(ES) č. 1545/1999NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1545/1999 ze dne 14. července 1999 kterým se mění nařízení (ES) č. 1091/94, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší

Publikováno: Úř. věst. L 180, 15.7.1999, s. 9-32 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 14. července 1999 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 17. července 1999 Nabývá účinnosti: 17. července 1999
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 1545/1999

ze dne 14. července 1999,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1091/94, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 ze dne 17. listopadu 1986 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší [1], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 307/97 [2], a zejména na čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení,

(1) vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 1 třetí odrážky nařízení (EHS) č. 3528/86 je cílem programu Společenství pomoc členským státům při provádění intenzivního a trvalého dohledu nad lesními ekosystémy na trvalých zkusných plochách;

(2) vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3528/86 členské státy postoupí Komisi data shromážděná sítí trvalých pozorovacích zkusných ploch pro intenzivní a trvalý dohled;

(3) vzhledem k tomu, že tato síť byla členskými státy zřízena podle přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1091/94 [3] naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 1390/97 [4]; že společné metody a forma pro předkládání údajů o pravidelné inventarizaci zdravotního stavu korun, inventarizaci stavu půdy a olistění, měření růstu a spadu škodlivin, meteorologických pozorováních a sledování chemismu půdního roztoku jsou stanoveny v přílohách III až X nařízení (ES) č. 1091/94;

(4) vzhledem k tomu, že jsou již zaznamenány výsledky hodnocení přízemní vegetace a že nařízení (ES) č. 1091/94 musí být doplněno o společné metody a formu pro předkládání těchto; že je nutno aktualizovat společné metody meteorologických měření;

(5) vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého lesnického výboru,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1091/94 se mění takto:

1. Čl. 1 odst. 2 se nahrazuje tímto:

"2. Na trvalých pozorovacích zkusných plochách se bude provádět intenzívní a trvalý dohled nad lesními ekosystémy, zahrnující průběžnou inventarizaci zdravotního stavu korun, inventarizaci stavu půdy a listové výživy, měření změn přírůstu, hodnot spadu škodlivin a meteorologických údajů, odběr a analýzu vzorků půdního roztoku a hodnocení přízemní vegetace, na základě objektivních postupů odběru vzorků a stanovených metod analýzy."

2. V článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

"4. Technické podrobnosti týkající se ustanovení tohoto článku jsou uvedeny v přílohách III až XI."

3. V čl. 2 odst. 1 se za poslední odrážku vkládá nová odrážka:

"— provádění hodnocení přízemní vegetace."

4. Příloha I se nahrazuje přílohou I tohoto nařízení.

5. Příloha II se nahrazuje přílohou II tohoto nařízení.

6. Příloha VIIa se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

7. Příloha IX se nahrazuje přílohou IV tohoto nařízení.

8. Příloha V tohoto nařízení se vkládá jako příloha XI.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. července 1999.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 326, 21.11.1986, s. 2.

[2] Úř. věst. L 51, 21.2.1997, s. 9.

[3] Úř. věst. L 125, 18.5.1994, s. 1.

[4] Úř. věst. L 190, 19.7.1997, s. 3.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (ES) č. 1091/94 se nahrazuje touto přílohou:

"

PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ METODY PRO ZŘÍZENÍ SÍTĚ TRVALÝCH POZOROVACÍCH ZKUSNÝCH PLOCH ZA ÚČELEM INTENZIVNÍHO A TRVALÉHO DOHLEDU

(čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3528/86 pozměněn pozdějšími předpisy)

I. Obecné poznámky

Účelem programu uvedeného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3528/86 pozměněném pozdějšími předpisy je zřízení sítě trvalých pozorovacích zkusných ploch v členských státech Společenství a shromažďování údajů cestou intenzivního a trvalého dohledu.

Cíle programu jsou následující:

- provádět intenzívní a trvalý dohled nad lesními ekosystémy v souvislosti se škodami způsobenými znečištěným ovzduším a jinými faktory ovlivňujícími stav lesů,

- lépe pochopit příčinný vztah mezi změnami v lesním ekosystému a faktory, které jej ovlivňují, zejména znečištěné ovzduší, soustředěním různých měření a sledování lesních ekosystémů a jejich složek do jednoho místa,

- získat podstatné informace o vývoji určitého počtu lesních ekosystémů ve Společenství.

II. Zřízení sítě trvalých pozorovacích zkusných ploch

II.1. Výběr zkusných ploch

Do 30. června 1994 členské státy vybraly na svém území dostatečný počet trvalých pozorovacích zkusných ploch. Od té doby některé členské státy rozšířily svůj národní program intenzivního dohledu o další zkusné plochy. Maximální počet těchto dalších ploch je v zásadě omezen na patnáct ploch pro každý členský stát, členské státy jsou však oprávněny vybrat více ploch pod podmínkou, že jejich počet nepřesáhne 20 % z celkového počtu zkusných ploch členského státu v síti polí Společenství o rozměrech 16 x 16 km (nařízení (EHS) č. 1696/87).

Výběr těchto ploch spadá do pravomoci členských států, při jejich výběru však musejí dodržovat následující kritéria:

- zkusné plochy musí být umístěny tak, aby na nich byly zastoupeny nejdůležitější druhy lesních dřevin a nejrozšířenější vegetační podmínky v dané zemi,

- minimální velikost zkusné plochy je 0,25 hektaru, měřeno ve vodorovné rovině,

- zkusná plocha je obklopena nárazníkovou zónou, aby vliv činností probíhajících v okolí byl co nejmenší. Skutečná šířka této zóny závisí na typu a stáří lesa. Jestliže je výšková a věková struktura lesa na zkusné ploše i v jejím okolí stejnorodá, může být šířka nárazníkové zóny jen 5 až 10 metrů. Pokud je les v místě zkusné plochy tvořen smíšenými porosty, různými druhy nebo porosty rozdílného stáří, je třeba nárazníkovou zónu rozšířit až na pětinásobek možné maximální výšky lesa na zkusné ploše,

- jelikož má být na zkusných plochách prováděn dlouhodobý dohled, je třeba, aby jejich rohy a/nebo okraje byly jasně vyznačeny a aby každý vzorník byl natrvalo očíslován,

- ke zkusným plochám musí být vždy snadný přístup, aniž by přístupu a odebírání vzorků bránila jakákoliv překážka,

- způsoby hospodaření na zkusné ploše, v nárazníkové zóně i okolním lese musí být stejné (např. udržovací práce musejí být srovnatelné) a jakékoliv rušivé vlivy způsobené dohledem musí být omezeny na minimum,

- je třeba vyloučit jakékoliv přímé znečištění vyvolané místními známými zdroji. Zkusné plochy se nesmějí umísťovat v bezprostřední blízkosti zemědělských hospodářství, hlavních silnic nebo znečišťujícího průmyslu,

- na zkusné ploše nebo v její blízkosti musí být dostatečný počet stromů, z nichž budou vzorky odebírány,

- zkusná plocha a nárazníková zóna musejí být co nejvíce stejnorodé, zejména co se týče dřevin nebo směsí dřevin, věku porostů, velikosti, typu půdy a svažitosti terénu,

- zkusné plochy musejí být dostatečně daleko od okraje lesa.

Doporučuje se vybrat ty zkusné plochy, které během posledních let podléhaly dohledu podle nařízení (EHS) č. 3528/86 nebo v rámci jiných programů. Pokud je zapotřebí vybrat další zkusné plochy, doporučuje se zvolit některé ze zkusných ploch čtvercové sítě Společenství o velikosti pole 16 x 16 km, nebo ty, které se nacházejí v jejich blízkosti a umožňují využít informace pocházející z jiných zdrojů (například z meteorologických stanic).

II.2. Zřízení a dokumentace zkusné plochy

V roce 1994 členské státy předložily Komisi všeobecné údaje a podrobný popis každé zkusné plochy.

Podrobný popis zkusné plochy zahrnuje informace o její přesné poloze, kartografický náčrt s označením rohů a/nebo okrajů zkusné plochy, údaje o počtu stromů na ploše a všechny další významné prvky trvalého charakteru, které charakterizují zkusnou plochu nebo s ní souvisejí (např. přístupové cesty, vodní toky). V budoucnu se do této mapy zakreslí také přesná poloha lokalit pro odběr vzorků (např. vykopané sondy pro odběr půdních vzorků).

II.3. Definice podplochy

V zásadě jsou do vzorku pro hodnocení stavu stromů (např. při inventarizaci zdravotního stavu korun či hodnocení přírůstu) zahrnuty všechny stromy na zkusné ploše. V případě, že na zkusné ploše roste velké množství stromů (tzn. husté porosty), lze pro účely těchto šetření vymezit podplochu. Při zřizování zkusné plochy musí být podplocha natolik velká, aby mohla poskytovat spolehlivé údaje pro tato šetření po dobu nejméně dvaceti let, a ještě lépe po celou dobu životnosti daného porostu. V tomto období by mělo být na podploše k dispozici nejméně dvacet stromů.

II.4. Obecné údaje o každé zkusné ploše

U každé trvalé zkusné plochy s intenzívním a trvalým dohledem je zapotřebí během zřizování a prvních šetření shromažďovat následující obecné údaje:

Zřízení | První šetření |

| |

—Popisný kód

Země Číslo pozorovací zkusné plochy Skutečná zeměpisná šířka a délka | |

—Údaje o stanovišti

| Nadmořská výška Expozice Celková rozloha zkusné plochy Počet stromů na zkusné ploše Podplocha (pokud byla vymezena) | dostupnost vody pro hlavní druh dřeviny typ humusu zařazení půdy do systému třídění půd (odhadem) |

—Údaje o porostu

| Průměrné stáří převládající etáže Hlavní dřeviny Výnos (odhadem) | |

—Jiná pozorování

| Historie zkusné plochy Jiné pozorovací stanice umístěné v blízkosti | |

Pokud členské státy k rozšíření národního programu intenzivního dohledu zřídily další zkusné plochy, předají Komisi za každou zřízenou zkusnou plochu informace nashromážděné při jejím zřizování za použití datového souboru (viz příloha VIIa, formulář 1a) a zpráv (viz příloha VIIa, formulář 1b), a to do konce roku, v němž ke (znovu)zřízení plochy došlo. Závažné informace získané během následujících let sledování se předkládají každoročně na formulářích 1a a 1b (příloha VII). Ostatní informace budou sděleny okamžitě po uzávěrce prvního příslušného šetření a budou aktualizovány vždy, když je to nutné.

III. Nahrazování zničených zkusných ploch

III.1. Obecné poznámky

Výběr zkusných ploch s intenzivním dohledem spadá do pravomoci členských států. Tato příloha stanoví pro výběr celou řadu kritérií. Většina členských států si vytvořila vlastní strategii sledování lesních ekosystémů ve své zemi, které je zaměřeno na pozorování hlavních druhů dřevin a vegetačních podmínek.

Přestože byly plochy vybírány tak, aby byly k dispozici pro dlouhodobé sledování, vždy existuje nebezpečí, že plocha bude předčasně zničena (například požárem apod.). V některých případech lze i přesto odebrat celou řadu posledních vzorků ještě předtím, než z plochy zmizí veškeré stromy. Dále je třeba zhodnotit strategii určující kritéria výběru a rozhodnout, která kritéria budou použita pro výběr nové zkusné plochy.

III.2. Ukončení sledování plochy

Před ukončením sledování plochy by měla být provedena některá poslední měření/hodnocení. Pokud je to ještě před (úplným) zničením zkusné plochy možné, lze provést (destruktivní) odběr vzorků ze sledovaných stromů. Po pokácení je možno stromy přesně změřit, získat kotouče z průřezu kmene a provést přesný odběr vzorků listí nebo jehličí.

III.3. Strategie

Strategie sledování ve většině členských států zahrnuje aspekty týkající se rozlohy lesa, lesního ekosystému, jednotlivých dřevin a často také půdy, meteorologických údajů a úrovně spadu škodlivin. Když je třeba nahradit zkusnou plochu, mělo by být při této příležitosti ověřeno, zda původní strategie je stále platná, a stanovit co nejlepší postup. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že vedle původních šetření (zdravotní stav korun, stav půdy a listové výživy, hodnocení přírůstu) byl program v posledních letech rozšířen o další druhy šetření (spad škodlivin, meteorologická pozorování, sledování chemismu půdního roztoku, hodnocení přízemní vegetace a dálkový průzkum Země [1]). Proto se doporučuje vzít při plánování výběru náhradních ploch v úvahu také postupný vývoj programu intenzivního dohledu.

Obecně je však dávána přednost tomu, aby nové zkusné plochy byly situovány ve stejné oblasti a měly tentýž půdní typ, úroveň spadu škodlivin a druhovou skladbu dřevin jako zničené plochy.

III.4. Zřízení náhradní zkusné plochy

Pro výběr nových zkusných ploch platí stejná kritéria jako pro zničené plochy. Po zřízení nových zkusných ploch by se měly co nejdříve provést některá šetření, jež se často neopakují (např. rozbor půdy a dálkový průzkum). Jelikož se zkoumání zdravotního stavu korun a stavu listové výživy provádí každý rok nebo každé dva roky, není nutné provádět ihned po zřízení zkusné plochy žádné dodatečné šetření tohoto typu. Pokud má k následujícímu hodnocení přírůstu dojít po více než třech letech od zřízení plochy, mělo by se měření přírůstu provést ihned po jejím zřízení.

III.5. Body, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost

Nově zřízeným plochám se přidělí nové číslo. Členské státy při následujícím pravidelném předkládání údajů Komisi uvedou důvod nahrazení původní zkusné plochy, výsledky posledních provedených sledování/měření a kritéria uplatněná při výběru nových ploch.

"

[1] Technické podrobnosti týkající se možného použití leteckého snímkování při intenzivním sledování zkusných ploch jsou uvedeny v příručce "Pozorování zdravotního stavu lesu pomocí dálkového průzkumu Země" vydané Evropskou komisí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

"

PŘÍLOHA II

ŽÁDOST O FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ NA PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ PODLE ČLÁNKU 2 NAŘÍZENÍ (EHS) Č. 3528/86 POZMĚNĚNÉHO POZDĚJŠÍMI PŘEDPISY

Žádosti o finanční pomoc se předkládají ve formě uvedené v příloze A nařízení Komise (EHS) č. 526/87 [1] společně s níže uvedeným přehledem informací a řádně vyplněnou tabulkou, která je součástí této přílohy jakožto formulář 2a.

Pro každé z opatření, která se mají realizovat podle článku 2, je třeba poskytnout následující informace:

1. Stručný popis opatření

2. Žadatel

Vztah žadatele k opatřením

3. Subjekt odpovědný za provádění opatření

Předmět a rozsah hlavních činností subjektu

4. Podrobný popis opatření

V případě, že:

a) se opatření týkají zřízení nebo rozšíření sítě trvalých pozorovacích zkusných ploch pro intenzívní a trvalý dohled:

1. popis stávající situace;

2. zeměpisná poloha a rozloha dotyčné oblasti (oblastí) (spolu s kartografickou dokumentací);

3. počet trvalých pozorovacích zkusných ploch;

b) se opatření týkají zahájení a provádění inventarizace zdravotního stavu korun na trvalých pozorovacích zkusných plochách:

1. popis stávající situace;

2. počet pozorovacích zkusných ploch, které mají být zařazeny do programu inventarizace zdravotního stavu korun (formulář 2a);

3. podrobný popis postupu, který se používá při odebírání vzorků na úrovni zkusných ploch (počet stromů, značení atd.);

4. časový harmonogram provádění plánovaných opatření (formulář 2b);

c) se opatření týkají zahájení a provádění inventarizace stavu lesních půd na trvalých pozorovacích zkusných plochách:

1. popis stávající situace;

2. počet trvalých pozorovacích zkusných ploch, které mají být zařazeny do programu inventarizace stavu půd (formulář 2a);

3. podrobný popis postupů, které se používají při odebírání vzorků na úrovni zkusných ploch (počet jednotlivých vzorků, popis půdního profilu atd.);

4. podrobný popis zjišťovaných parametrů a používaných metod rozboru, včetně přesného popisu případné kalibrace, oprav a/nebo přepočtu, které jsou nezbytné k zajištění slučitelnosti výsledků s výsledky získanými při rozborech prováděných schválenými metodami;

5. časový harmonogram provádění plánovaných opatření (formulář 2b);

d) se opatření týkají zahájení a provádění inventarizace stavu listové výživy na trvalých pozorovacích zkusných plochách:

1. popis stávající situace;

2. počet trvalých pozorovacích zkusných ploch, které mají být zařazeny do programu inventarizace stavu listové výživy (formulář 2a);

3. podrobný popis postupů, které se používají při odebírání vzorků na úrovni zkusných ploch (počet jednotlivých vzorků, popis atd.);

4. podrobný popis zjišťovaných parametrů a používaných metod rozboru, včetně přesného popisu případné kalibrace, oprav a/nebo přepočtu, které jsou potřebné k zajištění slučitelnosti výsledků;

5. časový harmonogram provádění plánovaných opatření (formulář 2b);

e) se opatření týkají zahájení a provádění měření změn přírůstu na trvalých pozorovacích zkusných plochách:

1. popis stávající situace;

2. počet trvalých pozorovacích zkusných ploch, které mají být zařazeny do programu měření přírůstu (formulář 2a);

3. podrobný popis postupů měření používaných na úrovni zkusných ploch (počet měření, popis atd.);

4. podrobný popis zjišťovaných parametrů a používaných metod rozboru, včetně přesného popisu případné kalibrace, oprav a/nebo přepočtu, které jsou potřebné k zajištění slučitelnosti výsledků s výsledky získanými při rozborech prováděných schválenými metodami;

5. časový harmonogram provádění plánovaných opatření (formulář 2b);

f) se opatření týkají zahájení a provádění měření spadu škodlivin na trvalých pozorovacích zkusných plochách:

1. popis stávající situace;

2. počet trvalých pozorovacích zkusných ploch, které mají být zařazeny do programu měření spadu škodlivin (formulář 2a);

3. podrobný popis postupů měření používaných na úrovni zkusných ploch (počet měření, popis atd.);

4. podrobný popis zjišťovaných parametrů a používaných metod rozboru, včetně přesného popisu případné kalibrace, oprav a/nebo přepočtu, které jsou potřebné k zajištění slučitelnosti výsledků s výsledky získanými při rozborech prováděných schválenými metodami;

5. časový harmonogram provádění plánovaných opatření (formulář 2b);

g) se opatření týkají zahájení a provádění meteorologických měření na trvalých pozorovacích zkusných plochách:

1. popis stávající situace;

2. počet trvalých pozorovacích zkusných ploch, které mají být zařazeny do programu meteorologických měření (formulář 2a);

3. podrobný popis postupů měření používaných na úrovni zkusných ploch (počet měření, popis atd.);

4. podrobný popis zjišťovaných parametrů a používaných metod rozboru, včetně přesného popisu případné kalibrace, oprav a/nebo přepočtu, které jsou potřebné k zajištění slučitelnosti výsledků s výsledky získanými při rozborech prováděných schválenými metodami;

5. časový harmonogram provádění plánovaných opatření (formulář 2b);

h) se opatření týkají zahájení a provádění měření půdního roztoku na trvalých pozorovacích zkusných plochách:

1. popis stávající situace;

2. počet trvalých pozorovacích zkusných ploch, které mají být zařazeny do programu měření půdního roztoku (formulář 2a);

3. podrobný popis postupů měření používaných na úrovni zkusných ploch (počet měření, popis atd.);

4. podrobný popis zjišťovaných parametrů a používaných metod rozboru, včetně přesného popisu případné kalibrace, oprav a/nebo přepočtu, které jsou potřebné k zajištění slučitelnosti výsledků s výsledky získanými při rozborech prováděných schválenými metodami;

5. časový harmonogram provádění plánovaných opatření (formulář 2b);

i) se opatření týkají zahájení a provádění hodnocení přízemní vegetace na trvalých pozorovacích zkusných plochách:

1. popis stávající situace;

2. počet trvalých pozorovacích zkusných ploch, které mají být zařazeny do programu hodnocení přízemní vegetace (formulář 2a);

3. podrobný popis postupů hodnocení používaných na úrovni zkusných ploch (počet sub-vzorků, popis atd.);

4. podrobný popis zjišťovaných parametrů a používaných metod rozboru, včetně přesného popisu případné kalibrace, oprav a/nebo přepočtu, které jsou potřebné k zajištění slučitelnosti výsledků s výsledky získanými při rozborech prováděných schválenými metodami;

5. časový harmonogram provádění plánovaných opatření (formulář 2b).

5. Náklady na opatření uvedená pod body 4a) až 4i) (formulář 2a)

1. Náklady na zřízení nebo rozšíření sítě [4a)]

1.1. náklady na zkusnou plochu

1.2. celkové náklady

1.3. výše požadované pomoci od Společenství

2. Náklady na zahájení a provádění pozorování nebo odběr vzorků v rámci jednoho šetření [4b) až 4i)]

2.1. náklady na zkusnou plochu

2.2. celkové náklady

2.3. výše požadované pomoci od Společenství

3. Náklady na rozbor a hodnocení pro každé z šetření [4b) až 4i)]

3.1. náklady na zkusnou plochu

3.2. celkové náklady

3.3. výše požadované pomoci od Společenství

4. Celkové náklady na projekt [součet nákladů na zřízení (1.2), pozorování a/nebo odběr vzorků (2.2) a nákladů na rozbor a hodnocení (3.2)]

5. Celková výše požadované pomoci od Společenství [součet nákladů na zřízení (1.3), pozorování a/nebo odběr vzorků (2.3) a nákladů na rozbor a hodnocení (3.3)]

6. Vyplňte formuláře 2a a 2b

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

"

[1] Úř. věst. L 53, 21.2.1987, s. 14.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

V příloze VIIa nařízení (ES) č. 1091/94 se vkládá tento text:

- v odstavci 1 (názvy souborů podle jednotlivých šetření) se vkládají tato slova:

"Hodnocení | Příloha | Četnost | Název souboru |

Přízemní vegetace | XI | jednou za pět let | XX1996.PLV, XX1996.VEM" |

- poslední pododstavec se nahrazuje tímto:

"Každý název souboru se skládá z kódu země o dvou písmenech (který v seznamu názvů představují písmena XX), za kterým následuje rok, kdy bylo hodnocení provedeno (v příkladu je to rok 1996), nebo zkratka GENER, pokud se dané informace poskytují jen jednou, dále tečka (.) a rozšíření, což je kód o třech písmenech. U souborů s informacemi o jednotlivých zkusných plochách se tento poslední kód skládá z písmen PL a prvních(ho) písmen(e) označujících(ho) předmět hodnocení: Půda, Listová výživa, Růst, Depozice škodlivin, Meteorologické poměry, Půdní roztok nebo Přízemní vegetace. U zvláštních souborů se tento kód skládá ze dvou písmen (nebo jednoho písmene) označujících půdu, listovou výživu, přírůst, depozici škodlivin, meteorologické poměry, půdní roztok nebo přízemní vegetaci a jednoho písmene (nebo dvou písmen) pro označení povahy povinné, nepovinné nebo různých částí hodnocení přírůstu či depozic škodlivin (ze vzduchu)."

- formulář 5b se nahrazuje přiloženým formulářem 5b,

- formuláře 8a, 8b, 8c, 8d, 8e a 8f se nahrazují přiloženými formuláři 8a, 8b a 8c,

- vkládají se dva nové formuláře (formulář 10a a 10b),

- "Seznam kódů vztahujících se k údajům z šetření na trvalých pozorovacích zkusných plochách, které mají být předány Komisi" se mění takto:

Informace týkající se inventarizace stavu listové výživy

Bod 26 se zrušuje.

Informace týkající se meteorologických pozorování

Body 41 až 46 se nahrazují tímto:

"41) Kód plochy/přístroje

Všem přístrojům, které jsou instalovány na ploše nebo v její blízkosti, je přidělen kód označující danou pozorovací plochu a daný přístroj. Tento kód se skládá z čísla plochy (až čtyřmístného) a pořadového čísla přístroje (do 99). Pro náhradní nebo další přístroje se používají nové kódy (například pátý přístroj na ploše 1234 dostane číslo 1234.05).

42) Umístění

Umístění přístroje se udává takto:

S : přístroj se nachází přímo v dané lokalitě, tzn. na pozorovací ploše nebo v její nárazníkové zóně. Může to být buď pod zápojem, nad zápojem nebo v lesní půdě

F : přístroj se nachází na (nedaleké) volné ploše uvnitř lesa

W : přístroj se nachází v meteorologické stanici (obvykle mimo les)

O : přístroj se nachází někde jinde.

43) Měřená veličina

Proměnná veličina, kterou přístroj měří, se udává takto:

AT = teplota vzduchu (air temperature)

PR = srážky (precipitation)

RH = relativní vlhkost (relative humidity)

WS = rychlost větru (wind speed)

WD = směr větru (wind direction)

SR = sluneční záření (solar radiation)

UR = ultrafialové záření UV-B (UVb radiation)

TF = podkorunové srážky (throughfall)

SF = stok srážek po kmeni (stemflow)

ST = teplota půdy (soil temperature)

MP = vodní potenciál v půdě (matric potential in the soil)

WC = obsah vody v půdě (water content in the soil)

XX = kódy, které je možno použít pro další parametry, jsou uvedeny v průvodní zprávě.

44) Informace týkající se přístrojů

Vertikální poloha

Vertikální poloha (výška nebo hloubka) přístrojů vůči terénu se udává v metrech se znaménkem plus (= výška nad zemí) nebo se znaménkem minus (hloubka pod zemí) ve formátu dvoumístného celého čísla a dvou desetinných míst.

Kód přístroje

Pro zařízení k odběru vzorků a metody zaznamenávání údajů se používají následující kódy:

10 : manuální čtení a zapisování na papír

20 : mechanický záznam (manuální čtení a zapisování na papír)

30 : přímý zápis na papír

40 : digitální záznam (u přístrojů použitých samostatně)

50 : digitální záznam (integrované zařízení pro záznam údajů)

Podrobnosti o použitém zařízení se uvedou v průvodní zprávě.

Interval odečítání (jen u automatických přístrojů)

Uvádí se interval v sekundách mezi dvěma po sobě jdoucími odečty.

Interval ukládání (jen u automatických přístrojů)

Uvádí se interval v minutách mezi dvěma po sobě jdoucími okamžiky ukládání údajů.

45) Parametry hodnocené při meteorologickém sledování

Srážky a podkorunové srážky

Množství denních srážek se uvádí ve tvaru čtyřmístného celého čísla (maximálně) a jednoho desetinného místa.

Teplota (vzduchu a půdy)

Teplota se uvádí ve °C, ve tvaru dvoumístného celého čísla a jednoho desetinného místa, jemuž předchází znaménko plus/minus. Předávají se údaje o průměrné, minimální a maximální denní teplotě.

Relativní vlhkost

Relativní vlhkost se uvádí jako průměrná, minimální a maximální denní hodnota dosažená za den, ve tvaru dvoumístného celého čísla a jednoho desetinného místa.

Rychlost větru

Rychlost větru se uvádí jako denní průměrná a maximální hodnota dosažená za den, ve tvaru dvoumístného celého čísla a jednoho desetinného místa.

Směr větru

Uvádí se převažující směr větru za den. Větrná růžice se rozdělí na osm částí po 45° počínaje od 22,5° (SV (=45°), V (=90°), JV (=135°), … S (=0°)). Nejčastější směr větru se potom udává jeho střední hodnotou.

Sluneční záření a záření UV-B

Sluneční záření a záření UV-B se uvádí jako denní průměrná hodnota ve tvaru čtyřmístného celého čísla a jednoho desetinného místa.

Stok srážek po kmeni

Stok srážek po kmeni se uvádí jako denní hodnota v mm, ve tvaru čtyřmístného celého čísla (maximálně) a jednoho desetinného místa.

Vodní potenciál v půdě

Vodní potenciál v půdě se uvádí v hPa jako denní průměrná, minimální a maximální hodnota dosažená za den, ve tvaru čtyřmístného celého čísla (maximálně) a jednoho desetinného místa.

Obsah vody v půdě

Obsah vody v půdě se uvádí v objemových procentech (obj. %) jako denní průměrná, minimální a maximální hodnota dosažená za den, ve tvaru čtyřmístného celého čísla (maximálně) a jednoho desetinného místa.

46) Úplnost

Úplnost je ukazatelem pokrytí sledovaného časového úseku odečítáním a ukládáním zjištěných údajů a uvádí se v procentech až trojciferným celým číslem (100 % = úplné)."

Body 47, 48, 49 a 50 se zrušují.

Do seznamu se doplňují tyto body:

"Informace týkající se hodnocení přízemní vegetace

61) Číslo plochy/šetření

Pokaždé (každý den), když se (uvnitř nebo vně oplocení) provádí hodnocení přízemní vegetace na dané ploše, přidělí se takovému šetření číslo. Kombinací čísla plochy s číslem šetření pak vznikne jediné číslo plochy/šetření.

62) Oplocení

Jelikož se vegetace uvnitř a vně oplocení může značně lišit, bylo rozhodnuto, že hodnocení přízemní vegetace bude v zásadě prováděno vždy vně oplocení. Pokud se šetření provádí zároveň uvnitř oplocení, je třeba jej vykázat samostatně a označit příslušným kódem:

1 = ano, šetření bylo provedeno uvnitř oplocení;

2 = ne, šetření bylo provedeno mimo oplocenou plochu.

63) Celková zkoumaná plocha

Uvádí se celková rozloha zkoumané plochy v m2 (maximálně čtyřmístné celé číslo). V průvodní zprávě se uvedou přesné údaje o počtu provedených odběrů vzorků, umístění/orientaci ploch pro zkoumání přízemní vegetace a jejich velikosti.

64) Výška a pokryv vegetačních pater

Průměrná výška a odhadovaný pokryv veškeré přízemní vegetace, keřového patra, bylinného patra a mechového patra se uvádí takto:

"x = "vykazované hodnoty

| Výška (v m) | Pokryv (v %) |

Veškerá přízemní vegetace | | x |

Keřové patro | x | x |

Bylinné patro | x | x |

Mechové patro | | x |

Průměrná výška vegetačních pater se uvádí v metrech na jedno celé číslo a dvě desetinná místa. Odhadovaný pokryv se udává v procentech z celkové zkoumané plochy.

65) Vegetační patra

Jsou definována následující vegetační patra:

1stromové patro2keřové patro3bylinné patro4mechové patro | která je třeba popsat v průvodní zprávě. |

66) Kód druhu

Je třeba použít kód druhu, který se skládá ze tří skupin číselných kódů pro čeleď, rod a druh, jež jsou navzájem odděleny tečkami. Většina kódů je trojmístných. Jeden rod má však kód, který se skládá ze tří čísel a písmen "bis". Kód druhu lze rozšířit o jedno písmeno označující odrůdu. Celý seznam obsahuje přes 11000 druhů. Komise zpřístupní tento seznam v číselné podobě národním koordinačním střediskům jednotlivých členských států.

V případech, kdy Flora Europaea není dostatečně vyčerpávající, mohou národní koordinační střediska zpracovat zvláštní seznamy druhů významných pro danou zemi. Kódy těchto "národních" druhů se budou skládat z nového číselného kódu (čeleď, rod, druh) spolu s kódem dané země (2 písmena) navzájem oddělených tečkami. Národní koordinační středisko povede úplný seznam obsahující všechny kódy a veškeré důležité podrobnosti o jednotlivých druzích (úplný název, lidové názvy atd.), který začlení do průvodní zprávy.

67) Pokryv rostlinných druhů

Jednotlivé země mají úplnou volnost ve zkoumání četnosti výskytu a pokryvu různých rostlinných druhů. Tato hodnota se vyjadřuje v procentech za použití až pětimístného čísla se dvěma desetinnými místy (999,99). V průvodní zprávě je třeba uvést úplný popis metod hodnocení a způsobu přepočtu na procentické hodnoty."

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

Příloha IX nařízení (ES) č. 1091/94 se nahrazuje touto přílohou:

"

PŘÍLOHA IX

SPOLEČNÉ METODY PRO MĚŘENÍ METEOROLOGICKÝCH PARAMETRŮ NA TRVALÝCH POZOROVACÍCH ZKUSNÝCH PLOCHÁCH

I. Obecné poznámky

Meteorologická měření se provádí na nejméně 10 % trvalých pozorovacích zkusných ploch. Doporučuje se sledovat meteorologické poměry na plochách, kde se také sleduje spad škodlivin. Instalace zařízení pro meteorologická měření musí být dokončena do 30. června 1999.

Tato příloha vychází z technických doporučení zvlášť za tím účelem zřízené expertní skupiny pro meteorologii (EU/PMS Lesy). Odkazuje se na příručku (1996/1997) vypracovanou touto expertní skupinou.

II. Metody inventarizace

II.1 Umístění měřicích přístrojů a zařízení pro odběr vzorků

Aby zjišťované údaje reprezentovaly specifické klimatické podmínky lesnaté krajiny, měla by se měření provádět uvnitř dotyčného zalesněného území. Obecně všechna měření (kromě teploty půdy, půdní vlhkosti a množství srážek v porostu) lze provádět buď nad zápojem lesního porostu přímo na zkusné ploše nebo na volné ploše uvnitř dotyčného zalesněného území v blízkosti porostu na zkusné ploše (obvykle do vzdálenosti nejvýše 2 km od ní). Vzdálenost od místa měření na volné ploše k okolním porostům nebo jiným překážkám musí být nejméně dvakrát větší nežli výška vzrostlého stromu, respektive výška překážky. Teplotu půdy, půdní vlhkost a množství srážek v porostu je nutno měřit na zalesněném území tvořícím trvalou pozorovací plochu.

Příslušné přístroje by se měly instalovat v kombinaci se zařízením pro měření spadu škodlivin, pokud je to možné. Aby nedocházelo k narušení kořenového systému a půdy, měly by být přístroje umístěny tak, aby byly přístupné a mohly být udržovány, aniž by bylo skutečně nutné přecházet přes zkusnou plochu.

II.2 Metody sledování aktuální meteorologické situace na pozorovací ploše nebo v její blízkosti

Meteorologická situace by se měla sledovat průběžně za pomoci meteorologické stanice instalované na volné ploše v blízkosti zkusné plochy nebo věže umístěné v okolním porostu. Technická zařízení a čidla včetně jejich umístění musejí odpovídat mezinárodním normám Světové meteorologické organizace a měly by být rovněž kompatibilní se sítěmi národních meteorologických služeb. Zjišťují se údaje o níže uvedených veličinách.

Povinné | Nepovinné |

Srážky | Ultrafialové záření UV-B |

Teplota vzduchu | Teploty půdy |

Vlhkost vzduchu | Půdní vlhkost |

Rychlost větru | (vodní potenciál, obsah vody) |

Směr větru | Množství srážek v porostu |

Sluneční záření | (podkorunové srážky a stok srážek po kmeni) |

xje nutno předkládat

Parametr | Jednotky | Průměr | Úhrn | Minimum | Maximum | Poznámky |

Srážky | (mm) | | x | | | Celkové srážky (včetně sněhu atd.) |

Teplota vzduchu | (°C) | x | | x | x | |

Relativní vlhkost | (%) | x | | x | x | |

Rychlost větru | (m/s) | x | | | x | |

Směr větru | (°) | x | | | | Převažující směr větru |

Sluneční záření | (W/m2) | x | | | | |

Záření UV-B | (W/m2) | x | | | | |

Teplota půdy | (°C) | x | | x | x | |

Půdní vlhkost (vodní potenciál, obsah vody) | (hPa) | x | | x | x | |

Srážky v porostu | (mm) | | x | | | |

Jiné | | | | | | Je nutno specifikovat v průvodní zprávě |

Pro každou plochu, kde se provádějí měření, je nutno vypracovat roční přehled získaných výsledků a předat jej Komisi za použití formulářů XX1996.PLM, XX1996.MEM a XX1996.MEO (formuláře 8a, 8b a 8c).

"

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

Nařízení (ES) č. 1091/94 se doplňuje o přílohu XI:

"

PŘÍLOHA XI

SPOLEČNÉ METODY PRO HODNOCENÍ PŘÍZEMNÍ VEGETACE NA TRVALÝCH POZOROVACÍCH ZKUSNÝCH PLOCHÁCH

I. Obecné poznámky

Hodnocení přízemní vegetace se má provádět nejméně na 10 % trvalých pozorovacích zkusných ploch. První jednotné hodnocení je třeba dokončit do podzimu 1999. Cíle hodnocení přízemní vegetace jsou dvojí:

- charakterizovat současný stav lesních ekosystémů na základě jejich složení,

- sledovat změny vegetace způsobené přirozenými faktory a antropogenními vlivy na životní prostředí.

Údaje o přízemní vegetaci, které byly shromážděny a analyzovány před rokem 1997, lze také použít, pokud byly získány níže popsanými metodami.

Tato příloha vychází z technických doporučení zvlášť za tím účelem zřízené expertní skupiny pro hodnocení přízemní vegetace (EU/PMS Lesy). Odkazuje se na příručku (1997) vypracovanou touto expertní skupinou.

II. Metody inventarizace

II.1 Výběr lokalit pro odběr vzorků

Hodnocení přízemní vegetace se provádí na trvalých pozorovacích zkusných plochách. Vybraná lokalita musí být reprezentativním obrazem celé pozorovací zkusné plochy. K dosažení statisticky významného množství výsledků je možno určit několik lokalit pro odběr vzorků. Členské státy si mohou samy určit počet a velikost lokalit pro odběr vzorků. Pokud je pozorovací zkusná plocha oplocená, lokality pro odběr vzorků by se měly nacházet vně oplocení. Kromě toho je možno zahrnout do hodnocení i lokality pro odběr vzorků nacházející se uvnitř oplocení. Je třeba se vyhnout plochám, na které působí rušivé vlivy (jako např. půdní sondy, plochy používané ke zkoumání chemismu půdního roztoku, cesty apod.). Umístění lokalit pro odběr vzorků je třeba trvale vyznačit. Výběr konkrétní metody značení je ponechán na členských státech, používaný materiál však musí být inertní, aby nedošlo ke kontaminaci.

II.2 Základní údaje

Shromažďují se následující základní informace:

- číslo plochy,

- datum odběru vzorků a provedení analýzy,

- oplocení,

- celková plocha, ze které byly vzorky odebírány,

- informace o veškeré přízemní vegetaci (pokryv), o keřovém a bylinném patru (pokryv a průměrná výška) a mechovém patru (pokryv).

II.3 Zjišťování četnosti výskytu respektive pokryvu jednotlivých druhů

Členské státy mohou používat vlastní stupnice měření za předpokladu, že je lze přímo převést na procentuální hodnoty pokryvu v rozsahu od 0,01 % (velmi vzácný) až po 100 % (úplný pokryv).

II.4 Druhy

Do hodnocení je třeba zahrnout všechny jevnosnubné rostliny, cévnaté tajnosnubné rostliny a hlavní druhy na zemi rostoucích mechů (bryofytů). Doporučuje se zahrnout do hodnocení také na zemi rostoucí lišejníky. Druhy, které nerostou na zemi a houby je možno také uvádět, ale není to povinné. Používá se třídění podle Flora Europaea. V případech, kdy Flora Europaea není použitelná a kdy je k dispozici přesnější systematické zařazení, může národní koordinační středisko daného členského státu vypracovat vlastní dodatek k tomuto standardnímu seznamu druhů. Komisi je třeba o těchto rozšířených seznamech druhů průběžně informovat.

II.5 Četnost a doba hodnocení

Studie vegetace se musí provádět každých pět let na všech zkusných plochách. Doporučuje se hodnotit přízemní vegetaci každý rok na omezeném počtu zkusných ploch (např. 10 %). V případě různého složení vegetace v závislosti na ročním období může být k celkovému zhodnocení veškerého rostlinného krytu během roku nutné provést ještě druhé hodnocení. Následující hodnocení vegetace se vždy provádí přibližně ke stejnému datu v roce.

II.6 Analýza a předávání výsledků

Informace získané hodnocením jednotlivých lokalit se shrnují na úrovni zkusných ploch. Pokud byly hodnoceny lokality pro odběr vzorků uvnitř i vně oplocení, je třeba tyto údaje předkládat odděleně. Roční výsledky hodnocení přízemní vegetace se předkládají Komisi ve standardizovaném formátu za použití formulářů 10a a 10b (soubory XX1996.PLV a XX1996.VEM).

Předkládané výsledky hodnocení přízemní vegetace na úrovni zkusných ploch obsahují: číslo zkusné plochy/šetření, souřadnice plochy, údaje o oplocení a informace o hlavních vegetačních patrech. Informace na úrovni jednotlivých hodnocení obsahují: číslo zkusné plochy/šetření, osmi písmeny tvořený standardní kód druhu podle přiloženého seznamu nebo rozšířeného seznamu pro další druhy a ukazatele pokryvu zkusné plochy vyjádřeného v procentech.

III. Doprovodné informace

III.1 Doprovodné informace o použitých metodách (průvodní zpráva)

V samostatném dokumentu se uvádějí podrobnosti týkající se:

- uspořádání lokalit pro odběr vzorků (počet a rozloha dílčích ploch),

- definic jednotlivých vegetačních pater (mechy, byliny, keře, stromy),

- použitých stupnic a jejich přepočtu na procentické hodnoty,

- odchylek od uznaného seznamu druhů a jejich kódů,

- metod používaných ke shrnutí údajů na úrovni zkusných ploch.

Doporučuje se předkládat tyto informace Komisi za použití dotazníků uvedených v průvodní zprávě v příloze C.

III.2 Průvodní zpráva o odchylkách od standardních metod

Jakékoli významné odchylky od standardních postupů, které mohly ovlivnit hodnocení, a jakékoli relevantní rušivé vlivy, které se mohly vyskytnout, se zaznamenávají a vykazují zvlášť.

III.3 Doprovodné informace obsahující zhodnocení a interpretaci výsledků (prozatímní roční zpráva)

Zhodnocení a interpretace údajů o přízemní vegetaci (ať již v kombinaci s jinými údaji či nikoli) se předkládají Komisi ve formě prozatímní roční zprávy.

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

"

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU