(ES) č. 955/1999NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 955/1999 ze dne 13. dubna 1999, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, pokud jde o režim vnějšího tranzitu

Publikováno: Úř. věst. L 119, 7.5.1999, s. 1-4 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. dubna 1999 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 10. května 1999 Nabývá účinnosti: 10. května 1999
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 955/1999

ze dne 13. dubna 1999,

kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, pokud jde o režim vnějšího tranzitu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 28, 100a a 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 189b Smlouvy [3],

(1) vzhledem k tomu, že režim vnějšího tranzitu upravený nařízením Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství [4], je určen zejména pro usnadnění přepravy zboží, které není zbožím Společenství, přes celní území Společenství; že nezbytnost použití tohoto režimu pro vývoz zboží Společenství je třeba posuzovat pro velmi odlišné situace; že je v každém případě třeba zabránit tomu, aby zboží, na které se v souvislosti s vývozem vztahují určitá opatření, mohlo tato opatření případně obcházet nebo jich neoprávněně využívat, což lze zajistit tím, že celní předpisy Společenství jako celek zaručí dohled a kontrolu přinejmenším rovnocenné dohledu a kontrole v rámci režimu vnějšího tranzitu Společenství; že možnost využití tohoto režimu má být sice v některých těchto případech zachována, avšak jejich přesné vymezení by mělo být provedeno postupem projednávání ve výboru;

(2) vzhledem k tomu, že všechna rozhodnutí přijatá postupem projednávání ve výboru musí být průhledná pro celní správu i hospodářské subjekty;

(3) vzhledem k tomu, že je nutno stanovit způsob, jakým celní orgány vyřizují tento režim, a to vzhledem k místu, okamžiku a podmínkám, za kterých je tento režim ukončen, aby byl jasněji stanoven rozsah a vymezení závazků držitele celního režimu vnějšího tranzitu a aby bylo zaručeno, že není-li dostatek informací o ukončení režimu, odpovídá držitel v plném rozsahu; že ke zvýšení bezpečnosti a účinnosti tranzitních režimů je třeba zlepšit jejich vyřizování pomocí praktických opatření a prováděcích předpisů stanovených postupem projednávání ve výboru, které zajistí, aby celní orgány vyřídily režim v co nejkratší době;

(4) vzhledem k tomu, že zejména v důsledku změn rozsahu působnosti tranzitu pro námořní dopravu je třeba lépe vymezit pravidla platná pro poskytnutí jistoty při tranzitu, včetně využití různých systémů jistoty a zproštění povinnosti ji poskytnout; že k zaručení přiměřené ochrany finančních zájmů členských států a Společenství a aniž by byli uživatelé tranzitního režimu nepřiměřeně zatíženi, musí tato jistota a určení její výše vycházet ze spolehlivosti hospodářského subjektu a z nebezpečí týkajícího se zboží; že je třeba logičtější a lépe strukturovaná úprava ustanovení o poskytnutí jistoty při tranzitu;

(5) vzhledem k tomu, že k zabezpečení příjmů Evropského společenství a členských států a k omezení podvodných operací v tranzitním režimu je třeba přijmout odstupňovaná opatření pro použití souborné jistoty; že v úvahu přichází nejprve zákaz snížení výše jistoty, pokud hrozí zvýšené nebezpečí podvodu a lze se obávat ztráty příjmů; že naopak v prokazatelně zvlášť kritických výjimečných situacích, vzniklých zejména v souvislosti s organizovanou trestnou činností, musí být rovněž možný i dočasný zákaz použití souborné jistoty; že při uplatňování těchto odstupňovaných opatření je třeba přihlížet ke konkrétní situaci hospodářských subjektů, které splňují zvláštní kritéria, která budou stanovena; že má-li se místo souborné jistoty poskytnout jednotlivá jistota, měla by se zatížení hospodářských subjektů s tím spojená zmírnit pomocí co nejrozsáhlejšího zjednodušení;

(6) vzhledem k tomu, že zjednodušené postupy zavedené členskými státy na základě čl. 97 odst. 2 celního kodexu Společenství (dále jen "kodex"), mající výlučně vnitrostátní, dvoustranný nebo mnohostranný dosah, jsou velmi rozdílné a mohou se v určitých případech dostat do rozporu s řádným uplatňováním tranzitních režimů Společenství a s nutností rovného zacházení s hospodářskými subjekty; že je třeba bez zpochybnění výhod, které toto ustanovení přináší hospodářským subjektům, stanovit, že zjednodušení zavedená na tomto základě v jednotlivých členských státech budou oznamována Komisi, aby byla zaručena průhlednost těchto opatření a mohlo být posouzeno, zda jsou slučitelná s pravidly pro tranzitní režimy Společenství, zejména pro poskytnutí jistoty;

(7) vzhledem k tomu, že systémy jistoty platné pro tranzitní režimy Společenství pokrývají celní dluh i jiné případné poplatky vztahující se k danému zboží a obsahují některé zvláštnosti vyplývající z mezinárodní povahy tohoto režimu a z nezbytnosti zabezpečit určitou pružnost při vyměření výše jistoty s ohledem na rizika a spolehlivost hlavního povinného; že je proto účelné upravit článek 192 kodexu;

(8) vzhledem k tomu, že dosavadní znění článku 215 kodexu sice umožňuje určit místo vzniku celního dluhu, neuvádí však, že toto místo je rozhodné pro určení orgánu příslušného k zaúčtování celního dluhu; pro případ nevyřízení celního režimu musí být pravidla pro určení tohoto místa upravena tak, aby bylo možné co nejpřesněji určit místo, na kterém nastala skutečnost vedoucí ke vzniku celního dluhu;

(9) vzhledem k tomu, že zjednodušení a vyjasnění předpisů ve prospěch hospodářských subjektů i celních úředníků představuje významnou součást akčního plánu pro celní tranzit v Evropě; že se tato pravidla musí vztahovat rovněž na předpisy vydané postupem projednávání ve výboru;

(10) vzhledem k tomu, že tato změna kodexu a odpovídající změny prováděcích předpisů k němu musí být sestaveny tak, aby k určenému dni usnadnily zavedení nového počítačově zpracovaného tranzitního systému jak ve prospěch veřejného zájmu týkajícího se tranzitních operací, tak ve prospěch hospodářských subjektů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 2913/92 se mění takto:

1. V čl. 91 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

"b) zboží Společenství v případech a za podmínek stanovených postupem projednávání ve výboru tak, aby produkty, na které se v souvislosti s vývozem vztahují určitá opatření, nemohly tato opatření obcházet nebo neoprávněně využívat."

2. Článek 92 se nahrazuje tímto:

"Článek 92

1. Režim vnějšího tranzitu je ukončen a závazky držitele režimu jsou splněny, když je zboží propuštěné do tohoto režimu s požadovanými doklady předloženo celnímu úřadu určení v souladu s podmínkami stanovenými pro tento režim.

2. Celní orgány vyřídí tranzitní režim, pokud je na základě porovnání údajů, které má k dispozici celní úřad odeslání, s údaji, které má k dispozici celní úřad určení, patrné, že tento režim byl řádně ukončen."

3. Článek 94 se nahrazuje tímto:

"Článek 94

1. Hlavní povinný poskytne jistotu k zajištění úhrady celního dluhu nebo zaplacení jiných poplatků, které mohou u zboží vzniknout.

2. Jistotou se rozumí

a) jednotlivá jistota, které se vztahuje na jednu tranzitní operaci, nebo

b) souborná jistota, které se vztahuje na více tranzitních operací, pokud hlavnímu povinnému povolily poskytnout takovou jistotu celní orgány členského státu, ve kterém je usazen.

3. Povolení podle odst. 2 písm. b) se uděluje pouze osobám, které

a) jsou usazeny na území Společenství;

b) pravidelně využívají tranzitní režimy Společenství nebo o kterých celní orgány vědí, že jsou schopny splnit své závazky spojené s těmito režimy, a

c) se nedopustily závažného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů.

4. Osobám, které celním orgánům prokáží, že splňují vyšší požadavky na spolehlivost, může být povoleno poskytnout soubornou jistotu se sníženou zaručenou částkou nebo mohou být zproštěny povinnosti jistotu poskytnout. Dodatečná kritéria pro toto povolení zahrnují:

a) řádné využívání tranzitních režimů Společenství během určitého období;

b) spolupráci s celními orgány a

c) pokud jde o zproštění povinnosti poskytnout jistotu, platební spolehlivost postačující, aby tyto osoby mohly splnit své závazky.

Prováděcí pravidla pro povolení podle tohoto odstavce se stanoví postupem projednávání ve výboru.

5. Zproštění povinnosti poskytnout jistotu podle odstavce 4 se nevztahuje na operace vnějšího tranzitu Společenství týkající se zboží považovaného postupem projednávání ve výboru za zboží se zvýšeným rizikem.

6. S přihlédnutím k zásadám, ze kterých vychází odstavec 4, může být za zvláštních okolností u režimu vnějšího tranzitu výjimečným opatřením přijatým postupem projednávání ve výboru dočasně zakázáno poskytování souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou.

7. S přihlédnutím k zásadám, ze kterých vychází odstavec 4, může být u režimu vnějšího tranzitu postupem projednávání ve výboru dočasně zakázáno poskytování souborné jistoty u zboží, u kterého byly v rámci poskytování souborné jistoty zjištěny rozsáhlé podvody."

4. Článek 95 se nahrazuje tímto:

"Článek 95

1. S výjimkou případů, které budou v případě potřeby stanoveny postupem projednávání ve výboru, se poskytnutí jistoty nevyžaduje při

a) letecké přepravě;

b) přepravě zboží po Rýně a rýnských vodních cestách;

c) přepravě potrubím;

d) přepravě prováděné železničními společnostmi členských států.

2. Případy, kdy lze zprostit povinnosti poskytnout jistotu u zboží přepravovaného jinou vodní cestou, než jsou cesty uvedené v odst. 1 písm. b), se stanoví postupem projednávání ve výboru."

5. Článek 97 se nahrazuje tímto:

"Článek 97

1. Pravidla provádění režimu a výjimky z něj se stanoví postupem projednávání ve výboru.

2. Za předpokladu, že je zajištěno uplatňování opatření Společenství vztahujících se na zboží,

a) mají členské státy možnost mezi sebou dvoustrannými nebo mnohostrannými ujednáními zavést zjednodušené postupy odpovídající kritériím stanoveným podle okolností a vztahující se na určité druhy dopravy zboží nebo určité podniky;

b) má každý členský stát možnost zavést zjednodušené postupy uplatňované za určitých okolností u zboží, které není určeno k oběhu na území jiného členského státu.

3. O zjednodušených postupech zavedených podle odstavce 2 je vyrozuměna Komise."

6. V čl. 192 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

"1. Stanoví-li celní předpisy povinné poskytnutí jistoty, vyměří celní orgány, s výhradou zvláštních ustanovení pro tranzitní režim přijatých postupem projednávání ve výboru, tuto jistotu ve výši, která se rovná:".

7. Článek 215 se nahrazuje tímto:

"Článek 215

1. Celní dluh vzniká:

- na místě, kde nastaly skutečnosti vedoucí ke vzniku celního dluhu, nebo

- nemůže-li být toto místo určeno, na místě, kde se podle zjištění celních orgánů zboží nacházelo v situaci vedoucí ke vzniku celního dluhu, nebo

- pokud bylo zboží propuštěno do dosud nevyřízeného celního režimu a ve lhůtě případně stanovené postupem projednávání ve výboru nemůže být místo určeno podle první ani druhé odrážky, na místě, kde bylo zboží propuštěno do daného režimu nebo v režimu vstoupilo na celní území Společenství.

2. Jestliže informace dostupné celním orgánům umožní zjistit, že celní dluh vznikl již dříve, v okamžiku, kdy se zboží nacházelo na jiném místě, má se za to, že celní dluh vznikl na místě, o kterém lze zjistit, že se na něm zboží nacházelo v časově nejvzdálenějším okamžiku, ke kterému lze zjistit existenci celního dluhu.

3. Celními orgány ve smyslu čl. 217 odst. 1 se rozumějí celní orgány členského státu, v němž celní dluh vznikl nebo v němž se má za to, že vznikl, v souladu s tímto článkem."

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 13. dubna 1999.

Za Evropský parlament

předseda

J. M. Gil-robles

Za Radu

předseda

L. Schomerus

[1] Úř. věst. C 337, 7.11.1997, s. 52.

[2] Úř. věst. C 73, 9.3.1998, s. 17.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. května 1998 (Úř. věst. C 167, 1.6.1998, s. 99), Společný postoj Rady ze dne 24. září 1998 (Úř. věst. C 333, 30.10.1998, s. 65) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 1998 (Úř. věst. C 98, 9.4.1999). Rozhodnutí Rady ze dne 29. března 1999.

[4] Úř. věst. L 302, 19.10.1992. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 82/97 (Úř. věst. L 17, 21.1.1997, s. 1).

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU