1999/105/ESSMĚRNICE RADY 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh

Publikováno: Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17-40 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 22. prosince 1999 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 15. ledna 2000 Nabývá účinnosti: 15. ledna 2000
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady 1999/105/ES

ze dne 22. prosince 1999

o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Rady 66/404/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh [4] a směrnice Rady 71/161/EHS ze dne 30. března 1971 o normách vnější jakosti reprodukčního materiálu lesních dřevin uváděného na trh Společenství [5] byly několikrát podstatným způsobem pozměněny. Vzhledem k dalším podstatným změnám by bylo vhodné z důvodů přehlednosti vydat nové znění výše uvedených směrnic.

(2) Lesy pokrývají rozsáhlá území Společenství a s ohledem na jejich sociální, hospodářskou, environmentální, ekologickou a kulturní funkci plní multifunkční úlohu. S ohledem na značnou různorodost přírodních, sociálních, hospodářských a kulturních podmínek lesů ve Společenství je třeba stanovit zvláštní přístupy a opatření pro každý typ lesa. Jak obnova těchto lesů, tak nové zalesňování vyžadují trvale udržitelné hospodaření v lesích jako součást strategie Evropské unie v oblasti lesního hospodářství vytyčené usnesením Rady ze dne 15. prosince 1998 [6].

(3) Reprodukční materiál lesnicky významných druhů a umělých kříženců lesních dřevin musí z genetického hlediska odpovídat různorodým stanovištním podmínkám a musí mít vysokou jakost. Udržení a zvyšování biologické různorodosti lesů včetně genetické různorodosti stromů je podstatné pro trvale udržitelné hospodaření v lesích.

(4) Z hlediska zdraví rostlin musí být harmonizované požadavky v souladu se směrnicí Rady 77/93/EHS ze dne 21. prosince 1976 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do členských států a proti jejich rozšiřování na území Společenství [7].

(5) Lesnický výzkum ukázal, že pro zvyšování hodnoty lesů včetně aspektů stability, přizpůsobivosti, odolnosti, produktivity a různorodosti je nutno používat reprodukční materiál vysoké jakosti, geneticky i fenotypově přizpůsobený stanovišti. Osivo lesních dřevin musí případně splňovat stanovené normy vnější jakosti.

(6) V rámci posílení vnitřního trhu je nutné odstraňovat skutečné nebo potenciální překážky obchodu, které by mohly bránit volnému pohybu reprodukčního materiálu lesních dřevin ve Společenství. Je v zájmu všech členských států, aby byly přijaty předpisy Společenství, které stanoví nejvyšší možné požadavky.

(7) Předpisy Společenství by se měly vztahovat na fenotypové a genetické znaky semenného a sadebního materiálu a na vnější jakost reprodukčního materiálu lesních dřevin.

(8) Tyto předpisy by měly platit pro uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh nejen v ostatních členských státech, nýbrž i na domácích trzích.

(9) Tato právní úprava by měla přihlížet k praktickým požadavkům a omezit se jen na ty druhy a umělé křížence, které jsou z hlediska lesnictví významné pro celé Společenství nebo jeho část.

(10) V některých členských státech je reprodukční materiál lesních dřevin kategorie "identifikovaný zdroj", jehož uvádění na trh není podle směrnice 66/404/EHS přípustné, tradičně používán, je slučitelný s klimatickými podmínkami a nepostradatelný pro účely lesního hospodářství, a proto by uvádění tohoto materiálu na trh členských států, které si to přejí, mělo být povoleno. Naproti tomu není žádoucí, aby bylo závazně stanoveno, že takovýto reprodukční materiál má být dodáván konečným spotřebitelům ve všech členských státech.

(11) V některých oblastech Společenství, jako jsou alpské, středomořské nebo severské regiony, jsou specifické klimatické nebo choulostivé stanovištní podmínky, které odůvodňují stanovení zvláštních požadavků na vnější jakost reprodukčního materiálu některých druhů lesních dřevin.

(12) Podle obecného prohlášení 3. konference ministrů o ochraně lesů v Evropě konané v Lisabonu by měly být při zalesňování a obnově lesa používány přednostně původní domácí druhy a druhy místní provenience, které jsou plně přizpůsobeny místním stanovištním podmínkám.

(13) Na reprodukční materiál lesních dřevin určený k vývozu nebo zpětnému vývozu do třetích zemí by se opatření této směrnice neměla vztahovat.

(14) Schvalování zdrojů reprodukčního materiálu a tím i vymezení oblastí provenience je základem výběru reprodukčního materiálu lesních dřevin Společenství. Členské státy by měly používat jednotná pravidla, která stanoví nejvyšší možné požadavky pro schvalování zdrojů reprodukčního materiálu. Na trh by měl být uváděn pouze reprodukční materiál získaný z těchto zdrojů.

(15) Na trh by měl být uváděn pouze takový geneticky modifikovaný reprodukční materiál lesních dřevin, který je nezávadný pro lidské zdraví a životní prostředí.

(16) U reprodukčního materiálu lesních dřevin pocházejícího z geneticky modifikovaných organismů by měla být posouzena rizika pro životní prostředí. Komise by měla předložit Radě návrh nařízení, které by zajistilo, že postup takového hodnocení rizika pro životní prostředí a další důležité aspekty včetně schvalovacího řízení budou rovnocenné těm, které jsou zakotveny ve směrnici Rady č. 90/220/EHS ze dne 23. dubna 1990 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí [8]. Do dne vstupu tohoto nařízení v platnost se použijí ustanovení směrnice 90/220/EHS.

(17) Obchod s reprodukčním materiálem, který splňuje požadavky stanovené touto směrnicí, by měl podléhat pouze těm omezením, která stanoví tato směrnice.

(18) Členské státy by ovšem měly stanovit, že na jejich území smějí být uváděny na trh pouze části rostlin a sadební materiál odpovídající stanoveným normám.

(19) Je žádoucí, aby členské státy mohly na svém území stanovit dodatečné nebo přísnější požadavky pro schválení zdrojů reprodukčního materiálu.

(20) Členské státy by měly sestavit seznamy oblastí provenience s vyznačením původu zdrojů reprodukčního materiálu, pokud je znám. Členské státy by rovněž měly vypracovat mapy, z nichž bude patrné vymezení oblastí provenience.

(21) Členské státy by měly sestavit národní rejstříky zdrojů reprodukčního materiálu uznaného na jejich území. Kromě toho by každý členský stát měl sestavit výpis z národního rejstříku ve formě národního seznamu.

(22) Na základě těchto národních seznamů by Komise měla zajistit vydání publikace Společenství.

(23) Po sběru by úřední subjekty měly pro veškerý reprodukční materiál získaný z uznaných zdrojů vystavit list o původu.

(24) Je třeba zajistit, aby vedle požadovaných fenotypových a genetických znaků mohl být reprodukční materiál, který je nebo má být uveden na trh, správně určen od okamžiku sběru až do dodání konečnému spotřebiteli.

(25) Kromě toho by měly být zavedeny zvláštní normy upravující jakost prýtových řízků, popřípadě dřevitých řízků topolu.

(26) Osivo by mělo být uváděno na trh pouze v případě, že splňuje stanovené normy jakosti a nachází se v uzavřeném obalu.

(27) Členské státy by měly přijmout vhodné kontrolní mechanismy zajišťující, že při uvádění reprodukčního materiálu na trh jsou dodrženy požadavky na fenotypové nebo genetické znaky, správné určení a vnější jakost materiálu.

(28) Reprodukční materiál, který splňuje tyto požadavky, by měl podléhat pouze těm omezením pro uvádění na trh, která stanoví předpisy Společenství. Členské státy musejí mít za určitých podmínek možnost zakázat, aby reprodukční materiál, jehož použití na území členského státu není vhodné, byl dodáván konečným spotřebitelům.

(29) Pro případ přechodných obtíží při zásobování reprodukčním materiálem určitých druhů, který splňuje požadavky této směrnice, by mělo být za určitých podmínek dočasně připuštěno použití reprodukčního materiálu vyhovujícího méně přísným požadavkům.

(30) Uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin pocházejícího ze třetích zemí na trh Společenství by mělo být umožněno pouze tehdy, pokud tento reprodukční materiál s ohledem na uznání jeho zdroje a s ohledem na opatření pro jeho produkci poskytuje stejné záruky, jako reprodukční materiál získaný ve Společenství. U dovezeného reprodukčního materiálu lesních dřevin by měl být při jeho uvedení na trh Společenství připojen list o původu nebo jiné úřední osvědčení země původu a seznam s podrobnostmi o všech vyvezených zásilkách.

(31) V určitých případech by členské státy měly být osvobozeny od povinnosti dodržovat všechna nebo některá ustanovení této směrnice, pokud jde o určité druhy dřevin.

(32) Po přechodnou dobu by měly být prováděny experimenty, jejichž cílem je nalezení lepšího řešení některých ustanovení této směrnice.

(33) V rámci Společenství by měla být zavedena kontrolní opatření, která zajistí jednotné dodržování požadavků a podmínek upravených touto směrnicí ve všech členských státech.

(34) Úpravy příloh převážně technického charakteru by měly být usnadněny prostřednictvím zrychleného řízení.

(35) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [9].

(36) Na základě smlouvy o přistoupení bylo Finské republice a Švédskému království poskytnuto přechodné období od roku 1994 do 31. prosince 1999 pro uplatňování směrnice 66/404/EHS a stejné období Finské republice i pro uplatňování směrnice 71/161/EHS. Toto přechodné období by mělo být prodlouženo, aby si tyto státy mohly ponechat své vnitrostátní úpravy nejpozději ke dni provádění této směrnice,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na produkci za účelem jejího uvedení na trh a na uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh Společenství.

Článek 2

Pro účely této směrnice se použijí následující definice a klasifikace:

"reprodukční materiál lesních dřevin" : reprodukční materiál druhů dřevin a jejich umělých kříženců, které mají význam pro lesní hospodářství v celém Společenství nebo v jeho části, a zejména ty druhy, které jsou uvedeny v příloze I;

"reprodukčním materiálem" se podle okolností rozumí osivo : šišky, plodenství, plody a semena určená k produkci sadebního materiálu;

části rostlin : prýtové, listové a kořenové řízky, explantáty a embrya pro mikrovegetativní rozmnožování, pupeny, hříženci, kořeny, rouby, dřevité řízky a jiné části rostliny, určené k produkci sadebního materiálu;

sadební materiál : rostliny získané z osiva, z částí rostlin nebo přirozenou obnovou;

"zdroji reprodukčního materiálu" se podle okolností rozumí zdroj semen : stromy nacházející se v místě sběru semen;

porost : ohraničená populace stromů s dostatečně stejnorodým složením;

semenné sady : výsadba selektovaných klonů nebo rodin, která je izolována nebo obhospodařována tak, že opylení z vnějších zdrojů je vyloučeno nebo omezeno, a tak, aby se dosáhlo častějších, bohatších a snadnějších sklizní;

rodiče rodiny : stromy určené k produkci potomstva umělým nebo volným opylením určeného jednoho samičího rodiče pylem jednoho samčího rodiče (plnorodí sourozenci) nebo více určených nebo neurčených samčích rodičů (polorodí sourozenci);

klony : skupina vegetativních potomků (ramety) získaná z jediného výchozího jedince (ortet) vegetativním množením, například řízkováním, mikrovegetativním množením, roubováním, hřížením nebo dělením;

směs klonů : směs určených klonů se stanovenými podíly;

"autochtonním" nebo "indigenním" se podle okolností rozumí autochtonní porost nebo zdroj semen : autochtonní porost nebo zdroj semen je takový porost nebo zdroj, který se zpravidla obnovuje průběžným přirozeným výsevem. Porost nebo zdroj semen může být obnoven i uměle z reprodukčního materiálu, který byl sklizen v témže porostu nebo v témže zdroji semen nebo v těsně sousedících autochtonních porostech nebo zdrojích semen;

indigenní porost nebo zdroj semen : indigenní porost nebo zdroj semen je autochtonní porost nebo zdroj semen anebo porost či zdroj semen, který byl založen uměle z osiva, které je původem ze stejné oblasti provenience;

"původ" : u autochtonního porostu nebo zdroje semen je původem místo, na němž stromy rostou. U porostu nebo zdroje semen, které nejsou autochtonní, je původem místo, odkud semena nebo rostliny původně pocházejí. Původ porostu nebo zdroje semen může být neznámý;

"provenience" : místo, na kterém roste porost stromů;

"oblast provenience" : oblastí provenience u druhu nebo poddruhu je oblast nebo skupina oblastí s dostatečně shodnými ekologickými podmínkami, v nichž se nachází porosty nebo zdroje semen, které, s případným zohledněním nadmořské výšky, vykazují podobné fenotypové nebo genetické znaky;

"produkce" : produkce zahrnuje všechny stupně získávání osiva, jeho zpracování a pěstování sadebního materiálu ze semen a z částí rostlin;

"uvádění na trh" : vystavení za účelem prodeje, nabídka k prodeji, prodej nebo dodávka třetí osobě včetně dodávky na základě smlouvy o poskytování služeb;

"dodavatel" : každá fyzická nebo právnická osoba, jejíž profesí je uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh nebo jeho dovoz;

"úřední subjekty" i) orgán zřízený nebo pověřený členským státem, podléhající dohledu jeho vlády, který je příslušný ve věcech kontroly uvádění na trh nebo jakosti reprodukčního materiálu lesních dřevin;

ii) státní orgán zřízený:

- buď na národní úrovni,

- nebo na regionální úrovni v rámci daném ústavou příslušného členského státu pod dohledem jeho orgánů veřejné moci.

Výše uvedené subjekty mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy přenést úkoly, které jim byly svěřeny touto směrnicí a které mají být provedeny v rámci jejich pravomoci a pod jejich dohledem, na jakoukoli veřejnoprávní či soukromoprávní právnickou osobu, která je na základě úředně schválených stanov pověřena výhradně zvláštními úkoly veřejného zájmu pod podmínkou, že tato právnická osoba a její členové nemají žádný osobní zájem na výsledcích opatření, která činí.

Postupem podle čl. 26 odst. 2 lze dále schválit jakoukoli jinou právnickou osobu, založenou subjektem uvedeným v bodě i) a jednající pod řízením a dohledem tohoto subjektu pod podmínkou, že tato právnická osoba nemá žádný osobní zájem na výsledcích opatření, která činí.

Členské státy sdělí Komisi své odpovědné úřední subjekty. Komise předá tyto informace ostatním členským státům;

reprodukční materiál lesních dřevin se dělí na následující kategorie "identifikovaný zdroj" : reprodukční materiál pocházející ze zdroje, kterým je buď zdroj semen nebo porost nacházející se uvnitř jediné oblasti provenience a který splňuje požadavky uvedené v příloze II;

"selektovaný" : reprodukční materiál pocházející ze zdroje, kterým je porost nacházející se uvnitř jediné oblasti provenience, vybraného na úrovni populace podle fenotypových znaků a splňujícího požadavky uvedené v příloze III;

"kvalifikovaný" : reprodukční materiál pocházející ze zdroje, kterým jsou semenné sady, rodiče rodiny, klony nebo směsi klonů, jehož komponenty byly jednotlivě vybrány podle fenotypových znaků a který splňuje požadavky uvedené v příloze IV. Není nutné, aby u nich byl proveden nebo dokončen test;

"testovaný" : reprodukční materiál pocházející ze zdroje, kterým jsou porosty, semenné sady, rodiče rodiny, klony nebo směsi klonů. Nadřazenost reprodukčního materiálu musí být prokázána srovnávacími testy nebo hodnocením nadřazenosti reprodukčního materiálu na základě genetické zkoušky komponentů zdroje reprodukčního materiálu. Reprodukční materiál musí splňovat požadavky uvedené v příloze V.

Článek 3

1. Seznam druhů a umělých kříženců uvedený v příloze I může být změněn postupem podle čl. 26 odst. 3.

2. Pokud některé druhy nebo umělí kříženci nepodléhají ustanovením této směrnice, mohou členské státy na svém území přijmout více nebo méně přísná opatření.

3. Ustanovení této směrnice se nepoužijí pro reprodukční materiál lesních dřevin v podobě sadebního materiálu nebo částí rostlin, jsou-li určeny pro jiné než lesnické účely.

V takových případech je reprodukční materiál opatřen etiketou nebo jiným dokumentem požadovaným jinými předpisy Společenství nebo vnitrostátními předpisy, které se v závislosti na účelové určení na tento materiál vztahují. Pokud takové předpisy neexistují a dodavatel obchoduje jak s reprodukčním materiálem pro lesnické účely, tak s reprodukčním materiálem pro jiné než lesnické účely, označí se posledně jmenovaný reprodukční materiál etiketou nebo jiným dokumentem s nápisem "pro jiné než lesnické účely".

4. Ustanovení této směrnice se nepoužijí pro reprodukční materiál lesních dřevin, který je určen k vývozu nebo zpětnému vývozu do třetích zemí.

Článek 4

1. Členské státy zajistí, aby k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, který má být uveden na trh, byly užívány pouze uznané zdroje.

2. Zdroje reprodukčního materiálu mohou být uznány pouze:

a) úředními subjekty, pokud splňují požadavky uvedené v přílohách II, III, IV a popřípadě V této směrnice;

b) s odkazem na jednotku označenou jako "uznaná jednotka". Každé uznané jednotce je nutno přidělit vlastní registrační číslo.

3. Členské státy zajistí, aby:

a) uznání bylo zrušeno v případě, že požadavky této směrnice přestanou být plněny;

b) po uznání zdroje reprodukčního materiálu určeného k získávání reprodukčního materiálu kategorií "selektovaný", "kvalifikovaný" nebo "testovaný" byl zdroj v pravidelných intervalech znovu přezkoušen.

4. V zájmu zachování genetických zdrojů rostlin používaných v lesním hospodářství a v souladu se zvláštními podmínkami, které je třeba stanovit postupem podle čl. 26 odst. 3 s přihlédnutím k vývoji situace, pokud jde o zachování genetických zdrojů in situ a jejich trvale udržitelné využívání pěstováním a uváděním původního reprodukčního materiálu lesních dřevin, který je přirozeně přizpůsoben místním a regionálním podmínkám a je ohrožen genetickou erozí, na trh, se členské státy mohou odchýlit od požadavků stanovených v odstavci 2 a v přílohách II, III, IV a V, pokud jsou zvláštní podmínky stanoveny postupem podle čl. 26 odst. 3.

5. Členské státy mohou pro své území nebo jeho část na dobu nejdéle deseti let uznat zdroje k získávání testovaného reprodukčního materiálu, pokud na základě prozatímních výsledků genetického testu nebo srovnávacích testů podle přílohy V lze očekávat, že daný zdroj reprodukčního materiálu bude po ukončení testů splňovat podmínky pro uznání stanovené touto směrnicí.

Článek 5

1. Pokud je zdrojem reprodukčního materiálu podle čl. 4 odst. 1 geneticky modifikovaný organismus ve smyslu čl. 2 bodu 1 a 2 směrnice 90/220/EHS, může být takový zdroj uznán pouze v případě, že je nezávadný pro lidské zdraví a životní prostředí.

2. V případě geneticky modifikovaného zdroje reprodukčního materiálu podle odstavce 1:

a) je nutno provést hodnocení rizika pro životní prostředí postupem, který je rovnocenný postupu definovanému směrnicí 90/220/EHS;

b) budou na návrh Komise nařízením Evropského parlamentu a Rady vycházejícím z příslušných právních zásad Smlouvy upraveny postupy zajišťující rovnocenné posouzení rizika pro životní prostředí a dalších důležitých aspektů s aspekty stanovenými směrnicí 90/220/EHS. Do vstupu v platnost tohoto nařízení mohou být geneticky modifikované zdroje reprodukčního materiálu zapsány do národního rejstříku na základě článku 10 této směrnice pouze v případě, že byly uznány podle směrnice 90/220/EHS;

c) se neuplatní články 11 až 18 směrnice 90/220/EHS pro geneticky modifikované zdroje reprodukčního materiálu uznané podle nařízení uvedeného v písm. b);

d) budou vědecké a technické podrobnosti provádění posouzení rizika pro životní prostředí stanoveny postupem podle čl. 26 odst. 3.

Článek 6

1. Členské státy zajistí, aby se s reprodukčním materiálem lesních dřevin pocházejícím z uznaných zdrojů nakládalo podle pravidel stanovených v písm. a) až d):

a) reprodukční materiál druhů uvedených v příloze I může být uváděn na trh pouze v případě, že je zařazen do kategorií "identifikovaný zdroj", "selektovaný", "kvalifikovaný" nebo "testovaný" a splňuje požadavky stanovené v přílohách II, III, IV a V;

b) reprodukční materiál umělých kříženců uvedených v příloze I může být uváděn na trh pouze v případě, že je zařazen do kategorií "selektovaný", "kvalifikovaný" nebo "testovaný" a splňuje požadavky stanovené v přílohách III, IV a V;

c) reprodukční materiál druhů a umělých kříženců uvedených v příloze I, které byly rozmnoženy vegetativně, může být uváděn na trh pouze v případě, že je zařazen do kategorií "selektovaný", "kvalifikovaný" nebo "testovaný" a splňuje požadavky stanovené v přílohách III, IV a V. Reprodukční materiál kategorie "selektovaný" může být uváděn na trh pouze v případě, že byl získán hromadným rozmnožováním ze semenného materiálu;

d) reprodukční materiál druhů a umělých kříženců uvedených v příloze I, které jsou zcela nebo částečně geneticky modifikovaným organismem, může být uváděn na trh pouze v případě, že je zařazen do kategorie "testovaný" a splňuje požadavky stanovené v příloze V.

2. Kategorie, v nichž může být reprodukční materiál pocházející z různých typů zdrojů uváděn na trh, jsou stanoveny v příloze VI.

3. Reprodukční materiál druhů lesních dřevin a umělých kříženců uvedených v příloze I může být uváděn na trh pouze v případě, že splňuje příslušné požadavky stanovené v příloze VII.

Části rostlin a sadební materiál mohou být uváděny na trh pouze v případě, že splňují platné mezinárodní normy, jakmile tyto normy byly schváleny postupem podle čl. 26 odst. 3.

4. Členské státy zajistí, aby dodavatelé reprodukčního materiálu lesních dřevin podléhali úřední registraci. Příslušný úřední subjekt může rozhodnout, že dodavatelé, kteří již byli zaregistrováni podle směrnice 77/93/EHS, budou považováni za registrované pro účely této směrnice. Tito dodavatelé ovšem musí splňovat požadavky stanovené touto směrnicí.

5. Nehledě na ustanovení odstavce 1 mohou členské státy na svém území povolit dodavatelům, aby v přiměřeném množství uváděli na trh následující reprodukční materiál:

a) reprodukční materiál lesních dřevin určený pro pokusy, vědecký výzkum, šlechtění nebo genové banky;

b) semenný materiál, který je prokazatelně určen pro jiné než lesnické účely.

6. Předpoklady pro udělování povolení podle odstavce 5 členskými státy mohou být stanoveny postupem podle čl. 26 odst. 3.

7. Členské státy mohou v případě reprodukčního materiálu pocházejícího ze zdrojů, které nesplňují všechny požadavky odpovídající kategorie uvedené v odstavci 1, povolit jeho uvádění na trh za určitých podmínek, které je nutno stanovit postupem podle čl. 26 odst. 3, aniž je tím dotčeno ustanovení odstavce 1.

8. Postupem podle čl. 26 odst. 3 mohou být přijaty zvláštní předpisy zohledňující vývoj podmínek, za kterých může být reprodukční materiál lesních dřevin vhodný pro biologickou produkci uváděn na trh.

Článek 7

Členské státy jsou oprávněny stanovit ve vztahu k podmínkám stanoveným pro uznání zdrojů reprodukčního materiálu a pro produkci reprodukčního materiálu v přílohách II až V a VII na svém vlastním území dodatečné nebo přísnější požadavky.

Článek 8

Členské státy jsou oprávněny na svém území omezit uznávání zdrojů reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie "identifikovaný zdroj".

Článek 9

1. U zdrojů reprodukčního materiálu určených k získávání reprodukčního materiálu kategorií "identifikovaný zdroj" nebo "selektovaný" členské státy vymezí pro dotčené druhy dřevin oblasti provenience.

2. Členské státy zhotoví a zveřejní mapy s vymezením oblastí provenience. Tyto mapy jsou zaslány Komisi a ostatním členským státům.

Článek 10

1. Každý členský stát zřídí národní rejstřík zdrojů různých druhů uznaných na jeho území. Všechny podrobnosti o uznaných jednotkách společně s jejich registračním označením jsou zaznamenány v národním rejstříku.

2. Každý členský stát pořídí přehled národního rejstříku v podobě národního seznamu, který na požádání poskytne Komisi a ostatním členským státům. Národní seznam se zřizuje v jednotné formě pro každou uznanou jednotku. Pro kategorie "identifikovaný zdroj" a "selektovaný" je přípustné shrnutí zdrojů reprodukčního materiálu podle oblastí původu. Je třeba uvádět následující podrobnosti:

a) botanický název;

b) kategorii;

c) účel;

d) typ zdroje reprodukčního materiálu;

e) registrační označení nebo podle okolností jeho zkratku či identifikační kód oblasti provenience;

f) polohu: popřípadě krátké označení a některou z následujících skupin údajů:

i) pro kategorii "identifikovaný zdroj" oblast provenience a oblast zeměpisné šířky a délky;

ii) pro kategorii "selektovaný" oblast provenience a zeměpisnou polohu určenou stupněm zeměpisné délky a šířky nebo oblastí zeměpisné délky a šířky;

iii) pro kategorii "kvalifikovaný" přesná(é) zeměpisná(é) poloha(y), ve které(ých) je uchováván zdroj reprodukčního materiálu;

iv) pro kategorii "testovaný" přesná(é) zeměpisná(é) poloha(y), ve které(ých) je uchováván zdroj reprodukčního materiálu;

g) nadmořská výška nebo výškové pásmo;

h) plocha: velikost zdroje(ů) semen, porostu(ů) nebo semenného(ých) sadu(ů);

i) původ: je třeba uvést, zda zdroj reprodukčního materiálu je či není autochtonní/indigenní anebo neznámého původu. U zdroje reprodukčního materiálu, který není autochtonní nebo indigenní, musí být uveden původ, pokud je znám;

j) v případě kategorie "testovaný" musí být uvedeno, zda jde o geneticky modifikovaný materiál.

3. Forma těchto národních seznamů může být stanovena postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 11

1. Na základě národního seznamu každého z členských států může Komise zveřejnit "Seznam zdrojů uznaných ve Společenství k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin".

2. Seznam Společenství obsahuje údaje převzaté z národních seznamů podle čl. 10 odst. 2 a uvádí oblast použití a všechna povolení nebo omezení vydaná na základě článků 8, 17 a 20.

Článek 12

1. Po sklizni vystaví úřední subjekty pro každý reprodukční materiál získaný z uznaných zdrojů list o původu s uvedením vlastního registračního označení, podávající přehled o důležitých údajích uvedených v příloze VIII.

2. Předpokládá-li členský stát následné vegetativní množení podle čl. 13 odst. 2, vystaví nový list o původu.

3. Pokud se jedná o směs podle čl. 13 odst. 3 písm. a), b), c) nebo e), zajistí členské státy, aby registrační označení jednotlivých součástí směsi bylo identifikovatelné a aby byl vystaven nový list o původu nebo jiný dokument pro identifikaci příslušné směsi.

Článek 13

1. Reprodukční materiál zůstává ve všech fázích produkce oddělen pomocí záznamů o jednotlivých uznaných jednotkách. Každý oddíl reprodukčního materiálu je určen následujícími údaji:

a) kódem a číslem listu o původu;

b) botanickým názvem;

c) kategorií;

d) účelem;

e) typem zdroje;

f) registračním označením nebo kódem oblasti provenience;

g) oblastí provenience – pro reprodukční materiál kategorií "identifikovaný zdroj" a "selektovaný" nebo případně jiný reprodukční materiál;

h) popřípadě určením původu materiálu (je či není autochtonní nebo indigenní anebo je neznámého původu);

i) u semenného materiálu rokem zrání;

j) stářím a druhem semenáčků nebo řízků použitých jako sadební materiál a údajem o tom, zda byly podřezány, školkovány nebo obaleny;

k) zda jde o geneticky modifikovaný materiál.

2. Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1 a čl. 6 odst. 1 písm. c), mohou členské státy upravit následné vegetativní množení reprodukčního materiálu kategorií "selektovaný", "kvalifikovaný" a "testovaný" z jednotlivých uznaných jednotek. V takových případech je nutno uchovávat reprodukční materiál odděleně od sebe a jako takový jej označovat.

3. Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, členské státy mohou stanovit, že:

a) uvnitř jediné oblasti provenience bude míchán reprodukční materiál kategorií "identifikovaný zdroj" nebo "selektovaný" pocházející ze dvou nebo více uznaných jednotek;

b) při míchání reprodukčního materiálu z jediné oblasti původu ze zdrojů semen a porostů kategorie "identifikovaný zdroj" bude nově vzniklý oddíl označen jako "reprodukční materiál ze zdroje semen";

c) při míchání reprodukčního materiálu ze zdroje, který není autochtonní nebo indigenní, s reprodukčním materiálem neznámého původu bude nově zkombinovaný oddíl označen jako "neznámý původ";

d) u míchání podle písmen a), b) nebo c) může být registrační označení uvedené v odst. 1 písm. f) nahrazeno kódem oblasti provenience;

e) bude míchán reprodukční materiál pocházející z jediné uznané jednotky rozdílného roku zrání;

f) při míchání podle písm. e) je zapotřebí uvést příslušné roky zrání a podíl materiálu připadajícího na jednotlivé roky.

Článek 14

1. Reprodukční materiál může být uváděn na trh pouze v oddílech odpovídajících ustanovení článku 13 a opatřených etiketou nebo jiným dokumentem dodavatele ("etiketa nebo dokument dodavatele"), v němž vedle informací vyžadovaných v článku 13 jsou uvedeny následující údaje:

a) číslo(a) listu(ů) o původu, vystaveného(ných) na základě článku 12 nebo odkaz na jiný dokument podle čl. 12 odst. 3;

b) jméno dodavatele;

c) dodané množství;

d) v případě reprodukčního materiálu kategorie "testovaný", jehož zdroj byl uznán podle čl. 4 odst. 5, slova "předběžně uznáno";

e) zda byl materiál množen vegetativně.

2. V případě semen a plodů obsahuje etiketa nebo dokument dodavatele uvedený v odstavci 1 též následující dodatečné údaje, které byly pokud možno zjištěny s pomocí mezinárodně uznaného postupu:

a) čistota: hmotnostní podíly čistého semenného materiálu, semenného materiálu jiných druhů a neškodných nečistot připadající na produkt uváděný na trh jako oddíl osiva;

b) klíčivost čistých semen nebo v případě, že klíčivost není možné nebo účelné zjistit, životaschopnost zjištěná za pomoci specifických metod;

c) hmotnost tisíce čistých semen;

d) počet klíčivých semen na kilogram produktu uváděného na trh jako semenný materiál nebo v případě, že počet klíčivých semen není možné nebo účelné zjistit, počet životaschopných semen na kilogram.

3. Aby byl semenný materiál rychle k dispozici ještě v průběhu sklizně, mohou členské státy povolit jeho uvádění na trh až k prvnímu kupujícímu i bez ohledu na skutečnost, že dosud nebyl ukončen test klíčivosti podle odst. 2 písm. b). Dodržení podmínek uvedených v odst. 2 písm. b) a d) potvrdí dodavatel v nejbližší možné době.

4. U menšího množství semenného materiálu neplatí požadavky uvedené v odst. 2 písm. b) a d). Množství a podmínky mohou být stanoveny postupem podle čl. 26 odst. 2.

5. V případě druhu Populus spp. mohou být části rostlin uváděny na trh pouze v případě, že na etiketě nebo dokumentu dodavatele je uvedeno číslo klasifikace Společenství uvedené v příloze VII, části C bodě 2 písm. b).

6. Při použití barevné etikety nebo dokumentu u reprodukčního materiálu lesních dřevin jakékoliv kategorie musí být etiketa nebo dokument dodavatele v případě reprodukčního materiálu "identifikovaný zdroj" žlutá, v případě reprodukčního materiálu "selektovaný" zelená, v případě reprodukčního materiálu "kvalifikovaný" růžová a v případě reprodukčního materiálu "testovaný" modrá.

7. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin, jehož zdroj se skládá z geneticky modifikovaných organismů, musí být tato skutečnost jasně uvedena na každé úřední nebo jiné etiketě nebo dokumentu pro daný oddíl.

Článek 15

Semenný materiál může být uváděn na trh pouze v uzavřených obalech. Uzávěr musí být zhotoven tak, aby jej po otevření nebylo možné znovu použít.

Článek 16

1. Členské státy zajistí, aby reprodukční materiál jednotlivých uznaných jednotek nebo oddílů byl v celém průběhu počínaje jeho sklizní až po dodání konečnému spotřebiteli jasně identifikovatelný prostřednictvím jimi stanoveného nebo schváleného systému kontrol. Je nutno provádět pravidelné úřední kontroly registrovaných dodavatelů.

2. Členské státy zajistí, aby si příslušné úřední subjekty vzájemně poskytovaly úřední pomoc tak, aby získaly informace potřebné k zajištění řádného uplatňování této směrnice, zejména při pohybu reprodukčního materiálu z jednoho členského státu do druhého.

3. Dodavatelé předloží úředním subjektům záznamy s podrobnostmi o všech oddílech v jejich držení a uváděných jimi na trh.

4. Pravidla pro provádění odstavce 2 budou stanovena postupem podle čl. 26 odst. 2 nejpozději do 30. června 2002.

5. Členské státy učiní veškerá opatření k tomu, aby zajistily dodržování ustanovení této směrnice tím, že vhodně upraví, aby reprodukční materiál lesních dřevin byl úředně kontrolován během jeho produkce za účelem jeho uvedení na trh a v průběhu jeho uvádění na trh.

6. Odborníci Komise mohou, pokud je to nezbytné, ve spolupráci s úředními subjekty členských států provádět kontroly na místě, aby bylo zajištěno jednotné používání této směrnice. Především mohou zkoumat, zda reprodukční materiál lesních dřevin odpovídá požadavkům této směrnice. Členský stát, na jehož území je prováděna kontrola, poskytne odborníkům provádějícím kontrolu veškerou podporu potřebnou pro výkon jejich činnosti. Komise podá členským státům zprávu o výsledcích šetření.

Článek 17

1. Členské státy zajistí, aby reprodukční materiál uváděný na trh v souladu s ustanoveními této směrnice nepodléhal, pokud jde o požadavky na jeho vlastnosti, testování a kontrolu, označování a balení, žádným jiným omezením než těm, která stanoví tato směrnice.

2. Členský stát může být postupem podle čl. 26 odst. 3 na svou žádost zmocněn k tomu, aby na svém území nebo jeho části zakázal dodávky specifického reprodukčního materiálu konečnému spotřebiteli pro účely výsevu nebo výsadby.

Toto zmocnění může být vydáno pouze v případě, že je důvod se obávat

a) - na základě informací o oblasti provenience nebo o původu reprodukčního materiálu nebo

- výsledků pokusů nebo vědeckého výzkumu, které byly provedeny na vhodných místech uvnitř nebo vně Společenství,

že použití takového reprodukčního materiálu vzhledem k jeho fenotypovým nebo genetickým znakům by mělo nepříznivý vliv na lesní hospodářství, životní prostředí, genetické zdroje nebo biologickou různorodost na celém území daného členského státu nebo jeho části;

b) na základě známých výsledků pokusů a vědeckých výzkumů nebo výsledků lesnické praxe týkajících se přežití a vývoje porostu v souvislosti s morfologickými a fyziologickými znaky, že použití takového reprodukčního materiálu vzhledem k jeho znakům by mělo nepříznivý dopad na lesní hospodářství, životní prostředí, genetické zdroje nebo biologickou různorodost na celém území daného členského státu nebo jeho části.

3. Pravidla pro provádění odstavce 2 budou stanovena postupem podle čl. 26 odst. 3.

4. Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, mohou členské státy, které uplatnily článek 8 ve vztahu k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin kategorie "identifikovaný zdroj", zakázat prodej tohoto reprodukčního materiálu konečným spotřebitelům.

Článek 18

1. K odstranění přechodných obtíží ve všeobecném zásobování reprodukčním materiálem lesních dřevin odpovídajícím požadavkům této směrnice, které se vyskytly v jednom nebo více členských státech a které není možno odstranit v rámci Společenství, zmocní Komise na návrh jednoho nebo více dotčených členských států postupem podle čl. 26 odst. 2 jeden nebo více členských států, aby umožnily po dobu, kterou stanoví, uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin jednoho nebo více druhů nesplňujícího požadavky této směrnice na trh.

V takovém případě je na etiketách nebo dokumentech dodavatele požadovaných na základě čl. 14 odst. 1 nutno vyznačit, že reprodukční materiál lesních dřevin odpovídá méně přísným požadavkům.

2. Pravidla pro provádění odstavce 1 mohou být stanovena postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 19

1. Rada stanoví na návrh Komise kvalifikovanou většinou, zda reprodukční materiál lesních dřevin vyprodukovaný ve třetí zemi poskytuje s ohledem na uznání zdroje reprodukčního materiálu a ty aspekty produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin, které jsou významné pro jeho uvedení na trh, stejnou záruku, jako reprodukční materiál vyprodukovaný ve Společenství odpovídající ustanovením této směrnice.

2. Kromě otázek obsažených v odstavci 1 Rada dále určí, které druhy, typy zdrojů a kategorie reprodukčního materiálu mohou být na základě odstavce 1 uznány pro uvedení na trh Společenství.

3. Dokud Rada nepřijme rozhodnutí podle odstavce 1, mohou takové rozhodnutí přijmout členské státy postupem podle čl. 26 odst. 3. Účelem tohoto zmocnění je zajistit, aby reprodukční materiál, který má být dovezen, poskytoval v každém ohledu stejné záruky jako reprodukční materiál lesních dřevin, který je ve Společenství produkován v souladu s touto směrnicí. Dovezený reprodukční materiál musí být opatřen především listem o původu nebo jiným úředním potvrzením vystaveným ve státě původu a podklady obsahujícími podrobné údaje o všech vyvážených oddílech, které předloží dodavatel ze třetí země.

Článek 20

Na žádost členského státu může Komise postupem podle čl. 26 odst. 3 zprostit tento členský stát zcela nebo částečně povinnosti dodržovat ustanovení této směrnice ve vztahu k některým druhům dřevin, které v daném členském státě mají omezený lesnický význam, pokud to neodporuje ustanovením čl. 17 odst. 1.

Článek 21

Za účelem nalezení lepšího řešení některých ustanovení této směrnice může být postupem podle čl. 26 odst. 3 rozhodnuto o provádění časově omezených pokusů za podmínek stanovených na úrovni Společenství.

Doba trvání pokusu nepřesáhne sedm let.

V rámci těchto pokusů mohou být členské státy zproštěny některých povinností stanovených touto směrnicí. Rozsah zproštění bude určen s ohledem na ustanovení, na která se vztahuje.

Článek 22

Reprodukční materiál lesních dřevin musí případně splňovat odpovídající požadavky na zdraví rostlin stanovené ve směrnici 77/93/EHS.

Článek 23

Případné změny příloh na základě vědecko-technického vývoje budou provedeny postupem podle čl. 26 odst. 3.

Článek 24

Opatření potřebná k provedení této směrnice ve vztahu k problematice upravené v následujících ustanoveních budou vydána postupem podle čl. 26 odst. 2:

- článek 2, 10, 14, 16, 18 a 27.

Článek 25

Opatření potřebná k provedení této směrnice ve vztahu k problematice upravené v následujících ustanoveních budou vydána postupem podle čl. 26 odst. 3:

- článek 3, 4, 5, 6, 17, 19, 20, 21 a 23.

Článek 26

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro osivo (dále jen "výbor").

2. Je-li odkazováno na ustanovení tohoto odstavce, uplatní se ustanovení článku 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Období podle čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES činí jeden měsíc.

3. Je-li odkazováno na ustanovení tohoto odstavce, uplatní se ustanovení článku 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Období podle čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES činí dva měsíce.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 27

1. V přechodném období počínajícím 1. ledna 2003 a trvajícím nejdéle deset let mohou členské státy použít pro uznání zdrojů reprodukčního materiálu k produkci testovaného reprodukčního materiálu, který do té doby nespadal do věcné působnosti směrnice č. 66/404/EHS, výsledků srovnávacích testů, které nesplňují požadavky stanovené v příloze V.

Testy musejí být zahájeny před 1. lednem 2003 a musejí prokázat, že reprodukční materiál získaný ze zdrojů má vyšší hodnotu.

2. V přechodném období počínajícím 1. ledna 2003 a trvajícím nejdéle deset let mohou členské státy použít pro uznání zdrojů reprodukčního materiálu k produkci testovaného reprodukčního materiálu všech druhů a umělých kříženců spadajících do věcné působnosti této směrnice výsledků testů genetické hodnoty, které nesplňují požadavky stanovené v příloze V.

Testy musejí být zahájeny před 1. lednem 2003 a musejí prokázat, že reprodukční materiál vzniklý ze zdrojů má vyšší hodnotu.

3. U nových druhů a umělých kříženců, které je možno zařadit do přílohy I až k pozdějšímu okamžiku, se stanoví přechodné období uvedené v odstavcích 1 a 2 postupem podle čl. 26 odst. 2.

4. Členské státy mohou být postupem podle čl. 26 odst. 2 zmocněny, aby výsledků srovnávacích testů a testů genetické hodnoty použily i po uplynutí přechodného období.

Článek 28

1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí s účinkem od 1. ledna 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si určí členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3. Členské státy mohou až do vyčerpání zásob uvádět na trh reprodukční materiál shromážděný před 1. lednem 2003.

Článek 29

S účinkem od 1. ledna 2003 se zrušují směrnice 66/404/EHS a 71/161/EHS.

Směrnice 66/404/EHS se nevztahuje na Finskou republiku a Švédské království a směrnice 71/161/EHS se nevztahuje na Finskou republiku.

Odkazy učiněné na zrušené směrnice se vztahují k této směrnici a vykládají se podle převodní tabulky obsažené v příloze IX.

Článek 30

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 31

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 22. prosince 1999.

Za Radu

předseda

K. Hemilä

[1] Úř. věst. C 199, 14.7.1999, s. 1.

[2] Stanovisko vydané 1. prosince 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 329, 17.11.1999, s. 15.

[4] Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2326/66. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[5] Úř. věst. L 87, 17.4.1971, s. 14. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[6] Úř. věst. C 56, 26.2.1999, s. 1.

[7] Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 1999/53/ES (Úř. věst. L 142, 5.6.1999, s. 29).

[8] Úř. věst. L 117, 8.5.1990, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 97/35/ES (Úř. věst. L 169, 27.6.1997, s. 72).

[9] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

SEZNAM DRUHŮ DŘEVIN A UMĚLÝCH HYBRIDŮ

Abies alba Mill.

Abies cephalonica Loud.

Abies grandis Lindl.

Abies pinsapo Boiss.

Acer platanoides L.

Acer pseudoplatanus L.

Alnus glutinosa Gaertn.

Alnus incana Moench.

Betula pendula Roth

Betula pubescens Ehrh.

Carpinus betulus L.

Castanea sativa Mill.

Cedrus atlantica Carr.

Cedrus libani A. Richard

Fagus sylvatica L.

Fraxinus angustifolia Vahl.

Fraxinus excelsior L.

Larix decidua Mill.

Larix x eurolepis Henry

Larix kaempferi Carr.

Larix sibirica Ledeb.

Picea abies Karst.

Picea sitchensis Carr.

Pinus brutia Ten.

Pinus canariensis C. Smith

Pinus cembra L.

Pinus contorta Loud.

Pinus halepensis Mill.

Pinus leucodermis Antoine

Pinus nigra Arnold

Pinus pinaster Ait.

Pinus pinea L.

Pinus radiata D. Don

Pinus sylvestris L.

Populus spp. a umělí kříženci mezi těmito druhy

Prunus avium L.

Pseudotsuga menziesii Franco

Quercus cerris L.

Quercus ilex L.

Quercus petraea Liebl.

Quercus pubescens Willd.

Quercus robur L.

Quercus rubra L.

Quercus suber L.

Robinia pseudoacacia L.

Tilia cordata Mill.

Tilia platyphyllos Scop.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO UZNÁNÍ ZDROJŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU URČENÝCH K PRODUKCI REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU, KTERÝ MÁ BÝT OZNAČEN JAKO "IDENTIFIKOVANÝ ZDROJ"

1. Zdrojem reprodukčního materiálu je zdroj semen nebo porost v jediné oblasti provenience. Je na členských státech, aby v každém jednotlivém případě rozhodly, zda je zapotřebí formální kontrola, vyjma případů, kdy je reprodukční materiál určen pro zvláštní lesnický účel a formální kontrola je nezbytná.

2. Zdroje semen a porosty musí splňovat kritéria stanovená členským státem.

3. - Je třeba uvést oblast provenience, polohu a nadmořskou výšku nebo výškové pásmo místa (míst), na němž (nichž) byl reprodukční materiál získán.

- Dále je třeba uvést:

a) zda zdroje reprodukčního materiálu jsou autochtonní či ne anebo zda jsou neznámého původu;

b) zda zdroje reprodukčního materiálu jsou indigenní či ne anebo zda jsou neznámého původu.

V případě, že zdroj není autochtonní nebo indigenní, je třeba uvést původ, je-li znám.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO UZNÁNÍ ZDROJŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU URČENÝCH K PRODUKCI REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU, KTERÝ MÁ BÝT OZNAČEN JAKO "SELEKTOVANÝ"

Všeobecná ustanovení: Porost se posuzuje s ohledem na účel, k němuž má být reprodukční materiál určen, přičemž kritéria 1 až 10 musí být splněna vždy přiměřeným způsobem odpovídajícím tomuto účelu. Kritéria pro výběr určí členský stát a účel je zapsán do národního rejstříku.

1. Původ: podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků je zapotřebí stanovit, zda se jedná o porost autochtonní/indigenní či nikoliv anebo o porost neznámého původu; u zdrojů reprodukčního materiálu, které nejsou autochtonnní/indigenní, je třeba uvést původ, pokud je znám.

2. Izolace: porosty se musí nacházet v dostatečné vzdálenosti od nevhodných porostů téhož druhu nebo od porostů příbuzných druhů nebo variet, které se s danými druhy mohou křížit. Zvláštní pozornost zasluhuje tento požadavek v případě, kdy se v okolí autochtonních/indigenních porostů vyskytují porosty, které nejsou autochtonní/indigenní nebo porosty neznámého původu.

3. Minimální velikost populace: porosty se musí skládat z jedné nebo více skupin dobře rozmístěných stromů, které jsou natolik početné, aby zajistily mezidruhové sprášení. K zamezení nežádoucích účinků příbuzenského křížení musí zvolené porosty vykazovat dostatečně velký počet a hustotu jednotlivých stromů na určité ploše.

4. Věk a vývojový stupeň: porosty musí být složeny ze stromů, jejichž věk a vývojový stupeň umožňují použití výběrových kritérií.

5. Homogenita: porosty musí vykazovat normální stupeň individuální variability morfologických znaků. Podřadné stromy by měly být v případě potřeby odstraněny.

6. Přizpůsobivost: musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.

7. Zdravotní stav a odolnost: stromy v porostech nesmí být napadeny škodlivými organismy a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám v místě výskytu, s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí.

8. Objem produkce: pro uznání vybraných porostů musí být objem produkce dřevní hmoty v normálním případě vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.

9. Jakost dřeva: jakost dřeva je třeba vzít v úvahu; v některých případech může být podstatným kritériem při výběru.

10. Tvar a habitus: stromy v porostech musí vykazovat obzvlášť dobré morfologické znaky, zejména přímost a kruhovitost kmene, dobrý tvar a velikost větví a dobrou schopnost přirozeného vyvětvování. Nadto vidlicovité a spirálovitě rostlé kmeny by se měly vyskytovat v malé míře.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO UZNÁNÍ ZDROJŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU URČENÝCH K PRODUKCI REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU, KTERÝ MÁ BÝT OZNAČEN JAKO "KVALIFIKOVANÝ"

1. Semenné sady

a) Druh, cíl, plán křížení a polohové schéma, komponenty, izolace, místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a zaznamenány úředním subjektem.

b) Příslušné klony nebo rodiny jsou vybírány pro své výjimečné znaky a zvláštní pozornost je věnována kritériím 4, 6, 7, 8, 9 a 10 uvedeným v příloze III.

c) Příslušné klony nebo rodiny musejí nebo musely být vysázeny podle plánu schváleného úředním subjektem a vypracovaného tak, aby každá jeho komponenta mohla být určena.

d) Výchovné zásahy v semenných sadech musí být popsány společně s výběrovými kritérii, která při nich byla použita, a zaznamenány úředním subjektem.

e) Semenné sady je nutno obhospodařovat a reprodukční materiál v nich sklízet tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. V případě semenných sadů určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

2. Rodiče rodin(y)

a) Rodiče jsou vybíráni pro své výjimečné znaky (a zvláštní pozornost je věnována kritériím 4, 6, 7, 8, 9 a 10 uvedeným v příloze III) nebo pro svou kombinační schopnost.

b) Cíl, plán křížení, metoda opylení, komponenty, izolace a místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a zaznamenány úředním subjektem.

c) Identita, počet a podíl rodičů ve směsi musí být schváleny a zaznamenány úředním subjektem.

d) V případě rodičů určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

3. Klony

a) Klony musí být identifikovatelné na základě rozlišovacích znaků schválených a zaznamenaných úředním subjektem.

b) Kvalita klonů se stanoví na základě zkušeností nebo byla prokázána dostatečně dlouho trvajícími pokusy.

c) Ortety používané k produkci klonů jsou vybírány pro své výjimečné znaky a zvláštní pozornost je věnována kritériím 4, 6, 7, 8, 9 a 10 uvedeným v příloze III.

d) Uznávání klonů členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

4. Směsi klonů

a) Směsi klonů musí splňovat požadavky stanovené v bodu 3 písm. a), b) a c).

b) Identita, počet a podíly klonů obsažených ve směsi, výběrová metoda a výchozí klony musí být schváleny a zaznamenány úředním subjektem. Každá směs klonů musí vykazovat dostatečnou genetickou různorodost.

c) Uznávání členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO UZNÁNÍ ZDROJŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU URČENÝCH K PRODUKCI REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU, KTERÝ MÁ BÝT OZNAČEN JAKO "TESTOVANÝ"

1. POŽADAVKY NA VŠECHNY TYPY TESTŮ

a) Všeobecné

Zdroj reprodukčního materiálu musí splňovat odpovídající požadavky podle příloh III nebo IV.

Testy sloužící k uznání zdrojů reprodukčního materiálu se připravují, koncipují, provádějí a vyhodnocují mezinárodně uznávaným postupem. Při srovnávacích testech je testovaný reprodukční materiál srovnáván s jedním nebo pokud možno s více uznanými nebo předem vybranými standardy.

b) Testované znaky

i) Testy musí být koncipovány tak, aby sloužily ke zhodnocení určitých znaků, které jsou stanoveny pro každý test.

ii) Zvláštní pozornost je nutno věnovat kritériím, jako je přizpůsobenost, růst, biotičtí a abiotičtí činitelé. Vedle toho se hodnotí další znaky, které jsou považovány za významné s ohledem na plánovaný zvláštní účel, a to ve vztahu k ekologickým podmínkám panujícím v místě provádění testu.

c) Dokumentace

O místě provádění testů je nutno vést záznamy, které popisují stanovištní a klimatické podmínky, půdu, předchozí užívání, založení porostu, obhospodařování a všechny škody způsobené abiotickými/biotickými činiteli a které musejí být k dispozici úřednímu subjektu. Věk materiálu a výsledky k okamžiku testu je nutno zaznamenat u úředního subjektu.

d) Způsob provádění testů

i) Každý vzorek reprodukčního materiálu musí být, dovoluje-li to druh sadebního materiálu, pěstován, vysázen a obhospodařován stejným způsobem.

ii) Každý pokus musí probíhat podle platného statistického plánu s využitím dostatečného počtu stromů, aby bylo možné posoudit individuální znaky každého z testovaných komponentů.

e) Vyhodnocení a platnost výsledků

i) Data se vyhodnocují podle mezinárodně uznaných statistických metod a výsledky pokusu musí být uvedeny pro každý z testovaných znaků.

ii) Metoda použitá při testu a dosažené podrobné výsledky jsou volně zpřístupněny.

iii) Dále musí být předložena zpráva o oblasti pravděpodobné přizpůsobenosti v rámci země, ve které byl pokus proveden, a o vlastnostech, které by mohly omezit její pěstební hodnotu.

iv) Vyjde-li při pokusu najevo, že reprodukční materiál nevykazuje přinejmenším

- znaky zdroje reprodukčního materiálu nebo

- stejnou odolnost proti působení hospodářsky významných škodlivých organismů jako zdroj reprodukčního materiálu,

musí být takový reprodukční materiál vyloučen.

2. POŽADAVKY NA GENETICKÝ TEST KOMPONENTŮ ZDROJE REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

a) Genetickému testu mohou být podrobeny komponenty následujících zdrojů reprodukčního materiálu: semenné sady, rodiče rodin(y), klony a směsi klonů.

b) Dokumentace

Pro uznání zdroje reprodukčního materiálu se požaduje následující dodatečná dokumentace:

i) identita, původ a rodokmen hodnocených komponentů;

ii) plán křížení k produkci reprodukčního materiálu podrobeného testování.

c) Postup testů

Je nutno splnit následující požadavky:

i) genetickou hodnotu každého z komponentů je třeba hodnotit na dvou nebo více místech testování, z nichž nejméně jedno vykazuje ekologické podmínky, které jsou významné pro předpokládané použití reprodukčního materiálu;

ii) hodnocená nadřazenost reprodukčního materiálu, který má být uveden na trh, se zjišťuje na základě této genetické hodnoty a specifického plánu křížení;

iii) hodnotící testy a genetická hodnocení schvaluje úřední subjekt.

d) Vyhodnocení

i) Hodnocená nadřazenost reprodukčního materiálu se vypočítá pro jeden znak nebo skupinu znaků vzhledem k referenční populaci.

ii) Pro každý z významných znaků je třeba uvést, zda hodnocená genetická hodnota reprodukčního materiálu je nižší než genetická hodnota referenční populace.

3. POŽADAVKY NA SROVNÁVACÍ TESTY REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

a) Odběr vzorků reprodukčního materiálu

i) Vzorek reprodukčního materiálu pro srovnávací testy musí být skutečně reprezentativní pro reprodukční materiál pocházející ze zdroje reprodukčního materiálu, který má být uznán.

ii) Reprodukční materiál vyprodukovaný generativním způsobem, určený pro srovnávací zkoušky, je:

- sklízen v semenných letech; umělé opylení je přípustné,

- sklízen metodami, které zajistí, že získané vzorky jsou reprezentativní.

b) Standardy

i) Způsobilost standardů použitých ke srovnávacím zkouškám by měla být známa pokud možno dostatečně dlouhou dobu v oblasti, v níž má být test proveden. Standardy jsou v zásadě materiálem, který se na počátku testu a za stejných ekologických podmínek, pro které byl předložen k osvědčení, ukázal jako užitečný pro lesní hospodářství. Měly by pokud možno pocházet z porostů, které byly vybrány podle kritérií uvedených v příloze III nebo ze zdroje, který byl úředně uznán k produkci zdrojů reprodukčního materiálu kategorie "testovaný".

ii) Při srovnávacím testu umělých kříženců musí být, je-li to možné, mezi standardy zastoupeni oba rodiče.

iii) Je-li to možné, mělo by být použito více standardů. V nezbytných a odůvodněných případech mohou být standardy nahrazeny nejvhodnějším materiálem zastoupeným v testu nebo střední hodnotou komponentů zastoupených v testu.

iv) Stejné standardy budou použity ve všech testech týkajících se co nejširší škály stanovištních podmínek.

c) Vyhodnocení

i) Je třeba prokázat alespoň pro jeden důležitý znak statisticky významnou nadřazenost ve srovnání se standardem.

ii) Přítomnost každého znaku významného z hlediska hospodářského nebo environmentálního, u kterého bylo dosaženo značně horšího výsledku než v případě standardu, je zaznamenána a jeho důsledky musí být vyváženy příznivými znaky.

4. PODMÍNEČNÉ UZNÁNÍ

Jako základ pro podmínečné uznání mohou posloužit časná hodnocení mladých vývojových stádií. Nadřazenost zjištěná na základě časného hodnocení musí být maximálně každých deset let přezkoušena.

5. ČASNÉ TESTY

Pro podmínečné nebo konečné uznání může úřední subjekt uznat pokusy v lesních školkách, sklenících a laboratořích, mohou-li prokázat, že mezi posuzovaným znakem a znaky, které by byly normálně testovány při terénních šetřeních, existuje úzká souvislost. Jiné testované znaky musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

KATEGORIE PRO UVÁDĚNÍ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU ZÍSKANÉHO Z RŮZNÝCH TYPŮ ZDROJŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU NA TRH

Typ zdroje | Kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin (barva etikety, je-li používána barevná etiketa nebo barevný dokument) |

identifikovaný zdroj (žlutá) | selektovaný (zelená) | kvalifikovaný (růžová) | testovaný (modrá) |

zdroj semen | x | | | |

porost | x | x | | x |

semenný sad | | | x | x |

rodice rodin(y) | | | x | x |

klon | | | x | x |

smes klonu | | | x | x |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

ČÁST A Požadavky na oddíly plodů a semen druhů uvedených v příloze I

1. Oddíly plodů a semen druhů uvedených v příloze I mohou být uváděny na trh pouze v případě, že vykazují druhovou čistotu nejméně 99 %.

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1, je v případě úzce spřízněných druhů uvedených v příloze I s výjimkou umělých kříženců uváděna druhová čistota oddílu plodů nebo semen, pokud je nižší než 99 %.

ČÁST B Požadavky na části rostlin druhů a umělých kříženců uvedených v příloze I

Části rostlin druhů a umělých kříženců uvedených v příloze I mají obvyklou obchodní jakost. Obvyklá obchodní jakost se určuje podle obecných znaků, zdravotního stavu a velikosti. V případě druhu Populus spp. může být uvedeno, že jsou splněny dodatečné požadavky uvedené v části C.

ČÁST C Požadavky na vnější jakost reprodukčního materiálu Populus ssp., který je rozmnožován prýtovými nebo dřevitými řízky

1. Prýtové řízky

a) Řízky, které vykazují některou z níže uvedených vad, není možné považovat za vyhovující požadavkům na obvyklou obchodní jakost:

i) jejich dřevo je starší než dva roky;

ii) řízky nesou méně než dva dobře vyvinuté pupeny;

iii) řízky vykazují nekrózy nebo jiná poškození způsobená škodlivými organismy;

iv) řízky mají příznaky vyschnutí, přehřátí, plesnivění nebo hniloby.

b) Minimální rozměry řízků:

- minimální délka: 20 cm,

- minimální tloušťka čepu:

třída ES 1: 8 mm

třída ES 2: 10 mm.

2. Dřevité řízky

a) Řízky, které vykazují některou z níže uvedených vad, není možné považovat za vyhovující požadavkům na obvyklou obchodní jakost:

- jejich dřevo je starší než tři roky,

- řízky nesou méně než pět dobře vyvinutých pupenů,

- řízky vykazují nekrózy nebo jiná poškození způsobená škodlivými organismy,

- řízky mají příznaky vyschnutí, přehřátí, plesnivění nebo hniloby,

- řízky vykazují jiná poškození než tvarovací řezy,

- řízky mají více kmínků,

- řízky mají příliš velké zakřivení.

b) Velikostní třídy pro dřevité řízky:

Třída | Minimální průměr ve středu | Minimální výška |

Oblasti s výjimkou středozemních

N1 | 6 | 1,5 |

N2 | 15 | 3,00 |

Středozemní oblasti

S1 | 25 | 3,00 |

S2 | 30 | 4,00 |

ČÁST D Požadavky na sadební materiál druhů a umělých kříženců uvedených v příloze I

Sadební materiál má obvyklou obchodní jakost. Obvyklá obchodní jakost se určuje podle obecných znaků, zdravotního stavu, životaschopnosti a fyziologické kvality.

ČÁST E Požadavky na sadební materiál, který má být dodán konečnému spotřebiteli v oblastech se středomořským klimatem

Sadební materiál je uveden na trh pouze v případě, že 95 % oddílu má obvyklou obchodní jakost.

1. Sadební materiál, který vykazuje některou z níže uvedených vad, není možné považovat za vyhovující požadavkům na obvyklou obchodní jakost:

a) poškození s výjimkou záměrných řezů a poškození, která vznikla při vyzvedávání;

b) nedostatek pupenů schopných vytvořit terminální výhon;

c) větší počet stonků;

d) porušený kořenový systém;

e) příznaky vyschnutí, přehřátí, plesnivění, hniloby nebo jiného působení škodlivých organismů;

f) nepravidelný růst.

2. Velikost sazenic

Druh | Maximální věk | Minimální výška | Maximální výška | Minimální průměr kořenového krčku |

Pinus halepensis | 1 | 8 | 25 | 2 |

2 | 12 | 40 | 3 |

Pinus leucodermis | 1 | 8 | 25 | 2 |

2 | 10 | 35 | 3 |

Pinus nigra | 1 | 8 | 15 | 2 |

2 | 10 | 20 | 3 |

Pinus pinaster | 1 | 7 | 30 | 2 |

2 | 15 | 45 | 3 |

Pinus pinea | 1 | 10 | 30 | 3 |

2 | 15 | 40 | 4 |

Quercus ilex | 1 | 8 | 30 | 2 |

2 | 15 | 50 | 3 |

Quercus suber | 1 | 13 | 60 | 3 |

3. Velikost obalu, je-li použit

Druh | Minimální objem obalu (cm3) |

Pinus pinaster | 120 |

Jiné druhy | 200 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

ČÁST A

+++++ TIFF +++++

ČÁST B

+++++ TIFF +++++

ČÁST C

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

SROVNÁVACÍ TABULKA

A.

Směrnice 66/404/EHS | Tato směrnice |

článek 1 | článek 1 |

článek 3 | článek 2 |

článek 2, 16 a 16b | článek 3 |

článek 5, 5b a 5d | článek 4 |

– | článek 5 |

článek 4 | článek 6 |

– | článek 7 |

– | článek 8 |

článek 5a | článek 9 |

článek 6 | článek 10 |

článek 13a | článek 11 |

– | článek 12 |

článek 8 | článek 13 |

článek 9 | článek 14 |

článek 10 | článek 15 |

článek 11 | článek 16 |

článek 13 | článek 17 |

článek 15 | článek 18 |

článek 14 | článek 19 |

– | článek 20 |

– | článek 21 |

– | článek 22 |

článek 16a | článek 23 |

– | článek 24 |

– | článek 25 |

článek 17 | článek 26 |

článek 5e | článek 27 |

článek 18 | článek 28 |

– | článek 29 |

– | článek 30 |

článek 19 | článek 31 |

článek 2 | příloha I |

– | příloha II |

příloha I | příloha III |

– | příloha IV |

příloha II | příloha V |

– | příloha VI |

– | příloha VII |

příloha III (část) | příloha VIII |

– | příloha IX |

B.

Směrnice 71/161/EHS | Tato směrnice |

článek 1 | článek 1 |

článek 4 | článek 2 |

čl. 3 odst. 2 a čl. 16 a 17 | článek 3 |

– | článek 4 |

– | článek 5 |

článek 5, čl. 6 odst. 1a článek 8 | článek 6 |

– | článek 7 |

– | článek 8 |

– | článek 9 |

– | článek 10 |

– | článek 11 |

– | článek 12 |

– | článek 13 |

články 10 a 11 | článek 14 |

– | článek 15 |

článek 12 | článek 16 |

článek 14 | článek 17 |

článek 15 | článek 18 |

– | článek 19 |

– | článek 20 |

– | článek 21 |

– | článek 22 |

článek 9 | článek 23 |

– | článek 24 |

– | článek 25 |

článek 18 | článek 26 |

– | článek 27 |

článek 19 | článek 28 |

– | článek 29 |

– | článek 30 |

článek 20 | článek 31 |

článek 2 | příloha I |

– | příloha II |

– | příloha III |

– | příloha IV |

– | příloha V |

– | příloha VI |

přílohy 2 a 3 | příloha VII |

– | příloha VIII |

– | příloha IX |

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU