodního sdružení průmyslu hnojiv.

(95) Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, výrobní kapacita v Bělorusku a Rusku zůstala po zvažované období stabilní a činila celkem

19844000

tun potaše, což představuje přibližně 33 % světové kapacity a přibližně trojnásobek objemu spotřeby Společenství.

Zdroj:

Mezinárodní sdružení průmyslu hnojiv.

(v tisících tun) |

Výrobní kapacita | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Bělorusko | 9077 | 9077 | 9077 | 9077 | 9077 |

Rusko | 10767 | 10767 | 10767 | 10767 | 10767 |

Celkem | 19844 | 19844 | 19844 | 19844 | 19844 |

(96) Bělorusku a Rusku se podařilo během zvažovaného období zvýšit jejich výrobu o 39 %. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky (indexované z důvodů důvěrné povahy údajů), objem výroby se zvyšoval relativně pravidelně, pouze s malým poklesem v roce 1996.

Zdroj:

Odpověď IPC na dotazník.

(index) |

Skutečná výroba | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Bělorusko | 100 | 111 | 108 | 129 | 138 |

Rusko | 100 | 113 | 106 | 137 | 140 |

Celkem | 100 | 112 | 107 | 133 | 139 |

(97) Zvýšení výroby se projevilo zlepšením využití kapacity výrobců v Bělorusku a Rusku, která však stále zůstává na mimořádně nízké úrovni a stále má k dispozici značnou kapacitu. Níže uvedená tabulka (indexovaná z důvodů důvěrné povahy údajů) ukazuje, že míra využití kapacity výrobců se během zvažovaného období zvýšila o 38 %.

Zdroj:

Odpověď IPC na dotazník.

(index) |

Využití kapacity | | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | OŠ |

Bělorusko | 100 | 111 | 109 | 130 | 137 |

Rusko | 100 | 116 | 108 | 139 | 142 |

Celkem | 100 | 112 | 107 | 133 | 138 |

(98) Žádný jasný trend nevyplynul u zásob. V obecné rovině se úroveň zásob během zvažovaného období významně měnila. Zásoby tří výrobců byly na konci OŠ relativně nízké.

(99) Investice Běloruska a Ruska do jejich dolů na potaš a potašové závody se během zvažovaného období zvýšily přibližně o 172 %. Tento zvyšující se trend byl přerušen pouze v roce 1996, kdy úroveň investic poklesla, avšak v následujícím roce vzrostla a dosáhla úrovně 3,5 x vyšší než v roce 1996. Protože kapacita se nezvýšila, byly investice pravděpodobně použity na modernizaci stávajících výrobních zařízení.

7.5 ZÁVĚRY O PRAVDĚPODOBNOSTI NOVÝCH PŘÍPADŮ ŠKODLIVÉHO DUMPINGU

(100) Z dostupných informací vyplynulo, že i když se Bělorusku a Rusku podařilo přesměrovat část prodejů z trhu Společenství na jiné trhy, jako je čínský a brazilský a získat na některých těchto trzích relativně příznivé ceny, výrobní kapacita a míra využití kapacity výrobců v Bělorusku a Rusku je i nadále mimořádně nízká.

(101) Domácí spotřeba značně poklesla a v nejbližší budoucnosti nelze očekávat změnu situace. A navíc, naděje na zisk je lákavější na trhu Společenství než pokud se ho dosáhne na domácím trhu. Tyto jevy ukazují, že běloruské a ruské vývozní ceny by mohly být mnohem nižší než během OŠ, ale stále si zachovat pro dotyčné vývozce přitažlivost.

(102) Náhradní trhy ve vzdálených zemích jsou jistě méně ziskové než trh Společenství, jehož blízkost umožňuje dopravovat potaš levněji lodí nebo železnicí. Zákazníci ve Společenství dále tradičně platí za zboží v tvrdé měně a s kratšími lhůtami splatnosti. Je třeba poznamenat, že i když jsou na některých trzích, jako například na brazilském, ceny mírně vyšší než ve Společenství, doprava na tyto trhy z dotyčných zemí je zjevně nákladnější. Prodeje na trh Společenství jsou ještě přitažlivější, pokud je porovnáme s prodeji do Spojených států amerických a Číny, které na základě ceny s dodáním jsou uskutečňovány za nižší ceny než jaké platí pro Společenství. Norsko je typickým příkladem západoevropské země ležící blízko dotyčných zemí a nevymáhající žádná dovozní cla na potaš. Norsko je téměř úplně kryto dovozem z dotyčných zemí. Tyto dovozy se uskutečňují za ceny mírně vyšší než jsou dovozní ceny do Společenství uskutečňované v režimu aktivního zušlechťovacího styku, avšak zjevně nižší než jsou ceny výrobců Společenství.

(103) Nezměrné zásoby suroviny, nízké využití kapacity, nevýhodná domácí situace pokud jde o spotřebu, vysoké náklady na dopravu na náhradní trhy, potřeba tvrdé měny a současná situace v Norsku proto ukazují, že vývozní potenciál dotyčných zemí do Společenství za nízké ceny je velmi vysoký a že v případě zrušení antidumpingových opatření je pravděpodobné, že bude opět docházet ke škodlivému dumpingu.

(104) Pokud jde o Ukrajinu, nebyly k dispozici žádné informace vinou toho, že tato země nespolupracovala, a proto se za těchto okolností v souladu s článkem 18 základního nařízení použily dostupné údaje. Z tohoto pohledu bylo zjištěno, že ukrajinský průmysl výroby potaše udržuje úzké hospodářské vztahy s průmyslem běloruským a ruským. Již z bodu 4.4. vyplynulo, že existuje pravděpodobnost nových případů dumpingu ve velkém objemu. Není žádných pochyb o tom, že tyto dovozy, které by přímo konkurovaly dovozům z Běloruska a Ruska, by měly nepříznivý dopad na výrobní odvětví Společenství. Dospělo se tudíž k závěru, že nepříznivý dumping se pravděpodobně znovu objeví v případě, že se opatření zruší.

(105) Dochází se proto k závěru, že v případě zrušení opatření existuje pravděpodobnost nového dumpingu poškozujícího Společenství a z toho důvodu je tudíž třeba antidumpingová opatření prodloužit.

8. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

8.1 ÚVOD

(106) V souladu s článkem 21 základního nařízení, bylo prošetřováno, zda prodloužení stávajících antidumpingových opatření je v rozporu se zájmem Společenství jako celku. Určení zájmu Společenství se zakládá na posouzení různých zájmů, jako jsou zájmy výrobního odvětví Společenství, dovozců a uživatelů dotyčného výrobku. Všechny dotčené strany uvedené výše byly požádány o poskytnutí informací, aby se posoudil pravděpodobný dopad prodloužení opaření.

(107) Je třeba připomenout, že v dřívějších šetřeních se schválení a zachování opatření nepovažovalo za akt v rozporu se zájmem Společenství. Dále je třeba poznamenat, že současné šetření je šetřením přezkumným, to znamená, že analyzuje situaci, v níž již jsou antidumpingová opatření zavedena. Načasování a povaha současného šetření proto umožňuje posoudit jakýkoliv negativní a nepřípustný dopad antidumpingových opatření uvalených na dotčené strany.

(108) Dotazníky byly zaslány 17 dovozcům/uživatelům, z toho odpovědělo sedm nezávislých dovozců/uživatelů a dva závislí dovozci/uživatelé. Dovozci i uživatelé obdrželi stejný dotazník, protože většina dovozců jsou též uživateli. Dotazník byl též zaslán třem organizacím dovozců/uživatelů: Evropskému sdružení dovozců hnojiv (EFIA), Evropskému sdružení výrobců hnojiv (EFMA) a COPA/Cosega. Na dotazník však odpověděla pouze EFIA.

(109) Na tomto základě bylo prošetřováno, zda, i přes nálezy o dumpingu, újmě a pokračování nebo o nových případech nepřípustného dumpingu, existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství v tomto konkrétním případě prodloužit opatření.

8.2 ZÁJMY VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(110) Jak již bylo uvedeno výše, předpokládá se, že zrušení antidumpingových opatření pravděpodobně způsobí nové případy dumpingových dovozů určených pro umístění na trh Společenství a nové zhoršení situace výrobního odvětví Společenství, která je v současné době mírně zisková.

(111) Tím by mohlo dojít k značnému snížení pracovních míst, kromě propouštění způsobeného budoucím uzavřením dolu francouzského výrobce Společenství.

(112) I když Francie přestane vyrábět potaš, pokračující restrukturalizační úsilí a plány ukazují, že výrobní odvětví Společenství nehodlá tuto část výroby opustit. Zachování antidumpingových opatření je tudíž prvořadým zájmem výrobního odvětví Společenství.

8.3 ZÁJEM DOVOZCŮ/OBCHODNÍKŮ

(113) Dvě ze sedmi společností, které odpověděly na dotazník určený pro dovozce/uživatele, jsou pouhými obchodníky s tímto výrobkem. Pět dalších jsou též jeho uživateli. Hlavní argumenty obchodníků jsou uvedeny v odpovědi EFIA na dotazník.

(114) Dovozci potaše jsou proti prodloužení antidumpingových opatření. Tvrdily, že kombinace fixního cla a minimální ceny zcela vyloučilo výrobce dotyčných zemí z trhu Společenství, čímž se hospodářská soutěž ve Společenství snížila na minimum a cena potaše zde je uměle vysoká a přístup k dovážené potaši je složitý, především pro malé obchodníky.

(115) I když je pravda, že mimo dovoz uskutečňovaný v režimu aktivního zušlechťovacího styku byla potaš z dotyčných zemí prakticky vyloučena z trhu Společenství, byla hospodářská soutěž na trhu Společenství zajištěna dovozem z Kanady, Izraele, Jordánska a několika jiných malých vyvážejících zemí, spolu s existencí jistého počtu výrobců Společenství. Nebyl zjištěn žádný reprezentativní důkaz o těžkostech souvisejících s přístupem obchodníků k dovážené potaši. V každém případě navrhovaná opatření budou mít jinou formu než opatření podléhající přezkumu a povedou ke zlepšení přístupu trhu Společenství k dovozům z dotyčných zemí.

(116) Dospělo se proto k závěru, že zavedení antidumpingových opatření nepostihlo ziskovost těch dovozců, kteří jsou čistě jen obchodníky s potaší. Je též pravděpodobné, že v případě pokračování opatření v odlišné formě nedojde k budoucímu zhoršení jejich ziskovosti.

8.4 ZÁJEM UŽIVATELŮ

(117) Přímí uživatelé potaše jako hnojiva (zemědělci) nesdělili svůj postoj, ačkoliv organizace, která je zastupuje, dotazník obdržela. Je tudíž třeba uzavřít, že pokračováním antidumpingových cel se pro zemědělce nic nezmění.

(118) Pět uživatelů, kteří odpověděli na dotazník, jsou všichni výrobci hnojiv, kteří nakupují potaš od výrobního odvětví Společenství, avšak také ji dovážejí ze třetích zemí. Pro ně je potaš surovinou pro výrobu složeného hnojiva, které obsahuje tři různé prvky: dusík, fosfor a draslík (hnojivo NPK).

(119) Většina uživatelů, kteří jsou též dovozci, se postavila stejným způsobem proti prodloužení opatření, jak je vysvětleno v bodě 8.3. "Zájmy dovozců/obchodníků". Jeden dovážející uživatel však prohlásil, že antidumpingová opatření způsobila jistou cenovou stabilitu na trhu Společenství u potaše, což je přínosné pro jeho činnost.

(120) Uživatelé mají malou možnost změnit svůj sortiment výrobků v případě zavedení antidumpingového cla na jednu ze složek hnojiva. Jelikož konkurenční výrobci hnojiv ze třetích zemí neplatí clo z potaše, výrobci hnojiv ve Společenství tvrdí, že nemohou konkurovat cenám konečného výrobku nabízeným jejich zahraničními konkurenty. Na vývozním trhu je situace zcela odlišná: výrobci hnojiv ve Společenství mohou být konkurenceschopní, protože mají možnost dovážet v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(121) Jako odpověď na tato tvrzení šetření ukázalo, že potaš představuje přibližně 15 až 30 % celkových nákladů složených hnojiv. Výrobní náklady hnojiv se za dané období zvýšily nejen z důvodu zvýšení ceny potaše, avšak i z jiných důvodů. Bylo zjištěno, že ceny jiných složek, především dusíku, během zvažovaného období silně kolísaly. Konkrétně bylo vypočítáno, že podíl potaše v celkovém zvýšení ceny hotového výrobku představoval během zvažovaného období přibližně 20 %.

(122) I když se musí uznat, že náklady uživatelů potaše ve Společenství na trhu Společenství po uvalení opatření vzrostly, dopad cen potaše na jejich celkové výrobní náklady není takový, aby ohrozil jejich existenci. Protože opatření jsou nyní zavedena již sedm let, lze závěrem říci, že jejich prodloužení nezpůsobí další zhoršení situace uživatelů.

8.5 DŮSLEDKY PRO HOSPODÁŘSKOU SOUTĚŽ NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

(123) Jak již bylo zmíněno dříve, opatření ve stávající formě prakticky vyloučily potaše z dotyčných zemí, kromě případu, kdy se dováží v režimu aktivního zušlechťovacího styku. I tak je třeba připomenout, že dovozci a uživatelé vždy těžili z výhody přítomnosti jistého počtu konkurentů – ze Společenství i ze třetích zemí – na trhu. Tvrdilo se však, že i přes jejich přítomnost současná forma opatření, a zejména minimální cena, postihla hospodářskou soutěž na trhu. Ačkoliv z šetření nevyplynul v této věci žádný ukazatel, bylo zjištěno, že zavedení opatření v současné formě prakticky vyloučilo významné zdroje zásobování trhu Společenství. Je třeba připomenout, že takové de facto vyloučení nebylo cílem kombinovaných opatření (minimální cena a zvláštní clo), která měla pouze zabránit obcházení a absorpci původních cel.

8.6 ZÁVĚRY O ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ

(124) Po analýze všech možných daných zájmů se předpokládá na jedné straně, že prodloužení antidumpingových opatření by mělo vést ke stabilním cenám potaše na trhu Společenství, což by mělo některé negativní účinky na hospodářskou situaci uživatelů potaše. Na straně druhé, nechat výrobní odvětví Společenství bez odpovídající ochrany proti dumpingovým dovozům by pravděpodobně snížilo jeho již tak slabou ziskovost a způsobilo mnohem vážnější problémy, než jaké by mohl utrpět uživatelský průmysl. Cenová nevýhoda, která z toho pro uživatele vyplývá, proto bude více než kompenzována výhodami pro Společenství plynoucími ze zamezení vzniku nebo novým případům dumpingu poškozujícího Společenství.

(125) Protože však antidumpingová opatření ve stávající formě způsobila prakticky úplné vyloučení dovozu dotyčného výrobku, jiného než umístěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, a tím tudíž vyloučila významný zdroj zásobování na tomto trhu, dospělo se k závěru, že není žádný pádný důvod neprodloužit stávající antidumpingová opatření, avšak že je v zájmu Společenství změnit formu opatření níže vysvětleným způsobem.

9. KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(126) Z výše řečeného plyne, že, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení (jímž se řídí žádost o přezkum podaná výrobním odvětvím Společenství) a v čl. 11 odst. 3 (používaného na prozatímní přezkum zahájený Komisí z vlastní iniciativy a omezený na formu opatření), je třeba prodloužit opatření na dovoz chloridu draselného pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny, uložená nařízením (EHS) č. 3068/92.

(127) Je třeba připomenout, že stávající forma opatření, tj. kombinace minimální ceny a zvláštního cla, byla zavedena nařízením (ES) č. 643/94. Tato forma opatření byla zvolena s ohledem na zvláštní situaci té doby. Vše nasvědčovalo tomu, že docházelo k obcházení původně uvaleného typu antidumpingového cla, tj. variabilního cla založeného na minimální ceně. Toto šetření ukázalo, že tato zvláštní forma opatření již není odůvodněná, protože se považuje za málo pravděpodobné, že dotčené země sníží své vývozní ceny, a tak absorbují fixní clo. Šetření dále ukázalo, jak je vysvětleno v bodě 8.6, že proto, aby případní dodavatelé mohli působit na trhu Společenství, již není v zájmu Společenství zachovat opatření v jejich stávající formě. Proto se považovalo za vhodné změnit formu opatření a zrušit složku minimální ceny a zachovat pouze složku fixního cla.

(128) Konečně, je třeba poznamenat, že Komise též obdržela návrh závazku od IPC, v souladu s článkem 8 základního nařízení. Tento návrh byl pečlivě prozkoumán, avšak dospělo se k závěru, že vývozce a ruská vláda nenabízejí dostatečné záruky, pokud jde o účinné sledování a uplatnění závazku a že nelze vyloučit kompenzaci cenou dotyčného výrobku dovezeného do Společenství v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Komise tudíž nebyla přesvědčena, že by nabídka cenového závazku ochránila Společenství od škodlivých účinků dumpingu. Proto byla nabídka odmítnuta,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 1 nařízení (EHS) č. 3068/92 se nahrazuje tímto:

"Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu chloridu draselného kódů KN 31042010, 31042050, 31042090 a zvláštních směsí kódů KN ex31052010, ex31052090, ex31056090, ex31059091, ex31059099, pocházejících z Běloruska, Ruska a Ukrajiny.

2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku se "chloridem draselným" rozumí buďto chlorid draselný neobsahující žádný doplňující hnojivý prvek, nebo chlorid draselný obsahující doplňující hnojivé prvky ve zvláštních směsích. Pro účely použití antidumpingového cla se "zvláštní směsí" rozumí směs dvou nebo více hnojivých prvků. Na tento typ směsi se vztahuje antidumpingové clo, pokud obsah K2O ve směsi je nejméně 35 % hmotnostních v sušině. Tento výrobek patří do kvality "jiné než standardní".

3. Výše cla se rovná částce stanovené v eurech za tunu KCl uvedené níže podle typu a jakosti (standardní potaší se rozumí potaš ve formě prášku):

Bělorusko

Chlorid draselný neobsahující žádný hnojivý prvek:

| | | |

| | | | |

Kategorie: | obsahující nejvýše 40 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině | obsahující více než 40 %, avšak nejvýše 62 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině | obsahující více než 62 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině |

Kvalita | Standardní | Jiná než standardní (včetně granulované) | Standardní | Jiná než standardní (včetně granulované) | |

Kód TARIC | 3104201010 | 3104201090 | 3104205010 | 3104205090 | 3104209000 |

Fixní částka (EUR/tunu) | 19,51 | 30,84 | 29,51 | 46,65 | 48,19 |

Chlorid draselný obsahující doplňující hnojivé prvky ve zvláštních směsích:

| obsahující více než 35 %, avšak nejvýše 40 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině | obsahující více než 40 %, avšak nejvýše 62 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině |

Kód TARIC | 3105201010, 3105209010, 3105609010, 3105909110, 3105909910 |

Fixní částka (EUR/tunu) | 30,84 | 46,65 |

Rusko

Chlorid draselný neobsahující žádný hnojivý prvek:

| | | |

| | | | |

Kategorie: | obsahující nejvýše 40 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině | obsahující více než 40 %, avšak nejvýše 62 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině | obsahující více než 62 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině |

Kvalita | Standardní | Jiná než standardní (včetně granulované) | Standardní | Standardní Jiná než standardní (včetně granulované) | |

Kód TARIC | 3104201010 | 3104201090 | 3104205010 | 3104205090 | 3104209000 |

Fixní částka (EUR/tunu) | 19,61 | 26,01 | 29,65 | 39,33 | 40,63 |

Chlorid draselný obsahující doplňující hnojivé prvky ve zvláštních směsích:

| obsahující více než 35 %, avšak nejvýše 40 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině | obsahující více než 40 %, avšak nejvýše 62 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině |

Kód TARIC | 3105201010, 3105209010, 3105609010, 3105909110, 3105909910 |

Fixní částka (EUR/tunu) | 26,01 | 39,33 |

Ukrajina

Chlorid sodný neobsahující žádný hnojivý prvek:

| | | |

| | | | |

Kategorie: | obsahující nejvýše 40 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině | obsahující více než 40 %, avšak nejvýše 62 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině | obsahující více než 62 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině |

Kvalita | | Standardní Jiná než standardní (včetně granulované) | Standardní | Jiná než standardní (včetně granulované) | |

Kód TARIC | 3104201010 | 3104201090 | 3104205010 | 3104205090 | 3104209000 |

Fixní částka (EUR/tunu) | 19,61 | 30,84 | 29,65 | 46,65 | 48,19 |

Chlorid draselný obsahující doplňující hnojivé prvky ve zvláštních směsích:

| obsahující více než 35 %, avšak nejvýše 40 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině | obsahující více než 40 %, avšak nejvýše 62 % hmotnostních draslíku vyjádřeného jako K2O v sušině |

Kód TARIC | 3105201010, 3105209010, 3105609010, 3105909110, 3105909910 |

Fixní částka (EUR/tunu) | 30,84 | 46,65 |

4. V případech, kdy dojde k poškození zboží před propuštěním do volného oběhu a pokud je cena zaplacená nebo splatná pro určení celní hodnoty stanovena v souladu s článkem 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 poměrně, výše antidumpingového cla, vypočítaná na základě výše stanovené fixní částky, se sníží o procento, které odpovídá poměru skutečně zaplacené nebo splatné ceny.

5. Použijí se platná ustanovení týkající se cel."

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. května 2000.

Za Radu

předseda

J. Pina Moura

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 905/98 (Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18).

[2] Úř. věst. L 308, 24.10.1992, s. 41.

[3] Úř. věst. L 80, 24.3.1994, s. 1.

[4] Úř. věst. L 58, 27.2.1998, s. 15.

[5] Úř. věst. C 296, 24.9.1998, s. 3.

[6] Úř. věst. C 80, 23.3.1999, s. 9.

[7] Dceřiná společnost a výhradní prodejce produkce dvou španělských dolů: Suria K, SA (až do dubna 1997) a Potasas de Llobregat SA.

[8] Dceřiná společnost a výhradní prodejce produkce dolů "Mines de potasse d'Alsace".

[9] Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 955/1999 (Úř. věst. L 119, 7.5.1999, s. 1).

[10] Zdroj:Mezinárodní sdružení průmyslu hnojiv.

[11] Zdroj:Odpověď IPC na dotazník.

--------------------------------------------------