(ES) č. 49/2000Nařízení Komise (ES) č. 49/2000 ze dne 10. ledna 2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1139/98 o povinném uvádění údajů, které nejsou stanoveny ve směrnici 79/112/EHS, při označování určitých potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organismů

Publikováno: Úř. věst. L 6, 11.1.2000, s. 13-14 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. ledna 2000 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 10. dubna 2000 Nabývá účinnosti: 10. dubna 2000
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 1829/2003 Pozbývá platnosti: 11. července 2003
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 49/2000

ze dne 10. ledna 2000,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1139/98 o povinném uvádění údajů, které nejsou stanoveny ve směrnici 79/112/EHS, při označování určitých potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organismů

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 79/112/EHS ze dne 18. prosince 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin určených k prodeji konečnému spotřebiteli, jejich obchodní úpravy a související reklamy [1], naposledy pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/4/ES [2], a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1139/98 [3] stanovilo povinné uvádění údajů, které nejsou stanoveny ve směrnici 79/112/EHS, při označování potravin a složek potravin vyrobených z geneticky modifikované sóji (Glycine max L.), na niž se vztahuje rozhodnutí Komise 96/281/ES [4], a z geneticky modifikované kukuřice (Zea mays L.), na niž se vztahuje rozhodnutí Komise 97/98/ES [5].

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1139/98 potvrdilo, že nelze vyloučit náhodnou kontaminaci potravin DNA nebo bílkovinou, které jsou výsledkem genetické modifikace.

(3) V důsledku toho Rada v okamžiku přijetí nařízení Rady (ES) č. 1139/98 vyzvala Komisi, aby ověřila možnost stanovení nejnižších prahových hodnot pro přítomnost DNA nebo bílkovin, které jsou výsledkem genetické modifikace, aby tím byla vzata v úvahu otázka náhodné kontaminace.

(4) Přes skutečnost, že někteří producenti nepoužívají geneticky modifikované sójové boby (Glycine max L.) ani kukuřici (Zea mays L.) nebo výrobky z nich jako zdroj složek potravin, může v nich být látka pocházející z uvedených geneticky modifikovaných organismů přítomna v důsledku náhodné kontaminace například během pěstování, sklizně, dopravy, skladování nebo zpracování.

(5) V případech, kdy je přítomnost takové látky náhodná a představuje pouze malý podíl příslušné složky potraviny, neměly by se na tuto složku vztahovat požadavky na označování stanovené v nařízení (ES) č. 1139/98.

(6) Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné stanovit nejnižší prahové množství pro náhodnou přítomnost látky pocházející z výše uvedené geneticky upravené sóji a kukuřice ve složkách potravin.

(7) Pro vyjasnění je vhodné stanovit prahové množství jako jednu hodnotu v procentech.

(8) Hodnota 1 % nejlépe vyhovuje účelu stanovení toleranční hodnoty, která zůstává nízká a zároveň bere v úvahu nezbytnou proveditelnost v celém produkčním řetězci. Detekční metody již poskytují nebo v krátké době poskytnou nezbytné nástroje pro zavedení této hodnoty. Hodnota 1 % však musí být považována za maximum, a producenti by se tedy měli snažit dosáhnout v praxi nejnižší možnou hodnotu náhodné přítomnosti výše uvedené látky.

(9) Je třeba vyjasnit, že hodnota 1 % by měla být toleranční hodnotou nejen pro množství náhodně přítomné látky pocházející z výše uvedených geneticky modifikovaných organismů, ale také pro náhodnou přítomnost veškeré takové látky a jakékoli jiné látky uvedené na trh podle nařízení (ES) č. 258/97 [6] a pocházející z jiných geneticky modifikovaných organismů.

(10) "Látkou pocházející z geneticky modifikovaných organismů" se rozumí ta součást každé složky, která pochází z geneticky modifikovaných organismů.

(11) Má-li být potvrzeno, že přítomnost této látky je náhodná, musí být producenti schopni poskytnout příslušným orgánům uspokojivé důkazy o tom, že učinili vhodná opatření pro vyloučení možnosti, že je jako výchozí suroviny použito geneticky modifikovaných sójových bobů (Glycine max L.) nebo kukuřice (Zea mays L.) nebo jakýchkoliv dalších přídatných geneticky modifikovaných organismů, z nichž pocházející látka byla uvedena na trh podle nařízení (ES) č. 258/97, nebo z nich pocházejících produktů.

(12) Za účelem souladu se směrnicí 79/112/EHS je vhodné toto prahové množství použít pro složky potravin jednotlivě.

(13) Je třeba vyjasnit, že stejný přístup musí být použit při stanovení seznamu složek potravin, na které se nevztahují požadavky na označování podle nařízení (ES) č. 1139/98, protože v nich nejsou přítomny žádné bílkoviny ani DNA pocházející z genetické modifikace ve smyslu čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení.

(14) Na složky potravin se v žádném případě nevztahují požadavky na označování stanovené v nařízení (ES) č. 1139/98, není-li v nich přítomna bílkovina ani DNA, které jsou výsledkem genetické modifikace ve smyslu čl. 1 odst. 1. S ohledem na tuto zásadu je třeba vyjasnit, že tento seznam není vyčerpávající.

(15) V některých případech se potraviny skládají z jediné složky. Je tedy nezbytné vyjasnit, jak budou tyto potraviny hodnoceny pro účely sestavení výše uvedeného seznamu a pro použití prahové hodnoty.

(16) Směrnice 79/112/EHS se vztahuje na produkty dodávané jako takové nejen konečnému spotřebiteli, ale také zařízením společného stravování.

(17) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potraviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1139/98 se mění takto:

1. V čl. 1 odst. 1 se slova "konečnému spotřebiteli" nahrazují slovy "konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování".

2. Článek 2 se mění takto

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

"2. Na uvedené potraviny se nevztahují doplňující zvláštní požadavky na označování, pokud:

a) v jejich jednotlivých složkách potravin nebo v potravině skládající se z jediné složky není přítomna bílkovina ani geneticky modifikovaná DNA, které jsou výsledkem genetické modifikace ve smyslu čl. 1 odst. 1,

nebo

b) látka pocházející z geneticky modifikovaných organismů uvedených v čl. 1 odst. 1 společně s jakoukoli látkou uvedenou na trh podle nařízení (ES) č. 258/97 pocházející z jiných geneticky modifikovaných organismů je přítomna v jejich složkách potravin nebo v jednosložkové potravině podílem nepřesahujícím 1 % jednotlivých složek potravin nebo jednosložkové potraviny za podmínky, že tato přítomnost je náhodná.

Aby bylo možné určit, že přítomnost této látky je náhodná, musí být producenti schopni příslušným orgánům uspokojivě prokázat, že přijali vhodná opatření pro vyloučení možnosti, že je jako výchozí suroviny použito geneticky modifikovaných organismů (nebo výrobků z nich) uvedených v předchozím odstavci."

b) Vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

"2a Pro usnadnění použití odst. 2 písm. a) se postupem stanoveným v článku 17 směrnice 79/112/EHS sestaví nevyčerpávající seznam složek potravin nebo jednosložkových potravin, v nichž není přítomna bílkovina ani DNA pocházející z genetické modifikace ve smyslu čl. 1 odst. 1, přičemž se vezme v úvahu technický vývoj, stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny a všechna ostatní vhodná vědecká doporučení."

Článek 2

Požadavky na označování stanovené v nařízení (ES) č. 1139/98 se nevztahují na uvedené potraviny, které mají být jako takové dodávány zařízením společného stravování a které byly v souladu s právními předpisy vyrobeny a označeny ve Společenství nebo které byly v souladu s právními předpisy dovezeny do Společenství a propuštěny do volného oběhu před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost devadesátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. ledna 2000.

Za Komisi

Erkki Liikanen

člen Komise

[1] Úř. věst. L 33, 8.2.1979, s. 1.

[2] Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 21

[3] Úř. věst. L 159, 3.6.1998, s. 4.

[4] Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 10.

[5] Úř. věst. L 31, 1.2.1997, s. 69.

[6] Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU