(ES) č. 1073/1999Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999

ze dne 25. května 1999

o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 280 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Účetního dvora [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3],

(1) vzhledem k tomu, že orgány a členské státy přikládají velký význam ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům a jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Společenství; že odpovědnost Komise je z tohoto hlediska úzce spjata s jejím úkolem plnit rozpočet podle článku 274 Smlouvy o ES; že význam této činnosti potvrzuje článek 280 Smlouvy o ES;

(2) vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů Společenství se týká nejen řízení rozpočtových prostředků, ale i všech opatření, která mají nebo mohou mít vliv na jeho majetek;

(3) vzhledem k tomu, že je nezbytné k uskutečnění těchto cílů použít všechny dostupné prostředky, především v souvislosti s úkolem vyšetřování probíhajícího na úrovni Společenství, při zachování současného rozdělení a vyvážení odpovědností mezi úrovní členských států a úrovní Společenství;

(4) vzhledem k tomu, že Komise za účelem posílení prostředků pro boj proti podvodům a při zachování zásady samostatnosti vnitřní organizace každého orgánu zřídila rozhodnutím 1999/352/ES, ESUO, Euratom [4] v rámci svých vlastních oddělení Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen "úřad"), pověřený správním vyšetřováním podvodů; že poskytla úřadu úplnou nezávislost při plnění jeho vyšetřovací funkce;

(5) vzhledem k tomu, že působnost úřadu, jak byla stanovena Komisí, se týká kromě ochrany finančních zájmů všech činností spojených s ochranou zájmů Společenství před nedovoleným jednáním, které by mohlo vést k správnímu nebo trestnímu stíhání;

(6) vzhledem k tomu, že je vhodné stanovit, že spolupráci mezi členskými státy a Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Společenství podle článku 280 Smlouvy o ES zajišťuje úřad;

(7) vzhledem k tomu, že s ohledem na nutnost posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným nedovoleným činnostem poškozujícím finanční zájmy Společenství musí mít úřad možnost provádět vnitřní vyšetřování ve všech orgánech, subjektech, úřadech a agenturách založených Smlouvami o ES a Euratomu nebo na jejich základě (dále jen "orgány, subjekty, úřady a agentury");

(8) vzhledem k tomu, že rozhodnutí 1999/352/ES, ESUO, Euratom stanoví, že pro účely vyšetřování vykonává úřad pravomoci svěřené mu právem Společenství v jím stanovených mezích a za jeho podmínek;

(9) vzhledem k tomu, že je vhodné svěřit úřadu vykonávání pravomocí svěřených Komisi nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným porušením předpisů [5]; že je dále vhodné umožnit úřadu výkon dalších pravomocí svěřených Komisi za účelem kontrol a inspekcí na místě v členských státech, především za účelem odhalení protiprávních činností podle článku 9 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství [6];

(10) vzhledem k tomu, že tato vyšetřování musí být prováděna v souladu se Smlouvou, a zejména s Protokolem o výsadách a imunitách Evropských společenství, a při dodržování služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen "pracovní řády"), jakož i při plném dodržování lidských práv a základních svobod, zejména zásady spravedlnosti, práva osob na vyjádření se ke skutečnostem, které se jich týkají, a zásady, že závěry vyšetřování mohou být založeny pouze na skutečnostech s důkazní hodnotou; že orgány, subjekty, úřady a agentury musí za tímto účelem stanovit podmínky, za kterých jsou tato vnitřní vyšetřování prováděna; že v důsledku toho by pracovní řády měly být změněny tak, aby v nich byla stanovena práva a povinnosti úředníků a ostatních zaměstnanců, pokud jde o vnitřní vyšetřování;

(11) vzhledem k tomu, že tato vnitřní vyšetřování mohou být prováděna pouze tehdy, má-li úřad zaručený vstup do všech prostor orgánů, subjektů, úřadů a agentur a ke všem jejich informacím a dokumentům;

(12) vzhledem k tomu, že za účelem zajištění nezávislosti úřadu při plnění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, musí být jeho řediteli dána pravomoc zahájit vyšetřování z vlastního podnětu;

(13) vzhledem k tomu, že příslušným vnitrostátním orgánům nebo popřípadě orgánům, subjektům, úřadům a agenturám přísluší rozhodovat, jaká opatření by měla být učiněna při vyšetřování na základě zprávy vypracované úřadem; že by však ředitel úřadu měl mít povinnost postoupit přímo soudním orgánům dotčeného členského státu informace, které úřad získá při vnitřním vyšetřování skutečností, které by mohly vést k trestnímu stíhání;

(14) vzhledem k tomu, že by měly být přesně stanoveny podmínky, za kterých zaměstnanci úřadu vykonávají své úkoly, jakož i podmínky určující odpovědnost ředitele, pokud jde o provádění těchto vyšetřování zaměstnanci úřadu;

(15) vzhledem k tomu, že k úspěšné spolupráci úřadu, členských států a příslušných orgánů, subjektů, úřadů a agentur musí být usnadněna vzájemná výměna informací při zachování důvěrnosti v případě služebního tajemství a se zajištěním ochrany takových údajů;

(16) vzhledem k tomu, že k zajištění toho, aby byly výsledky vyšetřování prováděných zaměstnanci úřadu brány v úvahu a byl přijat nezbytný následný postup, je nezbytné stanovit, že zprávy mohou představovat důkazní materiály přijatelné ve správním nebo soudním řízení; že za tímto účelem musí být zpracovány v souladu s pravidly platnými pro vypracování úředních zpráv v členských státech;

(17) vzhledem k tomu, že úřad musí být při plnění svých úkolů nezávislý; že k posílení této nezávislosti je vyšetřovací funkce úřadu podřízena pravidelné kontrole dozorčího výboru složeného z nezávislých samostatných osob, zvláště kvalifikovaných v oblastech působnosti úřadu; že povinnosti tohoto výboru by měly také zahrnovat pomoc řediteli úřadu při plnění jeho úkolů;

(18) vzhledem k tomu, že správní vyšetřování musí řídit ředitel úřadu zcela nezávisle na orgánech, subjektech, úřadech a agenturách a na dozorčím výboru;

(19) vzhledem k tomu, že ředitel úřadu musí zajistit ochranu osobních údajů a dodržování důvěrnosti informací získaných v průběhu vyšetřování; že je dále vhodné zajistit úředníkům a ostatním zaměstnancům Společenství stejnou právní ochranu, jako je ochrana zaručená články 90 a 91 pracovních řádů;

(20) vzhledem k tomu, že by činnost úřadu měla být po třech letech zhodnocena;

(21) vzhledem k tomu, že toto nařízení žádným způsobem nesnižuje pravomoci a odpovědnost členských států v příjímání opatření k boji proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Společenství; že pověření nezávislého úřadu vedením vnějších správních vyšetřování v této oblasti je plně v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy o ES; že činnost tohoto úřadu může zdokonalit boj proti podvodům, úplatkářství a ostatním nedovoleným činnostem poškozujícím finanční zájmy Společenství, a že je tedy v souladu se zásadou proporcionality,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíle a úkoly

1. Za účelem posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Evropského společenství vykonává Evropský úřad pro boj proti podvodům zřízený rozhodnutím Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom (dále jen "úřad") pravomoci týkající se vyšetřování svěřené Komisi právem Společenství a dohodami platnými v těchto oblastech.

2. Úřad zajišťuje pomoc Komise členským státům při organizování úzké a pravidelné spolupráce mezi jejich příslušnými orgány za účelem koordinace jejich činnosti směřující k ochraně finančních zájmů Evropského společenství před podvody. Úřad přispívá k vytváření a rozvoji metod boje proti podvodům i proti jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Evropského společenství.

3. V rámci orgánů, subjektů, úřadů a agentur založených Smlouvami nebo na jejich základě (dále jen "orgány, subjekty, úřady a agentury") provádí úřad správní vyšetřování za účelem:

- boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Evropského společenství,

- vyhledávání závažných skutečností souvisejících s výkonem odborných činností, které by mohly znamenat zanedbání povinností ze strany úředníků a zaměstnanců Společenství a mohly by vést k disciplinárnímu, popřípadě trestnímu stíhání, nebo zanedbání obdobných povinností členy orgánů a subjektů, řídícími pracovníky úřadů a agentur nebo zaměstnanci orgánů, subjektů, úřadů a agentur, na které se nevztahuje služební řád úředníků ani pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen "pracovní řády").

Článek 2

Správní vyšetřování

Ve smyslu tohoto nařízení se "správním vyšetřováním" (dále jen "vyšetřování") rozumějí všechny inspekce, kontroly a jiná opatření prováděné zaměstnanci úřadu při výkonu jejich funkcí podle článků 3 a 4, za účelem dosažení cílů uvedených v článku 1 a připadně označení kontrolovaných činností za nedovolené. Těmito vyšetřováními nejsou dotčeny pravomoci členských států zahájit trestní stíhání.

Článek 3

Vnější vyšetřování

Úřad vykonává pravomoc svěřenou Komisi nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět kontroly a inspekce na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci ve třetích zemích.

V rámci své vyšetřovací funkce provádí úřad kontroly a inspekce podle čl. 9 odst. 1 nařízení (Euratom, ES) č. 2988/95 a podle předpisů pro jednotlivá odvětví uvedená v čl. 9 odst. 2 výše uvedeného nařízení v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci ve třetích zemích.

Článek 4

Vnitřní vyšetřování

1. V oblastech uvedených v článku 1 provádí úřad správní vyšetřování uvnitř orgánů, subjektů, úřadů a agentur (dále jen "vnitřní vyšetřování").

Tato vnitřní vyšetřování se provádějí při dodržování pravidel Smluv, zejména Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, a s patřičným ohledem na pracovní řády za podmínek a způsobem stanoveným tímto nařízením a rozhodnutími přijatými každým orgánem, subjektem, úřadem a agenturou. Orgány se navzájem konzultují, pokud jde o pravidla, která budou těmito rozhodnutími stanovena.

2. Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1,

- má úřad právo na okamžitý a neohlášený přístup k informacím orgánů, subjektů, úřadů a agentur a do jejich prostor. Úřad má možnost kontrolovat účetnictví orgánů, subjektů, úřadů a agentur. Úřad může pořizovat kopie a získávat výtahy z každého dokumentu a z obsahu každého nosiče informací, které jsou v držení orgánů, subjektů, úřadů a agentur, a v případě potřeby si ponechat tyto dokumenty nebo informace, hrozí-li nebezpečí jejich zmizení,

- úřad může požadovat ústní informace od členů orgánů a subjektů, od vedoucích pracovníků úřadů a agentur a od zaměstnanců orgánů, subjektů, úřadů a agentur.

3. Za podmínek a způsobem uvedeným v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 může úřad provádět inspekce na místě v prostorách dotčených hospodářských subjektů za účelem získání přístupu k informacím o případných nedovolených činnostech, které by tyto subjekty mohly mít v držení.

Úřad může rovněž žádat od každé zúčastněné osoby informace, které považuje pro své vyšetřování za užitečné.

4. Orgány, subjekty, úřady a agentury jsou informovány, pokud zaměstnanci úřadu provádějí v jejich prostorách vyšetřování nebo nahlížejí do dokumentů nebo žádají informace, které tyto orgány, subjekty, úřady a agentury mají v držení.

5. Pokud se při vyšetřování zjistí možnost osobní účasti člena, vedoucího pracovníka, úředníka nebo zaměstnance v dané záležitosti, je o tom informován orgán, subjekt, úřad nebo agentura, ke kterému patří.

V případech, kdy je za účelem vyšetřování vyžadováno naprosté utajení nebo kdy je třeba použít vyšetřovací prostředky spadající do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, může být tato informace pozdržena.

6. Aniž jsou dotčena pravidla stanovená Smlouvami, zejména Protokolem o výsadách a imunitách Evropských společenství, a ustanovení pracovních řádů, obsahuje rozhodnutí přijaté každým orgánem, subjektem, úřadem a agenturou podle odstavce 1 zejména pravidla týkající se

a) povinnosti členů, úředníků a zaměstnanců orgánů a subjektů, jakož i vedoucích pracovníků, úředníků a zaměstnanců úřadů a agentur spolupracovat se zaměstnanci úřadu a poskytovat jim informace;

b) postupů, které musí dodržovat zaměstnanci úřadu při provádění vnitřního vyšetřování, jakož i zaručení práv osob, kterých se vnitřní vyšetřování týká.

Článek 5

Zahájení vyšetřování

Vnější vyšetřování je zahájeno rozhodnutím ředitele úřadu, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost dotčeného členského státu.

Vnitřní vyšetřování je zahájeno rozhodnutím ředitele úřadu, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost orgánu, subjektu, úřadu nebo agentury, ve kterých má vyšetřování probíhat.

Článek 6

Postup při vyšetřování

1. Vyšetřování řídí ředitel úřadu.

2. Zaměstnanci úřadu provádějí své úkoly po předložení písemného oprávnění, ve kterém je uvedena jejich totožnost a jejich zmocnění.

3. Zaměstnanci úřadu, kteří mají provádět vyšetřování, musí být pro každý zákrok vybaveni písemným pověřením vydaným ředitelem, ve kterém je uveden předmět vyšetřování.

4. Zaměstnanci úřadu se při kontrolách a inspekcích na místě chovají podle pravidel a zvyklostí zavedených pro úředníky dotyčného členského státu, podle pracovních řádů a rozhodnutí uvedených v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci.

5. Vyšetřování probíhá bez přerušení po dobu, která je přiměřená okolnostem a složitosti případu.

6. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány v souladu s vnitrostátními předpisy poskytovaly zaměstnancům úřadu při plnění jejich úkolů nezbytnou pomoc. Orgány a subjekty zajistí, aby jejich členové a jejich zaměstnanci poskytovali zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc; úřady a agentury zajistí totéž v případě svých vedoucích pracovníků a zaměstnanců.

Článek 7

Povinnost informovat úřad

1. Orgány, subjekty, úřady a agentury sdělí neprodleně úřadu veškeré informace týkající se možných případů podvodů a úplatkářství nebo jakékoli jiné nedovolené činnosti.

2. Orgány, subjekty, úřady a agentury a v rozsahu umožněném vnitrostátními právními předpisy členské státy předají na žádost úřadu nebo z vlastního podnětu všechny dokumenty a informace, které mají v držení a které souvisejí s právě probíhajícím vnitřním vyšetřováním.

Členské státy předají dokumenty a informace související s vnějším vyšetřováním podle předpisů, které se toho týkají.

3. Orgány, subjekty, úřady a agentury a v rozsahu umožněném vnitrostátními právními předpisy členské státy předají úřadu všechny další dokumenty a informace, které považují za významné, které mají v držení a které se týkají boje proti podvodům, úplatkářství a všem dalším nedovoleným činnostem poškozujícím finanční zájmy Společenství.

Článek 8

Důvěrnost a ochrana údajů

1. Informace získané v rámci vnějšího vyšetřování v jakékoli formě jsou chráněny podle předpisů, které se na tato vyšetřování vztahují.

2. Na informace sdělené nebo získané v rámci vnitřního vyšetřování v jakékoli formě se vztahuje služební tajemství a jsou chráněny podle předpisů použitelných pro orgány Evropských společenství.

Tyto informace nemohou být sděleny jiným osobám než těm, které se s nimi mají seznámit ze své funkce v rámci orgánů Evropských společenství nebo členských států, a nemohou být použity k jiným účelům než k boji proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti.

3. Ředitel zajistí, aby zaměstnanci úřadu a další osoby podléhající jeho pravomoci dodržovali právní předpisy Společenství a vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údaj a o volném pohybu těchto údajů [7].

4. Ředitel úřadu a členové dozorčího výboru uvedeného v článku 11 zajistí, aby se používal tento článek a články 286 a 287 Smlouvy o ES.

Článek 9

Zpráva o vyšetřování a opatření přijatá po vyšetřování

1. Po skončení vyšetřování vypracuje úřad pod vedením ředitele zprávu, která obsahuje především zjištěné skutečnosti, popřípadě finanční škody a závěry vyšetřování včetně doporučení ředitele úřadu k přijetí dalších opatření.

2. Tyto zprávy jsou vypracovány s ohledem na procesní požadavky stanovené právními předpisy dotyčného členského státu. Takto vypracované zprávy představují stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory důkazy přípustné ve správním nebo soudním řízení členského státu, pokud je jejich použití nezbytné. Vztahují se na ně stejná pravidla hodnocení, jako tomu je u úředních zpráv vypracovaných vnitrostátními správními kontrolory, a mají stejnou hodnotu jako tyto zprávy.

3. Zpráva vypracovaná po skončení vnějšího vyšetřování a jakýkoli jiný s ním související dokument jsou předány příslušným orgánům členských států v souladu s pravidly o vnějším vyšetřování.

4. Zpráva vypracovaná po skončení vnitřního vyšetřování a jakýkoli jiný s ním související dokument jsou předány dotčenému orgánu, subjektu, úřadu nebo agentuře. Orgán, subjekt, úřad nebo agentura musí vyvodit z vyšetřování důsledky, zejména disciplinární nebo právní, a uvědomit o nich ředitele úřadu ve lhůtě, kterou ředitel v závěrech své zprávy stanoví.

Článek 10

Předávání informací úřadem

1. Aniž jsou dotčeny články 8, 9 a 11 tohoto nařízení a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, může úřad kdykoli předat příslušným orgánům dotčených členských států informace získané při vnějších vyšetřováních.

2. Aniž jsou dotčeny články 8, 9 a 11 tohoto nařízení, předá ředitel úřadu soudním orgánům dotčeného členského státu informace získané úřadem při vnitřním vyšetřování skutečností, které by mohly být předmětem trestního stíhání. S výhradou potřeb vyšetřování informuje ředitel současně dotyčný členský stát.

3. Aniž jsou dotčeny články 8 a 9 tohoto nařízení, může úřad kdykoli předat příslušnému orgánů, subjektu, úřadu nebo agentuře informace získané při vnitřních vyšetřováních.

Článek 11

Dozorčí výbor

1. Dozorčí výbor posiluje nezávislost úřadu pravidelnou kontrolou provádění jeho vyšetřovací funkce.

Dozorčí výbor sdělí na žádost ředitele nebo z vlastního podnětu svá stanoviska k činnosti úřadu, do provádění právě probíhajících vyšetřování však nezasahuje.

2. Skládá se z pěti nezávislých osob nepatřících k úřadu, které jsou ve svých zemích kvalifikovány k vysokým funkcím souvisejícím s oblastmi činnosti úřadu. Tyto osoby jmenuje vzájemnou dohodou Evropský parlament, Rada a Komise.

3. Funkční období členů je tříleté. Mohou být znovu jmenováni na jedno další funkční období.

4. Po uplynutí funkčního období zůstávají členové ve funkci, dokud se nerozhodne o prodloužení jejich funkčního období nebo o jejich nahrazení.

5. Při plnění svých úkolů nesmějí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani orgánu, subjektu, úřadu nebo agentury.

6. Dozorčí výbor jmenuje svého předsedu. Přijme svůj jednací řád. Schází se nejméně desetkrát ročně. Rozhoduje většinou svých členů. Jeho sekretariát zajišťuje úřad.

7. Ředitel předá dozorčímu výboru každý rok program činností úřadu uvedených v článku 1 tohoto nařízení. Pravidelně informuje výbor o činnostech úřadu, o jeho vyšetřováních, jejich výsledcích a o důsledcích, které z nich byly vyvozeny. Pokud vyšetřování trvá déle než devět měsíců, informuje ředitel dozorčí výbor o důvodech, které brání uzavřít vyšetřování, a o odhadované době potřebné k jeho dokončení. Ředitel informuje výbor o případech, ve kterých orgán, subjekt, úřad nebo agentura nepostupovaly v souladu s jeho doporučeními. Ředitel informuje výbor o případech vyžadujících předání informací soudním orgánům členského státu.

8. Dozorčí výbor vydává nejméně jednu zprávu o činnosti ročně, kterou zašle orgánům. Výbor může předkládat zprávy o výsledcích vyšetřování úřadu a následných opatřeních přijatých na jejich základě Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

Článek 12

Ředitel

1. V čele úřad stojí ředitel jmenovaný Komisí na období pěti let. Může být znovu jmenován na jedno další funkční období.

2. Za účelem jmenování ředitele sestaví Komise po výzvě k podání žádostí, která se popřípadě zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství, a po příznivém stanovisku dozorčího výboru seznam kandidátů s potřebnou kvalifikací. Komise jmenuje ředitele po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou.

3. Ředitel nesmí vyžadovat ani přijímat při plnění svých úkolů týkajících se zahájení a provádění vnějších a vnitřních vyšetřování a vypracování zpráv z těchto vyšetřování pokyny od žádné vlády ani orgánu, subjektu, úřadu nebo agentury. Pokud se ředitel domnívá, že opatření přijaté Komisí ohrožuje jeho nezávislost, má právo proti němu podat žalobu k Soudnímu dvoru.

Ředitel pravidelně podává zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru o výsledcích vyšetřování prováděných úřadem při zachování jejich důvěrnosti, zachování zákonných práv dotčených osob a v případě potřeby při dodržení vnitrostátních předpisů použitelných v řízení před soudem.

Výše uvedené orgány zajišťují dodržování důvěrnosti vyšetřování prováděných úřadem, zachování zákonných práv osob dotčených osob a v případě potřeby dodržení vnitrostátních předpisů vztahujících se na soudní řízení.

4. Před přijetím jakékoli disciplinární sankce vůči řediteli konzultuje Komise dozorčí výbor. Navíc musí být opatření týkající se disciplinárních sankcí vůči řediteli předmětem odůvodněných rozhodnutí, o kterých je informován Evropský parlament a Rada.

Článek 13

Financování

Prostředky úřadu, jejichž celková výše se zapisuje do zvláštní kapitoly části A oddílu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který se týká Komise, jsou podrobně uvedeny v příloze k této části.

Pracovní místa přidělená úřadu jsou vyjmenovaná v příloze k plánu pracovních míst Komise.

Článek 14

Kontrola zákonnosti

Až do změny pracovních řádů může každý úředník nebo jiný zaměstnanec Evropských společenství podat řediteli úřadu stížnost podle tohoto článku na činnost, která mu způsobila újmu a které se dopustí úřad při vnitřním vyšetřování podle čl. 90 odst. 2 pracovních řádů. Článek 91 pracovních řádů se vztahuje na rozhodnutí přijatá s ohledem na tyto stížnosti.

Tato ustanovení se vztahují obdobně na zaměstnance orgánů, subjektů, úřadů a agentur, na které se nevztahují pracovní řády.

Článek 15

Hodnotící zpráva

Třetí rok po vstupu tohoto nařízení v platnost podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu hodnotící činnost úřadu spolu se stanoviskem dozorčího výboru, popřípadě s návrhy na změnu nebo rozsah úkolů úřadu.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. června 1999.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. května 1999.

Za Evropský parlament

předseda

J.M. Gil-Robles

Za Radu

předseda

H. Eichel

[1] Úř. věst. C 21, 26.1.1999, s. 10.

[2] Stanovisko ze dne 14. dubna 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. května 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 25. května 1999.

[4] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20.

[5] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[6] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[7] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

--------------------------------------------------